ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0b09cf30-7273-11dc-a964-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 40, person 57, org 3, work 4
1 masthead
Ročník XXX
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 17. září 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 257
4 article
Na raeent s oddlp. ol. listr phnš p ldeti na v Prase v adnin istrani čn měsle vrtet : . . . 6 K — s dvojí denětke za nišste na štorbi leta ve sech aKsoh sa měsin . Poštont ei na čtvrt leta . . . . s drojí slallbos a mě-l na čtrrt leba
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Loyální denuncianti. Z Vídně, 17. září. Je a může nám býti více než lhostejno, uvádí-li se provolá n výkonného výboru národní strany svobodomyslné, včera vyhlášené k českému lidu, zdejšími včerejšími a dnešními žurnály v souvislost s jaselským ultimate m a nechceme tento sbor omlouvati ani dost málo proti byzantinským pokusům, uvésti tento appell v odpor k projevům ze dne 13. t. m. Naplniti nás může toliko největším hnusem, když lidé z tak zv. státních, pa- tentovaných a privilegovaných stran, kteří — není tomu ani ještě rok — plazili se zbaběle před Schönererema Wolfem, dnes plazí se jiným směrem, a hlasitě a křiklavě, jen aby to bylo hodně slyšeti, udávají Čechy jako stranu, která staví svou odhodlanost proti vůli s hora projevené. Mohli bychom se prostě tázati, proč nezařídili se tito státníci a loyální denuncianti ze dneška podle vůle oné v letech 1897—1899, a proč trvali na svém justamentu půl- třetího roku, až mu bylo vyhověno Ale, jak jsme již řekli: je nám úplně lho- stejno, kterak o našem odboji proti křivdě na nás spáchané soudí nedělní pěvec bursy v »Neue Freie Presse« a p. hr. Stürgkh ve své »Montagspresse«. Nezasluhují ani ten, ani onen, aby se reagovalo vážně na jejich nízkosti a podlosti. Čechové svůj boj vedou a povedou, aťse těm pánům líbí nebo nelíbí, protože byli k němu donuceni, a dotud, dokud nebude čestně dobojován!
Schönererem Wolf Čecho Stürgkh Vídeň národní strana Neue Frei Presse Montagspresse
6 article
Mandát vnitřního města vídeňského Z Vídně, 17. září. »Montags- Presse oznamuje, že mandát po dru. Koppov ve vnitřním městě vídeňském uprázdněn dán bude vůdci německo pokrokové strany vídeňské dru. Voglerovi. Bar. Pejérváry odstoupí? Z Pešti, 17. září. Na manévrech jasel ských kolovala pověst, že ministr honvédů bar. Fejérváry hodlá odstoupiti. Jeho přátelé rozšiřovali vlastní jeho prohlášení, že jsou to poslední císařské manévry, kterých se účastní. Nástupcem jeho jmenuje se od- borný chef ve společném ministerstvu Je kel- falussy, který prý je u bar. Krieghammra persona grata.
Vogler Vídeň Pešť MontagsPresse
7 title
Telegrafické zprávy „N. L“.
N L
8 article Návrat cisaře z manévrů.
