ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 091f16a0-71f9-11dc-a318-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 15, person 18, org 10, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIV
2 masthead
V Praze, ve ctvrtek dne 22. prosince 1904.
Praha
3 masthead
Císlo 353.
4 article
Na ranní a odpol. list předp lácí ser v Praze v administrai na měsíe . . . . . . 2 F na čtvet leta . . . . 6 K —h s droji čonáškon Ba něsd Ea čivt ks . . . . 7 K 50h ve dlialách aK 30h na mňsíe . . P'oštout na miisíe na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvojí zlsilkoa moěníe na čtvrt lota . . . . 11 K o
Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu le o 12 stranác.
Praha
6 article Valka.
Valka. L. Z Petrohradu, 21. prosince. (Zvl telgr. »Nár. Listů«.) Dopisovatel »Nov Vr.« oznamuje, že chunehuzove opouštějí Mandžursko, ubírajíce se do Mongolska. Myslí se, že Japonei jim přestali vypláceti žold. Ruskému vojsku se dodává uhl na otop. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Valk Petrohrad Mongolsko
7 article Odraz uherských zmatků.
Odraz uherských zmatků. V zápaše, vedeném mezi hr. Tiszou a spo jenou opposicí, dospěly poměry sněmovní k konečnému dilematu; buď do 28. t. m., v po slední letošní schůzi uherské sněmovny, nalezne se smírné východisko, nebo následujícím roz puštěním jejím vnese se rozhodnutí na soud veličstva. V obou směrech konají se chvatné přípravy Prohlášení hr. Tiszy, že přikročí k roz- puštění sněmovny v prvních dnech měsíce ledna, 5. nebo 6., neminulo se účinkem na vše strany, třeba se ještě opětovaly pokusy, bráti odhodlání to v pochybnost z toho důvodu, že není schválen rozpočet a že by volby se konaly ve stavu ex-lex. Ode dne 10. srpna, kdy hr Tisza v listu ke svým voličům ohlásil svůj pro- gram, v němž byla obsažena i změna jednacího řádu sněmovny, až po dnešní den všecky kroky jeho jsou důkazem, že nutno vážně počítati i s jeho hrozbou rozpuštění sněmovny. Vládní strana i opposice již chystají volební provolání a voličstvo v četných okresích vládních i oppo sičních zahajuje již volební agitace. Současně se však pracuje i ve směru druhém, smírném urovnání sporu. Vládní strana chystá konečnou opravu jednacího řádu s do- cíli-li se o návrhu tom dohodnutí s vůdci oppo- sice, získal by se základ pro kompromis; sně- movna by odhlasovala opravený volební řád, a řád Danielův, násilně odhlasovaný dne 18. listo- padu, pro nějž nynější boje propukly, stal by se bezpředmětným.
Tisza Danielův uherský sněmovna puštěný sněmovna Tisza
8 article
Opposice, o tom není pochybnosti, zachová svornost, pokud jde o odstranění řádu Danielova za to jest pochybnějším, bude-li stejně jednotna ve věci případného kompromisu. Myšlenka kom- promisní má stoupence nejen mezi odštěpenci nejnověji prý i baron Bánffy horlivěji ji pod peruje, ale ani nejsilnější skupina opposiční Košutovci, nestotožňují se ve všem s krajním klerikálním křídlem. Tak oznamuje se z Pešti že od okamžiku, kdy zmizely všechny pochyb nosti o tom, že hr. Tisza provede volby i ve stavu ex-lex, jeví se v řadách opposičních silná nechuť k volební kampani zimní. Dostavila prý se deputace opposičních poslanců ke Košutovi a žádala, aby užil všeho svého vlivu, by sešlo nyní s voleb. O Košutovi jest ostatně známo, že dvakráte umožnil sblížení v době zápasů o vo- jenské předlohy a že i v nynějším boji vzhledem „ke své churavosti“ se chová poměrně velm zdrželivě. Po případě propustil by se dne 28 t. m. i prozatímní rozpočet, aby se předešle okamžitému rozpuštění sněmu a získal se čas k dalšímu vyjednávání o nový sněmovní řád.
