V Praze, v sobotu dne 4. dubna.

K čislu 93.

Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách

NAk na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20 s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

DNí

Čisto v Praze za 2h a na venkově za 3h

ISII Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Z parlamentu. Z Vidně, 4. dubna. Když včera o k6 večer předseda poslanecké sněmovny hrabě Vetter uzavíral schůzi, skončil zasedání předvelikonoční způsobem tak chudým, jako byla celá kampaň: několika slovy, že vy plňují v tisku celé dva řádky. Více skutečně zasedáni toto nezasluhuje. Návrh zvláštního výboru na částečnou a zatímní změnu jedna- cího řádu na program první schůze poveliko- noční předseda nepoložil. Stalo se tak zajisté následkem odporu, který jest proti reformě té v kruzích poslanců a který se ozývá také dnes ze stati »Neue Freie Presse«. Tento odpor bude nutno dříve překonati. Bídnou bilanci předveliko- nočního zasedání jsme již uveřejnili v listě ranním, pokud jde o činnost zákono- dárnou. Dodávame nyní ještě cifry, které se týkají momentů vnějších. Konalo se celkem schůzí 31. Z těch byla 1 trojdenní. Podáno bylo vládních předloh 27. Dota zů na ministry 704; zodpověděno jich 301, avšak zodpověděno tím také mnoho do- tazů, podaných v kampani předvánoční. Za- jímavo jest, že podáno v nynějším zasedání petic 389 (v podzimním 618), z těch bylo 279 protokolováno. Do té chvíle však o žádné petici nebyla podána zpráva sněmovně. Jednání s ministerským předsedeu. Z Vídně, 4. dubna. »Neue Freie Presse« oznamuje, že předseda klubu če- ských poslanců dr. Pacák a místopředseda klubu, moravský poslanec dr. Stránský. měli včera s ministerským předsedou drem Körbrem dlouhou rozpravu. Ministr orby do Dalmacie. Z Vídně, 4. dubna. Ministr orby bar Giovanelli odjede na studijní cestu do Dalmacie. Z tábora křesťanských sociálů. Z Vídně, 4. dubna. Křesťansko-soci alní jednota na říšské radě měla včera schůzi

které předsedal dr. Lueger, z Italie se vrátivší. Bylo usneseno, agitovati a hlasovati na všechen způsob proti zákonu v pří- čině placení hotovými. Bylo dále usneseno zasaditi se o neprodlené postát- nění Severní dráhy. Konečně usneseno při celním tarifu zastávat se hospo- dářských zájmů této poloviny říše. Jen aby křesťanští sociálové setrvali při těchto svých rozhodnutích a nepadli zase na druhou stranu, jako se stalo při předloze o re- krutech. Obstrukce v uherském sněmu. Z Pešti, 4. dubna. Po dlouhém roko- vání strana neodvislosti se usnesla pozdě v noci připustiti parlamentní projednání před- loh o zatímním rozpočtu a nových platech úřadnických za tou podmínkou, bude-l zákon o rekrutech na letos od- staven. Nebude-li, bude provedena ob strukce také proti zatímnímu budžetu. Pro- tože nelze nadíti se, že vláda svolí, aby odložena byla předloha o rekrutech, jest ob strukce zahájena tím na celé čáře. Vyslovuje se naděje, že za velkonoční prázdně bude s obstrukční opposicí ještě vyjednáváno a do- dává se, že jest bezpodstatným očekávání. že vyjednávání úspěšně skončí. Strana neod- vislosti se usnesla vydati k národu manifest, není však určen termin, kdy se tak stane. Pověst o Ščerbinovi. Z Bělehradu, 4. dubna. Sem došla pověst dosud nepověřená, že ruský konsul v Mitrovici Ščerbina podlehl již svému zranění. Balkánské zmatky. Z Cařihradu, 4. dubna. Sultán na- řídil Hilmovi pašovi, který zůstal ve Skoplji, aby tam měl dozor nad hnutím albánským a odložil udělení »Exequatur« rakouskému konsulu. Sultán jest vůbec ne- odhodlán a netroufá si vystoupiti roz- hodně proti Albáncům. Rozhodl se poslati k nim novou upokojující komisi. Ze Sofie, 4. dubna. V okresu džumském vyskytly se povstale cké tlupy. Velké oddíly turecké

ho vojska s jízdou a děly poslány do průsmyku kresenského, aby je přijaly. Zde v Sofii zabaveno bylo velké množství zbraní. Včera v pohraniční Dupnici střelila policie na povstalce, kteří chtěli vpašovat zbraň do Turecka. Ze Sofie, 4. dubna. Prohlašuje se za lichou zpráva, jako by Rusko v příčině ma- kedonských událostí bylo učinilo rozklad bulharské vládě.

Telegrafické zprávy. Z Vídně, 4. dubna. (C.-B.) Císař pro- půjčil řediteli státní reálky v Trutnově škol- nímu radovi Josefu Wurmovi, odcházejí- címu na trvalý odpočinek, řád železné koruny třetí třídy. Císař sankcionoval osnovu zákona, usne- senou sněmem království českého ve příčině úpravy všeobecného sprostředkování práce, dále osnovu ve příčině náhrad cestovnícha stěhovacích učitelům na obecných a měšťan- ských školách přeloženým z ohledů slu- žebních. Z Pešti, 3. dubna. (C.-B.) Dnešní kon- ference strany neodvislosti usnesla se po několikahodinném rokování na násle- dujícím: Strana neodvislosti přeje si, aby stav ex lex nenastal a odmítá v té příčině veškeru zodpovědnost. Strana schvaluje sta- novisko, zaujaté posl. Fr. Košutem ve finanč- ním výboru, dle kteréhož odpovídá zájmům země, aby se jednalo o záležitostech už připra- vených, v první řadě o rozpočtu na rok 1903, jakož i o důležitých, jistou lhůtou vázaných předlohách, vyjímaje předlohu o zvýšení kontingentu nováčků. V případě tom je strana ochotna přijetí předlohy indemnitní nezmařiti. Nepřistoupíli vláda na toto sta- novisko, pak strana nejen že předlohu in- demnitní neschválí, nýbrž přičiní se všemi silami, aby předloha ta nenabyla moci zá- kona. Z Londýna, 3. dubna. (C.-B.) Ze sněmovny poslanců. Sněmovna za- mítla 114 hlasy proti 103 druhé čtení osnovy zákona, již byl poslanec Charles Mae

