Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX

2

jto

3

o sentia

4

to el teomr nošoonoioge vojeane

5

etr ou

6

tdol až

7

V Praze, v sobotu 9. října 1909.

Praha

8

sveletz louovnle

9

e ct tso

10

s o otil

11

Číslo 279.

12

zu stle

13 article

Na ranní avečerní listy předplácí se V Praze v administraci: na měsle. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou na měsle. . . . . . 2 K 54 na čtvrt leta . . . . 7 K B2h ve filiálkách na měsle. . . . . . 2 K 80h Poštou na měsle. na čtvrt ieta : . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou na měsln na vrieta : : : k eoi

Praha

14 article Jubilejní stíny.

Jubilejní stíny. Do jubilejní nálady, jež provází třiceti- leté trvání středoevropské aliance, vkrádají se i méně slavnostní myšlenky, jež nepopřá- vají účastníkům plného a nerušeného po- žitku. Rušivé tony vznikají jednak z vnitřních poměrů obou sousedních států, jednak z nově se zapletajících a měnících poměrů mezi- národních. Německo dosud ještě neztrávilo účinky poslední své finanční opravy, kteráž jednak vedla k odstoupení kancléře Bülowa, jehož odehodu se čím dále, tím patrněji v říšské společnosti německé lituje, což pro- zrazuje zároveň malou důvěru k jeho na- stupci Bejhmannu-Hollwegovi, o jehož způso bilosti co do vedení záležitostí zahraničních se ozvaly a dosud ozývají v říšské žurnali- stice netajené pochybnosti, jednak pak zápas finanční reformou říšskou zabájený přenes se do kruhů voličstva a obyvatelstva, v jehož středu nabývá povahy ostřejší a ostřejší, roz kládaje společnost německou ve dva veliké. protichůdnými hospodářskými zájmy ohrani čené a vyhraněné tábory. Ještě svízelnější jsou vnitřní otázky ve druhém spojeneckém státě, v Rakousko- Uhersku, jež ociťuje se současně jak v trvalé a těžce řešitelné krisi uherské, tak v prudkém vnitřním národnostním zápase své rakouské polovice, jehož zakončení kladou největší překážky Němci, podpalujíce jej svými vý- středními nároky proti všem národům ne- německým a jejich ústavně zaručeným prá- vům. Není tedy s podivením, když u pří- ležitosti třicetiletého trvání středoevropské aliance i některé dobře německé časopisy vzpomínají uvedených nesnází. Tak na př.

Bülow Německo RakouskoUhersko BejhmannaHollweg

15 article

»Frankf. Zig » používá této okolnosti, aby ve třicátém výročí trvání spolku projevila následující přání: V nitru Rakouska měl by se uzavříti mír a sjednati vyrovnání, kteréž by všem národům monarchie a ovšem i Němcům daly, co jim po právu náleží. Nemůže nám (v Německu) opravdově býti lhostejno, když stát spojenecký svými vnitř- ními zmatky více a více se seslabuje. Kdyby se rakouským státníkům podařilo jednou, a to již brzo, učiniti tomu stavu konec, byl by to nejkrásnější dar, jejž by mohli alianei k jejímu jubileu podati, a tím by přispěli k jejímu upevnění a oslavě více než to do- vedou všechny oslavné články vládních listů pověděli. Než německé časopisy nejsou dle všeho spokojeny ani se stavem mezinárodní situace, s-níž jest počítati. Zdá se jim, že zejména na dvou nebezpečných stranách vystupují nové mraky; jednou z nich jest blízký vy chod, druhou pak ona část severní Afriky. jež vynesla v průběhu algecirasské konfe- rence tehdejšímu společnému ministru za- hraničních záležitostí titul »věrného sekun- danta«. Co se týče blízkého východu, mají listy německé za to, »že východní otázka není dosud rozřešena a že trvá dále přikrý rozpor mezi zájmy, jež se tam střetly. A tu prý by spojenecký stát měl dbáti zcela mimořádné opatrnosti, aby spolek nebyl podroben příliš tvrdé zkoušce. Především prý by bylo nutno o každém kroku, jenž by se podnikl na choulostivé půdě poloostrova balkánského, zpraviti předem spojence, aby oba mohli společně přesně posouditi všecky následky takového kroku. Ma-li prý spojenec ve smyslu »casus foederis« něsti svou kůži na trh, ma

