3
masthead
20. srpna 1904. Císlo 229
4
article
noviska odborného, dospějeme k přesvědčení, že jich
praktikování přivodí ohromnou škodu poplatnictvu.
Povšimněmež si v odst. c) slov: „a kterou obec na
jeho útraty provede,“ — tu zříme, že v případu, ne-
provede-li a nebude-li udržovati kanalisaci v řádném
stavu, obec provede ji sama tak, jak bude chtíti z
ceny libovolně vysoké a kterýmkoli řemeslníkem na
účet vlastníka domu, jenž nebude směti do celé práce
ani špetnouti, za to bude ale za všechno povždy
zodpověden, nechťsi závada na kanalisaci číkoli vinou
vzešla. Obec závadu tuto ihned na účet jeho odstraní
j. kanalisaci předělá a pak mu prostě účet za pro-
vedené práce předloží k zapravení. Vlastníkovi domu
nebude poskytnuto příležitosti, aby se mohl bránit
proti výši cen za výkony opravně a aby podal důkaz.
že škoda na kanalisaci nevzešla jeho vinou a že
tudíž není povinen ručiti za škodu jiným způsobem.
Již z této stati vysvítá, že, kdyby ze osnova, jak
navržena jest, schválila, bylo by to, mírně řečeno.
pro majitele reanit kruté a nespravedlivé.
Též jest záhodno povšimnouti si odst. e) téhož
paragrafu, zavazujícího majitele domu, že musí pro-
vésti vše, jenom tak, jak mu bude obcí navrženo, tedy
po případě i způsobem u nás neosvědčeným-
ba on musí ručiti i za to, že by práce opravná ne-
dobře byla provedena. To se příčí docela i názorům
právním, neboť za škodu řemeslnou má býti původce
její k zodpovědnosti poháněn.
5
article
Též ponechávám ku posouzení, jak dalece je
oprávněno uslanovení § 10., totiž že odstranění a zru-
šení starých stok z domu vedoucích do hlavní stoky
zase jen obec bude prováděti na účet majitele domu
za ceny, o jichž výši se při tom ani zmínky nečiní.
Mám za to, že toto ustanovení spočívá asi na omylu,
neboť jak jest možno, aby obec nabyla pojednou práva,
že může na účet vlastníka domu dáti dělati nejen ka-
nalisaci uliční a domovní, ale i všechny ostatní práce
v paragrafu tomio uvedené dle svého volného uvá-
žení? Vlastníci domů nebudou směti proli tomu žád-
ných námitek činiti, nýbrž budou donuceni, aby obci
deponovali obnos, který bude prozatímně vypočten
na uhražení nákladu. Kdyby práce opravné se ne-
osvědčily, bylo by nutno je předělávati třebas ně-
kolikráte, až by účelu svému sloužily a veškeré vý-
daje s tím spojené připsaly by se nia úkor maajitele
6
article
Vracím se ještě k § 13. a to proto, že je až příliš
drakonický a bezohledně zasahuje do práv vlastni-
ckých. Dle něho má ze vlastník domu již předem za-
vázati, že zaplatí nejen všecky platy, které jsou mu
přoďepsány, ale i ty, jež se mu později uloží. To jes
skutečně příliš kruté ustanovení a může míti daleko-
sáhlé následky. Připusťme, že by příkladně vlastník
domu provedl odvodnění v domě svém nejlepším způ-
sobem, jenž se snad někomu znelíbí, pak bude
nucen vše předělati a náklad za předělávku ze svého
nésti.
V témže paragrafu je ale ještě jiné ustanovení
jehož ostří dlužn otupiti, totiž, že majitel domu po-
vinen bude zaplatiti i náklad za udržování kanalisace
pod chodníkem. Dle toho jest mu pečovati
o onu část kanalisace, jež se v jeho pozemku ani ne-
nachází, kterou ani nedělal, jež mu ani nepatří. Z toho
nejlépe vyzírá, že celá osnova kanalisační byla sice
dělána pro nás poplatníky, ale úplně bez nás. Kdyby
tato stať měla se uplatniti, značilo by to konfiskaci
našeho majefku.
8
article
Osnova však zabíhá ještě mnohem dále, nebot
dle §§ 1. a 4. dává úřadům moc, dle níž majitel domu
bude povinen ihned, aniž by bylo dříve nějskou ko-
mísí neb jiným šetřením zjištěno, že jest mutno tak
učiniti, z nařízení tohoto úřadu kanalisaci dle ustano-
vení osnovy této prověsli a když by snad majitel
domu ihned neuposlechl, má míli úřad to právo, dáti
provésti kanalisaci na účet jeho (majitele domu) neče-
kaje ani, jak o tom vyšší instance rozhodne.
9
article
Že by ustanovení toto z důvodů mnou již pře-
dem uvedených oprávněným a občanským bylo, po-
chybuji, zvláště, jde-li o domy, které již dnes stoj
a v nichž vše dle do dnes platného staveb-
ního řádu udělati se musilo a dle téhož řádně pro-
vedeno jest a uslanovením těmto dobře vyhovuje
Jde-li o stavbu domů nových v ulici, kde již nová
kanalisace provedena jest, buďtež ai tam novoly
oběma stranám vyhovující zavedeny, však v domeh
starých, kde dobrá kanalisace na základě do dnes plat-
ného slavebního řádu zřízena jest a = jak jsem již
uvedl — která mu zadost činí, neměly by se věci
osnovou navrhované žádati dříve, dokud by nena-
dešly okolnosti § 57. osnovy, neboť jestli že by se
věci ty na majitelích starších domů hned nyní žá-
daly, byla by tím celá řada majitelů domů donucena
prostavěti i poslední majetek, který jim ještě na domě
zbývá a tím ovšem, jak se samo sebou rozumí, by
kyli uvrženi v bídu nezaviněnou a nevím, zdali by
jim pak za to přístřeší u sv. Bartoloměje bylo po-
Osnova tato poskytuje ovšem v §§ 57. a 58. pro
staré domy, jež dle dosud platného stavebního řádu
vystavěny jsou, jisté úlevy, ale ustanovení o těchto
úlevách jest stylisováno způsobem tak pružným, že
by bylo majiteli domu těžko, jich se dovolávati a
nebyl by majitel domu nikterak chráněn tím, že má
kanalisace provedenou tak, jak do dnes platným řádem
stavebním předepsána jest.
skytnuto.
