ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0921aeb0-71f9-11dc-b575-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 93, place 49, org 17, work 5
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
22. prosince 1904.
4 masthead
Číslo 353.
5 article
ských ústavů. Nebylo by ale ani nic div- ného, kdyby dle tendence vládní studie snad i v příčině této zemský výbor byl postaven po kuratelu mistodržitelství aneb po- litických úřadů. Zajímavá by byla otázka, jak si představuje vláda i nadále spolupůsoben výboru zemského v celé řadě zále- žitostí, které nedotýkají se přímo obcí a okresů, které ale positivními zákony spolupůso- bení zemského výboru zabezpečují. Uvádím je- nom na příklad spolupůsobení v zále- žitostech školských, v záležito- stech silničních, v záležitostech veřejných nemocnic, v záležito- stech železnic nižšího řádu, v zá- ležitostech kommasačních, vyvazo- vacích, spolupůsobení ve věcech, týkajících se myslivosti, v záležitostech staveb vodních, v zá- ležitostech chudinských, zemědělských, zdra- votních atd. Veškeré tyto záležitosti nejsou zemským zřízením zemskému vý- boru odkázány, nýbrž zvláštními zákony, o nichž patrně autor osnovy neměl nále- žité vědomosti. Účel ale zajisté byl do- sažen. Dle osnovy té má klesnouti zemský vý- bor na pouhý přípravný orgán sněmu královstv českého a na správce zemských financí, po pří- padě zemských dluhů.
6 article
Tak rozřešila vládní studie otázku. jakým způsobem by se odstranil dualismu ve správě. Požadavek na odstranění tohoto dualismu zajisté několikrát byl pronesen; ale každý, kdo v tomto směru byl činným, předsta- voval si, že veškerá polítická, resp. vni třn správamá býti sjednocena na prin- cipu epolupůsobení orgánů auto- nomních a státních. Vládní osnova však rozřešila tuto věc jinak. Státní úřady politické i nadále mají míti plneu onu kom- petenci jako posud, bez jakéhokoliv v livu činitelů samosprávných. Admini- strativní soudníctví a administra- tivní judikatura naproste má býti vy- loučena z kompetence sborů samospráv- ných; každá úřadní činnost sborů samosprávných má býti přenesena na úřady státní a pokud tyto sbory samo- správné ještě zůstávají k obstarání záleži- tostí hospodářských a sociálně dobročinných, mají býti úplně podrobeny dozoru a rozhodujícímu vlivu výkonné moci státní a zbaveny veškerého samostat- ného a svérázného života. Po 40letém svém trvání obecní samospráva vykonala při skrovných svých prostředcích velikéa náležitě neoceněné úkoly. Vlastn silou a vlastní pomocí založila svérázný a samo činný život a působila tak pro výchovu neod vislosti občanstva od poručníko- váni úřadů. Pro náš národ má sam - správa ještě ten význam, že v samo- správě jsou jediní činitelé veřejné správy, kteří za všech okolnostía neodvislí od vládního nátlaku, ob- starávají své záležitosti ve pr- spěch hospodářského a kultur- ního povznesení českého lidu.
7 article
Národ český volá právem po rozhoj- nění a rozšíření samosprávy, po jej zdokonalení a utužení a zejmena po nalehavé reformě v oboru finaněnictví samo- správního, s náležitým zabezpečením pro- středků, nutných ku plnění úkolů, na samo- správu vložených. Na toto volání odpovídá vládní studie návrhem na naprosté zničen samosprávy vůbec. Neboť není žádné pochybnosti o tom, že v politických poměrech našich starostové obcí, kteří by byli ustanoven jako zřízenci úřadu politického by při volbách výboru a zastupitelstva okresního byli nuceni říditi se všemohoucím vlivem před- nosty okresního úřadu, který vždy bude státi pod vlivem centralisační vlády. Z těchto odyislých okresních zastupítelstev má pak volen býti krajský sjezd a kraj- ský výbor, který by zajisté nebyl represen- tantem samostatné a neodvislé vůle uvědomělého občanstva celého kraje. Zemský výbor pak jako zástupce sněmu království českého a jako jediný vidi- telný representant neodvislost tohoto království, klesl by na význam pouhého správního orgánu, o nějž by se nikdo nestaral. Různé záležitosti obecní a okresní vy- řizovány by byly dle různých stanoviskv jednotlivých krajích a byla by takovýmto způ- sobem ve veřejnou správu naši autonomní, v ne- šena různost, která by přímo vedl k dekomponování jednoty cele země, nehledě ani ku politickým agitacím, které již nyní z důvodů národních proti této jednotě se vedou. Na tuto proposici nemůže býti žádné jiné odpovědi, než rozhodné odmítnutí se strany české veřejnosti. Na štěstí jsou ovšem hrozny kyselé, nenajde se nikdy sněm království českého, který by podle vůle tendence této vládní studie „zreformoval“ samo- správu naši tak, jak si to autor této studie přeje, o němž možno právem řici, že o poměrech samosprávy u nás aspoň nemá i neměl nejmenšího ponětí.
