5
article
zapomenuta ani na nejvyšších místech, jako ji
nezapomněla vláda, když omlouvala rozpuštění
říšské rady.
Jiný výrok panovníkův, že toto rozpuštění
sněmovny poslanecké jesť poslední ústavní pokus
o obnovení pořádku na říšské radě, zavdal »N.
P. Journalu« podnět k úvaze o blížícímse
absolutismu v Rakousku a o tom, jak se k tomu
zachovají Uhry. Peštský list jest přesvědčen, že
nové volby nepřinesou nijakého zlepšení poměrů
a proto je prý nutno připraviti se na následky
ve smyslu výroku panovníkova. »Pokud se týče
Uher, soudí »N. P. J.«, musíme se podrobiti
tomu, co se nedá odvrátiti. Ovšem učiníme při
tom svá opatření a vyřizování společných zále-
žitostí upravíme tak, aby naše vůle, naše
zájmy a naše státní souverenita
nabyly v plné miře platnosti. Př
tom jest nepochybno, že se to dá provésti jen
pomocí změny vyrovnacích zákonů z r. 1867
a za současného omezení společenství s Ra-
kouskem, tedy za omezení dualismu .. . Jen
s odporem svolíme k tomu, aby se v Rakousku
vládlo jinak, než ústavně — dodává »N. P. J.«
— ale před nezbytností musíme se konečně
skloniti, ovšem beze strachu a bez jakékol
nedůvěry.«
Rakousko
Uhry
6
article
V Praze, 16. září. (Proč byla říšak
rada rozpuštěna?) Velice prostou od-
pověď na tuto otázku dává benešovský orgán
dra. Engla, jenž píše: »Rozpuštění poslanecké
sněmovny stalo se skutkem. Hlavní význam jeho
jsme již označili: není rozřešenlm krise, nýbrž
toliko její oddálením a vyplynulo přede-
vším z té pohnutky, by ministerstvo nabylo dal-
šího času a setrvati mohlo — při vládě. Co
bude potom, tím — jak se zdá — p. z Körbrů
posud hlavu si neláme. Vyzískal — podle
toho, kdy nová říšská rada buďe svolána —
nanejmín celé čtyři měsíce a to mu prozatím
stačí.«
Z Vídně, 16. září. »Reichswehre
analysuje na úvodním místě volební pro-
volání národní strany svobodo-
myslné a hlavní jeho body, jimž dává pro-
gramový význam. Docházi pak nejprve k závěru,
že dle dokladů, jejž provolání to podává, bylo
by neprominutelným optimismem, oddati se illusi
že rozpuštěním říšské rady nebo o pětný m
jejím rozpuštěnim zjednala by se si-
tuace, která by umožnila návrat k spořádaným
parlamentním poměrům na základě nynější ústavy
a dosavadních volebních zákonu.
Engl
Praha
Vídeň
poslanecký sněmovna
Reichswehr
volání národní strana svoboda
7
article
»Reichswehr« pak přiznává budoucí české
delegaci tolik sily, aby i proti vůli vš ech
ostatních stram přivodila trvahou
nezpůsobilosti poslanecké smě-
movny kpositivnípráci. Tak rozpa-
dají se všecky malé i velké konstituční pro-
středky v niveč a rozvinuta je otázka, vydrží-li
ještě contralistická ústava expansivní tlak ná-
roda, bojujícího za volný svůj vývoj. »Reichs-
wehre lituje i odsuzuje, že ktomu došlo; po-
kládá však za jistě, že se stalo tak a ne jinak.
»Od prvního začátku« — praví na konec —
»mohlo, musilo sevěděti, že ob-
strukce německá zdomáhlala se
rozkladu sněmovny až k dosažení účelu
své obstrukce, a že, dosáhnuvši ho, má nej-
větší zájem na udržení a oživéní ústředního
parlamentu, kdežto obstrukce česká, zdařila-l
se již potud, že nejen stranu, nýbrž i celý
národ má po svém boku, nezná jiného eíle, než
trvalé a úplné svržení ústředního parlamentu.
Tehdy, kdy státní autorita sehnula se pode
jho německé obstrukce, sklonila se i hrd
vztýčená instituce říšského par-
Jamentu pod rozkaz obstrukčn
lheorie. To je obrovitá pravda, jež stále zře-
telněji vystupuje ze závojů mlh. Běda tomu
kdo k této pravdě přichází vinou.«
8
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, dne 17. září.
Sjezd sociálních demokrátů Ně-
mecka v Mohuči.
Včera sestoupil se v Mohuči sjezd ně
meckých sociálních demokratů, od něhož se
očekávají důležitá usnesení v příčině příštího sta-
noviska socialistů v Německu i jich poměru
k jiným stranám. Budeť se sjezd zabývati tento-
kráte hlavně praktickými a taktickými otázkami.
Bebel referovati bude o otázce, má-li strana so-
ciálně-dem, setrvati na dále na úplně abstinenei
— následkem nepříznivého a zastaralého řádu
volebního — při volbách do sněmu pruského
aneb má-li se zúčastniti voleb aspoň prostřed-
kem kompromisu se svobodomyslnou stranou
lidovou, aby aspoň opposiční živly v pruské
sněmovně posílila. Soudí se, že se sjezd vysloví
aspoň ve prospěch takového účastenstvi, jak
socialistický poslanec Auer nedávno se byl vy-
slovil. Ovšem ještě v roce 1893 sjezd sociali-
stický v Kolině n. R. vyslovil se jednohlasně
proti takovému účastenství a na sjezdech po-
zdějších nebylo v příčině té jednoty.