Zig Němec Rakousko Německo severní Afrika blízký východ Ma

16 article

prý ovšem i právo pronésti také své slovo, než se stane rozhodnutí. Proti tomuto poža- davku, jenž prý se rozumí sám sebou, bylo prý opětovně hřešeno; tak prý se stalo při dráze do Sandžaku, čímž přiostřil se na Bal- káně boj zájmů politických a hospodářských a podobně i v záležitosti annekční, čímž se octlo Německo na pokraji evropské války. Bylo sice v Německu všeobecně oceněno, že říše německá se odhodlaně postavila na stranu rakousko-uherskou, aniž důkladně probrala »easus foederis«, ale jen tak prý se dalo vyhnouti válce. Němečtí státníci však nemají zůstaviti nijaké pochybnosti o tom, mají-li spoluúčinkovati, že musí i spoluzasedati v radě. Tyto výhrady německé mají asi na mysli nejnovější situaci, jakáž vzniká změnou poli- tiky ruské vůči Turecku a již postihují v pří- chodu tureckého poselství k caru do Livadie.

Bala Německo Turecko

17 article

Nynější ruský vyslanec v Cařihradě, Čarykov, dovedl totiž v poměrně krátkém čase nejen si získati přízeň státníků tureckých, ale při- praviti i náležitě půdu další diplomatické akci, jejíž výsledky dojdou asi věcného za- končení za pobytu tureckého poselství, v jehož čele stojí turecký ministr zahraničních zále- žitostí Rifaat paša, s níž přibyl do Livadie i Čarykov. Sblížení s Tureckem zahájil Cary- kov známým okružníkem k ruským konsulům v turecké říši, v němž jim uložil, aby své jednání ve stycích s tureckými úřady zařídili ve smyslu upřímného sousedství, jež se na dále má projevovati v poměrech obou říší. Zvláště pak zaručil podporu Čarykov Turecku v otázce tak zvaných kapitulací, jimiž se podlamovaln dosud státní moc Turecka ve svém vlastním nitru na prospěch cizích států. »Tanin«, orgán strany »Jednota a pokrok«, o tomto obratu ruské politiky napsal: »Když ve všech směrech pro nás tak výminečně vážná velmoc, jako Rusko, slavnostně projevuje nám svůj soucit, nebude to nic divného, po- skytne-li nám možnost, abychom vstoupením do spolku vyšli z nynějšího svého osamoce- ného postavení.«

Cařihrad Čarykov Turecko Rusko Rifaat paša Jednota

18 article

Proto se s některých stran věnuje po- dezíravá pozornost poselství tureckému do Livadie, a věří se, ba má se již za věc jistou, že poselství to má za úkol, připravit rusko tureckou dohodu a že se upraví ze- jmena olázka průjezdu ruských válečných lodí Dardanellami. Pro ten případ očekávají se v kruzích diplomatických ještě dalšía dalekosáhlejší úmluvy rusko-turecké. Jakého rázu by asi úmluvy ty mobly býti, to na- povídají hlasy, kteréž mají za to, že diplo- macie ruská připravuje sblížení Turecka s ostatními pobalkánskými státy ve směrt tak zvaného spolku balkánského, jenž by zabezpečoval jim všem další klidný, nerušený vnitřní rozvoj. Ať již tento nový směr ve vývoji vý chodní otázky dospěje k jakýmkoliv koncům na ten čas vynořil se jako chmura, jejíž vý znam pociťují ony německé hlasy, o nichž jsme se prve zmínili. Pro Německo samé pak jest na ten čas vážnější vývoj událostí na hranicích maro ckých, když výprava španělská proti domo rodcům nabýva znenáhla rázu opravdove válečné výpravy, tak že se připouští již možnost, že přes algecirasskou konferenci, na jejíchž úspěších si Německo tak zakládalo otázka marocká se provalí v nové a to ko- nečné své formě. Přes to, že Španělé ne ustávají diplomaticky ubezpečovati, že př

