3
masthead
11. září 1908.
5
article
ač k tomu měl dosti času. Očekává se
co nejrychleji tento krok a zdá se, že přítom-
nost německého konsula ve Fezu ho uspíší.
Z Tangeru oznamují »Köln. Zig.«: V Ca-
sablance po 6. t. m. vyloděno dalších
800 mužů francouzské armády. Nen
ani řeči o vyklizení Casablanky.
Napomenutí šachovi.
Jistý londýnský list oznamuje z Teheranu.
že šachovi byly odevzdány dvě stejně zně
jlcí noty, anglická a ruská, v nichž
byl upozorněn na nepokoje panující v provin-
ciích a zvláště nebezpeči na hrozicí životu
majetku cizinců v Tavrizu. Noly důtklivě vyzý-
vají šacha, aby vydal slíbenou proklamaci na
uklidnění lidu o volbách a aby co možná brzo
svolal parla ment.
Z Teheranu se oznamuje, že š ac
nařidil, aby 6000 vojáků bylo vysláno do vzbou-
řených provincil. Velkokaliberní děla a poln
děla byla dopravena do ležení v zahradě Bog-
šahu, neboť se očekávají velké nep -
koje, poněvadž jsou obavy, že šach nesplní
prý slib o svolání parlamentu.
Köln
Nol
Tanger
Ca
Nen
Casablanca
Bog
6
article
VIII, sjezd Svazu slovanských novi-
nářů v Lublani.
VIII, sjezd Svazu slovanských novi-
nářů v Lublani.
Obšírně relerály, předneseně na VIII. sjezdu
Svazu slovanských žurnalistů v Lublani (viz o nich
zevrubné zprávy v „Nár. Listech“ č. 249 ranní), pro-
vázeny byly namnoze debatou a resolucemi. Tal
posl. Klofáč přednesl resoluci, jednající o ti-
skových poměrech v Bosně. Vyslovena vn
solidarita se slovanskými žurnalisty v. Bosně,
kde svoboda tisku v poslední době neslýchaně je uti-
skována. Před soud vojenský povoláváni a uvězňo-
váni pro delikty tiskové nejen redaktoři a majitel
listů, ale i typografové.
Redaktor Hejret připomíná, že někteří odsou
zenci mají býti uvězněni v terezínském vězení a žá
dá, aby sjezd pratestoval proti tomu, aby od
souzenci baňalučtí byli uvězněni na české půdě
Posl. Gabršček odsuzuje neutěšené bosensko
poměry a žádá poslance, aby konali svou povinnost
na obranu svobody tiskové. Posl. Šumin navrhuje.
aby usnesení tožo zasláno bylo také srbsko-chorvat-
ské koalici. Stachovič líčí dojmy, jakých nabyl
v Bosně a Hercegovině.
Posl. Klotáč prohlačuje, že po slovanské kon-
ferenci pražské není možno, aby se slovanská ruka
zvedla pro utiskování Bosny a Hercegoviny.
Žádá, aby sjezd vyzval dra. Kramáře, by slo-
vanští delegáti zaujali v otázce baňalucké energické
stanovisko.
Debaty zúčastnili se dále Slovinec Ku k ovec
Srb Pavlovič, Slováci Štefanik a dr. Rath,
Žalud a Hovorka. Resoluce Klofáčova byla pak
přijala jednomyslně.
posl
Klofáč
Hejret
Stachovič
Slovinec
Srb
Pavlovič
Slovák
Štefanik
doktor
Rath
Žalud
Hovorka
Klofáčův
Lublaň
Boseň
Boseň a Hercegovina
Bosna a Hercegovina
7
article
Redaktor Hovorka navrhuje resoluci v zá-
jmu novinářstva slovenského, pronásledo-
vaného se strany vlády uherské a ndvinářstva
polského se strany vlády prusko-n ěmecké.
Po debntě, do níž zasáhli posl. Markov, H-
leček, Franghia, Stachovič, posl. Hlibo-
vický a Bobrzyňski, odkázány resoluce vý
bdru.
Při jednání o referálu řed. Prokopa Grégra
o české (slovanské) tiskové kanceláři navrh
redaktor Sokol dvě resoluce: První z nich zní
VIII. sjezd slovanských novinářů v Lublani 9
září protestuje proti c. k. korespondenční xancelář
ve Všdni jak po stránce technické, tak i věcné. Jejl
neůplné nebo zkomolené zprávy o věcech slovan-
ských vyplývají z její centralistické organisace, z ne-
dostatku slovanských úřadníků a protislovanské ten-
dence, vycházející z její zlé vůle. Nedostatek úřad-
nictva znalého slovanských řeči, zařadění úradníků
slovanských do nejnižších tříd hodnostních, urážlivé
vysílání německých úřadníků, neznajících slovičk
slovanského, do zemí slovanských, to vše očsuzuje
sjezd co nejdůrazněji a žádá za okamžitou nápravu
Sjezd vyslovuje nesouhlas s tím, že filiálky vídeňské
centrály ve hlavních městech některých zemi jsou
v nodůstojné a pro věc samu záhubné závislosti na
vídeňské centrále, nesmějíce referovati přímo s opo-
menutím censury vídeňské centrály ani o věcech svě
vlastní země a svého vlastního národa. Žádá tudía
sjezd, aby filiálky ty byly proměněny v zemské sa-
mostatné korespondenční kanceláře.
