1
masthead
Ročník XXXXVIII
2
masthead
V Praze, v pátek II. záři 1909.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. Hlst,
před, lácí se
v Praze v almlststrai
mrěsi
z avrt lets . . . . 6 K —
s drojí donáškos
int tta. . . . 7 K o0k
ve filialkáchi
sa něite . . . . . . 2 K Soh
Pošteus
n měnle
na . . . . koi
s drojí zísilken
na mařsi
:: ře
žtvrt v
Hlst
Praha
6
article
Pánům poslancům zemským.
Pánům poslancům zemským.
Sněm království českého svolán je Nej-
vyšším patentem ze dne 21. srpna 1908 nn
úterý dne 15. září 1908.
Vzhledem k tomu sděluje se pánům
poslancům, že bude toho dne o 12. hodině
polední sněm zahájen a že před zaháíjením
sněmu budou konány o 11. hodině dopoledn
slavné služhy boží ve hlavním farním chrámu
sv. Mikuláše na Malé straně v Praze.
Dále se sděluje, že sněmovní kancelái
(v budově sněmovní č. p. 176-III.) jest ote-
vřena ode dne 10. září 1908 vždy od 9
hodiny dopolední do 2. hodiny odpolední, by
páni poslanci, vykázajíce se certifikátem vo-
lebním, zapsali svá jména do listiny presenčn
a po případě aby jim učiněna byla potřebna
sdělení.
Z presidia sněmu.
V Praze, dne 9. září 1908.
Mikuláš
Praha
7
article
„Naléhavé napomenutí.
„Naléhavé napomenutí.
Tři dny před školním zápisem vystou-
pili na bojiště o školu také pražští Němei
s agitačním letákem, nadepsaným: »Dů-
tklivé napomenutí k německým
rodičům« Autorem a rozesílatelem pro-
volání jest německý Verein pražský, proslulá
organisace pražských Němců, kteráž před
lety založena byla na způsob jakéhosi obec
ního vzdorozastupitelstva proti české radniei
a po prvním období, v němž všechny ve
řejné věci v Praze na ruby a na hlavu pa
pírovými resolucemi převrátiti se pokusila
stala se pouhou politickou věštírnou zdejších
Němců. Účelem letáku, otištěného také ve
včerejších orgánech německého kasina, jest.
zachrániti veřejné obecné německé školství
v Praze žactvem německých soukromých
škol zdejších.
»Stálým, v zasvěcených kruzích bolestně
pocifovaným steskem jest, že veřejn
německé školství v Praze ohledně
počtu žactva a s ním souvisícím počtem
tříd nachází se ve stálém úpadku, jemuž
nebudou-li odstraněny hlavní příčiny, násle
dovati by musil üplný zánik škol
ství toho. Stav těchto škol nacházíse
v přikrém nepoměru k významu a moci Ně
mectva v Praze.e
Němec
Praha
8
article
Tak počíná »důtklivé napomenutí« ně
meckého Vereinu, znalého už podle jel
neňmorného hesla o významu a moci praž
ských Němců, kteréž dotud bude zaznívat
z řad pražských Němců, dokud nebudou
neodmluvně pádně přesvědčeni, že všechna
moc a význam »Němectva« v Praze pocház
z dobré vůle a strpění českého. Pamětihodno
jest, že Verein chtěje získati německé rodiče
dětí, soukromé německé školy navštěvující
pro německé školy veřejné, upustil od staré
své taktiky, právě »Vereinem« druhdy nej
horlivěji sledované, od štvaní proti pražské
obci, jakožto hubitelce německých škol a
věznitelce nebohých balolátek německých
v místnostech protizákonně nezdravých a
stísněných. »Napomenutí« »téměř« oplývá
chválou veřejných německých škol pražských.