Ruska Španěl Turecko Německo

19 article

svém postupu dalším se budou držeti v me- zích algecirasského ujednání, vyslovuje se v Německu podezření, že Španělsko postu- puje dle tajné dohody s Francií a Anglií. dle níž se prý blíží konec samostalnosti Ma- rokka. Španělsko dle toho hledá náhradu za své ztracené kolonie, a zamýšlí prý se zmoc- niti severního pobřeží Marokka, kdežto Francie zabere jeho východní a jižní části. Anglii prý se dostane Ceuty, čímž se zajistí jej postavení gibraltárské. Domněnky takovéto spíše sesílil než oslabil projev velitele francouzské výpravy v krajině šauské generála d'Amade, jenž zpravodaji »Matinu« vylíčil nebezpečí špa nělské výpravy a prohlásil, že Francie musí co nejrychleji zakročiti, aby zabezpečila svě zájmy. Událostmi posavadními vnesl se ne- klid i do francouzského Alžíru; síla španěl ská u Melilly dosáhla již 50.000 mužů voj ska a bude přirozeným chodem událostí nu cena postupovati dále a dále. Náklady s tím spojené bude se snažiti Španělsko uhraditi na účet Marokka a na ten okamžik musí býti Francie připravena. V příčině Anglie pak se proslýchá, že válečné její loďstvo, kteréž by do událostí zasáhlo, jest již pohotově a čeká pouze na rozkaz, by vyplulo. Takto by tedy všichni účastníci konce Marokka již již se chystali zabezpečiti si každý své vlastní zájmy.

d ' Amade Matin Německo Španělsko Francie Anglie Ma Maroko Melilla

20 article

Jak se zachová Německo? Prozatím bude prý vláda německa běh událostí pozo- rovati a dle toho učiní sva opatření. Ale dle všeho již se pohlíží v Německu na otázku marockou v nynějším okamžiku jinak, než v době konference v Algecirasu; shledávat se, že »jest v těsném spojení s veškerou mezinárodní situací, v níž se Německo oci- ťuje«. Součinnost Německa v lonských zá pletkách balkánských nevešla prý v zapome nutí u mocností, kteréž utrpěly škodu a dů sledně o to se zasazují, strhnouti je do no- vých zápletek. To prý platí zvláště o Francii a Anglii, kteréž drží Španělško jak vojensky, tak finančně úplně ve své moci. Ale jest prý otázka, ma li Německo stůj co stůj bájiti smtouvu algecirasskou? Takové smlouvy ne- jsou prý nedotkoutelné, jak dokazuje ujed- nání berlinské konference ve věcech balkán ských; a jsou-li porušeny, netřeba si proto lámati hlavu, zvláště když Némecko ani neví, nezůstalo li by v zápasu o Marokko — zcela osamoceno. To ovšem také svědčí o změněné situaci mezinárodní.

Némecko Německo Algeciras Francie Anglie Maroko

21 title

Odročený český sněm a svolaná říšská rada.

22 article

Z Vidně, 8. ríjna.

23 article

V nedělním čísle úřadního listu vídeňskéh budou vyhlášeny dva císařské patenly. Jedním odročuje se sněm královstvi če- ského na dobu neurčitou, druhým svolává se říšská rada ke dni 20. října. V úterní ministerské radě, jak oznamuje „Centrum“, sla- nou se přípravy pro nastávající kampaň víden- ského parlamentu. Do tě doby kabinet Bienerthův rekonstruo- ván nebude, nýbrž vejde do parlamenfu v dosa- vadním složení. (Bylo „Národními Listy“ již oznámeno. Pozn. red.) By zajistil dělnost poslanecké sněmovny vznese bar. Bienerth hned po ustavení jejín

Bienerthův Bienerth poslanecký sněmovna

24 article

na poslance výzvu, jež učiněna bude podkla dem politické rozpravy. Snahy bar. Bienertha parlament učiniti dělným posuzují se však na všech stranách se skepsí hodně velikou. Pro- tože vláda opět podá jazykové před lohy, mezi nimi také zákon o krajském zřízení, českými poslanci rozhodně po- tiraný, budou české strany opět pokračovati ve velkém odporu proti osnovám těm jako dříve a podají nové pilné návrhy, mezi nimiž některé. jako na př. návrh na změnu ríšského zákona školského, budou jistě akceptcvány.

