Strana 2. Číslo 149.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 1. června 1900.

vládě podané, aby V. V. je uvážilo a popřálo sluchu našim tužbám. Také my chceme, by nastaly utěšené poměry a klidný stav věcí u nás opět se zahostil, jakož aby došlo k míru s našimi německými krajany. Avšak my žádáme, by nám vrácen bylo právo nám odňaté. V další rozpravě zmínil se císař o nepřátelském stanovisku českých členů delegace vůči ministru za- hraničních záležitostí hr. Goluchovskému a vyslovil se o této věci káravě. Del. dr. Pacák: »Vaše Vel., lhal bych, kdy- bych řekl, že nestojíme nepřátelsky k ministru zahra- ničních záležitostí v delegacích, avšak také výroky ministra zahraničních záležitostí vůči nám nebyly mlu- veny tonem, jaký byl dosud v delegacích obvyklým. Naše oposice byla způsobena nejen příčinami politik zahraniční, nýbrž také příčinami politiky vnitřní. Není na celém světě žádného národ druhého, kterému by se bylo stalo tak do nebe volající bezpráví, jako na- šemu.« Při těchto slovech císař kynul z ápor ně

rukou. Del. dr. Pacák: Při veškeré oddanosti k maje- státu koruny musím slova ta opakovat. Císař podotkl: Vždyť podány byly poslanecké sněmovně jazykové osnovy, které by se m ě ly vyříditi. Del. dr. Pacák: Tyto osnovy jsou pro nás rozhodně nepřijatelny a kdyby se provedly dle § 14, bylo by způso- beno v celé zemi hnutí, jakého tam dosud nebylo. Vznáším na V. V. prosbu, by neráčilo dopustiti, by osnovy ty byly provedeny § 14. Císař opětně kynul záporně rukou. Del. dr. Pacák: Prosím V. V. za prominutí, avšak znám poměry příliš dobře, mluvím jako upřímný Čech a jako upřímný Rakušan v zájmu své vlasti, v zájmu Rakouska a jako oddaný přítel dynastie. Neračiž V. V. dopustiti, aby ty t osnovy byly uskutečněny, neboť mělo by to za následek boj permanentní.« Na konec opětoval dr. Pacák, že Čechové byli do nynější situace vehnáni a vznesl podruhé na cisaře žádost, by zevrubně poměry uvážil a vrácením práva Čechům odňatého jim umožnil zaujati správné postavení ve státu. Jest zajisté jen přirozeno, že tato rozmluva vzbu- zuje v celém politickém světě velikou sensaci, ale s odporem a hnusem odvracujeme se od levičáckých listů, kteréž také tontokráte snaží se využíti císař- ských výroků proti našemu národu. Nezbývá po- hříchu, než-li přestati jenom na této kratičké po- známce, protože nechtějíce prohřešiti se proti úctě k posvátné osobě Jeho Veličenstva, nechceme zároveň vydati se v šanc nebezpečí konfiskace. Dodáváme jen ještě, že zmíněné listy jen ještě výroky císařovy zo- střují. Pešťské na př. sdělují, že maďarští delegáti,

Kristovou. Mosaiky ve třech oddělených polích nám znázorňují život Pána Ježíše od zvěstování Mariina až do zavraždění mláďátek betlemských. A tak procházíme stále pozorně upírajíce oči své na sochy a obrazy v jednotlivých kaplích, na náhrobky tu umístěné, avšak potřebovali bychom hojně času, abychom prostudovali všecky tyto pa- mátky, které tak hojnou měrou se tu naskytují oku našemu. My však konáme pouť a proto naše studie umělecké jsou jen vedlejším úkolem naší cesty římské, poněvadž jinak by bylo potřebí k řádnému poznání všech památek římských doby aspoň jednoho roku. Avšak na nejdůležitější věc bychom byli za- pomněli. Náš průvodce nám totiž neoznámil, proč se jmenuje tento kostel Maria Maggiore, chrám P. Marie Větší, anebo jinak Panny Marie Sněžné. Vysvětlení je snadné. Jest kostelem P. Marie Větší, poněvadž byl skutečně větším nežli ostatní četné svatyně, které byly v Římě královně nebes zasvěceny. To jest zajisté Kolumbovo vajíčko, na něž bychom nebyli ani ve snu připadli, ač věc sama sebou jest srozumitelná. U nás jest dobře znám název Panny Marie Sněžné, jíž také jeden z kostelů pražských jest za- svěcen. Původ názvu toho se zakládá na legendě již ze 4 století. Za papeže Liberia žil totiž bo- hatý patricij a senátor římský Jan se svou man- želkou. Jejich manželství bylo bezdětné, proto vě- novali Panně Marii všecko svoje jmění. Legenda vypravuje, že Matka Boží se mu zjevila ve snách a oznámila mu, aby vystavěl kostel k její poctě na místě, kde téže noci napadne sníh. Nevídaná věc se přihodila, v noci na 5. srpna, kdy jest za dne největší vedro v Římě, napadl skutečně sníh, což působilo v městě nemalý rozruch. Bohatý pa- tricij vyhověl ochotně přání Matky nebeské a vy- stavěl na tom místě chrám, který odtud má ho- řejší název Panny Marie Snězné.