Město Praha má prý řadu budov německých
škol, kteréž svému účelu »téměř« úplno
vyhovují a skutečnými vzory v té příčině
jsou prý obě novoměstské obecné školy a
škola josefovská, také žádná jiná veřejná
německá škola v Praze není umístěna v bu-
dově, kteráž by nebyla bývala od samého
prvopočátku určena k účelům školním
A tyto školy nejsou nikterak přeplněny, jak
by prý se mohlo myslit, při 57 třídách ve
řejných německých obecných a měšťanských
škol a počtu 2459 dětí je navštěvujících,
připadá na 1 třídu 40 dětí. Uváží-li se, že
z těchto dětí jest stále ještě 593 české
hlášené národnosti, bylo by místa pro
německé ještě daleko víc, kdyby se provedlo
námi tak horoucně kýžené vyklizení českých
dětí z německých škol už jedním rázeml
Němec
Verein
Praha
9
article
Německý Verein a německý tisk ovšem
tváří se, jako by se klesání návštěvy praz-
ských veřejných škol německých dalo uvésti
na starou německou oblibu pražskou pro
soukromě školy a německý »Verein« v te
příčině cituje měsíčník »Deutsche Arbeit«
podle kteréhož toliko 46 41% německých
školou povinnýeh dětí navštěvuje veřejné
školy a celých 45 893 pak školy soukromé
(7 703 školy cvičné). Ve skutečnosti však
úpadek návštěvy veřejných německých škol
pražských souvisí docela nenuceně s po-
vlovně menšící se docházkou českýc
děti do škol těchto. Školního roku 1904—5
bylo na těchto školách 2722 dětí všecha
988 českých dětí, r. 1907—8 všech dětí
2459 a českých 593. Byl-li úbytek českých
dětí na německých veřejných školách větší
než absolutní úbytek dětí vůbec, lze to vy-
světliti německou agitací, nahražovati úbytek
klesáním české číslice způsobený, převodem
dětí ze soukromých škol do veřejných. K to-
muto prostředku, udržeti napjetí návštěvy
veřejných škol německých v jakéms takém
poměru ku počtu tříd, sáhnuto z německé
strany hned, když se objevily první úspěchy
české práce proti české návštěvě německých
škol pražských. Ačkoli tedy v posledních
třech letech ubylo českých dětí na něme-
ckých školách 395 a všech 293, jest zjevno,
že rapidní úpadek návštěvy ně-
meckého veřejného školstv
v Praze jde ruku v ruce s ůbyt-
kem české návštěvy těchto škol.
Praha
Deutsche Arbeit
10
article
Úsilnější agitace německá letos vyvinuta
pro převod dětí ze soukromých škol něme-
meckých do veřejných německých škol obce
pražské, dávno před veřejným napomenutím
Vereinu zahájená a jistě z největší části již
provedená, dá se vysvětliti očekáváním
Němců, že letošním rokem český úbytek na
německých školách bude mimořádně značný
a ze čivrtiny učiní zlomek minimální. Vime
sice, že soukromá škola německá jest co do
národnostní směsi ještě ohavnější bastard
než německá škola veřejná, ale jedno ne-
smíme spouštěti z paměti. Kdyby se výslo
vené již mrzuté očekávání německé nemělo
splniti, kdyby školský sjezd če-
ských menšin v Praze pod egidou
Národní Rady a patronátem
města pořádaný, kdyby celé to
národní vznícení Prahy letoš-
ního roku prožité mělo se svým
léčivým účinkem na největ i
pražskou bolest, na chorobný
symptom české pražské spolee-
nosti, jevící se šesti sty českých
dětí v německých veřejných ško-
lách, minouti, potom bychom se mohl
dožíti lehce velikého překvapení
zklamá ní.
Absolutní číslice návštěvy německýc
škol snadno mohla by se zdvihnouti nad
klesající tendenci, a kdyby číslicí české na
vštěvy nebylo velmi rozhodně hnuto směrem
k nule — mohli by Němci s jásotem zazna
menati stoupající návštěvu svých
veřejných škol v Praze ...
A za tu cenu zavřeli by Němci třeba
všechny své soukromé školy, svou chlubnou
reservu v pražském zápasu o školu, třeba
Němec
Praha
11
article
že tato chlouba při bližším přihlédnutí má
nafouklé tváře, ale prázdná ústa. Nebot
kdyby měla »Deutsche Arbeit« pravdu a sou-
kromě školy německé navštíveny byly téměi
46 proc. německých školou povinných
dětí (na veřejných rovněž 46 proc.) musil
by býti pro ně zřízeno ještě jednou 57 ve-
řejných tříd, celkem 114, více než čtvrtina
českých, což jest — wieserovsko-rauchenber
govský statistický nonsens! Ale to vše nás
nesmí másti v odhodlání, napjati všechny
síly, všechno odhodlání a účinnost k nejdů
raznější agitaci ke zdolání těch zbývajícíeh
šesti set české návštěvy na německých ve
řejných školách pražských. Jen tři, čtyři dny
ještě zbývají . ..
Zatim, co tyto řádky dopfsujeme ze
zmírněného ruchu pouličního, z vlahého ve
čera otevřeným oknem zaznívají k nám
z podáli Václavského náměstí hedvábné
křehké hlásky dětí, školním jednohla sem
rythmem pějící všeslovanskou bymnu : »He
Slované!. ..« Děti je mnoho, diskant
jejich láme se na výškách »hromu« a » pekla
úsilím, s jakým jim jde od srdce zažehná-
vání marných vzteků německých. Jsou to
děti pošumavských škol českých, namnoze
ze škol menšinných, některé přijely navštívi
ten, mysl dětskou stak nevýslovným štěstím
okouzlující, pražský ráj z nejpalčivějších zá
koutí českého pekla na jazykovém pomez
Vracejí se z výstavy a ztichlému Václav
skému náměstí zpívají »Hej Slované !«.