Návrat cisaře z manévrů. Z Jasla, 16. září. (C.-B.) Za přítom nosti císaře, arcivévodů, velitelů a rozhodčích soudců rozvinul chef generálního štábu polní zbrojmistr svob. pán Beck ve tříhodinném výkladu rozsáhlý, instruktivní obraz pro- vedených manévrů a skončil slovy: »Po- dařilo-li se účastníkům manévrů dobýtis spokojenosti císaře, pak je to největší od- měnou, jíž jsme se snažili společnou praei dosíci.« Čísař odvětil, že musí vysloviti svou radost a spokojenost nad provedením letošních manévrů a poděkoval v první řadě »starému příteli a louholetému věrnému spolupracov- níkovi« polnímu zbrojmistrovi Beckovi za neunavnou oddanost, se kterou manévry za- hájil a řídil a vyslovil všem velitelům vrch- ního vedení manévrů i rozhodčím soudcům nejvřelejší dík a uznání za provedení ma- névrů, za držení se a stav vojska a podal pol. zbrojm. Beckovi na znamení díků ruku. Arcivévoda Rainer vzdal dík jmenem přítomných generálů a důstojníků za ne milostivější slova panovníkova a pravil: »Nej vyšší spokojenost naplňuje nás hrdostía nejvnitřnější radostí a bude nám novou po- bídkou k dalšímu válečnému výcviku svě- řených nám sborů.« Arcivévoda vyslovil jmenem veškeré ozbrojené moci Rakousko- Uherska za příčinou nedávných 70. narozenin panovníkových přání, aby bůh ještě dloubá léta zachoval císaře ve stejně duševní i fy sické svěžesti ku blahu národů a ke zdaru věrně oddaného vojska. Shromáždění pro- volali potom třikráte »Sláva !« Císař vyslovil pohnut arcivévodovi dík za tento projev O 5. hodině odjel císař za hlučných ovac obecenstva do Vídně.
Jasl Beck Rainer RakouskoUhersko Vídeň
9 article
Bulharský kníže vrací se domů. Z Pešti, 16. září. (C.-B.) Bulhar ský kníže Ferdinand navštívil včer ministra orby Daranya a gratuloval mu k úspěchu uherské hospodářské výstavy v Pa- říži. Večer na to odejel kniže přes Alcsuth do Sofie. Zašlý vládní orgán. Z Bělehradu, 16 září. (C.-B) »Male Novine«, úřadní orgán minulé vlády, pře- staly vycházet. Z Říma, 16. září. (C.-B.) Vévod Abruzský přibyl sem dnes a byl slav- nostně uvitán. Odebral se ihned ku hrobu krále Humberta a položil na něj věnec. Z Mnichova, 16. září. (C-B.) Prino Jindřich Hessenský dnes dopoledne zemřel Z Madridu, 16. září. (C.B.) Minister ská rada usnesla se, aby výminečna opatřen všude byla zrušena. osvo o none nn
Bulhar Ferdinand Daranya Abruzský Jindřich hessenský Pešť Sofie Bělehrad Řím Mnichov Madrid Humberto Mala Novine
10 article Tábor lidu na Blaniku.
Tábor lidu na Blaniku. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.) re Po Mužském, Dobenínu, Řipu a Košum- berku včera Blanik, pět jmen topograficky i historicky velice významných. O prvých jsme se již zmínili a o pátém — Blaníku — bychom psáti ani nemusili, neboť zná jej v Čechách dl pověsti každé dítě a ví také, co se o něm vy práví. Blanik náležel s hradem ještě v XV. sto- letí českým králům, až po vystřídání několik jiných majitelů přešel r. 1672 v majetek arci- blskupství pražského. Z královského hradu z chovaly se jen mohutné valy kamenné, o vrehu koluje pak do dnes národní pověst, že v něm dřímají blaničtí rytíři se sv. Václavem, dle jiné verse se Zdeňkem Zásmuckým, čekajíce doby až bude naší vlasti zle. Až nastane doba tato, zazelená prý se n Blaníku dub, vyschlý pramen vydá hojnost vody, stěny vrchu se rozevřou, rylíři se probud a vytrhnou na nepřítele a vlasť osvobodí, načež bude v ní opět bývalý dávný blahobyt. Známo též, že do základů Národníhoi vadla vložen i kámen z tohoto 638 m. vysokého vrchu. Na Blaník svolán byl roku 1868 tábo lidu, který však nebyl úřady povolen. Protože pak přes to sešlo se na něm hojně obecenstva. byly osoby, podepsané na provolání, soudně sti hány a odsouzeny pak k tuhému vězení po šesti nedělích. Pro výtržnosti, které kladeny byly za vinu účastníkům schůzky, odsouzen byl velký počet osob. Na včerejšek svolán byl na Blaník tábo druhý, rovněž protestní, který měl však průběh klidný. Zúčastnilo se ho na 10.000 až 12.000 osob z měst Benešova, Vlašimi a Pacova a jieh okresů se starosty a členy samosprávných kor porací, z poslanců pak pp. dr. Brzorád Loula a Holanský.