8 article Prof. Wieser o národním sporu v Čechách.
Prof. Wieser o národním sporu v Čechách. Vídeňská »Oest. Rundsehau« přináší v po sledním čísle svém pokračování studie prof. bar Wiesera »0 minulosti a budoucnosti ústavy v Ra- kousku«, v níž došel autor k nynějšímu stavu národnostního sporu v Rakousku. Prof. Wieser. jehož jméno čtenářům našim dobře jest známo ze statisticko-berních názorů jeho o poplatní síle obou národnosti v Čechách, vystupuje ve svém přítomném článku v masce ubodřeného dobro- myslníka, který to chce jednou s tvrdými hla vami českými s laskavostí zkusiti. Pokouší se získati je něčím podobným, jako uznáním chyb, jichž se Němci na Češích dopouštěli. Poukázav k tomu, že nároky na národní rozdělení země, kteréž se dnes se strany německé činí, jsou velice podobny oněm, jež před desítiletím o Čechů kladeny byly, táže se prof. Wieser: »Proč by neměl také Němec doznati omyly svého národa, jež byly dějinným vývojem vyloženy? Nechci se nikterak tím tajiti, že podle mého úsudku na počátku sporu Němci byli v neprávu; dle mého názoru dopustili se té chyby, že ve věrné odda- nosti starému Rakousku, jež utvořeno bylo podle jich obrazu, přehlédli, že se v českém národu býbe nový život, jemuž odňato bylo světlo a vzduch. Za dlouhé těžké doby, kteráž pro Němce Taaffem započala a Badenem skončila, v níž stále nazpěl
Wieser profesor bar Wieser Němec Čech Čecho Taaff Čechy Rakousko
9 article
zatlačováni byli a téměř všec nu naději na přiz nivý obrat ztratili, naučili se uskromňovati se a v ná vrzích, kteréž učinili po éře Badenově a jimiž na bídli pro české smíšené okresy v největší část Čech vnitřní českou řeč úřadní, není ani stopy — vyzývavosti . ..« Jak vidět zklamání z dobrého počátku páně Wieserovy politické causerie dostavilo se dosti záhy a pan professor upadá v nejstarší ně meckou chybu, balamucení Čecháčků totiž tak důkladně, že to vypadá jako úmyslná ironie Kdyby prý hrdí mužové, kteří za velké doby liberální Čechami a tak i Rakouskem vládli mohli zvěděti, jak skromnými stali se jich ná- stupci, nenalezli by v hrobě pokoje, píše pan professor, načež vrací se k prvopočátkům ny- nějšího stavu národnostní otázky v Čechách a pln údivu volá. Dnes jen z těžka lze si před- stavit, že pražským purkmistrem před nepříliš dávným časem byl Němec. Jistý starý pražský měšťan vypravoval prý autoru velice živými po- drobnostmi s jakým přespřílišným zatajeným hněvem snášeli národně smýšlející Češi němoekou nadvládu, kteráž byla stejně politická jako spo- lečenská a v ohledu společenském byla snad ještě trapnější. Jaký to nátisk, volá autor, »ne- směti ve veřejnosti mluviti svým jazykem, jehož procitnutí k životu s pýchou pociťovali.« Co by tomu asi řekl prof. Wieser, kdyby věděl, že vy- věšení prvního, výhradně českého plakátu k če- skému plesu v Praze před několika a šedesát lety vyneslo dru Riegrovi 17 dní vyšetřovacíh vězení! V tom má úplnou pravdu, že český lid domníval se, že vede svatý boj kulturní a měl i má v tom dosud pravdu i ten český lid.
