2
masthead
V Praze, v pondělí dne 17. září 1900.
Praha
4
article
Na raeent s oddlp. ol. listr
phnš p ldeti na
v Prase v adnin istrani
čn měsle
vrtet : . . . 6 K —
s dvojí denětke
za nišste
na štorbi leta
ve sech aKsoh
sa měsin .
Poštont
ei
na čtvrt leta . . . .
s drojí slallbos
a mě-l
na čtrrt leba
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Loyální denuncianti.
Z Vídně, 17. září. Je a může nám býti
více než lhostejno, uvádí-li se provolá n
výkonného výboru národní strany
svobodomyslné, včera vyhlášené k českému
lidu, zdejšími včerejšími a dnešními žurnály
v souvislost s jaselským ultimate m
a nechceme tento sbor omlouvati ani dost
málo proti byzantinským pokusům, uvésti
tento appell v odpor k projevům ze dne
13. t. m.
Naplniti nás může toliko největším
hnusem, když lidé z tak zv. státních, pa-
tentovaných a privilegovaných stran, kteří
— není tomu ani ještě rok — plazili
se zbaběle před Schönererema
Wolfem, dnes plazí se jiným směrem, a
hlasitě a křiklavě, jen aby to bylo hodně
slyšeti, udávají Čechy jako stranu, která
staví svou odhodlanost proti vůli s hora
projevené. Mohli bychom se prostě tázati,
proč nezařídili se tito státníci
a loyální denuncianti ze dneška
podle vůle oné v letech 1897—1899,
a proč trvali na svém justamentu půl-
třetího roku, až mu bylo vyhověno
Ale, jak jsme již řekli: je nám úplně lho-
stejno, kterak o našem odboji proti křivdě
na nás spáchané soudí nedělní pěvec bursy
v »Neue Freie Presse« a p. hr. Stürgkh
ve své »Montagspresse«. Nezasluhují
ani ten, ani onen, aby se reagovalo vážně
na jejich nízkosti a podlosti.
Čechové svůj boj vedou a povedou, aťse
těm pánům líbí nebo nelíbí, protože byli
k němu donuceni, a dotud, dokud nebude
čestně dobojován!
Schönererem Wolf
Čecho
Stürgkh
Vídeň
národní strana
Neue Frei Presse
Montagspresse
6
article
Mandát vnitřního města vídeňského
Z Vídně, 17. září. »Montags- Presse
oznamuje, že mandát po dru. Koppov
ve vnitřním městě vídeňském uprázdněn
dán bude vůdci německo pokrokové strany
vídeňské dru. Voglerovi.
Bar. Pejérváry odstoupí?
Z Pešti, 17. září. Na manévrech jasel
ských kolovala pověst, že ministr honvédů
bar. Fejérváry hodlá odstoupiti. Jeho
přátelé rozšiřovali vlastní jeho prohlášení,
že jsou to poslední císařské manévry, kterých
se účastní. Nástupcem jeho jmenuje se od-
borný chef ve společném ministerstvu Je kel-
falussy, který prý je u bar. Krieghammra
persona grata.
Vogler
Vídeň
Pešť
MontagsPresse
7
title
Telegrafické zprávy „N. L“.
N L
8
article
Návrat cisaře z manévrů.
Návrat cisaře z manévrů.
Z Jasla, 16. září. (C.-B.) Za přítom
nosti císaře, arcivévodů, velitelů a rozhodčích
soudců rozvinul chef generálního štábu polní
zbrojmistr svob. pán Beck ve tříhodinném
výkladu rozsáhlý, instruktivní obraz pro-
vedených manévrů a skončil slovy: »Po-
dařilo-li se účastníkům manévrů dobýtis
spokojenosti císaře, pak je to největší od-
měnou, jíž jsme se snažili společnou praei
dosíci.« Čísař odvětil, že musí vysloviti svou
radost a spokojenost nad provedením letošních
manévrů a poděkoval v první řadě »starému
příteli a louholetému věrnému spolupracov-
níkovi« polnímu zbrojmistrovi Beckovi za
neunavnou oddanost, se kterou manévry za-
hájil a řídil a vyslovil všem velitelům vrch-
ního vedení manévrů i rozhodčím soudcům
nejvřelejší dík a uznání za provedení ma-
névrů, za držení se a stav vojska a podal
pol. zbrojm. Beckovi na znamení díků ruku.