Mimo to vypracovali poslanci socialističt
návrh nové organisace stra ny,
kterýž má býti sjezdu strany předložen. Dle
návrhu toho sesílen má býti vli v
předsednictva strany v různý ch
směrech. Slovem, má zavládno uti
tužší centralisace, ale možno-li
souditi dle nedávné řeči Vollmara, vůdce ba-
vorských socialistů, projeví se na sjezdu opětně
silný odpor jedné aspoň části strany proti »ber-
línským«. Referát o politice obchodní a do-
pravní přednese poslanec Calwer, referáte
s větové politice, při kterémž dojde
as k ostré kritice čínské politíky německé
»hunského« směru, svěřen po úmrtí Liebknech-
tově berlinskému vůdci Singrovi. V příčině po-
drobností sjezdu jakožto děje především so-
cialního odkazujeme na naši rubriku sociální.
Bebel
Auer
Calwer
Singr
Praha
Mohuč
Německo
9
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
Z Petrohradu, 16. září. (C.B.) Generál
ního štábu došly tyto zprávy: Dne 7, září do-
byla jízda generála Križanovského měste
Omosa, mezi Ningutou a Girinem, po nepa-
trné potyčce a beze vší ztráty. Ukořistila při
tom čtyři děla. Omoso jest nyní obsazeno 14.
vychodosibířským střeleckým plukem. Nalezeno
tam 200 pudů prachu jakož i hojnost patrona
zbraně. Dne 8. září vyslány z Ninguty do
Omosa posily, obsahující pěchotu, jízdu a dělo-
střelectvo. M andžu rská železná d ráha
je v našich rukou. Generál Rennen-
kampf postoupil dne 6. září s jízdou z Cici-
karu na jih. Generál Orlov odrazil kozáckou
pěchotou týmž směrem, aby Rennenkampřa
podporoval, a příbyl dne 9. záři do Zanguandi,
místa vzdáleného dva denní pochody od Cici-
karu. Posádka v Cicikaru záleží z pěchotya
dělostřelectva s děly, jež Číňanům byla odňata.
Ninguta
Girin
Rennen
Orlov
Rennenkampřa
Číňan
Čína
Petrohrad
Ninguta
Zanguandi
Cicikar
10
article
Guvernér přijímá všechny rusk
podmínky. Spíže kupuje se v Cicikaru
obyvatelstvo dává ruským papírovým penězům
přednost před čínskými. Všude jevi se
dobrá shoda. Mongolové vyžádali si u ge-
nerála Orlova dovolení, aby směli ustoupit
za Chajlor. Ježto se citi nedostatek hověziho
dobytka, neprodávají ho, avšak jsou ochotni
platit daně místo penězy dobytkem. K uhražení
potřeby přijme se místo peněz 130 kusů hově-
zího dobytka a asi 300 koní. Gardová batterie
bude ze Sungraje do Charbinu dopravena a pak
na Girin vedena.
Z Petrohradu, 16. záři. (C.-B.) »Ros-
sija« oznamuje z Port-Arthuru: Dne
14. září připlul sem na palubě »Moskvy« prino
Jayme Burbonský a byl přidělenke
štábu viceadmirála Alaxějeva.
Z Londýna, 16. záři. (C-B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje z Pekina ze dne
11. září: 1500 mužů německého vojs ka
s polní batterií odešlo včera vedéním generála
Hepnera na jih. O cíli této výpravy nic se ne-
sděluje. Pravi se jenom, že jde o dobytí Slan-
Sianu na dráze paotinské, kdež prý jsou shro-
mážděni boxeři. Generál Lenevi č oznamuje,
že obdržel rozkaz, aby část ruskéh
vojska z Pekina odvedl.
Z Washiugtonu, 16. září. (C.-B.) »Rou-
terova kancelář« oznamuje: Z dobrého pra-
mene se ujišťuje: V odpovědi Spojených státo
na ruský návrh stran vyklizení Pekina ne-
ujišťuje se, že americké vojsko po odchodn
ruského vojska ihned také Pekin opustí, nýbrž
praví se, že zůstaveno prosté Chaffeoví, aby
stav věcí posoudil a s ostatními velitei
o podrobnostech ústupu se uradil.
Ze Šanchaje, 15. září. (C.-B.) Generá
Voyron sem přibyl a vykonal přehlídku fran-
couzského vojska.
Mongol
Arthur
Alaxějev
Hepner
Lenevi
Roa
Charbin
Petrohrad
Moskva
Londýn
Reut
Peking
11
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
umit
la Osnd Krügrův.
Mihisterská rada portugalská zabývalas
v sobotu osudem Krügrovým. Po schůzce své
udělila dle něktorých zpráv generálnímu guver-
néru osady mozambické telegrafieké instrukce,
v nichž jej zmocnila, aby nekladl pře
kážek odjezďu Krügrovu do Ev-
ropy. Guvernér poukázán dálé, aby dbal, by
Evropa byla skutečným cílem cesty Kri
grovy, jinak ale aby též vykonal všechna opa-
tření pro osobní bezpečnost Krügrovu a hledě
si uctivého jednání s ním. Působil tedy nepo-
chybně u Portugalska jemný nátlak státníků mim-
anglických. Uvidíme, nebude-li účinek jeho
v málo hodinách zmařen opět již nějakým fm-
perativním projevem z Londýna angliekémnu va-
salovi nad Tajem l
Nový president.
