3
masthead
22. listapadu 1901. Čislo 322.
4
article
v některé gubernii nebo guberniích je neúroda
Avšak nikde tak jako v Rusku není k pomoc
hotová dobročinnost, jak státní tak soukromá
Zatím ve státech západních není o nic lépe,
ne-li hůř. Ani ony nejsou pojištěny protí ne-
úrodě a jejím neblahým následkům pro posti-
žené selské obyvatelstvo. Ale kromě toho sídly
věčného hladu jsou velká města evropská, kde
bezcitná pýcha a nádhera má protivu ve věč
ném hladovění nemalé části obyvatelstva.
Berlínský dopisovatel »HoB. Bpeví.« odha-
duje počet osob nezaměstnaných a tudíž hlado-
vících v stoličném městě toho Německa, jež
vládnouti chce světu, na 80..000. V číslici tuto
není zahrnuta ostatní massa, jež je nezaměst-
nána jen periodicky, obyčejně v zimě, a v let
má výdělek tak skrovný, že nemůže ani umřit.
ani živa být.
»Bída je v Berlíně nevídaná«, vypravuj
dopisovatel. »Na hlavním náměstí viděl jsem
illustraci k statistice: dav dospělých lidí, ble
dých, hubených, vymořených a vyčerpaných
prosí vás o nějaký výděleček. Jedeno žalobný
hlas přehlušuje druhý: Dejte mi něsti tu knihu,
ten baliček, vždyť to udělám za 5 haléřů
Ještě jedna illustrace. Jeden berlínský pekař da
do novin inserát, že potřehuje chlapee k posíl
kám. Téhož dne přihlásilo se mu 100 kandi
dátův a ne chlapci, nýbrž dospělí lidé, tová
renští dělníci, bývalí kontoarislé, účetní, mlá
denci . . . Všichni volí býti »ehlapci pro po-
sílky,« než umříti hladyl
Hob
Rusko
Německo
Berlín
5
article
Finanění tíseň německého státu.
Nástupci vlád spolkových zahájili vyjedná-
vání o tom jakými prostředky utratiti velký scho-
dek říše německé, jelikož by při neblahém
finančním stavu zemí spolkových zvýšení matri
kulárních příspěvků velmi trapně působilo, Škrtá-
ním vydajů snížen sice sehodek se 140 mil.
na 80 mill., ale také tento obnos měl-li by býti
celý uhražen přispěvky matrikulačními zle by
rozrušil hospodářství mnohých spolkových států.
Jest na místě připomenouti dnes, že když
Vilém II. ujal se vlády německé tiše, měl
dluhů jen do několika set millionů, nyní dluh
ten jde již do milliard. Militarism německý tedy
— se činil.
Vilém II
6
article
Smír Viléma II. s hr. Bülowem.
Z Berlina se oznamuje pařižskému » Nev
York Heraldu«
Cisařovna německá se nyní určitě rozhodla,
že do Opatije nepůjde. Ale ovšem této rozhod-
nutí nevylučuje možnost cesty na jih, která j
byla doporučena lékaři. Ostatně císařovně lépe
se vede a vyjíždí na kratší procházky. I vypra-
vuje se, že právě jejím přičiněním napjatý po
měr mezi eísařem Vilémem a jeho kaneléřem se
změil. Nasvěděujeť tomu neobyčejná laskavost,
a jakou vychází vstřie hr. Bülowovi. Jako frap-
pantní, přiklad lze citovati, že pozvána byla ke
dvorní hostině donna Laura Minghettová, matk
podivuhodné krásky italské, jež se dnes nazývá
hraběnkou Bülowovou. Tato byla ovšem rovněž
pozvána. Kromě rodiny kaneléřovy nikdo hostině
neobcoval. Bylo to tedy »diner intime«, díner,
jímž se císař se svým prvním ministrem offici-
álně smiřuje.
Německo nepřítelem Anglie.
Anglická »National Review« přinesla článek
v němž jako pravý nepřítel Anglie
označeno jest Německo a v němž se vládě
doporoučí přilnuti k Rusku. Pařížský
»Matin«, jehož styky a anglickými kruhy ji
delší dobu jsou zřejmy, tvrdí nyní, že článel
psal »veliký anglický státník, ano snad ze ži-
jících největšl.« Ostatně prý i lord Salisbury
nemrzel se na článek ten, zvláště když prý
proslýchá se na novo, že Vilém II. hodlá na-
vrhnouti velmocem prostředkovací akci na ukon-
čení africké války. Poslední tvrzení, pokud se
Vilěma II. týče, ovšem jen se silnou nedůvěrou
přijímáme.
Vilém II
Bülow
Vilém
Minghettová
Bülowův
Salisbury
Berlín
Opatije
Německo
Anglie
Rusko
National Review
Matin
Něva York Herald
7
article
Vítězství povstaleů kolumbljských.
Dopolední depeše oznámily již, že po-
vstaleům kolumbijským podařilo se dobýti cen-
ného úspěehu. Zmocnili se po delších pokuseeh
města Colonu. Město toto má značnou důle-
žitost, protože leží na převlace panamské, jsoue
konečnou východní stanicí veledůležité dráhy
panamské, kterouž se prostředkuje doprava
obchodní styk mezi oběma oceány Atlantickým
i Tichým. Avšak právě pro tuto důležitost ob-
chodní a dopravní způsobí snad povstalcům
kolumbijským vítězství jich — nemilé důsledky.
