ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 08de8b30-71f9-11dc-b750-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: place 63, person 104, work 4, org 17
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
20. prosince 1904. Číslo
4 article
Velmi zajímavým jest výklad vládní studie o nedostatečném konání spravedlnost v oboru veřejné správy, při čemž se zejmena úřadům autonomním vytýká nedostatek nestrannosti. Vláda uvádí jako příklad zneuží vání správy k účelům zištným, k nepřátelství k stranniekosti v obcích a zvláště také nesprávné pojímání prospěchů obeeních a posuzování pro- středků, které k účelům veřejného blaha se strany obcí užívány býti mají. Není zajisté za potřebí tvrditi, že by při samosprávných zříze- ních v zemi vládla úplná nestrannost a objektiv nost, že by nebylo příčin k steskům, zejmena tam, kde jedná se o konání spravedlnosti a o vý- rok právní, avšak musí odmítnuto býti, jakoby podobné zjevy vyskytovaly se nejčetněji a snad výhradně při samosprávě a jakoby mnohem četnějšími nebyly i při orgánech státní správy samé. Kdokoliv by chtěl v těchto směrech klásti správné měřítko na posouzení veřejno- právních poměrů našich, nesměl by přehléd- nouti, že judikatura nejvyššího správního soudu přímo nasvědčuje tomu, že výroky právní úřad státních u nás v Čechách vyžadují mnohem více a ve větším počtu korrektury, než rozhod- nutí úřadů samosprávných. Rovněž svědčí o na- prosté neznalosti věci, když vládní studie mluví o tom, že státní správa nemá prostředků, aby nedostatky a závady samosprávy odstranila a že nedostatečná právní pomo proti skutkům sutonomní správy vykládá se pak jako vadnost správy státní a tím vážnost a autorita státní se pod- lamuje.
Čechy
5 article
Tento výrok svědčí opravdu o animo- sitě autora proti samosprávě vůbec. Je-li nějaký stesk oprávněný, jest to ten, že samosprávným orgánům nedostává se výkonne moci buď zcela neb alespoň v dostatečné míře že obyvatelstvo právě při tomto nedostatku hledá spíše odpomoc u výkonných orgánů státních, kterým zákonodárství vyhradilo neobyčejný vliv vůči samosprávě samotné, a že právě tento ne- dostatek výkonné moci orgánů samosprávnýeh podlamuje jich autoritu a vážnost a zvyšuje vý- znam a váhu správy státní, resp. úřadů politi- ckých, které mají možnost své výroky a roz- kazy také skutečně provésti. (Dokončení.)
6 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 19. prosince.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 19. prosince. O možnosti dohody anglo-ruské uvažuje v pěkném článku v »La Republique francaise« ze dne 15. t. m. náš pařížský poli- tieký spolupracovník p. René Henry. Různ státy tvoří zajímavé skupiny. Allisnce franko- ruská je z nich nejpevnější. Francie velmi šťastn pro světový mír uzavřela přátelství s Anglii, která stojí nyní proti Rusku. Naproti tomu Ně mecko se sbližuje stále více s Ruskem. A ted se vyskytuje otázka, která z těchto kombinací bude základem budoucího utváření se mezi národních poměrů? Zda dohoda anglo-francouz ská či sblížení rusko-německé? Může dojíti ke sblížení anglo-ruskému, podporovanému Francií, nebo snad k franko-německému, ulehčenému Ruskem? Kdo studuje spletitost otázek diplo- matických naší doby, musí věnovati především pozornost myšlence dohody anglo-ruské. Ve Francii roste mocně přání, aby byla ukončena hrůzná válka na Východě, jíž Rusko odvrací o Evropy spojence Francie. Ale dokud Japonsko bude cítit, že je mocně podporováno Anglií, dotud jeho požadavky budou přepjaté a Ruskem nepřijatelné. Možno i domnívati se, že strašná válka rusko-jsponská je jen úvodem k ještě strašnějéímu - souboji dvou největších mocnost evropských, Ruska a Anglie.