Nástupce, či vlastně zástupce Krügrův
v hodnosti prasidenta republiky transvaalské
Schalk-Burger, jest pravý selfmademan. Na
počátku války anglo-burské v roce 1881 byl pod-
řízeným velitelem malého oddílu, byl ale ještě
před koncem války povýšen a později postoupi
rychle k hodnosti »komandanta«. Byl své doby
i kandidátem pro presidentství a jednou také
předsedou sněmu transvaalského. Burger podob
se zjevem svým spíše kazateli amerických meto-
distů, než-li vojáku. Jest na něm — praví do-
pisovatel »Daily News« — ihned zříti, že jes
to muž vážný a myslitel hluboký. Jest z Lyden
burgu i praví se, že zná každý kámen a každou
slůj v kraji, v němž lid. jeho nyní poslední
zoufalý odpor klade. Za nynější války ostatně
neměl vynikající role vojenské. Po obsnzen
Bloemfonteinu pravilo se o něm, že nechav boje,
vrátil se i s Lukášem Meyerem domů. Nebyl
to pravda, oba, bojují po dnes.
Eva
Burger
Meyer
Evropa
Portugalsko
Londýn
sal nad Tajo
Bloemfontein
Daily News
Krügrův
12
article
čt de Další válčení.
Vojenský zástupce Spojených států, vraceje
se z tábora burského domů, prohlásil v Lon-
renco Marquezu v rozmluvě s dopisovatelem
»Daily Telegraphu«, že válěení může po
trvati ještě delší dobu. O Burech nemožno
prý vlastně žádné pravdy zvěděti. Dnes jsou
prý zatvrzelí, nevlídní a bojují jak ďáblové, na
druhý den ale jsou již zase veselí, plni naději
a prchají na své farmny. Té chvile jsou prý ale
zoufali a budou nepochybně bojovati až na smrt.
Protest utlačeného národa.
Zvláštní poselstvo, jež, jak známo, vysláno
bylo do Evropy burskými republikami, aby k věci
burské zjednávalo sympatie, rozesílá tiskuj evrop-
skému z Amsterodamu toto provolání : 9e
»Republikám jihoafrickým vnucená vál ka,
válka, kterouž republiky všemožně, také nabíze-
ným smírčím soudem, hleděly zmařiti, trvá na
dále. Za hanobení všech práv a proti všem vá-
lečným zvykům civilisovaných národův násle-
duje jedna proklamace za druhou: Vel ká
Britanie prohlásila slovy svéh
prvního ministra, že nezamýšl
žádného rozšíření území. Planá slova,
jež byla promluvena, aby byla porušena.
Také anexe jíhoafrických republik byla
prohlášena, k podrobení nás ale ne-
vedla a nepovede. Právě tak, jako bylo
tomu před nékolika měsíci se svobodným oranž-
ským státem. Mocná Velká Britanie ví to ze
zkušenosti. To také nebylo v první řadě jejím
účelem. Proklamace byla vydána, aby ve válce
mohlo se pokračovati nelidským způsobem, všem
zásadám mezinávodního práva na posměch.
Bure
spojený stát
Evropa
burský republika
Amsterodam
Británie
Velká Británie
Daily Telegraph
13
article
Britští velitelé přejí si, aby proti již tak
zmenšenému obyvatelstvu jihoafrických republik,
kteréž bylo na poprve uznáno za stranu vá-
lečnou, mohli nastupovati jako proti rebelům,
aby je mohli pronásledovati, až by znavení
bojovníci k zemi klesli. To jest vlastní účel
proklamace. S boží pomocí nebude
ale toho dosaženo. Občané republiky
budou v boji pokračovati, dokud jen
jiskérka síly v nich plane. Neukázali
se býti hodnými zachování své svobody, své
vlasti ? Dopustí s vět, aby byli po-
rubáni?
Nepříliš dávno holdováno bylo zásadám,
státy uznávaným, že má býti krveprolitím
hrůzám války vyvarováno, až po dnešek ale
státy v jihoafrické válce nezakročily.
Ač bolestno bylo toto jednání pro národ náš
bylo snad pochopitelno, pokud jednalo se o válku
pravidelnou. Ale nebude přikročeno k sprostřed-
kování míru také nyní, kdy Velká Britanie theo-
retickou annexí šlape všechny zásady mezinárod-
ního práva, aby takto razila si cestu k vykoná-
vání násilí a možno-li k úplnému vyhubení svo
bodného národa?
Protož obracíme se jmenen
spravedlnosti, jmenem lidsko st
ke všem nároďům, jichž srdce pro
nás bije, aby přispěli v této ho din
národu našemu, by vlast naši zachráníl
i spoléháme v boha, že hlas náš nezůstano
oslyšán.
Mimořádné poselstvo jihocafri-
ckých republik: Fischer, Wessels
Wolmerans.
Fischer
Wessels Wolmerans
jihoafrický republika
Velká Británie
14
article
Z Lisabonu, 15. září. (C.-B.) Portugal
ská vláda zaslala guverněrovi v Mozambice
telegram, kterýmž dovoluje, aby president K rů-
ger z Lourenca-Marquezu do Evropy odcesto-
val. Avšak guvernér musí se ubezpečit, že
Krüger tento cíl cesty zachová, a musí učinit
všechna opatření, aby se Krügrovi při vstupu
na loď dostalo ochrany a příslušné mu pocty
Z Bloemfontainu, 15. záři. IC. - B.)
Plukovník Macdonald zajal dne 13. mezi. Wins-
burgem a řekou Vetem sbor asi 800 Burů se
třemi děly a ukořistil 33 vozů, 270 tažných
volů, 65.000 patron a velké zásoby. Tři jiné
vozy Burové zapálili, aby se do anglických ru-
kou nedostaly.
Z Ladybanku (ve Škotsku). 15. září.
