2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
20. prosince 1904. Číslo
4
article
Velmi zajímavým jest výklad vládní studie
o nedostatečném konání spravedlnost
v oboru veřejné správy, při čemž se
zejmena úřadům autonomním vytýká nedostatek
nestrannosti. Vláda uvádí jako příklad zneuží
vání správy k účelům zištným, k nepřátelství
k stranniekosti v obcích a zvláště také nesprávné
pojímání prospěchů obeeních a posuzování pro-
středků, které k účelům veřejného blaha se
strany obcí užívány býti mají. Není zajisté za
potřebí tvrditi, že by při samosprávných zříze-
ních v zemi vládla úplná nestrannost a objektiv
nost, že by nebylo příčin k steskům, zejmena
tam, kde jedná se o konání spravedlnosti a o vý-
rok právní, avšak musí odmítnuto býti, jakoby
podobné zjevy vyskytovaly se nejčetněji a snad
výhradně při samosprávě a jakoby mnohem
četnějšími nebyly i při orgánech státní správy
samé. Kdokoliv by chtěl v těchto směrech
klásti správné měřítko na posouzení veřejno-
právních poměrů našich, nesměl by přehléd-
nouti, že judikatura nejvyššího správního soudu
přímo nasvědčuje tomu, že výroky právní úřad
státních u nás v Čechách vyžadují mnohem
více a ve větším počtu korrektury, než rozhod-
nutí úřadů samosprávných. Rovněž svědčí o na-
prosté neznalosti věci, když vládní studie mluví
o tom, že státní správa nemá prostředků, aby
nedostatky a závady samosprávy odstranila
a že nedostatečná právní pomo
proti skutkům sutonomní správy
vykládá se pak jako vadnost správy
státní a tím vážnost a autorita státní se pod-
lamuje.
Čechy
5
article
Tento výrok svědčí opravdu o animo-
sitě autora proti samosprávě vůbec.
Je-li nějaký stesk oprávněný, jest to ten, že
samosprávným orgánům nedostává se výkonne
moci buď zcela neb alespoň v dostatečné míře
že obyvatelstvo právě při tomto nedostatku hledá
spíše odpomoc u výkonných orgánů státních,
kterým zákonodárství vyhradilo neobyčejný vliv
vůči samosprávě samotné, a že právě tento ne-
dostatek výkonné moci orgánů samosprávnýeh
podlamuje jich autoritu a vážnost a zvyšuje vý-
znam a váhu správy státní, resp. úřadů politi-
ckých, které mají možnost své výroky a roz-
kazy také skutečně provésti.
(Dokončení.)
6
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 19. prosince.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 19. prosince.
O možnosti dohody anglo-ruské
uvažuje v pěkném článku v »La Republique
francaise« ze dne 15. t. m. náš pařížský poli-
tieký spolupracovník p. René Henry. Různ
státy tvoří zajímavé skupiny. Allisnce franko-
ruská je z nich nejpevnější. Francie velmi šťastn
pro světový mír uzavřela přátelství s Anglii,
která stojí nyní proti Rusku. Naproti tomu Ně
mecko se sbližuje stále více s Ruskem. A ted
se vyskytuje otázka, která z těchto kombinací
bude základem budoucího utváření se mezi
národních poměrů? Zda dohoda anglo-francouz
ská či sblížení rusko-německé? Může dojíti ke
sblížení anglo-ruskému, podporovanému Francií,
nebo snad k franko-německému, ulehčenému
Ruskem? Kdo studuje spletitost otázek diplo-
matických naší doby, musí věnovati především
pozornost myšlence dohody anglo-ruské. Ve
Francii roste mocně přání, aby byla ukončena
hrůzná válka na Východě, jíž Rusko odvrací o
Evropy spojence Francie. Ale dokud Japonsko
bude cítit, že je mocně podporováno Anglií,
dotud jeho požadavky budou přepjaté a Ruskem
nepřijatelné. Možno i domnívati se, že strašná
válka rusko-jsponská je jen úvodem k ještě
strašnějéímu - souboji dvou největších mocnost
evropských, Ruska a Anglie.
René Henry
Praha
Francie
Anglie
Rusko
východ
Evropa
Japonsko
Le Republique
7
article
Především nutno věděti, jak se na myšlenku
dohody angle-ruské pohlíží v Petrohradě a v Lon-
dýně. V Rusku, zdá se, na smýšlení anglofilské
neb anglofobské bude míti vždy rozhodující víiv
jaké bude postavení Anglie k válce nynější
Změní-li Anglie své nynější buď zřejmě nepřá-
telské nebo dvojaké chování, změní se i mínění
ruské o ní. V Anglii vytkytly se zajímavé zjevy
jež by mohly vzbudit víru v možnost budoue
dohody anglo-ruské. R. 1900 a 1901 angličt
imperialisté, přívrženci činné a výbojné politiky
zahraniční, stali se z velké části přivrženci do-
hody snglo-ruské. Angličané počali se obraceti
proti Německu. Nenáviděli tohoto svého největ-
šího soupeře na moří a v obchodě. Pozorovali
s obavami a nenávistí diplomacii německou,
v níž se objevila myšlenka získati Rusko
Francii ke společné akci proti Anglii. Tehdy
moderní škola diplomatická v Londýné, jejie
Angličan
Petrohrad
Lon
Rusko
Anglie
Německo
Francie
8
article
závdavku ještě po 4 zl. 20 kr. jakožto mimo
řádný dar »pro štěstí«.