René Henry Praha Francie Anglie Rusko východ Evropa Japonsko Le Republique
7 article
Především nutno věděti, jak se na myšlenku dohody angle-ruské pohlíží v Petrohradě a v Lon- dýně. V Rusku, zdá se, na smýšlení anglofilské neb anglofobské bude míti vždy rozhodující víiv jaké bude postavení Anglie k válce nynější Změní-li Anglie své nynější buď zřejmě nepřá- telské nebo dvojaké chování, změní se i mínění ruské o ní. V Anglii vytkytly se zajímavé zjevy jež by mohly vzbudit víru v možnost budoue dohody anglo-ruské. R. 1900 a 1901 angličt imperialisté, přívrženci činné a výbojné politiky zahraniční, stali se z velké části přivrženci do- hody snglo-ruské. Angličané počali se obraceti proti Německu. Nenáviděli tohoto svého největ- šího soupeře na moří a v obchodě. Pozorovali s obavami a nenávistí diplomacii německou, v níž se objevila myšlenka získati Rusko Francii ke společné akci proti Anglii. Tehdy moderní škola diplomatická v Londýné, jejie
Angličan Petrohrad Lon Rusko Anglie Německo Francie
8 article
závdavku ještě po 4 zl. 20 kr. jakožto mimo řádný dar »pro štěstí«. O půl sedmé hodiny vyšla z kasáren hudb pražských granátníků s medvědicemi na hlavách a za ní vyhrnuli se v hrdém čtverstupu noví mstitelé porušeného italského pořádku, majíce čepice na levě ucho staženy a klobouky »na půl dvanáctou« postaveny. Ubírali se pak, několik skutečnými šaržemi vedeni, přes Příkopy do hradčanských kasáren. Dav veselé mládeže valil se za nimi a provolával ustavičně »Vivat! Vivat!« při čemž se většina nadšených provolavačů na celé kolo chechtala. Assentovaní dobrovolníci složili druhého dne přísahu a odvezeni k vý- eviku do Terezína. Následujícího, druhého dne assentýrky do- brovolníků bylo zase před králodvorskými ka- sárnami hojně lidu a veselo bylo tam snad ještě více, než dne prvního. Najato bylo toho dne 122 mužů, z těch 16 k myslivcům. Třetího dnea následující dny assentováno už pouze od 9 ho- diny ranní do 2. hod. odpolední a najato 92 mužů, z těch pak 7 k myslivcům; čtvrtého dne najato už jenom 37 mužů ke střeleckému sboru a 2 k myslivcům, pátého dne 47 mužů ke střel- cům a 6 k mysliveům a tak dále najímáno s střídavým úspěehem den co den, ana zatím válka v Italii do plného proudu přicházela. Sedmého dne assentýrky oznámeno, že dobrovolníci k my- slivcům odvedení v Praze vyzbrojeni a vycvičeni budou, ostatní pak, ke střelcům přijatí, že k eky- pování a vycvičení i nadále dopravováni budou do Terezína.
Terezín Italia Praha
9 article
Účastenství obecenstva, obcí, korporací a t.d. ve sbírkách na válečné účely bylo různé. Bohatí jednotlivci, kteří se v očích vlády vyznamenati chtěli, najímali po jednom nebo několika mužíeh a skládali na jejich ošacení a vyzbrojení dle spředpisu 100 zlatých za každého muže; jiní dávali jenom peněžní obnosy, továrníci a obchod- orgány jsou znamenité revue »Fortnightl Review« a »Nationel Review« a mnohdy i »Times«, po- čala pracovati k uskutečnění dohody anglo-ruské. Počali důkladněji studovati Rusko, o němž měli nejasné představy, vzbuzené legendami o bar- barské a zatemnělé zemi kozáků a uznávali, že v Asii nutno se dorozuměti s carskou říší. Ruský ministr Witte, tehdy všemohoucí, věštií brzké vyjasnění mezi Anglil a Ruskem a lord Sulisbury i Balfour prohlašovali, že v Asii je dosti místa pro dva. Ale bohužel angličtí ruso- fobové dosáhli neobyčejného úspěchu: byla uza- vřena alliance anglo-japonská a lord Curzon provozuje v Indii politiku protiruskou. Tehdy byla ztracena dohoda anglo-ruská a došlo k do- hodě anglo-francouzské, ač tato byla teprve na druhém místě. Avšak přívrženci Ruska v Angli nezanechali veškeré naděje a agitují zatím pro svou ideu v žurnálech. Praktičtí Angličané po- čínají míti vážné starosti o budouenost. Jejich japonský spojenec je zneklidňuje. Bude-li žlutý muž vítězem, pak může se státi nebezpečným svému britskému příteli. Žluté nebezpečí a pro- buzení Asie nepodceňuje se v Anglii. A te stále důrazněji ozývají se ve Velké Britanii hlasy volající po dohodnutí s národem ruským.
Witt Sulisbura Balfour Curzon Angličan Rusko Asie Indie Angl Anglie Velká Británie Fortnightl Review Nationel Review
10 article
Nový záhadný skon v denunciantské afféře francouzské. Expertisa o příčinách smrti Syvetonovy do spěla k úsudku, že Syveton skončil sebe- vraždou. Experti nevěří však, že by se byl otrávil svítiplynem, poněvadž otvory v plynových kamínkách v pracovně Syvetonově nepropouštěly dosti plynu. Mysli tudíž, že Syveton v sou- sední koupelně zapálil uhlí v kaminkách, slou žících k ohřívání vody a že vdýchal zde jedové plyny, čemuž nasvědčují též substance, jimiž promísena byla krev jeho. Teprve po dokončené zde sebevraždě byl prý Syveton donešen do své pracovny. Bývalý poslanec a býv. policejní prefekt pa- řížský, Andrieux, byv otázán, prohlási oproti tomu, že nevěří v sebevraždu Syvetonovu. Také kdyby byla dokázána — pravil Andrieux — obvinění, jež se proti Syvetonovi pronášejí nebyl by mohl býti soudně stihán a proto nen prý pochopitelno, proč by se byl ubíjel před pokusem před veřejností se očistiti.