(C.-B.) V liberální jednotě mluvil A squith
jmenem většiny liberální strany a prohlásil, že
jest zabrání jihoafrických repu
blik neodvolatelno. Musí prý býti k
anglické říši definitivné připojeny. Válka otevřela
prý Anglii oči; bylo prý už nebezpečí, že ztrat
celou jižní Afriku.
Z Pretorie, 16. září. (C.-B.) Nizozem-
ská železná dráha byla vojenskými úřady ofí-
ciálně převzata.
Z krajinské hospodářské výstavy
v Kutné Hoře.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
V Praze, 17. zář.
Krüger
Macdonald
Burová
Pretorius
Lisabon
Lourenca
Marquez
Evropa
Skotsko
Anglie
Afrika
Kutná hoře
Praha
Bur
Ladybanka
15
article
V Kutné Hořo, 16. září 1900.
lo
XIv.
Poslední den výstavnlí — neděle
dne'16. záři — vydařil se tak jako všechny pře
dešlé dni sváteční a nedělní. Výstavě kutnohor
ské přálo nebe a počasí mělo by dostáti při ou
měňování první cenu.
Ze všech končin českého království sešlí se
hosté, aby vzdali hold práci duševní i hmotně;
veškery místnosti výstavní byly ke třetí hodině
odpolední v pravém slova smyslu přeplněny a
obecenstvo v brzku odcházeti musilo pro nedo-
statek místa k odpočinku,
Z ohlášených návštěv konal se 8 je z
hasičský způsobem slavnostním. Všemi vlaky
od Turnova, Prahy, Jihlavy, Nymburka, Něme-
ckého Brodu přijížděli ráno hasiči do města -
z obcí bližších nosčetné množství ozdobený ch
vozů s členy hasičských spolků dostavilo se n
náměstí kutnohorské; po prohlídce města a uví-
tání ve Vlaském dvoře seřadily se župy hasič-
ské o 2. hod. odpolední k průvodu na výsta-
vjště, kdež za zvuků hudby sokolské rozvinul
se živoť plný šumu a veselí.
V horním pavillonu hudebním Oznamovány
shromážděným vystavovatelům a obecenstvu
o 4. a o 6. hodině odměhy, jež jim byly roz-
hodčím sborem přiřknuty a tím formálně vele-
zdařilá výstava skončena. — Na rozlou-
čenou s výstavou pořádali ještě týž večer pán
vystavovatelé přáteiský večírek, spojený s humo-
ristickým programem, aby po namáhání se zola-
vili. — Zábava konána v dolejších místnostech
Lorce.
Kutná Hora může s pýchou pohlížet
na vykonanou práci, a výsledek hmotný i mo-
rální úplně se shoduje s intencemi, které za-
sloužilí mužové při podniku tomto měhi. Pa-
mátky historické staly se nýní nejživější rekla-
mou, známými celým Čechám a zajísté nyní kd
ještě Kutné Hory neviděl, přispěchá podívats
na důstojné zbytky staré slávy českého krá
lovstvíl
Kutná Hořo
Turnov
Praha
Jihlava
Nymburk
Nout
Brod
Kutná Hora
Čechy
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Poláci, Maďaři a Němci. Císařov
slova, pronesená na manévru, že pokus obno-
viti říšskou radu je poslední ústavní experiment,
po něm že následovati bude, co nedá se od-
vrátiti, Němce poněkud zarazila. Jsou vůbecv
náladě nevrlé, poněvadž nestalo se, co chtělia
co očekávali: určitý projev ze stra ny
autoritativní, že rozpuštění rady
říšské bylo namířeno na Cech
a ne na Němce. Domnívali se, že manévry
v Haliči a různá oslovení při této příležitosti
poskytnou k tomu příležitost i dychtivě očeká-
vali slova káravá, leč zklamali se. Panovník
mohl říci jen to, co skutečně řekl: »Že konec
bude tak zvanému konstitučnímu zřízení v této
říši, když spravedlivý ústupek v otázce jazy-
kové národu českému, kterýmž by ale práva
Němcův ani v nejmenším nebyla tknuta, tou
měrou rozčilil ty, jejichž nynější ústavaje
dílem, že vlastní svou stvůru nemožnou činí,
ji ubíjejí a ničí .. .« Němci, jak jsme již se
zmínili, pociťují, že nenalezají se v situaci
právě nejvýhodnější a proto zase již se derou
ve přízeň Maďarů a Poláků. To prý jsou v
Rakousku tři národové, již mají příčinu zasuzo-
vati se o Rakousko, jak se bylo historicky vyvinulo.
Ne snad nynější politická generaco, ale dějiny
prý tomu chtěly, aby na západě rakouském vládl
Němec, na jiho-východě Maďar a na severu
Polák. O tyto tři národy prý musí se opírat
zdravá rakouská politika a u nich hledati vý-
hradně pomoc proti vzdoru národností ostatních.
Tím, co Poláci provozovali průběhem posledních
tří let za Badena, Thuna a Körbra, dopustil
prý se nevděku na Rakousku, ba také na-
proti — dynastii, dokazuje »Bohemie« a také
»N. Freie Presse« ráda by opět vlákala polep-
šené Poláky do nějaké koaliční besídky. Na
štěsli jsou Poláci příliš chytří politikové, než
Polák
Maďar
Němec
Němcův
Baden
Thun
Körbr
Císařov
Cecha
Halič
Rakousko
Bohemia
17
article
aby neprohlédli manévr. Až na Vídeň ví
dnes celý svět již, že co zde nacionální a libo-
rální Němci dělají, je výhradně práce »pour
le roi de Prusse«. A k vůli tomu se
rozčilovati nemají Poláci zvláštní příčiny.