O půl sedmé hodiny vyšla z kasáren hudb
pražských granátníků s medvědicemi na hlavách
a za ní vyhrnuli se v hrdém čtverstupu noví
mstitelé porušeného italského pořádku, majíce
čepice na levě ucho staženy a klobouky »na půl
dvanáctou« postaveny. Ubírali se pak, několik
skutečnými šaržemi vedeni, přes Příkopy do
hradčanských kasáren. Dav veselé mládeže valil
se za nimi a provolával ustavičně »Vivat! Vivat!«
při čemž se většina nadšených provolavačů na
celé kolo chechtala. Assentovaní dobrovolníci
složili druhého dne přísahu a odvezeni k vý-
eviku do Terezína.
Následujícího, druhého dne assentýrky do-
brovolníků bylo zase před králodvorskými ka-
sárnami hojně lidu a veselo bylo tam snad ještě
více, než dne prvního. Najato bylo toho dne 122
mužů, z těch 16 k myslivcům. Třetího dnea
následující dny assentováno už pouze od 9 ho-
diny ranní do 2. hod. odpolední a najato 92
mužů, z těch pak 7 k myslivcům; čtvrtého dne
najato už jenom 37 mužů ke střeleckému sboru
a 2 k myslivcům, pátého dne 47 mužů ke střel-
cům a 6 k mysliveům a tak dále najímáno s
střídavým úspěehem den co den, ana zatím válka
v Italii do plného proudu přicházela. Sedmého
dne assentýrky oznámeno, že dobrovolníci k my-
slivcům odvedení v Praze vyzbrojeni a vycvičeni
budou, ostatní pak, ke střelcům přijatí, že k eky-
pování a vycvičení i nadále dopravováni budou
do Terezína.
Terezín
Italia
Praha
9
article
Účastenství obecenstva, obcí, korporací a t.d.
ve sbírkách na válečné účely bylo různé. Bohatí
jednotlivci, kteří se v očích vlády vyznamenati
chtěli, najímali po jednom nebo několika mužíeh
a skládali na jejich ošacení a vyzbrojení dle
spředpisu 100 zlatých za každého muže; jiní
dávali jenom peněžní obnosy, továrníci a obchod-
orgány jsou znamenité revue »Fortnightl Review«
a »Nationel Review« a mnohdy i »Times«, po-
čala pracovati k uskutečnění dohody anglo-ruské.
Počali důkladněji studovati Rusko, o němž měli
nejasné představy, vzbuzené legendami o bar-
barské a zatemnělé zemi kozáků a uznávali, že
v Asii nutno se dorozuměti s carskou říší.
Ruský ministr Witte, tehdy všemohoucí, věštií
brzké vyjasnění mezi Anglil a Ruskem a lord
Sulisbury i Balfour prohlašovali, že v Asii je
dosti místa pro dva. Ale bohužel angličtí ruso-
fobové dosáhli neobyčejného úspěchu: byla uza-
vřena alliance anglo-japonská a lord Curzon
provozuje v Indii politiku protiruskou. Tehdy
byla ztracena dohoda anglo-ruská a došlo k do-
hodě anglo-francouzské, ač tato byla teprve na
druhém místě. Avšak přívrženci Ruska v Angli
nezanechali veškeré naděje a agitují zatím pro
svou ideu v žurnálech. Praktičtí Angličané po-
čínají míti vážné starosti o budouenost. Jejich
japonský spojenec je zneklidňuje. Bude-li žlutý
muž vítězem, pak může se státi nebezpečným
svému britskému příteli. Žluté nebezpečí a pro-
buzení Asie nepodceňuje se v Anglii. A te
stále důrazněji ozývají se ve Velké Britanii hlasy
volající po dohodnutí s národem ruským.
Witt
Sulisbura
Balfour
Curzon
Angličan
Rusko
Asie
Indie
Angl
Anglie
Velká Británie
Fortnightl Review
Nationel Review
10
article
Nový záhadný skon v denunciantské afféře
francouzské.
Expertisa o příčinách smrti Syvetonovy do
spěla k úsudku, že Syveton skončil sebe-
vraždou. Experti nevěří však, že by se byl
otrávil svítiplynem, poněvadž otvory v plynových
kamínkách v pracovně Syvetonově nepropouštěly
dosti plynu. Mysli tudíž, že Syveton v sou-
sední koupelně zapálil uhlí v kaminkách, slou
žících k ohřívání vody a že vdýchal zde jedové
plyny, čemuž nasvědčují též substance, jimiž
promísena byla krev jeho. Teprve po dokončené
zde sebevraždě byl prý Syveton donešen do
své pracovny.
Bývalý poslanec a býv. policejní prefekt pa-
řížský, Andrieux, byv otázán, prohlási
oproti tomu, že nevěří v sebevraždu Syvetonovu.
Také kdyby byla dokázána — pravil Andrieux
— obvinění, jež se proti Syvetonovi pronášejí
nebyl by mohl býti soudně stihán a proto nen
prý pochopitelno, proč by se byl ubíjel před
pokusem před veřejností se očistiti.