Badenův Wieserův Čecháček Němec Čech profesor Wieser Riegr Čechy Rakousko Praha svatá boj kulturní
10 article
»Neškodili-li zajisté Němci sam sobě a své věci převelice, že všude a vždy vystupovali proti takovým českým zá- jmům národním, kteréž spravedlivým způsobem a podle všech skutečných poměrů více nesměly býti zanedbávány«, táže se pröf. Wieser s em- fatickou okázalosti, za niž si dnes, my Češí, nie nekoupíme a také Němcům ničeho neprodáme. Ještě prý jest v českém lidu mnoho z pocitu utrpěného bezpráví a ohnivé horlivosti z oněch dob a ještě dosud prý jest ve Vídni a v alp ských zemích mnoho Němců, kteří v upomíne na tehdejší časy, ještě ani dnes nepostavili se z plna po bok svých soukmenovců v Čechách. »Tím důrazněji«, tvrdí autor, »mus býti k tomu poukázáno, že ku turní boj aspoň v Čechách jes ukončen.« Na to můžeme se vším právem tázati Kdy jsme vlastně přestali doznávati od Němeů bezpráví až do dnešního dne? A praví-li pi satel, že je významno, klerak prý velký poža- davek kulturní, s nímž Češi dnes přicházejl, týká se české university na Moravě, požadavek to, který mohou Němci týmž hojným právem činiti, že Němci od Taaffa mají všechnu pří činu vystupovati s kulturními žalobami proti státu, ještě více však proti zemi a hlavnímu městu, pak prof. Wieser, s dovolením, nemluví pravdu, jako že maji Němci v Rakousku celou plejadu universit s vídeňským sluncem v če le, nemluvíc ani o přemnohých jiných ryze ně- meckých odborných a uměleckých učilišť, jež jim k choutce v Praze zkaženy na utrakvistické na záhubu volného vývoje českého a k jeho potupnému stigmatu! Ostatní poklesky víden- ského professora proti pravdě, jako že zamlčuje při zmínce jmenování německého professora na
Němec Wieser Čech Taaff profesor Vídeň Čechy Rakousko Praha český univerzita na Morava
11 article
Akademii umění, že tento professor obdařen privilejem némecké jednojazyčno st proti ostatním atelierům, v nichž vládne nej přísnější utrakvism (prof. Thiel nestrpí ani oboj jazyčných lístků při školské výslavě !), dále že císařský dar podle nejautentičtějšího svědectví Englova byl původně výhradně věnován českému výtvarnému umění a ž tudíž dodatečné vyrovnání s dvěma procenly skutečného německého umění v Čechách na čtyřicet procent císařských peněz je skutečným německým lupem, to vše nepřekvapuje u ber- ního statistika, který poplatní výkonnost něme- ckou v Čechách zakulacoval ve své známé »studii« z padesáti na sto, a českou ze sta na padesát. Odtud by každá další řádka nejnovějšíh jeho pojednání zasluhovala protest i s doklady ale že takové posloupné vyvracení ztrávilo by ně kolik čísel našeho listu, pochopí čtenář, řekneme-li mu, že wieserovských zkroucenin jest celkem 17 lexikonových stran, a my na- cházíme se právě na třetí. V ostatku ovšem nen tolik zajímavého co v úvodu právě odbytém.
profesor Thiel Englův Čechy
12 article
Zejmena co se týče vnitřního úřadního jazyka a vůbec jazykové rovnoprávnosti, opakuje Wieser německé námitky až do omrzení známé a bezpočtukráte vyvrácené. Jeho vyznání jest. rozumí se vyznáním roztržení země a jedno- jazyčné rovnoprávnosti s »nejvnitřnější německou úřadní řečí«, na niž má prý stát ve svém zájmu právo. Pozoruhodno při tom jest, že »státní ně- mecký jazyk« obdržel v umírňovací nomen- klatuře u bar. Wiesera už názvu »innerst
Wieser
13 article
Amtssprache«, komické to počínání, neboť jenom politickým dětem podává se odporně cicvárov semínko v méně odporném syrubu, abychom užili drastického přirovnání. Jinak bude ovšem marno dovozovati i bar. Wieserovi, že neně- mečtí národové Rakouska nikdy nemohou do- pustiti uzákonění státní němčiny v jakékol formě, už v zájmu trvání tohoto soustátí ježto by takový zákon byl vrcholným kamenem jeho vybudování jakožto druhé říše ně- mecké v Evropě. Historieko-politický non- sens dvou německých států o rozsáhlé společné hranici nesnesly by dějiny budoucí evoluee dlouho a znamenalo by to jenom urychlený konec procesu, který Rakousko nemine, nepo- spíší-li si co nejrychleji s manifestantním od- líšením oď Německa, poskytnutím nejúplnějšího rovného práva svým