Hovorka
Markov
H leček
Franghia
Stachovič
Grégr
Sokol
Lublaň
8
article
Pokud se týče filiálky jmenované c. k. korespon-
denění kanceláře na radě říšské, žádáme její nápravy
v témž směru a speciálně pokud se týče jejího refero-
vání o řečech pronesených na říšské radě v některém
jazyce slovanském, žádáme, aby řeči takové steno-
grafovány byly přímo slovanskými úřadníky kancelá-
ře a zprávy s nich aby okamžitě po všech zemích
rozesílány byly.
Druhá resoluce Sokolova zní: VIII. sjezd slovan-
ských novinářů očekává od všech slovanských po-
slanců bez rozdílu, že po letošní pražské všeslovan-
ské konferenci příznivé vyřízení žádosti kolegy Ho-
vorky za zřízení slovanské (české) korespondenční
kanceláře učiní si svou čestnou národní a slovanskou
povinnovli.
Po debatě, které zúčaslnili se posl. dr. Hajn
Hovorka, Žalud, Holeček, Stachovič
Hribar, Franghia Kunta, Hejret, přijaly
byly obě resoluce a usneseno dopsati poslanci dru.
Kramáři v ten rozum: Svaz slovanských novináři
ochotně provede zřízení slovanské tiskové kanceláře
jak byla na slovanské konferenci v Praze navrženn,
žádá však, aby přípravný výbor pro budoucí slovan-
ský sjezd především opatřil peněžní pro-
středky na založení všeobecné slovanské tiskové
kanceláře, za druhé, aby opatřil pro první tři léta
pro tuto kancelář stálou subvenci a za třelí, aby
opatřil úřadní koncesi ku provozování slovanské ti
skové kanceláře po živnostensku.
doktor
Hajn Hovorka
Holeček
Stachovič Hribar
Kunt
Hejret
Kramář
Sokolov
Praha
9
article
Dále usneseno zaslati tento list ministre
oBchodu dru. Fiedlerovi: VIII. sjezd slovan-
ských novinářů v Luhlani žádá zdvořile V. Ecc
abysle ráčil ihned učiniti opatření, by v nejbližs
době bylo zřízeno stálé a dobré telefonické spojen
mezi Krakovem a Prahou. Vyžadují toho předně utě-
šeně vzkvétající obchodní styky mezi Čechami a Ha-
ličí, za druhé vzájemné informování časopisů če-
ských a polských nejen o událostech politických
kulturních, ale i o poměrech obchodních.
Návrh redaktora Borzenka, aby poslaráno
Bylo o instituci, která by vydávala všeslovanskou
bibliografii, postoupen byl po návrhu redaktora Hej
reta všeslovanskému výboru.
Rdkovalo se pak o návrhu redaktora Kumme
ra, který zní: Sjezd slovanských novinářů, konaný
v Lublani ve dnech 8. a 9. září r. 1908, vyzývá výbor
ústředního svazu, aby k ukončení topografického
slovníku slovanského přijal honorovaného spolupra-
covrnika, jenž by za dozoru redaktora Josefa Kum-
mera dílo dokončil.
Návrh ten byl přijat po debatě, které zůčaslnil
se redaktor Holoček, Laskovnický, profeson
Šurmin a posl. Hribar.
Redaktor Josef Vejvara, sekretář Ústředního
svozu slovanských novinářů, podal pak zprávu o čin-
nosti výboru svazu. (Viz „N. L.“ č. 249. Ranní.)
Ke konci rokování zaslal sjezd blahopřejný te-
legram Tolstému k jeho 80. narozeninám. Dále byly
zaslány pozdravné telegramy ministrům dru. Fiedle-
rovi, Práškovi, Abrahamowiczovi, Korytowskému s
prosbou, aby hájil zájmy slovanského novinářstva.
Doslovem předsedy redaktora Holečka by o
skončeno jednání sjezdu, který ze všech dosavadních
sjezdů slovanského novinárstva byl nejvýznam-
nějším.
doktor
Fiedler
V Ecc
Borzenka
Kumme
Josef Kuma
Laskovnický
Šurmin
Hribar
Vejvar
Ranný
Tolstý
Prášek
Abrahamowicz
Korytowský
Holeček
Krakov
Praha
Čechy
Lublaň
výbor ústřední svaz
nost výbor svaz
10
article
Odjezd členů delegace pařížské
rady městské
Odjezd členů delegace pařížské
rady městské
Nékolik dní oficiální návštěvy milých hosto
francouzských skončilo včera po polednách. Pre-
sident Chérioúx, Peuch, Badini-Jour-
dain a Weiss odjeli a tím poselství, uložené
jim municipální radou pařížskou, skončeno. Jen
jako vzácní soukromí přátelé naši, vyhovujíce
četným pozváním, zůstali zde ještě na několik
dnů vicepresident Ta utet, Fleurot, sekre-
tář p. Oudin a syndik p. Gay.
Jako srdečným bylo přivítání dolegace pa-
řížské při příjezdu jejím, tak srdečným a snad
ještě pohnutějším bylo rozloučení s nimi.
Badin
Jour
Weiss
Oudin
Pre
11
article
Doba odjezdu jejich určena byla na 1 hod.