Danielův Bánffa Košut Pešť Tisza
9 article
Rovněž odštěpenci vládní strany nevzdali se prý ještě veškeré naděje na smírný obrat v poslednt chvíli. Vládní strana, pokud se týče hr. Tisza, za- tím se pilně stará, aby nejen v Uhrách, ale i za hranicemi veřejné mínění bylo zaujato proti opposici. Doma na námitku, že volby ve stavu ex-lex nemohou se konati, odpovídá, že vláda vyhověla všem ustanovením zákona, a není tudíž zodpovědna za příští následky. Čl. 10. z 1. 1867 žádá sice, aby ministerstvo, než sněm se rozpustí, předložilo konečné účty a rozpočet na rok budoucí a aby se nepřikročilo k roz- puštění, dokud sněm nemohl učiniti o těch věcech usnesení. A tu tvrdí hr. Tisza, že návrhy ony v čas podal sněmovně, že tudíž mohl učiniti usnesení, a nestalo-li se tak, že sněm sám opomenul vykonati svou ústavní povinnost. Zákon prý však mluví jen o možnosti tako- vého usnesení, jinak že by sněm prostě osvoji si právo, pouhým odepřením jednati o rozpočtu příslušící králi.
Uhry
10 article
V časopisech zahraničných, zvláště angli ckých a německých pak se vláda uberská snaž vylíčiti posavadní akci opposiční jakožto po- kus, zbaviti Uhry ústavního života a že tato agitace není bez účinku, doznává i „Budapesti Hirlap“, jenž stojí na straně oppo- sice, napsav, že není mimo Uhry porozumění pro nynější spor, v němž v cizině vidí pouhou vnitřní otázku sněmovní a nikoliv zásadní otázku porušení ústavy uherské. Anglické i německé listy praví, že opposice sama, neuznávajíc práv sněmovní většiny, podrývá i formu i podstatu ústavnosti. Dle toho v cizině pokládají hr. Tiszu za přesvědčeného obránce ústavy uherské a oppo- sici za jejího hrobaře. Než zápas v Uhrách zatím nabyl takových vážných rozměrů, že nutno počílati i s případem když se nenalezne východisko z nynějších zmatků, že 6. ledna budou vypsány nové volby ve stavu ex-lex a že boj nabude rázu všeobee- ného rozhořčení. Třeba nebylo o tom pochybnosti, že vláda dovede v Uhrách „dělati volby“ a že udrží si i pro příští sněmovnu většinu, není tím ještě řečeno, že se jí podaří volbami těmi zjednati ve sněmovně pořádek. Máť se nejen za to, že oppo- sice se vrátí v síle tak značné, že dovede i na- dále mařiti všecku činnost sněmovní, ale k post- vadním zmatkům přibude nová nesnáz tím, že do sněmovny chystají se vstoupiti i posavadní opposiční poslanci, protože volby ve stavu ex-lex neuznávají za platné a svůj nynější man- dát sněmovní i dále vykonávati hodlají. Dále nutno se připraviti i na to, že některé župy. v nichž opposice je pánem situace, vůbec ode- prou vykonání voleb za stavu ex-lex.