svatý . Václav Zdeněk zásmucký Blaník doktor Brzorád Loula Dobenín Blaník Čechy královský hrad Benešov Vlašim Pacov
11 article
Politická správa zastoupena byla okresním hejtmanem Heinzem, úřadníky okresního hejt- manství v Benešově a dvěma úřadníky, vysla- nými z pražského místodržitelství, pak asi 8 četníků. Tito sjeli se odpoledne ve Vlašimi a před polednem odebrali se v hloučeích po 3—5 na tábořiště, od města asi hodiny vzdáleného. Kdo v dobu tu po silnici jel, neviděl nežli četníky, protože jednotliví chodci se v tak velkém jieh počtu ztráceli. Včerejší tábor konal se na arcibiskupských pozemcích nad Louňovicemi pod bujným. vzrostlým lesem, kterým pokryt jest veškerý vrchol Blaníka a sice na jihozápadním svahu tohoto, tudiž na protější straně místa táboru z r. 1868. Zahájil jej o půl 3. hodině odpoledn okresní starosta benešovský posl. p. Loul sdělením, že pořadatelstvo, jež provádělo pří pravné práce, zvolilo jej předsedou, I. místo- předsedou p. dra. Pittermanns, okresního starostu ve Vlašimi, II. místopředsedou p Václava Pánka, starostu města Bene šo va, kteří se souhlasem obecenstva předsedají i táboru. Již 32 roky uplynuly, pokračoval předseda od doby, kdy na úpati této hory svolán byl muži kraje podblanického tábor lidu jako schůze protestní z r. 1868, na které český li měl žalovati na křivdy a útisky, které musi snášeti. Třicet dva roky uplynuly, ale bohužel, musíme si doznati, že nejsme mnohem dále, nežli byli naši předkové v r. 1868.
Heinz Pánek Bene Benešov Vlašim Louňovice Blaník
12 article
Jest známo, že nepřátelě naši staví hlavně na nesvornosti národa českého a vždy, když národ český má za to, že tužby a přání jeho budou splněna a že dostane se mu práva, na- skytne se duch, který naděje tyto ztroskotá a na dlouhou dobu pohřbí. Svolali jsme tábor tento, abychom pro- kázali, že nejsme nesvorní (Výborně!) v boji za práva národa a spolu hlasitě osvědčili, že chceme bojovati dále tak dlouho, doku nedostane se nám našich práv. (Výborně!) Slova ujal se uvítán bouří potlesku hlavn řečník, zástupce strany svobodomyslné p. posl dr. Brzorád. Pravil: Drazí rodáci! Sesli jste se dnes na pa- mátném místě v pověstech českého lidu. Stojíte na úpati hory Blaníku, který dle pověsti české skrývá v lůně svém blanické rytíře, kteří, až vlast octne se v největším nebezpečí, vytrhnou v boj a zachrání ji před nepřítelem. Pověst tato má hluboký význam; ona hlásá, že národ náš nemůže počítati na pomoc cizou, nýbrž že v dobách nejhorších záchrana vlasti přijde ze země vlastní, z vlastní síly, z vlastního pře svědčení. (Výborně!) Blaničtí rytíři z báje jsou ve skutečnosti uvědomělý lid český sám, který vždy ještě v dobách nebezpečných setřásl veškeru ospalost a chabost, a když úlok nepřátel byl nejprudší. mocným rozmachem se vzehopil, aby odrazi náraz sebe mohutnější a nebezpečnějšl. A taková doba nebezpečí jest také dnes, četní nepřátelé napínají znova všechny síly své. aby opět upevnili a rozšířili nadvládu svou v této říši a myslí, že nadešel čas, aby pro- vedli nejen největší tužbu svou: roztržen tohoto království a zřízení uzavřeného území. ale aby nám vnutili i jho německé státní řeči.