Bienerth

25 title

Protičeské návrhy na sněmu dolnorakouském.

26 article

Z Vídně, 8. října.

Vídeň

27 article

Jazyková akce, podniknutá křesťanským sociály a německými nacionály na dolnorakou ském sněmu proti Čechům vídeňským a dolno- rakouským s nebývalou neurvalostí a také neslý chaným a troufalým porušováním platných zá konů, ústavy nevyjímaj«, dospěla k jakémus formálnímu zakončení. Všechny záležitosti s akcí tou souvisící, jak odpověď ministerstva vyučování, odpírající sankci pověstnému návrhu Kolisko-Axmannovu, tak nové návrhy, podaně ve schůzích minulých a dnes, přikázá ny byly zvláštnímu 20 člennému vý- boru, jehož předsedou stane se dr. Gess- mann. V dnešní schůzi, jak stručně bylo již zazna- menáno v listě večerním, podali křesťanští soci- álové a němečtí nacionálové společný návrh, po- dle kterého vyučovacím jazykem na státníl ch a také zemských a soukromých ústavech učitel- ských v Dolních Rakousích může býti toliko němčina. Jiné ústavy učitelské mohou vydávat vysvědčení státně platná (právo veřejnosti jenom ve smyslu § 69. ř. z. školského), tehdy, je-li vyučovacím jazykem jejich jazyk německý.

Čecho Kolisko Axmannův Dolní Rakousy

28 article

Podle druhého návrhu mohou býti dosazeni na veřejných obecních a měšťanských školách dolnorakouských a vídeňských toliko uči telé, kteří jsou příslušni do nějaké obee dolnorakouské a kteři odbyli paedagogia jejichž vyučovacím jazykem byl jazyk německý Netřeba širokého důkazu, že oba tyto ná- vrhy jsou porušením čl. III. prosincovky z roku 1867, který zní: „Veřejné úřady jsou stejně přístupnými všem občanům státním. Výjimka stanovena jest ve článku tom pouze pro cizince, jejichžto vstup do státních slu- žeb jest učiněn závislým na získání státního příslušenství. Dolnorakouský sněm nemůže pra Dolní Rakousy a pro Vídeň prohlásiti přísluš- níky jiných korunních zemí, kteří nemají do- movského práva v některé obci dolnorakouské za cizince! To se však v německém návrhu č.I. děje! Kromě toho dr. Lueger, dr. Gessma a soudr. osobují si právo prostřednictvím dolno- rakouského sněmu rozhodovati o státních paeda- gogiich a vysvědčeních státoplatných. Jest z toho zřejmo, že stejně jako návrh Kolisko-Axmannův, také tyto dva návrhy kře- sťanskými sociály dnes podané, nikdy ne- mohou nabýti potvrzení miníster ské rady a koruny. Podobá se, že křesťanští sociálové sami záhy postihli, jakého nejapného poklesku dopu- stilí se v prvním návrhu. Na začátku sehůze vzali ustanovení o povinném příslušenství uči- telů na obecných a měšťanských školách dolno- rakouských zpět, poněvadž by vylučovati i ně-

doktor Lueger Gessm Kolisko Axmannův Dolní Rakousy Vídeň

29 article

V drobném prodejit ranní čislo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za 4 h Ve flišlkách na venkově ranní čslo . . . . . . . 10h večorní . . . . . . . . 5 k Snseráty plati se hotově napřed. Předpleeeni a inserty přijimá administruce v Marianské ul., 3. Tum nacházeji ze též redakce, tiskárna a oxpodine „Národních Listů“ Rukopisy se nevraceji.

