ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0b0240d0-7723-11dc-a25f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 52, person 105, org 10, work 7
1 masthead
Ročník XXXXVIII
2 masthead
V Praze, v pátek II. záři 1909.
Praha
3 masthead
nelě hsel
4 masthead
Číslo 25l.
5 article
Na ranní a odpol. Hlst, před, lácí se v Praze v almlststrai mrěsi z avrt lets . . . . 6 K — s drojí donáškos int tta. . . . 7 K o0k ve filialkáchi sa něite . . . . . . 2 K Soh Pošteus n měnle na . . . . koi s drojí zísilken na mařsi :: ře žtvrt v
Hlst Praha
6 article Pánům poslancům zemským.
Pánům poslancům zemským. Sněm království českého svolán je Nej- vyšším patentem ze dne 21. srpna 1908 nn úterý dne 15. září 1908. Vzhledem k tomu sděluje se pánům poslancům, že bude toho dne o 12. hodině polední sněm zahájen a že před zaháíjením sněmu budou konány o 11. hodině dopoledn slavné služhy boží ve hlavním farním chrámu sv. Mikuláše na Malé straně v Praze. Dále se sděluje, že sněmovní kancelái (v budově sněmovní č. p. 176-III.) jest ote- vřena ode dne 10. září 1908 vždy od 9 hodiny dopolední do 2. hodiny odpolední, by páni poslanci, vykázajíce se certifikátem vo- lebním, zapsali svá jména do listiny presenčn a po případě aby jim učiněna byla potřebna sdělení. Z presidia sněmu. V Praze, dne 9. září 1908.
Mikuláš Praha
7 article „Naléhavé napomenutí.
„Naléhavé napomenutí. Tři dny před školním zápisem vystou- pili na bojiště o školu také pražští Němei s agitačním letákem, nadepsaným: »Dů- tklivé napomenutí k německým rodičům« Autorem a rozesílatelem pro- volání jest německý Verein pražský, proslulá organisace pražských Němců, kteráž před lety založena byla na způsob jakéhosi obec ního vzdorozastupitelstva proti české radniei a po prvním období, v němž všechny ve řejné věci v Praze na ruby a na hlavu pa pírovými resolucemi převrátiti se pokusila stala se pouhou politickou věštírnou zdejších Němců. Účelem letáku, otištěného také ve včerejších orgánech německého kasina, jest. zachrániti veřejné obecné německé školství v Praze žactvem německých soukromých škol zdejších. »Stálým, v zasvěcených kruzích bolestně pocifovaným steskem jest, že veřejn německé školství v Praze ohledně počtu žactva a s ním souvisícím počtem tříd nachází se ve stálém úpadku, jemuž nebudou-li odstraněny hlavní příčiny, násle dovati by musil üplný zánik škol ství toho. Stav těchto škol nacházíse v přikrém nepoměru k významu a moci Ně mectva v Praze.e
Němec Praha
8 article
Tak počíná »důtklivé napomenutí« ně meckého Vereinu, znalého už podle jel neňmorného hesla o významu a moci praž ských Němců, kteréž dotud bude zaznívat z řad pražských Němců, dokud nebudou neodmluvně pádně přesvědčeni, že všechna moc a význam »Němectva« v Praze pocház z dobré vůle a strpění českého. Pamětihodno jest, že Verein chtěje získati německé rodiče dětí, soukromé německé školy navštěvující pro německé školy veřejné, upustil od staré své taktiky, právě »Vereinem« druhdy nej horlivěji sledované, od štvaní proti pražské obci, jakožto hubitelce německých škol a věznitelce nebohých balolátek německých v místnostech protizákonně nezdravých a stísněných. »Napomenutí« »téměř« oplývá chválou veřejných německých škol pražských. Město Praha má prý řadu budov německých škol, kteréž svému účelu »téměř« úplno vyhovují a skutečnými vzory v té příčině jsou prý obě novoměstské obecné školy a škola josefovská, také žádná jiná veřejná německá škola v Praze není umístěna v bu- dově, kteráž by nebyla bývala od samého prvopočátku určena k účelům školním A tyto školy nejsou nikterak přeplněny, jak by prý se mohlo myslit, při 57 třídách ve řejných německých obecných a měšťanských škol a počtu 2459 dětí je navštěvujících, připadá na 1 třídu 40 dětí. Uváží-li se, že z těchto dětí jest stále ještě 593 české hlášené národnosti, bylo by místa pro německé ještě daleko víc, kdyby se provedlo námi tak horoucně kýžené vyklizení českých dětí z německých škol už jedním rázeml
Němec Verein Praha
9 article