Uher Uhry Budapest Hirlap Tisza
11 article
Hrozi tedy příšti uherské sněmovně ještě větší chaos, než tam panuje nyní, a ježto účel vládní akce nemůže býti při rozpuštění sně- movny a vypsání nových voleb, než provésti ohlášený program hr. Tiszy a užiti sněmovního řádu Danielova, dospělo by k vyloučení oppo- sičních poslanců i prostředky násilnými a v dů- sledku toho i k násilí pouličnímu a i-3vodu jeho v župách opposičních. Těchto nevypočítatelných konců lekají se oni opposiční poslanci, kteři vždy ještě doufají ve smírné vyřízení a jimž na pomoe přichvátal do Pešti i nejoblíbenější z bývalých ministrů předsedů ministerstva, Szell. Další rozvoj nynějších zápasů v Uhrách neminul by se ovšem účinky i na celek soustát rakousko-uherského. Vedly by asi k obrovské krisi mezi oběma polovicemi státu, k otřesu nynějšího dualismu v jeho základech. Vítézství uherské opposice, kdyby se ho dosáhlo takovou změnou ve smýslení uherského voličstva, že by posavadní sněmovní většina zmizela, bylo by obrovským krokem ku — zavedení osobní unie. Porážka opposice nevylučuje však — jak praveno — že nadejdou v Uhrách poměry, k jichž uspořádání by se do stavily síly a prostředky — mimoparlamentní. neústavní. Jaké bude v obou případech postavení tétc poloviny státu? Jaké bude postavení zdejších ná- rodů a zejmena našeho národa českého?
Tisza Danielův Pešť Uhry uherský sněmovna
12 article
Možnost osobní unie zastihla by tulo polovinu říše ve stavu naprosté nepřipravenost a nehotovosti. Náš český národ, pevně sepjatý poměry cislajtánskými, volky nevolky by sdíle osudy Cislajtanie; osobní unie v Uhrách nebyla zároveň rekonstrukcí státního práva zemí koruny české. Za nynějších proudů, jaké panují ve Vídn a v kruzích německých, za oné hospodářské ne hotovosti, v jaké se nalezá celý stát ke státům ostatním, za touhy německé, přimknouti hospo- dařsky k velikému Německu, za hospodářské pře- vahy řiše německé — znamená urychlený převra v Uhrách více než pouhé překvapení pro tut polovinu státu a pro jeho neněmecké národy. Prozíravá politika má a musí počítati i s pří- padem odrazu událostí uherskýc na celou říši, na tuto její polovici a na národy s osudy jejími dosud tak těsně spouta- nými. Tento odraz a možné účinky jeho pociťuj se instinktivně ve veškerém veřejném mínění, b událusti uherské stopují se již nyní za hranicem s pozorností, jaká se jindy věnuje jen událostem největšího dosahu. A rozpoutá-li se v Uhrách boj, jenž ve své podstatě jest a zůstává bojem o další uvolněn úvazků, poloviny soustátí dosud v jediný stát spojujících, kdož by mohl upříti, že to nebude nejen pro střední, ale pro celou Evropu dějem o nedozírných následkův. Kam se postavi česká politika O reformě vnitřni správy veřejné (Glossy k svládní studii«, píše dr. Hero1d.)
Uhry Německo Evropa Hera 1 d
13 article
Reformy, které vládní studie ve příčině veřejné správy navrhuje, jsou nepopíratelně pronikavé a utvořily by zeela nové poměry, jichž úspěšnost musí se státi předmětem důkladných úvah všech kruhů interessovaných. Reformy ty lze shrnouti v trojí podstatnou čásť: a) zří- zeni nového ústrojí samospráv- ného a přimknuti téhož ke správě státní; b) oddělení judikatury ve věcech správních od úřadů auto- nomních i politických a c) novo organisaci státních úřadů, k če- muž se připojuje organisace trest- ního práva policejního a nová slu- žební pragmatika pro státní úřad- níky správní. Největší zajisté pozornost vzbudí návrh v příčně organisace sborů a úřadů samosprávných. Z návrhu vládní studie nepopíratelně vychází na jevo, že se tu jedná o tak pronikavou změnu našeho samosprávníh zřízení, což tím více musí vzbuditi údiv, uváží-li se, že v tomto směru žádný zákonodárný sbor ani žádná