ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0b06d4b0-7723-11dc-8861-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 137, place 76, org 15, work 2
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
11. září 1908.
4 masthead
Císlo 251.
5 article
ač k tomu měl dosti času. Očekává se co nejrychleji tento krok a zdá se, že přítom- nost německého konsula ve Fezu ho uspíší. Z Tangeru oznamují »Köln. Zig.«: V Ca- sablance po 6. t. m. vyloděno dalších 800 mužů francouzské armády. Nen ani řeči o vyklizení Casablanky. Napomenutí šachovi. Jistý londýnský list oznamuje z Teheranu. že šachovi byly odevzdány dvě stejně zně jlcí noty, anglická a ruská, v nichž byl upozorněn na nepokoje panující v provin- ciích a zvláště nebezpeči na hrozicí životu majetku cizinců v Tavrizu. Noly důtklivě vyzý- vají šacha, aby vydal slíbenou proklamaci na uklidnění lidu o volbách a aby co možná brzo svolal parla ment. Z Teheranu se oznamuje, že š ac nařidil, aby 6000 vojáků bylo vysláno do vzbou- řených provincil. Velkokaliberní děla a poln děla byla dopravena do ležení v zahradě Bog- šahu, neboť se očekávají velké nep - koje, poněvadž jsou obavy, že šach nesplní prý slib o svolání parlamentu.
Köln Nol Tanger Ca Nen Casablanca Bog
6 article VIII, sjezd Svazu slovanských novi- nářů v Lublani.
VIII, sjezd Svazu slovanských novi- nářů v Lublani. Obšírně relerály, předneseně na VIII. sjezdu Svazu slovanských žurnalistů v Lublani (viz o nich zevrubné zprávy v „Nár. Listech“ č. 249 ranní), pro- vázeny byly namnoze debatou a resolucemi. Tal posl. Klofáč přednesl resoluci, jednající o ti- skových poměrech v Bosně. Vyslovena vn solidarita se slovanskými žurnalisty v. Bosně, kde svoboda tisku v poslední době neslýchaně je uti- skována. Před soud vojenský povoláváni a uvězňo- váni pro delikty tiskové nejen redaktoři a majitel listů, ale i typografové. Redaktor Hejret připomíná, že někteří odsou zenci mají býti uvězněni v terezínském vězení a žá dá, aby sjezd pratestoval proti tomu, aby od souzenci baňalučtí byli uvězněni na české půdě Posl. Gabršček odsuzuje neutěšené bosensko poměry a žádá poslance, aby konali svou povinnost na obranu svobody tiskové. Posl. Šumin navrhuje. aby usnesení tožo zasláno bylo také srbsko-chorvat- ské koalici. Stachovič líčí dojmy, jakých nabyl v Bosně a Hercegovině. Posl. Klotáč prohlačuje, že po slovanské kon- ferenci pražské není možno, aby se slovanská ruka zvedla pro utiskování Bosny a Hercegoviny. Žádá, aby sjezd vyzval dra. Kramáře, by slo- vanští delegáti zaujali v otázce baňalucké energické stanovisko. Debaty zúčastnili se dále Slovinec Ku k ovec Srb Pavlovič, Slováci Štefanik a dr. Rath, Žalud a Hovorka. Resoluce Klofáčova byla pak přijala jednomyslně.
posl Klofáč Hejret Stachovič Slovinec Srb Pavlovič Slovák Štefanik doktor Rath Žalud Hovorka Klofáčův Lublaň Boseň Boseň a Hercegovina Bosna a Hercegovina
7 article
Redaktor Hovorka navrhuje resoluci v zá- jmu novinářstva slovenského, pronásledo- vaného se strany vlády uherské a ndvinářstva polského se strany vlády prusko-n ěmecké. Po debntě, do níž zasáhli posl. Markov, H- leček, Franghia, Stachovič, posl. Hlibo- vický a Bobrzyňski, odkázány resoluce vý bdru. Při jednání o referálu řed. Prokopa Grégra o české (slovanské) tiskové kanceláři navrh redaktor Sokol dvě resoluce: První z nich zní VIII. sjezd slovanských novinářů v Lublani 9 září protestuje proti c. k. korespondenční xancelář ve Všdni jak po stránce technické, tak i věcné. Jejl neůplné nebo zkomolené zprávy o věcech slovan- ských vyplývají z její centralistické organisace, z ne- dostatku slovanských úřadníků a protislovanské ten- dence, vycházející z její zlé vůle. Nedostatek úřad- nictva znalého slovanských řeči, zařadění úradníků slovanských do nejnižších tříd hodnostních, urážlivé vysílání německých úřadníků, neznajících slovičk slovanského, do zemí slovanských, to vše očsuzuje sjezd co nejdůrazněji a žádá za okamžitou nápravu Sjezd vyslovuje nesouhlas s tím, že filiálky vídeňské centrály ve hlavních městech některých zemi jsou v nodůstojné a pro věc samu záhubné závislosti na vídeňské centrále, nesmějíce referovati přímo s opo- menutím censury vídeňské centrály ani o věcech svě vlastní země a svého vlastního národa. Žádá tudía sjezd, aby filiálky ty byly proměněny v zemské sa- mostatné korespondenční kanceláře.