Syveton
Andrieux
11
article
Svak Syvetonův, dr. Barnay dokonce ne
věří ani, že by Syveton byl býval oběti nehody
jak tvrdila o něm nejprv choť. Píšeť dr. Barnay v
»Patrie«: »Syveton zemřel, aniž měl tušenío
svém blízkém skonu. Kdož ví, nebyla-li mu
zločinnou rukou vpravena dávka jednoho z oněch
jedů, jež nezanechávají žádné stopy v organis-
mu? Jen tak mohl Syveton zemřiti. Syvelon
pil každého dne číši mléka. Nie nebylo snaz-
šího, nežli že mu byl dán do mléka milligram
akonitu, jed velmi účinný, kterýž činnost srdeční
úplně ochromuje.«
Paní Syvetonová prohlašuje v jednom listu
nacionalistickém, že tvrzení ve včerej
ším listu »Matinu« (Viz i náš pondělník
o její výpovědech před vyšetřuji-
cím soudcem jsou nesprávná. »Ma-
tin« trvá ale úplně na své zprávě a dodává,
že domácí lékař Syvetonův vyšetřujícímu soudei
potvrdil, že Syveton se usmrtil způsobem jeho
vdovou naznačeným. Jenom na hrozby nacioná-
listů prý paní Syvelonová ono tvrzení demen-
tuje, »Matin« pokračuje ostatně dále v obviňo-
vání Syvetona z nejhorších skutků. Provinil
prý se na dceři své již od dávného mládí její,
rovněž tak na služce, kteráž prý, aby zakryla
stopy jeho zločinu, uchýlila se na čas do Belgie,
zavlékal prý obě, dceru i služku do rozkřiče-
ných domů atd. Jak známo, byla to dle vyprá-
vění Menarda, zetě Syvetonova, služka toho,
jež vše proti Syvetonovi nejprv odhalila.
doktor
Barnay
Syvetonová
Matin
Syvelonová
Syvetonův
Ma
Belgie
Patria
Matin
12
article
Překvapující zpráva dochází právě z Ka-
hýry: Bidegain, úřadník lože zed-
nářské »Grand Orientu«, jenž pro-
dal, jak známo nacionalistům
tajné listiny lože té a tím de-
nunciantské pikle odhalil, nale-
zen byl v Kahýře, kam se před sti-
háním svobodných zednárů uchý-
lil, na balkonu oběšen. Byl pře
tím pozorován v průvodu jisté ho
prý Pařížana, s nímž měl prudkou
hádku. Afféra donunciantská ve Francii vy-
snívá, jak vidno, k důsledkům stále sensač-
nějším.
Mezitím vrátil se do Pařiže i Mer c e
Habert, který své doby odsouzen byl stát-
ním soudem, to jest většinou senátu pro spik-
nuti proti státu (po smrti presidenta Feline
níci látky, kůže a jiné k ekypaci potřebné ma-
terialie; obce dodávaly připadající na ně počet
koní zdarma, velkostatkáři dávali dobrovolníky
nebo koňstvo, úřadníci věnovali jistá procenta
ze svých gáží, žaetvo středních škol pořádalo
ve třídách sbírky, dámy po venkově opatřovaly
cupaninu a prádlo a t. d. Obee pražská věnovalu
10.000 zlatých a pro případ potřeby 144 koní
nebo místo nich 9000 zlatých.
Pařížan
Habert
Feline
Ka
Kahýř
Francie
Grand Orient
zlatý
13
article
Ve sbírkách a v najímání dobrovolník
(v Praze i na venkově) pokračovalo se bez
ohledu na příběhy, jež se na bojišti odehrávaly
dále a dne 2. července bylo v Praze vyhlášeno
že elitní sbor dobrovolných myslivců za 14. dní
na bojiště odjede. Ale neodjcl. Do 10. července
najato bylo 2122 mužů: 591 k mysliveům,
1218 ke střelcům a 313 pro depot; dále již
se neassentovalo, neboť toho dne došla zpráva,
že bylo dne 8. července ve Villafrance do 15.
srpna uzavřeno příměří a v zápěti stihla zvěst,
že byly předehozí podmínky míru přijaty. Dne
13. července pak vyšel již císařův »armádní
rozkaze, datovaný ve Veroně dne 12. čer
vence, kterýmž panovník vojsku známo činil,
že uzavírá mír. Najatí dobrovolníci, pokud no-
váčky byli, evičení dále až do měsíce září. Dne
10. záři mělo komité pro zřízení dobrovolného
sboru střelců poslední sehůzi. Členům sboru
o jehož rozpuštění arci již bylo rozhodnuto,
dovoleno, aby vstoupili do 18. praporu my-
slivců. Důstojníkům, kteři v armádě zůstati ne-
mohli, poukázalo komilé gáži za celý rok
usneslo se, aby z pozůstalých peněz zřízen byl
sinvalidní fond pro příští válku.« Dne 20. září
pak vyhlášeno, že český sbor dobrovolných
střelců se rozpouští. Mnozí z dobrovolníků udč-
lali tedy docela dobrý obchod, oběti pak na če-
ský sbor střelců věnované byly vyhozeny.
Praha
Verona
14
article
Faura) k vyhnanství. Ve shromáždění »Vlaste-
necké ligy« konaném v chrámu sv. Pavla,
složil posl. Galli řízení »Vlastenecké ligy«do
rukou Habertových. Tento projevil v řeči svě
radost svou nad svým návratem do Paříže, li-
toval ale, že zanechal Déroulěda ve vyhnanství
a prohlásil potom, že vrací se s pevným pro-
gramem. Vinil ostře parlamentní většinu vládní
a přičílal životní síle nacionalismu možnost, aby
zahájil účinnou kampaň pro to, aby Déroulěde
byl zpět povolán. Mercel Habert dodal, že v
svém procesu před státním sou-
dem přišel na pikle policie, kte-
réž znamenají nové faktum a jsou
tak důvodem, by mohl žádati za revis
procesu svého. Schůze přijala resoluci,
v níž vypovězencům projevuje sympatie a
schvaluje kampaň k amnestování jejich.
Faur
Pavel
Galli
Habertův
Mercel Habert
Paříž
15
article
Oprava ústavy — ve Virtembersku.
Oprava ústavy — ve Virtembersku.
