2
masthead
V Praze, ve ctvrtek dne 22. prosince 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
předp lácí ser
v Praze v administrai
na měsíe . . . . . . 2 F
na čtvet leta . . . . 6 K —h
s droji čonáškon
Ba něsd
Ea čivt ks . . . . 7 K 50h
ve dlialách aK 30h
na mňsíe . .
P'oštout
na miisíe
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí zlsilkoa
moěníe
na čtvrt lota . . . . 11 K o
Praha
5
title
Onešní číslo pro Prahu le o 12 stranác.
Praha
6
article
Valka.
Valka.
L. Z Petrohradu, 21. prosince. (Zvl
telgr. »Nár. Listů«.) Dopisovatel »Nov
Vr.« oznamuje, že chunehuzove
opouštějí Mandžursko, ubírajíce se
do Mongolska. Myslí se, že Japonei
jim přestali vypláceti žold.
Ruskému vojsku se dodává uhl
na otop.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Valk
Petrohrad
Mongolsko
7
article
Odraz uherských zmatků.
Odraz uherských zmatků.
V zápaše, vedeném mezi hr. Tiszou a spo
jenou opposicí, dospěly poměry sněmovní k
konečnému dilematu; buď do 28. t. m., v po
slední letošní schůzi uherské sněmovny, nalezne
se smírné východisko, nebo následujícím roz
puštěním jejím vnese se rozhodnutí na soud
veličstva.
V obou směrech konají se chvatné přípravy
Prohlášení hr. Tiszy, že přikročí k roz-
puštění sněmovny v prvních dnech měsíce
ledna, 5. nebo 6., neminulo se účinkem na
vše strany, třeba se ještě opětovaly pokusy, bráti
odhodlání to v pochybnost z toho důvodu, že
není schválen rozpočet a že by volby se konaly
ve stavu ex-lex. Ode dne 10. srpna, kdy hr
Tisza v listu ke svým voličům ohlásil svůj pro-
gram, v němž byla obsažena i změna jednacího
řádu sněmovny, až po dnešní den všecky kroky
jeho jsou důkazem, že nutno vážně počítati
i s jeho hrozbou rozpuštění sněmovny. Vládní
strana i opposice již chystají volební provolání
a voličstvo v četných okresích vládních i oppo
sičních zahajuje již volební agitace.
Současně se však pracuje i ve směru
druhém, smírném urovnání sporu. Vládní strana
chystá konečnou opravu jednacího řádu s do-
cíli-li se o návrhu tom dohodnutí s vůdci oppo-
sice, získal by se základ pro kompromis; sně-
movna by odhlasovala opravený volební řád, a
řád Danielův, násilně odhlasovaný dne 18. listo-
padu, pro nějž nynější boje propukly, stal by se
bezpředmětným.
Tisza
Danielův
uherský sněmovna
puštěný sněmovna
Tisza
8
article
Opposice, o tom není pochybnosti, zachová
svornost, pokud jde o odstranění řádu Danielova
za to jest pochybnějším, bude-li stejně jednotna
ve věci případného kompromisu. Myšlenka kom-
promisní má stoupence nejen mezi odštěpenci
nejnověji prý i baron Bánffy horlivěji ji pod
peruje, ale ani nejsilnější skupina opposiční
Košutovci, nestotožňují se ve všem s krajním
klerikálním křídlem. Tak oznamuje se z Pešti
že od okamžiku, kdy zmizely všechny pochyb
nosti o tom, že hr. Tisza provede volby i ve
stavu ex-lex, jeví se v řadách opposičních silná
nechuť k volební kampani zimní. Dostavila prý
se deputace opposičních poslanců ke Košutovi
a žádala, aby užil všeho svého vlivu, by sešlo
nyní s voleb. O Košutovi jest ostatně známo, že
dvakráte umožnil sblížení v době zápasů o vo-
jenské předlohy a že i v nynějším boji vzhledem
„ke své churavosti“ se chová poměrně velm
zdrželivě. Po případě propustil by se dne 28
t. m. i prozatímní rozpočet, aby se předešle
okamžitému rozpuštění sněmu a získal se čas
k dalšímu vyjednávání o nový sněmovní řád.