Arcivévoda Rainer vzdal dík jmenem
přítomných generálů a důstojníků za ne
milostivější slova panovníkova a pravil: »Nej
vyšší spokojenost naplňuje nás hrdostía
nejvnitřnější radostí a bude nám novou po-
bídkou k dalšímu válečnému výcviku svě-
řených nám sborů.« Arcivévoda vyslovil
jmenem veškeré ozbrojené moci Rakousko-
Uherska za příčinou nedávných 70. narozenin
panovníkových přání, aby bůh ještě dloubá
léta zachoval císaře ve stejně duševní i fy
sické svěžesti ku blahu národů a ke zdaru
věrně oddaného vojska. Shromáždění pro-
volali potom třikráte »Sláva !« Císař vyslovil
pohnut arcivévodovi dík za tento projev
O 5. hodině odjel císař za hlučných ovac
obecenstva do Vídně.
Jasl
Beck
Rainer
RakouskoUhersko
Vídeň
9
article
Bulharský kníže vrací se domů.
Z Pešti, 16. září. (C.-B.) Bulhar
ský kníže Ferdinand navštívil včer
ministra orby Daranya a gratuloval mu k
úspěchu uherské hospodářské výstavy v Pa-
říži. Večer na to odejel kniže přes Alcsuth
do Sofie.
Zašlý vládní orgán.
Z Bělehradu, 16 září. (C.-B) »Male
Novine«, úřadní orgán minulé vlády, pře-
staly vycházet.
Z Říma, 16. září. (C.-B.) Vévod
Abruzský přibyl sem dnes a byl slav-
nostně uvitán. Odebral se ihned ku hrobu
krále Humberta a položil na něj věnec.
Z Mnichova, 16. září. (C-B.) Prino
Jindřich Hessenský dnes dopoledne zemřel
Z Madridu, 16. září. (C.B.) Minister
ská rada usnesla se, aby výminečna opatřen
všude byla zrušena.
osvo o none
nn
Bulhar
Ferdinand
Daranya
Abruzský
Jindřich hessenský
Pešť
Sofie
Bělehrad
Řím
Mnichov
Madrid
Humberto
Mala Novine
10
article
Tábor lidu na Blaniku.
Tábor lidu na Blaniku.
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.) re
Po Mužském, Dobenínu, Řipu a Košum-
berku včera Blanik, pět jmen topograficky
i historicky velice významných. O prvých jsme
se již zmínili a o pátém — Blaníku — bychom
psáti ani nemusili, neboť zná jej v Čechách dl
pověsti každé dítě a ví také, co se o něm vy
práví.
Blanik náležel s hradem ještě v XV. sto-
letí českým králům, až po vystřídání několik
jiných majitelů přešel r. 1672 v majetek arci-
blskupství pražského. Z královského hradu z
chovaly se jen mohutné valy kamenné, o vrehu
koluje pak do dnes národní pověst, že v něm
dřímají blaničtí rytíři se sv. Václavem, dle jiné
verse se Zdeňkem Zásmuckým, čekajíce doby
až bude naší vlasti zle.
Až nastane doba tato, zazelená prý se n
Blaníku dub, vyschlý pramen vydá hojnost
vody, stěny vrchu se rozevřou, rylíři se probud
a vytrhnou na nepřítele a vlasť osvobodí, načež
bude v ní opět bývalý dávný blahobyt.
Známo též, že do základů Národníhoi
vadla vložen i kámen z tohoto 638 m. vysokého
vrchu.
Na Blaník svolán byl roku 1868 tábo
lidu, který však nebyl úřady povolen. Protože
pak přes to sešlo se na něm hojně obecenstva.
byly osoby, podepsané na provolání, soudně sti
hány a odsouzeny pak k tuhému vězení po
šesti nedělích. Pro výtržnosti, které kladeny
byly za vinu účastníkům schůzky, odsouzen
byl velký počet osob.