Hovorka Markov H leček Franghia Stachovič Grégr Sokol Lublaň
8 article
Pokud se týče filiálky jmenované c. k. korespon- denění kanceláře na radě říšské, žádáme její nápravy v témž směru a speciálně pokud se týče jejího refero- vání o řečech pronesených na říšské radě v některém jazyce slovanském, žádáme, aby řeči takové steno- grafovány byly přímo slovanskými úřadníky kancelá- ře a zprávy s nich aby okamžitě po všech zemích rozesílány byly. Druhá resoluce Sokolova zní: VIII. sjezd slovan- ských novinářů očekává od všech slovanských po- slanců bez rozdílu, že po letošní pražské všeslovan- ské konferenci příznivé vyřízení žádosti kolegy Ho- vorky za zřízení slovanské (české) korespondenční kanceláře učiní si svou čestnou národní a slovanskou povinnovli. Po debatě, které zúčaslnili se posl. dr. Hajn Hovorka, Žalud, Holeček, Stachovič Hribar, Franghia Kunta, Hejret, přijaly byly obě resoluce a usneseno dopsati poslanci dru. Kramáři v ten rozum: Svaz slovanských novináři ochotně provede zřízení slovanské tiskové kanceláře jak byla na slovanské konferenci v Praze navrženn, žádá však, aby přípravný výbor pro budoucí slovan- ský sjezd především opatřil peněžní pro- středky na založení všeobecné slovanské tiskové kanceláře, za druhé, aby opatřil pro první tři léta pro tuto kancelář stálou subvenci a za třelí, aby opatřil úřadní koncesi ku provozování slovanské ti skové kanceláře po živnostensku.
doktor Hajn Hovorka Holeček Stachovič Hribar Kunt Hejret Kramář Sokolov Praha
9 article
Dále usneseno zaslati tento list ministre oBchodu dru. Fiedlerovi: VIII. sjezd slovan- ských novinářů v Luhlani žádá zdvořile V. Ecc abysle ráčil ihned učiniti opatření, by v nejbližs době bylo zřízeno stálé a dobré telefonické spojen mezi Krakovem a Prahou. Vyžadují toho předně utě- šeně vzkvétající obchodní styky mezi Čechami a Ha- ličí, za druhé vzájemné informování časopisů če- ských a polských nejen o událostech politických kulturních, ale i o poměrech obchodních. Návrh redaktora Borzenka, aby poslaráno Bylo o instituci, která by vydávala všeslovanskou bibliografii, postoupen byl po návrhu redaktora Hej reta všeslovanskému výboru. Rdkovalo se pak o návrhu redaktora Kumme ra, který zní: Sjezd slovanských novinářů, konaný v Lublani ve dnech 8. a 9. září r. 1908, vyzývá výbor ústředního svazu, aby k ukončení topografického slovníku slovanského přijal honorovaného spolupra- covrnika, jenž by za dozoru redaktora Josefa Kum- mera dílo dokončil. Návrh ten byl přijat po debatě, které zůčaslnil se redaktor Holoček, Laskovnický, profeson Šurmin a posl. Hribar. Redaktor Josef Vejvara, sekretář Ústředního svozu slovanských novinářů, podal pak zprávu o čin- nosti výboru svazu. (Viz „N. L.“ č. 249. Ranní.) Ke konci rokování zaslal sjezd blahopřejný te- legram Tolstému k jeho 80. narozeninám. Dále byly zaslány pozdravné telegramy ministrům dru. Fiedle- rovi, Práškovi, Abrahamowiczovi, Korytowskému s prosbou, aby hájil zájmy slovanského novinářstva. Doslovem předsedy redaktora Holečka by o skončeno jednání sjezdu, který ze všech dosavadních sjezdů slovanského novinárstva byl nejvýznam- nějším.
doktor Fiedler V Ecc Borzenka Kumme Josef Kuma Laskovnický Šurmin Hribar Vejvar Ranný Tolstý Prášek Abrahamowicz Korytowský Holeček Krakov Praha Čechy Lublaň výbor ústřední svaz nost výbor svaz
10 article Odjezd členů delegace pařížské rady městské
Odjezd členů delegace pařížské rady městské Nékolik dní oficiální návštěvy milých hosto francouzských skončilo včera po polednách. Pre- sident Chérioúx, Peuch, Badini-Jour- dain a Weiss odjeli a tím poselství, uložené jim municipální radou pařížskou, skončeno. Jen jako vzácní soukromí přátelé naši, vyhovujíce četným pozváním, zůstali zde ještě na několik dnů vicepresident Ta utet, Fleurot, sekre- tář p. Oudin a syndik p. Gay. Jako srdečným bylo přivítání dolegace pa- řížské při příjezdu jejím, tak srdečným a snad ještě pohnutějším bylo rozloučení s nimi.