Německý Verein a německý tisk ovšem tváří se, jako by se klesání návštěvy praz- ských veřejných škol německých dalo uvésti na starou německou oblibu pražskou pro soukromě školy a německý »Verein« v te příčině cituje měsíčník »Deutsche Arbeit« podle kteréhož toliko 46 41% německých školou povinnýeh dětí navštěvuje veřejné školy a celých 45 893 pak školy soukromé (7 703 školy cvičné). Ve skutečnosti však úpadek návštěvy veřejných německých škol pražských souvisí docela nenuceně s po- vlovně menšící se docházkou českýc děti do škol těchto. Školního roku 1904—5 bylo na těchto školách 2722 dětí všecha 988 českých dětí, r. 1907—8 všech dětí 2459 a českých 593. Byl-li úbytek českých dětí na německých veřejných školách větší než absolutní úbytek dětí vůbec, lze to vy- světliti německou agitací, nahražovati úbytek klesáním české číslice způsobený, převodem dětí ze soukromých škol do veřejných. K to- muto prostředku, udržeti napjetí návštěvy veřejných škol německých v jakéms takém poměru ku počtu tříd, sáhnuto z německé strany hned, když se objevily první úspěchy české práce proti české návštěvě německých škol pražských. Ačkoli tedy v posledních třech letech ubylo českých dětí na něme- ckých školách 395 a všech 293, jest zjevno, že rapidní úpadek návštěvy ně- meckého veřejného školstv v Praze jde ruku v ruce s ůbyt- kem české návštěvy těchto škol.
Praha Deutsche Arbeit
10 article
Úsilnější agitace německá letos vyvinuta pro převod dětí ze soukromých škol něme- meckých do veřejných německých škol obce pražské, dávno před veřejným napomenutím Vereinu zahájená a jistě z největší části již provedená, dá se vysvětliti očekáváním Němců, že letošním rokem český úbytek na německých školách bude mimořádně značný a ze čivrtiny učiní zlomek minimální. Vime sice, že soukromá škola německá jest co do národnostní směsi ještě ohavnější bastard než německá škola veřejná, ale jedno ne- smíme spouštěti z paměti. Kdyby se výslo vené již mrzuté očekávání německé nemělo splniti, kdyby školský sjezd če- ských menšin v Praze pod egidou Národní Rady a patronátem města pořádaný, kdyby celé to národní vznícení Prahy letoš- ního roku prožité mělo se svým léčivým účinkem na největ i pražskou bolest, na chorobný symptom české pražské spolee- nosti, jevící se šesti sty českých dětí v německých veřejných ško- lách, minouti, potom bychom se mohl dožíti lehce velikého překvapení zklamá ní. Absolutní číslice návštěvy německýc škol snadno mohla by se zdvihnouti nad klesající tendenci, a kdyby číslicí české na vštěvy nebylo velmi rozhodně hnuto směrem k nule — mohli by Němci s jásotem zazna menati stoupající návštěvu svých veřejných škol v Praze ... A za tu cenu zavřeli by Němci třeba všechny své soukromé školy, svou chlubnou reservu v pražském zápasu o školu, třeba
Němec Praha
11 article
že tato chlouba při bližším přihlédnutí má nafouklé tváře, ale prázdná ústa. Nebot kdyby měla »Deutsche Arbeit« pravdu a sou- kromě školy německé navštíveny byly téměi 46 proc. německých školou povinných dětí (na veřejných rovněž 46 proc.) musil by býti pro ně zřízeno ještě jednou 57 ve- řejných tříd, celkem 114, více než čtvrtina českých, což jest — wieserovsko-rauchenber govský statistický nonsens! Ale to vše nás nesmí másti v odhodlání, napjati všechny síly, všechno odhodlání a účinnost k nejdů raznější agitaci ke zdolání těch zbývajícíeh šesti set české návštěvy na německých ve řejných školách pražských. Jen tři, čtyři dny ještě zbývají . .. Zatim, co tyto řádky dopfsujeme ze zmírněného ruchu pouličního, z vlahého ve čera otevřeným oknem zaznívají k nám z podáli Václavského náměstí hedvábné křehké hlásky dětí, školním jednohla sem rythmem pějící všeslovanskou bymnu : »He Slované!. ..« Děti je mnoho, diskant jejich láme se na výškách »hromu« a » pekla úsilím, s jakým jim jde od srdce zažehná- vání marných vzteků německých. Jsou to děti pošumavských škol českých, namnoze ze škol menšinných, některé přijely navštívi ten, mysl dětskou stak nevýslovným štěstím okouzlující, pražský ráj z nejpalčivějších zá koutí českého pekla na jazykovém pomez Vracejí se z výstavy a ztichlému Václav skému náměstí zpívají »Hej Slované !«.