korporace samosprávná nevyslovily nikdy podobného přání a že tyto návrhy nezna- menají nic jiného, než úplné oklestěn samosprávy vůbec a podřaděn zbytků její pod úřaly státní. Především dlužno již nyní podotknouti, že zavedením zvláštních soudů správních veškerá judikatura jak úřadů samosprávných, tak úřadů politických, přenesena má býti na tyto státní soudní sbory. Tím již z kompetence samosprávných orgánů vylučuje se každé roz- hodování o záležitostech, které spadaj v obor práva správního a tyto záleži- tosti se vesměs bez rozdílu odnímají kom- petenci obecní a nadřízených orgánů samospráv- Vládní studie navrhuje, aby kompetenc obcí, která na záh.ladě nyní platného zřízení jest vymezena, vůbec byla podrobena revisi. Rozdí mezi t. zv. samostatnou a přenesenou působnosti obce má pomínouti; naproti tomu
státní úřad
14 article
rozeznává vládní osnova mezi úkoly obce, které zahrnují v sobě materiálni výkony a mezi úkoly, které podmiňují úřadní čin- nost. Úkoly, které podmiňují úřadní čin- nost, mají přeneseny býti bezvýminečna v kompelenei úřadů státních. Správa obecní přestává timto způsobem býti úřadem a ne- jenom úřadní výkony obcí, které dle ustanoven obecního zřízení dle čl. 61. zákona ze dne 5. března 1862, resp. § 29. ob. zř. tvoří záleži- tosti působnosti přenesené, mají obci býti ode brány, ale odpadla by tím téměř veškerá kom petence t. zv. působnosti samostatne v § 28. ob. zř. vytknuté, neboť jest jasno, že dle tohoto § 28. ob. zř. vykonávání policie týkající se bezpečnosti osob a jmění, policie polní a silniční, věcí potravních, v záležitostech tržních, v příčíně zdraví, v příčině čeledi a dělníků, v příčině mravnosti, pak v příčině staveb a spolupůsobení v záležito- stech školských, by takovýmto způsobem naprosto z kompetence obci bylo vyloučeno, tel že by obcím nezbývalo, než t. zv. hospodář- skáčinnost a měly by obce vůbec jen právo spravovati své jrění a své záleži- tosti, ke svazku obecnímu se vzta- hující, pečovati o své chudě o obecní ústavy dobročinné, krátce obec by byla jenom hospodářskou institucí, která by žádnou úřadní činnost vyvíjeti ne- mohla. Vládní studie sice uznává, že přenesením všech těchto záležitostí do kompetence poli ti- ckých úřadů, by t:to za často ani nebyly s to, aby bez spolupůsobení místních činitel záležitosti na ně vnešené provésti mohly Proto činí vláda v tomto směru návrh, aby v určitých, zákonem stanovených pří padech spolupůsobení nebo výkon těeh kterých úřadních opatření byl ode- vzdán obeenímu starostovi, nebo jinému or- gánu v obci, který by v této příčině však ne
16 article
pů sobil jako orgán obecní, nýbrž jak
17 article
zřízenec státní správy za plat, který by z prostředků státních se mu dával. Krátce i v tom případě, kde by obecní starosta i konal jisté úřadní výkony, nečinil by tak jako obecní starosta, nýbrž byl by placeným zřízencem státním, státní správě v tomto směru také úplně podrobeným a od n odvislým. Při tom již ta možnost, že ještě úřadní tyto výkony mohou jiné osoby, než obecní starosta, jako zřízenci státní, v obci vy- konávati, znamená, že tímto opatřením nejedná se o nic jiného, než buď učiniti z obecních sta- rostů placené zřízence státní, anebo jim v obci utvořiti v osobě jiného zři- zence, podobného úřadníka, opatře- ného výkonnou mocí, který by ovšem již prostřednictvím této záhy zjednal sobě mnohem více autority a váhy, než obecn starosta sám. Lze si snadno domysliti, ž zejmena v našich politických a národních po- měrech tento projekt vládní znamená nej- nebezpečnějši útok, jaký kdy na samo- správu byl učiněn a jest nepopíratelně z akry- tým pokusem, národní a neodvislý vývoj našich obcí ůplně podlomit a politickým vlivům centralisujíc ím podříditi.