Slovan
Václavský náměstí
Deutsche Arbeit
He Slovan
12
article
Přáli bychom si v té chvíli dojetí, aby
vysoký, z útlého dětského nadšení do nej
hlubšího nitra jímající zpěv tisícerou ozvěnou
roznesl se po celé Praze, aby pronikl ve
sluch těch zatvrzelých, psanému i mluvenému
slovu nepřístupných českých rodičů, kteř
zde v Praze, v samém srdci češství stále
ještě plní německé školy českými dětmi
Jistě by ta ledová nitra zjihla slovanským
poselstvím českých menšin, zapěným usína
jící Praze dětskými brdélky, vzdorem těcl
českých otců pod hnětem německých radnic
úpějících, z nichž mnozí nebudou míti kam
by hlavu položili za to, že dají své díte
zapsat do české školy a přece je poslali d
Prahy k utužení dětské mysli v ohni ná
rodním pro celý život: do té Prah
kde bylo stále ještě 600 dětí posí
laných do německých a to jenom
veřejných něméckých škol — —l
Praha
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 9. zári. (Uherská volebn
oprava a socislisté.) Nejen v národecl
nemadarských, i v lidu čistě maďarském, zvlá
ště mezí dělníky způsobila neobvyklý rozruci
zpráva, že panující nyní v Uhrách šlechlicko-
židovská koslice jest hotövá povoliti nová
vojenská břemena, jen když jt rozhodující kruhy
dovoli zfalšovati chystanou volební opravu tak.
aby zabozpečila i nadále panství nynější oligar-
chie. A podobně jako v Chorvatsku, když se
Srbové i Chorvaté, spojení v koalici, přesvědčil
o věrolomstvu maďarské koalice, počal nabývati
půdy názor, že by se Chorvatsku mohlo lépe
vésti, kdyby se vrhlo v objetí Rakouska, vzniká
nyní i v maďarském lidu minění, že se despocie
panujíeích kruhů může nejsnáze zbaviti zru-
šením dualismu a obnovením starého Ra-
kouska.
Orgán uberské sociální demokracie »Neps
zova« přináší o té věci pozoruhodnou stať. Jen
stoupající stále vystěhovalectví, které během ně
kolika posledních let přavedlo z Uler za oceán
800 000 hladových žaludků a nespokojených
hlav, umožúuje, že maďarští feudálové drž
Srba
Chorvat
Praha
Uhry
Chorvatsko
Rakousko
14
article
vládníheslo dosud ve svých rukou. Slib vše
obecného volebního práva zdržel lidové massy
na čas od projevů rozhodné nespokojenostil; ale
zprávy o chystané reformě, pokud pronikly na
veřejnost, ukazují, že lid i timto slibem by
ošálen. Nemají-li Uhry kráčeti vstřic ožebračen
a vylidnění, zbývají jim pouze dvě cesty. Bu
musejí násilně zlomiti moc feudálů, anebo, ne-
podaří-li se to, hledati spojence u sou-
seda. »Raději — končí »Nepsz « — budeme
občany demokratického Rakonska, poživajíce
všech jeho práv, než utlačenými, zapíranými
bezprávnými parii samostatného, neodvisléh
áod abat zem loč s
Uherska. «
Andrássyova hra s volební opravou počín
býti nebezpečnou. Kromě Slovanů, Němeů
Rumunů vhání do tábora nespokojených i ma-
darský lid, jenž má býli opravou stejně ošizen
o práva občanská, jako Nemaďaři, jen aby
hlouček maďarských a renegátských pánů se
udržel u vládního vesta a spojeného s ním
vládního zlabu.
