2
masthead
V Praze, v pátek dne 23. prosince 1904.
Praha
4
article
Na rinnf a odpol. HIsty
předpksní an-
v Praze v sdministrasi
a měs
na čtvrt leta . . . . 8 K —h
v drojí čenášken
na čtut leta .. . . 7 K 60
ve flis lkácha
. 2 K 80k
na mě šíc-
Peštost
na čtvrt leta . . . . 9 K 60h
s dvojí zisšlkou
měs
na r teta. . . K o n
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách
Praha
6
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 22. prosince. (Pův
telgr. »Nár. Listů«.) Dle úřadních depeší
Číňané tvrdí, že Rusové vydobyli
opět 203m. pahorku i s děly. Obe-
censtvo si ani netroufá věřiti v tak
neočekávaný úspěch.
(Ostatní telefo nické a telegrafické zprávy via
na straně 4.)
Číňan
Rus
Petrohrad
Ob
7
article
Rostoucí schodek v zemském
hospodářství král. českého.
Rostoucí schodek v zemském
hospodářství král. českého.
Včera projednával náš výbor zemský český
rozpočet království českého pro
příští rok 1905 a stanovil úhrnnou po-
třebu země české v roce tom na 71,568.572k
netto, naproti čemuž úhrnné příjmy zem
odhadnuty sumou 58,297 533 K, takže se bude
nedostávati zemi v příštím roce 13,271. 039 K.
kdežto letošní rok hospodářství zemského vyka-
zoval schodek 8,901 924 K. Tento vzrůse
schodku o 4,369.115 K vysvětluje se jednak
zvýšením potřeby na školství, na
veřejné stavby a na zúročení zem-
ských dluhův (obnášejících 48 millionů K),
jednak klesnutím zemských důch o dů
následkem odepsání daně pozemkové za příčinou
živelních pohrom loňských a letošních.
V takovém hle stavu oetly se vděk sou-
stavnému a trvalému nepřátelstv
vídeňských centralistických vlá
proti samosprávě království
zemí, z nichž Rakousko povstalo, finance slav-
ného a mohutného druhdy království českého
v r. 1905. Aby to tak byl kdo našim oteům
před 380 lety řekl, když svobodnou volbou stavů
českých učinili arcivévodu rakouského Ferdi-
nanda I. králem neodvislého dotud státu če-
ského, že přijdou doby na zemi českou, kdy
všechny zdroje samostatných příjmů jejích bu-
dou jí pobrány Vídni a kdy ona odká-
zána na pouhé paběrky v tísni a nouzi své
marně bude k té Vídni volati o po-
moc spravedlivou jako neodkl ad
nou. A přece tomu tak. Vizme officiální zprávu
o včerejši schůzi výboru zemského. Čeho se
v ní dočítáme?
Rakousko
Vídeň
8
article
»Zároveň — čleme tu — usnesl se výbor
zemský aby c. k. vláda byla požádána
za všemožně urychlené vyřízení
zdejší noty ze dne 23. března 1904
čís. 30.012, ve které za příčinou opa-
tření dalších přljmů zemských
celá řada návrhů podána byla«. . .
To mluví! Dnes máme 23. prosince; uply-
nuly tedy plné tři čtvrti roku, leč
vláda Körbrova neměla za celých těch 9 měsíců
času prostudovati onu řadu návrhů, nesouelch
se ke hmolnému blahu nejdůležitější a nejpo-
platnější země Rakouska! Neměla ani tolik
urbanní slušnosti, aby byla vůbec ku prome-
moriu zemského výboru české země v příčině
tak nalehavě slovem odpověděla, nýbrž nechá
se po deviti měsících o odpověď upomínat! To
je ta otcovská, ke všem stejná péče, o níž
dr. Körber při každé příležitosti mluví, tak se
jeví ve skutečnosti ta hospodářská
politika nynějšího vládního systému vůči
zemi, z níž čerpá Rakousko rok za rokem přes
291 millionů korun daní — vracejíc jí sotva
celých 56 millionů na veřejnou správu její.