18 article
Co pak se týče další působnosti obecní,tu vládní osnova navrhuje, aby zemským zákono- dárstvím stanoven byl rozdíl mezi ob- cemi venkovskými a většími ob- cemi městskými, aby ustanoveno byl více typů obcí a podle těchto typů aby činnost jejich se jim vymezila. Není žádné pochybnost o tom, že poměry v různých obeích jsou různy a že všeobecné ustanovení platného obecníh zřízení v leckterých směrech pro všechny po- měry se nehodí. Avšak zkušenost ukázala, že platný náš obecní řád ve věcech samostatné pů- sobnosti obecní poskytl zajisté dosti volno st jednotlivým obecním zastupitel- stvům a správám obecním v příčině objemu jich vlastní činnosti obecní a lze jen s potěšením konstatovati, že veliké obce, vládnoue dostatečnými prostředky, i v mezích nynějších obecních zákonů, mohly rozvinouti činnost nejobsáhlejší a zajisté nebyl toho zákon příčinou, kde se tak nestalo, nýbrž ne- dostatek hmotných prostředků ku provedení veškerých úkolů samo- správy obecní. Kde ale takovéto poměry nebyly a nejsou, tam rovněž v mezích nynějšího obecního zřízení bylo možno pojímati úkoly správy obecní způsobem skromnějším a neni věru zapotřebí pronikavým způsobem měniti obecní řád; k tomuto účelu stačí, když opravou některých paragrafů platného zřízení obecního těmto různým poměrům náležitou měrou s vyhovi.
19 article
Když byla vládní osnova takto okleštila vý- znam a váhu obeeních zastupitel- stev a působnosti obce, činí návrh, aby ony záležitosti obecní, které týkají se veřej ného blaha (záležitosti nemocniční, chudin ské, silniční atd.), přeneseny byly na okresy K tomu účelu navrhuje vládní osnova v zemích kde již jsou okresní zastupitelstva, zrušen těchto okresních zastupitelste vůbec. Na místo těchto okresních zastupitel stev má zřízeno býti nové okresní zastupitelstvo které by zvoleno bylo od starostů obe každého jednotlivého soudního okresu na urči tou dobu. Připomínám, že by do těchto okres ních zastupitelstev větší města vůbec zá- stupce své nevolila. Těmto okresním zastu- pitelstvům, zřízeným dle vládní studie, měly by se přikázati záležitosti veřejnéh blaha, tedy záležitosti chudinské záležitosti silniční, zřizování v řejných nemocnic, záležito st školské a pod. Vládní osnova vůbec blíže neoznačuje působnost těchto okresních zastupi telstev, avšak patrně mají to býti korporace, n něž určité záležitosti nynější t. zv. samostatn působnosti obce, které vyžadují značnějšího ná kladu, přeneseny býti mají.
20 article
Tato okresní zastupitelstva byla by orgá nem, usnášejícím se za předsednictv přednosty polit. úřadu okresního Z toho jest patrno, že již v druhém stupn samospráva naše přestala by býti s amosprá- v ou. Okresní zastupitelstva dle toho by byla sborem se usnášejícím tak, jako jsou dnes okresní školní rady; výkonným orgánem však by byl přednosta politickéh úřadu a úřadnictvo, které by vykonávalo usne- sení zastupitelstva okresního, by bylo ú řa d ni V drobném prodejii raaní číilo o zobě . . . za Sh vdpolední . . . . . . . za 2 h Ve Ellalkách na veskově ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inserá t plati se hotově zapře Přeěplacení a inserty plijímá zdmlsl- strace v Marianské ulici č.s Tam nzcházejí se též redakce tiskirna z ezpedice „Národnich Listě“ Rukoplsy se nevraesji
21 article
ctvem státním. Vláda praví, že kancelář- ské zřízení a odborné síly pomocné (jako inženýry, lékaře a účetní úřadníky) by pla- til a ustanovoval stát; patrně s úmyslem ne- jmenuje právnické síly konceptní peněvadž talo okresní zastupitelstva a jak po- zději dokáži, také okresní výbory takovýchto právnických sil vlastně potřebo- vati nebudou, jelikož každá judika- tura z kompetence těchto t. zv. s amo- správných orgánů jest vyloučena. Okresní zastupitelstva a města sou- ního okresu, která nebyla do zastupitelstva zahrnuta, mají pak voliti okresní výbor, který rovněž za předsednictví chef politického úřadu bude se usnášeti. Do kompetence výboru okresního náležeti má do- ztr nad správou všech obci soud- ního okresu a mimo to má býti okresní vý- bor druhou stolicí odvolací ve všech záležitostech správy těchto obcí.
