Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY.

3

9. října 1909.

4

Císlo 279.

5 article

k hospodářskému osamoslatnění Haliče a k ta- kové hospodářské politice, jakou vedou nyní Madaři proti Rakousku. Němečtí průmyslníc protestují dokonce proti tomu, že Halič podpo- ruje svůj vlastní průmysl, i když Němci své výrobky nabízejí laciněji. Z protestu vyznívá vztek, že německým továrníkům začíná ucházet zisk z haličských trhů, jež pokládali dosud za svou výhradnou državu, kdežto nyní Poláci se snaží založiti si svůj vlastní průmysl a kde sami dosud nestačí, navazují obchodní styky s prů- myslníky českými. A toho jim neodpustí Němci, mezi jejichž politickými vysokými efli jest vždycky bude prvním starost o vlastní kapsu. Z Luhlaně, 6. října. (Nový klerikál n útok.) V kraňském sněmě zasedají mimo jiné liberální poslance také Višnikar a Lenar čič, zvolení v městských skupinách. Byli zvo leni značnými většinami a proti jich volbě nikde nepodal protest. Přes to však verifikační komise v níž mají nyní slovinšti klerikálové spolu s Němci většinu, navrhla sněmu, aby oba mandáty posl. Višnikara a Lenarčiče byly zrušeny, po něvadž prý se v jich volebních skupinách účast- nili volby pouze voličové z měst a nikoli také z připojených k nim sousedních vesnic. Volebn řád výslovně praví, že ve skupině měst a mě- stysů volí jen vyjmenovaná v něm města a mě styse, nikde se nezmiňuje také o sousedních vesnicích, jež tvoří s oněmi městysy jednu poli- tickou obec, ale klerikálové vykládají volebn řád tak, aby byl na škodu slovinským liberálům Že jim jde pouze o poškození slovinských libe- rálů, vysvitá z toho, že nečiní námitek proti mandátu německého poslance Egera, který byl v kočevské skupině městské zvolen za týchž poměrů, jako Višnikar a Lenarčič ve svýel ckresích.

Němec Polák Lenarčič Eger Halič Rakousko

6 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. října. Odjezd P. A. Stolypina do Livadie. Mp. Stolypin za několik dní odjede do Li- vadie k caru na čtyři neděle. V carské resídenci bude úřadovat. Všecky úřadní záležitosti budou za ním posílány do Livadie. V neodkladných vě- cech vnitřní politiky bude ho v Petrohradě za- stupovati jeho pomocník p. Kryžanovský. Turecké poselstvo v Livadii. Mimořádné turecké poselstvo, vedené zahraničným ministrem Rifaatem pašou přibylo včera do Livadie poklonit se carovi. S tureckým poselstvem z Cařihradu přijel ru- ský vyslanec Čarykov, z Petrohradu zahra- ničný ministr Izvolský. „Sama přítomnost těchto mužů svědčí, píšou „Birževyja Vědomosti“, „že v Livadii mo- hou se upevniti rusko-turecké sympa- tie, k nimž oba státy dovedeny jsou přečetnýmí a přerozmanitými společnými zájmy ... Bylo třebu, abychom v mladém Turocku měli mladého diplomata, mladého aspoň školou, ne-li lety.

P A Stolypin Livadie Stolypin Kryžanovský Praha Petrohrad Cařihrad

7 article

Takovým byl uznán N. V. Čaryko v a soudě dle zpráv dostupných lidem nezasvěceným v di- plomatické tajnosti, jeho jmenování ukážalo se velmi šťastným. Za poměrně krátkou dobu svého úřadování v Turecku nynější ruský vyslanee dovedl na tolik sblížiti naše zájmy se zájmy ottomanské říše, že nyní mezi Cařihra- dem a Petrohradem panuje úplná shodía ve všech důležitých otázkách jak politické, tak i hospodářské povahy. Rádi bychom řekli, že tato s hoda je dosti perným základem k vybudování pevné dohody. Bylo by to stejně prospěšno jak nám tak Turecku. Nám by byla dána možnost zmí- niti jísté vojenské napětí na jižních hranicích a Turecku by se rozvázaly ruce pro vnitřní re- formy. Ale co je hlavní: tato dohoda mo- hla by se státi počátkem balkán- ského spolku, jenž by otomanské říši na dlouhá léta zabezpečil vnější bezpečnost a tím i možnost klidného politického a hospodářského rozvoje. Myšlenka balkánského spol- ku, ke kterému by se přidalo Rusko, je snad jednou z nejšťastnějších. Uskutečniti ji znamenalo by zaručiti Evro p ě mir na dlouhá léta. Rusko, Francie, An- glie, Turecko a balkánští Slované — zdaž by proti takové politické konjunktuře odvážilse zdvihnouti válku ctižádostivý německý nátisk?“