Spojené státy mají v smlouvách zaručené právo
i povinnost dbáti o nerušenou dopravu po pře
vlace panamské a snad nyní přikročí i mocí
k obmezení neb i k zdolání odboje kolumbij
ského, na kterýž hleděly již i tak dosti roz
mrzele. Pro věc svobody a pokroku bylo by to
ovšem politování hodné, neboť povstalci kolum-
bijští, jak čtenář náš ví již z drivějších opět-
ných vylíčení, napsali na prapor svůj myšlenku
volnosti i osvěty proti nynější reakcionářské
klerikální vládě kolumbijské a proti jejímu
presidentu. Ovšem po tom dnešní velkospeku-
lanti Unie pramálo se ohližejí. Již také sku-
tečně se sděluje, že námořníci Spojených
států obsadili stanici v Colonu. Potvrdí-li s
zpráva, že povstalci kolumbijští chystají se te
i k útoku na druhou konečnou — západní —
stanici dráhy panamské, na město Panamu, nen
vyloučeno, že okupace severoamerická se roz
šíři a že námořní vojsko Unie vyrve mocí po
vstalcům celou tuto dráhu, aby na ní obnovil
volnou dopravu.
Colona
spojený stát
Panama
8
article
Vzhledem na děje bouřné, jež se tan
odehrály, přijme čtenář jistě za vděk několika
zspoň stručnými poznámkami o městě Colonu
též Aspinwal zvanému.
Colon, pobřežní městečko jihoamerickér
publiky Kolumbie, leží na východní straně pře
vlaky panamské. Založeno bylo teprve r. 1852
od Severoameričanův a nazváno po novoyor
ském obchodníku Aspinwallovi, jednom z před-
ních podnikatelů, kteří počinajtcí zde panamskou
dráhu vystavěli. Colon má dobrý přistav, velká
skladiště, četně továrny na stroje, paropla-
vebni spojení s N. Yorkem, Indil a
Evropou. Tamní penník Kolumbův jesť dar
Napoleona III. Obyvatelé (asi 2700) jsou velkou
většinou černoši a mulati. Roku 1885 v boj
s povstalci lehla větší část města popelem, nyní
pohroma není asi valně menši.
Ve prospěch Burů.
Ve velké radě kantonu bernského by
podán tento návrh: Velká rada vyzývá vzhle-
dem na 93. čl. ústavy spolkové vládní radu,
aby u spolkové rady dala podnět k tomu, by
spolková vláda učinila u oslatních vlád kroky.
by přiměly vládu britskou, aby nelidské-
mu, mezinárodní právo porušuji
efmu válčení v jižní Ařrice a běd-
nému stavu nešťastných žen
dětí v táborech koncentračí ních
konec učinila.« Navrženou resoluci tuto
podepsali členové všech stran. Anglická vláda
hodí však také tuto resoluci klidně do koše,
dokud nebudou míti evropské vlády odvahy
užíti proti brutálnostem jejím místo trošky po
psaného papíru prostředků zcela jiných.
Severoameričanův
Aspinwall
Indil
Kolumbův
Napoleon III
Colona
Kolumbie
Evropa
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční příloha „Hlídka literární“.
— Vídeňským lietům není česká od
věť na páně Bärenreithrův německý manifes
valně po chuti. Dojem, jaký prý učinilo česke
prohlášení na Němce, je prý nepřízni vý.
tak píšou souhlasně téměř všechny listy zdejší.
Však smutný byl by to zjev, kdy by enunciace
poslanců českých byla na vídeňský tisk půso-
bila příznivě a týž byl si v ní dokonce snad
lihoval. Nebylo to také účelem její, naopak: úmy.
slem zástupců lidu českého v říšské radé bylo na
Němce žalovat, upozornit je na jejich hřichy
zburcovat jejich svědomí. A věci takové ovšem
nepůsobí přijemně. Snad si dokonce nechtějí
zakládat národní odpůrci naši na velkodušnosti,
ze které jejich »laskavé pozvání« k masopustní
konferenci vytrysklo? O té jejich umírnénost
a střízlivosti! Však se o náležitý refrain k ní po
starali ihned nejen nacionálové, nýbrž i stoupene
strany, jež tvrdí o sobě, že je národně nej-
umírněnější — stoupenei německo-liberální, kter
na schůzích a ve svých listech zeela kalegoricky
již z předu prohlásili, že jakýkoliv ústupek nám
Hlídek
Bärenreithrův
Němec
10
article
Čechům v ohledu národnostním je požkozením
německých nacionálních zájmů, jenž musí býl
odmítnut zbrani nejostřejší. Ostalně je spadno
býti umírněným a kázati ostatním půst tomu,
hdo s plným žaludkem stojí na kazatelně a oji-
ném nepřemýšlí, než co bude míti dobrého
k obědu. Nieméně jsou žurnály našich odpůrců
tak milostivy doznati, že prý poslanci naší přece
ještě se zdráhají — aspoň v tomto okamžiku
— přiložiti doutnák k sudu s prachem a provésti
na vídeňském parlamentě Fawkův atlentát. Pro-
zalím prý je existence parlamentu zachráněna i
kdyby nedošlo, dle naléhání českého, ihned ke
konferencím mezi stranami. Páni těší se tím,
že hladkému vyřízení rozpočtu ve výboru po-
slanci čeští vzpírati se nebudou. Jistý žurná
ostatně připomíná, že by konečně mohla teprve
na únor obmyšlená konference býti svolána ihned.
Čecho
Fawkův
11
article
ovšem že by se obmeziti musila na pouhé přípravy
k vlastnímu jednání. — O věci té šířiti slov
nebudeme, neboť přesvědčení jsme, že ani dis-
posice na levici ani atmosféra v obou národ-
ních táborech není taková, aby ospravedlňovala
naději na příznivý výslodek porad. Nevěříme
vůbec upřímnosti německé v této věci a máme
za to, že všechna ta ochota na papíře nemí
jiného účelu, než učiniti dobrý dojem nahoře.