Jak zachoval se prototyp německého byro-
kratického systému centralistického dr. Körbe
vůči neštěstí živelnímu, zbědovavšímu loni a le-
tos širé kraje vlasti naší, je s dostatek známo.
Letos v únoru odbyl naše rolnictvo výmluvou,
že pro českou obstrukci nemá pro ně ve stát-
ních pokladnách peněz, jakkoliv vybíral daně
mocí § 14. úsilovně dál.
Körber
Körbe
Rakousko
zemský výbor český země
9
article
Když ale dne 9. t. m. nebylo české ob-
strukce a rozpočtový výbor povolil pro nouzí stí-
žené rolnictvo podporu 151/2 mill. K a stejno-
měrný úvěr vládě, avšak odepřel ji na jinaké
neznámé potřeby žádaný od ní úvěr 53 millionů,
tu ona uražena a hněviva přibouchla dvěře par-
lamentu a dala na druhý den »vynikajícím stát-
níkem prohlásit v »Neue Fr. Presse« výslovně:
»Sněmovna poslanců byla odro-
čena a rozhodnuti to učiněno, aby voli-
čové poslancův a zvláště selští
voličové různých stran pocítil
důsledky politiky, která zamezuje úlevu
nouze před Vánocemi. Poslanci nepřinesou tedy
domu žádného vánočního nadělení.«
A stejný cit, stejný ohled, stejnou uznalost
osvědčuje politika Körbrova vůči nezaviněné nouz
v hospodářství země české.
Dr. Herold právě provedl důkaz, kterak
zamýšlená vládou Körbrovou »oprava veřejné
správy« nečelí k ničemu jinému, než k novému
útoku na naši již tak dost okleštěnou
samosprávu, kterak uskutečněním těch
plánů vládních zemský výbor náš jako
zástupce sněmu království českého sklesl by
na pouhý správní orgán, o nějž by se nik d
nestaral, ba kterak by celá ta soprava«
vedla přímo k dekomponování jednoty
eelé země české . . . Kde takový duch
panuje proti samosprávě královstvi a zemí, tam
ovšem těžko dovolati se náležité a včasné po-
moci pro ubohou naši vlasť českou. Spíše do-
čkáme se toho, kterak na zejíří rozlehne se
lesem vládní německé žurnalistiky škodolibé
»halali« nad »uštvanou tou laní české autono-
mie zemské«, nad tím 13millionovým deficitem,
zaviněným »českým hospodářstvím« v zemském
výboru, nad tím zoufalým stavem financí če-
ských, z něhož není jiného vyváznutí, leda dělá-
ním nových dluhů aneb zvýšením již tak dost
vysoké přirážky zemské aspoň o 20 procent.
doktor
Herold
Francie . Presse
10
article
Tak si vedl německo-vládní tisk loni a tak
spustí bezpečně vůči vzrostlému schodku zem-
skému na novo ještě o několik tónů výš i letos
a to vše za tím šlechetným obmyslem, aby do-
vodil, že to se samosprávou »provincie« české
vůbec nejde, že by bylo nejlépe zkasírovat celé
to autonomní zemské hospodářství aneb je dát
pod ostrou kuratelu centrální vlády vídeňské,
která by »opravila« veřejnou správu Čech podl
choutek a potřeb německo-nacionálních — roz-
čtvrcením země české, ba rozkrájením ji na
pouhé německé a česko-německé správní departe-
menty s »národní autonomif«, která by byla
opravdovou jen pro Němce, ale fikci holou pro
nás. —
A zatím není bídnější ani kru-
tější křivdy než to německé žalování na
špatné a marnotratné hospodářství zemského
výboru. Vždyť v něm sedí a o každé položce
rozpočtu zemského spolurozhodují nejbdělejš
vůdcové němečtí. Proč pak z těch žádný dosuo
nevyvstal a neukázal: tu a tu se marnotratí.
tu se špatně hospodaří, tu se zbytečně plýtvá
jměním zemským. Ani jediný z nich, ani dr.
Eppinger, ani dr. Urban, ani dr. Werunský ne-
mohli podnes nejmenší mrvy nalézti, sic by za-
jisté byli pro ni strhli důkladný poplach jako
pro biblické břevno v oku bližního. Jen ingno-
rant nebo zlomyslník může pomlouvati naši
zemskou samosprávu z viny a hříchů.