Na včerejšek svolán byl na Blaník tábo
druhý, rovněž protestní, který měl však průběh
klidný. Zúčastnilo se ho na 10.000 až 12.000
osob z měst Benešova, Vlašimi a Pacova a jieh
okresů se starosty a členy samosprávných kor
porací, z poslanců pak pp. dr. Brzorád
Loula a Holanský.
svatý . Václav
Zdeněk zásmucký
Blaník
doktor
Brzorád Loula
Dobenín
Blaník
Čechy
královský hrad
Benešov
Vlašim
Pacov
11
article
Politická správa zastoupena byla okresním
hejtmanem Heinzem, úřadníky okresního hejt-
manství v Benešově a dvěma úřadníky, vysla-
nými z pražského místodržitelství, pak asi 8
četníků.
Tito sjeli se odpoledne ve Vlašimi a před
polednem odebrali se v hloučeích po 3—5 na
tábořiště, od města asi hodiny vzdáleného. Kdo
v dobu tu po silnici jel, neviděl nežli četníky,
protože jednotliví chodci se v tak velkém jieh
počtu ztráceli.
Včerejší tábor konal se na arcibiskupských
pozemcích nad Louňovicemi pod bujným.
vzrostlým lesem, kterým pokryt jest veškerý
vrchol Blaníka a sice na jihozápadním svahu
tohoto, tudiž na protější straně místa táboru
z r. 1868.
Zahájil jej o půl 3. hodině odpoledn
okresní starosta benešovský posl. p. Loul
sdělením, že pořadatelstvo, jež provádělo pří
pravné práce, zvolilo jej předsedou, I. místo-
předsedou p. dra. Pittermanns, okresního
starostu ve Vlašimi, II. místopředsedou p
Václava Pánka, starostu města Bene šo va,
kteří se souhlasem obecenstva předsedají
i táboru.
Již 32 roky uplynuly, pokračoval předseda
od doby, kdy na úpati této hory svolán byl
muži kraje podblanického tábor lidu jako
schůze protestní z r. 1868, na které český li
měl žalovati na křivdy a útisky, které musi
snášeti. Třicet dva roky uplynuly, ale bohužel,
musíme si doznati, že nejsme mnohem dále,
nežli byli naši předkové v r. 1868.
Heinz
Pánek
Bene
Benešov
Vlašim
Louňovice
Blaník
12
article
Jest známo, že nepřátelě naši staví hlavně
na nesvornosti národa českého a vždy, když
národ český má za to, že tužby a přání jeho
budou splněna a že dostane se mu práva, na-
skytne se duch, který naděje tyto ztroskotá a na
dlouhou dobu pohřbí.
Svolali jsme tábor tento, abychom pro-
kázali, že nejsme nesvorní (Výborně!) v boji
za práva národa a spolu hlasitě osvědčili,
že chceme bojovati dále tak dlouho, doku
nedostane se nám našich práv. (Výborně!)
Slova ujal se uvítán bouří potlesku hlavn
řečník, zástupce strany svobodomyslné p. posl
dr. Brzorád. Pravil:
Drazí rodáci! Sesli jste se dnes na pa-
mátném místě v pověstech českého lidu. Stojíte
na úpati hory Blaníku, který dle pověsti české
skrývá v lůně svém blanické rytíře, kteří, až
vlast octne se v největším nebezpečí, vytrhnou
v boj a zachrání ji před nepřítelem. Pověst tato
má hluboký význam; ona hlásá, že národ náš
nemůže počítati na pomoc cizou, nýbrž že
v dobách nejhorších záchrana vlasti přijde ze
země vlastní, z vlastní síly, z vlastního pře
svědčení. (Výborně!)
Blaničtí rytíři z báje jsou ve skutečnosti
uvědomělý lid český sám, který vždy ještě
v dobách nebezpečných setřásl veškeru ospalost
a chabost, a když úlok nepřátel byl nejprudší.
mocným rozmachem se vzehopil, aby odrazi
náraz sebe mohutnější a nebezpečnějšl.
A taková doba nebezpečí jest také dnes,
četní nepřátelé napínají znova všechny síly své.
aby opět upevnili a rozšířili nadvládu svou
v této říši a myslí, že nadešel čas, aby pro-
vedli nejen největší tužbu svou: roztržen
tohoto království a zřízení uzavřeného území.
ale aby nám vnutili i jho německé státní řeči.
doktor
Brzorád
Blaník
13
article
(Nikdy!)