Bartoloměj
10
article
Měl jsem příležitost osnovu tuto, hned jak
vznikla, prostudovati a tu prozkoumav ji zalekl jsem
se požadavků jejícn a přemýšlel jsem, jakými pro-
středky by se dalo čeliti takovým krutým předpisům
a jak je uvésti na pravou míru, aby ze osnova na
naše poměry hodila. Mohu říci, že práce tato
nebyla marna, neboť docílil jsem toho, že mně byla
poskytnuta možnost, abych na patřičném místě, když
se o schválení této osnovy jednalo, na její vady po-
ukázal a uvádím to s uspokojením, neboť v komisi
zúčastnění pánové se k náhledům mým ve mnohém
přidali a uváživše věc, souhlasili, že osnova, jak na-
vržena jest, přijati se nemůže a že tedy bude nutno,
aby se přepracovala a na námitky komisi činěné aby
patřičný zřetel se vzal, načež ku poradě ve věcité
aby byli přibráni experti z korporací: spolku archi-
tektů a inženýrů, spolku majitelů domů atd.
To vše se ovšem stalo, ale celá osnova nedošla
přece schválení, neboť se komise ta usnesla v ten
smysl, že ani tato opravená osnova ze na naše Gjak
technické tak finanční) poměry nehodí a že se ještě
k dalším úvahám doporučuje, což se také stalo a
tak doufám, že se osnově té ostří, jež v sobě chová,
ubéře, zvláště 88 57. a 58. že se upraví tak, aby se
kanalisace dle postupu doby v zásadách osnovou zmí-
něných prováděla v těch mezích a takovým způsobem,
aby tím majitel domu ve svých právech a majetku
zkracován nebyl a aby ku placení za tyto práce byl
přibrání nejen majitelé domů, ale i všichni s námi
Praze spolubydlíci občané a aby se zákon pro
ná s nedělal bez násl
Praha
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Zamské barvy. Císař navštívil těchto
dnů Marianské Lázně a Karlovy Vary, projel
vůbec na své cestě, podniknuté k vůli návštěvě
krále anglického, čásť tak zvaného »německého
území«. Se zvláštním zadostiučiněním oznamo
valy německé listy, že při této příležitosti vztý
čeny byly všude, kde se císař mezi Němci ob-
jevil, jen černožluté a černočervenožluté pra-
pory, prapor bíločervený, tedy prapor zemský.
že vlál jen výjimečně ze sídla toho kterého fana-
tického Čecha. Zvláštní to dojista úkaz ! Prapor
český v českém království výjimkou. Proč Němei
nenávidí barvy zemské je dobře známo a ně-
mecké soukromníky nelze nutiti, aby respektoval
barvy království českého, jejich barvy nejsou
bílá a červená. Již proto ne, že barvy ty nejsou
pouze zemské, ale, že jako všude jinde, také
i u nás staly se barvami národa, jenž je repre-
sentantem tohoto království, že staly se národ-
ními barvami českými. Ostatně směr německo-
centralistický již na samém počátku ústavních
bojů v této říši svou speciální záští poctil právě
znaky tohoto autonomního království a tvrdí-
Němci, že jsme si znaky ty přivlastnili,
že nemohou býti tedy také znaky jejich,
je to nepravda. Němci to byli, kteří
hned při počátku tak zvané ústavní éry vypo-
věděti boj barvám zemským a zemským symbo-
lům: české liliové koruně a českému lvu. A
jestli dnes není rozdílu mezi barvami této země
a národními barvami zemskými, je to především
jejich vina. K lásce ovšem ani v této věci ni-
koho nutiti nelze, jinak ale má se věc, pokud
jde o úřady, o školy a o instituce veřejné.
Němec
Čecho
Karlov Vara
12
article
Tážeme se především, proč zemský výbor trpí,
aby úřadové autonomní a ústavy zemské, pokud
nalezají se v území smíšeném, většinou Němei
obydleném, při slavnostních příležitostech barvy
zemské ignorovali? Odpoví se nám, že zemský
výbor postrádá exekutivy, že to úřad jinak vy-
soce postavený, který právo má vydávati naří-
zení, ale nijakou nemá moc vynutiti, aby byla
šetřena. Jest to anomalie, poměr k neuvěření,
učiněný administrativně-právní nesmysl, však
zemský výbor má přes všechno to, takovou
ingerenci na samosprávný život a na instituce
autonomní, že kdyby chtěl, mohl by zjednati
v mnohém směru a leckdes respekt k zem-
ským barvám tohoto království. Když ale
níc se neděje, potom ovšem nelze diviti
se, že tisícové cizincův, přítomných v Karlových
Karlová
13
article
Varech, nezvěděli v minulých dnech slávy vůbec,
jaké jsou barvy země české. Tážeme se ostatně
co stalo se ze strany zemského výboru, když ně-
která německá okresní a obecní zastupitelstva se
usnesla, že odstraní znak zemský ze svých štítů,
že jej nahradi rakouským orlem a že také ze
štítků strážníků a přísežných hlídačů odstraní če-
ského Iva, jenž zákonem jako odznak zřízeneů
těch je stanoven? Učiněny ve směru tom nějaké
kroky? Byly upozorněny dotyčné obce a okresy.
že zřízenci jejich bez znaku zemského pozbývají
zvláštní ochrany jako zřízenci úřadní ? Máme z
to, že nestalo se ve věci té pranic. Však nejen
úřadové autonomní, nýbrž i úřady a ústavy státní
jsou povinni respektovati znak zemský. A je to
hrubá nešetrnost, když v územi, jež zovou ně-
mecké uzavřené, úřadové ti naprostým ignorová-
ním barev a znaků tohoto království pomáhají
propagandě, která nenese se za centralistickým
sesílením této říše, jak své jednání omlouvá ně-
mecko-prušácké farizejství přesvědčených Schöne-
reroveů, nýbrž jejíž účelem je připraviti stravi-
telnější paštiku pro příští události... V českém
kraji úřadové namnoze vyvěšují ve slavnostní dny
vedle černožlutých praporů též prapory v barvách
zemských, však již v Praze tak nečiní, zejmena
nikde na německé škole, jejíž budova je ma-
jetkem státním neb nalezá se ve správě státní.