N V Čaryko Evra Slovan Turecko Cařihr Petrohrad Rusko Francie

8 article

Plovouci výstava. Ruská společnost pro paroplavbu a obcho v Odesse organisuje tam plovoucí výstavu za tín účelem, aby obyvatelstvo blizkého východu obe- známila s ruskými výrobky. Bude to prvá vý- stava toho druhu. Ona sama půjde za obecen stvem, nečekajíc, až obecenstvo přijde za ní Umistěna bude na velkém parníku, jenž obe- pluje přístavy bulharské a turecké až do Alex- andrie a v každém přístavě pobude pět dní. Vy- pluje v listopadu t.r. Hraničné spory mezi Rakouskem a Srbskem. Dopisovatel římské „Tribuny“ přijeld Bělehradu studovat srbské politické poměry. Za- hraničného ministra Milovanoviče vyplával se n poměr Srbska k sousedům. Když byla řeč o Ra kousko-Uhersku, chtěl také znáti podstatu sporů o ostrovy na řece Drině, jež po záboru Bosny a Hercegoviny několikrát vzbudily pozornost evropského obecenstva. Min. Milovanovič učini mu tento krátký a věcný výklad: Spory tyto nejsou nikterak nebezpečné. Smíšená komise, sestavená z našich a rakou- sko-uherských delegátů, dosud na Drině spo- lečně pracuje. Spory tyto vzcházejí z falešného výkladu berlínské smlouvy, pokud se týče ur- čení hranice mezi Srbskem a Bosnou. Srbsk před r. 1878 okupovalo některé drinské ostro- vy na oné straně hlavního koryta Driny, a Turei to nechali platit. Právě tak Rakousko-Uhersko obsadilo různé ostrovy na Sávě a Dunaji, jež jsou na srbské straně za hlavním korytem řek a dosud jsou v jeho rukou. Mají-li tedy hranice být upraveny dle mezinárodního práva, jež předpisuje hranici po středu řečiště, kde je řeka nejhlubší, nemůže to platiti jen na Drině, nýbrž také na Sávě a Dunaji. Potom bude třeba upra- viti celou naši hranici. Ztratíme-li na Drině, mnohem více získáme na Sávě a Dunaji. Nebo třeba dobře vyložiti berlínskou smlouvu, jež se naskrze držela starých hranie do r. 1878.

Alex Milovanovič Odessa Rakousko Srbsko Bělehrad Drina Bosna a Hercegovina Bosna Uhersko Sáva Dunaj Ra kouskýUhersko

9 article

Arnautské řádění. „Vardar“ uveřejňuje množství zpráv z růz- ných končin Starého Srbska o arnautských zlo- činech, páchaných na srbském obyvatelstvu. V Dakovici Alit kramář napadl tř Srby kotláře, Kalčetu, Panušu a Marka, že mu dělají svým řemeslem rámus a překážejí mu v odpoledním spánku. Kotláři si stěžovali kajma kamu, kajmakam Alita pohnal na soud, al zpupný Arnaut se nedostavil, neboť pro něj tu- recký soud neplatí, soudí si ozbrojenou pěst Hůře je v Peči a okolí. Tam Arnaut zachvacuji srbské polnosti a za hrady a Srby z nich vyhánějí nebo vraždí V okol! Kumanova Arnauté pokradli jednomu Srbovi všecko obilí i dobytek. Učinili to veřejně ze bílého dne. Srb žaloval soudu, ale soud ani muk, aby si to s pány zloději nepokazil. V Siri- čině u Tetova Arnauté zavraždíli váženého Srba Manojla Veljkoviče, mlynáře. Přepadli ho v no- ci, ve spaní ubili a mlýn jeho prohlásili za svůj. Mezi tureckými Srby jde jeden hlas, že ta- kových zločinů nebylo ani za starého tureckéh sám. režimu.

Srba Panuša Marek Alito Kumanovo Arnautý Srb Arnautý Manojl Veljkovič Vardar Srbsko Peč

10 article

Před třicati lety. Jak jsme již adělili na místě jiném, bylo 30leté jubileum spolku Rakouska s Něme- ekem, v tisku obapolném slaveno dosti stlume- ným tonem. »Neue Freie Presse« uve- řejňuje o trojspolku historiekou úvahu od Erich Marchse, životopisce Bismarkova. Ed. W ert- heimer otiskuje pak v listu tom dosud ne známý list Bismarkův, kterýž se zmiňuje o ob- tižích při vyjednávání o trojspolek. Jiudřich Poschinger vzpomíná v listu tom rovněž okol- nosti při založení trojspolku. 21. srpna 1879 přibyl Bismark se synem Vilémem do Gastýna, nebyl ale vídán na procházkách i pravilo se. že jest špatně naladěn, zahraniční politika pů- sobí prý mu vážné starosti. 27. srpna zvěsti ty potvrzeny byly náhlým příjezdem rakouského ministra zahraničních záležitosti Andrassem, tím, že Andrassy společnosti Bismarkovy ani neopouštěl. Druhý den vyhražen byl pak. drát pouze depeším státním. Musilo se tedy jednat ještě o něčem veledůležitém. A skutečně jed- nalo se o změnu v politice ruské vůči Německu. Na místě starého přátelství nastoupily nedůvěra

Marchs Bismarkův Bismark Vilém Andrassy Rakousko Německo W ert Bismarkův Neue Frei Presse

11 article

a žárlivost, rozkládal podle pramenů Poschin- grových Bismark k Andrassovi. Gorčakov začal změnu, Alexandr II. a ministr války Miljukov pokračují v ní. Hromadí vojsko hrozivě na hra- nicích našich. Popřeli to sice, ale pokračují ve zbrojení. Našim stížnostem na prudkou výpravu ruského tisku proti Německu vláda ruská ještě se vysmívá. Hledá spojence proti nám, zvláště i ve Francii a také v Italii, zde ale bez vý- sledku. Car podlehá teď stále více prý cesari- stickým i panslavistickým záchvatům i vlivu ge- nerálů, i není na něj již spolehnutí. Nedávno mluvil hrozivě i k německému vyslanci a Vi- lému I. psal, že nemůže strpěti, aby Německo v balkánských otázkách slo ruku v ruce s Ra- kouskem. My nemůžeme snésti déle již — končil prý Bismark — ruské této vypinavosti a máme-lí se rozhodnouti pro Rusko nebo pr Rakousko, rozhodneme se raději pro tote. Andrassy odvětil prý, že Rakousko jes v podobné situaci. Jest prý od června již Ru- skem vojensky rovněž ohrožováno. Na první signál mohou prý Rusové vniknouti přes rakou- skou hranici. Rakousko nemůže zůstať rovněž samo a přirozenou protiváhou proti franko-ruské slianci, jež visí ve vzduchu, končil Andrassy, může býti jen rakousko-německý spolek.