doktor Brzorád Blaník
13 article
(Nikdy!) Neslýchaným činem vlády hr. Clara — zrušením jazykových nařízení — klerým celá autorita státní tak hluboce kapitulovala pře terrorismem německým, posilněn byl mírou ne- malou slavomam vždy výbojných a panství- chtivých Germánů. Když poddal se jim stát, měli za to,ž snadně přemohou i nás. Doufali, že nebude miti lid český tolik síly, aby kladl odpo zpupným vílězům nad řediteli celého státu, my- slili, že opakovati se budou časy zmařeného vyrovnání Hohenwartova, kdy mohl Beust říci že český lid si nechal bez odvety oyrvati kořis z tlamy. (Nikdy !) Lid český však prohlédl tuto hru svých nepřátel; a dobře všiml si slov Beustových, že to jej právě nejvíce poškodilo. Lid český do brovolně hlásí se na četných táborech k obraně ohrožených práv své vlasti (Výborně !) a bem rozdílu politického smýšlení (Výborně !) mocným hlasem volá ze všech končin vlastí svých,že nechť lákají jej jakýmikoli sliby neb hrozbami. že věc svého národa nezradí, (Nikdy! Nikdyl že nepoddá se dobrovolně pod jho cizí nad vlády, že nebude kapitulovati před lačnýmci zincem. (Nikdy !) Lid český všude ukazuje a dokazuje pevné své odhodlání, nechť čekají naň útrapy a svl zele jakékoli a že nesloží dříve zbraň, dokud v staroslavné vlasti své nedobude si postavení jaké mu náleží. (Výborně!) Vždyť eftí dobře, že poddájnost a ochablos v nynějším okamžiku byly by vzdání se na mi lost a nemilost, že znamenaly by upevněn nadvlády německě menšiny ne dobu nedozirnou (Tak jest !)
Claro Germán Hohenwartův Beust Beustův
14 article Národ nás neleká se hrozeb e
Národ nás neleká se hrozeb e On přečkal pokuty, dragouny, žaláře, doby těžší, než jest nynější, on přečkal Kollery Bachy, Herbsty, Jiskry a přečká další Funky Wolfy a Körbry. (Výborně! Potlesk.) On nedá se ale také zlákati sliby zname nitých státníků řídicích nyní říši tuto, nesedne na vějičku vlády slibující nám těšínská jablička hospodářského povznešení a hospodářské práce. Ano, jest pravda a je nejvyšší čas, aby státníci říše učinili něco pro hospodářské sesí lení a povznešení obyvatelstva. Pravdou jest že výrobní třídy národa hynou neblahými po měry hospodářskými, že strádá rolnictvo, t živnostnictvo a dělnictvo. Nevěděli to však páni ve vaddni, když pře dva roky německou obstrukcí překáželo se ve- škeré práci zákonodárné, ne snad když Něm- cům se děla křivda, nýbrž když nám dán malý kus práva. Proč se neobrátili tehdy k nim s těmi sliby a výhrůžkami, s nimiž j sou k nám tak štědři. Což nebyl smutný stav našich hospodářských poměrů znám ji dříve, dokud nebylo žádné obstrukce? Po celou řadu let kázali jsme to na sněm i na říšské radě, sta návrhů jsme podali na o stranění těchto poměrů.
Koller Bach Herbst Jiskra Wolf Körbry Německo
15 article
Po léta již voláme, zaveďte nucené poji šťování, odstraňte hru na burse s hospodářským výrobky, kartely, zařiďte hospodářská společen- stva, opkavte živnostenský řád, zaveďte starobní pojišťování, upravte řeky, dodávky atd. Ale vo lali jsme darmo, žádný z návrhů našich ne došel uskutečnění, ač času bylo nazbyt. A nyn máme věřiti, že myslí se to s hospodářskými prácemi do opravdy, nyní máme na pouhý slik vykoupiti nejisté tyto výhody národní zradou (Nikdy !) Jak rozumí vláda hospodářské práci, do kazuje, co udělala vůči uhelně krisi. (Výborněl Praví se, že nepotřebuje parlamentu a že má st prostředků, ale nedělá nic. Zákon o zrušení erár ních mýt schválen, ale vydán dosud nebyl. Atu máme věřiti, že by byla schopna, provés opravdu hospodářské povznešení naše? Necho obmezí militarismus (Výborně! Potlesk.) a ohromná vydání a hned bude lépe. (Výborně!) Lid náš nedoufá pomoci z Vídně. Ví, že dokud bude centralismus, ani není v hospodář ském ohledu žádný pokrok možný a ví, že je- diná pomoc spočívá v návratu k dějinnému po slání, k federaci a státnímu právu.