Iva
Schön
Praha
14
article
Tážeme se, jakým právem tak se děje? Proč
trpí dozorčí úřadové, jež každé národní hnuti
na škole české nemilosrdně stíhají, aby němečti
úřadové a správci německých škol v Čechách
barvy tohoto království tak „rubě ignorovali?
Království české není pouze bistoricko-politická
individualita ze stanoviska našeho státního práva,
nýbrž historicko správní celek i ze stanoviska
platné centralistické ústavy a je v první řadě
povinností místodržitelství, aby si bylo toho vě-
domo a nepomáhalo Němeům v tendenčním
povrhování a snižování barev a odznakův zem-
ských. Jděme dále ještě. Povinnosti naší je.
abychom se též o to zasadili a při každé při-
ležitosti o to žádali, aby též s praporův a se
standart českých pluků a oddělení vlály české
barvy. Když ve všem je tomuto státu vzorem
Německo, proč ne také v tomto? Proč nepři-
kládá se na příklad ku označení každého pluku
též název země, odkud se rekrutuje. Mohou-li
míti v Prusku »první pluk slezské pěchoty«,
»druhý pluk braniborských kyrysníků« atd. —
proč by u nás nemohl zníti název pražského
pluku: »pluk české pěchoty číslo 28« atd.
Čechy
Německo
Prusko
15
article
Nechť si nemysli vídeňští páni, že vědomi
příslušnosti říšské povznese mravní sílu vojska,
desetkrát mocněji by působilo na ně vědomi
národní a příslušnosti zemskéa
— »Silnace výtvarného umění v Čecháchs
V měsíčníku prof. dra. F. G. Masaryka uveřejní,
pan Edv. Bém pod uvedeným titulem článek-
v němž vyšetřuje stav výtvarného umění če,
ského, zajisté v nejednom ohledu neutěšený
a příčiny této neutěšenosti. Byli bychom vý-
vody tohoto »zlatého mládí« pustili docela
mimo se, nejen pro jich nesnesitelný afekt,
připomínající méně talentované padělatele orna-
mentu »nové krásy», ale i proto, že není naším
zvykem cizí vody odváděti ze splavů, pro něž
určeny. Leč pan spisovatel na dvou místech
dotýká se jména našeho listu způsobem, který
přes zřejmou zúmyslnou vyzývavost jeho, ne-
míníme zůstaviti bez povšímnutí, několika co
možno suchými a stručnými slovy. Pojednávaje
parte pro toto o nepříznivé situaci spolku vý-
tvarníků »Manesa«, vypočítává protivníky jeho
světlých snah, i shrnuje je pod vrcholivým ozna-
čením »obmezené chasy temna o
»Nár. Listů« až do klerikálních vrstev« .
Nuže toť nadávka, nemýlímeli se, a pan spílatel
připojuje k ni hned řadu jiných, mluvě o »su-
rových výpadech, insinuacích, nájezdech, upja-
tosti, nesoudnosti a neprozíravosti« takovéto
chasy temna. Ať již píše pan Bém o své či
cizí újmě, nemluví pravdu nejen proto, že na-
dává, ale i z ohledu na objektivní stav věcí.
Můžeme říci, že málo který list český, ba
směle tvrdíme, že žádný jiný český dennik
nevykonal pro spolek »Manese a jeho účely
tolik, co »Národní Listy«. O tom nechť mluv
naše nedělní rubrika výtvarného umění, kdež
nejuznalejším úvahám péra bezesporně uznaného
za jedno z nejpovolanějších o každém vý-
stavním podniku »Manesově« dostává se publi-
citou našeho listu co největšího rozšíření.
profesor
doktor
F G Masaryk
Edv
Bém
16
article
Avšak nejen téměř nepřehledná již sloupořad
naší odborné rubriky jsou tu svědectvím, co se
týče uměleckých činů »Manesa«, jeho
výstav, byli jsme s to splňovati jeho
někdy každodenní přání s velikou ochotou té-
měř každodenně. Nemohou se tedy spilavá
slova světlého anděla chrámu nevšednosti —
málem bychom řekli světlého chasníka — tý-
kati uvedené rubriky. Leč trn v kůži zalknutý
hned se ukáže. P. Bém totiž, vynášeje naji
ném místě veškerého uznání hodné, v pravd
ideální snahy »Manesa«, dí, že doufal, tiše
pracoval a že všechna svá protivenství tajil
zejmena to, že výstavu worpswedských malířo
navštívili většinou pražští Němci — ač neunik
prý útokům v »Nár. Listech« o beznárod
nosti. Až dosud platilo pravidlo, že ti, kdož
pronikavě, leč s čistým srdcem zaměstnávají se
uměním, pod jeho vlivem zušlechťujícím zkry
stalisovali svou povahu, odtud milování hodný
i soukromý relief postav skutečných mistrů. O
essayisty, který výhradně o výtvarném uměn
píše, mohlo by se očekávati, že bude aspoř
mluviti pravdu. Neboť není pravda, že »Nár
Listy« kdy útočily na »beznárodnost Manesa«.
P Bém
Němec
17
article
Jest ovšem pravda, že na těchto místech bylo
»Manesu« vytknuto, nikoli u příležitosti Worps
wedských, ale u příležitosti výstavy Rodinovy.