Nás prozatím baví novinářské hlasy národnícl
odpůrců našich, kteří nám, jimž zasazen byí
dne 17. října 1899 políček nejpotupnější, sku-
tečně imputovali, že na jejich farisejský dopi
budeme sladce submittovati. Je to taková neznalos
poměrů u nás, že ospravedlňuje mnohdy poli-
tické kozelce, jichž páni tak často se dopou-
štějí. Nač mají ale vídeňské listy největší zlost
Že neřekli poslanci čeští ve své enunciaci více-
— »Purifikace« úřadův. To, co čin
12
article
Němci veřejně, není vlastním obsahem jejieh
působnosti; jednají vůbec zeela jinak, než my-
U nás je zvykem — a za jistých okolností do-
jista zvykem chvalným — vykládati veřejnost
o všem, co zamýšlíme — kdežto jejich půso-
bení koncentrovalo se odedávna v onom claire
obcuru veřejné správy, v niž se dějí rozhod-
nutí mnohem důležilější a významnější. Něme
odedávna kladli váhu na to, aby v úřadech —
ne snad na místech, kde se jen provádí co
výš se usnese — nýbrž v úřadech rozhodují
cích měli své spolehlivé lidi. Kalkulují velm
dobře a mnohem výhodněji, než jsme činili to
dosud my, že zákon je sice velmi dobrá věc
důležitá, však že neméně důležito, kdo zákony
vykládá, kdo je provádí neb i neprovádí, Dnešní
doba a vláda nynější a terrain, na němž se po-
hybuje, zdají se býti Němcům činiteli vhodnými,
zasaditi opět páky a za pomoci rozhodujícíeh
kruhů purifikovati opět úřady, jinými slovy
odstraňovati z nich Čechy a nahražovati je
Němei, zkrátka, poněmčiti opět kanceláře, ja-
kými byly před dvaceti léty, tak aby v nich
Němci političtí měli spolehlivé spojence v Něm-
cích byrokratických. Dnes založena potaji velká
akce za tím účelem, aby přesvědčením svým
čeští úřadníci byli vypuzení a aby ve správě
i v soudnictví a vůbec ve všech oborech veřej-
ného života zavládl duch jejich, nikým neru-
šený a také jejich dřívější mohutný vliv.
Němec
Čecho
Německo
13
article
V ohledu tom pracují si do ruky všichni možn
činitelové a velká vede se akce proti úřadní-
kům přesvědčení českého ve všech oborech.
Bez vlády ovšem Němci nepochodí v téťo věci.
však v tom právě vězí nebezpečí. Proto třeba
býti na stráži, proto třeba stopovati na každém
kroku vládu, zejmena co se týče pohybu vyš-
šího úřzdnictva. Jestli kdo dosud nepozna
vládu a její konečné cile, z toho, jak pomá-
hati bude Němcům v jejich snaze, poněmčit
úřady, pozná ji nejlépe.
— Slovanská krev v rodině Všeněmee
K. H. Wolfa? Rozlodivná odhalení vycházej
na jevo o plemenné ryzosti všeněmeckých vůdeů
V nedávné debatě o hunském vpádu odpovědě
posl. dr. Stránský na narážky Všeněmců vý
bornou parádou přípomenuv Arcivšeněmci Schů
nererovi, že praotcem jeho rodiny jest patri
archální Sehmul Leb Kohn, praděd jeho choti
Německo-liberální listy vykázaly se také v zá-
pěti dokumentárními doklady o pravdivosti tvrzení
dra. Stránského s dodatky, že řečený Schmul
byl dokonce rabínem a rituálním truhačem na
lak zvaný »schofar«. Nyní se podobná věc pro
Němec
Wolf
doktor
Stránský
Kohn
Schmul
Německo
14
article
zradila také na rodinu nejryzejšího zástupce nej
šlechetnějšího plemene germánského pod slun
cem, samého K. H. Wolfa. Mnichovský »Vate
land« přináší totiž v posledním svém čísle dopis
pocházející od slovinského kněze a věnovany
útokům všeněmeckým proti nároku Slovineů ne
universitu. Uváděje různá data o kulturní vy
spělosti Slovinců, jmenuje také biskupy slovin
ského původu, kteří se na svá místa vyšinuli
původu malého. »Snad bade zajímati vaše čte
náře«, praví pisatel, »že vlastní strýc choti Vše
němce K. H. Wolfa, tajný rada dr. Šlepišnik,
biskup mariborský, jak již jmeno samo nasvěd
čuje, byl Slovincem.« Je-li to pravda, a poprvé
se tato pikantnina na veřejnosti nenaskytuje, pak
je to pro Wolfa dvojnásob fatákní. Co je mu
platna všechna i ta nejkrásnější theorie o čisto-
čisté krví německé, když v jeho vlastní rodin
dopadá to s praxí tak tklivě smutně! Potome
tohoto novodobého cheruského knížete tedy jsou,
či budou nejen národními míšenci, nýbrž pochá-
zejí po paní mateři z rodiny zrovna demonstra-
tivně katolieké. To je trochu nemilé pro tak
plnokrevného Germána a vůdce hnutí »Pryč o
Říma!«
— Oslava Victora Huga. Francie a sn
celý civilisovaný svět chystá se k velkolepému
oslavení jubilea stých narozenin Victora Huga.
Wolf
doktor
Šlepišnik
Germán
Hug
Řím
Francie
15
article
V únoru příštího roku bude Paříž jevištěm
obromné manifestace národa francouzského, ucli-
vajícího jednoho ze svých největších geniů ak
národu francouzskému připojí se i nadšené pro-
jevy všech národů, jež vepsaly ve svůj prapor
heslo: »Svoboda, osvěta a lidskost !« Zejmena
slovanští národové projeví hold památce Vietora
Huga a snad i český národ, tak milující Franciia
v ní tolik srdečných sympatií požívající, zúčastní
se vynikajícím způsobem únorových slavností paříž-
ských. Konají se již horlivě připravy, aby Če-
chové byli důstojně zastoupení. Pro věc agituje
neúnavně spisovatel p. dr. Em. z Čenko va
jemuž poslal tyto dny zajímavý dopis p. Pau
Meurice. Stařičký tento básník, známý svým
dramaty a překlady ze Shakespeara, byl nejdů
věrnějším přitelem Vietora Haga a je vykona
vatelem jeho poslední vůle. Meurice stojí v po-
předí celé akce na oslavu Victora Huga a byl velm
potěšen zprávou o přípravách českých k této slav-
nosti. »Máte pravdu, Čechové«, píše p. Meurice.