Tuma

30 article

mecké učitele z jiných zemí, ale do Dolních Rakous nepříslušné. Kromě toho vůdce velkostatkářů svob.p. Freudenthal činil námitky proti pilnému projed- nání cbou vzpomenutých návrhů. Neprojednaly se proto způsobem pilným a přikázány komisi. Zaznamenáváme ještě jenom dva momenty Jak mluvčí křesťanských sociálů Bielohla wek, tak mluvčí soc. dem. Seitz chlubili se, že jejich strany jsou dobře německé. Bielohlavek kromě toho blýskal se svou činností jako referent o na- lezincích a pravil, že předchůdcové křesťansko- sociální strany, liberálové, nestarali se o nale- zence, jichž tisíce posílali do Čech. Nyní však, kdy on je referentem, neposílají se ani české děti z nalezince do Čech, nýbrž dávají se něme- ckým rodičům na vychování a to prý je dobrá národní práce.

Freudenthal wek Seitz Dolní Rakousy Čechy nalezinec

31 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 8. října. (Srbové a Chor- vaté.) Orgány chorvatsko-srbské koalice nepo- kládají věc Srbů, obžalovaných z velezrady, za vyřízenou rozsudkem Tarabocchiovým, očekáva- jíce, že vyšší istance napraví drakonický nálev instance první. Ale i v nynějším rozsudku spa- třují nepopíratelnou porážku Rauchovu, poně- vadž soudní senát neshledal v jednání obžalova- ných velezrádu a tím bar. Rauchovi a jeho nohsledům vyrazil z ruky nejúčinnější zbraň. Štvanice na Srby — píše v té věci „Obzor“' — minula se tedy cíle. Svornost Chorvatů a Srbů zůstala nedotčena a pomahači režimu, kteří svým protisrbstvím ospravedlňovali podporu, kterou poskytují nynější vládě, jsou oslabeni. Bar. Rauch nemohl svým režimem získati Chor- vaty a nezlomil oposiční sílu Srbů. Konec pře- líčení je také konečnou pečetí jeho politického fiaska. Bar. Rauchovi nezbude nyní, než změ- niti taktiku. Nemohl-li Chorvaty získati proná- sledováním Srbů, musí se pokusiti, aby si zjed- nal náklonnost Srbů. Však už kus po kuse od- kládá své „velko-chorvatské“ obleky a jeho náměstek, Cuvaj, činí vše možné, aby Srbům osladil hořkost, kterou v nich svým dosavadním jednáním zanechal Rauch. Ale ani taková nová taktika mu nespomůže. Srbská samostatná stra- na nebyla přelíčením kompromitována před chorvatským národem, před národem srbským je však ověnčena aureolou mučednietví a proto její posice v lidu je nyní pevnější, než byla před procesem. Srbská samostatná strana nesehnula šíji před vládou za doby přeličení, nýbrž vystu- povala stále pevně na obranu práv chorvátské domoviny; nyní po přelíčení nezmění svého přesvědčení. Za „velezrádné““ kampaně tato strana dokázala skutkem své chorvatské vlaste- nectví a za to zasluhuje uznání všeho chorvat- ského národa.

Srba Tarabocchiův Rauchův Rauch Chorvat Cuvaj Praha

32 article

Záhřebský proces měl, jak známo, dva poli- tické účely; měl ospravedlniti zábor Bosnya Hercegoviny a rozeštvati Srby s Chorvaty. Bosna byla annektována před procesem a annexe byla by uznána i bez procesu. Pro tento účel byl tedy proces zbytečným. Srby a Chorvaty proces však nerozeštval, nýbrž ještě více spřátelil,a tím dosáhl pravého opaku toho, co si přál. V Praze, 8. října. (Německá lakot- nost.) Na sněmě haličském přijat návrh, aby statistická komise zemská zjistila, jaké zboží se dováží do Haliče z jiných korunních zemí a v jaké ceně. Svaz německých průmyslníků ve Vídni, pochopiv, jaký asi bude výsledek práce statistické komise, nemeškal a podal proti ná- vrhu haličského sněmu protest. V protestě se praví, že návrh posl. Bataglia můžel vésti