Slovan Václavský náměstí Deutsche Arbeit He Slovan
12 article
Přáli bychom si v té chvíli dojetí, aby vysoký, z útlého dětského nadšení do nej hlubšího nitra jímající zpěv tisícerou ozvěnou roznesl se po celé Praze, aby pronikl ve sluch těch zatvrzelých, psanému i mluvenému slovu nepřístupných českých rodičů, kteř zde v Praze, v samém srdci češství stále ještě plní německé školy českými dětmi Jistě by ta ledová nitra zjihla slovanským poselstvím českých menšin, zapěným usína jící Praze dětskými brdélky, vzdorem těcl českých otců pod hnětem německých radnic úpějících, z nichž mnozí nebudou míti kam by hlavu položili za to, že dají své díte zapsat do české školy a přece je poslali d Prahy k utužení dětské mysli v ohni ná rodním pro celý život: do té Prah kde bylo stále ještě 600 dětí posí laných do německých a to jenom veřejných něméckých škol — —l
Praha
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 9. zári. (Uherská volebn oprava a socislisté.) Nejen v národecl nemadarských, i v lidu čistě maďarském, zvlá ště mezí dělníky způsobila neobvyklý rozruci zpráva, že panující nyní v Uhrách šlechlicko- židovská koslice jest hotövá povoliti nová vojenská břemena, jen když jt rozhodující kruhy dovoli zfalšovati chystanou volební opravu tak. aby zabozpečila i nadále panství nynější oligar- chie. A podobně jako v Chorvatsku, když se Srbové i Chorvaté, spojení v koalici, přesvědčil o věrolomstvu maďarské koalice, počal nabývati půdy názor, že by se Chorvatsku mohlo lépe vésti, kdyby se vrhlo v objetí Rakouska, vzniká nyní i v maďarském lidu minění, že se despocie panujíeích kruhů může nejsnáze zbaviti zru- šením dualismu a obnovením starého Ra- kouska. Orgán uberské sociální demokracie »Neps zova« přináší o té věci pozoruhodnou stať. Jen stoupající stále vystěhovalectví, které během ně kolika posledních let přavedlo z Uler za oceán 800 000 hladových žaludků a nespokojených hlav, umožúuje, že maďarští feudálové drž
Srba Chorvat Praha Uhry Chorvatsko Rakousko
14 article
vládníheslo dosud ve svých rukou. Slib vše obecného volebního práva zdržel lidové massy na čas od projevů rozhodné nespokojenostil; ale zprávy o chystané reformě, pokud pronikly na veřejnost, ukazují, že lid i timto slibem by ošálen. Nemají-li Uhry kráčeti vstřic ožebračen a vylidnění, zbývají jim pouze dvě cesty. Bu musejí násilně zlomiti moc feudálů, anebo, ne- podaří-li se to, hledati spojence u sou- seda. »Raději — končí »Nepsz « — budeme občany demokratického Rakonska, poživajíce všech jeho práv, než utlačenými, zapíranými bezprávnými parii samostatného, neodvisléh áod abat zem loč s Uherska. « Andrássyova hra s volební opravou počín býti nebezpečnou. Kromě Slovanů, Němeů Rumunů vhání do tábora nespokojených i ma- darský lid, jenž má býli opravou stejně ošizen o práva občanská, jako Nemaďaři, jen aby hlouček maďarských a renegátských pánů se udržel u vládního vesta a spojeného s ním vládního zlabu.