»že nás milujete, neboť my vás též milujeme
Váš ušlechtilý národ je přední stráží Slovanstv
a slovanská raca je budoucností evropské civi-
lisace. Zříte, jak liberální Anglie divoce potla-
čuje Bury, jak poetické a filos fické Německ
dřivější stalo se vlastí obchodníků, a uznále,že
Francie, omládlá živlem slovanským, ostano dů-
slojnou toho, aby kráčela v čele národů. Přijdle
26. února co možná nejčetněji, a mezi tím, co
budete vy oslavovati Victora Huga, budeme my
oslavovati vás.«
— Rodinné zprávy. Pan JUDr. František
Zejmen
doktor
em
Meurice
Shakespeare
Hug
Čecho
JUDr
František
Paříž
Anglie
Bura
Francie
Vietor Hugo
16
article
Khýr, advokát v Kenici na Moravě, s chotí Eliškou
roz. Schlaflerovou, oznamují, že slavili sňalel
svůj v Praze, dne 19. listopadu 1901. — Pan Václ
Pelikán, velkoobchodník a majitel domu v Praze, se
svou choti Barborou roz. Markovou, slaví dues v nej-
užsím kruhu rodinném stříbrnou svathu. — Pan
Karel Link, ředitel král. čes. zem. taneční školy
a paní Karolina Linková roz. Andresova, slavili dn
20. t. m. v nejužším kroužku rodinném svou stříbrnou
svalbu.
— Úmrti. Včera o 1 hodině po půlnoci zemřela
v Hamburku, meškajíe tam návstěvou u svého syna
paní Anna šl. Skramliková, choť býv. slarosty
král. hl. města Praby.
— Nový advokát. Pan JUDr. Rudolf Zu zá
otevřel svou advokátní kancelář v Roudnici n. L.
— K úmrtí dvor. rady prof. MUDra. Bol
šl. Jiruše. Zemský výbor král. českéh
zaslal správnímu výboru Společnosti Musea král
českého písemný projev soustrasti, podepsaný nej
vyšším maršálkem zemským kníž. Lobkovicem
přísed. K. Adámkem. — Děie zaslali správě musejn
projevy soustrasti: městské rady v Klatovech, Mě
níku a Mladé Boleslaví, okrenní zastupitelstva v Če
ské Skalici a na Král. Vinohradech, rada Národopis
ného musea českoslovanského v Praze, výbor Če
ského obchodního musea v Praže, pp. Václav Po
korný, horní rada na Březových Horách a Jan Va
něk, vrchní ředitel velkostatku v Radimi. — Na místě
věnce na rov dvor. r. prof. dra. Jiruže daroval ala
demický senát české university 80 korun Mense
akademické.
Khýr
Eliška
Václ Pelikán
Barbora
Marková
Link
Linková
Andresův
Anna
JUDr
za zá
profesor
Mudra
Bol
Jiruš
Lobkovic
přísed
K Adámek
Děie
Král
Václav
Jan Virginie
doktor
Kenice na Morava
Praha
Hamburk
Praba
Klatovy
Mladá Boleslav
Březová hora
Radim
muzeum král
ský Skalica
Mensa
17
article
— K akci auskultantské. Vídeňská komis
auskultantská svolává všeobecný sjezd aus-
kultantů ze všech korunních zemí ke dni 24.
listopadu t. r. do Vídně. Sjezd konati se bude
o 1/210, bodině dopol. ve slavnostní síni kupeckébo
spolku (I. Johannesgasse č. 4). Vzhladem k poslat-
nímu jednání v justičním výboru stala se otázka
zlepšení platů soudcovského dorostu aktuální, a lze
se naditi, že oprávněným nárokům auskultantů bude
konečně aspoň z části vyhověno: ačkoliv ministr
financi zvláště z důvodů fiskálních realisaci této
úpravy se vzpírá, lze se přece nadíti, že při sympa-
tiích poslanců všech stran podaří se odpor tenlo
překonati, neboť suma, o níž zvýší se výdaje státní.
jest opravdu nepatroou (asi 1/2% celého rozpoťtu!)
— Přednáčky. Národní spolek če
ských techniků pořádal dne 20. t. m. před
nášku »Francie o nás«, kterou se uvolil proslovil
p. dr. J. Stumpí. Prostorný sál su Štajgrů« byl na
plněn studenty i četnými hosty. Když p. přednášejíeí
počal vykládati o knize Chéradameově, upozornil je
přítomný policejní koncipista, že není možno o ní
přednášeli, protože jest knihou politickou, načež pa
dr. Stumpí se svého slova musil vzdáti. Přednáška
tato bude pořádána studentským odborem strany
stáloprávní. — Ženský odbor tělocvičné jednoty
I Johannesgass
Přednáčka
doktor
Chéradameův
Stumpí
Vídeň
všeobecný sjezd aus
18
article
»Sokol« v Praze—VII. získal cestovatele p. E. Sl
Vráze k přednášce »Z Pekina do Prahy«. Přednáška
a řada effektních světelných obrazů skioptikonem
promftnutých přivábí zajisté hojně posluchačů. Před-
náška koná se dne 4. prosince »na kovárně« v
prospěch stavby tělocvičny.