Němec
doktor
Eppinger
Urban
Werunský
Čechy
11
article
Za to každý soudný, slušný a věcí znalý
kritik na první ráz postřehne na kom tu vina
všechen hřích. Ten více než sťaletý centralisti-
cký systém fiskální, který od r. 1749 krok z
krokem odnímal království českému jeden
z jeho samosprávných zdrojů berních za dru-
hým, který se absolutisticky zmo-
nil všech nepřimých i přímý ch
daní a nezanechal zemi naší proti
všemu jejímu právu dobrému
než almužnický důchod trpkých přirážek
ku přímým daním, ten systém, který neposkylne
zemi na její nejnutnější potřeby podpory státní,
dokud ona dříve sama neuvoli se k subvenei
zemské, ten systém, který veškera břemena škol-
ská nechá něsti obeím, okresům a zemím, ale
dozor a poručnictví nad veškerým školstvím
vyhražuje vídeňskému ministerstvu osvěly a po-
litickým orgánům vládním: ten systém cen-
tralistický jediný ochudil ze m
českou, ten vyssál z ní všechnu životní mízu,
ten jediný zavínil, že království české se rok
za rokem povážlivějí prodlužuje.
A proto nezní morálka toho 13millionového
deficitu zemského: »Pryě se samosprávou krá-
lovství českého«, atébrž: »Pryč s víden-
skou centralisací a vraťte zem
české její dobré staré právo na
řádnou ústavní samosprávu a své-
zákonnost, obsaženou ve starobylém, ani
Ferdinandem II. nevyvráceném právu sněmů
českých ku povolování, rozvrhování a vybírání
všelikých daní v Čechách. Za federa-
tivního zřízení Rakouska, dopřávajícího králov-
stvím a zemím poctivé samosprávy, záhy by
opět zkvetly země koruny české tak, že by
v zemském hospodářství nebylo zajisté ani —
13haléřového schodku!
O reformě vnitřní správy veřejné
(Glossy k »vládní studii«, píše dr. Her o l d. )
III.
Ferdinand
Čechy
Rakousko
12
article
Nejsympatičtějším oddílem vládní studie
jest návrh na oddělení administrativ-
ního coudnictví od správy samot-
né. Novověký rozvoj života slátního měl zajisté
za následek, že v oborech veřejné správy na-
bývá soudnictví mnohem větší důležitosti, než
konání spravedlnosti ve věcech práva
soukremého. Nad to jsou mnohé záležitosti
práva veřejného rázu mnohem složitějšíhoa
správně jejich rozřešení vzhledem na různost
poměrů veřejnoprávních mnohem obtížnější, než
vynášení rozsudku i v nejzáhadnějších otázkách
soukromých. Proto by bylo lze jen uvítati, kdyby
pro obor práva veřejného soudnictví bylo upra-
veno způsobem moderním, tak, aby výroky
právní v oboru práva veřejného měly ráz oné
autoritativní důvěry ve spravedinost, jako se
děje při soudech civilních. Vládní studie ovšem
blíže nevyznačuje, které záležitosti vnitřn
správy mají býti vyhraženy správnímu soud-
nictví a ponechává taxativné jich vyjmenování
zvláštnímu zákonu. Však právě otázka, které
ztěchto záležitostí práva správního mají řešeny
býti před soudem a které před obyčejným úřa-
dem správním, musí býti dříve rozřešena, než
by bylo lze pronésti nestranný soud o projekto-
vané reformě a zejmena o praktickém její za-
vedení. Neboť není žádné pochybnosti, že celá
13
article
řada záležitostí správních má povahu dvojí, jed-
nak rozřešení jich díti se musí podle určitého
znění zákona a možno pokládati rozhodnuti
úřadní za výroko právech, tedy z a ak
judikatury, jednak ale tytéž záležitosti sou-
visí s otázkami potřeby neb možnosti a dlužno
je posuzovati se stanoviska zájmů veřejných, a
mají tudíž povahu rázu administrativ-
ního, které ovšem pro rozhodování soudů se
nehodí. Proto také vyloučení veškeré judi-
katury z kompetence orgánů samosprávných,
jaké vládní osnova navrhuje v kapitole o organi-
saci samosprávy, již proto jest velmi povážlivé,
poněvadž povaha samosprávy toho vyžaduje, že
rozhodnutí samosprávných orgánů nelze přísně
vykládati i ve věcech práva správního z a judi-
káty nebo soudní nálezy, nýbrž, že
i právě při takovýchto rozhodnutích naskytá se
celá řada otázek, které řešeny býti musí podle
poměrů, o kteréž tu jde. Abych jen příkladem
naznačil možnost tuto, uvedu, že na přiklad
nárok na zaopatření chudinské jest zajisté ná-
rckem správním, že ale vždy vyměření tohoto
zaopatření chudinského bude se musiti díti po-
dle poměrů a potřeb dotyčné obce, která k za-
opatření takovému dle zákona jest povinna.