Poláci nechť se řídí v tomto případě prostě
prvním zákonem křesťanství: »aby to, co
nechtějí aby se činilo jim, nedělali jiným.«
Nepomáhejte Němcům dopouštět se na Češích
těch hřichů, kterýchž se na vás titéž Němci do-
pouštějí v Poznaňsku. Anebo je spíše v zájmu
polském, dělati z Prahy Poznaň, než z Poznaně
Prahu? Nechť ostatně rozumní Poláci upamatují
se na schůza vídeň. parlamentu z doby německé
obstrukce, nechť ponoří se v četbu německých
listů, nechť čerpaji poučení o lásce, s)jakouž
lnou Němci k nim, z veškeré literatury polské
a z minulosti politické, najdou hromady do-
kladů, že Němci Poláky nenávidí zrovna tak
jako oslatní Slovany. Maďaři, kde mohou, Něm-
cům ostatně boztoho pomáhají, však spravedl-
nost mnohdy zvolna se pliží a neuchvacuje
rázem. Ale dostaví se. Čekejmež prozatím.
— Politické schůze. Voličskou schůz
svolává pan JUDr. Hynek Lang, říšský po-
slanec, na neděli dne 23. září t. r. o 2. hod.
odpol. do sálu hostince na »Panské« v Pacově.
Rozhovor jeho týkati se bude nynější politické
situace a zájmů hospodářských.
nit elb
— Osobní. Pánové Phdr. Urban Jarník
mimořádný professor na české universitě Karlo Ferdi-
nandově, a Jindřich Hantieh, učitel na Česko
slovanské ohchodní akademii, byli jmenováni důstoj-
níky francouzské akademie.
Němec
Pruss
Polák
Čech
Maďar
JUDr
Lang
Phdr
Urban
Jarník
Hantieh
Vídeň
Poznaňsko
Poznaň
Praha
Německo
Pacov
Praha Poznaň
Slovan
univerzita Karla Ferdi
18
article
Rodinné zprávy. Pan Frant. Čihák
korraktor »Národních Listů«, a paní Helen
Čiháková, roz. Sillingova, slaviti budou ve středu
dne 19. září v kruhu rodinném stříbrnou svatbu. —
Slečna Mařenka Hedánková, dcera c. k. pošt-
mistra z Třebivlic, a pan Edvard Vrátný, učite
z Račiněvsí, slaviti budou sňatek svůj dne 20. zář
t. r. v 10 hod. dopol. v chrámu u sv. Trojíce v Praze
— Paní Vhlerie Nešverrová, rozená Beranova
a pan Karel Nešvera, soudní adjunkt v Olo-
mouci, byli dne 15. t. m. ve farním chrámu v Plum-
lově oddáni
—Úmrtí. V neděli dne 16.0 t. m. zemřel na
Smíchově po krátké nemoci zánětem plic pan MUD
Karel Šimon, rodák pardubický, v nejkrásnějším
věku 36 let. Zesnulý, který za svého života dloubá
teta pracoval v české veřejnosti, zejmena hor ivou
činnost vyvíjel ve spolcích národních a dobroči-
ných, pro svou milou a bodrou povahu těšil
přízni a všestranné vážnosti, zvláště ve společan
ských kruzích vyšehradských. Zesnulého oplakává
mladistvá choť, kterou teprve před 3 měsíci odveul
sobě od oltáře. Budiž mu země lehikou. — V Let-
káchu Libšic n. Vit. zemřel dne 14. září t. r. po
delší nemeci pan Josef Šťastný, statkář, v 70
roce věku svého. Pohřeh konal se dnes v ponděl
17. září t. r. o 10 hod. dopol. z domůi smutku
Letkách na hřbitov v Libšicích.
— Veřejná knihovna Jednoty průmy
slové jest po několikadenním přerušení řemeslni-
ckými pracemi ode dneška zase obecnému přístupu
otevřena a sice jak obyčejně káždý všední den ben
výjimky od 4. hod. odpol. do 8. hod. večer a v ne-
sěli i ve sválek od9. hod. ráno do 12. hod. v po-
ledne.
František
Čiháková
Hedánková
Vrátná
svatý . Trojit
Nešvera
Karel Šimon
Šťastná
Čihák
Račiněves
Praha
Beranov
Ola
Pla
Smíchov
Libšice můj
Vhlerie Nešverrová
t . m
19
article
— Ústav učitelék v Plzní. Píše se nám
Dojde-li během měsíce září úřadní povolení ku ote-
vření ústavu ku vzdělání učitelek v Plzni, bude dl
výroku starosty p. JUDra. V. Petáka ústav ten
v říjnu otevřen. Povolaní činitelé podnikají kroky
aby toto povolení úřadní skutečně v čas dosto
U krajského soudu v Českých Budějovi
cích sedí c. k. státní úřadník, který se patrně do
mnívá, že úřaduje někde na Spróvě. Podle toho tak
jedná. Mysli, že v Čechách není nikoho, kslo by mu
řekl, že státní úřadník nesmí nikoho provokovati ani
urážeti. Pán tento dává sou lásku k většině obyva-
telstva obvodu krajského soudu českobudějovického
na jevo i tín, že důslednů komolí i název města Če-
ských Budějovic. Jako přední harcovník německých
nacionálů ulevuje svému teutonskému furoru způso-
bem, který vzdělaného člověka činí věru směšným
naivním. Velký tento Germán štítí se již napsati
správný název města rozloženého nad stokem VVitavy
a Malše, protože napsati by musil slovo »Českén
píše je proto jen »Budějovice«, nedbaje, že jsou ještě
druhé Budějovice na Moravě a že na rozdií těchto
nazývá se město, v němž jest státním úřadníkem.