neněmeckým, svým slovan- ským národům, kteří v něm maji přece jak známo většinu. Jednojazyčným jazykoprávníkům, k nimž náleží i prof. Wieser, také marně dovozujeme že zavádějí trojí různé jazykové právo v téže zemi, a že kdyby jich řešení čl. 19. zákl. zákonů mělo býti modelem k jeho provedení ku př. ve Slezsku, musili by tu zavésti hned še- stero jazykových práv a sice jednojazyčnou rovnoprávnost pro Čechy, pro Poláky, pro Němce a oboujazyčnou pro smíšená úzení troji kombinace. Pravi-li pak vídeňský autor, že český národ bude směti rozhodovati o »nej- vnitrnější úřadní řeči« Rakouska až vykoná pro Rakousko tolik co Němci od Babenbergoveů
Wieser Polák Němec Rakousko Evropa Německo Slezsko Čechy
14 article
počínaje, pak nezná prostě dějiny Rakouska neboť že vůbec trvá, děkuje snad jenom exi stenci Cechů. Nebýti jich, zdaž by nebyl už německý sen o Německu k Adrii dávno usku- tečněn? Wieserovo pojednání psáno jest jako vna- didlo pro Čechy, kteří mají získání býti pro krajské zřízení v Čechách na základě národ- nostního rozdělení. Čím více se blíží tomuto závěru, tím více jej opouští jeho forma, která činí každý jeho článek aspoň snesitelnou čelbou. Málo tu ke konci najdeme už zrn stojfeích za sehnutí. A tempo zaznamenává Wieser, ovšem nechtě, proti svému stoupenci Rauchbergovi který ještě v pondělí ve výkladu ke své jazykové mapě Čech popíral takřka úplně české minority v uzavřeném až na nepatrnost kolem 50.000 duší. »České menšiny«, praví Wieser, »jsou nad míru četny a jsou docela jiného útvaru než německé, ze značné části vznikly v nejnovější době přestěhováním průmyslových dělníků horníků i rošířily se v krajích, kteréž do té doby byly úplně německé, rychle a ná- padně! Odstavec o hospodářském poměru obou ná- rodnosti pomijíme mlčením, přes to, že Wieser tvrdl, že má všechnu příčinu trvati na svých pověstných číslieích, o nichž se ví, že si je mohl nanejvýš z maliku vyssáti. S kompetentní strany kyne mu co nejdříve řádné vyvrácení.
Wieserův Wieser Rakousko Německo Adrie Čechy Český menšina
15 article
Počitati berní koruny podle národnosti, tam kde zákon zapovídá zjistiti národnost poplatníka, jest politický švindl, jakož je jisto, že v zemích smíšených bude možno národnost přesně zjistiti jen tenkráte, až zákon o sčítání bude opatřen rubrikou »řeči mateřské« a — trestní klausulí proti zločinu vydírání národnostil »Každému jeho právo na jeho půdě« dí nadšený přivrženec Plenerovy theorie krajského zřízení to jest vůdčí myšlenkou projektu krajského zastou pení o němž se umírněné strany německé, občan ské a ústavověrné velkostatkářstvo sjednotily Myšlenka národního odloučení, která svým časem byla Staročechy a Feudály uznána, kteráž ostalni dávno před tím od Čechů samých, dokud byli ještě slabší stranou, byla opětně Němci přijata«.
Plenerův Čecho Němec
16 article
A což, tážeme se, splnili snad Němci tehdejší požadavek slabších Čechů? A dnes ho splniti mají Češi, proto že pan bar. Wieser povídá, že to již »dále nepůjde se šablonou panující většiny a opanované menšiny, při čemž zůstaveno být má náhledu většiny, s jakým stupněm blahovůl hodlá s menšinou nakládati«. Hle, dokud byl Němci bezohlednou sněmovní většinou, byla tato stará šablona pomyslně nejvýbornějším regimem Což, aby počkal bar. Wieser se svým návrhem přece jenom, až bude moci s lepším svědomím říci, že se dějiny opakují, tedy až do té doby, až se stanou Češi v Čechách tak mocnou, tal svrchovanou většinou, jakou byla německá vět- šina za knížete Karla Viléma Filipa Auersperga Pak může opakovati svůj požadavek . .. Pro- zatím opravuje bar. Wieser, aby se ukázal tak heraldikem, zemský znak český. Dvojocasý lev není mu již dobově vhodnou figurou na něm Kdysi prý mohl znamenati český stát s pří věskem německých kolonistů, později německou provincii s mizícími stopami českého národa, dnes musil by prý dvojitost stejně oprávněných kmenů silněji vyjádřiti: lvimu tělu, představu- jícímu jednotu země, musily by se přimalovati namisto jedné dvě hlavy. Ať dá bar. Wieser pozor při této operaci, na ohonu lev zuby ovšem nemá, za to na druhém konci!