Syveton Andrieux
11 article
Svak Syvetonův, dr. Barnay dokonce ne věří ani, že by Syveton byl býval oběti nehody jak tvrdila o něm nejprv choť. Píšeť dr. Barnay v »Patrie«: »Syveton zemřel, aniž měl tušenío svém blízkém skonu. Kdož ví, nebyla-li mu zločinnou rukou vpravena dávka jednoho z oněch jedů, jež nezanechávají žádné stopy v organis- mu? Jen tak mohl Syveton zemřiti. Syvelon pil každého dne číši mléka. Nie nebylo snaz- šího, nežli že mu byl dán do mléka milligram akonitu, jed velmi účinný, kterýž činnost srdeční úplně ochromuje.« Paní Syvetonová prohlašuje v jednom listu nacionalistickém, že tvrzení ve včerej ším listu »Matinu« (Viz i náš pondělník o její výpovědech před vyšetřuji- cím soudcem jsou nesprávná. »Ma- tin« trvá ale úplně na své zprávě a dodává, že domácí lékař Syvetonův vyšetřujícímu soudei potvrdil, že Syveton se usmrtil způsobem jeho vdovou naznačeným. Jenom na hrozby nacioná- listů prý paní Syvelonová ono tvrzení demen- tuje, »Matin« pokračuje ostatně dále v obviňo- vání Syvetona z nejhorších skutků. Provinil prý se na dceři své již od dávného mládí její, rovněž tak na služce, kteráž prý, aby zakryla stopy jeho zločinu, uchýlila se na čas do Belgie, zavlékal prý obě, dceru i služku do rozkřiče- ných domů atd. Jak známo, byla to dle vyprá- vění Menarda, zetě Syvetonova, služka toho, jež vše proti Syvetonovi nejprv odhalila.
doktor Barnay Syvetonová Matin Syvelonová Syvetonův Ma Belgie Patria Matin
12 article
Překvapující zpráva dochází právě z Ka- hýry: Bidegain, úřadník lože zed- nářské »Grand Orientu«, jenž pro- dal, jak známo nacionalistům tajné listiny lože té a tím de- nunciantské pikle odhalil, nale- zen byl v Kahýře, kam se před sti- háním svobodných zednárů uchý- lil, na balkonu oběšen. Byl pře tím pozorován v průvodu jisté ho prý Pařížana, s nímž měl prudkou hádku. Afféra donunciantská ve Francii vy- snívá, jak vidno, k důsledkům stále sensač- nějším. Mezitím vrátil se do Pařiže i Mer c e Habert, který své doby odsouzen byl stát- ním soudem, to jest většinou senátu pro spik- nuti proti státu (po smrti presidenta Feline níci látky, kůže a jiné k ekypaci potřebné ma- terialie; obce dodávaly připadající na ně počet koní zdarma, velkostatkáři dávali dobrovolníky nebo koňstvo, úřadníci věnovali jistá procenta ze svých gáží, žaetvo středních škol pořádalo ve třídách sbírky, dámy po venkově opatřovaly cupaninu a prádlo a t. d. Obee pražská věnovalu 10.000 zlatých a pro případ potřeby 144 koní nebo místo nich 9000 zlatých.
Pařížan Habert Feline Ka Kahýř Francie Grand Orient zlatý
13 article
Ve sbírkách a v najímání dobrovolník (v Praze i na venkově) pokračovalo se bez ohledu na příběhy, jež se na bojišti odehrávaly dále a dne 2. července bylo v Praze vyhlášeno že elitní sbor dobrovolných myslivců za 14. dní na bojiště odjede. Ale neodjcl. Do 10. července najato bylo 2122 mužů: 591 k mysliveům, 1218 ke střelcům a 313 pro depot; dále již se neassentovalo, neboť toho dne došla zpráva, že bylo dne 8. července ve Villafrance do 15. srpna uzavřeno příměří a v zápěti stihla zvěst, že byly předehozí podmínky míru přijaty. Dne 13. července pak vyšel již císařův »armádní rozkaze, datovaný ve Veroně dne 12. čer vence, kterýmž panovník vojsku známo činil, že uzavírá mír. Najatí dobrovolníci, pokud no- váčky byli, evičení dále až do měsíce září. Dne 10. záři mělo komité pro zřízení dobrovolného sboru střelců poslední sehůzi. Členům sboru o jehož rozpuštění arci již bylo rozhodnuto, dovoleno, aby vstoupili do 18. praporu my- slivců. Důstojníkům, kteři v armádě zůstati ne- mohli, poukázalo komilé gáži za celý rok usneslo se, aby z pozůstalých peněz zřízen byl sinvalidní fond pro příští válku.« Dne 20. září pak vyhlášeno, že český sbor dobrovolných střelců se rozpouští. Mnozí z dobrovolníků udč- lali tedy docela dobrý obchod, oběti pak na če- ský sbor střelců věnované byly vyhozeny.
Praha Verona
14 article
Faura) k vyhnanství. Ve shromáždění »Vlaste- necké ligy« konaném v chrámu sv. Pavla, složil posl. Galli řízení »Vlastenecké ligy«do rukou Habertových. Tento projevil v řeči svě radost svou nad svým návratem do Paříže, li- toval ale, že zanechal Déroulěda ve vyhnanství a prohlásil potom, že vrací se s pevným pro- gramem. Vinil ostře parlamentní většinu vládní a přičílal životní síle nacionalismu možnost, aby zahájil účinnou kampaň pro to, aby Déroulěde byl zpět povolán. Mercel Habert dodal, že v svém procesu před státním sou- dem přišel na pikle policie, kte- réž znamenají nové faktum a jsou tak důvodem, by mohl žádati za revis procesu svého. Schůze přijala resoluci, v níž vypovězencům projevuje sympatie a schvaluje kampaň k amnestování jejich.
Faur Pavel Galli Habertův Mercel Habert Paříž
15 article Oprava ústavy — ve Virtembersku.