Badin Jour Weiss Oudin Pre
11 article
Doba odjezdu jejich určena byla na 1 hod. 35 minut, ale již dávno před tím dostavilo se před nádraží a na perron přečetné obecenstvo. jež chtělo odjíždějící ještě pozdraviti. Z kruhů, ze kterých francouzští hosté za dobu své ná- vštěvy vůbec nevyšli, dostavili se k rozloučení starosta měst pražských dr. K. Groš, oba ná- městkové dr. Ant. Štych a posl. Jirousek, frnn- ccazský konsul Colomis s vicekonsulem Lucei- ardem, obecní starší dr. L. Jeřábek, za „Sokol“ dr. Scheiner, mag. rada dr. z Čenkova, mag. rada Boháček, mag. rada Borůvka, mag. konei- pista dr. Sum, prof. Hantich, mag. olic. Groh a j. více, Odjíždějící členové delegace francouzské způsobem velmi roztomilým rozloučili se s účast- níky. Jménem jich, jaksi hromadně, děkoval president Chérioux starostovi dru. Gro- šovi za polostění a pocty, ktoré městská radn pražská prokazovala členům delogace pařížské v době jejich pobytu v Praze. S nadšením vy- slovil se o krásném přijetí při příjezdu, o pozor- nosti, jež delegaci pařížskou tak těšila a kte- rou obecenstvo pražské při každé příležitost dávalo na jevo a o živé účasti při odjezdu. Vy- slovil naději, že mu bude záhy do- přáno uvítati delegaci města Pra- hy v Paříži. Ujistil pana starostu, že city lásky, kterými provázena byla v Praze delegace pařížská, sdílelo rovněž obyvatelstvo Pařiže. Delegace pražská pude v Paříži uvitána jako delegace bratrského českého národa, k němuž sympatie den za dnem rostou.
doktor K Groš Antonín Štych Jirousek L Jeřábek Scheiner Boháček Borůvka Sum profesor Hantich Groh Čenkov Praha Paříž Sokol
12 article
Po vřelém objetí prosidenta se starostou vstoupili na poslední chvíli odjížďějící do vlaku Nožli se hnul, provolal president Chério ur česky „Sláva Čechům“ a rozvázav kytici chry santém, kterou podala mu noznámá dáma, roz- hodil květy mezi obeccastvo. Za bouřlivých projevů a provolávání „Slávy Francii“ vlak se hnul... a v brzku zmizel s oč jen zvolna rozcházejícímu se obecenstvu. Delegace pařížská před odjezdem svým poslala nádherný květinový koš choti starosty dra, Groše, pí. Boženě Grošo vč. Soirée »Alliance francaise« v »Do- mácnosti«. (Ku poctě madame J. Adamové, Louise L egera a zbylých členů delegace pařížsk é.) Včera uspořádala pražská „Alliance fran caise“ pospolu s čelnými damami našeho mě- sta skvělé soirée v místnostech „Domáicnosti Večera zúčastnila se slavná publicistka francouz ská, pí. Juliette Adamová, p. Louis Lege a zbylí členové delegace městské rady pařížské. totiž p. vicepresident municipální rady Tautet tajemník Oudin, městský rada Fleurota syndik pan Gay. V čele neobyčejného počtu hostí domácích i cizích zúčastnil se večera pan genorální konsul francouzský Colomiěs s vicekonsulem p. Lucciardem, s dámami konsulátu, dále ve- škoří pěstitelé styků česko-francouzských s před- sedou „Alliance frangaise“ poslancem drem. L. Pinkasem, za presidium rady král. hlavníhe města Prahy pánové: starosta dr. Karel Groš s náměsíkem starosty p. Jirouskem, čeln zástupcové tisku, kruhů spisovatelských, umě- leckých atd.
Chério Čecho Sláva Francie Groš Božena Grošo Adamová L eger Lege Oudin Lucciard doktor L Pinkas Jirousek Praha rada král
13 article
Zvláště sluší poznamonati, že večera zúčast nili se i delegáti francouzské elliance králo v- hradecké a jičínské. Při vstupu do skvěle vyzdobených místností spolku „Domácnost“ uvítáni byli vzácní hosté předsednictvem „Alliance francaise“, generálním konsulom a vicekonsulem. Zdařilé soirée, jež mělo průběh neobyčejně animovaný, takže připomínalo večery pařížských salonů, zahájeno bylo jemným proslovem pana dra. Ladislava Pinkasa, jenž uvítal madame Adamovou, Louisa Legera a zbylé členy dolegace městské rady pařížské. Jemu odpověděl, přinášeje allianci francouz- ské pozdrav Paříže, pan Tautet, vícepresideno rady, vzpomínaje v řeči své nadšeného uvílání. hakého se dostalo zástupcům Francie veškerým českým národem. Na to promluvil, vzpomínaje nejstarších styků česko-francouzských v prvních létech dru- hé polovice minulého století, p. Louis Leger, vysvětliv význam AMiance francouzské a význam studia francouzské řeči pro slovanské studující v Paříži. Několika slovy pozdravila české dámy paní Juliette Adamová, jež byla uvítána tak jako ostatní vzácní hosté nadšeným potleskem. Jmé- nem Alliance francouzské v Paníži promluvi člen komitétu francouzského syndik pařížský p. Ernest G ay. Vzpomínky na nedávně krásné dny prožité pospolu s delegáty Francie a města Pa- říže, oživovaly rozhovor všech účastníků večera a dodávaly tomuto skvělému soirée ráz nejintim- nější družnosti.