Ve Virtembersku chystají se vážně provést
změnu ústavy. Do horní sněmovny budou uve-
deni nově zástupci rytířstva, duchovenstva, vy
sokých škol a jednotlivých odstínů stavovských,
čímž se počet míst o 48 zvýší. Ze sněmovny
dolní vyloučeni budou zástupei velkostatků, pokud
by jako řiššti poslanci nebyli zvoleni, bude sně-
movna ta čílat 93 poslanců. V Rakousku, kdež
i v dolní sněmovně hraje velkostatek velikou
roli, nejsme, jak vidno, ještě ani tak daleko,
jako ve — Virtembersku.
Virtembersko
Rakousko
dolní sněmovna
16
article
Politická závěť Krilgrova.
Politická závěť Krilgrova.
Při pátečním pohřbu Krügrově v Pretori
porovnával Botha Krügra a Bury s Mojžíšem
Israelitů. Naděje na mocnou říši, severně o
Válu, jež by sahala od moře k moři, byla jeho
ideálem. Také při věrnosti k Anglii lze myšlenku
tu podnes provésti. Botha předčital pak posledn
list Krügrův k němu, kterýž lze pokládati jak
za závěť Krügrovu. V listu tom píše Krüger p
několika úvodních črtách rázu soukromého
v němž děkuje za projevy pozornosti vůči osobě
svojí: Kdo chce vytvořiti budoue-
nost, nesmí ni minulost spouštět
z očí. Protož hledejte v minulosti vše dobré
a krásné, jež v ní nalézti lze. Vytvořte dle toho
ideál svůj a snažte se v budouenosti ideálu
toho dosáhnouti. Jest pravda, mnoho, co bylo
zbudováno, jest nyní zničeno a rozpadlo se, ale
svorností a jednolou jest možno zničené opě
znovu vybudovati. Nezapomeňtež nikdy vážné
výstrahy, kteráž jest v slově »Divide et impera
a hleďte, aby slovo to nikdy neplatilo pro Afri-
kandry. Potom národ náš a řeč naše zůstanou
zachovány a budou zkvětati. Kolik se z toho
já dožiju, jest v rukou božích. Zrozen byv
pod britskou vlajkou, nepřeju s
pod ní zemříti. Zvykl jsem již hořké my-
šlence, že zemru v cizí zemi, dalek příbuzných
a přátel, jichž asi již nespatřím, dalek africké
půdy, na níž noha má asi nikdy již nevstoupí,
dalek země, jejíž zeivilisování jsem věnoval život
svůj a kdež viděl jsem vyvijeti se národ. Ale
hořkost snesu snáze, dokud mohu býti pře-
svědčen, že v práci jednou započaté se bude
pokračovati. Neboť potom podpirati mne budou
naděje i očekávání, že práce bude korunována
i úspěchem. Tak tomu budiž. Z celého srdce
pozdravuji vás a všechen lid. S. J. P. Krüger.s
Krügr
Mojžíš Israelit
Vála
Both
Krügrův
Krüger
Bura
Anglie
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jediný přívržencc dra. šl. Körbra. Ví-
deňská korrespondence »Das Interview« vyslala
také k hr. V. Sternbergovi svého stenografa,
který byl s to zaznamenati některé původní,
ryze sternbergovské roztodivnosti, mohlo by se
říci že velice překvapující, kdyby se nejednal
právě o poslance venkovských obeí králové-
hradeckých, jenž brzy odnaučí lidi úžasu. Po-
jednávaje o politice šl. Körbra, pan hrabě tak
se nadchnul předslavou zrovna před jeho du-
ševním zrakem se vznášející, že prohlásila
»Já jsem zajisté dnes jediným přivržen-
cem ministerského předsedy v celé sněmovně
pokládám jej však za menší zlo.« Trochu del-
ficky řečeno, zajisté. Že však také šl. Körber
náleží k nevypočitatelnostem současnosti, není
vyloučeno, že vyznání Sternbergovy lásky, »Inter-
viewem« sdělené, vezme vážně a že nabídne
svému netušenému příznivci rámě a ruku v ruce
s ním vyzve dvacáté století v šraňky. Vzhledem
pak k tomu, že hr. Sternberg šl. Körbra a snad
proto, že nemá tak modrou krev jako hraběcí
jeho přívrženec, pokládá výslovně za menší zlo,
nebude potom pochyby, kdo z této interesantní
dvojice je asi zlem — větším. Hr. Sternber
netají se také příčinami své náruživosti pro
premiéra. Pravil to výslovně: »Jakožto minist
stagnace, za nímž se marasmus stále víc a více
uplatňuje, podává Körber to nejlepší. Körber
ministr stagnace a Sternberg státník — pokroku,
v této dvojíci — nových přátel je něco deka-
dentního, úplně v duchu doby! I o sobě podal
pan hrabě kousek roztomilé karaktoristiky, při
čemž nešetřil ani nejpřisnějši autokritiky. Pojedná-
vaje o možnosti změny jednacího řádu pravil totiž :
»Každý demagog, který se může vybouřiti, opo-
třebuje se v době nejkratší. Toliko cose
tónu týče, měl by se jednaci řád změniti.
V Sternberg
Körber
Sternberg
Hradec
Intrum
Sternbergův láska
18
article
Také obstrukce měla by se jednacím řádem
definitivně nemožnou učiniti. Dnešní to
jest závodem ve způsobech po-
domků. Vídlte, že musím ovšem s vlky výti.