Neslýchaným činem vlády hr. Clara —
zrušením jazykových nařízení — klerým celá
autorita státní tak hluboce kapitulovala pře
terrorismem německým, posilněn byl mírou ne-
malou slavomam vždy výbojných a panství-
chtivých Germánů.
Když poddal se jim stát, měli za to,ž
snadně přemohou i nás. Doufali, že nebude
miti lid český tolik síly, aby kladl odpo
zpupným vílězům nad řediteli celého státu, my-
slili, že opakovati se budou časy zmařeného
vyrovnání Hohenwartova, kdy mohl Beust říci
že český lid si nechal bez odvety oyrvati kořis
z tlamy. (Nikdy !)
Lid český však prohlédl tuto hru svých
nepřátel; a dobře všiml si slov Beustových, že
to jej právě nejvíce poškodilo. Lid český do
brovolně hlásí se na četných táborech k obraně
ohrožených práv své vlasti (Výborně !) a bem
rozdílu politického smýšlení (Výborně !) mocným
hlasem volá ze všech končin vlastí svých,že
nechť lákají jej jakýmikoli sliby neb hrozbami.
že věc svého národa nezradí, (Nikdy! Nikdyl
že nepoddá se dobrovolně pod jho cizí nad
vlády, že nebude kapitulovati před lačnýmci
zincem. (Nikdy !)
Lid český všude ukazuje a dokazuje pevné
své odhodlání, nechť čekají naň útrapy a svl
zele jakékoli a že nesloží dříve zbraň, dokud
v staroslavné vlasti své nedobude si postavení
jaké mu náleží. (Výborně!)
Vždyť eftí dobře, že poddájnost a ochablos
v nynějším okamžiku byly by vzdání se na mi
lost a nemilost, že znamenaly by upevněn
nadvlády německě menšiny ne dobu nedozirnou
(Tak jest !)
Claro
Germán
Hohenwartův
Beust
Beustův
14
article
Národ nás neleká se hrozeb e
Národ nás neleká se hrozeb e
On přečkal pokuty, dragouny, žaláře, doby
těžší, než jest nynější, on přečkal Kollery
Bachy, Herbsty, Jiskry a přečká další Funky
Wolfy a Körbry. (Výborně! Potlesk.)
On nedá se ale také zlákati sliby zname
nitých státníků řídicích nyní říši tuto, nesedne
na vějičku vlády slibující nám těšínská jablička
hospodářského povznešení a hospodářské práce.
Ano, jest pravda a je nejvyšší čas, aby
státníci říše učinili něco pro hospodářské sesí
lení a povznešení obyvatelstva. Pravdou jest
že výrobní třídy národa hynou neblahými po
měry hospodářskými, že strádá rolnictvo, t
živnostnictvo a dělnictvo.
Nevěděli to však páni ve vaddni, když pře
dva roky německou obstrukcí překáželo se ve-
škeré práci zákonodárné, ne snad když Něm-
cům se děla křivda, nýbrž když nám dán malý
kus práva. Proč se neobrátili tehdy k nim
s těmi sliby a výhrůžkami, s nimiž j sou
k nám tak štědři. Což nebyl smutný
stav našich hospodářských poměrů znám ji
dříve, dokud nebylo žádné obstrukce?
Po celou řadu let kázali jsme to na sněm
i na říšské radě, sta návrhů jsme podali na o
stranění těchto poměrů.
Koller Bach
Herbst
Jiskra
Wolf
Körbry
Německo
15
article
Po léta již voláme, zaveďte nucené poji
šťování, odstraňte hru na burse s hospodářským
výrobky, kartely, zařiďte hospodářská společen-
stva, opkavte živnostenský řád, zaveďte starobní
pojišťování, upravte řeky, dodávky atd. Ale vo
lali jsme darmo, žádný z návrhů našich ne
došel uskutečnění, ač času bylo nazbyt. A nyn
máme věřiti, že myslí se to s hospodářskými
prácemi do opravdy, nyní máme na pouhý slik
vykoupiti nejisté tyto výhody národní zradou
(Nikdy !)