— České ferlální oaady v Praze. Ve výbo
rové schůzi, konané dne 16. t. m., ustanovena byla
valná hromada na středu, dne 18. prosince a pro
čtena a schválena jednatelská zpráva za minuiý
rok, pro tisk připravená. S potěšením bylo konsla-
továno, že pp. členové a dárci, jež výbor o příspěvel
za r. 1901 upomenul, rádi jej skládají. Kéž by
nikdo, kdo poprvé o příspěvek byl požádán, neode-
přel spolku své podpory. Usneseno, aby se opě
podnikly kroky, by na státních dráhách povolena
byla doprava kolonistů na osady zdarma, jako je to
ve Francii, Německu, Švýcarech atd. Ředitelství
c. k. státní dobročinné loterie oznámilo, že rozhod-
nutím panovníkovým spolku přikázaných 5000 korun
bude vyplaceno v březnu 1902. Výbor žádá, by
všichni, kdož pochopili úkol Českých feriálních osad
zaslali příspěvek svůj p. Jindř. Havlíčkovi, komor.
hodináři a měst. radovi v Praze, na Václavském
náměstí, č. 40.
Vráz
Jindřichův
Havlíček
Praha
Pekina
Francie
Německo
Švýcar
Václavský náměstí
Sokol
20
article
120 K pokladně spolkové jako příspěvek na vydržo
vání školy. Při téže přiležitosti darovaly dámy vý-
boru Ženského výrobního spolku českého v Praze
62 K severočeskému fondu Karoliny Světlé, ředítelk
školy spolkové pak dárky pro letošní vánoční tržnic
spolkovou.
— Žádost za knihovnu. Obec Rviště u Bran
dýsa n. Orl. žádá českou veřejnost, zejmena akade
mické spolky, by půjčily jí knihovnu, které postrádá
Nabídky přijímá p. V. Vosyka, říd. učitel ve Rvišti
— Pokladna pro léčení čeledi. Členové
městské pokladny pro léčení čeledi v Praze upozor-
ňují se tímto důrazně, aby obnovili pojištění své
čeledi na příští rok nejdéle do konee
prosince t. r., by mělo platnost již od 1. ledna.
Karolina Světlá
V Vosyka
Praha
Rviště
Orlický
21
article
Kdož dosud svou služební čeleď pro případ one-
mocnění nepojistil u jmenované pokladny městské.
nechť neopomine tak učiniti ještě průběhem toholo
měsíce. Poskytujeť pokladna pro léčení čeledi, kterouž
obec pražská roku 1886 pro své obyvatelstvo zřídila
tak značných výhod, že by žádný službodárce, který
drží čeleď služebnou, podrobenou předpisům řádu
čeledního z r. 1857, neměl opomenouti, státi se
čienem télo pokladny. Za roční poplatek dvou
korun zbavuje se službodárce zákonem mu uložené
povinnosti pečovati po dobu 4 neděl o čeledín
onemocnělého, čímž by mu jinak vznikl nejměně
náklad 31 K 92 h, kdyby čeledin nepojištěný, oše-
lřován byl v c. k. všeobecné nemocníci pražské
Mimo to platí pojištění to na celý rok, byť i čeledín
několikráte v roce onemocněl a platí stejně, třeba
službodárce v roce více služek vystřídal. Kdo sobě
drží současně více služek, jest ovšem povinen za
každou jednotlivou služku zapraviti roční pojistné po
dvou korunách. Přihlášky členů přijímnji se na
staroměstské radnici v I. patře, číslo dveří 26, kdež
i bližší zprávy se dávají. Nově přistupující členov
nechť předloží čelední knížku jako průkaz, že čeledín
jest řádně na c. k. policejním ředitelství přihlášen.
22
article
— Dobročinnosť. Dne 24. prosince poděleno
bude z úroků Kudláčkova nadání Belvedérského
37 schudlých ku Praze příslušných dělníků neb je
meslníků obnosem po 4 K. Přednost mají chudí po
moenici zedničtí, pak nádenníci a nádennice. Žá-
dosti opatřené zejmena potvrzením městského úřad
popisného o příslušnosli ku Praze, dlužno podali
ředitelství okresu chudinského, v kterém bydlí, nej
děle do 3. prosince
— Ve prospěch ohrožené jednoty sokol-
ské v Duchcové pořádá se dne 7. prosince t.r.
ve velké dvoraně na Žofině společenský večer za
spolupůsobení předních sil uměleckých. »Kroužek
přátel Sokolstva«, který večírky pořádá, získal k r-
citacím p. J. Šmáhu, ražiséra Národního divadla,
jenž přednese několik vážných básní předních če-
ských básníků; slč. Magersteinova, operní pěvkyně
zapěje rukopisné písné mladých skladatelů; paní. M.
Zieglerová rozmuoží pořad veselými pisněmi. Večírek
zahájí pěvecký kroužek »Sokola« pražského, kter
studuje dva nové shory. Další pragram vyplní vý.
stupy p. Gabríci, član Pičtěkova divadla. Doprovo
na klavíru převzal skladatel p. Ad. Piskáček. Lístky
členské nalezají se v předprodejích. Damské rekla
mace vyřizují se v závodé p. J. Zeleného (Praha-l
Jungmannova třída).
Kudláčkův
Belvedérský
J Šmáha
M Zieglerová
Piskáček
J Zelený
Jungmannův
Praha
národní divadlo
Sokol
Pičtěkov divadlo
23
article
— Statint oká zpráva z Prahy a před
městí. Ve 45. týdnu od 10, do 16. listopadu byla
v Praze teplota nejmenší — 1.6° C. největší + 11.2C
V tomtéž týdnu národilo se 199 dílek a sice 107
v Praze (26 mužského a 27 ženského pohlaví man
želského původu, 27 mužského a 27 ženského pohlav
nemanželského, tylo skoro vesměs v porodnici). V Kar
líně narodilo se 8 dítek, na Smíchově 10, na Král
Vinohradech 23 a v Žižkově 51. Mrtvých dítek naro-
dilo se 14. Zemřely v tomtéž týdnu 184 osoby a sice
127 v Praze (61 muž a 66 žan), v Karlině 13, na
Smíchově 8, na Král. Vinohradech 15 a v Žižkově 21
Na tuberkule zemřelo 37 osob.