Ata Vídeň
16 article
Rakousko povstalo z několika států a jeh různé poměry nedají se hodit do jednoho pytle. Chceme proto, aby říše tato byla stejně spra vedlivou záštitou všem svým národům (Výborně!). aby každý z nich mohl žíti svůj život samo- statný (Pochvala.); dokud toho nebude, nebude v Čechách spokojenost a klid. Věříme a doufáme, že si toho dobudeme. neboť co žádáme, jest jen spravedlivost a rovné právo (Výborně!), žádného nechceme utlačovati ale také sebe utlačovati nedáme. (Nikdy !) Utopi prý jest státní právo, ale to nám nikdo nena- mluví, uznal to i panovník a jeho slova nevy mizí z paměti lidu českého. Ve snaze této vy- trváme, nechť se děje cokoliv; rozpustili říšskou radu a odpověď bude nyní jasná, nechť ji roz- pouští jak dlouho chce, český národ vyšle vždy jen takové zástupce, kteří hrdě se hlásí ku sta- rému státoprávnímu programu českému. (Vý- borně!) Lid český ví, že z dobré vůle nic z Vídně nedostane, co si nevynutí a proto -pryč s bázní. pryč s ochablostí, nechť každý jest rytířem bla- nickým (Výborně!) a když bude na svém místě. pak hrdě můžeme zvolati: že byli, jsou a budou Čechové! (Výborně! Všeobecná pochvala a po- tlesk.) Za národní dělnictvo promluvil p. Šeplavý jenž praví na táboře dlužno manifestovati, že chceme samostatnost v českém království. (Vý borně!) Sociální demokraté (Hlasy : Hanba jiml praví: »Co z toho bude míti pracující lid ?.
Čecho Rakousko Vídeň
17 article
Zeptáme-li se koho, f chce-li býti svobodným. řekne že ano. A co chce každý pro sebe, pr svou osobu, toho nemá dostati celý národ (Výborně !) Ano, dělnictvo chce býti svobodným právě proto, že jest lidem pracujícím. Dělnictvo české staví se proti centralismu a chce jíti v boji proti centralismu společně s ostatními stranami, protože nás všechny ben ohledu táhne pod svůj karabáč a že kde jakou daň vyždímal pro sebe. Chceme býti stálo právními dále proto, abychom si mohli dávati zákony jakých potřebujeme a upravovati své finance. Podporujeme země pasivní, které určuj nám však politický směr a staví se svými zá- stupci proti národu českému, jak činí nyní na příklad polští stančíci. (Hanba jiml) České dělnictvo bojuje proti centralisti ckému systému, protože jest germanisační kapitalistický. Každý pták jest chráněn zákonem. ale na ochranu pracujícího lidu a na ochranu celého národa není dosti zákonů. (Tak jest !) Státoprávního postavení českého národa nechceme jen pro parádu, nýbrž proto, že vídíme v něm spásu národa i pracujících vrstev neboť když budeme manipulovati penězi, kter se dnes z nás ždímají, bude to u nás zcela jinak vypadati. Burové nechtějí se státi dojnou kravou Angličanů, aby nevypadali tak, jak my. (Výborně!) Přiznává se nám, že jsme lidem pracuji cím, že nejsme národem „ lenochů. (Různe hlasy.) Předseda k vyzvání okresníh hejtmana žádá, by řečník nebyl vyrušován.