že německým uměleckým korporacím a kapa
citám pražským poslal výhradně německ
pozvánky, ale nikdy nebyla u nás »Manesu«
vytýkána »beznárodnost«. Že jsme dobře uči-
nili, vybojovavše v samém »Manesu« uznán
názoru o skutečném taktu pro styky mezi re-
presentanty českého a německého umění v Če-
chách, svědčí ten prostý fakt, že se nic po
dobného od té doby neopakovalo. Co se týče
snárodnosti« anebo »beznárodnosti« po stránce
uměleckého svérázu, máme jinde místo k pro-
jednání těchto sublimností. Zde pro nás poli-
tické praktiky a nacionalisty v řadě první bude
platiti ono umění za nejnárodnější, kteréž při
spěje k vychování národního karakteru nejen
co do kulturní odlišnosti a individuality
národa, ale i co do upevnění národní vzdornosti
proti všem odnárodňovacím tendencím. Nám —
18
article
zde na tomto místě — bude nejvítanější ono
umění, z něhož by národ čerpal nadšení
radost pro svůj těžký boj; umění takové, které
národu samo za to státi bude, aby dále
žil i aby sobě řekl, že nebyly marny
oběti na statcích i na krvi, jimiž umožněn byl
vývoj takového národního umění; nám bude
nejvřeleji vítáno umění, k vůli němuž by nebylo
nutno slevovati na národní hrdosti, uvědomění
a páteři. Za nynějšího zoufalého zápasu proti
vlivům germanisačním, deroucím se do české
domácnosti národní nejen všemi póry, ale
všemi průlomy, nedá se lid ani p. Bémem ve-
spílati a vnadávatí do výstav německých
sehe výtečnějších a v Německu populárnějších
umělců — což budiž beze všeho uznáno —
a to i kdyby byly pořádány spolkem tak nepo-
chybně národním, jako je »Manes« a jen vý-
hradně česko francouzskými pozvánkami, což
jest oproti německým rozhodný pokrok. Se
stanoviska národního se nám dokonce líbí, že
většina návštěvníků na výstavě worpswedské byli
Bém
Německo
19
article
Němci, tihneť svůj k svému nejraději. V tom
vězí také jedna z formulí finančního neúspěchu
manesovských výstav německých a původ hoř-
kosti jich entrepreneurů, stupňované až k ne-
zdvořilosti. Jest marno chtít politickou situaei
odlišovat od kulturních styků dvou národů, kul
německého umění jest na ty doby v českém
lidu vyloučen, pro duši národní jest každý jiný
úsudek příliš složitý, třeba by čásť inteligenee
snáze překonávala citové motivy, bránící nezka-
lenému požitku z umění jinak dokonalého.
kteréž snad a zvláště pokud se týče Worps-
wedských může platiti za vzor národníh
umění . . . Ale vytýkat mládeži české, že pod-
lehla vlivu zbabělosti, přetvářky a bezkarakter
nosti, tvrdit, že duchový život po většině v Če-
chách nalezá ospalost, že chasa temna roze
střela nad ním příšernou hlubokou noc, protože
obecenstvo nechodi na Němce do pavilonuu
Kinského zahrady, je stejně naivní jako odvážné,
venkoncem pak směle neslušné.
Němec
Kinský
20
article
— Osobní. Za starostu okresního zastupitelstva
zbraslavského zvolený rolník Olakar Nebeský
z Radotína byl od císaře potvrzen.
— Zprávy rodinné. Slečna Mařenka Procház-
kova, dcera obvodního lékaře ve Velimi a pan
František Slavík, úřadník pražské Úvěrní banky.
slavili dne 14. t. m. zasnoubení.
— Úmrtí. Rodina páně Kindlova v Hracholu-
skách utrpěla těžkou ztrátu. Zesnula ji dceruška
Mařenka ve stáří 9 roků. Tělesné pozůstatky ze-
snulé budou dnes o 4. hod. odpol. z domu smutku
(zimní hospodářská škola v Hracholuskách) na hřbitov
roudnický pohřbeny. — V Unhošti zemřel dne 19.
. m. pan Václav Růžička, 75letý soukromník.
Pohřeb koná se v neděli o 3. hod. odp. na místní
hřbitov. — V Praze zemřela ve čtvrtek dne 18.
t. m. pí. Julie Zelenková roz. Borňákova.
choť nájemce Žofina, v 52. roce věku svého. Tělesná
schránka zesnulé bude dnes o 4. hod. odpol. ve
farním chrámu u sv. Vojtěcha vykropena a na hřbi-
tově olšanském do prozatímní hrobky uložena.
Procház
Slavík
Kindlův
Mařenka
Růžička
Zelenková
Žofina
svatý . Vojtěch
Radotín
Hrachol
Hracholusky
Unhošť
Praha
úvěrní banka
21
article
— Princeza Walesská přibyla včera ráno in-
cognito do Prahy a ubytovala se v hotelu „U modre
hvězdy“. Ve 3 hod. 9 minut odjela rychlíkem podmo-
kelské dráhy do Drážďan. Na nádraží očekával ji angl.
konsul Wentworth Forbes.
— Z rady král. hlav. města Prahy. Ve včerejší
schůzi městské rady pražské projednány tyto zále-
žitosti: Hruhý příjem v týdnu od 7. do 13. srpna t.r.
obnášel na lávce z Vyšehradu na Smíchov 311 K 46h.
na mostě Palackého 4485 K 50 h, na mostě žofínském
559 K 82 h, na mostě císaře Františka 4169 K 78 h.
na mostě císaře Františka Josefa 3696 K 28 h, na
mostě přes Štvanici 2914 K 4 h, na mostě libeňském
455 K 76 h. — V lázních vybráno v témž týdnu na
Žofíně v parních a vanových 880 K 80 h, v slatinných
337 K, v uhličnatých 21 K; v říčních na Žofíně 76 k
40 h, v říčních pod Křížovníky 144 K, v Praze-VII.
v lidových 94 K 78 h, v říčních 178 K 65 h.-
Dělníků zaměstnávala obec v týdnu od 13. do 20.
srpna t. r. 3246 a to 2989 řádných a 257 mimo-
řádných. — Pokud staveb se týče, povolena bylap.
Princeza Walesská
Wentworth Forbes
František 4169
František Josef
Praha
Drážďany
Smíchov
Palacký
Žofín
144 K
22
article
M. Blechovi stavba čtyřpatrového domu s konírnou
na staveništi č. 8 sk. XXXVII., p. MUDru. Frantoví
povolena stavba čtyřpatrového domu na stav. 7 sk
XXXVII. assanačního obvodu; panu Adolfu Liebsche-
rovi stavba domu na stav. č. 4 sk. XXXII. assana
obvodu staroměstského. — Při dalším jednání navrh
měst. rada p. Patočka, by bylo so domáháno samo-
statné berní správy pro Malou stranu a Hradčany
Návrh přikázán referátu besnímu. Měst. rada p. d
Scharí navrhl, aby vyšetřeno bylo, zakládají-li se
na pravdě zprávy, že provedení nádrže u Želnavy na
Sumavě, ačkoliv úplně již hotové, má býti odlo-
ženo na dobu neurčitou a je-li tomu tak, by jměffem
obce pražské na příslušných místech bylo důrazně
naléháno na brzké provedení, vzhledem k důležitosti
klerou věc má zejmena za lelošní vodní kalamily.