Znám vliv všeněmeckých forem na davy voličů
i nedám svůj vliv v šane tím, že
by mne jiní v klackovitosti (»Fle-
gelei«) překonali. Je-li surovos
trumfem, musím i v ní vynikati.«
Lze očekávali, že dav voličů pana hraběte Stera-
berga s láskou a nadšením přečte si tento výrok
svého poslance. Voličové hr. Sternberga poznaji
ze slov těch nejen velice zajímavou okolnost
že srovnáni jsou s davem voličů všeněmeckých,
nýbrž i ujištění, že se s nimi musí stejně na-
kládati. Ba i to nezůstane jich tajno, že jenom
proto účastní se jich poslanec závodů jim tal
prostomyslně označených, že jen proto mus
v surovosti vynikati, aby nepřišel o oko u vo-
ličstva. Dosud nebyl žádný volební okres svým
poslancem tak velice významně poctěn. Ta
jeho úspěchu u Králové Hradce vyložen tenkrá
také zcela nenuceně i autenticky.
— Prof. Rauchberga: »Jazyková mapa
Čech«. Ve včerejší »Neue Fr. Presse« uveřejnil
jeden z přeslavných statistiků školy Wieserovy
pod uvedeným titulem článek, kterýž má být
Sternberg
profesor
Rauchberg
Neue
Wieserův
Hradec
Čechy
Francie . Presse
19
article
jaksi průvodním textem k smapě jazyků v Če-
chách« z uložení »společnosti pro německou
vědu, umění a literaturu v Čechách« od něho
vyhotovené. Pan prof. Rauchberg chce vy-
vrátiti námitky proti jazykovému rozhraničení
a rozdělení království českého, se strany české
pozdvižené. Činí tak výhradně tím, že pokouší
se dovoditi, kterak by po provedení rozmez
jím navrhovaného, zůstaly na obou stranách
jenom zcela nepatrné národní menšiny v obět.
To je jeho theorie a komu by z lidí právně
jakž takž smýšlejících zachutnala, ten s odpo-
rem odvrátiti se musí od praxe pana professora
která postrádá celkem veškeré vědecké přesnost
i methody a jeví se zase zcela obyčejnou ob
myslnou manipulací pomoených pavěd
německoliberálních. Pan prof. Rauchberg pokládá
na př. za smíšené jenom ty ze 7407 obe
v Čechách, v nichž národní menšiny obnášej
»nejméně« 20 procent, »při čemž Praha i s před-
městími mocí svého postavení jakožto zemské
hlavní město bez ohledu na početný poměr
má platiti za město dvojjazyčné«.
Je patrno, že tu hned na vlastním počátku
vývodů Rauchbergových vlastně veškerá rozumná
řeč končí. Stačí uvésti, že tímto způsobem po-
číná si při veškerém dalším procentování, z ně-
hož vychází na jevo, že 1. není vlastně žádného
jak smišeného území v Čechách,
tak že jazyková hranice by velice přesně odli-
šovala obě národnosti od sebe a 2. že zlomky
národního obyvatelstva, kteréž by ve vzájemných
územích uvízly na obou stranách, jsou celkem
nepatrny. V německém území zůstalo by prý —
50.730 Čechů, čili 1.3 procenta všech příslušníků
německé národnosti v českém po vyloučení »obou-
jazyčné« Prahy 30.456 Němců, čili 1.3 procenta.
profesor
Rauchberg
Rauchbergový
Čecho
Němec
Čechy
Praha
20
article
»Obětovaná kvota« byla by prý tedy na obou
stranách stejná. Pan prof. Rauchberg dopoušll
se při svém šetření dvou zásadních chyb. Přade-
vším počítá příslušníky obou národností na zá-
kladě sčítání lidu, ačkoli by jako profossor vysoké
školy a jako odborník věděti měl, že sčítání ná-
rodnosti v Rakousku dosud provedeno nebylo
a že sčítání podle »obcovacího jazyka« nemá
pro zjištění národnosti pražádné ceny, nýbržje
schopno obraz poměru národnostního jenom za-
temniti. Sám prof. Rauchberg dokázal tou cestou,
že jen 50.000 Čechů žije v uzavřeném územíi
Za druhé nemá pan prof. Rauchberg žádné aneb
jenom nepatrnou intelligenci právnickou. Jazykové
právo je právem jednotlivce, z poměru k jeho
národnosti a jeho potlačení jest kvalitativně bez-
právím stejně velikým, stane-li se na 10 jako na
20 procentech nějakého obyvatelstva, co se týče
kvantity nedá s sebou žádný poctivý — zejmena
český — národ, smlouvati, kolik tisle svých pří-
slušníků má obětovati na ukojení rozdělovacicl
choutek německých. A konečně zapomíná prof
Rauchberg, jako mnozi professoři a jako všichni
dělitelé tohoto království a autonomisté ohrani-
čené národnosti, že národ není mrtvým mecha-
nismem, nýbrž organismem vývoje a vzrůstu.
který se nedá směstnati v reservaci, myslitelnou
jenom pro odumírající Indiány. Domnívá-li se
tudíž prof. Rauchberg, že na základé politického
rozdělení země podle národnosti vznikne tét
zemi kdy blahý mír, klame se zásadně, jako
všichni, kdož slepci nevidí, že rozdělení kráfov-
ství českého znamená pomyslně největší bidu
národa českého a zvýšení jeho utrpení na stupen
vrcholný.
profesor
Rauchberg
Čecho
Indián
Rakousko
21
article
— Výkonný výbor lidové strany na Moravě.