Burová Angličan
18 article
Pan Šeplavý poukazuje na osoby, jež nuceny jsou jako praktikanti státu bezplatně slou- žili a dovozuje z toho, že když stát neupraví poměry svých úřadníků, nemůže se věřiti, že by chtě působiti, aby se na říšské radě pracovalo něja kým způsobem hospodářským. (Tak jest !) Kdo pravi, že jest Čechem, musí své češstv hájiti, jako každý pes hájí svého pána, když přijde někdo a olnpuje jej o majetek. A chce-l býti člověk svobodným, musí býti svobodným celý národ. (Souhlas.) Jestliže se dělnictvo blásí do boje v řad- za dosažení státoprávního postavení, přijímaj ostatní vrstvy národa povinnost a závazek, by se o ně lěpe postaraly. Kdo praví, že miluje národ, musí jej milovati celý, a sice nejvíee člověka nejchudšího a nejbídnějšího, poněvadž toho nejvíce potřebuje. (Výborně ! Potlesk.) Vláda když nemohla s národem českým nic pořiditi, rozpustila říšskou radu, aby snad slyšela odpověď na to, co učinila. Národ dá j při volbách kardinální odpověď tím, že musi býti zvoleni jen lidé, kteří stojí na stanovisku státoprávním a nikdo jiný. (Výborně! Potlesk.) V V. kurii musí býti jmenováni kandidáty lide pracující, by se ukázalo, že dělnictvo horuje z všeobecné právo hlasovací. Třeba jest, by do říšské rady přišli zástupci dělnictva, avšak ni- koli sociální demokraté nebo Massarykovci.
Čecho
19 article
(Hlasy: »Hanba jim !«) V politickém boji nemůže a nesmí být vílězství bez dělnictva. Veďme boj svůj svorně a rozhodně, tak, aby ve Vídni viděli, že jsme napřed Čechové a pak teprv socialisté. (Vý- borně!) To jest stanovisko národního dělnictva a takovým způsobem pracujte a odpovídejte rakouským vládám i vládě nynější, aby věděla, na čem jest a na čem také bude. (Výborně Potlesk.) Za stranu radikálně-pokrokovou promluvi pan dr. Kříž. Pravil, že uplynulo od fran couzské revoluce, jež vydala heslo svobody volnosti, již 100 let a že ve středu Evropy jest přes to ještě národ, který volnosti a svo body nemá. Na táborech scházíme se, bychom řekli, že na hesle volnosti a svobody trváme že od něho za žádnou cenu neustoupíme, pro tože heslo toto neznamená nic jiného, nežli hi- storické právo našeho národa. České státní právo není nie zpátečnického. Když domáhalas samostatnosti /Polska, Kubánci atd., nikdo tétc výtky nečinil, ale když chce ji český národ. který svobodným byl, říká se, že holdujeme zpátečnictví. (Hlanba jiml) České státní právo není nic nemožného. utopického; nýbrž požadavek realní, jak doka- zují nesčetné reskripty a uznal to i nynější pa novník, když řekl: »Uznáváme rád práva tohoto království a jsm hotoví toto uznání přisahou na korunovační obnoviti.« Řečník poukazuje k lichosti slibů vídeň- ských vlád, vyslovuje se proti vstupováníd většiny na říšské radě a do ministerstva, poně vadž není to zápas státoprávní.
Čecho doktor Kříž Kubánek Vídeň Evropa Polsko národní dělnictvo
20 article
Česká politika musí býti lidová, nesmís starati jen o těch pár lidí vyšších, nýbrž mus jíti mezi lid a ukázati, že jest jeho přítelem pak lid český si ji zamiluje. (Výborně!) Česká politika musí býti také pokroková neštěstím pro každý národ jest, který nedbá svého školství. Politika musí býti dále taková, aby před zákonem cítil se býti každý rovným a veškera rovnost před zákonem zakládá se na všeobecném hlasovacím právu. (Výborně Potlesk.) Předseda p. posl. Loula sděluje, že zá stupce staročeské strany p. dr. Edvard Baštý omluvil se telegraficky. Slova ujal se pak zástupce radikální strany státoprávní pan Jandač a poukázav na nové vzplanutí myšlenky státoprávní tábory, doložil že vzbuzen jí znovu také odpor proti centrali saci a Vídni. Záleží na tom, aby ruch státo právní neutuchl a neuhasl, neboť znamenalo by to porážku státoprávního smýšlení i porážku českého národa. Nesmí se již opakovati, aby směr naší politiky určovali Němci neb vláda. nýbrž musíme si stanoviti program dle svého nesmíme se ohlížeti ani v levo, ani v pravo, ani nahoru, ani dolů.