Danielův
Bánffa
Košut
Pešť
Tisza
9
article
Rovněž odštěpenci vládní strany nevzdali se prý
ještě veškeré naděje na smírný obrat v poslednt
chvíli.
Vládní strana, pokud se týče hr. Tisza, za-
tím se pilně stará, aby nejen v Uhrách, ale i za
hranicemi veřejné mínění bylo zaujato proti
opposici. Doma na námitku, že volby ve stavu
ex-lex nemohou se konati, odpovídá, že vláda
vyhověla všem ustanovením zákona, a není
tudíž zodpovědna za příští následky. Čl. 10.
z 1. 1867 žádá sice, aby ministerstvo, než sněm
se rozpustí, předložilo konečné účty a rozpočet
na rok budoucí a aby se nepřikročilo k roz-
puštění, dokud sněm nemohl učiniti o těch
věcech usnesení. A tu tvrdí hr. Tisza, že návrhy
ony v čas podal sněmovně, že tudíž mohl
učiniti usnesení, a nestalo-li se tak, že sněm
sám opomenul vykonati svou ústavní povinnost.
Zákon prý však mluví jen o možnosti tako-
vého usnesení, jinak že by sněm prostě osvoji
si právo, pouhým odepřením jednati o rozpočtu
příslušící králi.
Uhry
10
article
V časopisech zahraničných, zvláště angli
ckých a německých pak se vláda uberská snaž
vylíčiti posavadní akci opposiční jakožto po-
kus, zbaviti Uhry ústavního života
a že tato agitace není bez účinku, doznává
i „Budapesti Hirlap“, jenž stojí na straně oppo-
sice, napsav, že není mimo Uhry porozumění
pro nynější spor, v němž v cizině vidí pouhou
vnitřní otázku sněmovní a nikoliv zásadní otázku
porušení ústavy uherské. Anglické i německé
listy praví, že opposice sama, neuznávajíc práv
sněmovní většiny, podrývá i formu i podstatu
ústavnosti.
Dle toho v cizině pokládají hr. Tiszu za
přesvědčeného obránce ústavy uherské a oppo-
sici za jejího hrobaře.
Než zápas v Uhrách zatím nabyl takových
vážných rozměrů, že nutno počílati i s případem
když se nenalezne východisko z nynějších
zmatků, že 6. ledna budou vypsány nové volby
ve stavu ex-lex a že boj nabude rázu všeobee-
ného rozhořčení.
Třeba nebylo o tom pochybnosti, že vláda
dovede v Uhrách „dělati volby“ a že udrží si
i pro příští sněmovnu většinu, není tím ještě
řečeno, že se jí podaří volbami těmi zjednati ve
sněmovně pořádek. Máť se nejen za to, že oppo-
sice se vrátí v síle tak značné, že dovede i na-
dále mařiti všecku činnost sněmovní, ale k post-
vadním zmatkům přibude nová nesnáz tím, že
do sněmovny chystají se vstoupiti i posavadní
opposiční poslanci, protože volby ve stavu
ex-lex neuznávají za platné a svůj nynější man-
dát sněmovní i dále vykonávati hodlají. Dále
nutno se připraviti i na to, že některé župy.
v nichž opposice je pánem situace, vůbec ode-
prou vykonání voleb za stavu ex-lex.
Uher
Uhry
Budapest Hirlap
Tisza
11
article
Hrozi tedy příšti uherské sněmovně ještě
větší chaos, než tam panuje nyní, a ježto účel
vládní akce nemůže býti při rozpuštění sně-
movny a vypsání nových voleb, než provésti
ohlášený program hr. Tiszy a užiti sněmovního
řádu Danielova, dospělo by k vyloučení oppo-
sičních poslanců i prostředky násilnými a v dů-
sledku toho i k násilí pouličnímu a i-3vodu jeho
v župách opposičních.
Těchto nevypočítatelných konců lekají se
oni opposiční poslanci, kteři vždy ještě doufají
ve smírné vyřízení a jimž na pomoe přichvátal
do Pešti i nejoblíbenější z bývalých ministrů
předsedů ministerstva, Szell.