Pinkasa Adamová Leger Tautet Paříž Francie
14 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. Karneval uměloů. (12, 18. a 14. září.) Již zejtra se rozviří na výstavišti rozpustil; ruch uměleckého karnevalu. Muškarní plesy naší umělecké družiny pestrým a originálním rámcem svým po řadu let již bývají nejveselej- šími akordy v reji masopustním a strhly do víru svého i nejširší kruhy naší společnosti. Úspěchy tyto zaručují zejtřejšímu podniku skvělý prů- běh a to tím spíše, poněvadž rozsáhlou zevni folil nynějšího mumraje tvoří celé výstaviště Ze originální tato slavnost těšiti se bude neoby- čejné účasti, tomu nasvědčuje veliké množstv přihlášených skupin a reklamací pozvánek pro maškarní ples pondělní. Maškarní rej zvábí pe- strostí svou a bujným rozmarem zajisté široké masy obecenstva, které zejíra a v neděli může až do 2. hodiny noční oddati se plně ve- selé náladě, kterou zvýší zajisté tanec, pořádaný na podiu, které zvlášť k tomu účelu se zřizuje na dolejším náměstí před Rychtou. I na prome- nádě za průmyslovým palácem před ochulná- várnami budou moci účastnici karnevalu plně oddati se tanečnímu veselí. Nebylo dosud na vý- stavě dne, ktorý by bujným svým vírem, pestrou směsicí nejrůznějších kostumů a humoristickým rámcem mobl vzbuditi tolik veselosti, šprýmů a vtipů, jako zejtra počínající 3denní slavnost. Lesk karnevalu zvýší velikolepý ohňostroj v so- botu a osvětlení v neděli. Slavnost karnevalu za končena bude v pondělí velikým maškarním plesem, při němž zůstane výstava až do úterk 5 bodin ráno otevřena. Četné přihlášky z ven kova nasvědčují, že karnovalové dny budou kul minačním bodem celého výstavního období a že nezadají svojí animovanosti nezapomenutelným slavnostem obou velikých předchozích výstav.
dolejší náměstí živnostenský komora
15 article
Poněvadž pro slavnost karnevalovou, vyjma ma- škarní ples, nebude vybíráno žádné zvláštn vslupné, lze očekávati, že voškeré obecenstv hojně použije přiležitosti, aby bylo svědkom skvělé této maškarády. Průvod maškarních skupin seřadí se pře 5. hodinou odpolední u pavilenu obchodní a ži- vnostenské komóry a vyrazí o 5. bodině odpo- lodní, načež projde hlavními promenádami vý staviště. Obocenstvo se žádá, aby co nejhojněji se ho zúčastnílo. Originální atrakcí kurnevalové rozpustilosti bude monstre-koncert praž- ských flašinetářů, který proveden bude na náměsti před Rychtou, dále vlašská serenad mandolinářů, skupiny šermířů atd. Kostumované skupiny budou při svém přichodu na výstaviště vítány fanfárami lesních rohů. Slavnostní osvět- lení potrvá zejtra a v neděli od 9. do 11. hod v noci, ohňostroj začne o 1/49. hod. večerní. . Dnešek na výstavě. Výstava olevřena do 12. hod. noční. Pořad: Od 4—10 hod. več. prome- nádní koncerty: před průmyslovým palácem kapely »Sokola« žižkovského pana Hermana, v dolejším hudebním pavilonu kapely pěš. plůku č. 91. O 7. hod. populární koncert výstavního orchestru v koncertní síni. Dirigent pan Jan Elsnic. Pořad! 1. Thomasa Ouvertura k op. »Raymond«. 2. Vojáček: »Jarn píseň«. 3. Bizet: Suita č. 2 op. »Carmen«. 4. Wie niswski: Tarantella pro housle, přednese p. Egou Ledeč. 5. Čajkovskij: Elegie pro smyčcový orchestr. 6. Smetana-Kovařovic: Fantasie na op. »Prodaná nevěsta«. O 9—1/210. hod. več. slavnostní osvětlení. . Trvání výslavy jest vyměřeno — jak se do- vídáme — do 17. října.
