ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 08dc6850-71f9-11dc-b923-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 21, work 2, person 23, org 6
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 20. prosince (904.
Praha
3 masthead
Číslo 351.
4 article
Na ranní a odpol. Hisfy předp l ácí sus v Praze v adusinístraei na měsíc . . . . . na čtvrt leta . s dvoJí deniiškou K 5oh na sape na ětvit lets . . . . 7 K po h ve slschi 2K sok na maěsle . Paštou: a měe ntvrt lia . . . . 9 K e0t s dvojí zisilkou na kl na čtvzt leta . . . .I1 K ao
Praha K 5 oh
5 title
Onešní číslo pra Prahu le o 12 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. L Z Petrohradu, 19. prosince. (Pov. tel. zvl. dop. »Nár. Listů«.) U Mukdenu Japonci používají proti našemu pra- vému boku obléhacích děl posledního typu. Mnozí chovají zde obavy před oživením konservatismu. Dnes p bohoslužbách v Carském Sěle u pří- ležitosti earova svátku ministři s Vittem v čele podepsali dokument jehož obsah jest dosud neznám (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Japonec Petrohrad
7 article Tuhým zápasům jdou Maďař vstříc!
Tuhým zápasům jdou Maďař vstříc! Nejvážnější událostí v nynějších ústavníei zmatcích habsburského soustátí jest plná moe jakou minulé soboty vymohl si ve svém slyšení u dvora vídeňského ministerský předseda uher- ský hr. Štěpán Tisza k dalším odvážným pokusům svým ke zlomení maďarské obstrukee novým jednacím řádem. Vrátil prý se v sobotu večer z Vídně v rozmaru přímo růžovém do kasina vládní strany, kdež oznámil svým věr- ným celý svůj hotový a korunou schválený plán »V pondělí 19. t. m. odročím sněm uherský přes svátky do 28. prosince. Toho dne vyzvu ještě jednou opposici, aby dopustila ustavení se sněmu a nebránila povolení rozpočtu státního vládě na lhůtu zcela krátkou, jen přes volby. — Než, ať si mi to opposice povoli neb odepře bude sněm uherský každým způsobem 4. neb 5. ledna 1905 slavným způsobem samým králem na hradě budinském rozpu- štěn a nové volby k němu vypsány započnou dnem 27. ledna i potrvají do 5. února načež 15. února 1905 bude nový sněm uherský zahájen, aby započal svou činnost zákonodár nou dle nového jednacího řádu (Danielova) usneseného 18. listopadu t. r.
Maďař Štěpán Tisza Danielův Vídeň
8 article
Rozumí se, že vládní mameluci přijali tent geniální válečný plán s nesmírným plesáním eljenováním, avšak mimo stěny vlád. kasina pešt- ského učinila zvěst o této odvaze Tiszově k vy psání voleb i ve stavu mimozáko-- ném všeobecný úžas, v řadách opposičních pak největší pohoršení. „Totě nové protržení uher ské ústavyl“ bouří odezva z tábora opposice „loť příčí se nejen zákonům ústavním z r. 1848 nýbrž i zákonům vyrovnacím z r. 1867. Nuž vzhledem k zákonům z roku 1848, na nichž trvaji Košutovci, je tomu nesporně tak. Neboť zákony ty stanovily v § 6., IV., výslovně: „Říšský sněm uherský nemůže být roz- puštěn, dokud ministerstvo nesložilo účtův za minulý rok a nepředložilo rozpočet státní pro příšti rok a dokud sněm o předlohách těch se neusnesl.“ — Když však v únoru r. 1867 smlopval Andrássy a Deák státoprávní vyrovnání s králem, dohodnuto se, „aby bylo stejnoměrně vyhověno právu krále 1 národa“ o toto nové znění dotčeného 6. článk ústavy uherské: „Jelikož sněmem říšským schválený roz- počet státní vždy toliko pro čas jedno ho roku platnost má a bez nového sjednání a odhlasování nové daně rozvrhovati a vymáhati se nesmějí — tož v pří- padě tom, že by Jeho Milost králov- ská sněm říšský z jakékoliv příčiny dřive zavřela neb rozpustila, nežl by ministerstvo předložile hotové zá vě- rečné účty, jakož i rozpočet pro příští rok a nežli by řísský sněm
Andrássy Deák
9 article
o těchto věcech uči nil usnešení: náleží sněm říšský svolati ještě běhemtéhož roku, a sice v době, aby jak hotové ůčty závěrečné, tak i roz- počet pro rok příští mohly brýti ještě před koncem roku projed- nány.“ — Koruna tedy má dle platného zákona z r. 1867 svrchované právo rozpustiti sněm uherský kdykoliv; avšak odpovědná vláda Tiszova, nemajíc rozpočet pro rok 1905 schvá- lený, byla povinna zrážeti od r az- puštění sněmu v nynější chvíli, na samém rozhraní roku, kdy není již absolutně možno, aby do konce tohoto roku sněm pro- jednal státní rozpočet pro rok přiští. Tisza však nejen že od toho nezrážel, ale naopak sám toho na králi požadoval a vymohl! Tím dopustil se tedy nejen hrubého opomenutl, alébrž vědomého, sehváleného poru- šení platných zákonův ústavy uherské. Avšak, nastojte, jakým chytráctvím troufá hazardní hráč pomoci! Aby se zdálo, že dostál písmeně zákona, Tisza rozpouští říšský sněm uherský teprv v lednu r. 1905. On jednoduše pře- skočí celý jeden rozpočtový rok, nestaraje se o rozpočet pro rok 1905, jakoby ho vůbec nebylo a svolá říšský sněm „ještě během tohoto roku a v takové době aby, jak závěrečné účty, tak i rozpočet na rok příšti, totiž — 1906, mohly být ještě do konce roku projednány !!“ Kdybychom se o tom nedočítali ve vážných listech pešťských („Budapester Tagblatt“ z 18 t. m.), věru bychom ani po všem tom, co dosud Tisza provedl, v podobné sprosté šíbalství uvě- řiti nechtěli. Toť by již byl vrehol všeho! Leč fanatikové a domýšliví mali velikání, jakým bez odporu nezřízeně ctižádostivý Tisza jest, býval jaktěživí schopni podobných neuvěřitelných oše- metností.