Čecho Čech Wieser Němec Karel Vilém Auersperg Čechy
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 21. prosince. (Hlasy po s la n co o situaci.) Biankiniův »Narodni List« uve- řejňuje mínění dra. Kramáře a nejmenovaného vůdce polského kola o nynější vnitřní situaci. Dr. Kramář vyjádril se krátce: »Vše zůstane při starém. Körber zůstane na svém místě, parla- ment nebude rozpuštěn a strany nejeví ochoty k uzavření míru. Prognosa polského politika zní: »Parlament se shromáždí opět v lednu, aby provedl volby do delegace. Poněvadž pracovat nebude chtíti pošle jej dr. Körber opět domů. Přijde však jaro, ministerstvo vojenství bude vymábati mil liony, jež potřebuje armáda, ale dr. Körber jieh nemá. Tu propukne vážná krise, neboť koruna nestrpí ministrů, kteří nemohou vyhověti poža- davkům vojenské správy. Dr. Körber bude nucen podati demissi, anebo v nejlepším připadě obdrží dovolení, aby si novými volbami opatřil povol- nější sněmovnu. Na všechen způsob březen nebo duben přinese kritickě dni pro nynější kabine a zrodí novou parlamentní situaci.«
Biankiniův Narodeň List Kramář doktor Körber Praha ný sněmovna
18 article
V Praze, 21. prosince, (Z opposičníeh kruhů uherských.) Hned po pondělní sně- movní sehůzi shromáždil se výkonný výbor spo- jených opposičních stran a usnesl se, že vydá k národu provolání, týkající se nastávajících sně- movních voleb. Poslanci Eötvösovi svěřeno sepsati provolání, na večer pak svolána plenárn schůze opposice. V této schůzi přednesl předseda výkonného výboru František Košut prohlášení, v němž pravil mimo jiné: Obíhají pověsti, že sněmovna bude rozpuštěna za stavu ex-lex. Jak- koli nechceme věřiti, že by král chtěl porušit ústavu, na niž složil přísahu a dovolil sněmovnu rozpustiti za stavu nezákonného, musíme činit přípravy k novým volbám, ježto královi rádcové se vychloubají takovou možností. Jménem výkon- ného výboru spojené opposice prohlašuju, že roz puštění sněmovny jest nezákonné; poněvadž však nejsme s to, abychom nezákonnost tu zamezil a spojená opposice zápas na ochranu práva za staviti nehodlá, opposice vyzývá municipia, aby proti nezákonnému rozpuštění sněmovny prote- stovala, ale volby provedla, sice by národ by zbaven nejsílnějších obranců země a ústavy.
Eötvös Košut Praha spojený opposice
19 article
Rozhodnuv, že se voleb zúčastní, výkonný výbor prohlašuje v zásadě, že spojenství všech opposičních stran potrvá i po dobu voleb, po- něvadž nebylo dosud dosaženo cíle, za kterým se opposiční strany spojily, totiž odčinění a po- trestání attentátu ze dne 18. listopadu. Proto spojené opposiční strany nemají ve svých dosa- vadních volebních okresích na sebe útočiti, nýbrž navzájem se podporovati. V okresích, jež by se mohly dobýti proti vládnímu kandidátu, bude dle přesvědčení a vůle voličstva jmenován kandidát z některé opposiční strany, jejž ústřední volební výbor bude podporovati. Tento ústřední vylební výbor budiž zvolen. Mimo to výkonný výbor navrhuje, aby se vydalo již nyní prohlá- šení k národu, jehož redakce svěřena poslane Eötvöši. Poslanei nechť se ve svých okresích orientují a podají zprávy ústřednímu výboru.
20 article
jemuž mají zaslati potřebná data také o soused ních okresích, zastoupených dosud poslanci libe rálními. Na to posl. Eötvös přečell návrh provo- lání k národu. V provolání tom rozvádějí se šířejí myšlenky, pronesené v prohlášení Košutově a dodává se, že výkonný výbor se vynasnaží urov- nati všechny vnitřní neb osobní spory, jež by mohly vzniknouti ve volebních okresích mezi přívrženci různých oposičních stran. Provolání Eötvösovo schváleno a dosavadní výkonný výbor pověřen vedením voleb. Ve výkonném výboru zasedají Frt. Košut jako předseda, Jan Tóth jako zapisovatel a poslanci hr. Alb. Apponyi bar. Desid. Banffy, Béla Barabás, hr. Theod Batthyány, Kar. Eötvös, Jul. Gulner, Jan Hock Ludv. Holió, Jul. Justh, Géza Polónyi, Štěp Rakovszky, Jul. Sághy, Ferd. Szederkényi, Kol Thaly, Gabr. Ugron, Vil. Vázsonyi, hr. Aladan Zichy a hr. Eug. Zichy.