22 article
Dle vládní osnovy jes' tudíž okresní výbor, který se usnáší za dozoru a předsednictví chefa poli- tického úřadu, dozorčím orgánem i nad hospodářskou správou obce s jest tudíž jasno, že tímto ustanovením, jakož i tím, že jest výbor stolicí odvolací v záležilostech čistě hospodářských i nejvlastnější ho- spodářská činnost obce podro- bena jest dozoru státnímu a roz- hodování státních úřadů. Neboť uvá- ží-li se, že přednosta okresu a politického úřadu bude rovněž přednostou a výkonným orgánem okresního výboru, že ve- škeré úřadování bude se díti úřadníkya zřízenei politického úřadu okres- ního, není žádné pochybnosti, že autonomní ráz těchto okresních výborů má býti asi obdobný jako odhadních komisí berních, při nichž ovšem rozhodujícím a směrodatným faktorem jest peli- tický úřad, jakožto úřad výkonný. Na jiném místě vládní studie praví,že okresní zastupitelstva v zemích, kde jsou zave- dena, nezjednala si takového významu, jaký se od nich očekával a shledává příčinu toho ve složení jejich a v nedostatku dozoru nad nimi. Jakkoliv příčina toho, že okresní zastupitelstva nezjednala sobě toho významu, jakého by měla ač u nás v Čechách okresní zastupitelstva vy- konala velmi mnoho prospěšného a užitečného spočívá v tom, že působnost okresních zastupi telstev byla velmi obmezenou a že se jim nedo- stávalo moci výkonné, nehledí vláda odstraniti tuto příčinu, nýbrž obmezuje ještě činnost okresních zastupitelstev a staví je úplně pod do- zor a řízení vládních orgánů, tak že není žádné pochybnosti, že by dle této osnovy tato okresní zastupitelstva neměla význa- mu žádného.
Čechy
23 article
Dále navrhuje vládní studie, aby několik okresů (4—6 politických nynějších okresů) slou- čeno bylo v kraje. Usnášejícím orgánem kraje ve všech záležitostech jeho byl by krajský sjez d, který by složen byl z delegátů okresůa měst, ke kraji náležejících a usnášel by se z předsednictví přednosty státní- ho úřadu krajského. Tento krajský sjezd by volil krajský výbor, který rovněž by se usnášel za předsednictví přednosty krajského úřadu. Krajský výbor byl by cdvolací instaneí poslední ve všech záležitostech obecních a okresnícha rozhodoval by takto s konečnou plat- ností v obojích případech. Mimo to náleží do působnosti krajský ch výborů ona působnost, která v záležitostech obecních a okresních dle trvajících zákonů byla vyhražena zemskémuvýboru. Z toho jest patrno, že krajský sjez d vlastně by neměl působnost žádnou, že by byl jenom sborem k volbě krajského výboru. Karakteristické jest ovšem, že vládní osnova ani slovem nedotýká se otázky, jakým způsobem by uhražovány byly náklady obecní a okresní, jisto ale jest, že krajské výbory by vlastně neměly žád- ného samostatného hospodářstv finančního, poněvadž úřadnictvo krajského úřadu politického by obstarávalo také záležitosti krajského výboru, anebo bylo by tomuto krajskému výboru přiděleno. Ná- sledkem tohoto vymezení kompetence ovšem by zemskému výboru veškerá inge- rence na záležitosti obecní, okres- ní a krajské byla naprosto odňata. Vládní osnova také milostivě připouští, že by zemským výborům nepopíratelně zůstala správa zemského jmění a zem-
24 title
FEUILLETON.