Další rozvoj nynějších zápasů v Uhrách
neminul by se ovšem účinky i na celek soustát
rakousko-uherského.
Vedly by asi k obrovské krisi mezi oběma
polovicemi státu, k otřesu nynějšího dualismu
v jeho základech. Vítézství uherské opposice,
kdyby se ho dosáhlo takovou změnou ve smýslení
uherského voličstva, že by posavadní sněmovní
většina zmizela, bylo by obrovským krokem ku —
zavedení osobní unie. Porážka opposice
nevylučuje však — jak praveno — že nadejdou
v Uhrách poměry, k jichž uspořádání by se do
stavily síly a prostředky — mimoparlamentní.
neústavní.
Jaké bude v obou případech postavení tétc
poloviny státu? Jaké bude postavení zdejších ná-
rodů a zejmena našeho národa českého?
Tisza
Danielův
Pešť
Uhry
uherský sněmovna
12
article
Možnost osobní unie zastihla by tulo
polovinu říše ve stavu naprosté nepřipravenost
a nehotovosti. Náš český národ, pevně sepjatý
poměry cislajtánskými, volky nevolky by sdíle
osudy Cislajtanie; osobní unie v Uhrách nebyla
zároveň rekonstrukcí státního práva zemí koruny
české.
Za nynějších proudů, jaké panují ve Vídn
a v kruzích německých, za oné hospodářské ne
hotovosti, v jaké se nalezá celý stát ke státům
ostatním, za touhy německé, přimknouti hospo-
dařsky k velikému Německu, za hospodářské pře-
vahy řiše německé — znamená urychlený převra
v Uhrách více než pouhé překvapení pro tut
polovinu státu a pro jeho neněmecké národy.
Prozíravá politika má a musí počítati i s pří-
padem odrazu událostí uherskýc
na celou říši, na tuto její polovici a na
národy s osudy jejími dosud tak těsně spouta-
nými. Tento odraz a možné účinky jeho pociťuj
se instinktivně ve veškerém veřejném mínění, b
událusti uherské stopují se již nyní za hranicem
s pozorností, jaká se jindy věnuje jen událostem
největšího dosahu.
A rozpoutá-li se v Uhrách boj, jenž ve své
podstatě jest a zůstává bojem o další uvolněn
úvazků, poloviny soustátí dosud v jediný stát
spojujících, kdož by mohl upříti, že to nebude
nejen pro střední, ale pro celou Evropu dějem
o nedozírných následkův.
Kam se postavi česká politika
O reformě vnitřni správy veřejné
(Glossy k svládní studii«, píše dr. Hero1d.)
Uhry
Německo
Evropa
Hera 1 d
13
article
Reformy, které vládní studie ve příčině
veřejné správy navrhuje, jsou nepopíratelně
pronikavé a utvořily by zeela nové poměry, jichž
úspěšnost musí se státi předmětem důkladných
úvah všech kruhů interessovaných. Reformy ty
lze shrnouti v trojí podstatnou čásť: a) zří-
zeni nového ústrojí samospráv-
ného a přimknuti téhož ke správě
státní; b) oddělení judikatury ve
věcech správních od úřadů auto-
nomních i politických a c) novo
organisaci státních úřadů, k če-
muž se připojuje organisace trest-
ního práva policejního a nová slu-
žební pragmatika pro státní úřad-
níky správní.
Největší zajisté pozornost vzbudí návrh
v příčně organisace sborů a úřadů
samosprávných. Z návrhu vládní studie
nepopíratelně vychází na jevo, že se tu jedná
o tak pronikavou změnu našeho samosprávníh
zřízení, což tím více musí vzbuditi údiv, uváží-li
se, že v tomto směru žádný zákonodárný sbor
ani žádná korporace samosprávná nevyslovily
nikdy podobného přání a že tyto návrhy nezna-
menají nic jiného, než úplné oklestěn
samosprávy vůbec a podřaděn
zbytků její pod úřaly státní.