Oprava ústavy — ve Virtembersku. Ve Virtembersku chystají se vážně provést změnu ústavy. Do horní sněmovny budou uve- deni nově zástupci rytířstva, duchovenstva, vy sokých škol a jednotlivých odstínů stavovských, čímž se počet míst o 48 zvýší. Ze sněmovny dolní vyloučeni budou zástupei velkostatků, pokud by jako řiššti poslanci nebyli zvoleni, bude sně- movna ta čílat 93 poslanců. V Rakousku, kdež i v dolní sněmovně hraje velkostatek velikou roli, nejsme, jak vidno, ještě ani tak daleko, jako ve — Virtembersku.
Virtembersko Rakousko dolní sněmovna
16 article Politická závěť Krilgrova.
Politická závěť Krilgrova. Při pátečním pohřbu Krügrově v Pretori porovnával Botha Krügra a Bury s Mojžíšem Israelitů. Naděje na mocnou říši, severně o Válu, jež by sahala od moře k moři, byla jeho ideálem. Také při věrnosti k Anglii lze myšlenku tu podnes provésti. Botha předčital pak posledn list Krügrův k němu, kterýž lze pokládati jak za závěť Krügrovu. V listu tom píše Krüger p několika úvodních črtách rázu soukromého v němž děkuje za projevy pozornosti vůči osobě svojí: Kdo chce vytvořiti budoue- nost, nesmí ni minulost spouštět z očí. Protož hledejte v minulosti vše dobré a krásné, jež v ní nalézti lze. Vytvořte dle toho ideál svůj a snažte se v budouenosti ideálu toho dosáhnouti. Jest pravda, mnoho, co bylo zbudováno, jest nyní zničeno a rozpadlo se, ale svorností a jednolou jest možno zničené opě znovu vybudovati. Nezapomeňtež nikdy vážné výstrahy, kteráž jest v slově »Divide et impera a hleďte, aby slovo to nikdy neplatilo pro Afri- kandry. Potom národ náš a řeč naše zůstanou zachovány a budou zkvětati. Kolik se z toho já dožiju, jest v rukou božích. Zrozen byv pod britskou vlajkou, nepřeju s pod ní zemříti. Zvykl jsem již hořké my- šlence, že zemru v cizí zemi, dalek příbuzných a přátel, jichž asi již nespatřím, dalek africké půdy, na níž noha má asi nikdy již nevstoupí, dalek země, jejíž zeivilisování jsem věnoval život svůj a kdež viděl jsem vyvijeti se národ. Ale hořkost snesu snáze, dokud mohu býti pře- svědčen, že v práci jednou započaté se bude pokračovati. Neboť potom podpirati mne budou naděje i očekávání, že práce bude korunována i úspěchem. Tak tomu budiž. Z celého srdce pozdravuji vás a všechen lid. S. J. P. Krüger.s
Krügr Mojžíš Israelit Vála Both Krügrův Krüger Bura Anglie
17 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Jediný přívržencc dra. šl. Körbra. Ví- deňská korrespondence »Das Interview« vyslala také k hr. V. Sternbergovi svého stenografa, který byl s to zaznamenati některé původní, ryze sternbergovské roztodivnosti, mohlo by se říci že velice překvapující, kdyby se nejednal právě o poslance venkovských obeí králové- hradeckých, jenž brzy odnaučí lidi úžasu. Po- jednávaje o politice šl. Körbra, pan hrabě tak se nadchnul předslavou zrovna před jeho du- ševním zrakem se vznášející, že prohlásila »Já jsem zajisté dnes jediným přivržen- cem ministerského předsedy v celé sněmovně pokládám jej však za menší zlo.« Trochu del- ficky řečeno, zajisté. Že však také šl. Körber náleží k nevypočitatelnostem současnosti, není vyloučeno, že vyznání Sternbergovy lásky, »Inter- viewem« sdělené, vezme vážně a že nabídne svému netušenému příznivci rámě a ruku v ruce s ním vyzve dvacáté století v šraňky. Vzhledem pak k tomu, že hr. Sternberg šl. Körbra a snad proto, že nemá tak modrou krev jako hraběcí jeho přívrženec, pokládá výslovně za menší zlo, nebude potom pochyby, kdo z této interesantní dvojice je asi zlem — větším. Hr. Sternber netají se také příčinami své náruživosti pro premiéra. Pravil to výslovně: »Jakožto minist stagnace, za nímž se marasmus stále víc a více uplatňuje, podává Körber to nejlepší. Körber ministr stagnace a Sternberg státník — pokroku, v této dvojíci — nových přátel je něco deka- dentního, úplně v duchu doby! I o sobě podal pan hrabě kousek roztomilé karaktoristiky, při čemž nešetřil ani nejpřisnějši autokritiky. Pojedná- vaje o možnosti změny jednacího řádu pravil totiž : »Každý demagog, který se může vybouřiti, opo- třebuje se v době nejkratší. Toliko cose tónu týče, měl by se jednaci řád změniti.