Gorčakov Miljukov Rus Německo Francie Rusko Rakousko

12 article

Bismark: »Se dvěma svými miliony vojáky nemusíme se báti nikoho, mimo to ne- běží o to, vystoupiti válečně proti Rusku.« Andrassy: »Ano, běží jen o obranu proti ruskému útoku na jednoho z nás, a já nechtěl bych za nic, aby pro případ franko- německé války Rakousko intervenovalo.« Bismark: »Já ovšem jsem proto, by spolek náš rozšířen byl i na jiné případy, nežl na útok ruský.« Konečně dosaženo dohody v tom, aby uzavřen byl spolek na odboj na všechny strany bez výslovného jmenování Ruska, jež ale hlavně mlněno bylo. Andrassy nepřálsi ale veřejnosti spolku, poněvadž prý by to vy- padalo jako úmysl, isolovati Rusko, což by ne- bylo posllilo stranu míru v Petrohradě. »Hamburger Nachrichten« přinesly ostatně právě ted, za jubilea trojspolkového, v souvislosti se řeči prince Ludvíka komentát velmi pozoruhodný k poměru rakousko- německému, který pro naprostý nedostatek místa v tomto čísle otiskneme příště, kterýž ale velmi rušivým tonem zapadá do hymen of- ciosův. Italský tisk se své strany nepíše rovněž nijak optimisticky o prospěších, kteréž by Ilalie z trojspolku míti mohla. Dokonce i vládní »Tri- buna« tvrdí sice, že trojspolkem zachován by prý mír, ale že pokud Italie se týče, potřebuje změn a oprav .. Kdo by nevzpomněl starého přísloví o ho- dinovém stroji, že »opraví-li« se jednou, nestojí již za nic ? . . .

Nachrichten Ludvík komentát Ilalie Rusko Rakousko Petrohrad Tribuna

13 article

Německé projevy za mořem. Včera byl v Novém Yorku v hotelu „Asto ria“ uspořádán novoyorskými Němci slavnostn banket. Starosta novoyorský velebil míru- milovnost německého císaře, který jest skutečně jedním z velkých mužů naší doby a kladl dů raz na přátelství cisaře k Americe. Řečník při pil císaři, jakož i jiným náčelníkům států a v ně mecké řeči připil pak na sbratření německéh světa. Velkoadmirál šl. Koester, který by bouřlivě pozdraven, pravil, že oslava Hudsonova jest největší a nejskvělejší přátelskou slavnostl. Námořští důstojníci s hrdostí nazývají admirála Seymoura přítelem německého loďstva. V dalš řeči zdůraznil velkoadmirál podivuhodné po- kroky Unie a vytkl zejména pozoruhodnou účast kterou měla německá věrnost a mírumilovnos na vybudování města a země a poukázal k ide- álním svazkům, které spojují Německo s ame- rickými Němci. Admirál Seymour pravil snaží-li se on udržeti anglické loďstvo pokud možno v dobrém stavu, pak totéž platí i o velko- admirálu šl. Koesterovi v příčině německého loďstva. S obdivem pohlížíme, pokračoval admi rál, přes Severní moře na německé námořnictv a cítíme, že zraky němectva s tímtéž obdivem hledí k Anglii. Přátelské závody obehodu ne- jsou ještě nepřátelství. Kéž přátelství mezi něme ckými a anglickými námořníky potrvá po ve- škerý čas! (Hlučná pochvala.) Zástupce Rakousko-Uherska velvyslanecký tek na německor spojeneckou věrnost tak skvěle osvědčenou. Ke konci pravil bývalý starosta novovorský Low, budou-li Německo, Anglie Amerika žíti v pokoji a vykonávati vliv na ostat ní státy v zájmu míru, bude všeobecný mír za jištěn.

Němec Koester Hudsonův Seymour Nový York Amerika Německo Anglie RakouskoUhersko Asta

14 article

Italská návštěva carova »Times« se dovídají, že car odebeře se c nevidět po zemi do Italie a nikoliv Dardanel lami, poněvadž prý Turecko v otázce dardanell ské nevyšlo Rusku vstříe. 12.000 sprostých zločinců v armádě? Nacionalistický poslanec Berry oznámil mi nistru vojenstvi, že po zahájení francouzského sněmovního zasedání podá naň dotaz, zda jest pravda, že 12.000 nováčků, odsouzených pro sprosté zločiny, bylo zařazeno do francouzské armády. Nelze předpokládati, že řádní mladí lidé budou konati vojenskou službu v takové společnosti.