Především dlužno již nyní podotknouti, že
zavedením zvláštních soudů správních
veškerá judikatura jak úřadů samosprávných,
tak úřadů politických, přenesena má býti na
tyto státní soudní sbory. Tím již z kompetence
samosprávných orgánů vylučuje se každé roz-
hodování o záležitostech, které spadaj
v obor práva správního a tyto záleži-
tosti se vesměs bez rozdílu odnímají kom-
petenci obecní a nadřízených orgánů samospráv-
Vládní studie navrhuje, aby kompetenc
obcí, která na záh.ladě nyní platného zřízení jest
vymezena, vůbec byla podrobena revisi. Rozdí
mezi t. zv. samostatnou a přenesenou
působnosti obce má pomínouti; naproti tomu
státní úřad
14
article
rozeznává vládní osnova mezi úkoly obce, které
zahrnují v sobě materiálni výkony a
mezi úkoly, které podmiňují úřadní čin-
nost. Úkoly, které podmiňují úřadní čin-
nost, mají přeneseny býti bezvýminečna
v kompelenei úřadů státních. Správa obecní
přestává timto způsobem býti úřadem a ne-
jenom úřadní výkony obcí, které dle ustanoven
obecního zřízení dle čl. 61. zákona ze dne
5. března 1862, resp. § 29. ob. zř. tvoří záleži-
tosti působnosti přenesené, mají obci býti ode
brány, ale odpadla by tím téměř veškerá kom
petence t. zv. působnosti samostatne
v § 28. ob. zř. vytknuté, neboť jest jasno, že
dle tohoto § 28. ob. zř. vykonávání policie
týkající se bezpečnosti osob a jmění, policie
polní a silniční, věcí potravních,
v záležitostech tržních, v příčíně
zdraví, v příčině čeledi a dělníků,
v příčině mravnosti, pak v příčině
staveb a spolupůsobení v záležito-
stech školských, by takovýmto způsobem
naprosto z kompetence obci bylo vyloučeno, tel
že by obcím nezbývalo, než t. zv. hospodář-
skáčinnost a měly by obce vůbec jen právo
spravovati své jrění a své záleži-
tosti, ke svazku obecnímu se vzta-
hující, pečovati o své chudě
o obecní ústavy dobročinné, krátce
obec by byla jenom hospodářskou institucí, která
by žádnou úřadní činnost vyvíjeti ne-
mohla.
Vládní studie sice uznává, že přenesením
všech těchto záležitostí do kompetence poli ti-
ckých úřadů, by t:to za často ani nebyly
s to, aby bez spolupůsobení místních činitel
záležitosti na ně vnešené provésti mohly
Proto činí vláda v tomto směru návrh, aby
v určitých, zákonem stanovených pří
padech spolupůsobení nebo výkon těeh
kterých úřadních opatření byl ode-
vzdán obeenímu starostovi, nebo jinému or-
gánu v obci, který by v této příčině však ne
16
article
pů sobil jako orgán obecní, nýbrž jak
17
article
zřízenec státní správy za plat, který
by z prostředků státních se mu dával. Krátce
i v tom případě, kde by obecní starosta i konal
jisté úřadní výkony, nečinil by tak jako
obecní starosta, nýbrž byl by placeným
zřízencem státním, státní správě v tomto
směru také úplně podrobeným a od n
odvislým. Při tom již ta možnost, že ještě
úřadní tyto výkony mohou jiné osoby, než
obecní starosta, jako zřízenci státní, v obci vy-
konávati, znamená, že tímto opatřením nejedná
se o nic jiného, než buď učiniti z obecních sta-
rostů placené zřízence státní, anebo
jim v obci utvořiti v osobě jiného zři-
zence, podobného úřadníka, opatře-
ného výkonnou mocí, který by ovšem již
prostřednictvím této záhy zjednal sobě mnohem
více autority a váhy, než obecn
starosta sám. Lze si snadno domysliti, ž
zejmena v našich politických a národních po-
měrech tento projekt vládní znamená nej-
nebezpečnějši útok, jaký kdy na samo-
správu byl učiněn a jest nepopíratelně z akry-
tým pokusem, národní a neodvislý
vývoj našich obcí ůplně podlomit
a politickým vlivům centralisujíc ím
podříditi.