V Sternberg Körber Sternberg Hradec Intrum Sternbergův láska
18 article
Také obstrukce měla by se jednacím řádem definitivně nemožnou učiniti. Dnešní to jest závodem ve způsobech po- domků. Vídlte, že musím ovšem s vlky výti. Znám vliv všeněmeckých forem na davy voličů i nedám svůj vliv v šane tím, že by mne jiní v klackovitosti (»Fle- gelei«) překonali. Je-li surovos trumfem, musím i v ní vynikati.« Lze očekávali, že dav voličů pana hraběte Stera- berga s láskou a nadšením přečte si tento výrok svého poslance. Voličové hr. Sternberga poznaji ze slov těch nejen velice zajímavou okolnost že srovnáni jsou s davem voličů všeněmeckých, nýbrž i ujištění, že se s nimi musí stejně na- kládati. Ba i to nezůstane jich tajno, že jenom proto účastní se jich poslanec závodů jim tal prostomyslně označených, že jen proto mus v surovosti vynikati, aby nepřišel o oko u vo- ličstva. Dosud nebyl žádný volební okres svým poslancem tak velice významně poctěn. Ta jeho úspěchu u Králové Hradce vyložen tenkrá také zcela nenuceně i autenticky. — Prof. Rauchberga: »Jazyková mapa Čech«. Ve včerejší »Neue Fr. Presse« uveřejnil jeden z přeslavných statistiků školy Wieserovy pod uvedeným titulem článek, kterýž má být
Sternberg profesor Rauchberg Neue Wieserův Hradec Čechy Francie . Presse
19 article
jaksi průvodním textem k smapě jazyků v Če- chách« z uložení »společnosti pro německou vědu, umění a literaturu v Čechách« od něho vyhotovené. Pan prof. Rauchberg chce vy- vrátiti námitky proti jazykovému rozhraničení a rozdělení království českého, se strany české pozdvižené. Činí tak výhradně tím, že pokouší se dovoditi, kterak by po provedení rozmez jím navrhovaného, zůstaly na obou stranách jenom zcela nepatrné národní menšiny v obět. To je jeho theorie a komu by z lidí právně jakž takž smýšlejících zachutnala, ten s odpo- rem odvrátiti se musí od praxe pana professora která postrádá celkem veškeré vědecké přesnost i methody a jeví se zase zcela obyčejnou ob myslnou manipulací pomoených pavěd německoliberálních. Pan prof. Rauchberg pokládá na př. za smíšené jenom ty ze 7407 obe v Čechách, v nichž národní menšiny obnášej »nejméně« 20 procent, »při čemž Praha i s před- městími mocí svého postavení jakožto zemské hlavní město bez ohledu na početný poměr má platiti za město dvojjazyčné«. Je patrno, že tu hned na vlastním počátku vývodů Rauchbergových vlastně veškerá rozumná řeč končí. Stačí uvésti, že tímto způsobem po- číná si při veškerém dalším procentování, z ně- hož vychází na jevo, že 1. není vlastně žádného jak smišeného území v Čechách, tak že jazyková hranice by velice přesně odli- šovala obě národnosti od sebe a 2. že zlomky národního obyvatelstva, kteréž by ve vzájemných územích uvízly na obou stranách, jsou celkem nepatrny. V německém území zůstalo by prý — 50.730 Čechů, čili 1.3 procenta všech příslušníků německé národnosti v českém po vyloučení »obou- jazyčné« Prahy 30.456 Němců, čili 1.3 procenta.
profesor Rauchberg Rauchbergový Čecho Němec Čechy Praha
20 article
»Obětovaná kvota« byla by prý tedy na obou stranách stejná. Pan prof. Rauchberg dopoušll se při svém šetření dvou zásadních chyb. Přade- vším počítá příslušníky obou národností na zá- kladě sčítání lidu, ačkoli by jako profossor vysoké školy a jako odborník věděti měl, že sčítání ná- rodnosti v Rakousku dosud provedeno nebylo a že sčítání podle »obcovacího jazyka« nemá pro zjištění národnosti pražádné ceny, nýbržje schopno obraz poměru národnostního jenom za- temniti. Sám prof. Rauchberg dokázal tou cestou, že jen 50.000 Čechů žije v uzavřeném územíi Za druhé nemá pan prof. Rauchberg žádné aneb jenom nepatrnou intelligenci právnickou. Jazykové právo je právem jednotlivce, z poměru k jeho národnosti a jeho potlačení jest kvalitativně bez- právím stejně velikým, stane-li se na 10 jako na 20 procentech nějakého obyvatelstva, co se týče kvantity nedá s sebou žádný poctivý — zejmena český — národ, smlouvati, kolik tisle svých pří- slušníků má obětovati na ukojení rozdělovacicl choutek německých. A konečně zapomíná prof Rauchberg, jako mnozi professoři a jako všichni dělitelé tohoto království a autonomisté ohrani- čené národnosti, že národ není mrtvým mecha- nismem, nýbrž organismem vývoje a vzrůstu. který se nedá směstnati v reservaci, myslitelnou jenom pro odumírající Indiány. Domnívá-li se tudíž prof. Rauchberg, že na základé politického rozdělení země podle národnosti vznikne tét zemi kdy blahý mír, klame se zásadně, jako všichni, kdož slepci nevidí, že rozdělení kráfov- ství českého znamená pomyslně největší bidu národa českého a zvýšení jeho utrpení na stupen vrcholný.