Z Brna, 19. prosince. Zvl. tigr. „N. L.“) Výkonný
výbor lidové strany moravské měl zde včera odpo-
ledne poradu, jež trvala 21/2 hodiny a týkala se
zvláště některých otázek moravský ch
a vnitřních záležilostí strany. O politick ých
událostech z posledních dnů stručně referovali po-
slanci dr. Stránský a dr. Šílený. Zprávy vzaty byly
na vědomí a konstatováno, že není příčiny k no-
vým úvahám. Pokud se týče moravské akce vy-
rovnávací, bylo uznáno, že nutno se zasaditi o zrych-
lení praci.
— Rodinné zprávy. Pan Richard Nettel, zá-
stupce firmy Leopold Klein, zasnoubil se se slečnou
Gisou Arnsteinovou z Král. Vinohradů.
— Úmrtí. V sobotu dne 17. prosince zemřela
v Tišňově na Moravě slečna Anna Řezáčova ve
věku 25 let. Pohřeb zesnulé konati se bude dnes na
místním hřbitově. — Ve mlýně Kydlinově u Hradce
Králové zemřela dne 18. t. m. ve stáří 71 roků paní
Johana Střemehová, rodem Morávkova. Zesnulá
pocházela ze známé staré české rodiny mlynáfské
slynula vlídným a šlechetným jednáním, jakož
i vzácnou dobročinností svou po celém okolí. Po-
htbena bude ve čtvrtek dne 22. t. m. o 11. hod.
dopol. na hřbitov v Plotišti nad Labem.
Stránský
Nettel
Klein
Gisa Arnsteinův
Král
Řezáčův
Johan Střemehová
Morávkův
Brno
Tišňov na Morava
Hradec Králové
Plotiště nad Labe
lidový strana na Morava
lidový strana
Kydlinov
22
article
— K úmrtí pana Emanuela Němečka. Ústřední
jednota českoslovanského hostinství »Hostimil«, Na-
rodní klub a Občanská beseda na král. Vyšehradě
žádají své členstvo, aby hojně zúčastnilo se pohřbu
pana Emanuela Němečka, který se koná ve středu
dne 21. prosince o 3. hod. odpol. z chrámu sv.
Trojice v Podskalí na hřbitov olšanský. Čienové
»Hostimila« sejdou se o 2. hod. odp. v restauraci
»u Palmů« na Karlově náměstí.
— Volba okresního starosty v Žižkově- Ku zprávě
nedělního čísla se nám sděluje, že do okresního vý-
boru v Žižkově byl krom již uvedených členů za
skupinu obcí venkovských zvolen též pan Jos. Voj-
těchovský, statkář v St. Strašnicích.
— Deputace učilelstva českých i němackých
dvoutřídních škol obchodních příjata byla minulou
sobutu ministrem kultu a vyučování. Byli v ní za
české školy pp.: F. Trmal, ředitel z Prahy, V. Hrubý
ředitel z Přerova a prof. Adolí Tuma z Hořic. Posl
dr. Sláma ji uvedl. Přednesla ministru žádost za pa-
státnění obchodních škol, zřízení vysoké školy ob-
chodní, úpravu titulů, platů a j. v. Ministr vyjádřiv
své potěšení, slíbil, že se vynasnaží, aby bylo odů-
vodněným přáním učitelských sborů postupně dle
možnosti vyhověno.
Němeček
Palma
Jos
Trmal
profesor
Tuma
doktor
Sláma
Podskalí
Olšanský
Karlov náměstí
Žižkov
St . Strašnice
Praha
Přerov
Hořice
Hostimil
rodný klub
23
article
— V okresním zastupitelstvu na Smíchově v
včerejší schůzi bylo rokováno také o žádosti obce
Řeporyje v záležitosti skalních lomů. Obec Reporyie
prodala toliž 4 jitra skály firmě Biskup, Kvis a Ko-
trba za 43.000 K. Proti tomuto prodeji podali četní
občané slížnost, dokládajíce, že skála byla levně pro
dána. Okresní výbor nařidil komisi, při níž docílen
smir, když kupující firma přidala obnos 1200 korun.
Poněvadž koupě je výhodná pro obec k urovnání jej
poměrů finančních, schválilo ji okresní zastupitelstvo-
— Obec dejvická usnesla se, že stane se členem tamn
občanské záložny s 20 podily. Okresní výbor usnesen
to nepotvrdil a obec dejvická odvolala se k zastupitel-
stvu okresnímu, které rozhodnutí okresního výboru
v plném znění potvrdilo. — Obci radlické dáno povo-
lení k uzavření výpůjčky v obnosu 70.900 K
— O valné hremadé spolku feriálních osad, kter
koná se těchto dnů, uveřejníl včera orgán sociálních
demokratů zprávu, v níž opakuje některé z výtek
jež prý nynější správě tohoto spolku několikráte, ale
vždy bezvýsledně byly činěny. Mimo jiné tvrd
pisatel, že pokladníkem spolku feriálních osad sta
se člověk, »který příspěvky členské osobně jemu
odvedené kvituje v »Nár. Lislech«, jakoby byly od-
vedeny u pokladny »Národních Listů«. Aniž bychou
souditi chtěli a mohli, zdali vůbec, nebo do jaké
míry jsou oprávněny výtky, jež zajisté vyřídí valná
hromada, máme nicméně za svou povinnost, stručně
připomenouti, že dary, sbírky a příspěvky, pro který-
koli lidumilný nebo národní podnik pokladně »Nár
Listů« odvedené, jsou touto pokladnou každého
týdne ciferně vykázány. Nějaký omyl se sbírkam
jinde složenými, třeba v některé denní zprávě byle
o nich referováno, je tedy naprosto vyloučen.