Jak rozumí vláda hospodářské práci, do
kazuje, co udělala vůči uhelně krisi. (Výborněl
Praví se, že nepotřebuje parlamentu a že má st
prostředků, ale nedělá nic. Zákon o zrušení erár
ních mýt schválen, ale vydán dosud nebyl. Atu
máme věřiti, že by byla schopna, provés
opravdu hospodářské povznešení naše? Necho
obmezí militarismus (Výborně! Potlesk.) a ohromná
vydání a hned bude lépe. (Výborně!)
Lid náš nedoufá pomoci z Vídně. Ví, že
dokud bude centralismus, ani není v hospodář
ském ohledu žádný pokrok možný a ví, že je-
diná pomoc spočívá v návratu k dějinnému po
slání, k federaci a státnímu právu.
Ata
Vídeň
16
article
Rakousko povstalo z několika států a jeh
různé poměry nedají se hodit do jednoho pytle.
Chceme proto, aby říše tato byla stejně spra
vedlivou záštitou všem svým národům (Výborně!).
aby každý z nich mohl žíti svůj život samo-
statný (Pochvala.); dokud toho nebude, nebude
v Čechách spokojenost a klid.
Věříme a doufáme, že si toho dobudeme.
neboť co žádáme, jest jen spravedlivost a rovné
právo (Výborně!), žádného nechceme utlačovati
ale také sebe utlačovati nedáme. (Nikdy !) Utopi
prý jest státní právo, ale to nám nikdo nena-
mluví, uznal to i panovník a jeho slova nevy
mizí z paměti lidu českého. Ve snaze této vy-
trváme, nechť se děje cokoliv; rozpustili říšskou
radu a odpověď bude nyní jasná, nechť ji roz-
pouští jak dlouho chce, český národ vyšle vždy
jen takové zástupce, kteří hrdě se hlásí ku sta-
rému státoprávnímu programu českému. (Vý-
borně!) Lid český ví, že z dobré vůle nic z Vídně
nedostane, co si nevynutí a proto -pryč s bázní.
pryč s ochablostí, nechť každý jest rytířem bla-
nickým (Výborně!) a když bude na svém místě.
pak hrdě můžeme zvolati: že byli, jsou a budou
Čechové! (Výborně! Všeobecná pochvala a po-
tlesk.)
Za národní dělnictvo promluvil p. Šeplavý
jenž praví na táboře dlužno manifestovati, že
chceme samostatnost v českém království. (Vý
borně!) Sociální demokraté (Hlasy : Hanba jiml
praví: »Co z toho bude míti pracující lid ?.
Čecho
Rakousko
Vídeň
17
article
Zeptáme-li se koho, f chce-li býti svobodným.
řekne že ano. A co chce každý pro sebe, pr
svou osobu, toho nemá dostati celý národ
(Výborně !) Ano, dělnictvo chce býti svobodným
právě proto, že jest lidem pracujícím.
Dělnictvo české staví se proti centralismu
a chce jíti v boji proti centralismu společně
s ostatními stranami, protože nás všechny ben
ohledu táhne pod svůj karabáč a že kde jakou
daň vyždímal pro sebe. Chceme býti stálo
právními dále proto, abychom si mohli dávati
zákony jakých potřebujeme a upravovati své
finance. Podporujeme země pasivní, které určuj
nám však politický směr a staví se svými zá-
stupci proti národu českému, jak činí nyní na
příklad polští stančíci. (Hanba jiml)
České dělnictvo bojuje proti centralisti
ckému systému, protože jest germanisační
kapitalistický. Každý pták jest chráněn zákonem.
ale na ochranu pracujícího lidu a na ochranu
celého národa není dosti zákonů. (Tak jest !)
Státoprávního postavení českého národa
nechceme jen pro parádu, nýbrž proto, že
vídíme v něm spásu národa i pracujících vrstev
neboť když budeme manipulovati penězi, kter
se dnes z nás ždímají, bude to u nás zcela
jinak vypadati. Burové nechtějí se státi dojnou
kravou Angličanů, aby nevypadali tak, jak
my. (Výborně!)
Přiznává se nám, že jsme lidem pracuji
cím, že nejsme národem „ lenochů. (Různe
hlasy.)
Předseda k vyzvání okresníh
hejtmana žádá, by řečník nebyl vyrušován.