— Z městské rady v Žiškově. Ve schůzi městské
rady v Žižkově konané dne 18. srpna 1904 usneseno
bylo vydati povolení k obývání a užívání domu čp.
1038 M. Novákové, čp. 1043 a 1044 F. Štorkanovi, čp
1045 a 1046 Vilému Kohnovi, přístavby II. patra
na dům čp. 28 náležející panu J. Kindlovi, čp.9
patřícího p. Kadlecovi, čp. 1039. 1040 a 1041 patřících
p. J. Kotlandovi, čp. 1042 p. J. Duškovi, vesměs z
pedmínek stanovených městskou technickou kanceláří.
M Blech
Mudra
Liebsch
Patočka
Žiškův
M Novák
Kohn
J Kindl
Kadlec
J Kotland
J Dušek
Hradčany
Želnava
Žižkov
23
article
Dále usneseno bylo vydati povolení ke stavbám tří-
patrových domů B. Pífflové v prodloužené ulici Ha-
rantově, Anně Bernardové v ulici Havlíčkově, Petru
Harounkovi v třídě Poděbradově. Vzato na vědomí.
že c. k. rakouské státní dráhy hodlají za příčinou
přestavby pražského nádraží císaře Františka Josefa
prověsti další tři koleje přes Karlovou třídu pomocí
železných mostů a usneseno spisy věci té se týkající
postoupiti k vyjádření a podání návrhu městské tech-
nické kanceláři. Dále bylo vyřízeno 20 menších zá-
ležitostí stavebních. Usneseno pohořelým ve Vimperku
věnovati peněžitý obnos a zaslati jej tamějšímu od-
boru Národní jednoty pošumavské. Zásadně usneseno
převzíti studně v domech čp. 218, 505, 286, 898, 812.
216 a 238 do správy obecní. Konečně bylo vyřízene
34 záležitostí živnostenských, chudinských, zdravot-
ních a hospodářských
— Novoměstská radnice. Na základě komisionál-
ního Hízení ze dne 2. srpna t. r., o kterém byla již
veřejnosti zpráva podána, schválilo místodržitelství
projekt přizpůsobený částečně dřívějšímu slohu tét
budovy: při tom však doporučilo co možná největší
rozšíření oken prvého patra, by ještě více byla facadn
dřívějšímu stavu přizpůsobena. Ohledně velké síně
v prvém patře, vyjádřilo se místodržitelství, že znovu-
zřízení její jest závislým od dříve schválených již dis-
posic. Usneseno, by městská rada domáhala se všemi
cestami přijetí plánu, který pp. arch. Hilbert a st. r.
Bernardová
Havlíčkův
Harounk
Poděbradův
František Josef
Hilbert
Karlová třída
Vimperk
24
article
Wiehl vypracovali
— K slavnostem řemeslnicko - živnostenským
Městský rada p. Jirousek v procítěné řeči tlumočil
radě městské zvláště pak starostovi p. dru. Vladimíru
Srbovi a jeho náměstku p. Seifertovi vrouci díky
českého řemeslnictva za vše, čím slavnostem těchtc
stavů ve dnech 13. až 15. t. m. prokázány pozornost
a podporován jejich zdar. Líče nadšení a vděk, se
kterým přízeň obce pražské upřímně byla přijata
žádal, aby městská rada vzala tento projev na vě-
domi. Starosta p. d. Srb, dav projev protokolovati
prohlásil, že zástupcové obce s radostí spolupůsobil
ke zdaru cílů, slavností řemeslnictva a živnostnictva
vylknutých.
— Universitní kuřsy přázdninfové v Náchodě.
Wiehl
Jirousek
Srba
Seifert
Srb
Náchod
živnostenský městský rada
25
article
Účastníci kursů užili dne císařových narozenin k ma-
nifestaci pro vyšší vzdělání učitelstva. Prostřední
ctvím ministra vyučování dr. ryt. Hartla zaslán ka
binetní kanceláři J. V. tento telegram: „142 českých
učitelů a učitelek ze zemí koruny české, shromá ždě
ných na universitních kursech feriálních v Náchodě
skládá ve významný den narozenin Vašeho Veličen-
stva u stupňů trůnu svůj povinný hold se vřelým
přáním, aby vroucí tužba učitelstva po vyšším vzdě
lání co nejdříve byla uskutečněna. Za pořada telstv
kursů: Skála, Havlík, Rychter, Štorchová. Kromě toho
zvláštní deputace odevzdala p. okr. hejtmanovi v Ná-
chodě K. Doskočilovi pamětní spis, podepsaný všem
účastníky kursů se žádostí, aby jej kabinetní kancelář
odeslal, což ochotně bylo slíbeno.
— K Matici České, sboru musejnímu pro vzdě-
lání řeči a literatury české, přistoupili jako zakla-
datelé pp. Ant. Kolbaba, c. k. vrch. finanční komisai
v Plzni, Robert Selunský, úřadník Hypoteční banky
v Praze, P. Ignác Zanáška, katecheta v Uherském
Hradišti, obec král, města Plzně. Zakladatelem Matic
České stává se, kdo zaplati buď celý doživotní pří-
spěvek 105 K najednou nebo v pěti ročních vkladec
po 21 K. Složí-li člen první vklad 21 K, má práv
dostati knihy v ceně 20 K. (Členové nevymírajíe
celý příspěvek 300 K. neb roční vklady po 60 K.
doktor
Hartl
Havlík
Rychter
Štorchová
Doskočil
Kolbaba
Selunský
P Zanáška
Náchod
Ná
Plzeň
Praha
uherský Hradiště
obec král
26
article
Přihlášky nových zakladatelů přijímají se kdykol
v roce a veškeré dotazy zodpoví expedice Matice
české v museu království českého. Řád a seznam
spisů pošle se na požádání zdarma. Letos vyjdou
nákladem Matice České V. V. ryt. Tomka »Paměti«,
spis velmi zajímavý v tisku se nalezající.