Uher Andrássyův Rumun Uhersko Slovan
15 article
Z Terstu, 8. září. (Dr. Rybář neo stoupt.) Terst-ký slovinský politický spolel »Edinost« zvěděv, že dr. Otakar Rybář se ch vzdáti říšského mandátů za vénkovské obe terstské, aby se mohl věnovati své advokátn kanceläři, vyslal k němu deputaci, k níž se při pojíli i důvěrníci voličstva z venkorských obci aby jej přiměli, by upustil od svého rozho nutí. Deputace výlíčila dru. Rybáři obtíže, ktere by nastaly při doplňovací volbě, při níž slovin ské vítězství za nynějších rozháraných poměrů a sporů liberálů s klerikály není zajištěno. P Rybár uznal důvody deputace za tak vážné, že telegraficky odvolal resignaci, kterou byl dříve už zaslal předsedovi poslanecké sněmovny
doktor Rybář Terst poslanecký sněmovna
16 article
Weiskirehnerovi V Praze, 10. září. (Max Falk t.) Dne ráno zemřel v Peští ve věku 80 let Ma.. Falk jeden z nejpřednějších uherských politíků a pu blicistů minulého věku. Narodil se 7. října 1829 v Pešti v rodině židovské, později však přestou pil na křesťanství. Vystudovav střední školu v Pešti a polytechniku ve Vídni, stal se bankov ním úřadníkem, ale současně počal se již v mla- dých letech zabývati publicistikou ve Vídni, kdež byl r. 1848 za povstání také členem akademické legic. V letech padesátých byl spolupracovníken různých vídeňských listů a dopisovátelem ně kterých listů peštských. Za stať, uveřejněnou ve „Wandererů“, v níž hájil právo Uherna ústavu, byl za bechovské vlády odsouzen na tr měsíce do věnení. Když se Uhry r. 1867 de mohly opět svobody, Fašk jako dobře již osvěd- čený publicista povolán Deákem do Pešti, kde převzal vrchní redakci „Pest. Lloydu“ a vkráte na to zahájil také politickou činnost v uher- ském parlamentě, jehož členem byl od r. 1869 až do nastoupení nynější koaliční vlády. Ve sně movně Falk přilnul k. Deákově umírněné straně háje současně v „Pester Lloydu“ reälnou uni s Rakouskem a celní a obchodní pospolitost obou států habsburské monarchie. Když Kolom. Tiszr v čele liberální struny nabyl v Uhrách vrchu
Falk ústav Uher Deák Lloyd Deákův Praha Pešť Ma Vídeň Rakousko Uhry
17 article
Falk stal se věrným přivržencem liberálů a z choval jim svou věrnost i za všech dalších kob netů až po hr. Štěpána Tiszu, po jehož pádu r. 1905 skončila i politická činnost Falkova Max Falk byl po čivrt století jedním z hlavních sloupů liberální střany, jež mu svěřovala ve sně movně i v delegacích nejdůležitější funkce. By dlouhá léta zpravodajem rozpočtového vý boru. redigoval četné adresy sněmu uherského, v de legneích pak měl referát o vnější politice. Když podal uherské delegaci svůj 25. referát o vnějš politice, byl vyznamenán komandérským křížem řádu sv. Štěpána. Jeho mínění rozhodovalo v Uhrách po dlouhá léta také ve všech důležitýeh otázkách národohospodářských. Byl předsedou sněmovnílo výboru hospodářského, referenten V drobném prodejii ranní číslo o nobt odpolední. . . . n s Ve Blialkách na venkově ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . sl Inseráty plati se hotově napřei Fředplacení a inaerty plijímá sdmin slrace v Marianské slicl č. 3 Tam nacházají sa též redake tiskirna a ezpedice „Národnich Listu“ Rakopisy se novracoj.
Falk Štěpán Tisza Falkův svatý . Štěpán Uhry
18 article
kvolové deputace a kralevinské deputace. Z jeho publicistických prací kromě článků v „Pester Lloydu“, jehož vrchního řízení se vzdal teprve minulého roku, vynikají studie o hr. Štěp. Sze- chenyovi, o básníku a politiku Eötvöšovi a jiných maďarských politicích. Za své literární práce byl zvolen také za člena uherské akademie. Fal- kův poměr ke Slovanům a zejména k nám Če- chům byl dán zásadou dualismu, že v Uhrách mají panovati Maďaři, v Rakousku Němci. V po- sledních letech, když politika ústavověrných později pokrokových Němců v Rakousku úplně pohořela, snažil se býti ve svém listě dosti ne- stranným k naším snahám, spřáteliv se jaks s myšlenkou, že německá nadvláda v Rakousku se nedá trvalé udržeti. V Uhrách však byl zá- sadním nepřílelem všech slovanských a vůbee nemaďarských snah; každé národní hnutí mez Slováky bylo mu na př. panslávstvím, které pro následoval bezohledně. Jinak, opakujeme, Ma Falk byl jednou z nejvíce vynikajících politi- ckých osobností v Uhrách v poslední třetině minulého století a zasloužil si plnou měrou, aby to Maďaři zachovali v dobré paměti
Lloyd Štěp Slovan Maďar Němec Slovák ma Falk Uhry Rakousko
19 title
Politické zprávy zahraničné.
20 article
V Praze, 10 září.