profesor Rauchberg Čecho Indián Rakousko
21 article
— Výkonný výbor lidové strany na Moravě. Z Brna, 19. prosince. Zvl. tigr. „N. L.“) Výkonný výbor lidové strany moravské měl zde včera odpo- ledne poradu, jež trvala 21/2 hodiny a týkala se zvláště některých otázek moravský ch a vnitřních záležilostí strany. O politick ých událostech z posledních dnů stručně referovali po- slanci dr. Stránský a dr. Šílený. Zprávy vzaty byly na vědomí a konstatováno, že není příčiny k no- vým úvahám. Pokud se týče moravské akce vy- rovnávací, bylo uznáno, že nutno se zasaditi o zrych- lení praci. — Rodinné zprávy. Pan Richard Nettel, zá- stupce firmy Leopold Klein, zasnoubil se se slečnou Gisou Arnsteinovou z Král. Vinohradů. — Úmrtí. V sobotu dne 17. prosince zemřela v Tišňově na Moravě slečna Anna Řezáčova ve věku 25 let. Pohřeb zesnulé konati se bude dnes na místním hřbitově. — Ve mlýně Kydlinově u Hradce Králové zemřela dne 18. t. m. ve stáří 71 roků paní Johana Střemehová, rodem Morávkova. Zesnulá pocházela ze známé staré české rodiny mlynáfské slynula vlídným a šlechetným jednáním, jakož i vzácnou dobročinností svou po celém okolí. Po- htbena bude ve čtvrtek dne 22. t. m. o 11. hod. dopol. na hřbitov v Plotišti nad Labem.
Stránský Nettel Klein Gisa Arnsteinův Král Řezáčův Johan Střemehová Morávkův Brno Tišňov na Morava Hradec Králové Plotiště nad Labe lidový strana na Morava lidový strana Kydlinov
22 article
— K úmrtí pana Emanuela Němečka. Ústřední jednota českoslovanského hostinství »Hostimil«, Na- rodní klub a Občanská beseda na král. Vyšehradě žádají své členstvo, aby hojně zúčastnilo se pohřbu pana Emanuela Němečka, který se koná ve středu dne 21. prosince o 3. hod. odpol. z chrámu sv. Trojice v Podskalí na hřbitov olšanský. Čienové »Hostimila« sejdou se o 2. hod. odp. v restauraci »u Palmů« na Karlově náměstí. — Volba okresního starosty v Žižkově- Ku zprávě nedělního čísla se nám sděluje, že do okresního vý- boru v Žižkově byl krom již uvedených členů za skupinu obcí venkovských zvolen též pan Jos. Voj- těchovský, statkář v St. Strašnicích. — Deputace učilelstva českých i němackých dvoutřídních škol obchodních příjata byla minulou sobutu ministrem kultu a vyučování. Byli v ní za české školy pp.: F. Trmal, ředitel z Prahy, V. Hrubý ředitel z Přerova a prof. Adolí Tuma z Hořic. Posl dr. Sláma ji uvedl. Přednesla ministru žádost za pa- státnění obchodních škol, zřízení vysoké školy ob- chodní, úpravu titulů, platů a j. v. Ministr vyjádřiv své potěšení, slíbil, že se vynasnaží, aby bylo odů- vodněným přáním učitelských sborů postupně dle možnosti vyhověno.
Němeček Palma Jos Trmal profesor Tuma doktor Sláma Podskalí Olšanský Karlov náměstí Žižkov St . Strašnice Praha Přerov Hořice Hostimil rodný klub
23 article
— V okresním zastupitelstvu na Smíchově v včerejší schůzi bylo rokováno také o žádosti obce Řeporyje v záležitosti skalních lomů. Obec Reporyie prodala toliž 4 jitra skály firmě Biskup, Kvis a Ko- trba za 43.000 K. Proti tomuto prodeji podali četní občané slížnost, dokládajíce, že skála byla levně pro dána. Okresní výbor nařidil komisi, při níž docílen smir, když kupující firma přidala obnos 1200 korun. Poněvadž koupě je výhodná pro obec k urovnání jej poměrů finančních, schválilo ji okresní zastupitelstvo- — Obec dejvická usnesla se, že stane se členem tamn občanské záložny s 20 podily. Okresní výbor usnesen to nepotvrdil a obec dejvická odvolala se k zastupitel- stvu okresnímu, které rozhodnutí okresního výboru v plném znění potvrdilo. — Obci radlické dáno povo- lení k uzavření výpůjčky v obnosu 70.900 K — O valné hremadé spolku feriálních osad, kter koná se těchto dnů, uveřejníl včera orgán sociálních demokratů zprávu, v níž opakuje některé z výtek jež prý nynější správě tohoto spolku několikráte, ale vždy bezvýsledně byly činěny. Mimo jiné tvrd pisatel, že pokladníkem spolku feriálních osad sta se člověk, »který příspěvky členské osobně jemu odvedené kvituje v »Nár. Lislech«, jakoby byly od- vedeny u pokladny »Národních Listů«. Aniž bychou souditi chtěli a mohli, zdali vůbec, nebo do jaké míry jsou oprávněny výtky, jež zajisté vyřídí valná hromada, máme nicméně za svou povinnost, stručně připomenouti, že dary, sbírky a příspěvky, pro který- koli lidumilný nebo národní podnik pokladně »Nár Listů« odvedené, jsou touto pokladnou každého týdne ciferně vykázány. Nějaký omyl se sbírkam jinde složenými, třeba v některé denní zprávě byle o nich referováno, je tedy naprosto vyloučen.