Herman Elsnic Raymond Bizet Carmen Ega Čajkovský Smetan Kovařovic Sokol Jarn píseň
16 article
. Francouzský konsul v sudě Diogenově. Při včerejší své návštěvě zvěděl generální konaul pan Colomičs, že taškář Diogenes obohatil své atrakce o sbírku rour německých a francouzských. Pečlivý strážce hospodářských zájmů Francie, jaký užp Colomiěs jest, odebral se shlédnout na vlastní oči Diogenovu kolekci. A zvědaví reportěři ovšem za ním Diogenes uvítal s náležitými poetami vzácného hostě jenž neskrblil uznáním jeho obchodní čilosti. Zazna - menáváme svědomitě, že se nám francouzské ronry zamlouvaly lépe; jsouť to krémové trubičky delikátní chuti, kdežto německé jsou ze zcela obyčejného kar telového železa. „. Řížského sjezdu hostinských se zúčaslní z karlovarského okresu 50 hotelierů, restauratérů kavárníků. . Vzdělávací odber Ústřední jednoty českoslov číšnictva »Otakar« v Pruze za vedení předsedy pana Jeltonického uspořádá na počest účastníků kongresu Řlšského svazu rakouských hoslinských a botelierů 15. září t. r. v ústřední síni (prům. paláce) na výstavě slavnostní banketovou labuli konkurenční. Zajimavá výstavka tato, která prokáže zdatnost českého číš- nictva, najde zajistě i mnoho obdívovatelů se strany obecenstvs. „. Koncert Emila Sauera, virtuosa na klavír zapsaného u nás v nejlepšl paměti z účastenství na populárních koncertech Umělecké besedy, koná se jit zejtra 12. září o 7 hod. več. (při sedadlovém uspo- řádání sálu) v koncertní síni výstavní za účasti orchestru. Program Sauerův obsahovati bude klavírní koncert W. Friedmanna-Bacha a dále kusy od Cho- pina (noturno a první ballada), Liszta (tarantella z »Venezia a Napoli«) a etudu vlastní skladby. Ceny K 2.—— do I. přízemí, K 1.50 do II. přízemí a na I. tribuno, K 1.— na II. tribunu, lože po K 10.— jednotlivá sedadla v ložích po K 2.50. Tyto IIstky v předprodeji zakoupené v hudeb. závodech Fr. A.
Diogenův Colomičs Diogenés Otakar Jeltonický Sauer Sauerův W Friedmann Liszt Francie Venezia Napoli Francie . A kongres Řlšský svaz
17 article
Urbánka a Mojmira Urbánka opravňují k volnému vstupu na výstavu. . Polská pěvkyně v Praze. S výpravou pol- skou, která v těchto dnech dlela v Praze, přijela také slč. Janina Cygaňska, žačka p. Myszugi a pl. Kamillové ve Varšavě a Goflreda Cocchí v Římě. Chtějíc se věnovati umění pěveckému ve své vlasti odmítla slč. Cygaúska nabízený engagement u opery římské. Pražskému obecenstvu představí se v kon certní stni na výslavišti v neděli dne 13. t. m. o 7. hod. večerní, kdež přednese nejtepší čísla svého re- pertoiru . Výprava bezkonfesních dětí na výslavn. Spolek Volných myslitelů »Augustin Smetana« spolu s Volnou myšlenkou pořádá ve středu dne 16. zálí výpravu bezkonfesních dětí ve stáří od 5 let na vý- stavu. Rodiče dítek z Prahy a okolí se žádají, aby do neděle učinili přihlášky v redakci »Volné My- šlenky«, na Král. Vinohradech, Korunní tř. 6. Sckůzka dětí vinohradských, nuselských, vršovických atd. ve středu v redakci »Volné myšlenky« o 1. hod. odpol., ostatních pak před branou výstavy o 2. hod. odpol. Pohostění a opatrování děti, jakož i odevzdání jich rodičům, berou na sebe pořadalelé. Při přivádění dělí je nutno, aby rodiče vykázali se legitimací některého spolku V. Mysl. anebo průkazu své bezkonfese. „. Výstava uměleckého zařízení bylu nalézá se u firmy A. Eichler, Praha, palác Generali. Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný. . Včera navšlivilo výstavu 8.425 platicích osob; celková návštěva činí 1,884.981 osob.
Urbánek Mojmira Urbánek Cygaňska Myszugi Augustin Smetan Král A Eichler Praha Varšava Řím Václavský náměstí Goflreda Cocchí Generali
18 article Jak piše vídeňský tisk o událostec v Kašperských Horách a Sušici.
Jak piše vídeňský tisk o událostec v Kašperských Horách a Sušici. Večerní list „N. Fr. Pr.“ na Úvodním místě poo názvem „České přepadení hostů „Böhmerwaldbunuu píše: „V Kašperských Horách a v Sušici ddehrály s v posledních dnech scény, jichž vylíčení vzbudilo mezi Němci v Čechách největší rozlrpčení. V Kašper- ských Horách konalo se před čtylmi dny valné shro- máždění „Böhmerwaldbundu“, který si vytkl za úko sílení a udržování německého živlu v Pošumaví. Četní hosté z německých krajů Čech a také němečií studenti vysokých ško) sem přibyli. Když se pak němečtí sludenti ubírali večer na nádraží, aby odjeli domů, byli kamanováni, a když pek i jiní hosté ze slavnosti v kočárech z Kašperských Hor jeli do Su- šice, bylo jim spíláno a uvíláni deštěm kamení. Proti tomuto řádění českých davů našli sludenti ně- mečií jen málo ochrany; když se jeden sludentu správce policejního úladu o osobní ochranu ucházel. byly mu ukázány dvéře, a když studenti u okresního hojtmanství, které nachází se v radnici, pomoci se chtěli dožadovati, bylo jim obecním zřízencem ve vstup zabráněnol takže české davy měly příležitost bezbranné sludenty napadnouti a ztýrati. Také v jed- nom hotelu, kam se chtěli uchýlit, bylo jim přístřeší odepřeno.