Praha
21 article
Sjezd anglických trade-unionistů. V Noltinghamu byl zahájen sjezd trade- unionistů za přitomnosti 510 delegátů zastupu- jících 1,750.000 dělníků. Sjezdu předsedal po- slanec Shackleton, který pronesl pozoruhodnou řeč, v níž mluvil o reformách sociálních. T jemník dělnické strany poslanec. Ramsaz Mac Donald přečetl list vůdce socialistů německých Bebela, který prohlašuje mírumilovnost dělníků německých, kteří se nedají agitací řidících kruhů svésti k nepřátelství proti Anglii. Uznává mož- nost války německo-anglické a lituje, že lid obou zemi je vyssáván nemírným zbrojením. Bebel ohlašuje, že na sjezdu socialistů v Norimberku bude jednáno o otázkách války, zejména války s Anglil. l nod
Shackleton Mac Donald Bebel Anglit Anglie Norimberk anglický trade
22 article
Události v Marokku O bitvě v jižním Oranu z Colomb Bubar oznamuje »Temps«, že Maročané utrpěli velkou porážku, kdežto na francouzské straně byl zra- něn jeden důstojník a několik domorodých vo- jáků. Boj byl zahájen Maročany, kteří chtěl ve třech oddilech obklopiti francouzskou kolonu Ale palba z francouzských mítrailleus a oddí děl udržoval úločníky v uclivé vzdálenosti. Ne- dostali se blize než na vzdálenost 400 metra Dělostřelba způsobila zmatek v řadách harky jež se dala konečně na ústu V krajině El Ksaru zle řádí kaid, který v jménu Muleje Hafida vydírá na lidee poplstky a dávky, plení statky a zabijí kuždého kdo se odváží odporovat. Francouzsko španělská nota o záležitoslech marockých byla vypracována ministrem zabra- ničních věcí Pichonem a španělským vele vyslancem v Paříži a bude mocnostem dodána dnes nebo zejíra. O záměrech Abdul Aziza oznamuje se z Paříže, že bývalý sultán vzdal se úmyslu vy- slati do Evropy své důvěrníky Boukiliho a M - kriho, poněvadž vidí, že bý jejích poslání byl velmi obtížné a bezůčelné. Ostanou v Tangeru odkud budou zasílati svému nešťastnému suve- renovi zprávy, týkající se jeho osudu. Dále s oznamuje, že Abdul Aziz, ztrativšl poslední na- ději a možnost obratu k lepšímu, chce požá- dati Francii, sby upravila jeho situaci. Ve francouzských diplomatických kruzích je jakési znepokojení, poněvadž Mulej Ha- fid dosud neučinil nijakých kroků ve příčině svého uznání u diplomatického sboru v Tangaru,
Maročan Hafid Pichon Abdul Aziza M kri Aziz Maroko Oran Paříž Evropa Tanger Francie Tangar El Ksar
23 title
FEUILLETON
24 article Literatura.
Literatura. Nové knihy české. „Souborné vydání spisů Věnceslavy Lužické Erbové. Svazek první. „Květiny a ženy“. Po vídky, novelly a črty. „Kylice první. Obsah: Úvod Věnování. Stolistka. Karafiát. Bílá růže. Azalky. Pi voňka Hyacinla. Jasmín. Pěliprstka.“ — Nakladatel Karel Vačlena, knihkupec, Mladá Boleslav. V nové době, kdy se o překol „uplatňuje“ vše neobvyklé, výstřední, často nezralé a přezrálé, vítáme radostně kus staré literatury, nejvýše dobrě. Takové spisy cenné působí na nás dojmem osvěžujícím, zdra- vým. Nejsou „Květiny a ženy“ nic dráždivého, zne- klidňujícího, choulostivého a pochybného. Tato kniha neuchází se o pollesk pomíjející pochvaly, jestsi své ceny jisla, působí klidně a mile a mohou ji do- slati do ruky všechny mladé dívky. To se o všech moderních spisech říci nemůže... Dílc „Květiny ženy“ zdá se býti pro ženy zvláště skládáno. Užito v něm lichotivého porovnání květin se ženami — více dívkami užilo jich symbolicky a charakteristickya tak vhodně, že jsme skoro na rozpacích, líbí-li se nám vice ty kvěliny nebo ty dívky, tak jsou zamě- ňovány! Byla lo velice šťastná myšlenka, něžná mysl vůbre miluje kvěliny a zde jsou jakoby zosobněny.