Uher
Andrássyův
Rumun
Uhersko
Slovan
15
article
Z Terstu, 8. září. (Dr. Rybář neo
stoupt.) Terst-ký slovinský politický spolel
»Edinost« zvěděv, že dr. Otakar Rybář se ch
vzdáti říšského mandátů za vénkovské obe
terstské, aby se mohl věnovati své advokátn
kanceläři, vyslal k němu deputaci, k níž se při
pojíli i důvěrníci voličstva z venkorských obci
aby jej přiměli, by upustil od svého rozho
nutí. Deputace výlíčila dru. Rybáři obtíže, ktere
by nastaly při doplňovací volbě, při níž slovin
ské vítězství za nynějších rozháraných poměrů
a sporů liberálů s klerikály není zajištěno. P
Rybár uznal důvody deputace za tak vážné, že
telegraficky odvolal resignaci, kterou byl dříve
už zaslal předsedovi poslanecké sněmovny
doktor
Rybář
Terst
poslanecký sněmovna
16
article
Weiskirehnerovi
V Praze, 10. září. (Max Falk t.) Dne
ráno zemřel v Peští ve věku 80 let Ma.. Falk
jeden z nejpřednějších uherských politíků a pu
blicistů minulého věku. Narodil se 7. října 1829
v Pešti v rodině židovské, později však přestou
pil na křesťanství. Vystudovav střední školu
v Pešti a polytechniku ve Vídni, stal se bankov
ním úřadníkem, ale současně počal se již v mla-
dých letech zabývati publicistikou ve Vídni, kdež
byl r. 1848 za povstání také členem akademické
legic. V letech padesátých byl spolupracovníken
různých vídeňských listů a dopisovátelem ně
kterých listů peštských. Za stať, uveřejněnou
ve „Wandererů“, v níž hájil právo Uherna
ústavu, byl za bechovské vlády odsouzen na tr
měsíce do věnení. Když se Uhry r. 1867 de
mohly opět svobody, Fašk jako dobře již osvěd-
čený publicista povolán Deákem do Pešti, kde
převzal vrchní redakci „Pest. Lloydu“ a vkráte
na to zahájil také politickou činnost v uher-
ském parlamentě, jehož členem byl od r. 1869
až do nastoupení nynější koaliční vlády. Ve sně
movně Falk přilnul k. Deákově umírněné straně
háje současně v „Pester Lloydu“ reälnou uni
s Rakouskem a celní a obchodní pospolitost obou
států habsburské monarchie. Když Kolom. Tiszr
v čele liberální struny nabyl v Uhrách vrchu
Falk
ústav
Uher
Deák
Lloyd
Deákův
Praha
Pešť
Ma
Vídeň
Rakousko
Uhry
17
article
Falk stal se věrným přivržencem liberálů a z
choval jim svou věrnost i za všech dalších kob
netů až po hr. Štěpána Tiszu, po jehož pádu
r. 1905 skončila i politická činnost Falkova
Max Falk byl po čivrt století jedním z hlavních
sloupů liberální střany, jež mu svěřovala ve sně
movně i v delegacích nejdůležitější funkce. By
dlouhá léta zpravodajem rozpočtového vý boru.
redigoval četné adresy sněmu uherského, v de
legneích pak měl referát o vnější politice. Když
podal uherské delegaci svůj 25. referát o vnějš
politice, byl vyznamenán komandérským křížem
řádu sv. Štěpána. Jeho mínění rozhodovalo
v Uhrách po dlouhá léta také ve všech důležitýeh
otázkách národohospodářských. Byl předsedou
sněmovnílo výboru hospodářského, referenten
V drobném prodejii
ranní číslo o nobt
odpolední.
. . . n s
Ve Blialkách na venkově
ranní číslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . sl
Inseráty
plati se hotově napřei
Fředplacení a inaerty plijímá sdmin
slrace v Marianské slicl č. 3
Tam nacházají sa též redake
tiskirna a ezpedice „Národnich Listu“
Rakopisy se novracoj.
Falk
Štěpán Tisza
Falkův
svatý . Štěpán
Uhry
18
article
kvolové deputace a kralevinské deputace. Z jeho
publicistických prací kromě článků v „Pester
Lloydu“, jehož vrchního řízení se vzdal teprve
minulého roku, vynikají studie o hr. Štěp. Sze-
chenyovi, o básníku a politiku Eötvöšovi a jiných
maďarských politicích. Za své literární práce
byl zvolen také za člena uherské akademie. Fal-
kův poměr ke Slovanům a zejména k nám Če-
chům byl dán zásadou dualismu, že v Uhrách
mají panovati Maďaři, v Rakousku Němci. V po-
sledních letech, když politika ústavověrných
později pokrokových Němců v Rakousku úplně
pohořela, snažil se býti ve svém listě dosti ne-
stranným k naším snahám, spřáteliv se jaks
s myšlenkou, že německá nadvláda v Rakousku
se nedá trvalé udržeti. V Uhrách však byl zá-
sadním nepřílelem všech slovanských a vůbee
nemaďarských snah; každé národní hnutí mez
Slováky bylo mu na př. panslávstvím, které pro
následoval bezohledně. Jinak, opakujeme, Ma
Falk byl jednou z nejvíce vynikajících politi-
ckých osobností v Uhrách v poslední třetině
minulého století a zasloužil si plnou měrou, aby
to Maďaři zachovali v dobré paměti
Lloyd
Štěp
Slovan
Maďar
Němec
Slovák
ma Falk
Uhry
Rakousko
19
title
Politické zprávy zahraničné.
20
article
V Praze, 10 září.
Praha
21
article
Sjezd anglických trade-unionistů.