Srba Chorvat Bosna Praha Halič Vídeň Bosnya Hercegovina svaz německý průmyslník

33 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 9. října 1909. H. (Dobytí vzduchu.) Lidstvo žije v rostoucím spěchu. Duše jeho je uchvácena závratí rychlosti. Je to úžasný, nedočkavý lei ku předu. Novou rozkoš, nový záchvěv vynalezl moderní člověk, jenž urazi 100 kilometrů za hodinu v expresním vlaku neb automobilu. Sedmimilově boly jsou již pohádkou. Po loko- motivě a parolodi, jež nesmírně zrychlily tempo našeho života, byl sestrojen motorový vůz, který ještě divočeji žene v před spěchajícl a nervosní nedočkavce. Když byly doeíleny úžasné rekordy v ry chlosti nejnovějších dopravních prostředků, obrátil neklidný, vynalezavý duch lidský svou pozor nost vzhůru, do vzduchu, do nekonečných, vol ných prostorů a dnes jej, po málo letech práce povznesl se na obdivuhodných strojích do výše- Po šíleném lelu automobilů následuje smělý lei balonů a aeroplanů do výše. Od mythických dob Icarových upíral člověk toužebný zrak k obloze. Smělý ideál vznésti se do vzduchu zneklidnil myslitele a snilky. Cyrano da Bergerac vyslovil fantastickou myšlenku o člověku létajícím. Velký duch rennisance Léonardo de Vinci opouštěl svou dílnu, kde tvořil ne- smrtelná díla malířská a chodil studovati let pláků. Črtal projekty létacího stroje ve formě ptačích křídel a pokoušel se sestrojiti zázračný vzdušný vůz. Teprve v 18. století, v předvečer Velké Revoluce, Montgolfler sestrojil první balon a r. 1783 vznesli se první vzduchoplavci fran- couzšti k obloze. Od té doby úsilovně pracovali učenci a mechanikové na vytvoření nejdokona- lejší vzducholodi. Zkoumání letu ptáků vedlo inženýra Maxima i nešťastného Lilienthala. Ame- ričan Langley sestrojil první létadlo, jež vyko nalo delší cestu.

Sedmimilův Icarový Cyrano Vinci Montgolfler Maxim Lilienthal Praha

34 article

Ve stopách těchto badatelů pokračovali američtí, francouzští i němečti vynálezci, až po- slední lela vyrojilo se množství více méně po- dařených balonů a létacích strojů, z nichž stroje bratří Wilburů, Orwilla Wrighta, Lathama Parcevala, Blériota, Paulhama a zejmena Zeppe lina jsou pravými triumfy v dobývání vzduchu Zeppelin i Blériot a celá ta skvělá skupina odvážných vzduchoplavců rozluštili již problém trýzníeí genia Leonardova a zahájili novou epochu v rozvoji společnosti. Neunavná vynalezavost bude dále bádat a tvořiti. Statečný francouzský vzduchoplavee, setnik Ferber, jenž skončil tragicky při nedávném vzletu svého léladla, napsal brdá slova ve své knize »Aviation«: »Kde se zastavíme? Nezu stavíme se!« Setník Ferber se nezastavil, po leta se lopolil a zkoumal své stroje, až katastrofa ho zahubila. Aviatika má své četné oběti. Pro vědu nasadili mnozí hrdinové své životy, neohrožení cestovatelé hynou v tropiekých neb arktických pouštích, mnozí lékařští učenci podlehli nákaze při ošetřování neb při výzkumných operacích Takovým heroům lidskosti a myšlenky měly by se spíše stavěti pomníky nežli vítězným voje- vůdcům.