Loula doktor Edvard Baštý Jandač Němec Vídeň
21 article
Ve svém státoprávním boji, který musím vésti neunavně a vytrvale, musíme věnovati vel kou péči školství, jež musíme postaviti na pod- klad čistě český a musíme se při tom opříti narody slovanské. Jako po stránce politické, nemůžeme z Vídně ničeho očekávati ani po stránce národní a ho spodářské. Chceme-li však své snahy přivésti kv tězství, musíme býti pamětlivi, že velké cíle vyžadují velkých prostředků a velké boje vel kých obětí, jiehž nesmí se zříkati nikdo. Nikde nesmí se z boje vymykati, ani čekati, že snac ovoce jeho padne nám hned v klín. Pracujeme pro příští pokolení, pro příští blaho národa Jakmile chtěli bychom míti ovoce okamžitě jsme na špatné cestě, neboť jen ponenáhlu vel kýmijboji velkých cílů se dosahuje. (Výborně Potlešk.) V drobném prodeji zaaní číslo o sobě . . . za Sn vdpolední . . . . . . . za 2b Ve úlislkách na venkavs. ranní čísle. . . . . . . . 10 vdpolední . . . . . . . . Bb Inseraty plati ne hotové napřel Plelplaceni a inssrty přijímá zdmlal slrsce v Marianské ulici č. a. Tam nachárají se těž redlakee Uiskirna s erpadics ,Násodnich Listě Rukopisy ss nevrnnsjí.
Vídeň
22 article
Za české zemědělstvo promluvil místo omluvivšího se pana Stan. Kubra p. Nebeský. Uvádí, že národ český jest ponejvíce zeměděl- ským, že však rolníci naši půdy stále pozbý- vají, takže jest na čase, abychom se ozvali, b hluchá Vídeň, která nikdy neslyšela stesků če- ského národa, jednou již víděla, že to tak dále nejde. (Výborně !) Vídeň jest to, která přivedla na nás všechno zlo, neboť uzavřela obchodni smlouvy bez ohledu na českého sedláka, který prácuje dnes jen na úroky. (Hlasy : Ani to ne- stačí! Rolníci domáhají se zrušení nespravedlivě daně pozemkové, která jest u nás na světě nej- větší a nikdo neplatí tolik, jako český sedlák. Stát jest povinen, by se rolnictva ujal av Vídni jsou dosti staří, aby porozuměli, že nej- lepší jádro národa pochází ze stavu rolnického. (Výborněl) Naše zákony pracoval člověk, který nezná polřeby lidu. Zákonů otcovských postrádáme známe zákon, jen když přijde do domu exe- kutor. K žádosti okresního hejtmana vyzývá předseda řečníka, by se mírnil. Řečník pokračuje, že rolnictvo jest leto velice poškozeno a dovolává se odpisu daní. Ve Vídni však neznají jeho bídy. (Peněz ale ano Různé hlasy.) K vyzvání okresního hejtman žádá předseda, aby řečník nebyl vyrušován.