Berra Dardanely Turecko Rusko Times

15 article

Francie nezakročí v Marokku. V poloúřadní zprávě zaznamenává »Peti Parisen«, že vláda vůbec neuvažovala o mož nosti akce poblíže alžírsko-marockých hranie. Nemá co namítati proti španělské operaci, nebo španělská armáda ještě dosud nepřekročila špa nělskou sféru zájmovou. Projev genorála d'Amada o Marokku. Interview vůdce francouzsko-španělské vý- pravy marocké generála d'Amada, uveřejněný v »Matinu«, je předmětem živé pozornosti tisku. Generál pokládá nynější situaci v Marokku z povážlivou pro Francii. Poměry marocké mají veliký vliv na hospodářskou situaci Francie v severní Africe. Velká cesta z francouzských hranic, vedoucí z Udždy do Rabatu přes Tazu a Fez, musí býti zabezpečena. Nebude-li Francie na stráži, může jí v Taze v zniknouti ma- rocká Fašoda. Nikdy nesmíme — po- kračoval generál — ponechati Tazu v rukou Španělů a že k tomu Španělové cílí, vysvitá z toho, že Španělové maji v Marokku 50. 000 mužů, kdežto k pacifikaci Šaujů stačilo 15.000 mužů. Obsazení Nadaru je prvním krokem k tomuto cili. To není již potřebná pohicejní akce. Španělsko se tají se svými výbojným úmysly, ale král sám prohlásil, že v Marokku chce hledati náhradu za ztracené provincie Zejmena Řim žene Španělsko na tuto cestu Řlmská propaganda vidí v Marokku spoštolský vikariát Španělska. V Marokku jsou skoro vý- hradně jen španělští duchovní. Španělové jdou přílis daleko a přinesou velké oběti podniku, který toho nezasluhuje.

Parisen Amado Matin Španěl Nadar Ři Francie Maroko severní Afrika Udžda Taza Španělsko

16 article

Na otázku, co bude, potrvá-li španělsk expedice dále, odvětil generál, že Francie ma povinnost co nejrychleji zakročiti, chce li ochrániti své politické a hospodářské zájmy v Marokku. Naší politikové jsou zajisté prozíraví a dobř informovaní o smýslení v Madridé a Tanger Revoilem a Regnaultem. Generál dovolil, aby jeho vývody byly uveřejněny, neboť je přesvět- čen, že se tím prospěje francouzské věci. Špa- nělsko samo je shledá loyálními. Ministr Pichon měl poradu se španělským vyslancem. V Uuždě kolují pověsti, že kaid Si Mohamed Amegia shromažďuje u Solvanu všecky síly hark, aby zamezil Španělům odehod z města. V celé kra- jině panuje vášnivá bojechtivost a tvoří se nová harka východně od Selvanu. Jakmile byl uveřejněn sensační interview »Malinu«, žádal ministr války generála d'Amada, dlicího na dovolené, o vysvětlení. O prohlášeních generála d'Amadu pravii ministr zahraničních věcí Pichon ke zpravo- daji »New York Heraldu«, že případ se rychl vyřídl. Potvrdí-li d'Amade, že učinil dotyčné vý roky, bude přísně potrestán. Nelza při- pustit, aby důstojník sebe sehopnější takto s vměšoval do politiky. Vláda očekává vyvrácení nebo aspoň opravení vývodů generálových, které neshodují se se skutečnosti. Španělsko z dosa- vadních operaci nepřekročilo dosud sféru přísně ohraničenou smlouvami a ujistilo, že budo re- spektovati smlouvu algecirasskou.

Regnault Pichon Amegio Španěl Malin Amado d ' Amad Francie Maroko čMadrověk Tanger Revoil Španělsko New York Herald d ' Amade

17 article

Mulej Hafid a Francie. »Matin« oznamuje z Tangeru, že suitán souhlasí s navrženou půjčkou 150 milionů, ale klade si podmínky, že budou vyklizena územi Šaujů, Casablanky, Beni Snassů a Udždy a dále, že o klid a bezpečnost v území Šaujů a v Ca- sablance bude pečovat výhradně marocká po- licie s několika francouzskými doplňovacími od- díly. Sultán souhlasí se zavedením francouzsko- marocké pohraniční policie ustanovené ve smlouvě z r. 1909, žádá však, aby vrchním komisařem těchto sborů v budoucnosti nebyl Francouz — nyní je jím generál Liautey — ale Maročan. Posléze žádá Mulej Hafid, aby místo 40 proc. celních přebytků, jež mají býti zárukou pro novou půjčku, bylo použito k tomu účelu jen 30 proc. a zbývajicích 10 proc. aby bylo vy- dáno makhzenu. Persekuce v Barceloně. Náš — M. — dopisovatel oznamuje, že v Barcelově denně bývá pozatýkáno množství osoby jež byly prozrazeny uvězněnými soudruhy. Válečný soud má ještě na dlouho co dělat. V jednom vězení je 250 zatčených a mezí nimi 70 žen, jež se zúčastnily červencových. bouři. Různé skupiny po 15—20 osobách byly dopra- veny do provincie Huesry. V pevnosti Mont Inidy byl včera zastřelen mladý muž.