14
article
Vládní osnova vycítila do jisté míry, že
v záležitosti, týkající se i oné úzké kompetence
obecní správy, kterou obcím a okresům pone-
chává, judikatura aspoň v prvé instanci nemůže
býti přenesena na opravdový soud a dle toho
také ústrojí budoucích správních soudů pro-
jektuje.
Osnova má na zřeteli čtvero správ-
ních soudů: soud okresrí, kraj
ský, zemský a v poslední instane
jakožto soud revisní a kasačn
nejvyšší správní soudní dvůr-
Správní soud okresní nemá dle osnovy
zvláště býti organisován, nýbrž sestoupí se
k němu jako soud projektovaný výbor
okresní za předsednictví přednosty oláres-
ního úřadu politiského. V kompetenci tohoto
soudu, resp. okresního výboru náležeti má ju-
dikatura správní v oboru správy
obcí a okresů. Se zřetelem na vymezenou
kompetenci obcí a okresů byla by to tudíž judi-
katura v záležitostech obecního statku a obee-
ního jmění, ve věcech finančnictví obeeního.
v záležitostech práva chudinského, v záležito-
stech konkurence silniční a p. Pochybno jest,
má-li před tento soud náležeti také judikatura
ve věcech školských, které odkázány býti mají
okresním výborům, ovšem jenom potud, pokud
dle trvajících zákonů tyto záležitosti obstará-
vati má místní školní rada. Poněvadž
ale osnova úplně vylučuje záležito sti
školské z dotyčné reformy, sluší za
to právem míti, že judikatura školních úřadů
zůstati má i touto reformou nedotknuta a že při
ní dále okresní školní rada a zemská školní rada
vynášeti mají nálezy i v otázkách práv-
ních, školství se dotýkajících.
15
article
V městech s vlastním statutem
obecním, kterých projektovaná reforma
autonomie se nedotýká a které také ani do
okresního nebo krajského zřízení zahrnuty býti
nemají, má býti utvořen zvláštní správ ní
soud okresní, jehož ředitelem má býti
státní úřadník a jehož přísedící by volila
městskárada. Z toho je patrno, že i ve mě-
stech s vlastním statutem, jako Praha, vynášení
nálezů soudních v oboru práva správního má
býti odňato magistrátům a přeneseno především
na úřadníka státního. Z úzké kompe-
tence okresního soudu správního vyňaty
jsou ovšem veškeré záležitosti práv
veřejného, které náležejí do kompetence po-
litických úřadů okresníck již ny n
a které v rozmnožené míře do kom-
petence státních úřadů politi-
ckých náležeti mají budoucně.
Odvolání z okresních soudů správních jde
ke krajskému soudu správnímu.
Krajský soud správní však již více není v žád-
ném styku s autonomními orgány.