Věnceslav lužický Karafiát Jasmína Vačlena Mladá Boleslav
25 article
Látka povidek těchito je prostá, erotická, vřelá. De odbyvá se na české půdě určité krajiny a to kolem Holic. Kdo je rodákem tamějším, nebo dlíval někdy v tete končině naší domoviny, zachvěje se kolikrát věrně naznačenou vůní českých mozl. Avšak nejen tyto milé obrázky, i velké romány obsaženy budou v „Souborném vydání“ spisů pan Eužické. Neúmorná tato pracovnice podává zde ná- rodu své životní dílo, spořádané a doufejme, že úplně. Úcsu budí tato řadu knih a ještě stále nové tvoří zlalé péro slovutné stařenky, nyní již 7 roků požehnaného věku čítající! A ještě je čilá, ještě duchaplná a roztomilá a denně pilná. Jaký přiklad liknavé moderní mládeži! Jaké skvostné potvrzení paedagogického významu spisovalelské její tvorby!
Eužický Holice
26 article
Věnceslava Lužická je v belletrii české poslava svěrázná, svého druhu jediná. Vždy vzdělává, vždy zušlechťuje a baví jasnými i elegickými obrazy. Paní Lužická národu vychovává ženy! Ty mladé bys toho měly všimnouti. Ty starší to pamatuji. Ostatní če- rký svěl ať to vdččně uzná Vděčné uznání náleží též nakladalell. I p. Kareo Vačlena spolupůsobil na tomto díle, vkusně vypr veněm. zřetelným (iskem (dobrodiní očí!) opatřeném že mohlo tedy býti národu podáno... Štěstí pro spis. Baz obětsvosti nakladatelské ani arcidílo če- ské by nespatřilo světla života ... To by se mělo uznati — skulkem. Irma Geisslova. *Hrabě Lev Ník. Tolstoj: „WVojna mír.“ L. uská knihovna. XLVIII) Nakladatel j Otto v Praze. Cena 2.— K. Nový překlad slavného románu Tolstého „Vojna a mír“ je výmluvným svědectvím, jak oblíbenj u nás ruský velikán Tolstoj. Je to vždy potěšujícím znamením, čtou-li a žádají-li se spisy slavných auto rů a bylo by si přáti, aby podobné dobré knihy ko- nečně vytlačily nadobro celou tu nezdravou dotektivn a jinou literaturu, která novější dobou vnikla do po sledních koulů naší vlasti a otravuje zejména duše mladsich čtenářů. Velmi levná cena I. svazku o 410 stranách (2 k je nakladatelstvím zajistě slanovena jen proto, aby kniha mohla dojíti rozšíření v nejširších vrstvách na šeho lidu, čehož také plnou měrou zasluhuje Posudek o celém dile ponecháme si, až budou v rukou našich ostatní díly románu. Zatím, soudíce dle prvého svazku, zmiňujeme s jen o překladu, který je plynný, vysližný a přesný Překlad je redigován p. P. Papáčkem, jenž se uja svého dkolu v každém ohledu svědomitě. Román vyjde též v populárním sešilovém vydán (sešit po 20 h) a počne vycházeti již tento týden K. Weinfurter. Z cizlch literatur.
Věnceslav lužický Kareo Vačlena Geisslův Tolstý Tolstoj P Papáček K Weinfurter Baza Praha WVojn mír lužický národ Lev Ník
27 article
* Iuo Radau, Bel tho Christ of Ancien Times. Chieago, 1908. Čím dále tim více projevuje se, že základ ná- baženských názorů židovských až po osnovné zásady křesťanské jest úzce sphat s babylonským názoren světovým. Před nemnohými lety dovodil assyrio Jindlich Zimmern z klinopisů, že božská trojice která stala se úhelným kamenem křesťanské věrouky byla již známa theologům babylonským, a dnes při- chází jiný assyriolog. známý profesor pennsylvá nské university, s překvapujícím důkazem, že i babylon- ská theologie měla svého Krista v pojmu nejvyššíh boha, zvaného sumírsky In-lil, semitsky pak Bíl a později Marduk. Vedle aveslického Saošjanse, který perským mazdajašnům byl též hříchů snímcem, vy skytuje se tudiž týž pojem božského syna, nábožen- skou obrodu hlásajícího, i v Dabyloně! Radau v duchaplné své monografii, která v staroorientálských kruzích vzbudila velikou senstni. charaklerisuje noiprve boha Marduka na základe klinopisných údajů. V zimě jest Marduk bez moci tedy mrtev, z jara, prvého dne měsice Nisaná, jím počínal se babylonský nový rok, Marduk ožije a na- bývá znova moci, oživ a nabyv opět moci, směšuje se s matkou zemí, která vítězí nad smrií — vzkří- šení přírody, jest tudíž podmíněno vzkříšením Mar- dukovým — Marduk, jako vítěz nad tmou vstupuje ve slavném průvodu na svatou horu a tu ustanovuje ve jménu všech velikých bohův osudy lidslva, Slavnost Mardukova a přirodního znovuzrození dála se 1. dne měsíce Nisanu, ještě když byli židé v babylonském zajelí, byla tudíž — tak vyvazuje