Českými Budějovicemi. Pozoruhodno jest také, že pán
tento — či jest to celý krajský soud? — podporován
jest v tomto komolení topografie v Čechách i úřadní
přílohou místodržitelského orgánu, který uveřejňuje
mu název Českých Budějovie tak, jak si jej zkrátí.
Ocbotu tuto znáti jest již delší dobu. Nalézámeji
také v »Úřadním listě Pražských Novin« čís. 208.
v němž čteme: »Eduard Rys v Budějovicích«, »c. k.
krajský soud v Budějovicích«, c. k. rada z. soudu p.
V Peták
Germán
Rys
Plzeň
Čechy
ský Budějovice
Budějovice
Morava
Český Budějovice
VVitava
Malše
Český Budějovia
krajský soud v Budějovice
město če
20
article
Václ. Lihora v Budějovicích« atd. V jediné této vy-
hlášce užito jest šestkráte názvu města Čes. Budě-
jovic, avšak ani jednou správně, nýbrž vždy vytištěn
jest pouze slovem: »Budějovice«.
— Konflskace. Týdenník »Český Hasič« ze
dne 12. t. m., vycházející v knihtiskárně Čermákově
v Klatovech, byl zabaven pro »Plseň otroka« o
Svatopluka Čecha. Příští číslo dne 19. t. m. bude
dvojité.
— Geologická výprava posluchačů česk
univorsity do Sumavy nastoupí cestu zejtra v6
hod. 30 min. ráno z nádraží Frant. Josefa přímo na
Špičák.
— Měšťanská beseda v Praze oznamuje
svým p. t. pánům členům, že zejtra v úterý pře-
sídlí se do hořejších místností.
— Ku zpronevěře berního Wildmann
v Č. Budějovicích, jehož zatčení vzbudilo velikou
sensaci a nyní zaměstnává široké obecenstvo, ozna-
muje se, že zločinných manipulací dopouštěl se již
od roku 1894. Tak alespoň sám doznal. Přistižen
byl o 11. hod. v noci z pátku na sobotu na Lobko-
vickém náměstí spící na lavičce veřejného sadu.
Dvě noci a den bloudil po odlehlých částech měst
i někde v zastrčeném hostinci seděl nepoznán, a
konečně zcela vysílen a rozrušen se oddal svému
osudu. Při zatčení nebyl slova mocen, v cele vrhnu
se na slamu, kdež zůstal bez pohnutí ležeti. Kdy
pak byl vyslýchán, přiznal se, jak už uvedeno, že
od r. 1894 sáhl na svěřený mu cizí majetek a po-
máhal si tak, že jeden odcizený papír nahražoval
papírem z jíně kauce či deposita a aby rozdiln
čísla při možné kontrole nevzbudila podezření, za-
ložil si seznamy deposit dva, jeden původní, jak de-
posita uložena byla a druhý dle těch čísel, jež lam
sám dle své potřeby opět z jiných deposit vložil.
Václ
Čermákův
Čecho
František
Josef
posita
Budějovice
Klatovy
Praha
Č . Budějovice
město Če . Buda
21
article
Dle těchto seznamů, které kontrolujícím předkládal
jako původní, nemohlo se na nic podezřelého přijíti.
poněvadž jak počet tak i čísla na skladě jsoucíc
hodnot se vždy srovnávaly. Asi před měsícem složil
istý rada zemského soudu pro svou dceru kauei
24.000 zl. jako věno a ta se stala bernímu Wild-
mannovi osudnou. I z této jistiny vzal. několik
cenných papírů, uhradil jimi scházející hodnoty ji-
ných deposit, vyhotovil fingovaný seznam, jednu
tisícizlatovou rentu pak u jednoho ústavu zastavil
na 500 zl. a nahradil ji, jak obvykle rentou jinou.
Náhodou ale se stalo, že právě číslo tohoto list
zůstalo i v druhém připraveném seznamu a když
se v zápětí dostavila létací komise kontrolní z Prahy.
přišla této nesrovnalosti na stopu. Wildmann byv
tázán, jak vysvětlí rozdíl v číslech, odpověděl za-
ražen: »Nečiňte mne nešťastným !« To bylo ovšem
pro kontrolujícího neklamným znamením, že jde
o zločin a tak vykonána druhá zevrubná prohlídka,
která po částečném doznání vedla na stopu vylíčené
zločinné manipulace a defraudace. Dnes v pondělí
předveden bude berní Wildmann do úřadovny hlav-
ního berního úřadu, kde dle slibu svého hodlá po-
dali zevrubné vyznání a naznačiti, které papíry od-
cizil, kdy a kam je umístnil, což se už ostatně take
zjistilo, neboť u všech zdejších ústavů i u obou za-
staváren zastaveny byly Wildmannem v různých do
bách cenné panírv na vělší i menší obnosv.