Eötvös Košutův Eötvösův Košut Tóth Béla Barabás Jula Hock Ludv Justh Polónyi Štěp Rakovszky Vázsonyi Aladan Zich Zich Banff Thala Gabr Theod Batthyány Kara
21 article
Ze Lvova, 19. prosince. (Resigna c dra. Olesniekého.) Předseda ruského sněmovního klubu dr. Eugen Olesnický podával svým voličům ve Stryji zprávu o sněmovní čin nosti. Řečník prohlásil, že ruský klub po celou dobu sněmovního zasedání byl ve stálém styku s oběma výkonnými výbory hlavních ruskýeh stran, staroruskou »Národní radou« a ukrajino- filským »Národním komitétem«, ale odnikud ne bylo výtek proti činnosti ruských poslanců na sněmě. Také ruské časopisy nepsaly proti čin nosti poslanců. Teprve po uzavření sněmu po čaly se na poslance sypati výtky, zvláště proto že za stanislavovské ruské gymnasium připustil projednání zákona o »rentových stateích« kterýmžto zákonem se východní Halič otvírá kolonisaci Mazurů ze západní Haliče. Zvláštěs činí výtky dru. Olesnickému jako předsedov ruského klubu. Proto dr. Olesnický oznámil, že se vzdává mandátu a uchýlí se do soukromí Shromáždění však vyslovilo dru. Olesnickému důvěru a resignaci jeho nepřijalo. Současně všal při hlasování odepřelo vysloviti nelibost ruským časopisům, jež psaly proti Olesnickému.
doktor Olesnický Mazur Lvov Stryj Halič
22 article
Ze Záhřeba, 20. prosince. (Volba sta- rosty.) V dnešní schůzi nového obeeního za- stupitelstva zvolen za starostu města Záhřeba kandidát neodvislých voličů (podporovaný »Obzo- rem«) dr. Amruš 30 hlasy proti 15 hlasům jež obdržel Gasparovič, kandidát strany Frankovy Dr. Amruš, přijímaje volbu, dovolával se nejprvé podpory a důvěry bána. Za hlavní úkol jako starosta hlavního města vytknul si zřízen elektrické centrály, tržnice, splavnění Sávy až po Záhřeb, zřízení velké nemocnice nákladem země a města, útočiště pro choré plícemi, lido- vých lázní, dělnických bytů a knihoven pro lid. Dr. Amruš přislibil též péči o rozkvět domácího umění, k čemuž se nahodí příležitost při stavbě chrámu sv. Blažeje. Poněvadž pro dra. Amruše hlasovali též zbylí v městském zastupitelstvu přívrženci strany vládní, soudí se, že volba Amrušova jest počátkem sblížení chorvatské strany práva se stranou národní (vládní).
Gasparovič Frankův doktor Amruš svatý . Blažej Záhřeb
23 article Politické zprávy zahraničně V Praze, 21. prosince.
Politické zprávy zahraničně V Praze, 21. prosince. Porada u cara. Podle německých listů konala se minulou středu v Carském Sele zvláštní rada, k níž byl pozváni: vrchní prokurátor sv. synodu Poběd noscev, předseda státní rady hr. Solský, Vitte. min. spravedlnosti Muravěv, min. vnitra kniže Svjatopolk Mirský a min. financi Kokorcev. Cai poradě předsedal. Rokováno o hnutí, které chee Rusko obrátiti v stát konstitučný. Pobědonoscev Solský, Muravěv a Kokovcev byli pro to, aby zůstalo při samodržaví. Tyléž německé listy předpovídají, že stu denti v nejbližším čase uspořádaji ještě hluč nější demonstrace.
Solská Vitte Mirský Kokorcev Pobědonoscev Solská Muravěv Kokovcev Praha Rusko Poběda noscev
24 article
Protiněmecké smýšlení v Anglii jeví se stále zřejměji v anglických žurnálecha revních. Měli jsme v poslední době několikrát příležitost zaznamenati velmi prudké protiněme- cké projevy anglických politiků a žurnalistů. Sympatie k Francii, podporovaná nedávno uza- vřenou »entente cordiale«, pochopitelně podně- euje antipatii k Německu, v němž Velká Brita- nie vidí svého nejnebezpečnějšího soupeře na moři a v obchodu. Známý měsíčník londýnský »The Na- tional Review«, který zaujímá velmi roz- hodné stanovisko protiněmecké, uveřejnil v pro- sincovém sešitě velmi zajímavé pojednání »The German Press«. Autor, podepsavší se »Zasvě- cený«, zná velmi důkladně poměry politického tisku německého a seznamuje anglické čtenáře s touto nebezpečnou zbrani, namířenou prot Anglii. Pro nás ovšem je tento článek rovněž zajímavý. Je vždy dobře poznati své nejhorš nepřátely. »The Nationa! Review« líčí ráz tisku ně- meckého, zejmena jeho význam v zahraniční politice. Tisk německý je upřímně protianglický a tak často kompromituje politiku německé di- plomacie, jež se tváři často roztomile vůč Anglii. Německý žurnalista nechápe nuance této přátelské dvojakosti »friendly duplicity« a píše proti Angličanům stejně zuřivě jako proti Slo vanům. Tisk německý netěší se ve své vlast takové vážnosti a vlivu, jako tisk v Anglii.