18
article
Co pak se týče další působnosti obecní,tu
vládní osnova navrhuje, aby zemským zákono-
dárstvím stanoven byl rozdíl mezi ob-
cemi venkovskými a většími ob-
cemi městskými, aby ustanoveno byl
více typů obcí a podle těchto typů aby činnost
jejich se jim vymezila. Není žádné pochybnost
o tom, že poměry v různých obeích jsou různy
a že všeobecné ustanovení platného obecníh
zřízení v leckterých směrech pro všechny po-
měry se nehodí. Avšak zkušenost ukázala, že
platný náš obecní řád ve věcech samostatné pů-
sobnosti obecní poskytl zajisté dosti volno st
jednotlivým obecním zastupitel-
stvům a správám obecním v příčině objemu
jich vlastní činnosti obecní a lze jen s potěšením
konstatovati, že veliké obce, vládnoue
dostatečnými prostředky, i v mezích
nynějších obecních zákonů, mohly rozvinouti
činnost nejobsáhlejší a zajisté nebyl toho
zákon příčinou, kde se tak nestalo, nýbrž ne-
dostatek hmotných prostředků ku
provedení veškerých úkolů samo-
správy obecní. Kde ale takovéto poměry
nebyly a nejsou, tam rovněž v mezích nynějšího
obecního zřízení bylo možno pojímati úkoly
správy obecní způsobem skromnějším a neni
věru zapotřebí pronikavým způsobem měniti
obecní řád; k tomuto účelu stačí, když opravou
některých paragrafů platného zřízení obecního
těmto různým poměrům náležitou měrou s
vyhovi.
19
article
Když byla vládní osnova takto okleštila vý-
znam a váhu obeeních zastupitel-
stev a působnosti obce, činí návrh, aby
ony záležitosti obecní, které týkají se veřej
ného blaha (záležitosti nemocniční, chudin
ské, silniční atd.), přeneseny byly na okresy
K tomu účelu navrhuje vládní osnova v zemích
kde již jsou okresní zastupitelstva, zrušen
těchto okresních zastupitelste
vůbec. Na místo těchto okresních zastupitel
stev má zřízeno býti nové okresní zastupitelstvo
které by zvoleno bylo od starostů obe
každého jednotlivého soudního okresu na urči
tou dobu. Připomínám, že by do těchto okres
ních zastupitelstev větší města vůbec zá-
stupce své nevolila. Těmto okresním zastu-
pitelstvům, zřízeným dle vládní studie, měly by
se přikázati záležitosti veřejnéh
blaha, tedy záležitosti chudinské
záležitosti silniční, zřizování v
řejných nemocnic, záležito st
školské a pod. Vládní osnova vůbec blíže
neoznačuje působnost těchto okresních zastupi
telstev, avšak patrně mají to býti korporace, n
něž určité záležitosti nynější t. zv. samostatn
působnosti obce, které vyžadují značnějšího ná
kladu, přeneseny býti mají.
20
article
Tato okresní zastupitelstva byla by orgá
nem, usnášejícím se za předsednictv
přednosty polit. úřadu okresního
Z toho jest patrno, že již v druhém stupn
samospráva naše přestala by býti s amosprá-
v ou. Okresní zastupitelstva dle toho by byla
sborem se usnášejícím tak, jako jsou dnes
okresní školní rady; výkonným orgánem
však by byl přednosta politickéh
úřadu a úřadnictvo, které by vykonávalo usne-
sení zastupitelstva okresního, by bylo ú řa d ni
V drobném prodejii
raaní číilo o zobě . . . za Sh
vdpolední . . . . . . . za 2 h
Ve Ellalkách na veskově
ranní číslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . 3h
Inserá t
plati se hotově zapře
Přeěplacení a inserty plijímá zdmlsl-
strace v Marianské ulici č.s
Tam nzcházejí se též redakce
tiskirna z ezpedice „Národnich Listě“
Rukoplsy se nevraesji
21
article
ctvem státním. Vláda praví, že kancelář-
ské zřízení a odborné síly pomocné
(jako inženýry, lékaře a účetní úřadníky) by pla-
til a ustanovoval stát; patrně s úmyslem ne-
jmenuje právnické síly konceptní
peněvadž talo okresní zastupitelstva a jak po-
zději dokáži, také okresní výbory takovýchto
právnických sil vlastně potřebo-
vati nebudou, jelikož každá judika-
tura z kompetence těchto t. zv. s amo-
správných orgánů jest vyloučena.