Praha
16
article
Přednostou krajského soudu správního má býti
shef krajské vlády (krajský hejtman);
přísedící tohote soudu jmenováni mají býti v lá-
dou na určtou dobu. Tito přísedící mají
býti ustanoveni dle analogie přísedfcích při ci-
vilních soudech, tedy mohou vzati býti také
z kruhů laiků, ač vládní studic tom ni-
čeho určitého nepovidá. Tento krajský soud roz
hodovati bude ve druhé instanci o tlěch
záležitostech, které v první stolici ná-
ležely před okresní soud a rozhodnutí krajského
soudu správního v tomto případě jest ko-
nečné. Zůstává ovšem vyhražena zma
teční stížnost k nejvyššímu správním
soudnímu dvoru, o níž ještě promluvím. Kraj
ský soud není však odvolacím soudem pro
okresní soud správní v městech s vla st-
ním statutem, nýbrž v tomto případě jde
odvolání k zemskému správní m
soudu. Členy zemského správního soudu jsou
zemský správce (místodržitel) a určitý
počet rodů, kteří musí míti kvalifikaci bud
soudcovskou, anebo vyšší služby politické a me
býti složen tento soud částečně z radů soudníc
a částečně z vyšších úřadníků politické správy
17
article
Do kompetence zemského soudu správního ná-
leží odvolání z rozhodnutí krajskéh
seudu, kde tento rozhoduje v první stolici,
dále odvolání z rozhodnutí okresní ch
soudů správních v městech se zvláštním
statutem. V těchto obojích případech rozhodnutí
zemského správního soudu jest konečné.
ovšem opětně s výhradou zmateční stížnost.
k nejvyššímu správnímu soudnímu dvoru.
Působnost nejvyššího správníh
soudního dvoru má býti zůžena, jednak,
že se má odděliti od správního soudu judikatura
v záležitostech finanční správy a že ve věcech
t. zv. správy politické má rozhodovati
jenom v určitých případech zmatečno sti
nálezů nižších, kteréžto případy v zákoně
taxativně mají býti vyjmenovány. Tatáž působ-
nost má zůstati správnímu soudu v záležitosteeh
policejního trestního práva.
Reformou dotčen má býti také říšs ký
soud. Z jeho činnosti mají vyloučeny býti
konílikty kompetenční mezi úřad
autonomními a státními, což odůvod-
ňuje vládní osnova tím, že vlastně v otázkách
práva veřejného rozhodují jednotlivé soudy
správní a že k takovýmic konfliktům ani do-
jíti nemůže. Rovněž obmezena má býti působ-
nost říšského soudu v příčině judikatury pro po-
rušení politických práv, poněvadž i tato bude
náleželi, pokud se jedná o otázky správní, před
soudy správní.
18
article
Uvedená kostra budoucího správního soud
nictví nasvědčuje tomu, že při pochybeném po-
suzování materiálu, který autor vládní studie
zpracovati měl, bylo mu také velice těžko do
soudnictví správního uvésti náležitý
systém. Základní dobrá myšlenka oddělení judi-
katury od správy nalezala se při naprosto nedo-
statečné znalosti půsoonosti úřadů správních a
autonomních před důležitým rozporem a tak se
stalo, že okresní soud správní, vyjl-
maje města s vlastním statutem, jest vlastně
orgán autonomní, že tedy první stolie
správního soudnictví není založena na principu
zkoušených soudců. Poněvadž ale vládní osnova
nechtěla žádným způsobem orgánům autonom-
ním přiřknouti jakéhokoliv vlivu na záleži-
tosti správní, které odkázány jsou
před státní úřady politické, musil
obmeziti tuto činnost první stolice soudní pouze
na záležitosti samosprávy obeení a
okresní. Při snaze tvrzené, že má novou organi-
sací veškeré úřadování býti ulehčeno a obyva-
telstvu učiněno přístupnějším, byla by musila
vládní studie zříditi pro záležitosti správní, které
spadají do kompetence státních úřadů politi-
ekých, zvláštní správni soud okres-
ní, který by byl ovšem úřadem pouze
státním, tím by ale počet nových orgánů se
ještě více rozmnožil a tak dospěla osnova vládní
k té anomalii, že v záležitostech obecních a
okresních, které náležejí do působnosti obce
okresu, rozhodují v první stolici okresní
soudy správní a v druhé stolici kraj-
ský soud správní, kdežto v záležitostech
obecních a okresních, které náležejí do kompe-
tence politické správy, byť za č asto
méně důležitých, rozhoduje v první sto-
lici krajský soud správní a v druhé
stolici zemský správní soud.