kteří stáli na blízku císaře, slyšeli, jak dr. Pacák byl ve svých výkladech opětně přerušován, a jak prý císař několikráte zvolal: »Oho!« »N. W. Tgblt. oznamuje jen, že delegáti, kteří stáli na blízku, sly- šeli, jak jednou císař zvolal na dra. Pacá kaá »Oho, to jest přespříliš !« a kterak později prý řekl »To je hauba, nedovolím to nikdy!« Jiný příbuzný list tvrdí, že císař zvolal: »Jest hanebno, co děje se v rakouském parlamentě. To se nemůže déle trpěti Musí nastati změna!« Když dr. Pacák odpověděl, že Čechové hájí toliko svůj mateřský jazyk, řekl prý císař: »Činíte to však tak, že je to hanba. Opa- kuji, že musí nastati změna!« »Reichswehr« přináší z Pešti tento telegram, v němž se praví, že cí s a rozhodně a určitě odsoudil českou ob- strukci a naposledy prý podotkl: »Co vy tropíte, přesahuje daleko meze přípustnosti.« Bylo by věru žá- doucno, aby rozmluva J. Vel. císaře s del. drem. Pa- cákem dostala se na veřejnost ve svém plném a ne- zfalšovaném znění. Doufáme také, že stane se to dřív, než-li mohla by levici vykvésti s nevýslovnou tužbou očekávaná pšenice. Slovinský zemský inspektorát pro jižní Štýrsko bude zřízen co nevidět a jmenování slovin- ského zemského inspaktora lze očekávati každým dnem. Tak aspoň oznamuje »N. W. Tagblatt« ze Št. Hradce. Mezi Norskem a Švédskem, kteréžto země již ode dávna se nesnášejí, vypukl zase nový spor.

Podnět k němu zavdal korunní princ-vladař Gu- stav, jenž odepřel schválení zákona, jejž přijal norský storthing, ohledně konsulátních dávek. Zákon ten ustanovuje, že konsulátní dávky, kteréž až dosud od norských lodí byly odváděny společným konsu- lům, mají odpadnouti a že rejdařstva mají platitije ve formě nějaké dávky státu. Z protokolu o schůzi státní rady, v níž bylo o schválení či neschválení zákona jednáno, vychází na jevo, že korunní prine položil důraz na to, že téměř jednohlasné projevy loďařských rejdařů proti zákonu, jež prohlašují, ž onen zákon jest pro plavbu škodlivý, mají největší a nejrozhodnější význam. Dále způsobil by prý zákon podstatné změn v ustanoveních o společných konsu- látech. Rozhodnutí korunního prince vyvolalo po celém Norvéžsku veliké rozčilení, kteréž vedlo k mi- nisterské krisi. Ministerstvo Steinovo prohlašuje totiž ihned, že podá domisi, ale storthing přijal velikou většinou návrh, aby kabinet byl požádán, by zůstal v úřadě. Podotknouti dlužno, že podle norvéžské ústavy stává usnesení storthingu zákonem i bez krá- lovské sankce, jestliže učiní je tři za sebou nově zvo- lené storthingy. Příští volby do nového storthingu konány budou již koncem letošního léta. Nově jmenovaný francouzský ministr vojenství dřívější generál A ndré byl do té doby velitelem 10., v Paříži posádkou ležící divise 5. ar- mádního sboru, jehož hlavní stan se nalézá v Orle- ansu. Okolnost, že André byl povolán se svou di- visí do Paříže, ačkoliv jeho sbor leží v Orleansu, považuje se všeobecně za důkaz, že vláda jej zná jako generála, věrně oddaného republice. Generál André jest mužem 62letým a sloužil nepřetržitě u dělostřelectva. R. 1870 súčastniv se války jako setník, byl tehdy jmenován rytířem čestnéj legie.