Okresní zastupitelstva a města sou-
ního okresu, která nebyla do zastupitelstva
zahrnuta, mají pak voliti okresní výbor,
který rovněž za předsednictví chef
politického úřadu bude se usnášeti. Do
kompetence výboru okresního náležeti má do-
ztr nad správou všech obci soud-
ního okresu a mimo to má býti okresní vý-
bor druhou stolicí odvolací ve všech
záležitostech správy těchto obcí.
22
article
Dle vládní osnovy jes' tudíž okresní výbor, který
se usnáší za dozoru a předsednictví chefa poli-
tického úřadu, dozorčím orgánem i nad
hospodářskou správou obce s jest
tudíž jasno, že tímto ustanovením, jakož i tím,
že jest výbor stolicí odvolací v záležilostech
čistě hospodářských i nejvlastnější ho-
spodářská činnost obce podro-
bena jest dozoru státnímu a roz-
hodování státních úřadů. Neboť uvá-
ží-li se, že přednosta okresu a politického úřadu
bude rovněž přednostou a výkonným
orgánem okresního výboru, že ve-
škeré úřadování bude se díti úřadníkya
zřízenei politického úřadu okres-
ního, není žádné pochybnosti, že autonomní
ráz těchto okresních výborů má býti asi obdobný
jako odhadních komisí berních, při nichž ovšem
rozhodujícím a směrodatným faktorem jest peli-
tický úřad, jakožto úřad výkonný.
Na jiném místě vládní studie praví,že
okresní zastupitelstva v zemích, kde jsou zave-
dena, nezjednala si takového významu, jaký se
od nich očekával a shledává příčinu toho ve
složení jejich a v nedostatku dozoru nad nimi.
Jakkoliv příčina toho, že okresní zastupitelstva
nezjednala sobě toho významu, jakého by měla
ač u nás v Čechách okresní zastupitelstva vy-
konala velmi mnoho prospěšného a užitečného
spočívá v tom, že působnost okresních zastupi
telstev byla velmi obmezenou a že se jim nedo-
stávalo moci výkonné, nehledí vláda odstraniti
tuto příčinu, nýbrž obmezuje ještě činnost
okresních zastupitelstev a staví je úplně pod do-
zor a řízení vládních orgánů, tak že
není žádné pochybnosti, že by dle této osnovy
tato okresní zastupitelstva neměla význa-
mu žádného.
Čechy
23
article
Dále navrhuje vládní studie, aby několik
okresů (4—6 politických nynějších okresů) slou-
čeno bylo v kraje. Usnášejícím orgánem kraje
ve všech záležitostech jeho byl by krajský
sjez d, který by složen byl z delegátů okresůa
měst, ke kraji náležejících a usnášel by se z
předsednictví přednosty státní-
ho úřadu krajského. Tento krajský sjezd
by volil krajský výbor, který rovněž by se
usnášel za předsednictví přednosty
krajského úřadu. Krajský výbor byl by
cdvolací instaneí poslední ve všech
záležitostech obecních a okresnícha
rozhodoval by takto s konečnou plat-
ností v obojích případech.
Mimo to náleží do působnosti krajský ch
výborů ona působnost, která v záležitostech
obecních a okresních dle trvajících zákonů byla
vyhražena zemskémuvýboru. Z toho
jest patrno, že krajský sjez d vlastně by neměl
působnost žádnou, že by byl jenom sborem
k volbě krajského výboru. Karakteristické jest
ovšem, že vládní osnova ani slovem nedotýká
se otázky, jakým způsobem by uhražovány byly
náklady obecní a okresní, jisto ale
jest, že krajské výbory by vlastně neměly žád-
ného samostatného hospodářstv
finančního, poněvadž úřadnictvo krajského
úřadu politického by obstarávalo také
záležitosti krajského výboru, anebo bylo by
tomuto krajskému výboru přiděleno. Ná-
sledkem tohoto vymezení kompetence ovšem by
zemskému výboru veškerá inge-
rence na záležitosti obecní, okres-
ní a krajské byla naprosto odňata.