35 minut, ale již dávno před tím dostavilo se
před nádraží a na perron přečetné obecenstvo.
jež chtělo odjíždějící ještě pozdraviti. Z kruhů,
ze kterých francouzští hosté za dobu své ná-
vštěvy vůbec nevyšli, dostavili se k rozloučení
starosta měst pražských dr. K. Groš, oba ná-
městkové dr. Ant. Štych a posl. Jirousek, frnn-
ccazský konsul Colomis s vicekonsulem Lucei-
ardem, obecní starší dr. L. Jeřábek, za „Sokol“
dr. Scheiner, mag. rada dr. z Čenkova, mag.
rada Boháček, mag. rada Borůvka, mag. konei-
pista dr. Sum, prof. Hantich, mag. olic. Groh
a j. více,
Odjíždějící členové delegace francouzské
způsobem velmi roztomilým rozloučili se s účast-
níky. Jménem jich, jaksi hromadně, děkoval
president Chérioux starostovi dru. Gro-
šovi za polostění a pocty, ktoré městská radn
pražská prokazovala členům delogace pařížské
v době jejich pobytu v Praze. S nadšením vy-
slovil se o krásném přijetí při příjezdu, o pozor-
nosti, jež delegaci pařížskou tak těšila a kte-
rou obecenstvo pražské při každé příležitost
dávalo na jevo a o živé účasti při odjezdu. Vy-
slovil naději, že mu bude záhy do-
přáno uvítati delegaci města Pra-
hy v Paříži. Ujistil pana starostu, že city
lásky, kterými provázena byla v Praze
delegace pařížská, sdílelo rovněž
obyvatelstvo Pařiže. Delegace pražská
pude v Paříži uvitána jako delegace bratrského
českého národa, k němuž sympatie den za dnem
rostou.
doktor
K Groš
Antonín
Štych
Jirousek
L Jeřábek
Scheiner
Boháček
Borůvka
Sum
profesor
Hantich
Groh
Čenkov
Praha
Paříž
Sokol
12
article
Po vřelém objetí prosidenta se starostou
vstoupili na poslední chvíli odjížďějící do vlaku
Nožli se hnul, provolal president Chério ur
česky „Sláva Čechům“ a rozvázav kytici chry
santém, kterou podala mu noznámá dáma, roz-
hodil květy mezi obeccastvo.
Za bouřlivých projevů a provolávání „Slávy
Francii“ vlak se hnul... a v brzku zmizel s oč
jen zvolna rozcházejícímu se obecenstvu.
Delegace pařížská před odjezdem svým
poslala nádherný květinový koš choti starosty
dra, Groše, pí. Boženě Grošo vč.
Soirée »Alliance francaise« v »Do-
mácnosti«.
(Ku poctě madame J. Adamové, Louise L egera
a zbylých členů delegace pařížsk é.)
Včera uspořádala pražská „Alliance fran
caise“ pospolu s čelnými damami našeho mě-
sta skvělé soirée v místnostech „Domáicnosti
Večera zúčastnila se slavná publicistka francouz
ská, pí. Juliette Adamová, p. Louis Lege
a zbylí členové delegace městské rady pařížské.
totiž p. vicepresident municipální rady Tautet
tajemník Oudin, městský rada Fleurota
syndik pan Gay.
V čele neobyčejného počtu hostí domácích
i cizích zúčastnil se večera pan genorální konsul
francouzský Colomiěs s vicekonsulem p.
Lucciardem, s dámami konsulátu, dále ve-
škoří pěstitelé styků česko-francouzských s před-
sedou „Alliance frangaise“ poslancem drem. L.
Pinkasem, za presidium rady král. hlavníhe
města Prahy pánové: starosta dr. Karel Groš
s náměsíkem starosty p. Jirouskem, čeln
zástupcové tisku, kruhů spisovatelských, umě-
leckých atd.
Chério
Čecho
Sláva Francie
Groš
Božena Grošo
Adamová
L eger
Lege
Oudin
Lucciard
doktor
L Pinkas
Jirousek
Praha
rada král
13
article
Zvláště sluší poznamonati, že večera zúčast
nili se i delegáti francouzské elliance králo v-
hradecké a jičínské.
Při vstupu do skvěle vyzdobených místností
spolku „Domácnost“ uvítáni byli vzácní hosté
předsednictvem „Alliance francaise“, generálním
konsulom a vicekonsulem.
Zdařilé soirée, jež mělo průběh neobyčejně
animovaný, takže připomínalo večery pařížských
salonů, zahájeno bylo jemným proslovem pana
dra. Ladislava Pinkasa, jenž uvítal madame
Adamovou, Louisa Legera a zbylé členy
dolegace městské rady pařížské.
Jemu odpověděl, přinášeje allianci francouz-
ské pozdrav Paříže, pan Tautet, vícepresideno
rady, vzpomínaje v řeči své nadšeného uvílání.
hakého se dostalo zástupcům Francie veškerým
českým národem.
Na to promluvil, vzpomínaje nejstarších
styků česko-francouzských v prvních létech dru-
hé polovice minulého století, p. Louis Leger,
vysvětliv význam AMiance francouzské a význam
studia francouzské řeči pro slovanské studující
v Paříži.
Několika slovy pozdravila české dámy paní
Juliette Adamová, jež byla uvítána tak jako
ostatní vzácní hosté nadšeným potleskem. Jmé-
nem Alliance francouzské v Paníži promluvi
člen komitétu francouzského syndik pařížský p.
Ernest G ay. Vzpomínky na nedávně krásné dny
prožité pospolu s delegáty Francie a města Pa-
říže, oživovaly rozhovor všech účastníků večera
a dodávaly tomuto skvělému soirée ráz nejintim-
nější družnosti.
Pinkasa
Adamová
Leger
Tautet
Paříž
Francie
14
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Karneval uměloů.