V Noltinghamu byl zahájen sjezd trade-
unionistů za přitomnosti 510 delegátů zastupu-
jících 1,750.000 dělníků. Sjezdu předsedal po-
slanec Shackleton, který pronesl pozoruhodnou
řeč, v níž mluvil o reformách sociálních. T
jemník dělnické strany poslanec. Ramsaz Mac
Donald přečetl list vůdce socialistů německých
Bebela, který prohlašuje mírumilovnost dělníků
německých, kteří se nedají agitací řidících kruhů
svésti k nepřátelství proti Anglii. Uznává mož-
nost války německo-anglické a lituje, že lid obou
zemi je vyssáván nemírným zbrojením. Bebel
ohlašuje, že na sjezdu socialistů v Norimberku
bude jednáno o otázkách války, zejména války
s Anglil.
l nod
Shackleton
Mac
Donald
Bebel
Anglit
Anglie
Norimberk
anglický trade
22
article
Události v Marokku
O bitvě v jižním Oranu z Colomb Bubar
oznamuje »Temps«, že Maročané utrpěli velkou
porážku, kdežto na francouzské straně byl zra-
něn jeden důstojník a několik domorodých vo-
jáků. Boj byl zahájen Maročany, kteří chtěl
ve třech oddilech obklopiti francouzskou kolonu
Ale palba z francouzských mítrailleus a oddí
děl udržoval úločníky v uclivé vzdálenosti. Ne-
dostali se blize než na vzdálenost 400 metra
Dělostřelba způsobila zmatek v řadách harky
jež se dala konečně na ústu
V krajině El Ksaru zle řádí kaid, který v
jménu Muleje Hafida vydírá na lidee
poplstky a dávky, plení statky a zabijí kuždého
kdo se odváží odporovat.
Francouzsko španělská nota o záležitoslech
marockých byla vypracována ministrem zabra-
ničních věcí Pichonem a španělským vele
vyslancem v Paříži a bude mocnostem dodána
dnes nebo zejíra.
O záměrech Abdul Aziza oznamuje se
z Paříže, že bývalý sultán vzdal se úmyslu vy-
slati do Evropy své důvěrníky Boukiliho a M -
kriho, poněvadž vidí, že bý jejích poslání byl
velmi obtížné a bezůčelné. Ostanou v Tangeru
odkud budou zasílati svému nešťastnému suve-
renovi zprávy, týkající se jeho osudu. Dále s
oznamuje, že Abdul Aziz, ztrativšl poslední na-
ději a možnost obratu k lepšímu, chce požá-
dati Francii, sby upravila jeho situaci.
Ve francouzských diplomatických kruzích
je jakési znepokojení, poněvadž Mulej Ha-
fid dosud neučinil nijakých kroků ve příčině
svého uznání u diplomatického sboru v Tangaru,
Maročan
Hafid
Pichon
Abdul Aziza
M kri
Aziz
Maroko
Oran
Paříž
Evropa
Tanger
Francie
Tangar
El Ksar
24
article
Literatura.
Literatura.
Nové knihy české.
„Souborné vydání spisů Věnceslavy Lužické
Erbové. Svazek první. „Květiny a ženy“. Po
vídky, novelly a črty. „Kylice první. Obsah: Úvod
Věnování. Stolistka. Karafiát. Bílá růže. Azalky. Pi
voňka Hyacinla. Jasmín. Pěliprstka.“ — Nakladatel
Karel Vačlena, knihkupec, Mladá Boleslav.
V nové době, kdy se o překol „uplatňuje“ vše
neobvyklé, výstřední, často nezralé a přezrálé, vítáme
radostně kus staré literatury, nejvýše dobrě. Takové
spisy cenné působí na nás dojmem osvěžujícím, zdra-
vým. Nejsou „Květiny a ženy“ nic dráždivého, zne-
klidňujícího, choulostivého a pochybného. Tato kniha
neuchází se o pollesk pomíjející pochvaly, jestsi
své ceny jisla, působí klidně a mile a mohou ji do-
slati do ruky všechny mladé dívky. To se o všech
moderních spisech říci nemůže... Dílc „Květiny
ženy“ zdá se býti pro ženy zvláště skládáno. Užito
v něm lichotivého porovnání květin se ženami — více
dívkami užilo jich symbolicky a charakteristickya
tak vhodně, že jsme skoro na rozpacích, líbí-li se
nám vice ty kvěliny nebo ty dívky, tak jsou zamě-
ňovány! Byla lo velice šťastná myšlenka, něžná mysl
vůbre miluje kvěliny a zde jsou jakoby zosobněny.
Věnceslav lužický
Karafiát
Jasmína
Vačlena
Mladá Boleslav
25
article
Látka povidek těchito je prostá, erotická, vřelá. De
odbyvá se na české půdě určité krajiny a to kolem
Holic. Kdo je rodákem tamějším, nebo dlíval někdy
v tete končině naší domoviny, zachvěje se kolikrát
věrně naznačenou vůní českých mozl.