— 2 přirody. Zimní host náš — sníh, již na
venkově se dostavil, veškera českomoravská pahor-
katina, pomezní horstvo, ba i vršky v nižších po-
lohách chlubí se teplou, jemnou přikrývkou. Milý
to hust v našich krajinách, nebo co by byla zima
bez sněhu? Bez bílého pláště, oděná jen v šedé
žluté a mokré podzimní roucho ztratila by veškero
kouzlo. Přišel k nám sníh letos v dobu pravidalnou,
v listopadu. Dle meteorologických záznamů za po-
sledních 25 let napadl sníh poprvé v říjnu Skráte,
v listopadu 14krát a v prosinci jen Bkrát. Pozoro-
vání tato pak přibližně v každém čtvrtstoletí jsou
stejná, jest proto měsíc nynější u nás normálním
pro debut sněhový. — V lesích a na polích utichl
nadobro ruch životní: jedině hony, střílení pernatých
dravců na výrovkách, slídění po liškách, kunách
vydrách, ktaré mají nyní nejcennější kožich. chytání
koroptví tvoří negativní stránku života v přrodě.
Král
Bkrát
Praha
Smíchov
Královský Vinohrady
Žižkov
Karlin
24
article
Na našich však rybnících je živo; divoké kachny ze
severu ve dlouhých řetězích padají na rybníky, aby
zase zejíra dále k jehu letěly. Piactvo vodní u ná
vylíhlé zůstává s námi, jen nejtužší zima je na č
vypudí. Přezimující u nás zpěvní pláčkové ukrývajl
se v lesích, hledajíce na pasekách semena a bobule
hojného lesního rostlinstva. Na horách sníh přináší
praktický přirozený dopravní prostředek; dříví na
svazích krkonošských za léto narubané sváží se nyní
po saních a rohačkách do údolí, i seno mnohdy
z bud horských Iímto způsobem se dováží. Lýže,
sáňky, rohačky, lel na površku i na čerstvě napa-
daném sněhu s vysokých lazů a strání po těchto
horských zimních sportovních přístrojích, toť nový
život, toť lahoda sněhu a zimy.
— Pozdní hosté. Pan Alnis Straširybka, do-
zorce lomů pp. Hýbla a Boučka, zaslal nám živě
motýly, které chytil poletující za včerejšího drsného
počasí v Jincich.
Alnis
Hýbl
Bouček
25
article
— Změny držebnosti. Pan Filip Zibeson
koupil od prof. p. Václ. Závorky a choti jeho Ro-
salie dům čp. 619 na nároží Taborské a Mikovcovy
ulice na Král. Vinohradech za 104.000 korun
— Patrání po jmenech neznámých seb-
vrahů. Do zdejšího pathologického ústavu byla
včera přivezena mrtvola neznámého muže, který dne
19. t. m. na trati dráhy Františka Josefa mezi Nu-
slemi a Ilostivaři v sebevražedném úmyslu vrhl se
před vlak a byl lokomotivou roztrhán. Dosavadní
pátrání po jménu zoufalee bylo bezvýsledné. Po
provedené pitvě bude mrtvola pohřbena. — Nedalek
Jiren vrhl se předvčírem přeď lokomotivu nákladníh
vlaku neznámý muž, jemuž koly byla hlava od
tržena a trup značný kus po trati vlečen. V klo
bouku sebevraha byl zastrčen lístek s nápisem
»Politický klub dělnický pro 15. volební okres se
sídlem v Táboře-
— Nehody a úrazy. V továrně firmy Vilém
Andres v Ústí n. Orl. zaměstnanému 42letému ko
váři Jos. Kylarovi včera při práci vlélla železná pi-
lina do levého oka a těžce ho zranila. Kovář by
přijat ve zdejší všeobecné nemocnici do ošetřování
— Tamtéž byl dopraven 13tetý syn obuvníka Jos
Svoboda z Hrdlořez, který od neznámého pachatel
byl kamenem udeřen do hlavy a utrpěl téžké po-
ranění.
— Nálezy a ztráty. U městského úřadu na
Král. Vinohradech uschováno jest dětské »bon«.
Vlastník přihlásiž se o ně v zákonné lhůtě.
— Z Dolních Břežan. (Pohžeb Med.
Zibeson
Václ
Závorka
Taborský
Mikovcův
František Josef
Nehoda
Vilém Andres
Kylar
Kovář
Svoboda
Král
Pohžeb Med
na Královský
Vinohrady
Tábor
Ústí
Orlický
Jos
Hrdlořezy
Dolní Břežany
26
article
Ch. dra. Františka Tesaře), kníž. arcibisk.
a obvodního lékaře v Dolních Břežanech, konal se
dne 19. t. m. dopoledne za přehojného účastenstv
úřadníků arciblskupského panství břežanského, oko
ního obyvatelstva, kollegů, přátel a známých zesnu
lého. Přišli, přijeli si pro svého starého doktora —
naposled. I vezli si ho po výkropu, vykonaném kně
zem přítelem, panem P. J. Poppem, farářem zlatni
ckým, a po dojemných zpěvech pp. učitelů břežan
ských, zlatnických a odjinud, odváželi si ho ve voze
pokrylém množstvím věnců a kytic, jež uznalos
úřadnictva hospodářského a lesnického, vděčnost bý-
valých pacientů, přízeň a úcta přátelská, láska ro
dinná na poslední rozloučenou k rakví mu byly po
ložily. Vezli si ho s pietou po cestě té, po níž na
stokrát byl spěchal za slunce svitu i za nepohody
deště, bouře, vichru a mrazu k mnohému z nicho
k těm, již ho volali, již ho potřebovali. Ve chrámu
zlatnickém slovy ze srdce jdoucími loučil se jménem
všeho obyvatelstva pan farář Popp se zesnulým, vy-
líčiv záslužný, obětavý a čestný jeho život. Po vy
konaných obřadech a tklivých zpěvech pp. učitelo
ubíral se průvoď pohřební na hřhitov zlatnický, kde
uložen byl zesnulý v to klidně lůno matky země
přikryt posvátnou prstí, promísenou prachem ze se
tlelých těl obou před ním odešlých synů.