Beň Francouz Liautey Maročan Francie Tanger Casablanca Udžda Ca Barcelona Mont Inida

18 article

Na milionový dar Ústřední Matie školské přispěli: rodina Nevařilových v Karlíně K 8.—, dr. Ant. Schauer, adv. v Praze, 50.—, odbor v Hořovi- cích 250.—, sbírka při svěcení kříže ve Všestarech 1237, posluchači II. roč. obchodní akademie v Chnru- dimi 15.—, Josef Kremza v Jaroměři 10.—, sboe dobrovol. hasičů v Častolovicích 8.—, při lidovém koncertě v hostinci p. Vostrého v Lužcí 3.—, Ed. Pinz, notář v Nasavrkách, 10.—, obec Mokrovous 7.60, Zdeněk a Otakar Kmínkové, studující, 6.— společnost kuželkářů v hostinci p. J. Kurky v Křeč- kově 6.—, úřadníci cukrovaru v Cholticích 2.40, z pokladničky v Národním domě v Teplicích 20.50. dodatek z národní slavnosti ve Vinarech 1.—, K.

doktor Antonín Schauer Kremza Vostrý Ed Pinz Zdeněk Kmínek J Kurek Karlín Praha Hoř Všestary Chnr Jaroměř Nasavrky Choltice národní dům v Teplice Mokrovousy 7.60

19 article

Pesna, nadučitel v Mal. Petřvaldě 3 —, denní hosté pivovarské restaurace su Hermanů« v Praze—-III. 5.40, dr. Jos. Ž žka v Praze 100.—, okresní hospo- dářská záložna v Katusicích 50.—, obec Trnová 50.—, obec Lípa u N. Brodu 12.—, profesor sbor c. k. české reálky v Čes. Budějovicích 100.—, odbo ve Vrdech-Bučicích 300.—, spolky a občané v Újezdě Podhorném 55.78, spořitelní a záložní spolek v Če rekvici 10.—, z pokladniček v Lochenicíchí 31.70, pánský odbor v Hradci Králové 56.—, z pokladničky č. 1979 v Libři 4.43, oben Dobřejovice 37.——, obee Chvaly 33.—, kanceláň dna. Vejvara v Karlíně 19.—, J. Adamec v Karlině 21.—, sbírka ze Švihova u Klatov 18.93, občanská záložna v Chrudimi 200.—, občanská záložna v Trhové Zahrádce 10.—, obec Petrovice 16.—, obec Daňoves 37.20, obec Obřiství53.60, beseda v Milevsku 23.50, odbor v Nepomuku 100.—, kroužek mladeže v Budiměři 2.—, obec Mokré 20.—, odbo v Opočně 17.—, obec Stříbrné Hory 11.40, ochotnický spolek »Jiří« v Poděbradech 10.—, z pokladničvy č. 2144 v Mětějovicích 19.—, z pokladničky č. 2144 v Kolodějích 9.50, dr. techniky Jindhich svoh. pán Spens z Bodenu na Smíchové 5.—. F. Janský, ředilel měšťanské školy chlapecké na Smíchově 9.—, odbo v Jenišovicích 37.10, rolnická záložna ve Velvarech 100.—, společnost su Staňků« v Bobumilicích 6.— spolek katechetů v král. českém 100.—, Oidřich Šopr v Načeradci 219 „ odbor v Protisíně 480.74, obec Jile- viště 8.—, městská spořitelna v líyšperku 56.—, měst- ský úřad v Jabloném nad Orlicí 25.—, občanské zá! ložna v Jabloném nad Orlicí 25.—, MUDr. I. Heindi v Kobylisích 10.—, občanská záložna v Podivině 10.—

Herman doktor Jos Vejvar J Adamec Karlin Jiří Jindhich Spens F Janský Staněk Mala Petřvald Praha Praha 100 Katusice Lípa N . Brod Čes . Budějovice VrdyBučice 300 Újezd Podhorný Hradec Králové Karlín Švihov Klatovy Chrudim Milevsko Nepomuk Opočeň Stříbrná Hora Poděbrady Koloděje Boden Smíchov Jenišovice Velvary Načeradec Protisín Jabloný nad Orlice Kobylisy Ž žek sbor c oben Dobřejovice obec Petrovice obec Mokrá ochotnický spolek spolek katecheta v král Oidřich Šopr obec Jile Daňove 37.20 Obřiství 53.60 Bobumilice

20 article

J. Rosí, učitel v Štěpánově, 2.—, řemeslnický spolek »Vratislav« v Bystřici p. P. 10.—, rolnická záložna v Uherském Hradršti 100.—, odbor v Ivančicích 27.— odbor ve Valašském Meziříčí 350.—, J. Marek v Dal- ních Borech 5.20, občanska záložna v Dubě č.—, JUDr. Emanne! Liska, c. k. notář v Plumlově, 10.— při svatbě sl. Mařenky Celé s panem Černým v Ivano- vicích 10.—, učitelský sbor obecné a měšťknské školy dívěl ana Maninách« 70.—, sbírka o posvícenské zá- bavé v Cekově 16.10, administrace »Dne« 2.—, před- sednictvo a úřadnictvo českého odboru zemědělské rady král. českého 111.—, dr. Jindřích Flala, advokát v Žižkově, od manželů Václava a Antonie Stránských v Žižkově 20.—, čeští technikové na milien 102.31. inženýr Ot. Čenský s chotí 5.—, učitelský sbor obecné a měšťanské školy v Pruze-I. 51.—, sdružené spolky v Chicsgu Ilinpis 350.—, »Vinohradstí výměnkáři- 10.—, odbor ve Vysočanech420.—, týž 58.—. úhrnem sebráno do 7. října 1909 na mílion K 55 897.21. Min. m. s. posl. K. Prášek odevzdal včera kan- celáři Ú. M. Š. obnos 3000 korun na milionový dar a připojil k němu obšírný přípis, v němž vy- zývá české rolnictvo ke sbírkám na zmíněný účel a sděluje, že dar jeho, oněch 3000 korun, jest čistým ziskem z prodeje řepy, kterou, jak praví, než došlo ke smíru s cukrovar- níky, sázel pro Ústřední jednotu, po smíru všaki prodal domácím cukrovarníkům