25 article ÚKOLY.
ÚKOLY. Stmívá se neb svítá na nebi českém Básníci doby předbřeznové pěli o červáncích. o novém jitru českém ! Božena Němcová nadšeno volá: Slovan vstal, na slávy tluče bránu! Dnes, bohu díky, jsme o půl stoleti dále Tolika směry života dosaženo úspěchů neluše ných; ruku v ruce takřka se svým soupeřem odvěkým probíjeli jsme se ke svým potřebám On ovšem dosahuje tu chvíli právě vrchofe svého poslání. Za to vývoj náš nezměrně rychlejší, téměř improvisovaný, vykazuje mnoho mezer nedostatků. Máme ještě daleko k svému vrcholi, pociťujeme potřebu oddechu. Rozhližíme se pozorujeme. U našich odpůrců dostavuje se při- rozený důsledek opojení úspěchu. Bohatství, sláva, moc, přepych porušují povahu, zvykají požitku, pohodlí, pýše. Ačkoli naši soupeři sousedi při vší vyspě- losti dle vlastního doznání ještě nedostihli tai- neovského zjemnění způsobů a mravů svých francouzských učitelův, již nejvážnější hlasy mezi nimi pronášejí stesky, kterak prý všude pozorovati lze surovění mravů, chátrání a zluzo vění veřejných způsobův — —
Němcová bůh Slovan
26 article
I u nás, kde jemnost mravů a ladnos způsobů nikdy nebyly zvláště vyvinuty, slyšíme podobný stesk a slova kárná. Leč u nás nejsme právě na žádném ještě »vrcholi«, jsme tepro v náběhu a — pohovu. U našich odpůrců je však jinak . . . On dostupují skutečně svého poslání, které jim Prozřetelností vykázáno. Mají šťastně svůj jed notný kulturní prostředek, svůj knižný jazyk. mají své těleso kulturní, svoji říši jednotne ustrojenu, mají svůj ústroj mravní, své nábo- ženství a vše ostatní, své všecko, co národ čini mocným a velikým. Dávno zmizela u nich sni- vost, čistá touha po ideálu a nastupuje chladní vypočilavost a plemenu vlastní výbojnost a pa- novačnost. My přitěsnění, připoutaní dosavad železným spáry zvyku a zřízení ke svému sousedu, eftime svoji závislost, svoji porobenost a nevoli př každém prohybu souseda. Začínáme si uvědo- movati obtíže situace a uvažovati o vlastníeh odlišných potřebách a úkolech. Poznáváme, jak je nutno zameziti, aby zdánlivá lhostejnost ná- rodní některých vrstev sousedního tělesa národ- ního nepřenášela se k nám. Neboť v hotových poměrech sousedův našich národnostní o táz ka může a smí se omezovati jen na určité okrsky zájmů, na půdu třeba čistě národohospo- dářskou a zde za to tím průdčeji postupovati. Jsou-li některé v rst v y ve společnosti našich
27 article
sousedů národně na oko dosti lhostejny, třeba míti na paměti, že si tu nedbu mohou dovoliti, protože za ně v duchu národním myslí, cítí. pracuje a bojuje stát, celé zřízení, sama osob svrchovaného představitele státu, v jehož vystupování soustředěna je všecka uvědomělost, výbojnost a úsilovná snaha národního živlu. Pohlédneme-li na sousedy své jen před 60—70 lety, shledáme, že s národním vědomím nebý- valo to u nich tenkráte přiliš skvělé. Teprv syn českých exulantů Jahn, otec německého turněřstva, snažil se očisťovati německého ducha jazyk i způsoby od vlivu cizoty. Vše, co byl a pokládalo se za vznešenější, urozenější, ušlech- těnější, mluvilo i eítilo po francouzsku. Do jakých malicherností obrodný boj za bíhal, seznáváme z učebnic tehdejšího času Udíleji se tam všeliké vlastenecké rady. »Němci pište Gnädige Frau, ne Madame!