Vládní osnova také milostivě připouští, že
by zemským výborům nepopíratelně zůstala
správa zemského jmění a zem-
25
article
ÚKOLY.
ÚKOLY.
Stmívá se neb svítá na nebi českém
Básníci doby předbřeznové pěli o červáncích.
o novém jitru českém ! Božena Němcová nadšeno
volá: Slovan vstal, na slávy tluče bránu!
Dnes, bohu díky, jsme o půl stoleti dále
Tolika směry života dosaženo úspěchů neluše
ných; ruku v ruce takřka se svým soupeřem
odvěkým probíjeli jsme se ke svým potřebám
On ovšem dosahuje tu chvíli právě vrchofe svého
poslání. Za to vývoj náš nezměrně rychlejší,
téměř improvisovaný, vykazuje mnoho mezer
nedostatků. Máme ještě daleko k svému vrcholi,
pociťujeme potřebu oddechu. Rozhližíme se
pozorujeme. U našich odpůrců dostavuje se při-
rozený důsledek opojení úspěchu. Bohatství,
sláva, moc, přepych porušují povahu, zvykají
požitku, pohodlí, pýše.
Ačkoli naši soupeři sousedi při vší vyspě-
losti dle vlastního doznání ještě nedostihli tai-
neovského zjemnění způsobů a mravů svých
francouzských učitelův, již nejvážnější hlasy
mezi nimi pronášejí stesky, kterak prý všude
pozorovati lze surovění mravů, chátrání a zluzo
vění veřejných způsobův — —
Němcová
bůh
Slovan
26
article
I u nás, kde jemnost mravů a ladnos
způsobů nikdy nebyly zvláště vyvinuty, slyšíme
podobný stesk a slova kárná. Leč u nás nejsme
právě na žádném ještě »vrcholi«, jsme tepro
v náběhu a — pohovu.
U našich odpůrců je však jinak . . . On
dostupují skutečně svého poslání, které jim
Prozřetelností vykázáno. Mají šťastně svůj jed
notný kulturní prostředek, svůj knižný jazyk.
mají své těleso kulturní, svoji říši jednotne
ustrojenu, mají svůj ústroj mravní, své nábo-
ženství a vše ostatní, své všecko, co národ čini
mocným a velikým. Dávno zmizela u nich sni-
vost, čistá touha po ideálu a nastupuje chladní
vypočilavost a plemenu vlastní výbojnost a pa-
novačnost.
My přitěsnění, připoutaní dosavad železným
spáry zvyku a zřízení ke svému sousedu, eftime
svoji závislost, svoji porobenost a nevoli př
každém prohybu souseda. Začínáme si uvědo-
movati obtíže situace a uvažovati o vlastníeh
odlišných potřebách a úkolech. Poznáváme, jak
je nutno zameziti, aby zdánlivá lhostejnost ná-
rodní některých vrstev sousedního tělesa národ-
ního nepřenášela se k nám. Neboť v hotových
poměrech sousedův našich národnostní o táz ka
může a smí se omezovati jen na určité
okrsky zájmů, na půdu třeba čistě národohospo-
dářskou a zde za to tím průdčeji postupovati.
Jsou-li některé v rst v y ve společnosti našich
27
article
sousedů národně na oko dosti lhostejny, třeba
míti na paměti, že si tu nedbu mohou dovoliti,
protože za ně v duchu národním myslí, cítí.
pracuje a bojuje stát, celé zřízení, sama osob
svrchovaného představitele státu, v jehož
vystupování soustředěna je všecka uvědomělost,
výbojnost a úsilovná snaha národního živlu.
Pohlédneme-li na sousedy své jen před 60—70
lety, shledáme, že s národním vědomím nebý-
valo to u nich tenkráte přiliš skvělé. Teprv
syn českých exulantů Jahn, otec německého
turněřstva, snažil se očisťovati německého ducha
jazyk i způsoby od vlivu cizoty. Vše, co byl
a pokládalo se za vznešenější, urozenější, ušlech-
těnější, mluvilo i eítilo po francouzsku.