R. 1893 stal se brigádním generálem, brzy na to velitelem polytechnické školy. Nacionalisté jsou naň velice pohoršeni, protože odstranil z kasáren jejich časopisy. Generál André považuje se všeobecně za muže velmi energického a za výborného organisátora. K volbám belgickým došel nás následující, od L+ 36 z Antverp zaslaný dopis ze dne 27. května t. r.: Ačkoli dnes (v neděli k půlnoci) není mi výsledek voleb úplně znám, nicméně mohu sděliti, že katolíci zvítězili a že katolická vláda bude vládnouti v Belgii i nadále k prospěchu země. Okolí Antverp nevolilo nikdy tak dobře, jako tentokráte. As o 2000 hlasů obdrželi katolíci v městě Antver- pách více než minule, kdežto liberální strana, jejížto kandidáti jako žebráci do sněmu půjdou, v Antver- pách mnoho ztratili. Socialisté nabyli, čeho li- berálové pozbyli. Trest pro »svobodomyslné« jest těžký, ale zasloužený. A »křesťanští demo- kraté(?)« ztratili skoro polovici hlasů proti volbám minulým. Z obvodu Antverp i město v to arci po- čítaje, obdrželi dnes liberálové 28.709, katolíci 26.401, socialisté 8999 a křesťanští demokraté 1179 hlasův. V »Borgehout« obdrželi katolíci pro senát 819 hlasů, liberálové 509. V Santhoven: Katolíci 350, liberálové 34, soclalisté 2 a křesťanští demo- kraté 24 hlasy. Obce Santhoven, Magerhalle a Ranst: katolíci 788, liberálové 38, socialisté 15 a křesť. de- mokraté 68 hlasů; veliká ztráta pro křesť. demokraty v tomto kantonu. V Brechtu (Brecht), katolíci 5354. liberálové 799, socíni 169, křesť. demokraté 257 hl V Contichu katolíci jisti.

Belgická sněmovna sestává nyní z 84 katolíkův nejčistšího zrna, kteříž, kde se jedná o svobodu našeho sv. náboženství a veřejný pořádek, vždy jako jeden muž, jako zdi hradné stái budou. Dále byli zvoleni: 33 liberálové (doktrináři a radikálové), 33 socialisté a 1 Daensista. Jaké sta- novisko poslední zaujmou, třeba vyčkati. Leč od- loučí-li se od katolíků, nic neuškodí, pak má pravice ve sněmovně (katolíci) 18hlasou většinu. V opačném případě činiti bude naše většlna 20 hlasů. Též v se- nátě máme my katolíci úctyhodnou většinu. (Kněz Daens podle nejnovějších zpráv vzdal se kandidatury v Aalstu a ucházel se o mandát v Bruselu, kde při volbě propadl. Pozn. red.) Sněmovní volby v Italti konány budou již příští neděli. Zajímavo jest, že každá politická s trana slibuje si od toho dne vítězství své věci. Nejkrajnější práci a spatřuje největší svou výhodu v tom, že všecky její tři skupiny — socialisté, radikálové a republikáné půjdou k volebnímu osudí sjednoceně a svorně. Ústavní levice, kterou tvoří skupiny Crispho, Giolit- tiho a Zanardelliho, obávají se, že utrpí nějaké ztráty a sice vlivem nejkrajnější levice a vlivem vlády. C se týče pravice, jsou jí nejnebezpečnějšími stoupenci di Rudiniho. Celkem však změní se asi jenom ne- valně dosavadní počet poslanců stran parlamentních. Katolíci súčastní se prý také tentokráte voleb, ačkoliv trvá ještě »Non expedit« a budou hlasovati prý pro kandidáty pravice.