ee
Wildmann
Praha
22
article
— Vyhraná sázka aneb veselé a drahé
stěhování. Ve veselé společnosti jindy živě se
bavící pan inženýr O. je smuten a zadumán. Ma
před stěhováním a to je věc nepříjemná. Než stačilo
zmíniti se — a hned: »my tě vlastnoručně odstěhu-
jeme« nabídla se celá společnost. Slovo dalo slovo,
sázka uzavřena, stanoveny podmínky, z nichž hlavní
byla: ruka posluhy nesmí být v nejmenším nápo-
mocna — a peníze, z každé strany deset zlatých,
složeny k rukoum na sázce nezúčastněného pana
stavitele Ch. V sobotu o 1/48. hod. počato se stěho-
váním. Po uvítání ve starém bytě panem inženýrem
O. chopili se slěhující knfru, balíků atd. a za vese-
lého smíchu stěhujících, stěhovaného, svědků a
k nemalé zábavě ostatních »partají« pomalu a jistě
sloupal průvod se schodů: napřed páni doktoři P.a
L. s těžkým kufrem, knihami naplněným (pan inž.
Ch
Ing
23
article
O. rád studuje a mnoho čte), pan inž. Č. s balíkem
peřin, pan inž. Čř. s balíkem šatů, pan účetní L. s
svazkem holí, deštníků a jiných maličkostí; průvod
ukončil pan inž. Ra s lampou v ruce pravé, s pl-
vátkem v ruce levé. Průvod stanul na dvoře, kde
plipraveného dvoukolového vozíku čekal pan
doklor N. a tři svědkové. Kufr vynazcn na dvoukolku
a náležitěl scentrován«, balíky složeny v před a vi zada
vše popruhem svázáno. Malá úrada —musila být usta-
novena nejlepší »traca« a když se tak stalo, chopil se
vedení dvoukolky inž. Č. Po upozornění na paragraí
řádu silniční policie: na levo vyhýbať, na pravo
předjíždět, dán povel k jizdě — dvoukolka tažena
llačena projela rychlým tempem a bez úrazu ulici
Hopfenštokovou, Školskou. Reznickou a Štěpánskou.
kdež popřán stěhujícím první odpočinek; než rychlé
shromažďování se obecenstva přinutilo stěhujíci
k přerušení odpočinkua nastoupení další jízdy. Do
vozíku zapřažena nejlepší stažná« síla pan doktor P.
a klusem vzato sloupání. Veselé poznámky pro-
vázely průvod, podiv budící u kolemjdoucích.
Ing
Hopfenštoková
24
article
»Koukaj. paní Máry, to stěhujou ňákou špuirkasu,
ten ttustej pán, to je asi kasír — tady se stěhujou
do Kateřinek — už tam zahýbaje atd. Neminulo
ani čtvrt hodiny a průvod prošel Kateřinkami. Bojištem,
ulicí Sokolskou a po novém vystřídání reservních
sil ulicí Koubkovou Erbenovoua již stanu
před novým bytem pána inženýra v ulici Dohrov-
ského. Domovník sprásnul ruce nad tím stěhováním
a než »partaje« se vzpamatovaly — vše složeno
v novém bytě — načež inž. pan O. se smutnou
tváří počastoval pány stěhující pravou valašskou
slivovicí. Společnost odebrala se pak do hostínce
u F., kde za veselých tváří stěhujících a smutného
obličeje inž. pana O. vyhraná sázka proměněna za
»černý mok«. Inž. pan O. se zařekl, že nikdy již
nedá se takovým způsobem stěhovati.
Mára
Ing
Kateřinka
Koubkův Erbenovou
Dohrov
25
article
— Pachatel velké krádeže v Písku zatčnn
v Praze. Mimořádné ostražitosti a pozornosti ná-
leží zásluha, že se zřízencům bezpečnostního oddě-
lení zdějšího policejního ředitelství podařilo zmocniti
se a za bezpečné mříže ubytovati mladistvého sice
ate za to vetmi nebezpečněho ulosyna. Jméno tohot
výtečníka z kriminálu v minulých dnech začasté pro-
běhlo novinářskými sloupci s připomenutím, že dlužno
před ním nejvýše se mít na pozoru. Byl to Alois
Slavata, 24 roky starý, do obce Bejkovic u Bene-
šova příslušný. Už vícekráte dýchal Vzduch v kri-
minálech a žalářích. Byl také vyznamenán tím způ-
sobem, že fotografie jeho zařaděna byla do alba zlo-
činců s podrobným popsáním. O Slavatovi do ne-
dávna dlouhou dobu nebylo nic slyšet. Před čtyřmi
lety byl přistižen při odvážné krádeži, která muu
porotního soudu vynesla těžký žalář v trvání půl-
čtvrta roku. K jeho odpykání byl Slavata odvezen
na Bory a po celou tu dobu zlosyn ovšem učiněn
byl neškodným. V žaláři však nezahálel. Zjištěné
okolnosti nasvědčují tomu, ža se důkladně připravoval
k zahájení opětovné činnosti zlodějské s mnohem
větší odhodlanosti než kdy před tím. Dne 12. srpna
octl se Slavata ze žaláře na svobodě. Kobka žalařní
nezanechala na něm žádných škodlivýcir následků.