Do jakých malicherností obrodný boj za
bíhal, seznáváme z učebnic tehdejšího času
Udíleji se tam všeliké vlastenecké rady. »Němci
pište Gnädige Frau, ne Madame!« čteme a pod.
Porozumění pro očistu nebylo přílišně, Jahn sám
byl za vlastenecké své snahy vězněn — —
Ze školy Jahnovy vyšli již mužové velikě
prozíravosti a bystrého rozhledu, již dovedl
hnuti výtečně využitkovati pro své cíle a zá
měry, Bismark a jeho družina. Bystrým duchem,
krví i železem pracovali na ukování železného
ústrojí říše, jaké jenom dovede shrnouti v jed-
notu síly tělesa. Byli mezi nimi i Neněmci. Sám
Moltke, rodem Dán, přešel teprve jako vyšš
důstojník do výnosnějšího tábora a první Bi
Jahn
Němec
Jahnův
Moltke
Dánsko
Gnädige Frau
28
article
mark s přiznanou kapkou slovanské krve v ži
lách. Však už krev, ta »dráhá šťáva«, dávno
už sama a jedině neurčuje bytnost a povahu
národa.
Nacházíme ve svých malých poměreei
mnohou obdobu s postupem svých sousedů.
U nás vykonána od probuzení mnohá práce
Dosvědčili nám to i odpůrci, však okamžitý
úspěch na postupu nesmí mýlit. Nesmíme po
hodlnět, majíce před sebou cestu ještě nedo
hlednou. My, kteří ve svém zájmu a v pocit
potřeby jsme rozžžehali pochodeň idey slovan
ské, máme také závazek, dověsti její obsal
k plnému výrazu. Jako Čechové jeme — ne-
vyspělí — aspoň uvědomělí, jako Slované však
jsme ještě dětmi. Tu práce uzrávání teprve
nastává.
Naslává povinnost a potřeba šířiti vědo-
most věcí a potřeb slovanských, znalost poměri
a jazyků. Třeba volati mládež z pohovu ! Od-
dala se namnoze přiliš hračkám. Uvízla v krato
chvilném ovzduší cizáckého sportu (co v něm
cizího, jest nám k neprospěchu, co dobrého
k tomu jsou cvičiště — Sokolská), pozbyla ně
kdejšího nadšení a junácké veselosti.
Ke eti Slovanstva vždy bývalo, že byl
mírumilovné, že zřídka vypovídalo válek,že
vždycky ochotně spěchalo slabšímu na pomoc,
ba i svými životy a statky chránilo národy cizí
že žádný Slovan se dosud nenalezl, aby radi
Čecho
Slovan
Uvízl
29
article
rozbíjet lebky svých nepřátel; jest však již
svrchovaná polřeba, aby Slovanstvo počalos
uvědomovati i svoji sílu a její úkol, své po-
slání dobra i šlechetnosti, jemuž svou ce-
stou a svým způsobem povinno zjednati
platnost.
Nám, kteří se sami prohlašujeme nejpokro-
čilejším národem slovanským, připadá v díle
iniciativný úkol. Nám přisluší prvním probrati
se z dosavadního kulturního podruží a obroditi
ve svém českém životě svoji v základě s lo-
vanskou bytost. A to nelze dociliti, než nej-
živějším slovanským stykem ve všech o b-
rech kulturní práce. Dosud platilo, že u nás
je okrslek, kde přislušník sousední kultury eíti
se ještě doma, protože sem k nám přesaho-
vala celní čára jeho kulturných zájmů. Naším
úkolem je, tak upraviti poměry, aby příště cítil
se tu doma vychovanec slovanské kultury.
Dosud Slovan, který mezi nás přišel, cítil s
nutkána, oháněti se mezi námi kulturním pro-
středkem vyšším, třeba cizím, tím, který tu
platil — němčinou. Nebudeme na výši své
kultury, dokud soused cizinec neucití nutnost,
na všem slovanském území oháněti se — slo-
vančinou. Dosud naše území platilo za vý-
běžek německé kulturní oblasti do slovanského
těla. Na nás jest, aby příště platily věci na-
opak. A to není úkol snadný.
Nestor
Slovan