— Z Horních Chaber. (Pohřeb.) Všeobec
nou účasť občanstva zdejšího i okolního vzbudíla
Tesař
P J Popp
Popp
Dolní Břežany
Horní Chabry
27
article
zpráva o úmrtí všeobecně váženého muže p. Josef
Malého, statkáře, který dne 17. t. m. k velikému
žalu své rodiny, příbuzenstva a čelných přátel náhle
skonal. Pro svou milou povahu a dobrotu srdce po-
žíval všeobecné důvěry, jak nejlépe vidno bylo při
jeho pohřbu dne 19. t. m., kdy občanstvo počtem
neobvykle hojným se dostavilo, aby vzdalo mu čest
poslední. Pochován byl na hřbitově v Dolních
Chabrech.
— Z Plzně. (Přednášky.) Lidové před-
nášky v Plzni, péčí odboru Národní jednoty požu-
mavské uchystané, zahájeny byly přednáškon JÚDra.
Matouše Mandla »0 pracovní smlouvě«. V neděli
dne 24. listopadu o 3. hod. odpol. v Sokolovně »na
Ohcizně« pojedná kustos Frant. J. Malý »O lidových
knihovnách a čílárnách«. Vstup volný.
— Z berního úřadu. Za příčinou mytís
čistění místností berního úřadu I. a II. král. hlav.
města Prahy v radnici a tržnici nebudou se v sobotu
dne 23. listopadu u nich peníze ani přijímati ani
Malý
Mandl
František
J Malá
Dolní Chabry
Plzeň
Praha
28
article
Známá Brabcova pivnice plzeňská
»u Pinkasů« na Jungmannově náměstí byla v po-
stedních týdnech úplně zrestaurována a veškeré mlst-
nosti její byly značně rozšířeny a moderním zaří-
zením opatřeny, takže nyní poskytují návštěvníkům
veškerý komfort a pohodlí. Stará jízba v přízemí,
k níž pojí se leckteré zajímavé vzpomínky z ruchu
a stykův politických i literárních kruhův našich.
Vzpomínky na doby klídné i na doby velmi pohnuté
— zůstala ovšem pro jiston — tak říkaje — histori-
nost svou nezměněně zachována.
— Loutková představení Národní jednoly
pošumavské. Pro stálé divadlo, jež má slušný kon-
tingent svých denních navštěvovatelů, získána řada
nových figur. Dnes v pátek hraje se o 5. hod. »Čer
a Káča«, zejíra v sobotu o 3. hod. »Obležení Vítkova«,,
o 5. hod. Schilleroví »Loupežníci«. Hraje se v sále
su Kornelů« v Praze—II., Jungmannova třída (vedle
Měšťanské besedy). V neděli jsou tři představení
o 1/23., o 4. a o 1/26. hod. odpol.
— Divadlo Variété. Program druhé polovice
listopadové jest jedním z nejzajímavějších. Přední
misto zaujímá znázornění čtyř živlů miss She. —
K oběma nedělním představením možno lístky v před-
prodeji obdržeti již zejtra v sohotu.
Brabcův
Pinkas
Kornel
Jungmannův náměstí
Vítkov
Praha
Jungmannův třída
II
divadlo Variété
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Srbská královna Draga. Z Bělehradu
21. listopadu. (C. B.) Pověsti, rozšířené v cizině, že
královna Draga zemřela, jakož i zprávy další o lom
jsou, jak prohlašuje se s úřadní strany, smyšlenkou.
= Královna Vilemina hollandská pozdra-
vuje se, ale do Haagu vráti se až okolo 20. prosince.
= Sebovražda aristokrata. Z Vídně se sdě-
luje ze včerejška: Jindřich svob. p. Kienmayer, je-
diný potomek rodu toho, zastřelil se. Sebevrah, jen
byl starým mládencem, už před delší dobou propad
trudnomyslnosti a hypochondrii, jež dohnaly jej asi
též k sebevraždě.
= Sebevražda advokáta. Z Pešti se te-
legrafuje ze včerejška: Zdejší advokál dr. Josel
Kovacz, bývalý poslanec a člen strany neodvislé,
se ve svém letobrádku zustřelil. Příčina sebevraždy
jest úplně neznáma.
= Vůl vyznamenaný za statečnost. Z Mo-
staru se sděluje: Ve vsi Presěce u Nevesině vnikl
vik do chléva mohameďana Ali Mahiniče. Krávy
voli postavili se mu ale na odpor s zasadili mu rohy
osm ran. Jaden zvláště slatečný vůl nabodl dravc
rohy svými a mrštil jím do dvora, Okresní účad vě-
noval Ali Mahiničovi 50 K jako premii za neohro-
ženého vola.
= Zemřel po požiti zkažených párků.
Z Tarnopole se telegrafuje: Gymnasista Ladislav Va-
silevský, syn správce slatku z Ruska, jenž u jedné
vdovy bydlel i se stravoval, zemřel náhle po večeři,
jež sestávala z čaje a párku, za prudkých bolestí.
Za příčinu náhle smrti označuje se otrava požitými
zkaženými párky.
= Požár lesa. Z Košice, 21. listopadu. (C. - B.)