Chieago Jindlich Zimmern Bíl Marduk Saošjans svatá hora Mardukův sumírsky Ina Dabylona Mar Bela t Christ of Ancien Times
28 article
Radau — jarní slavnost tato známa židům a u nich stala se každoročně opakující se melamorfosa Mai- duka — přírody osnovnou zásadou křesťanství. Ra- dau takto logický svůj řetěz vyvazuje: Jako Marduk vstoupil na místě dávného Inlila, tak vstoupil Kristus na mí-o Mardukovo. Marduk jest bůh svělla — Kri- stus jest „světlo svěla“, proto položeno jeho narozen na 25. den měsíce prosince — slavnost světla. Mar duk byl bohem svělla, zemřel a byl v hrobě po tř dvojměsíce, t. i po celou zimu, ale ožil z jara — Kristus zemřel též, byl vložen do hrobu, kdež byl po tři dny, a vstal z hrobu o Veliké noci, která sla se v téže době, jako slavnost babylonské matky zemi Ištáry. Povslav z hrobu, naby! vrchu jako Marduk nad temností, v podobě dračí nebo hadí obludy my- šlenou, a nabyl vvě nebeské moci královské, stals pánem živola Není pochybnosti, že tyto vývody americkéh badatele potkají se se souhlasem i odporem, ale jed no při tom přece platným zůstane, úzka totiž závis lost starozákonných i křesťanských zásad na názo rech babylonských. Dr. J. V. Prášek.
Marduk Kristus Mardukův bůh doktor J V Prášek Mai Mar
29 article
* Nová publikace o Walt Whitmanovi. V Paříž vyšla před nedávnem vysoce zajímavá kniha o živole a díle slavného amerického básníka Walt Whilman z péra Lčona Bazalgelía, na niž nutno uvozornit i naše členáře, tím spíše, že krásnými překlady z bá- sníka (z péra Vrchlického a jiných) jest obohacena už i literatura česká. („Walt Whitman, T' hom- me et son oeuvre“. Par Lěon Bazalgelle. Ave un portrait et un aulozraphe. Paris 1908. Sociél du Mercure de France.) Kniha obsáhlá (514 str. vel oklávu), bohatá a obsažně, výsledek pilných sludií které dokazují, jak mocný vliv amerického moder- nisty počíná hluboko zasahovali až daleko za hru- nice jeho užší vlasti, a jak silná talo individualita stává se pozvolna jménem světovým. Jméno Bazal zeltovo není ve francouzské literafuře zvukem n vým: z jeho pěra vyšly krásné monozrafie o ver
Whitman Whilman Lčon Bazalgelía Vrchlický Lěon Bazalgelle Bazal Paříž Paris Mercure jít Franca T ' hom
30 article
haerenovi. Roosevellovi a Lemonnierovi, a předevšín dvě hluboká sociologická díla „Le problěme de T'ave nir latin“ a „L'esprit nouveau“. Autor zná výborní literární i sociální ovzduší americké a chystá se (po dle předmluvy) přeložiti svěloznámá. Whitmanov „Slěbla slámy“ (u nás je vydal B. Kočí v překladech Vrchlického), jakož i veškery jeho spisy prosaické de frančiny. Přitomné dílo je tedy jakýmsi dokonalým a s pictou zpracovaným úvodem k télo práci. Poku se týče pojelí a učlenění bohatě uchystaného mate ržálu, jakož i jasné, poulavé a posilivní formy vy jádrovací, postaviti můžeme tuto biografii hned vedl záslužného díla Angličana H. C. Binna, které byle o Whitmanovi vydáno před dvěma lety. Bazalgeli vyčerpává dopodrobna materiál, zpracovaný Binnem pouští se však do hlubších rozborů díla samého, ana- lysuje a slaví v prostředí básníkových předchůdců tvůrců současných. Zejména po této stránce jest prá- ce Bezalgetlova zjevem naprosto samostatným. své rázně pojatým, posilivním a originálním. Zajímave jest sledovati čistě románskou individualitu aulorovu jak přesně a s pochopením vniká v ráz tvorby Ame ričanovy, jak ji karakterisuje po stránce názorů vše svělových, a jak se k ní slaví s nadšenou a těmě brtrsky vznícenou sympotií. Je lo vůbec kniha, psnní se svrchovanou láskou k předmětu, který vyčerpává do posledních detailů, kniha, klerá Francii jistě be užitku nezůstane, mající všecky vynikající přednosti aby zejména mladé literární a uměnímilovné vrstv nadchla k obdivu i studiu podivuhodně poesie básní kovy. Dosavadními preklady význačných básní Whil manových do češtiny zvýšen byl i u nás mimořádny zájem o velikého Američana: proto také na bohatou studii Bazalgettovu upozorňujeme