Reporyi Kvis ko Smíchov Řeporyje Biskup
24 article
— V době zdražování potravin. Stále se vzmá- hající neutěšené poměry hospodářské přinutily děl- nictvo národně-sociální v Žižkově působiti u méstské rady v Žižkově ke zřízení sociální komise. A krok tento potkal se s výsledkem. Městská rada v Žižkově jmenovala ze svého středu tři zástupce své a sice pp. Karla Schmidla, Václava Axlera a Ant. Kapra, kteří za součinnosti zástupců dělnictva budou míli na příště povinnost těžkému a důležitému tomuto úkolu věnovati nájmě z počátku veškeru pilnost A úkolů těch jest velmi mnoho. V městě tak pře- vážně dělnickém, jako jest Žižkov, jest potřebí, aby sociálně-politická činnost obce byla hodně dělnickou. Dne 9. prosince t. r. ustavivší se sociální komise rozvinula svůj příští program a byly to zejmena otázka lichvářského zdražování, klausule slušné mzdy, nezaměstnanost dělnictva, zdravotnictví a chu- dinství, které vážně byly probrány a učiněny ihned případné kroky, aby slova vtělena byla ve skutek.
Schmidl Axler Antonín Žižkov
25 article
Nová talo instituce slibně započala svoji činnost Nechť dostane se jí nejen sympatického přijetí, ale i náležité podpory a dále kéž i ostatní české obce podobně si počínají. — Slyky Irancouzsko-české. Z Paříže byla včer městské radě pražské zaslána skvostná socha Viktora Huga, — Klub přátel Menšího města pražského r král Hradčan konal v neděli veřejnou spolkovou schůzi v sále Malostranské besedy, na jejíž program položen časový rozhovor o podmínkách a prostřed- cích zvelebení stavu živnostenského na Malé straně a na Hradčanech. Za četného úča- stenství zahájil schůzi starosta klubu v. dr. J. V. Bo- huslav, který v proslovu poukázal k tomu, že Klub svoláním této schůze plní jeden ze svých úkolů, kte- rému největší péči věnoval v předběžných poradách příslušné komise. Všechna snaha Klubu byla by však marná, kdyby zúčastněné kruhy samy nečinně zalo- žily ruce v klín. Dotknuv se neocenitelného vlivu, jaký řádná organisace v každém stavu jeví nejen na pro- spěch celku, nýbrž v důsledcích svých : ke blahu jednotlivých příslušníků, udělil slovo lékárníku p. F.
Hug doktor Bo Paříž Hradčany přátelit Menší město malostranský beseda Slyk Irancouzský
26 article
Nyklíčkovi. Týž pojednal především o povšechné situaci stavu řemeslnického a obchodníckého v obou čtvrtích, Klubem v prvé řadě podporovaných, načež promluvil o některých prostředcích k povznesení živ- ností. Po jeho názoru nemůže se živnostnictvo spolé- hati na pomoc odjinud, nýbrž chopiti se musí své- pomoci a tu by se doporučovalo především, aby v obou městech sestaven a co nejhojněji rozšířen byl spole- hlivý seznam všech živpostí, tam zastoupených, aby vyvarováno bylo tomu, že by i občanstvo těchto čtvrtí z neznalosti pramenů opatřovalo své potřeby odjinud. Takové adresáře měly by býti vyvěšeny ve veřejných i obchodních a pracovních místnostech živnostníků, aby zákazníci mohli v ně nahlédnouti. Kromě toho mohla by se zříditi nenákladná informační kancelář. která by udílela potřebné pokyny, hromadné insero- vání obstarávala, pečovala by o včasné vyrozumění příslušných druhů živnosti při vypsaných konkursech na dodávky a po případě i o sprostředkování hro- madné dodávky a ještě jině blahodárné kroky ve pro- spěch celku i jednollivců by podnikati mohla, zvláště také opatřováním úvěru maloživnostníkům. Hlavní podmínkou by arcit byla možnost záravé soutěže s j- nými dobrými a solidními výrobky při přiměřených cenách. Právě naskytá se vhodná příležitost k úča- stenství na zadání prací při nákladné stavbě domu representačního u Prašné brány, při které obec spra- vedlivě musí pamatovati na příslušníky všech čtvrtí
Nyklíček
27 article
Věcí zástupců našich v obecní správě bude, aby v čas ne to pamatovali. (Souhlas.) Pan Kolátor z Hradčan porovnal dřívější poměry obou čtvrtí s nynějším stavem, dolíčil příčiny úpadku jejich a káral neteč- nost živnostníků samých k jejich nejvlastnějším zájmům, která je všady patrna. Dotýká se otázky úvěru, jehož poskytování živnostníkům měly by především obě záložny na Malé straně ce nejvíce usnadňovati. Řečník zmínil se o škodách, jež působí řádným živnostníkům vetešníci, načež poukázal k ve- likému prospěchu, jaký by vzešel oběma městům z náležitého rozlešení olázky komunikační. (Souhlas) Pan Kamelský zmínil se o nedostalečné podni- že na Malé stran kavosti živnostnictva v tom smi a Hradčanech, kde tolik krásných památek je pnku- peno, není obchodů, které by měly v zásobě vhodných předmětů upomínkových, čistě českých. Organisace živnostníků sice jest, ale trpí vzájemnou nevraživostí Jinde si podobných věcí všímají s větší účasti. U nás každý se snaží při zadání prací vypátrali, jak oferoval jeho konkurent a pak oferuje laciněji. Děkuje Klubu, že se snaži, aby se tou netečností opět hnulo. (Sou- hlas.) Pan Korynta rovněž velký význam při- kládá organisaci živnostnictva. Pan Mudra zmínil se o praxi v komisích berních, kde členové z občanstva volení nezastanou se živnostnictva, naopak, ještě ho poškozují. Když postup v těchto korporacích vylíčil p.