J Rosí Marek JUDr Emanne Lisek Mařenka Černá doktor Flal Václav Stránský Otakar Čenská K Prášek Ú M Š Štěpánov Bystřice Ivančice Dal Plumlov Ivano Maniny Cekov Žižkov český odbor zemědělský rada král Vinohradst výměnkář Vysočan 420

21 article

+ Zpěvohra Národního divadla. Střet s koncer- tem Backhausovým zabránil mi, býti přítomnu ce- lému výkonu komorního pěvce Heřmana Jad- lowkera při jeho druhém pohostinském vystou- pení v Pucciniově »Bohemě«. Čtvrté jednání, které se mi podařilo ještě zachytiti, utvrdilo mne v úsudku o vynikajícím hostově umění pěveckém. V souhlasu s veristickým slohem opery byl ovšem nános tonu silnější, hrubší, avšak tenor pěvcův neztrácel ani při něm své šťavnaté lahody. Ve výrazu i v hereckém podání měl p. Jadlowker úlohu básníka Rudolf dobře realisticky založenu. Prostě a přírozeně po- dával se cito nad umírající Mimi, vyhnuv se všemu thealrálnímu a hluše pathetickému. Scéna působila tím úchvstněji, že sešli se k jejímu podání dva stejně distingovaní umělci; Mimi umírá tak přirozeně a dojemně, pl. Bogucká dovede obetkati ji ta- kovou poesií! I filosof Collin p. Klimentův při- spěl k účinu pochmurně scény vhodným zabarvením polou sarkastickým a polou cilovým svého loučení se s pláštěm. Dirigent nechal se místy překvapiti agogickými zvláštnostmí hostova přednesu. —. + Koncert Backhausův. Zahájit podzimní sai- sonu přispíšil si letos Český spolek pro komorní hudbu. Začal svou činnost novou seril mimořádných koncertů solistických a otevřel je mlaďistvým vir- tuosem Vilémem Backhausem, jenž není již Praze neznám. Backhana uvádí se k nám jako virtuos londýnský, dle svého posledního bydliště. Ale takta jest rodák lipský a odcbovanec tamní kon- servaloře pod vedením Moravana Alolsa Reckendorfa.

Backhausův Heřman Jad Rudolf Mimi Collin p Klimentův Backhaus Backhan Moravan Alolsa Reckendorf národní divadlo spolek pro komorní hudba

22 article

Pozdějí byl také žákem Eogena d'Alberta ve Frank- furtu. Koncertuje teprve od r. 1900 a za krátkou tu dobu, stár jsa nyní 25 let, zlskal si již jména velmi zvučného. Slyne vytříbenou technikou a slobově při- mykavým přednesem. Zvolil si pro Prahu tři sonáty Beethovenovy s klassicky je provedl. Bylo i značni klassické odměřenosti, chladu v tom jeho stylisovaném ponětí. Snad nám Pražanům, zvyklým spíše na subjektivní pojímání, připadalo tak jen jeho objektivisování drahocenného Beethovenova obsahu. V každém případu není Backhaus mobutnou indivi- dualitou, vnucující sebe skladbám i posluchačstvu, není geniem, jenž přeletí jako meteor a vše prosyti svým vlastním světlem. Jedním z takových, a snad na dlouhou dobu poslední, byl Rubinštejn, jehož přednes právě sonat Beethovenových zůstane mi nezapomenutelným. Backhaus přijímá světlo ze skladeb, jež hraje a odráží je reflexem mír- ným, ale vytrvalým; řekl bych, že je ustáluje. Jest umělcem vzácně vyspělým a v sobě vyrov- naným. Vše má u něho krásný, čarovný zvuk. Tech nika bez vady. K tomu hodně přemýšlivosti. Obro vitou sonatu B dur op. 106 (pro »kladivkový« klavír t. j. klavir ze začátku naší soustavy, oproti dřivěj šímu klavesfnu) obsáhl podivuhodně po vnější, tech- nické, i vnitřní, obsahové stránce. Se stanoviska oné prvnější vymáhala si obdivu jasné vyzvedání do sebe vplítajících se hlasů, jež jen hrou tak klidně a pla- sticky vázanou jest dosažilelno, a pak bravurní po dání závěrečné fogy. Po stránce vnitřní zaujalo nej více adagio, ta podivuhodná věta, v níž jakoby slejny byly zárodky všech příštích slohů hudebních; zde

Beethovenův Pražan Backhaus Rubinštejn Praha Eogen d ' Alberta B dur op . 106 Franca