Avšak nejen tyto milé obrázky, i velké romány
obsaženy budou v „Souborném vydání“ spisů pan
Eužické. Neúmorná tato pracovnice podává zde ná-
rodu své životní dílo, spořádané a doufejme, že
úplně. Úcsu budí tato řadu knih a ještě stále nové
tvoří zlalé péro slovutné stařenky, nyní již 7
roků požehnaného věku čítající! A ještě je čilá, ještě
duchaplná a roztomilá a denně pilná. Jaký přiklad
liknavé moderní mládeži! Jaké skvostné potvrzení
paedagogického významu spisovalelské její tvorby!
Eužický
Holice
26
article
Věnceslava Lužická je v belletrii české poslava
svěrázná, svého druhu jediná. Vždy vzdělává, vždy
zušlechťuje a baví jasnými i elegickými obrazy. Paní
Lužická národu vychovává ženy! Ty mladé bys
toho měly všimnouti. Ty starší to pamatuji. Ostatní če-
rký svěl ať to vdččně uzná
Vděčné uznání náleží též nakladalell. I p. Kareo
Vačlena spolupůsobil na tomto díle, vkusně vypr
veněm. zřetelným (iskem (dobrodiní očí!) opatřeném
že mohlo tedy býti národu podáno... Štěstí pro
spis. Baz obětsvosti nakladatelské ani arcidílo če-
ské by nespatřilo světla života ... To by se mělo
uznati — skulkem.
Irma Geisslova.
*Hrabě Lev Ník. Tolstoj: „WVojna
mír.“ L. uská knihovna. XLVIII) Nakladatel j
Otto v Praze. Cena 2.— K.
Nový překlad slavného románu Tolstého „Vojna
a mír“ je výmluvným svědectvím, jak oblíbenj
u nás ruský velikán Tolstoj. Je to vždy potěšujícím
znamením, čtou-li a žádají-li se spisy slavných auto
rů a bylo by si přáti, aby podobné dobré knihy ko-
nečně vytlačily nadobro celou tu nezdravou dotektivn
a jinou literaturu, která novější dobou vnikla do po
sledních koulů naší vlasti a otravuje zejména duše
mladsich čtenářů.
Velmi levná cena I. svazku o 410 stranách (2 k
je nakladatelstvím zajistě slanovena jen proto, aby
kniha mohla dojíti rozšíření v nejširších vrstvách na
šeho lidu, čehož také plnou měrou zasluhuje
Posudek o celém dile ponecháme si, až budou
v rukou našich ostatní díly románu.
Zatím, soudíce dle prvého svazku, zmiňujeme s
jen o překladu, který je plynný, vysližný a přesný
Překlad je redigován p. P. Papáčkem, jenž se uja
svého dkolu v každém ohledu svědomitě.
Román vyjde též v populárním sešilovém vydán
(sešit po 20 h) a počne vycházeti již tento týden
K. Weinfurter.
Z cizlch literatur.
Věnceslav lužický
Kareo Vačlena
Geisslův
Tolstý
Tolstoj
P Papáček
K Weinfurter
Baza
Praha
WVojn mír
lužický národ
Lev Ník
27
article
* Iuo Radau, Bel tho Christ of Ancien
Times. Chieago, 1908.
Čím dále tim více projevuje se, že základ ná-
baženských názorů židovských až po osnovné zásady
křesťanské jest úzce sphat s babylonským názoren
světovým. Před nemnohými lety dovodil assyrio
Jindlich Zimmern z klinopisů, že božská trojice
která stala se úhelným kamenem křesťanské věrouky
byla již známa theologům babylonským, a dnes při-
chází jiný assyriolog. známý profesor pennsylvá nské
university, s překvapujícím důkazem, že i babylon-
ská theologie měla svého Krista v pojmu nejvyššíh
boha, zvaného sumírsky In-lil, semitsky pak Bíl a
později Marduk. Vedle aveslického Saošjanse, který
perským mazdajašnům byl též hříchů snímcem, vy
skytuje se tudiž týž pojem božského syna, nábožen-
skou obrodu hlásajícího, i v Dabyloně!
Radau v duchaplné své monografii, která v
staroorientálských kruzích vzbudila velikou senstni.