(12, 18. a 14. září.)
Již zejtra se rozviří na výstavišti rozpustil;
ruch uměleckého karnevalu. Muškarní plesy
naší umělecké družiny pestrým a originálním
rámcem svým po řadu let již bývají nejveselej-
šími akordy v reji masopustním a strhly do víru
svého i nejširší kruhy naší společnosti. Úspěchy
tyto zaručují zejtřejšímu podniku skvělý prů-
běh a to tím spíše, poněvadž rozsáhlou zevni
folil nynějšího mumraje tvoří celé výstaviště
Ze originální tato slavnost těšiti se bude neoby-
čejné účasti, tomu nasvědčuje veliké množstv
přihlášených skupin a reklamací pozvánek pro
maškarní ples pondělní. Maškarní rej zvábí pe-
strostí svou a bujným rozmarem zajisté široké
masy obecenstva, které zejíra a v neděli může
až do 2. hodiny noční oddati se plně ve-
selé náladě, kterou zvýší zajisté tanec, pořádaný
na podiu, které zvlášť k tomu účelu se zřizuje
na dolejším náměstí před Rychtou. I na prome-
nádě za průmyslovým palácem před ochulná-
várnami budou moci účastnici karnevalu plně
oddati se tanečnímu veselí. Nebylo dosud na vý-
stavě dne, ktorý by bujným svým vírem, pestrou
směsicí nejrůznějších kostumů a humoristickým
rámcem mobl vzbuditi tolik veselosti, šprýmů
a vtipů, jako zejtra počínající 3denní slavnost.
Lesk karnevalu zvýší velikolepý ohňostroj v so-
botu a osvětlení v neděli. Slavnost karnevalu za
končena bude v pondělí velikým maškarním
plesem, při němž zůstane výstava až do úterk
5 bodin ráno otevřena. Četné přihlášky z ven
kova nasvědčují, že karnovalové dny budou kul
minačním bodem celého výstavního období a že
nezadají svojí animovanosti nezapomenutelným
slavnostem obou velikých předchozích výstav.
dolejší náměstí
živnostenský komora
15
article
Poněvadž pro slavnost karnevalovou, vyjma ma-
škarní ples, nebude vybíráno žádné zvláštn
vslupné, lze očekávati, že voškeré obecenstv
hojně použije přiležitosti, aby bylo svědkom
skvělé této maškarády.
Průvod maškarních skupin seřadí se pře
5. hodinou odpolední u pavilenu obchodní a ži-
vnostenské komóry a vyrazí o 5. bodině odpo-
lodní, načež projde hlavními promenádami vý
staviště. Obocenstvo se žádá, aby co nejhojněji
se ho zúčastnílo. Originální atrakcí kurnevalové
rozpustilosti bude monstre-koncert praž-
ských flašinetářů, který proveden bude
na náměsti před Rychtou, dále vlašská serenad
mandolinářů, skupiny šermířů atd. Kostumované
skupiny budou při svém přichodu na výstaviště
vítány fanfárami lesních rohů. Slavnostní osvět-
lení potrvá zejtra a v neděli od 9. do 11. hod
v noci, ohňostroj začne o 1/49. hod. večerní.
. Dnešek na výstavě. Výstava olevřena do
12. hod. noční. Pořad: Od 4—10 hod. več. prome-
nádní koncerty: před průmyslovým palácem kapely
»Sokola« žižkovského pana Hermana, v dolejším
hudebním pavilonu kapely pěš. plůku č. 91. O 7. hod.
populární koncert výstavního orchestru v koncertní
síni. Dirigent pan Jan Elsnic. Pořad! 1. Thomasa
Ouvertura k op. »Raymond«. 2. Vojáček: »Jarn
píseň«. 3. Bizet: Suita č. 2 op. »Carmen«. 4. Wie
niswski: Tarantella pro housle, přednese p. Egou
Ledeč. 5. Čajkovskij: Elegie pro smyčcový orchestr.
6. Smetana-Kovařovic: Fantasie na op. »Prodaná
nevěsta«. O 9—1/210. hod. več. slavnostní osvětlení.
. Trvání výslavy jest vyměřeno — jak se do-
vídáme — do 17. října.
Herman
Elsnic
Raymond
Bizet
Carmen
Ega
Čajkovský
Smetan
Kovařovic
Sokol
Jarn píseň
16
article
. Francouzský konsul v sudě Diogenově. Při
včerejší své návštěvě zvěděl generální konaul pan
Colomičs, že taškář Diogenes obohatil své atrakce
o sbírku rour německých a francouzských. Pečlivý
strážce hospodářských zájmů Francie, jaký užp
Colomiěs jest, odebral se shlédnout na vlastní oči
Diogenovu kolekci. A zvědaví reportěři ovšem za ním
Diogenes uvítal s náležitými poetami vzácného hostě
jenž neskrblil uznáním jeho obchodní čilosti. Zazna -
menáváme svědomitě, že se nám francouzské ronry
zamlouvaly lépe; jsouť to krémové trubičky delikátní
chuti, kdežto německé jsou ze zcela obyčejného kar
telového železa.
„. Řížského sjezdu hostinských se zúčaslní
z karlovarského okresu 50 hotelierů, restauratérů
kavárníků.