Kolátor Kamelský Korynta Mudra Hradčany
28 article
Kolátor, poukazoval p. Albl k tomu, že je chybou. že hospodyňky docházejí na koupí jinam, ač by si na Malé straně všechny potřeby mohly nakoupili. Po poznámkách pp. Nyklíčka a Kamelského pravil obecní starší p. dr. K. Fragner, že lepší poměry nastanou po schválení polohopisného plánu Malé strany. Potom nechť je naší snahou, aby na pobřeží byly stavěny jen budovy veřejné, zejmena aby došlo ke slavbě sně- movny, čímž by se zase uvnitř města získalo množ- ství budov, nyní úřady zabraných. Podotýká, že zá- stupci občanstva ve sboru obecních starších stále se o to zasazují, aby most assanační nebyl slavěn aspoh dříve než most Rudolfínský a hájil obecní slarší proli výtce, jakoby se nestarali o práci obecní pro živnost- níky. (Souhlas.) Pan Schober míní odpomoc vy- hledati v tom, když by úřady živnostenské a policejní konaly svou povinnost vůči živnostníkům, aby se živ- nesti nezadávaly neodborníkům a řádný živnostník aby byl brán do ochrany. Ke konci po poznámce p Mynářského předseda p. dr. Bohuslav poděkoval řečníkům za snahu, přivésti do debaty dobré myšlénky a vyslovil přání, aby cenné náměty došly pečlivé úvahy a ujistil, že Klub bude pečovati o to, aby pro- nešená slova byla korunována činy.
Kolátor Albl Nyklíček Kamelský K Fragner Schober doktor Bohuslav
29 article
— K slovanské vzájemnosti. Úspěšná prác přátel našich v ostatních zemích slovanských pro- hlubuje se stále více a více k praktickému cíli a ře- šení hesla: Poznejme se. Na poli literárním s potě- šením shledáváme, že slovanské listy blíže zajímají se o náš duchovní pokrok a jej čtenářstvu svému předvádějíce o vzájemné poznání i sblížení se sta- rají. Tak ve vážném lékařakém měsíčníku chorvat- ském »Liečnícki Viestník«, který jest representativ- ním časopisem našich Jihoslovanů, nacházíme v po- sledním čísle velmi podrobný a pochvalný referáte zajímavém spisu dra. Dvořáka: Poměry všcobecných veřejných nemocnie venkovských v království českém na počátku XX. století a potřeba časových reform, který vyšel v Praze u J Otty v Haškovcových lido- vých rozpravách lékařských. Referent upozorňuje na celou sbírku Lidových rozprav lékařských, jež při- nesla též již dva překlady ze slovanské literatury (srbské a ruské), jež pojednává o nejdůležitějších všestranných themalech lékařských a k níž přispělí, jak referent uvádí, vynikající autorové jako: Albert, Deyl, Frankenberger, Haškovec, Chodounský, Mladě- jovský, Scherer, Slavík, Thomayer, Zahradnický jiní. Nejsme z těch, kteří v lichotivé poznámce vid více než mají, ale s potěšením srdečným kvitujeme vážný hlas jiboslovanského listu, klerý vůbec bedlivě stopuje lékařský český rozvoj a k úzkému styku českochorvatskému pracuje.
Jihoslovan Dvořák Ott Haškovcův Albert Deyl Frankenberger Haškovec Chodounská Scherer Thomayer Praha Liečnícki Viestník
30 article
— Přednášky. Spolek architeklů a inženýr v král. českém má schůzi skupiny II. (stavitelství vodní, silničné, mostní a železniční. pak geodesir) v středu, dne 21. prosince o 7. hod. večer ve výborovni Měšťanské besedy pražské. Na programu jest pokra- čování rozhovoru o konkurečním řízení. — Výstavy. Městské museum pražské. Na vánoční svátky jsou sbírky musejní dne 24. 25. t. m. zavřeny, v pondělí dne 26. t. m. je mu- seum otevřeno od 9.—12. hod. dopol. Museu daro- vali: p. Boh. Zap, ředitel cukrovaru, rozličné po- hledy na Prahu a starožitnosti, pí. Axamitová, vdova po professoru, adresu k 80. narozeninám jeho žáky věnovanou, p. stavitel Buldra náhrobek z r. 1608 got. chrliče od Sv. Martina ve Zdi, p. vrch. rada Machulka kamennou pětiliberku, pan arch. Tichn desku s nápisem z r. 1609, p. Šlégi, majitel sporto- vého bazaru, vykopaniny pražské, pí. Mischnerová sbírku českého skla, p. Leander Bíba obraz v baro- kovém růmci, p. rytíř ze Pštrossů fotografie, vyobra- zení a listiny z r. 1848 a 1866, pan Ant. Steklý. mistr zámečník, vyšivané zvonítko. — XIV. vý- stava »Manesa« (A. Slavíček) v pavilon pod zahradou Kinských otevřena jest denně od 9, d
Zap Buldra Martino Machulka Šlégi Leandros Bíba Antonín Steklá A Slavíček Kinská Praha II