Nepokoje ve Španělsku neustávají. Ve městě Algodonares došlo včera následkem zavední potravní daně k velikým výtržnostem. Lid vydran- coval radnici a zapálil archiv. Policii podařilo se zje- dnati pořádek teprve po velikém namáhání. Čizincům v Číně hrozí se strany domorodého obyvatelstva veliké nebezpečí, neboť vlny odboje proti nim proměňují se již již ve dravou řeku. Ohniskem odboje jest hlavně město Tientsin. Ohrožena jsou cizí vyslanectva v Pekingu, takže různé zahraniční mocnosti vyslaly tam na jejich ochranu po 100 mužích vojska. Ale místokrál odpírá dopravu tohoto vojska do Pekingu bez svolení Cang-li- Yamenu. Včera při- plulo k Tientsinu sedm ruských válečných lodí se dvěma torpedovými čluny, jedna loď francouzská, dvě anglické a jedna loď italská. Ze všech lodí vystoupili na pevninu námořní vojíni nebo námořníci, ale město Tientsin samo, dle poslední zprávy, ohroženo není. Nepokoje v Číně jsou ovocem neblahého odiktu císařovny-vladařky, kterým zavedena byla nová éra pronásledování cizinců. Vláda v Pekingu přihlížel k povstaleckému hnutí sekty boxerské netečně tak dlouho, až jí povstání, vedené pod heslem »Boj proti všemu cizímu!« přerostl, jak se říká přes hlavu. V celé říši vznikla následkem toho anar- chie, jež chová v sobě vážné nebezpečí pro života majetek cizinců v Číně. Že mohou následkem toho vzniknouti dalekosáhlé spory se zahraničními státy, leží na bíledni. Poslední zpráva zní, že čínské úřady odepřely ruskému vojsku dovolení k pochodu branou v Taku.

Zprávy církovní. Slavnost církevní. Dnes koná se památka sv. Pamfila, mučeníka. Pocházeje ze vznešené rodiny v Berytu v Syrii, pilně se vzdělával ve vě- dách světských. Když však seznal náboženství Kri- stovo, věnoval se cele studiu písma sv. K tomu cíli založil též v Caesarei Palaestinské školu pro studia písma sv., při níž založil velikolepou bibliotheku, jež na 30 000 svazků čítala. Zemřel smrtí mučennickou. Tělo jeho na rozkaz prefektův nesmélo býti pohřbeno. Ale divá zvěř nedotkla se světce, až křesťanům po- dařilo se je získati a pohřbíti. V kapli sv. kříže v Poštovské ulici bud dnešního dne sloužena mše svatá, při níž bude po- užito vzácných paramentů, od 80 let neužívan ých, které byly na městském úřadě doposud uloženy. Mše svatá koná se o půl 8. a jest naděje, že účastenství bude při ní četné.

Slovácká pouť. Bratrské »Slovácké Noviny vybízejí veškeren slovácký lid k manifestační pouti k sv. Antonínku nad V. Blatnicí na den 17. června. Z Prahy přijede více umělců, zejména malíři, jako: Klusáček, Bíza a Úprka, aby tu konali svoje slo- vácké studie. Pokroky katolictví v Americe. Arci- biskup v Nov. Yorku vydal pastýřský list, ve kte- rémž dr. Corrigan podává velmi uspokojující zprávu o pokrocích, jež učinila jeho katolická diecése v po- sledních desíti letech. Římsko-katolické obyvatelstvo v Nov. Yorku (diecési) čítá nyní 1.200.000 sluší a za oné doby vzniklo 27 nových obcí a založeno bylo 250 katolických církví, nemocnic, škol, konventůa jiných církevních a lidumilných ústavů. Počet osob, jež v posledním roce přistoupily ke stolu Páně, ob- nášel 3,190.430. Všecka tato potěšitelná data po- dávají svědectví o solidním a stálém vzrůstu katoli- ctví v Nov. Yorku a ve Spoj. státech Zprávy denní. Návrat J. Exc. ndp. knížete arcibiskupa Lva svob. pána Skrbenského do Prahy. Včerejšího dne vrátil se J. Exc. kníže arcibiskup