. Vzdělávací odber Ústřední jednoty českoslov
číšnictva »Otakar« v Pruze za vedení předsedy pana
Jeltonického uspořádá na počest účastníků kongresu
Řlšského svazu rakouských hoslinských a botelierů
15. září t. r. v ústřední síni (prům. paláce) na výstavě
slavnostní banketovou labuli konkurenční. Zajimavá
výstavka tato, která prokáže zdatnost českého číš-
nictva, najde zajistě i mnoho obdívovatelů se strany
obecenstvs.
„. Koncert Emila Sauera, virtuosa na klavír
zapsaného u nás v nejlepšl paměti z účastenství na
populárních koncertech Umělecké besedy, koná se jit
zejtra 12. září o 7 hod. več. (při sedadlovém uspo-
řádání sálu) v koncertní síni výstavní za účasti
orchestru. Program Sauerův obsahovati bude klavírní
koncert W. Friedmanna-Bacha a dále kusy od Cho-
pina (noturno a první ballada), Liszta (tarantella
z »Venezia a Napoli«) a etudu vlastní skladby. Ceny
K 2.—— do I. přízemí, K 1.50 do II. přízemí a na
I. tribuno, K 1.— na II. tribunu, lože po K 10.—
jednotlivá sedadla v ložích po K 2.50. Tyto IIstky
v předprodeji zakoupené v hudeb. závodech Fr. A.
Diogenův
Colomičs
Diogenés
Otakar
Jeltonický
Sauer
Sauerův
W Friedmann
Liszt
Francie
Venezia
Napoli
Francie . A
kongres Řlšský svaz
17
article
Urbánka a Mojmira Urbánka opravňují k volnému
vstupu na výstavu.
. Polská pěvkyně v Praze. S výpravou pol-
skou, která v těchto dnech dlela v Praze, přijela
také slč. Janina Cygaňska, žačka p. Myszugi a pl.
Kamillové ve Varšavě a Goflreda Cocchí v Římě.
Chtějíc se věnovati umění pěveckému ve své vlasti
odmítla slč. Cygaúska nabízený engagement u opery
římské. Pražskému obecenstvu představí se v kon
certní stni na výslavišti v neděli dne 13. t. m. o 7.
hod. večerní, kdež přednese nejtepší čísla svého re-
pertoiru
. Výprava bezkonfesních dětí na výslavn.
Spolek Volných myslitelů »Augustin Smetana« spolu
s Volnou myšlenkou pořádá ve středu dne 16. zálí
výpravu bezkonfesních dětí ve stáří od 5 let na vý-
stavu. Rodiče dítek z Prahy a okolí se žádají, aby
do neděle učinili přihlášky v redakci »Volné My-
šlenky«, na Král. Vinohradech, Korunní tř. 6. Sckůzka
dětí vinohradských, nuselských, vršovických atd. ve
středu v redakci »Volné myšlenky« o 1. hod. odpol.,
ostatních pak před branou výstavy o 2. hod. odpol.
Pohostění a opatrování děti, jakož i odevzdání jich
rodičům, berou na sebe pořadalelé. Při přivádění dělí
je nutno, aby rodiče vykázali se legitimací některého
spolku V. Mysl. anebo průkazu své bezkonfese.
„. Výstava uměleckého zařízení bylu nalézá se
u firmy A. Eichler, Praha, palác Generali.
Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný.
. Včera navšlivilo výstavu 8.425 platicích
osob; celková návštěva činí 1,884.981 osob.
Urbánek
Mojmira Urbánek
Cygaňska
Myszugi
Augustin Smetan
Král
A Eichler
Praha
Varšava
Řím
Václavský náměstí
Goflreda Cocchí
Generali
18
article
Jak piše vídeňský tisk o událostec
v Kašperských Horách a Sušici.
Jak piše vídeňský tisk o událostec
v Kašperských Horách a Sušici.
Večerní list „N. Fr. Pr.“ na Úvodním místě poo
názvem „České přepadení hostů „Böhmerwaldbunuu
píše:
„V Kašperských Horách a v Sušici ddehrály s
v posledních dnech scény, jichž vylíčení vzbudilo
mezi Němci v Čechách největší rozlrpčení. V Kašper-
ských Horách konalo se před čtylmi dny valné shro-
máždění „Böhmerwaldbundu“, který si vytkl za úko
sílení a udržování německého živlu v Pošumaví.
Četní hosté z německých krajů Čech a také němečií
studenti vysokých ško) sem přibyli. Když se pak
němečtí sludenti ubírali večer na nádraží, aby odjeli
domů, byli kamanováni, a když pek i jiní hosté ze
slavnosti v kočárech z Kašperských Hor jeli do Su-
šice, bylo jim spíláno a uvíláni deštěm kamení.
Proti tomuto řádění českých davů našli sludenti ně-
mečií jen málo ochrany; když se jeden sludentu
správce policejního úladu o osobní ochranu ucházel.
byly mu ukázány dvéře, a když studenti u okresního
hojtmanství, které nachází se v radnici, pomoci se
chtěli dožadovati, bylo jim obecním zřízencem ve
vstup zabráněnol takže české davy měly příležitost
bezbranné sludenty napadnouti a ztýrati. Také v jed-
nom hotelu, kam se chtěli uchýlit, bylo jim přístřeší
odepřeno.