Němec kašperský hora Sušice Francie Čechy Kašper Pošumaví
19 article
Ještě horší případ však se udál včerejšího dne kdy v Kašperských Horách zbylí vídeňští a pražští němečtí studenti nasloupili jízdu na sušické nádraží Ani eskorta jizdy a četnictva nedovedla je chránili před brutálním násilím. Všechny zprávy shodují se v tom, že nebezpečí násilnastí podporováno bylo ještě nedostatečnou ochranou se strany příslušných orgánů; zvláště křiklavým přípalem pak bylo, že zraněnému studentu odepřena lékařská pomoc a te- prve na zakročení četnictva mu poskytnuta. V politickém boji, který od desítiletí v Čechách veden, nescházelo nikdy se strany českého obyvatel- stva na výbuších fanatické zášti; ale události v Ka- šperských Horách a Sušici jsou kapitolou zvláště smutnou. Není za těžko hádati, že tyto události bu- dou míti také politické důsledky, poněvadž výbušné látky, které beztoho bohatě v zemském sněmu českém jsou nastřá- dány, ještě rozmnoží a dělnost sněmu obro zi Podzimní zanodání sněmu nebude nikteral klidnol
kašperský hora Čechy Ka Sušice
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nová rána do kartelu. Jak se z Vídně oznamuje, došla tam z Berlína zpráva, že říšsko- německý svaz oceláren obdržel velkou zakázku železničního materiálu do Rakouska, přes vše chnu námahu železářského kartelu rakouského Jedná se o 180 vagonů ocelových kolejnic pro městeké dráhy víden- ské, kteréž dodány budou z ocelá ren říšsko-německých. Praví se, že ru kouské závody nejsou zařízeny na výrobu koley nic s takovým profilem, jaký byl žádán. Karte žádal tudíž, aby byl vypsaný profil změněn Městské dráhy vídeňské však nesvolily jednak z důvodů technických, jednak že ceny říš sko-německých závodů byly výhod nější. Zpráva tato je tím sensačnější, že při- chází do prostřed pražské aféry Kestrankovy. Veřejnost česká čeká s napjetím, najde-li nyní německý tisk onu hloubku mravního rozčilení, ze které láteřil proti pražské vodárenské ko- misi nyní také k odsouzení správy vídeň- skýeh městských drah. Zvláště dychtivi jsme na minění „Vaterlandu“, který mezi všem vídeňskými listy proti Praze zuřil zrovna nepří- čatně a pro Kestranka exponoval se nejnesluš- nějí. Vzhledem k těsným stykům listu s rad- niční velmocí vídeňskou bude mít „Vaterland“ příložilost tentokráte „vyvrei břevno z oka vlastního“, neboť 180 vagonů kolejnie není žádná maličkost. Těšíme se na eleganci, s jakou to „Vaterland“ provede.
Kestrankův Vídeň Berlín Rakousko Praha Kart
21 article
— Némecké strachy před Čechy. Ve dnech 5.—7. t. m. konal se v Berlíné sjezd »Alldeutscher Verbandu«, našim čtenářům dobře známé velkoněmecké propagandy činem, vrcholné organisace programu k připojení rakouských t. zv. »bývalých buntovních provineil« k říši německé. Všecky německé Bundy v Rakousku jsou »Alideutseher Verbandu« pouhými filiál- kami a jejich centrálou v Čechách jest třebe- nický »Deutscher Volksrat für Böhmen«, také na sjezdu berlinském zastoupený a sice svým předsedou drem. Wenzeslausem Tittou. Na ko- mersu, konaném večer prvního sjezdového dne, řečnil o velkoněmecké myšlence superintendent Klingemann z Essenu. Připomenu! slova Arndla, otce slova »Alideutschland«: »Jak daleko ně- mecký jazyk zní, jak daleko německé písně se pějí«, potud že jsou Němci bratry. Kdo má dnes, v době volného průtahu, vlastně ještě ně- jakou vlast? tázal se německý evangelický bi- skup z města Kruppova, a odpověděl: »Témět už nikdo. Jak osud chce, tak námi přehazuje, pocit domoviny ztratil svůj význam ve starém smyslu. Stačí říšská myšlenka, eit oddanosti císaři a říši, aby jej nahradil? Nikoli, byť jeho cena byla sebe vyšší. Na místě s tarého citu k vlasti nastoupilo hrdé sebevědomí příslušnosti k veliké obci německého národa v celém jeho úhrnu, politickými hrani- cemi nestísněném.« Na sjezdu samém rokováno mezi jiným také o nutnosti státně ob- čanské výchovy, o níž referoval vládní rada
Alldeutscher Verbanda Titta Klingemann Arndl Němec Kruppův Čechy Rakousko Essen Alideutsehry Verband Deutscher Volksrat für Böhmen
22 article
Negenborn z Düsseldorfu, který doporučoval takovou reorganisaci školství německého v říši od nejnižší až do vysoké školy, aby mládež německá vychovávána byla k plnému poroz- umění pro spolupracovnictví na státních záleži- tostech, porozumění pro politické a nacionální rozumí se i všeněmeské úkoly v německém lidu samo sebou pak se dostavi. K věci mluvil pak generálmajor Keim, který prohlásil, že jediným lékem je tu »Reichsschulmeister« (»řišský učitel«). Neboť školní vyučování německé musk býti německé, musí býti nacionální. Misto k tomu nechť se zjedná oklestěním učební látky řecké a římské. Dějiny každého německého pluku vykazují mnohem věts hrdinské skutky než římská bi- storie. Německý idealismus jest neskonale cennější než helenský idealismus atd. — Také na Čechy vzpomenuto bylo na berlinském sjezdu všeněmeckého Verbandu a sice při rokování o přistěhovalectví cizích žiiv lu do německé říše. V té příčině činí Ver- band následujíeí hlavní požadavky: Jakožto ko- nečný cil všech opatření za příčinou omezení cizího přistěhovalectví a učinění ho neškodným budiž stanoveno u zavření hranic. Až do té doby smí býli do Německa připouštěno jenom tolik dělníků, kolik jieh zapotřebí k náhradě německých. Všem podnikatelům veřejných staveb budiž učiněno podmínkou, aby v první řadě zaměstnáveli německé dělníky. V debatě, která se potom rozpředla, upozorňoval del. Focke z Drážďan na nebezpečí českého při- stěhovalectví do Drážďan. Pán tento prohlásil, že není vyloučeno, že by se jednou na základě spojenectví sociálních demokratů s drážďanskými Čechy mohl dostati do městského parla- mentu v Drážďanech — Čechll