19
article
Studie vládní stěžuje si na to, že obvody
nynějších politických úřadů okresních jsou
příliš veliké a že budou musiti býti zmen-
šeny, tak že by v každém soudním okresu byl
zároveň politický úřad. Za důvod pro to
uvádí, tu zajisté žádoucí snahu, aby obyvatel-
stvu v záležitostech správy veřejné byl úřad,
k němuž se má obrátiti, přistuprějším
než dosud. Posud ale rozhodovalo v záleži
tostech práva správního okresní hejímanství.
Judikatura tato přenesene má býti na kraj-
ský správní soud, který, poněvadž ob-
vod jeho zahrnovati má několik okresních hejt-
manství, bude ještě méně přístupný obyvatelstvu,
než nynější okresní hejtmanství a následkem
toho také dražší a to tím více, když současně
se zavedením správních soudů má zavedeno být
řádné administrativní řízení, spočí-
vající na principu ústnosti a bezpro-
střednosti.
20
article
Jak jsem již uvedl, budou zemské soudy
správní rozhodovati v druhé stolici o těchi záleži
tostech, které náležejí ke státní správě veřejné.
V záležitostech však obecní a okresní samo-
správy vůbec zemské správní soudy ani rozhodo-
vati nebudou a tak vídime opětně druhou
anomalii, že v záležitostech obecních
okresních bude lze podati z rozhodnutí kraj-
ských soudů zmateční stížnost k nej
vyššímu správnímu soudnimu dvo
ru ve Vídni, nikoliv ale k zemskému správ-
nímu soudu, ačkoliv týž ze zkoušených soudeů
práva znalých složen býti má. Není jak vidět
zřízení t. zv. zemských soudů správ
ních žádnou decentralisací správního soudni-
etví, ktoré se právem dožadujeme, naopak, jest
z toho patrno, že právě v záležitostech samo-
správních i v oboru soudnictví správního jednot
země má býti porušena, jak se to ostatně stalc
jíž při novém soudním řádu. Za podstatnou
vadu ostatně dlužno prohlásiti i to, že když již
má existovati nejvyšší správní soudní dvůr,
že mu odňaty býti mají jednak záležitosti fi-
nanční, ježto pro finanční věci zřízen býti má
zvláštní správní soudní dvůr a že nejvyšší
správní soud může být dovolán jen v pří-
padech zmatečnosti, čímž postavení stran
bude zhoršeno, tak, jako se to stalo nepopíra-
telně v trestním řádu soudním při kasační po-
vaze nejvyššího soudního dvoru.
Vídeň
21
article
Naproti tomu ovšem schvalovati sluší, že vý-
roky říšského soudu, pokud ještě dle
této obmezené kompetence dotýkati se maj
otázky porušení práv ústavních, mají býti o pa-
třeny prováděcí klausulí a že ne-
mají na příště miti povahu pouze akademickou.