Němec
kašperský hora
Sušice
Francie
Čechy
Kašper
Pošumaví
19
article
Ještě horší případ však se udál včerejšího dne
kdy v Kašperských Horách zbylí vídeňští a pražští
němečtí studenti nasloupili jízdu na sušické nádraží
Ani eskorta jizdy a četnictva nedovedla je chránili
před brutálním násilím. Všechny zprávy shodují se
v tom, že nebezpečí násilnastí podporováno bylo
ještě nedostatečnou ochranou se strany příslušných
orgánů; zvláště křiklavým přípalem pak bylo, že
zraněnému studentu odepřena lékařská pomoc a te-
prve na zakročení četnictva mu poskytnuta.
V politickém boji, který od desítiletí v Čechách
veden, nescházelo nikdy se strany českého obyvatel-
stva na výbuších fanatické zášti; ale události v Ka-
šperských Horách a Sušici jsou kapitolou zvláště
smutnou. Není za těžko hádati, že tyto události bu-
dou míti také politické důsledky, poněvadž
výbušné látky, které beztoho bohatě
v zemském sněmu českém jsou nastřá-
dány, ještě rozmnoží a dělnost sněmu
obro zi
Podzimní zanodání sněmu nebude nikteral
klidnol
kašperský hora
Čechy
Ka
Sušice
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nová rána do kartelu. Jak se z Vídně
oznamuje, došla tam z Berlína zpráva, že říšsko-
německý svaz oceláren obdržel velkou zakázku
železničního materiálu do Rakouska, přes vše
chnu námahu železářského kartelu rakouského
Jedná se o 180 vagonů ocelových
kolejnic pro městeké dráhy víden-
ské, kteréž dodány budou z ocelá
ren říšsko-německých. Praví se, že ru
kouské závody nejsou zařízeny na výrobu koley
nic s takovým profilem, jaký byl žádán. Karte
žádal tudíž, aby byl vypsaný profil změněn
Městské dráhy vídeňské však nesvolily jednak
z důvodů technických, jednak že ceny říš
sko-německých závodů byly výhod
nější. Zpráva tato je tím sensačnější, že při-
chází do prostřed pražské aféry Kestrankovy.
Veřejnost česká čeká s napjetím, najde-li nyní
německý tisk onu hloubku mravního rozčilení,
ze které láteřil proti pražské vodárenské ko-
misi nyní také k odsouzení správy vídeň-
skýeh městských drah. Zvláště dychtivi
jsme na minění „Vaterlandu“, který mezi všem
vídeňskými listy proti Praze zuřil zrovna nepří-
čatně a pro Kestranka exponoval se nejnesluš-
nějí. Vzhledem k těsným stykům listu s rad-
niční velmocí vídeňskou bude mít „Vaterland“
příložilost tentokráte „vyvrei břevno z oka
vlastního“, neboť 180 vagonů kolejnie není
žádná maličkost. Těšíme se na eleganci, s jakou
to „Vaterland“ provede.
Kestrankův
Vídeň
Berlín
Rakousko
Praha
Kart
21
article
— Némecké strachy před Čechy. Ve
dnech 5.—7. t. m. konal se v Berlíné sjezd
»Alldeutscher Verbandu«, našim čtenářům dobře
známé velkoněmecké propagandy činem, vrcholné
organisace programu k připojení rakouských
t. zv. »bývalých buntovních provineil« k říši
německé. Všecky německé Bundy v Rakousku
jsou »Alideutseher Verbandu« pouhými filiál-
kami a jejich centrálou v Čechách jest třebe-
nický »Deutscher Volksrat für Böhmen«, také
na sjezdu berlinském zastoupený a sice svým
předsedou drem. Wenzeslausem Tittou. Na ko-
mersu, konaném večer prvního sjezdového dne,
řečnil o velkoněmecké myšlence superintendent
Klingemann z Essenu. Připomenu! slova Arndla,
otce slova »Alideutschland«: »Jak daleko ně-
mecký jazyk zní, jak daleko německé písně se
pějí«, potud že jsou Němci bratry. Kdo má
dnes, v době volného průtahu, vlastně ještě ně-
jakou vlast? tázal se německý evangelický bi-
skup z města Kruppova, a odpověděl: »Témět
už nikdo. Jak osud chce, tak námi přehazuje,
pocit domoviny ztratil svůj význam ve starém
smyslu. Stačí říšská myšlenka, eit oddanosti
císaři a říši, aby jej nahradil? Nikoli, byť jeho
cena byla sebe vyšší. Na místě s tarého
citu k vlasti nastoupilo hrdé
sebevědomí příslušnosti k veliké
obci německého národa v celém
jeho úhrnu, politickými hrani-
cemi nestísněném.« Na sjezdu samém
rokováno mezi jiným také o nutnosti státně ob-
čanské výchovy, o níž referoval vládní rada
Alldeutscher Verbanda
Titta
Klingemann
Arndl
Němec
Kruppův
Čechy
Rakousko
Essen
Alideutsehry Verband
Deutscher Volksrat für Böhmen
22
article
Negenborn z Düsseldorfu, který doporučoval
takovou reorganisaci školství německého v říši
od nejnižší až do vysoké školy, aby mládež
německá vychovávána byla k plnému poroz-
umění pro spolupracovnictví na státních záleži-
tostech, porozumění pro politické a nacionální
rozumí se i všeněmeské úkoly v německém lidu
samo sebou pak se dostavi. K věci mluvil pak
generálmajor Keim, který prohlásil, že jediným
lékem je tu »Reichsschulmeister« (»řišský
učitel«). Neboť školní vyučování německé musk
býti německé, musí býti nacionální. Misto k tomu
nechť se zjedná oklestěním učební látky řecké
a římské. Dějiny každého německého
pluku vykazují mnohem věts
hrdinské skutky než římská bi-
storie. Německý idealismus jest neskonale
cennější než helenský idealismus atd. — Také
na Čechy vzpomenuto bylo na berlinském sjezdu
všeněmeckého Verbandu a sice při rokování
o přistěhovalectví cizích žiiv lu
do německé říše. V té příčině činí Ver-
band následujíeí hlavní požadavky: Jakožto ko-
nečný cil všech opatření za příčinou omezení
cizího přistěhovalectví a učinění ho neškodným
budiž stanoveno u zavření hranic. Až do
té doby smí býli do Německa připouštěno jenom
tolik dělníků, kolik jieh zapotřebí k náhradě
německých. Všem podnikatelům veřejných staveb
budiž učiněno podmínkou, aby v první řadě
zaměstnáveli německé dělníky. V debatě, která
se potom rozpředla, upozorňoval del. Focke
z Drážďan na nebezpečí českého při-
stěhovalectví do Drážďan. Pán tento
prohlásil, že není vyloučeno, že by se jednou
na základě spojenectví sociálních
demokratů s drážďanskými Čechy
mohl dostati do městského parla-
mentu v Drážďanech — Čechll
Keim
Reichsschulmeister
Düsseldorf
Čechy
Vera
Německo
Drážďany
23
article
— Doplňovací volba zemského poslanc
za pražskou obchodní a živnostenskou komoru.