Nedaleko Malé Ladny hoří asi 1000 jiter lesa. Požkr
není dosud omezen; škoda ja velká
Drag
Jindřich
doktor
Josel Kovacz
Mahinič
Ladislav Virginie
Požár
Bělehrad
Haag
Vídeň
Pešť
Tarnopol
Rusko
Košice
Vilemina
31
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního dlvadla. Dne
hraje se poprvé nová původní opera »Na staré m
bělidle« od Karla Kovařovice, jejíž librelo napsal
Karel Šípek dle nejpopulárnější české povídky »Ba-
bička« od Boženy Němcové. Novinka byla řízením
skladatelovým a za režie páně Polákovy přípravena
co nejpečlivěji, o včerejší hlavní zkoušce, již se sů-
častnilo hojně zvaného obecenstva, byl úspěch no-
vého díla Kovařovicova i jeho provedení dokonalý.
První reprisa novinky jest určena na neděli a to zas
mimo předplacení; pokud zbývají pro dnešek ješte
lístky, lze je koupit u denni pokladny, která zároveň
přijímá i záznamy pro večer pozítřejší. Zitra v sobotu
bráti se bude poprvé nově nastudovaná Shakespear-
ova veselohra »Zkrocení zlé že ny« a toi
s předehrou o 2 obrazech. Pro tuto předehru použije
se obvyklé úpravy scénické, kdežto veselohra sama
— jnouc vlastně představením pro osoby předehry. —
bráti se bude na tak zv. shakespearovském jevišti,
jež se v »Romeu a Julii« s dostatek osvědčilo. Hlavní
role veselohry hrají opět pí. Benoniová a p. Seifert;
nově jsou obsazeny role Hortensiova p. Kafkou,
Grumiova p. Steinsbergem a Vincentiova p. Innema-
nem. V předehře hraje hlavní roli p. Mošna. Dnešní
čislo »Meziakti« přináší podobiznu místra Kova-
řovice a hudební článek prof. K. Hoflmeistra o nové
jeho opeře »Na starém bělidle.« Zároveň je v čísle
otištěna stručná črta o Němcové »Babičce« s Lieb-
scherovým vyobrazením »Starého bělidia,e
+ Z kanceláře smíchovského divadla.
Dnes jest premiéra Buchbinderovy frašky »Třetl
eskadrona«. Hlavní úlohy hrají pp. Charvát a Jiř-
kovský.
Kovařovic
Šípek
Němcová
pán Polákův
Kovařovicův
Julie
Benoniová
Seifert
Hortensiův
Kafka
Grumiův
Steinsberg
Vincentiův
Innem
Mošna
profesor
K Hoflmeistra
Buchbinderův
Třetl
Charvát
Jiř
Lieb
Romeo
Kovo
smíchovský divadlo
32
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncert pražského Hlaholu« na neděl
24. t. m. (v Rudolfinu) ustanovený bude v první
řadě tim zajímavý, že předvede poprvé pražskému
obecenstvu skladatele Edgara Tinela, professora
při konservatoři brusselské. Jeho mužský sbor
»Žalm VI.« jest práce ušlechtilá, vyznamenávající s
vzletem a jadrným stupňováním; sboru mužskému
klade požadavky nemalé. Druhý cizí skladatel, na
programu hlaholském poprvé se objevující, jest
ředitel brusselské konservatoře Gevaert, jejž
pražské obecenstvo zná jedině z opery »Kapitan
Henriot«, dnos úplně již zapomenuté; jeho mužský
sbor »Rybáři dunkeršti« jest pravá francouzská práce,
plná roztomilých podrobností, naprosté umělecké
vyspělosťi sborových pěvců vyžadující a mohutná
celým svým založením. Třetím ci im skladatelem,
jejž »Hiahol« uvede, jest skandinavský mist
Munktell, jehož ženský sbor »Hymna« (s prů-
vodem harfy a varhan) jest provanut zvláštní poesií,
jímavou i lahodnou. Ze skladatelů domácích na
programu jsou Bendl, Suk a Nová k. Ballada
»Neščasná vojna« (smíšený sbor s průvodem piana)
od Nováka jest věrným odleskem moravské písně
lidové, rovněž jako Sukovy »Zpěvy pro ženské hlasy«
(č. 7., 8. a 9.), v nichž roztouženost, měkkost a la-
hodnost písní lidových jest umělecky vysližena. Obě
práce jsou výborné a nejvýš zajímavé. K závěru
zapěje smíšený sbor Bendlovu »Zlatou hodinku«, nej-
lepší to a nejrázovitější práci toho druhu. A vedle
těchto sborových uměleckých požitků » Hlahol«
uchystal i instrumentální: zahrajeť mistryně hry na
harfu, paní Nebeská-Kličková na královském tom
nástroji dvě skladby. Zajisté že obecenstvo naše
snahy »Hlaholu« úplně ocení a první jeho lelošní
koncert, jímž vstupuje do ročníku 41., četně navštiví
koncert začíná přesně o půl 4. hodiné odpolední.
Tinel
Kapitan Henriot
Bendl
Suk
Novák
Bendlův
Rudolfinum
Hlahol
Gevaert
Neščasná vojna
33
article
+Z Čoské Filharmonie. Dnes vydala s
Česká Filharmonie na nové umělecké tournée pa
krajích českých a koncertuje: dnos, 22. 1. m. v Berouně,
zejtra dne 23. t. m. v Rakovníku a v neděli dna
24. t. m. na Kladně
+ Naňa Meněíkova, jež s tak velkým úspěchem
právě uěkolikrát u nás vystoupila, uspořádá 1. pro-
sincem počínajíc větší tournée po Moravě, jež trvat
bude až do 15. prosince, jelikož dne 16, pořádi
umělkyně svůj samostatný večer písní v Praze. Pp.
pořadatelé, kteří by umělkyni chtěli získat, necht
přihlásí se do 25. t. m. v koncertní kanceláři pana
Mojmíra Urhánka v Praze, ve Václavské ulici č. 21.
ježio je ještě několik dní v tournée volných.
Urhánka
Beroun
Rakovník
Kladno
Morava
Praha
Václavský ulice
Čoský filharmonie
Český filharmonie
Naňa Meněíkov