Stan Výborněl Vídeň
23 article
Musíme žádati, pokračuje pan Nebeský, by zemský sněm byl tak mocný, by řešil naše národohospodářské otázky, by byla to nejvyšai naše instituce, která by povolovala, rozkazovala a brala český národ v ochranu. Ku konci pro- volal řečník zdar myšlence státoprávní. (Vý- borně! Potlesk.) Místopředseda pan dr. Pittermann navrhl resoluci: »Ceský lid podblanický, shro- mážděný dnes na táboru blani- ckém, jednosvorně se usnáší: Pevně a neoblomně trváme na prá vu státní samostatnosti zemí ko- runy české, kteréž právo státní zemí če- ských dějinným vývojem založené a též ne- pčíslněkráte uznané a zaručené nikdy neza- niklo a co právo živé platnosti trvalé i zjedná a zjednati musí. (Výborně!) Odmítajíce útoky na nezadatelná práva svá prohlašujeme, že nestrpime toho, by nedilnost zemí koruny české byla rušena (Tak jest !), vlasť naše v dví trhána (Souhlas), řeč naše mate- ská ve vlastní domovině zatlačován (Sohhlas) a ukládáme poslancům svým, byo uplatnění/ našich práv se zasadili se vším úsilím a každým (Výborně !), které povede k cíli, slibujeme jim, že chceme věrně jako jeden muž v boji tom při nich státi. (Vy- borně!) l V nenávisti majíce bezpráví každé, voláme po rovném právu pro všechny (Výborně !). po všeobecném právu hlasovacím. (Výborněi)
doktor Pittermann
24 article
Požadujeme, by zadost se stalo nale ha- vým osvětovým požadavkům na- šeho národa, jmenovitě dožadujeme se zří- zeni university na sesterské Mo- ravě (Výborně !), osvobození ško národních od tlaku byrokrati- ckého a klerikálniho (Výborně !) naleháme na to, by právní a hmotně po- měry učitelstva co nejdříve byly upra- veny. (Pochvala.) Konečně protestujeme proti tomu, aby na- stávající sčítání lidu pořádáno bylo opětně na základě tak zvané obcovací řeči a žádáme aby se dělo na jedině správném a jedině spravedlivém základě mateřského jazyka.« (Pochvala a potlesk.) K resoluci připojeny pak četné známé poža davky národohospodářské, načež byla i s nim jednohlasně schválena. Pozdravné telegramy zaslali posl. dr. Engel z Karlových Varů, dr. Baštýř a p. Chalupa. Předseda p. posl. Loula vzdal jmenem předsednictva díky přítomným za přečetné úča- stenství, načež tábor ukončil. Lid rozešel se po prostranství a záhy vmísili se v něj z blanických lesů se vyrojivší muži s lesklými pokrývkami na hlavách, jichž si však za blanické rytíře nikdo nespletl, ač dle vlast- ního tvrzení za táboru ve stínu blanických hájo také — spali. Účastníci táboru jen zvolna se rozcházel a bližší prodleli na úpatí Blaníku za krásného výsluní téměř do večera.
doktor Engel Baštýř Loula Karlová Vary Blaník
25 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 16. září. (K haličským výrokům panovníkovým.) Vídeňští Němci byli nemile překvapeni slovy, jimiž císa odpovídal v Jasle na pozdravy zástupců Haliče a tamního obyvatelstva. To doznává i »Berl. Tagblatt«, jemuž se v té věci píše z Vídně: »Zvláštní chvála, kterou císař udělil Polákům, že totiž byli vždy věrni trůnu, že nikdy ne- spouštěli se zřetele blaho říše a vždy byli ho- tovi s moudrým porozuměním hověti potřebám státu: dotkla se Němců velmi nepří- jemně — nač bychom to tajili ? Němei mají dosud v živé paměti, že k jejich dvaceti- letému majorisování Poláci také velmi ochotně pomáhali a že si s moudrým porozuměním své služby pro všeobecné blaho dávali před každým důležitým hlasováním zaplatiti zvláštními dary pro Halič.« Pro potřeby státní mohli prý Po- láci snadno hlasovati, poněvadž passivní Halič beztoho na ně nepřispívá. »Celkem zásluhy Poláků uecení se zde tak vysoko, jak to v své dobrotě učinil panovník«; dodává pisatě. — Chápeme rozmrzelost vídeňských pánů. V po- známce o potřebách státních čijí narážku na svou dvouletou obstrukci, ktorá není patrně
Němec Berl Polák Praha Halič Vídeň