Wilbur Wright Parceval Blériot Paulham Zeppe Zeppelin Leonardův Ferber Aviation

35 article

Dobyvatelé vzduchu rozšiřují svět, otevírají nekonečnost výšin a prostor, vytvořili nové pocity a záchvěvy. Blériot a Latham odvažuj se přes moře, Wright beze strachu vzlétá do oblak soplicích bouří. Není divu, že krása a energie výprav nad pozemských nadchla prvního moderního ital- ského básníka Gabriela d'Annunzio. Slavný ro- mancier, jenž je též známým světákem a sports- manem, použil aeroplanu, aby svět oslníí novou posou. Jako se dal fotografovati na koni při steeple chase v římské campagni, tak se dal zvěčnit při svém desetiminutovém výletu v aeroplanu poručika Calderary. Byl tak okouzlen vzduchoplavbou, že bez meškání počal psáti nový román: »Snad ano, snad nel« kam uložt své dojmy z aeronautické výpravy. Balon se stal novou jeho vášní. Nabídl Čalderarovi: »Vyměňme si povolání. Pište mé romány já vstoupím do vašeho aparátu.« »Ale můžete,« odvětil vzduchoplavec, »dě- lati oboje.

Blériot Latham Wright Annunzio

36 article

Dle toho se též d'Annunzio zařídll. Vynálezci řiditelných vzducholodí, jako všichni novotáři, zakoušeli mnoho posměchu Mladý Brasilian Santoz-Dumont byl v Pařiži se svým létacím přístrojem přijat dost nevážně Jaké kejkle chce tu tropit ten zámořský švi- háček?« krčili nad ním rameny skeptičtí Pařl- žané. Ale když provedl své krásné manévry ve vzduchu kolem Effelovy věže, zazněl nad Seinou ohromný jásot. Též starý hrabě Zeppelin, tak dojemně houževnatý, vytrvalý a úctyhodně energický, by pokládán, zejmena u bývalých svých soudruhů důstojníků, za podivina. Dnes není populárněj- šího čfověka v Némecku. Je zván velkým Něm- cem jako Goethe a Bismark. Nesmírné massy vítaji ho jako triumfátora. Jeho »velká jizdae od Bodamského jezera přes Basilej, Štrasburk do Mohuče byla oslavována jako historická událost. Viděl jsem ve Frankfurtu zábavné výjevy. když obrovitý, podlouhlý »Zeppelin III.« — je to největší vzducholoď, mající délku anglickýeh obrů námořních »Dreadnoughtů« — se objevil v neveliké výši nad střechami a s rachotem svého motoru, připominajíeí pronikavý, ropotný zvuk automobilových člunů, zvolna a majestátně se pohyboval.

Dumont Pařiža Effelův Zeppelin Goethe Bismark Německo Basilej Štrasburk Mohuč Frankfurt Zeppelin III

37 article

Lidé úprkem se hnali ulicemi, vybíhal z krámů, hulákali jako posedlí, mávali klo- bouky a div samou radostí se neobjimali a ne- tančili. Starý pan Zeppelin obveseluje mysli ně mecké a posilňuje jejich důvěru v budoucnost. Podrobnosti jeho dlouholeté, úsilovné ná- mahy, jeho pokusů na Bodamském jezeře, jsou známy, neboť žurnály celého světa sledovaly s napjetím činnost bývalého generála jízdy. Když po nezdařených experimentech r. 1903 byl jeho projekt skoro stroskotán, obrátil se k veřejnosti s prosbou o pomoc a tehdy prohlásil: »Che zbudovat vzducholoď, která bude bezpečně ob- zírat nepřátelské území, opevnění a přístavy, jež jako létající jiskrová telegrafle bude impro. visovati nejvzdálenější spojení, jež připojí nej- odloučenějéí končiny ko kulturnímu světu, do- sáhne bez nebezpečí oba poly, prozkoumá ne- proniknutelné a neznámé kraje a bude nej- rychlejším, nejjistějším a nejpohodlnějším do- pravním prostředkem.« Od r. 1873, kdy opustil vojenskou službu. zabýval se Zeppelin svým vynálezem a teprve po 45 letech jej definitivně uskutečnil. Hned o počátku měl na mysli svůj »pevný systém« sestrojil v balonové halle na jezeře Bodamském kovovou kostru svého kolosa. Po nesmírných obužích a nesnázích podnikl 2. července 1900 první jízdu, před níž se pomodlil s diváky Setrval 17 minut ve vzduichu a hladce přistál, Po kalastrofé balonu r. 1906 rychle postavi novou vzducholoď a od té doby zahájil své velké, větším dílem šťastné vzlety. Zeppelin nebyl odborníkem v mechanice jako bývalý voják, byl pouze amateurem. V avi atice jako v automobilismu vykonali nejvíce sportsmani a diletanti. Nejproslulejší konstruktéř automobilů jako Dion a Ciement nebyli inženýry a znamenitý italský konstruktor Ceirano byl ob- chodníkem.