charaklerisuje noiprve boha Marduka na základe
klinopisných údajů. V zimě jest Marduk bez moci
tedy mrtev, z jara, prvého dne měsice Nisaná, jím
počínal se babylonský nový rok, Marduk ožije a na-
bývá znova moci, oživ a nabyv opět moci, směšuje
se s matkou zemí, která vítězí nad smrií — vzkří-
šení přírody, jest tudíž podmíněno vzkříšením Mar-
dukovým — Marduk, jako vítěz nad tmou vstupuje
ve slavném průvodu na svatou horu a tu ustanovuje
ve jménu všech velikých bohův osudy lidslva,
Slavnost Mardukova a přirodního znovuzrození
dála se 1. dne měsíce Nisanu, ještě když byli židé
v babylonském zajelí, byla tudíž — tak vyvazuje
Chieago
Jindlich Zimmern
Bíl
Marduk
Saošjans
svatá hora
Mardukův
sumírsky Ina
Dabylona
Mar
Bela t Christ of Ancien Times
28
article
Radau — jarní slavnost tato známa židům a u nich
stala se každoročně opakující se melamorfosa Mai-
duka — přírody osnovnou zásadou křesťanství. Ra-
dau takto logický svůj řetěz vyvazuje: Jako Marduk
vstoupil na místě dávného Inlila, tak vstoupil Kristus
na mí-o Mardukovo. Marduk jest bůh svělla — Kri-
stus jest „světlo svěla“, proto položeno jeho narozen
na 25. den měsíce prosince — slavnost světla. Mar
duk byl bohem svělla, zemřel a byl v hrobě po tř
dvojměsíce, t. i po celou zimu, ale ožil z jara —
Kristus zemřel též, byl vložen do hrobu, kdež byl
po tři dny, a vstal z hrobu o Veliké noci, která sla
se v téže době, jako slavnost babylonské matky zemi
Ištáry. Povslav z hrobu, naby! vrchu jako Marduk
nad temností, v podobě dračí nebo hadí obludy my-
šlenou, a nabyl vvě nebeské moci královské, stals
pánem živola
Není pochybnosti, že tyto vývody americkéh
badatele potkají se se souhlasem i odporem, ale jed
no při tom přece platným zůstane, úzka totiž závis
lost starozákonných i křesťanských zásad na názo
rech babylonských.
Dr. J. V. Prášek.
Marduk
Kristus
Mardukův
bůh
doktor
J V Prášek
Mai
Mar
29
article
* Nová publikace o Walt Whitmanovi. V Paříž
vyšla před nedávnem vysoce zajímavá kniha o živole
a díle slavného amerického básníka Walt Whilman
z péra Lčona Bazalgelía, na niž nutno uvozornit
i naše členáře, tím spíše, že krásnými překlady z bá-
sníka (z péra Vrchlického a jiných) jest obohacena
už i literatura česká. („Walt Whitman, T' hom-
me et son oeuvre“. Par Lěon Bazalgelle. Ave
un portrait et un aulozraphe. Paris 1908. Sociél
du Mercure de France.) Kniha obsáhlá (514 str. vel
oklávu), bohatá a obsažně, výsledek pilných sludií
které dokazují, jak mocný vliv amerického moder-
nisty počíná hluboko zasahovali až daleko za hru-
nice jeho užší vlasti, a jak silná talo individualita
stává se pozvolna jménem světovým. Jméno Bazal
zeltovo není ve francouzské literafuře zvukem n
vým: z jeho pěra vyšly krásné monozrafie o ver
Whitman
Whilman
Lčon Bazalgelía
Vrchlický
Lěon Bazalgelle
Bazal
Paříž
Paris
Mercure jít Franca
T ' hom
30
article
haerenovi. Roosevellovi a Lemonnierovi, a předevšín
dvě hluboká sociologická díla „Le problěme de T'ave
nir latin“ a „L'esprit nouveau“. Autor zná výborní
literární i sociální ovzduší americké a chystá se (po
dle předmluvy) přeložiti svěloznámá. Whitmanov
„Slěbla slámy“ (u nás je vydal B. Kočí v překladech
Vrchlického), jakož i veškery jeho spisy prosaické de
frančiny. Přitomné dílo je tedy jakýmsi dokonalým
a s pictou zpracovaným úvodem k télo práci. Poku
se týče pojelí a učlenění bohatě uchystaného mate
ržálu, jakož i jasné, poulavé a posilivní formy vy
jádrovací, postaviti můžeme tuto biografii hned vedl
záslužného díla Angličana H. C. Binna, které byle
o Whitmanovi vydáno před dvěma lety. Bazalgeli
vyčerpává dopodrobna materiál, zpracovaný Binnem
pouští se však do hlubších rozborů díla samého, ana-
lysuje a slaví v prostředí básníkových předchůdců
tvůrců současných. Zejména po této stránce jest prá-
ce Bezalgetlova zjevem naprosto samostatným. své
rázně pojatým, posilivním a originálním. Zajímave
jest sledovati čistě románskou individualitu aulorovu
jak přesně a s pochopením vniká v ráz tvorby Ame
ričanovy, jak ji karakterisuje po stránce názorů vše