Keim Reichsschulmeister Düsseldorf Čechy Vera Německo Drážďany
23 article
— Doplňovací volba zemského poslanc za pražskou obchodní a živnostenskou komoru. jež stala se nutnou úmrtím pana K. Tichého, vypsána jest na den 19. t. m. — Ze Dvora Králové n. L. Městská rada ve Dvoře Králové n. L. na schůzi své, dne 31. srpna 1908 konané, jednomyslně usnesla se projeviti úplný souhlas s usnesením okresního zastupitelstva ve Vysoké nad Jizerou; zejmena projevuje svou radost nad zdárným výsledkem všeslovanského sjezdu, který se v Praze konal; rovněž souhlasí s přijatými zá- sadami a zařízeními sjezdu tohoto, čelícími ke sblížení veškerých národů slovanských; uznává veliké a neocenitelné zásluhy všech činitelů sjezdových a předsedy dra. Kramáře; žádá Svaz osvětový, aby do programu své činnosti v prvé řadě položil šíření vědomosti o veškerých ná- rodech slovanských v každém ohledu a konečně prohlašuje, že jest nevyhnutelně třeba, abychom
K Tichý Dvůr Králové Vysoký nad Jizera Praha městský rada
24 article
ve vlastním táboře českém vlastní poměry uspo- řádali a proto také vyzývá městská rada roz- hodující a vůdčí kruhy veškerých politických stran českých, aby všemi silami a veškerým vlivem svým pracovaly na společnémi cili k dobru a celkovému rozvoji celého českého národaa za tím účelem, zejména v těžkých dohách ná- roda našeho, strannické podřídily potřebám celého národa. Za starostu města: Dr. Jeřá bek — Obecní zastupitelstvo král. věn. města Dvora Králové n. L. připojuje se ku protestu městské rady v Úpici, nedávno v záležitosti projektovaného německého kraj- ského soudu v Trutnově projevenému a prohla- šuje souhlasně s ní: V zamýšleném zřízení čistě německého krajského soudu v Trutnově spatřujeme opětný útok na nedilnost království českého, kterýmž se má znova hrubě porušiti jednota země a pomáhati německým stranám ve vlastizrádné snaze, aby z kusů tohoto staro- slavného království byla utvořena provincie »Deutsch-Böhmen«, z které by český jazyk ovšem byl na dobro vyloučen. Jako blizcí sou- sedé města Trutnova víme dobře, jak se v městě tom nakládá s právy jazyka českého a jsmes dobře vědomi toho, že by zřízením čistě ně- meckého soudu poměry se ještě zhoršily. Jako věrní synové národa, žijící na pomezí národ- nostním, protestujeme tudíž co nejrozhodněji proti tomu, aby z obvodu příštího krajského trutnovského soudu byly vyloučeny české okresy jilemnický, polický a úpický a vyzýváme všechny činitele české veřejnosti, zejmena pak všechny české poslance bez rozdilu stran, aby co nej- účinněji pracovali ke zmaření plánu německého.
Dvůr Králové Úpice Trutnov DeutschBöhmen
25 article
Zastupitelstva všech českých měst pak žádáme, aby rovněž jako my hlas svůj pozvedla a roz- hodný protest v této věci, celému národu spo- lečné, co nejdříve projevila. — Z usnesení obecního zastupitelstva král. věnného města Dvora Králové nad Labem, dne 4. září 1908. Starosta města: Finger. — Bezhlavé počínání státních orgánů nezná mezí, jedná-li se někde o zakročení proti Če- chům. Tak v úterý dne 8. t. m. byl alarmován docela až v Prachaticích prapor myslivců a chy- stal se již o 7. hod. večerní k odjezdu do Su- šice, aby chránil tamější německou menšinu. S výpravou do Kašporských Hor na ochranu tamější české menšiny neměly státní orgány ovšem tak na spěch, ač původně tam začali Němci majetek a životy Čechů ohrožovati. Proti Němcům se nezakročí. Jakmile všuk súhinou Češi k odvetě, tu shánějí se na ně bodákyi z nejvzdálenějších končin. — K odjezdu vojska z Prachatie však nedošlo. Patrně nahlédlo se, že byl by to čirý nesmysl, hnáti vojsko až z Prachatic do Sušice, když lze totéž povolati z blízkých Klatov a z měst, majících výhod- nější železniční spojení, nežli Prachatice. Či nastaly snad obavy, že bude vojska potřebí v Prachaticích? Češi prachntičtí zajisté žádného násilí se nedopustí, i mohlo by se tedy jednati jen o to, že by Němci sami něco vyprovokovali, což dabo by se za vůdcovství individua, tresta- ného pro krádež, žebrotu a potulku, jež si pra- chatičti Němci postavili v čelo a jež také v Kašperských Horách svojí fanatickou řečí Němce tamější k násilnostem na české monšině rozeštvalo, ovšem i v Prachaticích očekávati.