23 article

Backhaus objevil se hlubokým myslitelem a tak oduševněně se do skladby ponořil, že zdál se s ní splývati. V té větě bylo umění jeho na vrcbolu- Es-dur sonála (op. 31. č. 3) byla jen oddechem po předchozím velikánu Její roztomilost a lahodu podal virtuos stejně graciosně, hravě a smavě, s veškerou lormální skvělosti, zářicí nejintensivněji v ohnivém preslu. Také Appassionatu (I moll, op. 57) sehrál s nemenší dokonalostí, jakkoli zdu poměrně nejvíce pociťovali jsme chladicí stin jeho objektivismu. — + Měšťanská beseda na Král. Vinohradech. Dne v sobotu 9. t. m. o 8. hod. več. zahájení XXXV. ob- dobí koncertem České Filharmonie za řízení člen Besedy p. Jana Elsnice. Ve středu dne 13. října za hájení oblíbených divadelních večerů besedních. Pro vedena bude fraška »Terna« od J. Baláka (členu B zedy)- + Zejtřejší koncert Kubelíkův jest úplně vypro dán. Dnes prodají se pouze zbylé 4 lože po 40 K přistavená řada křesel do 1. parteru po 8 K. Pokladne v Rudolfinu otevřena nebude. Upozorňujeme vžechny ty, kdož si doposud zaplacené listky na záznamy nevyzvedlí, aby lak učinili během dnešního dne v hud. a klavírním závodě Mojmíra Urbánka, Jung mannova tř. č. 14, Hlávkův palác, do 6 hodin večer jinak budou dány znovu do prodeje. + Arn. J. Černého škola na piano k soustavnému vyučuvání hry a pěstění zpěvu nár. písni s průvodem piana, bohatá materiálem cvičným i melodickým vyhovuje v každém zřetelu požadavkům umělecké výchovy naší mládeže. Štola obsahuje 6 sešitů ve velmi pěkné úpravé a poměrně přístupné cené za 13 K complet. »Hudebni li s tiy« pro mládež. jejichž II. ročník lelos zahájem, vycházejí jednou za měsíc za roční předplatné 2 K. Škola i hudební listy pro mládež jsou z nakladalelstvl V. Kotrby v Praze II., Pštrosso va ul. č. 200.

Backhaus Král Elsnic J Balák Kubelíkův Pokladnout Urbánek Jung J Černý V Kotrba Praha II Český filharmonie Rudolfinum Hlávkův palác

24 title

Hudba.

25 article

rada sv. p. Ambrozy šl. Seden pronesl přípi-

Ambrozy

26 article Různé zprávy.

Různé zprávy. Zemětřesení v Chorvatsku- a Uhrách. Z Terstu, 8. října. (K. k.) Seismografické při- stroje námořní observatoře zaznamenaly dnes prud- ké blízké zemětřesení, jehož středisko vzdáleno jest asi 200 km. Začátek v 10.59 hod, největší rozkyv 148 mm v 11 hod., konec v 11.14 hod. dop. Země- třesení bylo také četnými osobami v městě pocítěno Z lázni Lipníku, 8. října. (K. k. uh.) Dnes v 11.10 hod. bylo pozorováno v severozápadním směru silné zemětřesení, při němž následovaly tři otřesy Nebyla způsobena žádná škoda. Ze Záhleba, 8. října. (K. k. uh.) Dnes v 10.5 hod. dop. bylo zde pozorováno prostřední vlnite zemětřesení čistě místní povahy. Bylo pocilěno asi v okruhu 200 km a způsobilo jen nepatrnou škodu.

Chorvatsko Uhry Terst 8 . říjen lázeň Lipník km mm Záhleba

27 article

Sřítilo se pouze několik komínů. V oby dlích pohybovaly se předměty a ho diny zůstaly sitáti. V celku způsobilo země- třesení více strachu než škody. Jedna stařena byla raněna mrtvicí a ihned zemřela. Z okolí a některých částí Slavonie, zejména z Našice oznamují se menší lehčí otřesy. Jest pozoruhodno, že při dnešním ze- mětřesení nebylo slyšeti podzemní dunění. Z Čakové, 8. října. (K. k. uh.) V 11 hod. bylo zde pocitěno prostředně silné zemětřesení, směrem jihozápadním. Puklo několik zdí. Hodiny na stěnách zůstaly státi. Z Barče, 8. října. (K. k. uh.) V 11 hod. dop. byl zde pocitěno lehké vlnité zemětřesení. Z Leteně, 8 října. (K. k. uh.) V 11 hod. do bylo zde pocitěno zemětřesení, trvající 3 vteřiny. Z Mileta, 8. řjna. (K. k.) V 11.02 hod. dop. z- znamenaly přístroje observatoře v Marabilu prudk zemětřesení v malé vzdálenosti. Z Pětikosteli. 8. října. (K. k. uh.) V 10.05 hod a v 11.02 hod. byly zde pocítěny otřesy země, kter potrvaly několik vteřin. Lidé z bytů v druhém a tře tím poschodí prchali na ulici. Nebyla způsobena žád ná škoda. Seismografické přístroje zaznamenaly ho- rizontální směr.

Slavonie Našice 8 říjen Čaka Letena Mileta

28 article

— Po 22 letech vyléčen z šílenství. Z Říma 7. Híjna. Před 22 lety uzavřel se proslulý neapolský sochař Vincenze Gemito, zachvácen náhle šílen- stvím, ve svém domě a nebylo lze jej přiměti, aby aspoň na chvíli vyšel. V těchto dnech obdržel choro mvslný návštövu věvodkyně z Aosty, která na něm vyloudila slib, že věvodské manžele navštíví v zám- ku v Capodimente. Od té chvíle zlepšoval se sta Gemitův. Navštívil vévodské manžele, odevzdal jim sochu, kterou vymodeloval a zdá se, že jest úplně vyléčen. V Neapoli budí uzdravení Gemitovo, kte- rého kdysi malíř Vincenzo Morelli v Basso Porte sebral na ulici jako chudého sirotka, velký rozruch. Velký dav lidu uspořádal populárnímu umělci při návratu ze zámku, ovace. = Samovražda ředitele mlýna. Z Pešti,8 října. (K. k.) Jak nyní zjišťěno, spáchal čegledský ředitel mlýna Samuel Wehli samovraždu pro velk ztráty na obilní burse. Schodky, vzniklé z engnige mentu na jeho vlastní účet a na účet mlýna převy šují 400.000 K. Lhůtní závazky budou spořádány v souhlasu se všemi interesovanými obilními domy =Drama v berlínském polosvětě. Z Berlína.