Brito Angličan Anglie Francie Německo the National Review the German Press the Nationa
25 article
Nestojí ovšem v té výši. Némecký tisk slouž vládě neho své straně. »Žádný tisk,« píše an- glický spisovatel, »není tak ochočený a zetročený jako německý, je zcela nástrojem autority, pro dobro i zlo. Ve všech otázkách zahraniční po litiky je tisk německý pouhým tlumočníkem vý razů oficiálních, polooficiálních neb nějak inspi- rovaných.« Německý tisk sloužil veřejnému mí nění za války burské, neboť tehdy vyjadfova anglofobské smýšlení lidu. V nynější válce se však odchyluje od mínění lidu, jež je zřejmě nakloněno Japoncům. Noviny, většinou ovládané informacemi vládními, jsou přiznivy Rusku — proti svému německému přesvědčení. Německý tisk v zahraniční politice není nikdy neodvislý Škola malého Buscha, který tak horlivě slouži Bismarkovi, pevně se zakořenila v žurnálee říše germánské. Zahraniční ministerstvo informuje a inspi ruje všechny berlínské žurnály (ovšem kromě socialistických a p.) i berlínské dopisovatele provincialních listů. Hamburk, Drážďany, Mnichov čerpají ze stejného zdroje své zprávy o mezi národní politice. V Německu, kde tak vládne autokracie a militarismus, není tisk hlasem vůl národa, ale jen nástrojem autority. Německý žurnalista netěší se velké vážnosti. Obyčejně mu bývá žurnalistika povoláním z nouze, do žurnálů se utikají pochybné neb stroskotané existence. A tento pověstný »reptilní tisk« obsluhuje po- korně vládu. Německé žurnály nemají tak orga- nisovanou korrespondenci jako anglické. Většina žurnálů, až na řídké výjimky (Koelnisehe Zig, Lokal-Anzeiger a j.), je odvislá, co se tkne zahraničních zpráv, na poloúřadní telegrafní kancelář tiskovou.
Japonec Anzeiger Rusko Hamburk Drážďany Mnichov Německo Koelnisehe Big
26 article
Žurnalista německý s nadšením slouží ny nějšímu směru vládnímu, chtějícímu osamocení Anglie a pošívání Ruska proti ní. Denně možno čísti v berlinských a jiných žurnálech říše, že Velká Britanie je zlým duchem Ruska a že Německo je nejlepším přítelem carovým. Nejen ministerstvo financí, též finančnl kruhy ovládají úplně tisk německý. Němečt flnančníci, ať Krupp neb Ballin či Bleichröder, jsou spolupracovníky diplomacie a vlády své vlasti, bez nich by se nedaly uskutečniti úspěchy německé v jižní Americe a na Východě, an dráha bagdadská. »Deutsche Bank« a »Disconto- Gesellschaft« pracují pro ideu koloniální velmoe německé. A tisk je věrným tlumočníkem heroldem všech těch snah. Dále karakterisuje anglický autor jednotlivé německé žurnály a jejich spojení s vládou. Zuřivě protianglickými jsou »Berliner Neueste Nachrichten«. Největší německý žurnál »Koel- nische Zeitung« slouží Bülowovi, je orgánem zahraničního ministerstva. »Post« přináši často články (obyčejně v neděli), jež podobně jako slohové úkoly vídeňských dvorních radů v »Fremdenblattu« jsou fabrikovány v kancelářích zahraničního ministerstva. »Local-Anzeiger«je rozšířený lidový list, asi jako londýnský »Daily Mail«. Kancléř velice favorisuje tentu orgán, podajný všem ideám vládním. Zajímavé podrob- nosti uvádí se o »Frankfurter Zeitungu«. Ač je tento list úplně oddán židovskému vlivu, uve- řejňuje často rusofilské články. Je to následkem toho též, že denním čtenářem žurnálu frankfurt- ského je car, který si jej oblibil za svého po- bytu v Darmstadtu. Konfusní jsou často poli- tické náhledy staromodního žurnálu »Vossische Zeitung«. Do »Kreuz-Zeitungu«, orgánu aristo- kralických junkerů a militaristů, píše články o zahraniční politice prof. Schiemann, osobní přítel císařův i kaneléře Bůlova
Krupp Bleichröder Bülow profesor Schiemann Anglie Rusko Velká Británie Německo Ballina jižní Amerika Darmstadt Deutsche Bank DiscontoGesellschaft Berliner Neueste Nachrichten nische Zeitung Daily Maila Frankfurter Zeitung Vossische Zeitung LocalAnzeiger KreuzZeitung