Roosevell Lemonnier Vrchlický Pok Angličan H C Binn Whitman Bezalgetlův Francie problout jít T
31 article
. Dr. G. Baumgarten: „Goelhe in selne juridischen Tätigkeiř“. Beilrag zur Charakteristik de Dichters. Berlin, Selbstverlag- Nedávno v právničké společnosti berlínské pře nášel a přednášku svoji i tiskem vydal pruský státn návladní dr. Baumgarten. Mluvil o zajímavém the malě: „Goethe ve svojí činnosti právn cké“, a tu dokázal na základě různých právnickýe a beletristických spisů i výroků Goethových, že slav ný básník a humanisující beletrista byl rozhodným zastancem trestu smrti a oprávněnosti souboje. Již jako mladistvý doklorand zpracoval první olázku v výše uvodeném smyslu, a to nejvýš vášnivě. Důvody jeho nebyly ani tak právně-filosofické a všeobecne principiální, jako prakticky-politické: zachování trestu smrti je dle něho nutná sebeobrana a ochrana lidsk společnosti, stanovisko, které ostalně rozvedl laké po zději ve známých passech „Wanderjahren“ a „Spra chen der Prosa“. Pravá německá povaha neopustila tedy ani zde básníka a je zajímavo, že právě těcht goethovských argumentů s velikým zdarem paužii později Bismark při projednání této otázky v ří5- ském sněmu, Stejně byl Goethe pro právo duellu. „Co záleži na jednom lidském životu,“ praví v jed- nom rozhovoru s kancléřem v. Müllerem, „když jedna jediná bitva nám jich odpravi rázem na tisíc. Je jistě důležitější, aby princip cti byl tu uhajován a chráněn oproli drzým výpadům jednotlivců.“ Když však se mu r. 1814 jeho vlaetní syn August zapletl v jakousi trapnou soubojovou aféru, byl Gonthe první, jenž se všemi silami staral o to, aby byla vyřízena smírně a bez krve. tz
doktor G Baumgarten Dichters Baumgarten Goethe Goethův Müller August první Berlín Selbstverlag der Prosa
33 article
* „Zlatá Praha“, velký obrazový lýdenník v na- kladatelství J. Otty, přináší opětně zdařilé reprodukce našich i cizích umělců výtvarných, část slotvesná významné práce prvních literátů: Al. Jiráska („Bratr- slvo“), Jaroslava Vrchlického (básně), Zik. Wintr (Zvonaři). „Výslavního časopisu“ čislo 15. přinášl zajímavá a zdařilá vyobrazení z letošní jubilejní vý- slavy a doprovází je příslušnými články V druhé polovici t. m. zahájí „Zlatá Praha“ roč- ník 26., aby na dále působila v kruzích těch, pro něž jest určena — totiž v rojinách českých, vnášejíc do nich poznání soudobých směrů a rozvoje české umělecké práce, pracujíc soustawně k zušlechtění vkusu a vyjasnění obecných názorů na věci kulturní- Vydavatelstvo chystá nadherná ukázková čísla, která příštím týdnem rozlelí se na pouť českým svělem. Obdrží je káždý, kdo o ně požádá listkem- * Ignát Herrmann: Staří mládenci. Se- braných spisů díl VI. Nakladatel F. Topič v Praze. K 2.40. M. A. Šimáček: Poslední scěna. Hrobu živolu. Pomluva. Sebrané spisy. IV. Nákladem „Unie v Praze. K 2.25 Adolí Srb: Šedesát lel politického zápast o práva národa českého. Malice Lidu. Roč. XLII Šimáček v Praze Helena Malířová: Právo na šlěsti. Libuše. Roč. XXXVIII. F. Šimáček v Praze * Plán spisovny okresních výborů. Vypracova JUDr. J. Uchytil. Nákladem vlastním * Alfred Mombert: Básně. Přeložil Eman šl. z Lešehradu. V Praze. Nákladem překladalelovým * Frant. Šelepa: Základní olázky reformy středoškolské. V Praze. Nákladem „Studeníské Re vue
J Ott Jirásek Vrchlický Zik Wintr Herrmann Šimáček Malířová Libuše Vypracův JUDr J Uchytil Mombert Eman František Praha Lešehrad Unia XLII Šimáček Adolit Srb