— Nadace pro chudé rodiny. Roční úroky z na-
dace založené panem Karlem Kunevaldrem dne 18.
května 1859 v Praze zemřelým, jež roku letošního
mezi čtyři chudé a hodné rodiny bez rozdílu nábo-
ženství rozděleny býti mají, činí 268 korun. Ti, kdož
činí nárok na podělení z nadání tohoto, nechť podají
žádosti své opatřené vysvědčením chudoby a zacho-
valosti nejdéle do 6. září 1904 v podacím protokol
magistrátu král. hlav. města Prahy. K žádostem ne
doloženým neb po lhůtě podaným přihlíženo nebude.
— Knihy a časoplsy do zněmčeného a ohrože-
ného území. V posledních dnech obdržela Česká obec
sokolská pro knihovny jednot ve zněmčeném území
a v severním Pojizeří, kde český lid otročí něme
ckému kapitálu, cenný dar od p. Tom. Ryšánka,
ředitele cukrovaru v Rusku, jenž daroval »Světozor«
»Zlatou Prahu«, »Osvětu« a jiné spisy. Paní Loukot
ková z Prahy darovala k témuž účelu několik ro-
mánů a povídek. Do kterých míst zaslány v posled
ních týdnech darované knihy, zejmena 150 svazků,
jež věnovali absolventi obchodní akademie v Chru-
dimi, oznámili jsme před několika dny. V nejbližších
dnech zašlou se knihy sokolským jednotám v Nové
Vsi u- Duchcova, v Podmoklech n. L. (zejmena časo-
pisy), v Pecce u Nové Paky a v Bořkově u Semil.
Tomek
Kunevaldr
Tom
Ryšánek
Loukot
Praha
severní Pojizeří
Rusko
Chr
Duchcov
Podmokly
Nová Paka
Bořkov
Semily
Světozor
sokolský jednota
27
article
Poněvadž jest dosud řada jednot v ohroženém území,
jichž knihovny potřebují doplnění, aby četným čte-
nářům vyhověli mohly a nové jednoty zde se zaklá-
ají (právě ustavil se »Soko!« v České Lipě), douf
Česká obec sokolská, že příznivci českých menšin
a Sokolstva i na dále v její knihovní akci podporo
vati ji budou. Knihy přijímá tajemnický úřad Č. O. S.
v Praze ve Ferdinandově tř., ve Šlikově paláci ve
dvoře, II. patro.
— Dědictví. Kdo by věděl, kde se zdržuje, aneb
v poslední době zdržovala, po případě jestli a kde
zemřela Anna Švemlerová, pocházející z Vol-
tuše u Rožmitála, která byla ještě v roce 1878 ho-
spodyní u c. k. okresníbo soudce Frant. Korála
Berouně, nechť to laskavě oznámí ustanovenémují
soudem opatrovníku JUDru. Václavu Nebeskému,
advokátu v Březnici. Jde o zachování skrovného
dědictví pro tuto Annu Švemlerovou, po případě pro
její chudé příbuzné.
— Změny držebností. Pí. Renáta Stránská z Gri-
fenfeldu koupila od podnikatele staveb p. Václava
Zahrádeckého domy č. 1208 a 1209 se zahradou v Ko-
runní třídě na Král. Vinohradech za 200.000 K. Na
splátku kupní ceny převzal p. Zahrádecký od paní
Stránské statek č. 3—4 u Chebu za 158.000 K. —
Štáb. lékař p. MUDr. Adolí Zemánek koupil od paní
Františky Milnerové roz. Bachaiblovy pozemek odč
kat. 61/3 v Jungmannově tř. na Král. Vinohradech
za 9000 K. — Pan Josef a Anna Wagnerovi koupili
polovici domu č. 107 v Jungmannově třídě na Král.
Soko
Švemlerová
František
Nebeský
Stránská
Král
Stránský
MUDr
Zemánek
Milner
Bachaiblův
Jungmannův
Josef
Wagner
Český Lipa
Č . O . S
Praha
Ferdinandov třída
Rožmitál
Březnice
Gri
ko
Vinohrady
Cheb
Jungmannův třída
Šlikův palác
Korál Beroun
28
article
Vinohradech za 4656 K. — Pan Jan Kocourek koupil
od pp. manželů Josefa a Anny Uzlových dům č. 248
v Českobratrské ulíci v Žižkově za 11.400 K. —
Pp. manželé Jan a Rozalie Janouškovi koupili od paní
Emilie Filipové dům č. 516 na nároží Miličovy a Štit-
ného ulice v Žižkově za 54.000 K. — Pan Jindřicha
Adéla Hirschovi koupili od MUDra. Arnošta a Hugona
Veita a od p. Roberta a Ludmily Švandových a spol.
dům č. 69 na nároží Jeronýmovy ulice a Husovy třídy
v Žižkově za 149.000 K. — Velkoobchodník p. Frant.
Rašín z Ryzmburgka, pp. Jindřich a Antonín Cifkové.
maj. realit, pí. Růžena Liskova, pí. Jindřiška ze Skram-
líků a pí. Milada Solnářová koupili společně od pí
Josefiny Kurzové pozemek č. kat. 276 v Žižkově z
10.500 K. — Pp. Václav Šimek a p. Václav Mott
kcupili od p. Šimona Weissa pozemek č. kat. 433/19
v Žižkově za 8155 K. — PI. Anna Obrmajerova kou-
pila od majitele realit p. Aloisa Weigerta dva stavební
pozemky č. kat. 409/1 v Hloubětíně za 5800 K.
— Mohamedánský pohřeb na Moravě. V olo-
moucké věznici odpykávají si trest dva mohamedáné
ze Soluně, kteří pro četné krádeže, v severní Moravě
provedené, odsouzeni byli k delším trestům. Jeden
z nich jest ženat a jeho manželka žije se dvěma
dětmi v obci Novosadech u Zábřehu. Jedno z dítel
těchto před několika dny zemřelo a jelikož dle mo-
hamedánského vyznání má mrtvolu jeho omýti, obléci
a pohřbíti pouze otec, odebrala se matka zemřevšího
dítka do Olomouce žádat, by jeho otci dovoleno byl
zmíněné výkony provésti. Krajský soud prosbě jej
také vyhověl a uvězněný mohamedán vyslán v prů-
vodu vězeňského dozorce do Novosadu, kde své dítk
pohřbil dle mohamedánského ritu.