Zeppelin Che Ceirano Dion

38 article

Ve výstavě frankfurtské měl jsem dva po- žitky: arenu balonovou se Zeppelinem III. Parcevalem a dvěma menšími vzducholoďmia odbornou výstavu aeronautickou. Jinak byla vý- stava všedním a jarmarečním trhem, nevkusně dekorovaná, křiklavá, méně malebná a příjemná nežli naše výstavy v Královské Oboře. V balonové areně civělo obecenstvo, vždy hojně shromážděné, do nesmírných stanů Zeppe- lina III. a ostatních lodl, a trpělivě vyčkávale často až do večera na vzlet. Jen jednou jsem viděl vzrušující, slavnostní moment, když nad jásajícími davy se povznesl balon hraběte Zeppelina. Takové nadšení může být rozplame- něno jen velkým činem, slavným vítězstvím. A nutno uznati, že Zeppelin dobyl jedno z nej větších vílězství ve vzduchu. Aeronautická výstava v ústředním palác frankfurtského výstaviště »lla« byla zajímavá. ale především obchodní fiemy sportovní, průmy slové vystavovaly přečetné motory, praktické po třeby a materiály aviatické a výzbroje pro sportsmany. V hlavní slni dominoval model Wrightova aeroplanu. V celém okruhu dvorany visela řada aeroplanů, monoplanů, leladel i klouzadel. Ne- scházel ovšem model Lilienfelda, jehož pozoro- vání ptačího letu mnoho prospělo aeronautice jenž se zabil při zkoušení svého důmyslného, ale ještě primitivního aparátu. Některé modely jsou neobyčejně komplikované, skládají se ze spousty opěrných ploch, křídel, vrtulí a jiné jsou jednoduché skoro jako létací draky.

Zeppelin Wrightův

39 article

Některé představují kombinace s padákem. Zajímavé jsou též vitriny přírodopisných ústavů s vyepanými ptáky i jich kostrami, představující největší a nejvytrvalejší letouny. Nejrůznější továrny na pneumatiku a gumu vystavují látky pro obaly balonové, jiné pak aluminiové kostry vzducholodí. Značné pozornosti diváků se těšl zajímavá výstava věhlasně Kruppovy továrny na děla. V exposici této nalezají se děla nejnověj- šího systému, jež jsou obrácena vzhůru, jakoby měla střílet pánubohu do oken, jak se říká. Krupp zhotovil děla na sestřelování balonů. Hrozivý a imposantní dojem činí jeho obrněný. obromný automobil s dělem vzhůru otočeným, určený pro stihání a ničení vzducholodí vo- jenských. Všude kamkoliv se vkroči, ve výstavní budově, ve velkém »pivním paláci«, kde při zvucích bavorské vesnické muziky se popijí mnichovský tmavý mok, na promenádě elegant- ního světa kolem orchestru je spousta krámků s hračkami a různými drobotinami, jež jsou vesměs »zeppelinovské«. Není předmětu, kterému by zeppelinovský fanatismus nedal podoby po- dlouhlé lodi. Knofliky, špičky na doutníky, peněženky, nože, tobolky, těžítka, to vše má tvar slavné lodi. Přečetné miniaturní lodičky ze dřeva i kovu prodávají se dětem. Ovšem zeppe- linovskými pohlednicemi je zaplaven Frankfurt jako celé Německo. Tato říše, jež směřuje k vládě nad Evropou, musí ovšem uetivati po- svátný symbol výnálezu, kierý ji pojiští strašnou moc ve vzduchu

Kruppův Krupp Německo Evropa