Slavata
Bor
Kobek
Písek
Praha
bejkův u Ben
26
article
Zlosyn byl čilý na mysli i na těle: Zdráv byl jako
turek. Ve volné přírodě Slavata ovšem pinými doušky
pil z kalicha dlouho postrádané své svobody. Pokud
se dalo zjistit, prodlel několik dnů v Praze, pak v
Horní Krči u svého bratra povoznika, jenž neměl
však nejmenšího zdání o tom, v jakém směru mladní
jeho bratr působil a vynikl. Alois přicházel k němu
na návštěvu zřídka kdy a tu vždy byl velmí skoupý
na řeč. Tentokráte vyprávěl, že byl až v Americe
že si tam zahospodařil slušné jmění, které si dal
dobře uložiti. Rozumí se, že krčský bratr byl mile
překvapen štěstím, jaké Aloisa v zámořských kraji-
nách potkalo. Překvapeni jeho bylo ovšem tím větší,
když později se dověděl, že bratr nikdy v Americe
ani nebyl a že naopak seděl na Borech v žaláři. Po
několikadenním pobytu Alots Slavata z Horní Krče
se vzdálil. Nepověděl ovšem, kam a za jakým úče-
lem se ubírá. Česta vedla ho do Kutné Hory. Nikoli
k návštěvě tamní krajinské výstavy. Měl už nastu-
dovaný plán dostati se do tamní zastavárny a trochu
tam prohlédnouti uložené skvosty. To bylo v nocí na
2. září. Tentokráte počínal si Slavata nedosti opatrně,
neboť byl na své výpravě lupičské překvapen, za-
držen a do městské věznice v hezpečném průvodu
odveden. Kutnohorské bezpečnostní orgány měly po-
těšení, že zmocnily se nebezpečného odvážlivce, ale
v radosti své opomenuly postarati se o důkladné
uzavření klece, v níž se ptáček nalézal. Nepopsa-
telný poprask nastal, když ráno bylo vězení otevřeno
a shledáno, že ptáček ulitI. Zloděj z kamen vylomil
železnou spojku, pomocí které vypáčil zámek ve dve-
řích. Práce tato nevyžadovala asi veliké námahy a
Slavata
Alois
Alots Slavata
Kutnohorský
Praha
Horní Krč
Amerika
Kutná Hora
27
article
poměrně snadno dostal se lupič do chodby, odtud
na půdu a pak na střechu. Z této slezi na střechu
sousední budovy a potom snadno již se dóstal na
ulici. Jakmile útěk zlosyna byl odhálen, nastalo
ovšem neodkladné pátrání. Bylo telegrafováno na
všechna okolní četnická stanoviště, lupič důkladně
popsán, ale dopaden nebyl. Mezitím dostal se Slavata
pohodlně do Prahy, zdržel se tu dva dny, nače ž dne
6. září dorazil do Pisku. Patrně toto mistožnalezalo
se také v jeho rozvrhu. Téhož dne a následujícího
zabýval se Slavata vyhledáváním vhodného objektu
své zlodějské výpravy a los padl na krám zlatnika
a hodináře pana Františka Kracika v Heydukové ul.
Dne 8. září ráno povstalo v místě veliké zdéšení,
když se roznesla zpráva o tom, že celý krám pana
Kracíka byl vyloupen. Po svém zatčení Slavala se
přiznal, jakým způsobem krádež provedl. Když ne
dne 7. září setmělo, přišel do domu, v kterém pan
Kracík má obchod, vyhtedal si tam tmavý koutek,
kde se ukryl. Pozdě v nodi, když všichni obyvatelé
byli pohříženi ve hluboký spánek, zahájil Slavata
své zločinné dílo. Na nedaleké věži odbila právě
půlnoc, když obezřetně paklíčem otevřel dveře krámu,
do dvora vedoucí. Pak už žádné nepřekonatelné pře-
kážky se mu v cestu nestavěly. V krámě sebral
všechno vyložené tam zboží. V seznamu odcizených
předmětů bylo uvedeno mimo jiné: 40 kapesnícha
6 zlatých dámských hodinek, 8 dlouhých a 6 krát-
kých řetízků, 35 zlatých prstenů, 20 párů zlatých
náušnic, osmeryhodiny, ve správě se nalézající, na
hotovosti asi 5 korun atd. Celkem utrpěl p. Kracík
v nezapomenutelné oné noci škody v obnosu přes
Slavata
Kracik
Praha
Pisco
Heyduková ulice
28
article
tři tisíce korun. Náklad skvostů zaobalil do prostě-
radla a vypáčením zámku domovních dveří dostal se
na ulici, odkudž prchal na nádraží. Vlakem,
který odjíždí z Pisku o čtvrté hodině ranní,
nastoupil zloděj jízdu do Prahy. Téhož dopo-
ledne zastavil Slavata některé skvosty v Občanské
záložně a v První pražské zastavárně, jakož i v
její vinohradské filiálce. Z čistého výtěžku své pí-
secké výpravy koupil si zloděj havelok, klobouka
ruční koženou kabelu. Tuto k tomu cíli, aby měl
ostatní skvosty v čem nosit. Poněvadž u sebe nechtěl
příliš mnoho peněz na hotovosti nosit, uložil. si
220 korun v Občanské záložně na vkladní knížku.
V Praze ovšem dobře se měl. Když se mu zde pobyt
znechutil, šel se ukázat svému bratrovi v Krči, kde
způsobil novým oděvem a penězi jistou pozornost.
Ale ani tam dlouho se nezdržel. Dne 10. září odjel
do Brna. Měl sebou ruční kabelu se skvosty a do
Brna podnikl výlet patrně za tím účelem, aby
v tamní zastavárně některé skvosty zastavil. V tom
směru vyšetřování není ještě ukončeno. Dne 12. září
odpoledne vstoupil Slavata do třetí třídy rychloviaku
rak. uh. státní dráhy, který do Prahy přijíždí o půl
desáté hod. večerní. Z nádražní restaurace přinesl si
hrozen vina a šunku a obé s chutí snědl. Na každé
stanici, kde rychlovlak zastavil, vyskočil zlosyn s va-
gonu a koupil si v restauraci pokrm a nápoj. Když
rychlík zastavil v Kolíně, vyskočil Slavata opět na
peron a rovnou zaměřil do restaurace, odkudž při-
nesl si dva dlouhé párky a housku. Mezitím kupé
vagonu naplnilo se Pražany, kteří se vraceli z kutno
Slavata
Pražan
Pisco
Praha
Krč
Brno
Kolín