Zajímavým úkazem jest, že ačkoliv vládní pro-
jekt tvrdí, že má na zřeteli zjednodušen
správy veřejné, navrhuje mimo správn
soudy ještě zvláštní úřady pro policejní trestní
právo. I pro tyto záležitosti, které posud jednak
vyřizovány byly úřady autonomními, jednak
úřady politickými, zřizují se nové formy or
ganisace úřadní. Dle studie vládní
první stupeň výkonu policejního trestního práva
jest mandát, který vydati může každý pří-
sežný veřejný orgán bezpečnost
v mezích své kompetence. V ostatních
věcech policejních rozhoduje v první stolici ve
všech záležitostech policejních přecnosta
okresního úřadu politického, jen
tam, kde zřízeny jsou zeměpanské úřady poli-
cejní, přednosta úřadu policejního
a ve městech se zvláštními statuty, kde takovéto
zeměpanské úřady policejní nejsou, před-
nosta okresního soudu správního
22
article
Z toho jest viděti, že pro záležitosti trest
ního práva policejního v první stolici upraveny
jsou trojí různé kompefence, při čemž bedlivě
tého dbáno, aby ve městech se zvláštním sta-
tutem magistrát neměl vůbec práva vyko-
návati trestní právo policejní, at
již tam zeměpanské úřady policejní jsou zřízeny
čili nic. Ve druhé stolici rozhodovati mají kraj-
ské vlády a sice ve zvláštních policej-
rích scnátech, jimž předsedá krajský
hejiman a zasedají jako přísedicí jeden úřadník
politický a jeden soudní. V hlavních městecha
ve městech statutárních, která nejsou zah. nuta
do krajských zřízení, rozhoduje zem-
ský úřad politický, resp. mistodrži-
telství jako druhá stolice ve zvlášt-
ních senátech. Rozhodnutí krajských úřadůa
zemských úřadů ve věcech policejních jest pra-
vidlem konečné. Vyhražena má býti je-
nom zmateční stižnost k nejvyššímu
správnímu soudnímu dvoru. Jako zvláštnost má
místodržitelům a správeům zemským uděleno
býti právo milosti a právo stížnosti k nej-
vyššímu správnímu soudu na ochranu zá-
kona. Jak jest viděti i tyto zvláštní orgány pro
V drobném prodejin
ranni čísle e sobě . . . . ra 9h
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve flialkách na venkověe
ramní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 8h
Inserát
platí se hetově napřed.
Předplncení a inrerty přijímá zdmisl-
strace v Marianské ulici č. s
TTam nacházejí se též redakce,
tiskárna a ezpedise „Národnich Lista“,
Rukopisy se novracejí.
Národnich List
23
article
konání spravedlnosti v oboru policejního práva
trestního nejsou vlastně žádnými soudy neod-
vislými od státních orgánů politických, nýbrž
jsou to zeměpanští úřadové, kteří při krajských
a zemských vládách zřízeny jsou jako zvláštní
senály.
Vládní studie uznává nutnost kod. fi-
kace zvláštního policejního trest-
ního zákona, jakož i zvláštního ří-
zení soudního v záležitostech
trestního policejního práva, avšak
zásady právě této nejdůležitější částky reformy
nikterak nevyznačuje, tak že se zdá, že tato
reforma, které se domáhá obyvatelstvo, jest pro
vládu méně důležitou.
Když byla takto vládní studie určila působ-
nost a ústrojí orgánů samosprávných, soudů
správních a úřadů policejních, mohla ovšem
pak snadno odkázati všechny ostatní záležilosti
vnitřní správy politické trvajícim úřadům
politickým. Reorganisace úřadů politických
doznale změny vlastně jen zřízením t. zv. kraj-
ských vlád. Dle vládní studie má v sídle
každého okresního soudu býti politický okresní
úřad, jehož kompetenci náležejí veškeré záleži-
tosti, které obstarávalo posud okresní hejtman-
ství, anebo které touto osnovou ke státní správě
politické byly přikázány. Jen některéztěch-
to záležitostí přencseny jscu na
vlády krajeké. Krajská vláda má zřízena
býti v každém kraji a jest především od-
volací druhou a zárcveň poslední
stolicí ve všech záložitostech
státní správy, které cd okresních
úřadů politických byly rozhodnuty.
24
article
Mimo to měly by zákonem některé záležitosti,
které náležely do kompetence okresních a ze m-
ských politických úřadů, na krajskou vládu
přeneseny býti.
Nejvyšším úřadem správním v zemi má
býti zemská vláda. Tato však by rozhodo-
vala jen jako druhá stolice o edvolá-
ních proti rozhodnutí krajské
vlády v těch případech, ve kterých tato roz-
hedla v stolici první a mimo to by byla zem
ská vláda rozhodující instancí v těch záležito
stech, které zvláštními zákony rozhodnutí zem-
ské vlády jsou vyhraženy. V těchto záležitostech
by bylo snad možno odvolání z rozhodnutí zem-
ské vlády k ministerstvu. V záležitostech, které
v druhé stolici rozhoduji krajské vlády anebo
zemská vláda, další odvolání k ministerstvu
místa nemá. Přes to ale přese všechno vyslovuje
vládní osnova, že mají ministerstva zůstati i na-
dále ejvyššími úřady ve všech zá-
ležitostech správnich, vyjímaje ovšem
judikaturu správní.