Finger Němec Čecho Čech Dvůr Králové nad Labe Prachatice Kašporský hora Sušice Klatovy kašperský hora obecní zastupitelstvo
26 article
— Kolínsko manifestuje pro práva jazyka českého a českých menšin. Zástupcové samo- správy okresu kolínského pořádají dne 13. t. m. v neděli dopoledne na náměstí v Kolíně velký manifestační tábor, na němž mámo zástur pce samosprávy promluví zemšti poslanci pp. JUDr. Baxa a JUDr. Pazderka. Před táborem bude průvod, jehož zúčastní se občanstvo všech vrstev a politických stran ze všech obcí okresu kolínského. Bude to druhý projev krajinský, jenž jasně a zřetelně bude profestovat proti těm, kdož nechtějí národu našemu dáti, co mu patři. — Manifestační schůze. Dne 13. t. m. po- řádá odbor „Práchně“ ve Volyni, se všemi od- bory Národní jednoty pošumavské skupiny stra- konické velkou manifestační schůzi ve Volyní, v níž nokováno bude o předloňských hrůzách v Prachaticích a běsnění německých násilníků i v blízkých Horách Kašperských. Násilnosti tyto vzrušily celý kraj t. zv. Podlesí. Pořada- telstvo volyňské manifestoce jest zasypáváno při- hláškami spolků a orgnnisací, výzvami jednotliv- oů, přípisy obcí a t. d., tak že není jednoho českého člověka, »terý by nebyl rozhořčen nad tím, co se v pondělí dálo na Iloráchi. — České dítě do české školy. Aby se za- mezilo posílání českých dětí do německých škol, zřízena byla na Král. Vinohradech zvláštní národní stráž, čítající skoro 100 pánů a dam, kteří ve dny zápisu budou pečlivě dbáti, aby ani jedno české dítě nezapadlo do školy něme- cké. Národní ta stráž sostává téměř ze všech stavů a různých politických organisací a po zá- pise přehlédne, kdo na své vlastní krvi zradu spáchal. První povinností pak bude, aby dotyčný byl všem, kteří se s ním stýkají, uveden ve zná- most a aby jím každý s ošklivostí opovrhovnl.
JUDr Baxa Pazderka Král Kolínsko Kolín Prácheň Volyň Prachatice Vinohrady
27 article
Heslo zmíněné národní stráže jest: Přestává býti Čechem, kdo posílá své děti do německé školy. — České rodiče ve Vešovicích, kteří vzdor osob- ním a veřejným domluvám přece dítky své za- psati dali do soukromé školy německé, upozor- ňuje ještě v poslední chvili městská rada, aby dítek svých duševně nemrzačili a nerozmnožo- vali řady nejzuřivějších škůdců vlastní krve. Nebude-li ami tohoto upozornění dbáno, učiní městská rada opatření, aby občanstvo vršovické zvědělo jména těch, kdo tak těžce hřeší na své národní povinnosti a dle toho s nimi jednalo. — Velká manifestační schůze s programem „Če- ské dítě patří do české školy — koná se v Žiž- kově v sobotu dne 12. t. m. o 8. hod. večerní v sále „Bezovky“. Referenti: pp. Frant. Titěra, jednatel Národní jednoty pošumavské, a Václav Rejmon, jednatel Národní jednoty severočeské. Mimo to učiněna budou prohlášení zástupeů Ústřední Matice školské a všech politických stran. Do schůze pozváni jsou: měsťská rada a okresní výbor v Žižkově, poslanci za město Žižkov pp. Fr. Buříval, V. Choe, V. Černý a Fr. Kratochvil a všichni rodičové, posílajíci dítky do německé školy v Žižkově, jichž jména budou ve schůzi veřejně přečtena. Jest v zájmu ryzí českosti města Žižkova a jeho obyvatelů, by se každý bez rozdílu politického přesvědčení do této schůze dostavil a pomohl zabrániti plnění německé školy v Žižkově dítkami českých ro- dičů! Svolavatelé: MUDr. Jan Masák, Matěj Šlechta, František Novák, František Čtverák. — Českým rodičům v Břevnově! V poslední chvili před zápisem školním obracíme se na Vás. Ne-
Čecho František Titěra Rejmon Buříval V Choe V Černá Kratochvil MUDr Masák Šlechta Novák Čtverák Žiž Bezovka Žižkov Francie Břevnov