Burová
Angličan
18
article
Pan Šeplavý poukazuje na osoby, jež
nuceny jsou jako praktikanti státu bezplatně slou-
žili a dovozuje z toho, že když stát neupraví poměry
svých úřadníků, nemůže se věřiti, že by chtě
působiti, aby se na říšské radě pracovalo něja
kým způsobem hospodářským. (Tak jest !)
Kdo pravi, že jest Čechem, musí své češstv
hájiti, jako každý pes hájí svého pána, když
přijde někdo a olnpuje jej o majetek. A chce-l
býti člověk svobodným, musí býti svobodným
celý národ. (Souhlas.)
Jestliže se dělnictvo blásí do boje v řad-
za dosažení státoprávního postavení, přijímaj
ostatní vrstvy národa povinnost a závazek, by
se o ně lěpe postaraly. Kdo praví, že miluje
národ, musí jej milovati celý, a sice nejvíee
člověka nejchudšího a nejbídnějšího, poněvadž
toho nejvíce potřebuje. (Výborně ! Potlesk.)
Vláda když nemohla s národem českým
nic pořiditi, rozpustila říšskou radu, aby snad
slyšela odpověď na to, co učinila. Národ dá j
při volbách kardinální odpověď tím, že musi
býti zvoleni jen lidé, kteří stojí na stanovisku
státoprávním a nikdo jiný. (Výborně! Potlesk.)
V V. kurii musí býti jmenováni kandidáty lide
pracující, by se ukázalo, že dělnictvo horuje z
všeobecné právo hlasovací. Třeba jest, by do
říšské rady přišli zástupci dělnictva, avšak ni-
koli sociální demokraté nebo Massarykovci.
Čecho
19
article
(Hlasy: »Hanba jim !«)
V politickém boji nemůže a nesmí být
vílězství bez dělnictva. Veďme boj svůj svorně
a rozhodně, tak, aby ve Vídni viděli, že jsme
napřed Čechové a pak teprv socialisté. (Vý-
borně!) To jest stanovisko národního dělnictva
a takovým způsobem pracujte a odpovídejte
rakouským vládám i vládě nynější, aby věděla,
na čem jest a na čem také bude. (Výborně
Potlesk.)
Za stranu radikálně-pokrokovou promluvi
pan dr. Kříž. Pravil, že uplynulo od fran
couzské revoluce, jež vydala heslo svobody
volnosti, již 100 let a že ve středu Evropy
jest přes to ještě národ, který volnosti a svo
body nemá. Na táborech scházíme se, bychom
řekli, že na hesle volnosti a svobody trváme
že od něho za žádnou cenu neustoupíme, pro
tože heslo toto neznamená nic jiného, nežli hi-
storické právo našeho národa. České státní
právo není nie zpátečnického. Když domáhalas
samostatnosti /Polska, Kubánci atd., nikdo tétc
výtky nečinil, ale když chce ji český národ.
který svobodným byl, říká se, že holdujeme
zpátečnictví. (Hlanba jiml)
České státní právo není nic nemožného.
utopického; nýbrž požadavek realní, jak doka-
zují nesčetné reskripty a uznal to i nynější pa
novník, když řekl: »Uznáváme rád
práva tohoto království a jsm
hotoví toto uznání přisahou na
korunovační obnoviti.«
Řečník poukazuje k lichosti slibů vídeň-
ských vlád, vyslovuje se proti vstupováníd
většiny na říšské radě a do ministerstva, poně
vadž není to zápas státoprávní.
Čecho
doktor
Kříž
Kubánek
Vídeň
Evropa
Polsko
národní dělnictvo
20
article
Česká politika musí býti lidová, nesmís
starati jen o těch pár lidí vyšších, nýbrž mus
jíti mezi lid a ukázati, že jest jeho přítelem
pak lid český si ji zamiluje. (Výborně!)
Česká politika musí býti také pokroková
neštěstím pro každý národ jest, který nedbá
svého školství. Politika musí býti dále taková,
aby před zákonem cítil se býti každý rovným
a veškera rovnost před zákonem zakládá se
na všeobecném hlasovacím právu. (Výborně
Potlesk.)
Předseda p. posl. Loula sděluje, že zá
stupce staročeské strany p. dr. Edvard Baštý
omluvil se telegraficky.