Reporyi
Kvis
ko
Smíchov
Řeporyje
Biskup
24
article
— V době zdražování potravin. Stále se vzmá-
hající neutěšené poměry hospodářské přinutily děl-
nictvo národně-sociální v Žižkově působiti u méstské
rady v Žižkově ke zřízení sociální komise. A krok
tento potkal se s výsledkem. Městská rada v Žižkově
jmenovala ze svého středu tři zástupce své a sice
pp. Karla Schmidla, Václava Axlera a Ant. Kapra,
kteří za součinnosti zástupců dělnictva budou míli
na příště povinnost těžkému a důležitému tomuto
úkolu věnovati nájmě z počátku veškeru pilnost
A úkolů těch jest velmi mnoho. V městě tak pře-
vážně dělnickém, jako jest Žižkov, jest potřebí, aby
sociálně-politická činnost obce byla hodně dělnickou.
Dne 9. prosince t. r. ustavivší se sociální komise
rozvinula svůj příští program a byly to zejmena
otázka lichvářského zdražování, klausule slušné
mzdy, nezaměstnanost dělnictva, zdravotnictví a chu-
dinství, které vážně byly probrány a učiněny ihned
případné kroky, aby slova vtělena byla ve skutek.
Schmidl
Axler
Antonín
Žižkov
25
article
Nová talo instituce slibně započala svoji činnost
Nechť dostane se jí nejen sympatického přijetí, ale
i náležité podpory a dále kéž i ostatní české obce
podobně si počínají.
— Slyky Irancouzsko-české. Z Paříže byla včer
městské radě pražské zaslána skvostná socha Viktora
Huga,
— Klub přátel Menšího města pražského r král
Hradčan konal v neděli veřejnou spolkovou schůzi
v sále Malostranské besedy, na jejíž program položen
časový rozhovor o podmínkách a prostřed-
cích zvelebení stavu živnostenského
na Malé straně a na Hradčanech. Za četného úča-
stenství zahájil schůzi starosta klubu v. dr. J. V. Bo-
huslav, který v proslovu poukázal k tomu, že Klub
svoláním této schůze plní jeden ze svých úkolů, kte-
rému největší péči věnoval v předběžných poradách
příslušné komise. Všechna snaha Klubu byla by však
marná, kdyby zúčastněné kruhy samy nečinně zalo-
žily ruce v klín. Dotknuv se neocenitelného vlivu, jaký
řádná organisace v každém stavu jeví nejen na pro-
spěch celku, nýbrž v důsledcích svých : ke blahu
jednotlivých příslušníků, udělil slovo lékárníku p. F.
Hug
doktor
Bo
Paříž
Hradčany
přátelit Menší město
malostranský beseda
Slyk Irancouzský
26
article
Nyklíčkovi. Týž pojednal především o povšechné
situaci stavu řemeslnického a obchodníckého v obou
čtvrtích, Klubem v prvé řadě podporovaných, načež
promluvil o některých prostředcích k povznesení živ-
ností. Po jeho názoru nemůže se živnostnictvo spolé-
hati na pomoc odjinud, nýbrž chopiti se musí své-
pomoci a tu by se doporučovalo především, aby v obou
městech sestaven a co nejhojněji rozšířen byl spole-
hlivý seznam všech živpostí, tam zastoupených, aby
vyvarováno bylo tomu, že by i občanstvo těchto čtvrtí
z neznalosti pramenů opatřovalo své potřeby odjinud.
Takové adresáře měly by býti vyvěšeny ve veřejných
i obchodních a pracovních místnostech živnostníků,
aby zákazníci mohli v ně nahlédnouti. Kromě toho
mohla by se zříditi nenákladná informační kancelář.
která by udílela potřebné pokyny, hromadné insero-
vání obstarávala, pečovala by o včasné vyrozumění
příslušných druhů živnosti při vypsaných konkursech
na dodávky a po případě i o sprostředkování hro-
madné dodávky a ještě jině blahodárné kroky ve pro-
spěch celku i jednollivců by podnikati mohla, zvláště
také opatřováním úvěru maloživnostníkům. Hlavní
podmínkou by arcit byla možnost záravé soutěže s j-
nými dobrými a solidními výrobky při přiměřených
cenách. Právě naskytá se vhodná příležitost k úča-
stenství na zadání prací při nákladné stavbě domu
representačního u Prašné brány, při které obec spra-
vedlivě musí pamatovati na příslušníky všech čtvrtí
Nyklíček
27
article
Věcí zástupců našich v obecní správě bude, aby v čas
ne to pamatovali. (Souhlas.) Pan Kolátor z Hradčan
porovnal dřívější poměry obou čtvrtí s nynějším
stavem, dolíčil příčiny úpadku jejich a káral neteč-
nost živnostníků samých k jejich nejvlastnějším
zájmům, která je všady patrna. Dotýká se otázky
úvěru, jehož poskytování živnostníkům měly by
především obě záložny na Malé straně ce nejvíce
usnadňovati. Řečník zmínil se o škodách, jež působí
řádným živnostníkům vetešníci, načež poukázal k ve-
likému prospěchu, jaký by vzešel oběma městům
z náležitého rozlešení olázky komunikační. (Souhlas)
Pan Kamelský zmínil se o nedostalečné podni-
že na Malé stran
kavosti živnostnictva v tom smi
a Hradčanech, kde tolik krásných památek je pnku-
peno, není obchodů, které by měly v zásobě vhodných
předmětů upomínkových, čistě českých. Organisace
živnostníků sice jest, ale trpí vzájemnou nevraživostí
Jinde si podobných věcí všímají s větší účasti. U nás
každý se snaží při zadání prací vypátrali, jak oferoval
jeho konkurent a pak oferuje laciněji. Děkuje Klubu,
že se snaži, aby se tou netečností opět hnulo. (Sou-
hlas.) Pan Korynta rovněž velký význam při-
kládá organisaci živnostnictva. Pan Mudra zmínil se
o praxi v komisích berních, kde členové z občanstva
volení nezastanou se živnostnictva, naopak, ještě ho
poškozují. Když postup v těchto korporacích vylíčil p.