Gemito Gemitův Morelli Basso Samuel Wehnout Řím Aosta Neapol Gemitovo Pešť 8 říjen Drama Berlín

29 article

8. Híjna. Dnes v noci byla známá kokota hraběnka Strachwitzová nalezena ve svém bytě na Friedrichs- strasse smrtelně zraněná a v jejím pokoji nalezen v posledním tažení milenec její obchodník Fried- länder, jenž na ni učinil vražedný útok ze zárli- vosti a pak se sám střelil. Oba jestě v noci podlehli svému zranění. Hraběnka bylu známa v berlínském polosvětě a v jejím bytě se holdovalo také sadismu Svedla k neřestem také vlastní dceru a teprve ne- dávno se vrátila z vězení. Ke vraždě sdělují se ještě tyto podrobnosti: Obchodník Friedlhnder, muž z vá- žené rodiny, udržoval se Slrachiwitzovou po delí dobu styky. Včera večer přišel k ní čtyřikrát, ale nezastihl ji nikdy doma. O 11. hod. přišli oha spo- lečně domů. Krátce před půlnocí bylo z. bytu slyšet několik střelných ran. Dělníci z ulice příběhli a na- lezli hraběnku na schodišti Měla bodnou ránu v levé části krku i značné rány na očích. Brzy po dopravi do nemocnice zemřela. V bytě nalezla policie mla- dého Friedlándra, jenž ležel oblečen v postelia chroptěl. Všechny známky v pokoji nasvědčovaly, že mezi Strachwitzovou a jejím mílencem došlo k t- hému zápasu. Strachwitzová zila v Berlíně asi 20 lei.

Strachwitzová Fried Strachwitzův Berlín lei

30 article

Vynikala bujným zjevem a dovedla si zjednati mno- ho milenců, kteří ji hojně podporovali penězl. Pro- vdala se za zchudlého aristokrata hraběte Strach- wilze, malého, zakrslého mužíku, jenž byl písaře u advokáta a dostal za to od svě manželky 125 mk Později, když pozbývala bývalé přítažlivosti, vrhla se Strachwitzová na t. zv. massáž. Jak toto zaměst- nání provozovala, bylo viděti z toho, že při policejn prohlídce bylo v jejím bytě zabaveno moho růn- ných předmětů, které hraběnka sama oznáčovala za tělocvičné přístroje. V bylě jejím děly se hrozno věci a scházeli se tu bohatí starci s mladými, ne- zkušenými dívkami, které hraběnce přiváděly jiné kuplitky. leio Ze Slanéko, 7. října. Ve dnech 5. a 6. Híjna pod- nikl zdejší velmi čilý odbor Ústřední Matice školské ve městě našem sbírku ve prospěch milionového svatováclavského daru podporován vydat- ně městskou radou a obecním zastupitelstvem. Sbír- ka neni dosud ukončena, ale její posavadní výsledek jestl neobyčejně skvělý. Členové obecního výboru počtem 35 přispěli, pokud na rychlo zjistiti se dalo, vesměs většími částkami, úhrnem přes 500 K, Ob- čanská záložna věnovala 1000 K, okresní výbor 500 korun, dr. Heřman Janovský 400 K, osťatní občané přispívali 10 až 50 K. Menší přispěvky byly rovněž hojné. Doposud zjištěno přes 5000 K. Další větší dary se čekají, takže město naše přispěje mi- lionu alespoň 6000 K. Výsledku ťoho docíleno bylo předně odhodlaným postupem výboru místního odboru, pak krásným příkladem vlastenecké společ- nosti „V kutru!, která, ač drobnými sbírkamni do pokladničky odvedla v nedlouhém čase 1380 K.

Strach doktor Heřman Janovský Slanéko Ob obecní výbor

31 article

vybrala rázem o večírku matičním 400 K mezi přítomnými hosty výhradně na svatováclavský dar, dále zájmem, který vzbudily svými články oba zdejší listy a konečně slirkou dům od domu, práh od prahu, kterou, provedli tentokráte osobně vážení členové obecního zastupitelstva a výboru místního odboru matičního. Nejsou dosud známy výsledky z okolních, odboru slanskému přidělených obeía ostatních obcí v okresu, znsloupených 5 dolšími odbory. Také okresní výbor vyzval obecní starosty. aby vydatně napomáhali při organisaci sbírek, nebo aby sami je podnikli. Kdyby byly sbírky všude tak organisovány jako ve Slaném, byl by milion brzy pohromadě; nesměli by však zámoižní lidé od- bývati letošní příspěvek korunkou nebo dvěma, jak se, bohužel, zhusta dočítáme z denních výkazů, ný- brž musí své obvyklé příspěvky zpatero- i zde- saterona sobit. Dle dosavadního pomalého tem- pa v Praze i jinde nesebrali bychom milion ani za rok. Teprve z tisíce tisicovek je milion. Tedy s chutí do toho! Slaný ukazuje cestul Prolesorský sbor stální průnryslové kkoly v Pra- zu sebral a kancetáři ÚstĚ. Matico školské odvedl na letošní svatováclavský milion 130 korun. Na milionový dar sv.-václavský Ústřední Matic školské usnesl se správní výbor Jednoty mag. a ob úřadníků král. lll města Prahy ve schůzi dne 4. t. m. věnovati 100 K ze jmění spolkového. 9 snen

Slaný Praha