Kocourek
Josef
Anna
Jan
Janoušek
Filipová
Jindřich
Hirsch
Mudra
Arnošt
Hugon Veit
Robert
Švandův
Husův
František
Rašín
Cifková
Liskův
Jindřišek
Skram
Solnářová
Josefin
Šimek
Václav Mott
Weissa
Obrmajerův
Weigert
Novosad
Vinohrady
Žižkov
Miličov
Štit
Jeronýmův ulice
Hloubětín
Morava
Soluň
Novosad u Zábřeh
Olomouc
Ryzmburgko
29
article
= Novoměstský obeční dvůř. Došel nás lent
přípis: Před několika dny stěžoval si v „N. L.“ občan
vinohradský, že obec vyváží smetí po ulicích smetené
na náměstí krále Jiřího a tamr je často nechává ně-
kolik dní ležet. Náměstí krále Jiřího je daleko od centra
města a třeba že nepřístojnost tato je odsouzení hodná.
je citelna přece jenom menší části občanstva. Ale
v samém středu měst pražských trpí se již po
řadu let nepřístojnost, která jistě uchází pozornosti
povolaných orgánů, poněvadž nelze mysliti, že by
byla trpěna vědomě. Myslím, totiž způsob ukládánl
smetí v novoměstském obecním dvoře. Dvůr tento,
umístěný v komplexu domů mezi Žitnou ulicí a Ko-
menského náměstím a ústící jednou frontou do ulice
Sokolské, druhou do ulice Táborské, hyzdí svým cb-
sahem jednu z nejkrásnějších částí hořejšího Nového
města. Na rozsáhlé nádvoří svážejí se tu kárky a po-
vozy smetí z celého Nového města. Od časných hodin
ranních ozývá se tu zvonění, křik, hluk vyváděnýeh
koní. lomoz přetahovaných vozů a hulákání metařů
skládačů, takže již od páté, v letě i od čtvrté bodiny
ranní obyvatelstvo této části města je rušeno a zne-
pokojováno. Ale to není ještě všecko. V dopotednícl
hodinách sveze se sem konečně smetí z celého okol,
nakládá se z kárek na vozy, přehazuje z vozu na včz
za stálého hluku a hulákání lidí tím zaměstnanýcn
Jiří
král Jiří
Žitná ulice
ko
Táborský
obecní dvořit
30
article
Na vozech zůstává smetí nepřikryto, často nekropeno
několik hodin. Hejna much, pasoucích se na odpadelcn
smetí vzlétají co chvíli a plní okna i byty kolen
dokola nastavených domů a obtěžují nesnesitelně oby-
vatele tohoto čtverce. V letošním horkém létě vy-
líhlo se jich tu milliardy a ty všecky musili vychy-
tati s námahou obyvatelé okolních domů. Nehledl
ani k tomu, jsou mouchy, pasoucí se tu na odpadeích,
často ohnilých kostech i zbytcích masa, nebezpečny
i možností štípnutí a prenesení infekce a event. otravy
krve! Po celý den často stojí na nádvoří obecníh
dvora řady povozů se smetím a otravují vzduch širéh
okolí mísíce svůj zápach s pronikavým zápachem
množství koní v souterrainu traktu do Táborské ulicr
chovaných. Obyvatelé všech domů náměstí Komen-
ského a od toho ulice Táborské i Sokolské mají tu
ze svých bytů nehygienickou, odpornou vyhlídku n
ohromné smetiště obletované hejny much a slyší celý
den hulákání metařů, zvonění atd., které by mrtvébo
z hrobu dovedly vzbuditi a ob čas divadlo na rvačky
několika „příslušníků“ cechu metařů. V moderních
městech jsou skladiště vozů a p. jakož i stáje dalek
za městem. Bylo by v zájmu dobré pověsti města
Prahy, aby i novoměstský obecní dvůr přeložen byl
do jiné části města a lépe ještě za měslo. V zájmu
veřejného zdravotnictví však je nezbytno žádati, aby
tu aspoň nebylo trpěno skladiště smetí ne úkc, zdraví
lidskému, aby na nádvoří nebyly trpěny vozy r vo-
zíky se smetím a hnijícími odpadky, aby to vše nebyl
přchazováno a překládáno, nýbrž aby hned z ulic bylo
zavezeno za město a tam spalováno, aneb aby hne
z ulice odváženo bylo kontrahenty a to ne ve vozech
všemi směry otevřených, nýbrž v uzavřených a dobře
zabedněných. Doufáme, že povolané ovgány po-
všímnou si těchto dobře míněných řádek a zjednají
včasnou nápravu.
Hejna
Táborský
Komen
Praha
obecní dvůr
31
article
— Ohně na venkově. Požár ve Stanoviefch u Kar-
lových Varů, o němž jsme se včera odpoledne zmí
nili, vypukl ve čtvrtek o 5. hodině odpolední v domě
za Harllovým hostincem a zachvátil v 10 minutách
i tento, pak protější faru, krytou šindelem a 8 use-
dlostí se všemi budovami. V četném počtu se dosta-
vivší hasiči nuceni byli, vyčerpavše záhy vešker
vodu v obci, pohlížeti na řádění rozpoutaného živlo
nečinně. Jelikož prudký vítr jiskry daleko zanášel
ohrožena byla celá vesnice, která zachráněna byl
jedině tím, že směr jeho se změnil. Všechny před-
měty, vzdálené na 100—200 kroků od žároviště, byly
zničeny. — Dne 17. t. m. vypukl ve stodole rolníka
pana Josefa Nedbala v Sibřině u Říčan oheň, jenž
celou úrodu zde uloženou úplně zničil. Ku požáru,
který široko daleko bylo viděti, sjelo se několik ha-
sičských sborů z okolních míst, ale činnost jejich
musila se omeziti na lokalisování ohně. Rolníka
panu Nedbalovi způsobena byla ohněm škoda n
6600 K; jest však uhražena pojištěním. Jak ohen
vznikl, není známo. — Téhož dne vypukl v use-
dlosti pana Josefa Kňourka v Újezdě u Řičan chei
a zničil obylné stavení, chlévy a kolnu s četným
hospodářským nářadím. Kromě toho shořela mu ve-
škerá letošní úroda a píce. Na místo požáru dosta-
vily se dobrovolné sbory hasíčské z Běchovic a Ko-
loděj, ate pro nedostatek vody činnost jejích musil
se omeziti jen na chránění okolních stavení. Poho-
řelý utrpěl škody přes 8000 K.