Kolátor
Kamelský
Korynta
Mudra
Hradčany
28
article
Kolátor, poukazoval p. Albl k tomu, že je chybou.
že hospodyňky docházejí na koupí jinam, ač by si
na Malé straně všechny potřeby mohly nakoupili. Po
poznámkách pp. Nyklíčka a Kamelského pravil obecní
starší p. dr. K. Fragner, že lepší poměry nastanou
po schválení polohopisného plánu Malé strany. Potom
nechť je naší snahou, aby na pobřeží byly stavěny
jen budovy veřejné, zejmena aby došlo ke slavbě sně-
movny, čímž by se zase uvnitř města získalo množ-
ství budov, nyní úřady zabraných. Podotýká, že zá-
stupci občanstva ve sboru obecních starších stále se
o to zasazují, aby most assanační nebyl slavěn aspoh
dříve než most Rudolfínský a hájil obecní slarší proli
výtce, jakoby se nestarali o práci obecní pro živnost-
níky. (Souhlas.) Pan Schober míní odpomoc vy-
hledati v tom, když by úřady živnostenské a policejní
konaly svou povinnost vůči živnostníkům, aby se živ-
nesti nezadávaly neodborníkům a řádný živnostník
aby byl brán do ochrany. Ke konci po poznámce p
Mynářského předseda p. dr. Bohuslav poděkoval
řečníkům za snahu, přivésti do debaty dobré myšlénky
a vyslovil přání, aby cenné náměty došly pečlivé
úvahy a ujistil, že Klub bude pečovati o to, aby pro-
nešená slova byla korunována činy.
Kolátor
Albl
Nyklíček
Kamelský
K Fragner
Schober
doktor
Bohuslav
29
article
— K slovanské vzájemnosti. Úspěšná prác
přátel našich v ostatních zemích slovanských pro-
hlubuje se stále více a více k praktickému cíli a ře-
šení hesla: Poznejme se. Na poli literárním s potě-
šením shledáváme, že slovanské listy blíže zajímají
se o náš duchovní pokrok a jej čtenářstvu svému
předvádějíce o vzájemné poznání i sblížení se sta-
rají. Tak ve vážném lékařakém měsíčníku chorvat-
ském »Liečnícki Viestník«, který jest representativ-
ním časopisem našich Jihoslovanů, nacházíme v po-
sledním čísle velmi podrobný a pochvalný referáte
zajímavém spisu dra. Dvořáka: Poměry všcobecných
veřejných nemocnie venkovských v království českém
na počátku XX. století a potřeba časových reform,
který vyšel v Praze u J Otty v Haškovcových lido-
vých rozpravách lékařských. Referent upozorňuje na
celou sbírku Lidových rozprav lékařských, jež při-
nesla též již dva překlady ze slovanské literatury
(srbské a ruské), jež pojednává o nejdůležitějších
všestranných themalech lékařských a k níž přispělí,
jak referent uvádí, vynikající autorové jako: Albert,
Deyl, Frankenberger, Haškovec, Chodounský, Mladě-
jovský, Scherer, Slavík, Thomayer, Zahradnický
jiní. Nejsme z těch, kteří v lichotivé poznámce vid
více než mají, ale s potěšením srdečným kvitujeme
vážný hlas jiboslovanského listu, klerý vůbec bedlivě
stopuje lékařský český rozvoj a k úzkému styku
českochorvatskému pracuje.
Jihoslovan
Dvořák
Ott
Haškovcův
Albert
Deyl
Frankenberger
Haškovec
Chodounská
Scherer
Thomayer
Praha
Liečnícki Viestník
30
article
— Přednášky. Spolek architeklů a inženýr
v král. českém má schůzi skupiny II. (stavitelství
vodní, silničné, mostní a železniční. pak geodesir) v
středu, dne 21. prosince o 7. hod. večer ve výborovni
Měšťanské besedy pražské. Na programu jest pokra-
čování rozhovoru o konkurečním řízení.
— Výstavy. Městské museum pražské.
Na vánoční svátky jsou sbírky musejní dne 24.
25. t. m. zavřeny, v pondělí dne 26. t. m. je mu-
seum otevřeno od 9.—12. hod. dopol. Museu daro-
vali: p. Boh. Zap, ředitel cukrovaru, rozličné po-
hledy na Prahu a starožitnosti, pí. Axamitová, vdova
po professoru, adresu k 80. narozeninám jeho žáky
věnovanou, p. stavitel Buldra náhrobek z r. 1608
got. chrliče od Sv. Martina ve Zdi, p. vrch. rada
Machulka kamennou pětiliberku, pan arch. Tichn
desku s nápisem z r. 1609, p. Šlégi, majitel sporto-
vého bazaru, vykopaniny pražské, pí. Mischnerová
sbírku českého skla, p. Leander Bíba obraz v baro-
kovém růmci, p. rytíř ze Pštrossů fotografie, vyobra-
zení a listiny z r. 1848 a 1866, pan Ant. Steklý.
mistr zámečník, vyšivané zvonítko. — XIV. vý-
stava »Manesa« (A. Slavíček) v pavilon
pod zahradou Kinských otevřena jest denně od 9, d
Zap
Buldra
Martino
Machulka
Šlégi
Leandros Bíba
Antonín
Steklá
A Slavíček
Kinská
Praha
II