Tato novť organisace politických úřado
správních, nehledě prozatím kc kompetenci je-
jich, by skutečně znamenala v mnohém ohledu
tozhodný pokrok. Pro náležité posouzení však,
do jaké míry by tento postup instanění sloužil
ku prospěchům obyvatelstva, bylo by ovšem ne-
zbytno věděti, jaká kompetence příkázuje se
vládám krajským a zejmena také bylo by třeba
seznati, do jaké míry ministerstva v případech,
kde odvolací postup konči buď krajskou anebo
zemskou vládou, vykonávala by nejvyšší svůj vliv
na úřadování státních úřadů správních.
25
article
Není však žádné pochybnosti o tom, že
všechno toto ponavržené nové ústrojí jest velmi
komplikované. Uváží-li se, že mimo to
školské záležitosti i nadále zůstati
mají z politické správy vyloučeny, že záleži-
(osti finanční dle obsahu vládní osnovy
vlastně touto úpravou nemají býti dotknuty,
jest patrno, že celá tato pronikavá úprava
vzdor některým dobrým stránkám, tak,
jak aspoň ve vládní studii jest naznačena, by
nejen úřadování nezjednodušila, ale do
poměrů veřejné správy by uvedla no v o ty
jichž dobré stránky daleko by byly vyváženy
složitosti navrženého apparátu správního.
A tal zdá se, že vlastně rozhodujícím mo-
mentém pro celou tuto studii bylo jen obmezení
samosprávy a že vše ostatní mělo krýti, aneb
alespoň vysvětliti toto obmezení potřebou nové
organisace. Jisto jest, že by tato správa politi-
cká, jak jest ve vládní studii myšlena, byla
mnohem dražší, než nynější, aniž by se tím
docílilo výsledků, které od pronikavé reformy
dlužno očekávati.
26
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 22. prosince. (Uherská par-
lamentní krise.) Hr. Julius Andrássy
splnil slib, učiněný v poslanecké sněmovně uher-
ské a přičiňovál se do poslední chvíle, aby se
spor mezi vládou a opposicí urovnal tak, aby
nebylo třeba sněmovnu rozpouštěti a vypisovati
nové volby za stavu ex-lex. Poslední naděje na
smír pojila se k příšií sněmovní schůzi, která
je svolána na den 28. prosince. Také bývalý
ministr osvěty Wlassics tvrdil včera v jed-
nom z peštských večerníků, že dissidenti napnou
všechny síly, uby umožnili mírné rozřešení
krise a tím nové volby učinili zbytečnými. Ale
dle dnešních zpráv, došlých z Pešti, zdá se
smír mezi spornými stranami úplně vylouče-
ným. Hr. Tisza nechce slyšeti o vyjednávánía
od Danielova zostřeného jednacího řádu byl by
prý hotov upustiti jen s tou podmínkou, při-
pustí-li opposice opravu jednacího řádu bez
jakýchkoli za to ústupků. Poněvadž také s druhé
strany opposice trvá na odstoupení Tiszověa
nijakých ústupků učiniti nechce, dokud Tisza
bude v čele vlády, jsou naděje na smír zmařeny.
Hr. Tisza odjízdi na svátky ke svému švakrovi
hr. Bethlenovi do Deéše v Sedmihradech
vrátí se do Pešti teprve k 28. prosinei, před sa-
mou schůzí sněmovní. Tím odpadá i možnost
dalšího vyjednávání po dobu vánočních svátků.
Opposice pilně sleduje ruch na venkově a
jest dosud s náladou tam panující spokojena.
Výkonný výbor spojených opposičních stran ob-
držel projevy souhlasu již ze 250 volebních
okresů. Ve všech těchte okresech postaví při
nových volbách opposiční kandidáty.
Julius Andrássy
Wlassics
Tisza
Danielův
Bethlen
Deéš
Praha
Hradec
Pešť
Tisza