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. V sobotu dne 24. prosince 190 odpolední číslo za příčinou Ště- drého večera vydáno nebude. V ne- děli dne 25. prosince t. r. vyjdou »Ná- rodní Listy« ráno v obvyklou hodinu Inseráty pro toto vánoční číslo »Nár. Listů« přijímá naše administrace také v sobotu dne 24. t. m., avšak nejdéle do 12. hodiny polední. Po vánočních svátcích vyjdou »Národní Listy« v úterý dne 27. pro- since t. r. o 12. hodině polepdní. — »Mrtvý bod«. Pod tímto záhlavím ro- zepsala se včerejší »Bohemia« o otázce ne sice nové, neboť je mnohem, mnohem starší než ctihodný tento — ovšem jenom co do let —. list, přes to stále a stále aktuální, ba o otázce, aby- chom užili všedního slova, palčivé. Rozepsala se o proudech smiřovacích, jež v poslední době možno pozorovati a jež německou publicistiku, pokud stojí za dr. Körbrem, nemálo děsí. T se ví, že »Bohemia«, jež reaguje zejmena na řeč posiance dr. Kramáře, pronesenou v neděli v Německém Brodě, přispíšila s ledovou sprchou. aby schladila hned v zárodku každé poněkud vřelejší hnutí v německé duši, nesoucí se k národní shodě v Čechách. Na upřímná slova jmenovaného poslance, jenž dalek veškeré vtíravosti v německou přízeň, tlumočil city kaž- dého skutečného přitele této země a jenž výrazu dal přání, aby po nekonečném boji zavládly v Čechách aspoň takové poměry, by oběma ná- rodům poskytnuta byla příležitost v klidné sou- téži na poli osvětovém i hospodářském pracovati na zvelebení země, odpovídá orgán p. Eppingrův snižováním jmenovaného poslance a strany, kae níž náleží. Nic snadnějšího by nebylo, než pouká- zati k roztomilým poměrům v táboře německém, zejmena ale ku poměrům ve stranách, jimž
Körbr Kramář německý Brod Čechy Bohemia
28 article
»Bohemia« slouží. Jak snadno mohli bychom listu tomu narýsovati obrázek, z něhož by asi valného potěšení neměl. Nemusili bychom s ani praci tou přiliš namáhati, mohli bychom prostě uvésti události posledních dnů z něme- ckého tábora, kdyby vůbec »Bohemie« za t stála a kdyby nebyla listem strany tak »pevné a zcelené«, že každý ze čtyř je jích zástupců v rozpočtovém výboru jinak se zachoval: jeden že vymlu- vil se nemocí, druhý že před hla- sováním prchl, třetí že hlaso va pro Körbra a čtvrtý proti němu Ostatně dopouští se list ten zjevného kla- mání nepravdivým líčením věci, tak jakoby zástupci českého lidu, syti obstrukci, nabízeli v přesvědčení, že touto taktikou ničeho již ne- pořídí, Němcům ruku ke shodě. »Bohemia« za- jisté dobře ví, že dr. Stránský i dr. Kramá nemluvili ze své iniciativy, prohlásivše ochotu naši ke shodě s národností druhou, nýbržž popud ve věci té vyšel odjinud a jmenovaní poslanci že na popud ten z polilické zdvoři- losti, jsouce k čestné shodě vždy ochotni, pouze odpovídali. Ostatně je známo, kde větší rozirzelost nad nynějším stavem, zdali v táboře českém či v oněch kruzích, jež zastu- povati »Bohemia« si osobuje. Je nám vůbee divno, že »Bohemia«, jež proti většině něme- ckých poslanců je té doby nejstatečnější a nej- oddanější hájitelkou dra. Körbra, byla nucena čekati teprve na schůzi dra. Baxy, aby ji o po- měrech v klubu svobodomyslných poslanců po- učil. Agenti pana premiéra nepřestávají přece rozhlašovati, že patron jejich tak dobře je o smýšlení a o událostech v klubu českých svobodomyslných poslanců informován, jakoby v něm zasedal sám. Je-li to pravda, byl by »Bohemii« dr. Körber o jiném poučil, totižo tom, že zástupcům národa českého při vytče- ném heslu vyčkati s vášněprostou vytrvalostí konce, prozatím lépe se daři, než autoru tohot
Němec doktor Stránský Kramá Baxa Körber Bohemia