« čteme a pod. Porozumění pro očistu nebylo přílišně, Jahn sám byl za vlastenecké své snahy vězněn — — Ze školy Jahnovy vyšli již mužové velikě prozíravosti a bystrého rozhledu, již dovedl hnuti výtečně využitkovati pro své cíle a zá měry, Bismark a jeho družina. Bystrým duchem, krví i železem pracovali na ukování železného ústrojí říše, jaké jenom dovede shrnouti v jed- notu síly tělesa. Byli mezi nimi i Neněmci. Sám Moltke, rodem Dán, přešel teprve jako vyšš důstojník do výnosnějšího tábora a první Bi
Jahn Němec Jahnův Moltke Dánsko Gnädige Frau
28 article
mark s přiznanou kapkou slovanské krve v ži lách. Však už krev, ta »dráhá šťáva«, dávno už sama a jedině neurčuje bytnost a povahu národa. Nacházíme ve svých malých poměreei mnohou obdobu s postupem svých sousedů. U nás vykonána od probuzení mnohá práce Dosvědčili nám to i odpůrci, však okamžitý úspěch na postupu nesmí mýlit. Nesmíme po hodlnět, majíce před sebou cestu ještě nedo hlednou. My, kteří ve svém zájmu a v pocit potřeby jsme rozžžehali pochodeň idey slovan ské, máme také závazek, dověsti její obsal k plnému výrazu. Jako Čechové jeme — ne- vyspělí — aspoň uvědomělí, jako Slované však jsme ještě dětmi. Tu práce uzrávání teprve nastává. Naslává povinnost a potřeba šířiti vědo- most věcí a potřeb slovanských, znalost poměri a jazyků. Třeba volati mládež z pohovu ! Od- dala se namnoze přiliš hračkám. Uvízla v krato chvilném ovzduší cizáckého sportu (co v něm cizího, jest nám k neprospěchu, co dobrého k tomu jsou cvičiště — Sokolská), pozbyla ně kdejšího nadšení a junácké veselosti. Ke eti Slovanstva vždy bývalo, že byl mírumilovné, že zřídka vypovídalo válek,že vždycky ochotně spěchalo slabšímu na pomoc, ba i svými životy a statky chránilo národy cizí že žádný Slovan se dosud nenalezl, aby radi
Čecho Slovan Uvízl
29 article
rozbíjet lebky svých nepřátel; jest však již svrchovaná polřeba, aby Slovanstvo počalos uvědomovati i svoji sílu a její úkol, své po- slání dobra i šlechetnosti, jemuž svou ce- stou a svým způsobem povinno zjednati platnost. Nám, kteří se sami prohlašujeme nejpokro- čilejším národem slovanským, připadá v díle iniciativný úkol. Nám přisluší prvním probrati se z dosavadního kulturního podruží a obroditi ve svém českém životě svoji v základě s lo- vanskou bytost. A to nelze dociliti, než nej- živějším slovanským stykem ve všech o b- rech kulturní práce. Dosud platilo, že u nás je okrslek, kde přislušník sousední kultury eíti se ještě doma, protože sem k nám přesaho- vala celní čára jeho kulturných zájmů. Naším úkolem je, tak upraviti poměry, aby příště cítil se tu doma vychovanec slovanské kultury. Dosud Slovan, který mezi nás přišel, cítil s nutkána, oháněti se mezi námi kulturním pro- středkem vyšším, třeba cizím, tím, který tu platil — němčinou. Nebudeme na výši své kultury, dokud soused cizinec neucití nutnost, na všem slovanském území oháněti se — slo- vančinou. Dosud naše území platilo za vý- běžek německé kulturní oblasti do slovanského těla. Na nás jest, aby příště platily věci na- opak. A to není úkol snadný. Nestor
Slovan