Slova ujal se pak zástupce radikální strany
státoprávní pan Jandač a poukázav na nové
vzplanutí myšlenky státoprávní tábory, doložil
že vzbuzen jí znovu také odpor proti centrali
saci a Vídni. Záleží na tom, aby ruch státo
právní neutuchl a neuhasl, neboť znamenalo by
to porážku státoprávního smýšlení i porážku
českého národa. Nesmí se již opakovati, aby
směr naší politiky určovali Němci neb vláda.
nýbrž musíme si stanoviti program dle svého
nesmíme se ohlížeti ani v levo, ani v pravo,
ani nahoru, ani dolů.
Loula
doktor
Edvard Baštý
Jandač
Němec
Vídeň
21
article
Ve svém státoprávním boji, který musím
vésti neunavně a vytrvale, musíme věnovati vel
kou péči školství, jež musíme postaviti na pod-
klad čistě český a musíme se při tom opříti
narody slovanské.
Jako po stránce politické, nemůžeme z Vídně
ničeho očekávati ani po stránce národní a ho
spodářské.
Chceme-li však své snahy přivésti kv
tězství, musíme býti pamětlivi, že velké cíle
vyžadují velkých prostředků a velké boje vel
kých obětí, jiehž nesmí se zříkati nikdo. Nikde
nesmí se z boje vymykati, ani čekati, že snac
ovoce jeho padne nám hned v klín. Pracujeme
pro příští pokolení, pro příští blaho národa
Jakmile chtěli bychom míti ovoce okamžitě
jsme na špatné cestě, neboť jen ponenáhlu vel
kýmijboji velkých cílů se dosahuje. (Výborně
Potlešk.)
V drobném prodeji
zaaní číslo o sobě . . . za Sn
vdpolední . . . . . . . za 2b
Ve úlislkách na venkavs.
ranní čísle. . . . . . . . 10
vdpolední . . . . . . . . Bb
Inseraty
plati ne hotové napřel
Plelplaceni a inssrty přijímá zdmlal
slrsce v Marianské ulici č. a.
Tam nachárají se těž redlakee
Uiskirna s erpadics ,Násodnich Listě
Rukopisy ss nevrnnsjí.
Vídeň
22
article
Za české zemědělstvo promluvil místo
omluvivšího se pana Stan. Kubra p. Nebeský.
Uvádí, že národ český jest ponejvíce zeměděl-
ským, že však rolníci naši půdy stále pozbý-
vají, takže jest na čase, abychom se ozvali, b
hluchá Vídeň, která nikdy neslyšela stesků če-
ského národa, jednou již víděla, že to tak dále
nejde. (Výborně !) Vídeň jest to, která přivedla
na nás všechno zlo, neboť uzavřela obchodni
smlouvy bez ohledu na českého sedláka, který
prácuje dnes jen na úroky. (Hlasy : Ani to ne-
stačí!
Rolníci domáhají se zrušení nespravedlivě
daně pozemkové, která jest u nás na světě nej-
větší a nikdo neplatí tolik, jako český sedlák.
Stát jest povinen, by se rolnictva ujal av
Vídni jsou dosti staří, aby porozuměli, že nej-
lepší jádro národa pochází ze stavu rolnického.
(Výborněl)
Naše zákony pracoval člověk, který nezná
polřeby lidu. Zákonů otcovských postrádáme
známe zákon, jen když přijde do domu exe-
kutor.
K žádosti okresního hejtmana
vyzývá předseda řečníka, by se mírnil.
Řečník pokračuje, že rolnictvo jest leto
velice poškozeno a dovolává se odpisu daní. Ve
Vídni však neznají jeho bídy. (Peněz ale ano
Různé hlasy.)
K vyzvání okresního hejtman
žádá předseda, aby řečník nebyl vyrušován.
Stan
Výborněl
Vídeň
23
article
Musíme žádati, pokračuje pan Nebeský,
by zemský sněm byl tak mocný, by řešil naše
národohospodářské otázky, by byla to nejvyšai
naše instituce, která by povolovala, rozkazovala
a brala český národ v ochranu. Ku konci pro-
volal řečník zdar myšlence státoprávní. (Vý-
borně! Potlesk.)