Nedbal
Kňourek
Stanovief u Kara
Sibřina
Říčany
Újezd
Běchovice
ko
32
article
— Kamenovaný strážník. Dne 16. t. m. odpoledne
vlezlo šest mladíků ze Záběhlic do zahrady p. Čer-
venky, obecního starosty ve Strašnicích, a zcela klidně
počali tam trhali ovoce. Dva z nich, aby s česáním
dříve byli hotovi, rozlomili ve svévoli slabší hrušku
a obě polovice i s plody odnesli na nedaleké pole, kde
hrušky otrhávali. Starosta p. Červenka, zvěděv
tomto vandalském kousku záběhlických zbůjníků, po-
spíšil s obecním strážníkem za nimi. Zpustlíci však
uvítali oba deštěm kamení. Bezbranným mužům ne-
zbylo než prchati, ale i tu nadějná mládež pustila se
za nimi a zejmena obecního strážníka vybrala si z
terč svého kamenování. Strážník Solar dostal kameny
čelně ran, až krvácel. Případ této neslýchané surorost
byl ohlášen žizkovskému četnictvu, jež včera zatklo
dva z pachatelů, nádenníky Josefa Dvořáčka a Josei
Klepáče, a odvedlo je k trestnímu soudu v Praze
Ostatní pachatelé, jichž jména byla vyzrazena, jsou
stiháni. Starostovi Červenkovi způsobena byla zn-
čením hruše škoda 60 korun.
— Zabit v hádce. Rolničti synkové František
Veithansel a Josef Červený v Chlumu u Blovic, kteří
byli již delší dobu znesvářeni, pohádali se v úterý
na louce Veithanslově a servali se. Veithansel sekl
ve rvačce Červeného kosou do břicha, že se těžc
zraněný jeho sok v bezvědomí skácel k zemi a za
půl hodiny zemřel. Veithansel dostavil se sám nn
četnickou stanici v Blovicích a udal, co proved.
Solar
Dvořáček
Josei Klepáč
Červenka
Veithansel
Červená
Záběhlice
Strašnice
Praha
Chlum
Blovice
33
article
— Člyři osoby uhořely. V Grünwaldu u Jablonce
vypukl ve čtvrtek oheň v dílně továrny na celulni-
dové výrobky firmy Edvard Fleischmann a rozšířiv
se záhy na celou její budovu, úplně ji zničil. První
patro budovy pronajato bylo dělníkům na byly
kterým shořel veškerý majetek. V plamenech zahy-
nuly také tři děti a stará žena. Záchranné práce st-
ženy byly nedostatkem vody.
— Oheň v podružné stanici pražské slektránmy.
Náměstek starostův p. Seifert a měsíský rada p
Warwažovský podali zprávu o vzniku a průběh
ohně v podružné stanici elektrické na Karlově. St-
rosta p. dr. Srb vyslovil při tom uznání mužstv
sboru hasičského za příkladné a rychle provádění pra
zachraňovacích.
— K zebovraždě u Chuchle. Jak jsme sdělili pře
několíka dny, vrhla se v neděli večer před osobni
vlak západní dráhy u Zlíchova neznámá mladistv
ženština, u které nalezena visitka s jménem Mare
Michálkové. Na visitce připsáno: „Po příčinách ne-
pátrejte.“ Včera podařilo se zjistiti bližší podrobnosti.
Fleischmann
Seifert
doktor
Srb
Michálek
Grünwald
Jablonec
Karlov
St
Chuchle
Zlíchov
34
article
Nešťastná jest 24letá Marie Michálkova do Železpého
Újezda příslušná, poslední dobou v hotelu „U n-
kouského císaře“ zaměstnaná
— Přepadený číšník. Včera v noci asi ke 2. h-
dině ranní ubíral se vrchní číšník Rudolf Hercík, z-
městnaný v restauraci „U Ježíška“ ve Spálené ulici de
svého bylu ve Školské ulici. Když přišel do II. po-
schodí domu v němž byd“ spatřil ve tmě neznámého
člověka. Tázal se ho, co tu hledá, neznámý však
místo odpovědi hodil po číšpíkovi se
kerou a uprchl z domu vylomiv zámek. Číšník,
jenž byl sekerou lehce zraněn, jal se pronásledovali
neznámého, ale nedostihl ho. Odebral se tudiž n
pelicejní komisařstvi, kde sekeru předložil. Pátránl
po útočníku bylo zavedeno.
— Nehoda jtzdního strážníka. Josef Bečvář, jizdhí
strážník, projížděl včera v Král. Oboře koně, který ji
po několik dní stál. Kůň nečinností zbujnělý se splaš
a strážník v letu, zachytiv se o větev, nyl sražens
sedla. Utrpěl těžkou ránu na obličeji a pohmožděniny
po celém těle, celkem poranění lehká. Na záchranné
stanici byla mu poskytnuta pomoc.
— Slavnostní dekorace z Prahy. K velkolepe
dekoraci města Karlových Varů u příležitosti císařovy
návštěvy přispěla, jak se nám odlamtud sděluje
značnou měrou firma Hynek Gotiwald v Praze. Firm
tato převzala dekoraci císařských lázní, divadla, ko-
stela, vojenského lázeňského domu, vřídelních lázní
mostu Františkova a mnoha jiných veřejných i sou-
kromých budov, již nejvkusnějším způsobem pro-
vedla. Zvláště dlužno uvésti, že firma Hynek Gioi-
wald dodala množství orientálských koberců, které
k výzdobě nejvýznačnějších bodů měrou tak velkcu
přispěly.
Michálkův
Hercík
Nehoda
Bečvář
Král
Železpý Újezd
školský ulice
Praha
Karlová Vary
Františkov
Hynek Gotiwald
Hynek Gioia