jež stala se nutnou úmrtím pana K. Tichého,
vypsána jest na den 19. t. m.
— Ze Dvora Králové n. L. Městská
rada ve Dvoře Králové n. L. na schůzi
své, dne 31. srpna 1908 konané, jednomyslně
usnesla se projeviti úplný souhlas s usnesením
okresního zastupitelstva ve Vysoké nad Jizerou;
zejmena projevuje svou radost nad zdárným
výsledkem všeslovanského sjezdu, který se
v Praze konal; rovněž souhlasí s přijatými zá-
sadami a zařízeními sjezdu tohoto, čelícími ke
sblížení veškerých národů slovanských; uznává
veliké a neocenitelné zásluhy všech činitelů
sjezdových a předsedy dra. Kramáře; žádá Svaz
osvětový, aby do programu své činnosti v prvé
řadě položil šíření vědomosti o veškerých ná-
rodech slovanských v každém ohledu a konečně
prohlašuje, že jest nevyhnutelně třeba, abychom
K Tichý
Dvůr Králové
Vysoký nad Jizera
Praha
městský rada
24
article
ve vlastním táboře českém vlastní poměry uspo-
řádali a proto také vyzývá městská rada roz-
hodující a vůdčí kruhy veškerých politických
stran českých, aby všemi silami a veškerým
vlivem svým pracovaly na společnémi cili k dobru
a celkovému rozvoji celého českého národaa
za tím účelem, zejména v těžkých dohách ná-
roda našeho, strannické podřídily potřebám
celého národa. Za starostu města: Dr. Jeřá bek
— Obecní zastupitelstvo král. věn.
města Dvora Králové n. L. připojuje se
ku protestu městské rady v Úpici, nedávno
v záležitosti projektovaného německého kraj-
ského soudu v Trutnově projevenému a prohla-
šuje souhlasně s ní: V zamýšleném zřízení
čistě německého krajského soudu v Trutnově
spatřujeme opětný útok na nedilnost království
českého, kterýmž se má znova hrubě porušiti
jednota země a pomáhati německým stranám ve
vlastizrádné snaze, aby z kusů tohoto staro-
slavného království byla utvořena provincie
»Deutsch-Böhmen«, z které by český jazyk
ovšem byl na dobro vyloučen. Jako blizcí sou-
sedé města Trutnova víme dobře, jak se v městě
tom nakládá s právy jazyka českého a jsmes
dobře vědomi toho, že by zřízením čistě ně-
meckého soudu poměry se ještě zhoršily. Jako
věrní synové národa, žijící na pomezí národ-
nostním, protestujeme tudíž co nejrozhodněji
proti tomu, aby z obvodu příštího krajského
trutnovského soudu byly vyloučeny české okresy
jilemnický, polický a úpický a vyzýváme všechny
činitele české veřejnosti, zejmena pak všechny
české poslance bez rozdilu stran, aby co nej-
účinněji pracovali ke zmaření plánu německého.
Dvůr Králové
Úpice
Trutnov
DeutschBöhmen
25
article
Zastupitelstva všech českých měst pak žádáme,
aby rovněž jako my hlas svůj pozvedla a roz-
hodný protest v této věci, celému národu spo-
lečné, co nejdříve projevila. — Z usnesení
obecního zastupitelstva král. věnného města
Dvora Králové nad Labem, dne 4. září 1908.
Starosta města: Finger.
— Bezhlavé počínání státních orgánů nezná
mezí, jedná-li se někde o zakročení proti Če-
chům. Tak v úterý dne 8. t. m. byl alarmován
docela až v Prachaticích prapor myslivců a chy-
stal se již o 7. hod. večerní k odjezdu do Su-
šice, aby chránil tamější německou menšinu.