svělových, a jak se k ní slaví s nadšenou a těmě
brtrsky vznícenou sympotií. Je lo vůbec kniha, psnní
se svrchovanou láskou k předmětu, který vyčerpává
do posledních detailů, kniha, klerá Francii jistě be
užitku nezůstane, mající všecky vynikající přednosti
aby zejména mladé literární a uměnímilovné vrstv
nadchla k obdivu i studiu podivuhodně poesie básní
kovy. Dosavadními preklady význačných básní Whil
manových do češtiny zvýšen byl i u nás mimořádny
zájem o velikého Američana: proto také na bohatou
studii Bazalgettovu upozorňujeme
Roosevell
Lemonnier
Vrchlický
Pok
Angličan
H C
Binn
Whitman
Bezalgetlův
Francie
problout jít T
31
article
. Dr. G. Baumgarten: „Goelhe in selne
juridischen Tätigkeiř“. Beilrag zur Charakteristik de
Dichters. Berlin, Selbstverlag-
Nedávno v právničké společnosti berlínské pře
nášel a přednášku svoji i tiskem vydal pruský státn
návladní dr. Baumgarten. Mluvil o zajímavém the
malě: „Goethe ve svojí činnosti právn
cké“, a tu dokázal na základě různých právnickýe
a beletristických spisů i výroků Goethových, že slav
ný básník a humanisující beletrista byl rozhodným
zastancem trestu smrti a oprávněnosti souboje. Již
jako mladistvý doklorand zpracoval první olázku v
výše uvodeném smyslu, a to nejvýš vášnivě. Důvody
jeho nebyly ani tak právně-filosofické a všeobecne
principiální, jako prakticky-politické: zachování trestu
smrti je dle něho nutná sebeobrana a ochrana lidsk
společnosti, stanovisko, které ostalně rozvedl laké po
zději ve známých passech „Wanderjahren“ a „Spra
chen der Prosa“. Pravá německá povaha neopustila
tedy ani zde básníka a je zajímavo, že právě těcht
goethovských argumentů s velikým zdarem paužii
později Bismark při projednání této otázky v ří5-
ském sněmu, Stejně byl Goethe pro právo duellu.
„Co záleži na jednom lidském životu,“ praví v jed-
nom rozhovoru s kancléřem v. Müllerem, „když jedna
jediná bitva nám jich odpravi rázem na tisíc. Je jistě
důležitější, aby princip cti byl tu uhajován a chráněn
oproli drzým výpadům jednotlivců.“ Když však se
mu r. 1814 jeho vlaetní syn August zapletl v jakousi
trapnou soubojovou aféru, byl Gonthe první, jenž se
všemi silami staral o to, aby byla vyřízena smírně
a bez krve.
tz
doktor
G Baumgarten
Dichters
Baumgarten
Goethe
Goethův
Müller
August
první
Berlín
Selbstverlag
der Prosa
33
article
* „Zlatá Praha“, velký obrazový lýdenník v na-
kladatelství J. Otty, přináší opětně zdařilé reprodukce
našich i cizích umělců výtvarných, část slotvesná
významné práce prvních literátů: Al. Jiráska („Bratr-
slvo“), Jaroslava Vrchlického (básně), Zik. Wintr
(Zvonaři). „Výslavního časopisu“ čislo 15. přinášl
zajímavá a zdařilá vyobrazení z letošní jubilejní vý-
slavy a doprovází je příslušnými články
V druhé polovici t. m. zahájí „Zlatá Praha“ roč-
ník 26., aby na dále působila v kruzích těch, pro něž
jest určena — totiž v rojinách českých, vnášejíc
do nich poznání soudobých směrů a rozvoje české
umělecké práce, pracujíc soustawně k zušlechtění
vkusu a vyjasnění obecných názorů na věci kulturní-
Vydavatelstvo chystá nadherná ukázková čísla, která
příštím týdnem rozlelí se na pouť českým svělem.
Obdrží je káždý, kdo o ně požádá listkem-
* Ignát Herrmann: Staří mládenci. Se-
braných spisů díl VI. Nakladatel F. Topič v Praze.
K 2.40.
M. A. Šimáček: Poslední scěna. Hrobu
živolu. Pomluva. Sebrané spisy. IV. Nákladem „Unie
v Praze. K 2.25
Adolí Srb: Šedesát lel politického zápast
o práva národa českého. Malice Lidu. Roč. XLII
Šimáček v Praze
Helena Malířová: Právo na šlěsti.
Libuše. Roč. XXXVIII. F. Šimáček v Praze
* Plán spisovny okresních výborů. Vypracova
JUDr. J. Uchytil. Nákladem vlastním
* Alfred Mombert: Básně. Přeložil Eman
šl. z Lešehradu. V Praze. Nákladem překladalelovým
* Frant. Šelepa: Základní olázky reformy
středoškolské. V Praze. Nákladem „Studeníské Re
vue
J Ott
Jirásek
Vrchlický
Zik
Wintr
Herrmann
Šimáček
Malířová
Libuše
Vypracův
JUDr
J Uchytil
Mombert
Eman
František
Praha
Lešehrad
Unia
XLII Šimáček
Adolit Srb