Místopředseda pan dr. Pittermann navrhl
resoluci:
»Ceský lid podblanický, shro-
mážděný dnes na táboru blani-
ckém, jednosvorně se usnáší:
Pevně a neoblomně trváme na prá vu
státní samostatnosti zemí ko-
runy české, kteréž právo státní zemí če-
ských dějinným vývojem založené a též ne-
pčíslněkráte uznané a zaručené nikdy neza-
niklo a co právo živé platnosti trvalé i
zjedná a zjednati musí. (Výborně!)
Odmítajíce útoky na nezadatelná práva svá
prohlašujeme, že nestrpime toho, by
nedilnost zemí koruny české
byla rušena (Tak jest !), vlasť naše v
dví trhána (Souhlas), řeč naše mate-
ská ve vlastní domovině zatlačován
(Sohhlas) a ukládáme poslancům svým, byo
uplatnění/ našich práv se zasadili se vším
úsilím a každým (Výborně !), které povede
k cíli, slibujeme jim, že chceme věrně jako
jeden muž v boji tom při nich státi. (Vy-
borně!) l
V nenávisti majíce bezpráví každé, voláme
po rovném právu pro všechny (Výborně !).
po všeobecném právu hlasovacím. (Výborněi)
doktor
Pittermann
24
article
Požadujeme, by zadost se stalo nale ha-
vým osvětovým požadavkům na-
šeho národa, jmenovitě dožadujeme se zří-
zeni university na sesterské Mo-
ravě (Výborně !), osvobození ško
národních od tlaku byrokrati-
ckého a klerikálniho (Výborně !)
naleháme na to, by právní a hmotně po-
měry učitelstva co nejdříve byly upra-
veny. (Pochvala.)
Konečně protestujeme proti tomu, aby na-
stávající sčítání lidu pořádáno bylo opětně na
základě tak zvané obcovací řeči a žádáme
aby se dělo na jedině správném a jedině
spravedlivém základě mateřského jazyka.«
(Pochvala a potlesk.)
K resoluci připojeny pak četné známé poža
davky národohospodářské, načež byla i s nim
jednohlasně schválena.
Pozdravné telegramy zaslali posl. dr. Engel
z Karlových Varů, dr. Baštýř a p. Chalupa.
Předseda p. posl. Loula vzdal jmenem
předsednictva díky přítomným za přečetné úča-
stenství, načež tábor ukončil.
Lid rozešel se po prostranství a záhy vmísili
se v něj z blanických lesů se vyrojivší muži
s lesklými pokrývkami na hlavách, jichž si však
za blanické rytíře nikdo nespletl, ač dle vlast-
ního tvrzení za táboru ve stínu blanických hájo
také — spali.
Účastníci táboru jen zvolna se rozcházel
a bližší prodleli na úpatí Blaníku za krásného
výsluní téměř do večera.
doktor
Engel
Baštýř
Loula
Karlová Vary
Blaník
25
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. září. (K haličským
výrokům panovníkovým.) Vídeňští
Němci byli nemile překvapeni slovy, jimiž císa
odpovídal v Jasle na pozdravy zástupců Haliče
a tamního obyvatelstva. To doznává i »Berl.
Tagblatt«, jemuž se v té věci píše z Vídně:
»Zvláštní chvála, kterou císař udělil Polákům,
že totiž byli vždy věrni trůnu, že nikdy ne-
spouštěli se zřetele blaho říše a vždy byli ho-
tovi s moudrým porozuměním hověti potřebám
státu: dotkla se Němců velmi nepří-
jemně — nač bychom to tajili ? Němei
mají dosud v živé paměti, že k jejich dvaceti-
letému majorisování Poláci také velmi ochotně
pomáhali a že si s moudrým porozuměním své
služby pro všeobecné blaho dávali před každým
důležitým hlasováním zaplatiti zvláštními dary
pro Halič.« Pro potřeby státní mohli prý Po-
láci snadno hlasovati, poněvadž passivní Halič
beztoho na ně nepřispívá. »Celkem zásluhy
Poláků uecení se zde tak vysoko, jak to v
své dobrotě učinil panovník«; dodává pisatě.
— Chápeme rozmrzelost vídeňských pánů. V po-
známce o potřebách státních čijí narážku na
svou dvouletou obstrukci, ktorá není patrně
Němec
Berl
Polák
Praha
Halič
Vídeň