S výpravou do Kašporských Hor na ochranu
tamější české menšiny neměly státní orgány
ovšem tak na spěch, ač původně tam začali
Němci majetek a životy Čechů ohrožovati. Proti
Němcům se nezakročí. Jakmile všuk súhinou
Češi k odvetě, tu shánějí se na ně bodákyi
z nejvzdálenějších končin. — K odjezdu vojska
z Prachatie však nedošlo. Patrně nahlédlo se,
že byl by to čirý nesmysl, hnáti vojsko až
z Prachatic do Sušice, když lze totéž povolati
z blízkých Klatov a z měst, majících výhod-
nější železniční spojení, nežli Prachatice. Či
nastaly snad obavy, že bude vojska potřebí
v Prachaticích? Češi prachntičtí zajisté žádného
násilí se nedopustí, i mohlo by se tedy jednati
jen o to, že by Němci sami něco vyprovokovali,
což dabo by se za vůdcovství individua, tresta-
ného pro krádež, žebrotu a potulku, jež si pra-
chatičti Němci postavili v čelo a jež také
v Kašperských Horách svojí fanatickou řečí
Němce tamější k násilnostem na české monšině
rozeštvalo, ovšem i v Prachaticích očekávati.
Finger
Němec
Čecho
Čech
Dvůr Králové nad Labe
Prachatice
Kašporský hora
Sušice
Klatovy
kašperský hora
obecní zastupitelstvo
26
article
— Kolínsko manifestuje pro práva jazyka
českého a českých menšin. Zástupcové samo-
správy okresu kolínského pořádají dne 13. t. m.
v neděli dopoledne na náměstí v Kolíně velký
manifestační tábor, na němž mámo zástur pce
samosprávy promluví zemšti poslanci pp. JUDr.
Baxa a JUDr. Pazderka. Před táborem bude
průvod, jehož zúčastní se občanstvo všech
vrstev a politických stran ze všech obcí okresu
kolínského. Bude to druhý projev krajinský, jenž
jasně a zřetelně bude profestovat proti těm, kdož
nechtějí národu našemu dáti, co mu patři.
— Manifestační schůze. Dne 13. t. m. po-
řádá odbor „Práchně“ ve Volyni, se všemi od-
bory Národní jednoty pošumavské skupiny stra-
konické velkou manifestační schůzi ve Volyní,
v níž nokováno bude o předloňských hrůzách
v Prachaticích a běsnění německých násilníků
i v blízkých Horách Kašperských. Násilnosti
tyto vzrušily celý kraj t. zv. Podlesí. Pořada-
telstvo volyňské manifestoce jest zasypáváno při-
hláškami spolků a orgnnisací, výzvami jednotliv-
oů, přípisy obcí a t. d., tak že není jednoho
českého člověka, »terý by nebyl rozhořčen nad
tím, co se v pondělí dálo na Iloráchi.
— České dítě do české školy. Aby se za-
mezilo posílání českých dětí do německých
škol, zřízena byla na Král. Vinohradech zvláštní
národní stráž, čítající skoro 100 pánů a dam,
kteří ve dny zápisu budou pečlivě dbáti, aby
ani jedno české dítě nezapadlo do školy něme-
cké. Národní ta stráž sostává téměř ze všech
stavů a různých politických organisací a po zá-
pise přehlédne, kdo na své vlastní krvi zradu
spáchal. První povinností pak bude, aby dotyčný
byl všem, kteří se s ním stýkají, uveden ve zná-
most a aby jím každý s ošklivostí opovrhovnl.
JUDr
Baxa
Pazderka
Král
Kolínsko
Kolín
Prácheň
Volyň
Prachatice
Vinohrady
27
article
Heslo zmíněné národní stráže jest: Přestává býti
Čechem, kdo posílá své děti do německé školy.
— České rodiče ve Vešovicích, kteří vzdor osob-
ním a veřejným domluvám přece dítky své za-
psati dali do soukromé školy německé, upozor-
ňuje ještě v poslední chvili městská rada, aby
dítek svých duševně nemrzačili a nerozmnožo-
vali řady nejzuřivějších škůdců vlastní krve.
Nebude-li ami tohoto upozornění dbáno, učiní
městská rada opatření, aby občanstvo vršovické
zvědělo jména těch, kdo tak těžce hřeší na své
národní povinnosti a dle toho s nimi jednalo. —
Velká manifestační schůze s programem „Če-
ské dítě patří do české školy — koná se v Žiž-
kově v sobotu dne 12. t. m. o 8. hod. večerní
v sále „Bezovky“. Referenti: pp. Frant. Titěra,
jednatel Národní jednoty pošumavské, a Václav
Rejmon, jednatel Národní jednoty severočeské.
Mimo to učiněna budou prohlášení zástupeů
Ústřední Matice školské a všech politických
stran. Do schůze pozváni jsou: měsťská rada
a okresní výbor v Žižkově, poslanci za město
Žižkov pp. Fr. Buříval, V. Choe, V. Černý a Fr.
Kratochvil a všichni rodičové, posílajíci dítky
do německé školy v Žižkově, jichž jména budou
ve schůzi veřejně přečtena. Jest v zájmu ryzí
českosti města Žižkova a jeho obyvatelů, by se
každý bez rozdílu politického přesvědčení do
této schůze dostavil a pomohl zabrániti plnění
německé školy v Žižkově dítkami českých ro-
dičů! Svolavatelé: MUDr. Jan Masák, Matěj
Šlechta, František Novák, František Čtverák. —
Českým rodičům v Břevnově! V poslední chvili
před zápisem školním obracíme se na Vás. Ne-
Čecho
František
Titěra
Rejmon
Buříval
V Choe
V Černá
Kratochvil
MUDr
Masák
Šlechta
Novák
Čtverák
Žiž
Bezovka
Žižkov
Francie
Břevnov