FEUILLETON. Cukrovar v obležení. Kus úřadnické epopeje. Napsal Adolí Zeman. Bylo r. 1890, toho roku, kdy dělnictvo, cí tíc svou dusnou porobu, uznalo potřebu svého svátku, na němž by ostentativně dalo na jev své mínění o panujících řádech v souvěké spo- lečnosti. Vybralo si den prvního května a tohot roku počalo poprvé svátek svůj světiti. V N., malém to městě českém, v jehož ob- vodu je pěkný cukrovar, již dlouho před tím rozšiřovaly se hrozné pověsti o piklech socialisti ckých, ba i anarchistických, kteréž ovšem byly vítanou stravou pro huby maloměstských šosáků Ostatně, mimochodem řečeno, bují v té kra jině hojně socialismus, ne ovšem z pravého, hlu- bokého přesvědčení — až snad na malé výjimky — ne z příčin čistě sociálních a ideových, ale spíše jako výstřelek několika pomatených, nespo- kojených hlav aneb z neporozumění několika lidem intelligentnějším, sečtělým, jichž hlásán pravd sociálních zvrhlo se pak ve sprosté nadá- vání vrchnostem a úřadnictvu. O hojnost nejrůznějších pověstí postaralo se již několik lidí z města a to stačilo ku podě- šení celé fabriky. Mezi úřadnictvem tehdejším nastalo čilé jednání a den před prvním květnem konala se hojně navštívená konference, na níž se jednalo o přípravách, kterak čeliti proti možnému pře- padu se strany nepřátelské, to jest se strany děl nietva.

Rozšířila se totiž pověst, že nespokojen dělníci přepadnou v noci továrnu. Pan ředitel Š. podal návrh, aby se zřídila z váhy jakási strážnice, kde by všichni úřadníe byli pohotově k hrdinné obraně. Návrh jeho byl také přijat jednohlasně. Ke zvýšení bezpečnosti byla pak zřízen z ponoených a ostatních zřízenců „stálá stráž“ Na účet továrny byly jim pořízeny „halapartny“ že byly jenom z plechu, na to se žádný neohlížel Tato stráž byla pak rozestavena ku plotu na vy výsená místa, odkud jako z bašt rozhlížela se do kraje, aby ihned dala zprávu o blížícím se ne- bezpečí. Jiní opět jako středověcí strážcové hradu obcházeli továrnu, vážně, důstojně, vě- domi si jsouce své důležitosti a hrozivé jich tváře nasvědčovaly o jejich odvaze a pohotovosti, pro- kláti každého nepřitele. Ne tak vážně pojímali svůj úkol páni úřad- níci, ozbrojení každý pistolí neb lankasterkou Seděli na váze kolem velikého stolu a posilňoval se z láhví temného piva „na tu vojnu Pojímali celou tu věc žertem- Nevěřili těm bájim, roztrušovaným po okolí nevěřili v takovou zvrhlost svěřeného jim lidu. jejž dobře znali a o němž soudili, že raději zteče hostinec, kde by se řádně najedl a napil, nez továrnu. Čas na váze při veselém „ládování“ jin ubýval rychle, jako voda . Byli tu všichni, ba, časem i pan ředitel mezi ně se podíval, aby je podělil municí, v po- době láhví piva a pěkných „blond“ portorik. Není divu, že brzy mezi nimi rozproudila se čila zábava, a nescházelo narážek, „že vlastně tenhle první květen je náramně pěkná věe.

Zvláště vážný a magacinér, v jedné osobě pan Ž., muž obecně vážený pro svou povahu dobrou a milou, překypoval humorem, jejž čer- pal jednak ze své přirozené povahy, jednak z prázdnících se láhví. „Hoši,“ vykřikl náhle. „Kde pak je vlastně pan adjunkt V.?° Nikdo nevěděl. „Nu, počkejte! Tak my se tady máme na- máhat, bdít a střežit celou fabriku a on zatím pěkně doma se válí v peřinách,“ povídal zase pan Ž. V tom ale hlásí „přední stráž“, stojící u vchodu se starou lankasterkou, dělník N: „Prosím, on šel do hospody k Němcům n kuželky.“ „Na kuželky,“ zajásal pan Z. „No, to se vrátí asi v 11 hodin. Hoši, tomu něco vyvedeme.“ A už se smlouvali. Konečně plán byl hotov. „Přední stráži“, kteráž „takto“ byla trochu na- tvrdlá, rovněž jednak z přirozené povahy, jednak účinkem prázdnících se láhví, bylo nařízeno, aby na každého, jenž by chtěl vstoupiti do to- várny, zvolala heslo „Postolo“. Kdo by jí neod- pověděl „Prty“, aby jej ihned zatkla a uvěznila na řepník. „Stráž“ uposlechla a šla na své místo Na váze páni zatím popíjeli dále. Schylovalo se ke 19. Venku bylo ticho, rušené jenom kroky opo- zdivších se chodců a štěkáním psů. Noc byla temná a zamračená. V tom bylo slyšeti blížící se kroky. „Postolo!“ zařval dělník N., „přední stráž“