Tisza Tiszov Tisza Budapester Tagblatt
10 article
Tisza patrně zavázal se dvoru vídeňskému že vděk za dosažené letos koncesse vojenské postará se o to, aby pro budouenost opposie odzbrojil zostřeným jednacím řádem sněmovním do té míry, aby nikdy nemohla se již zmoe ke kladení podobného odporu, jaký kladla poža- davkům vojenské správy přes rok s výsledkem tak znamenitým. To jest asi tajný článek jeho pro gramu ministerského; za tim eílem přišel z čist jasna se svým návrhem na změnu jednacího řádu. ačkoliv obstrukce již fakticky na sněmu uher- ském od jara nebylo; za tím eilem spáchal svůj husarský kousek ze dne 18. listopadu za tím účelem rozpouští nyní horempádem uherský sněm v naději, žese mu vynaložením všech pověstných kortešských triků podaří národ na svou stranu strhnouti a opposici při volbách zdecimovati. Avšak smělý hráč může se v počlech svých — velice zmýliti! Nikdy ještě nešla opposice maďarská do bitev volebních tak silna, jak půjde v lednu r. 1905 proti vládě uherské, usvědčené z rušení a šlapání uher- ské ústavy. Za předešlých voleb bojovaly frakce oppo- siční rozptýleny, potírajíce jedna druhou. Nyní však zavázaly se, že budou se navzá j em všechny svorně podporovati prot vládě Tiszově, že nikde nevystoupí oppo- siční kandidát proti jinému opposičnímu kan- A v řadách spojené opposice maďarské, čítající dnes na 180 poslanců, jsou věhlasnía populární národovci, jsou výborní řečníci, slo- vutní a rozvážní státníci, jako ohniví, ráznía stateční agitátoři, kteří dovedou plamennou vý- mluvnosti působiti na vznětlivý lid, jenž zajisté bysíře pochopí, jaké nebezpečí hrozilo by těžce didátu.
Tisza
11 article
vydobyté svobodě madarské, kdyby se podařilo sponlati svobodné slovo obránců lidu ve sněmu uherském, kdyby zvítězil mělo násili nad právem libovůle ministerské, nad vůlí národních zástupců. Každým způsobem budou nedaleké volby uherské ze všech posa- vadních nejtužší a nejnapínavější.
12 article O reformě vnitřní správy veřejné (Glossy k »vládní studli«, píše dr. H e r o 1 d.)
O reformě vnitřní správy veřejné (Glossy k »vládní studli«, píše dr. H e r o 1 d.) Čím četnější a rozvětvenější jsou úkoly moderního státu, tím více jeví se také potřeba, aby politieká čili vpítřní správa státní podro- bena byla důkladné reformě. Veřejn? správa dávno již pozbyla zastaralé oné povahy, kdy prostě znamenala výkonnou moc vlády, sloužíei tomu úkolu, aby jednak provedla zákony a na- řizení vládní, jednak aby pečovala o zachování veřejného pořádku. Stále vzrůstající vzdělanost obyvatelstva, četné nové a nové úkoly osvětové, hospodářské a sociální nalehavým způsobem vy- žadují, aby veřejná správa vymanila se z posa- vadních pout, které ji ukládala povaha její, vzešlá z názoru státu absolutního a policejního a aby vstoupila v živý, činorodý styk s obyvatel- stvem, ano, stala se sama tvůrčí silou pro osvě- tový pokrok, pro hospodářské sesílení společ nosti státní a aby vedle toho byla uvědomělým činitelem při řešení důležitých otázek sociálních. Moderní názory o úkolech státu vyžadují, aby veřejná správa nebyla pouhou výkonnou moet státní a výražem vrehnostenských práv, nýbrž aby byla zřizením, sloužícím právnímu řádu veřejnému blahu.
H e r
13 article
Jest zcela pochopitelno, že těmto úkolům deby novější veřejná správa u nás vyhověti ne- může. Zejmena úřady politické v užším smyslu toho slova, jichž nynější úprava založena jest na bachiovském nařízení ze dne 28. června 1849, pouze opravená zákonem říšským ze dne 19. května 1868 čís. 44 ř. z., na to nestači. K tomu přistupuje závažný moment, spočívajíe v tom, že správní zákonodárství u nás vůbec ko- difikováno není, že zejmena konání správedl- nosti se strany úřadů zeměpanských v oboru práva veřejného není nikterak zabezpečeno způ- sobem jasným a nepochybným, že každý nový zákon dle okolností, za jakých byl vydán s dle vlivů politiekých a hospodářských, které na ob- sah jeho působily, dovolává se pomoci veřejné správy jako výkonné moci, a že stát, zabíraje stále větší a větší obor působnosti, nutí výkonné své orgány, aby zasahovaly i Jo nejpodřízeněj- šich poměrů každého jednotlivce, čímž správa verejná stává se stále složitější a vyžaduje na svých orgánech hejeň rozsáhlejších vědomes právnických, ale mnohem důkladnější znalosti potřch obyvatelstva a veškerých poměřů, v nichž toto žije.
14 article
Tyto převraty, které v nazírání na veřejnou správu a její úkoly naslaly, jsou zajisté první a hlavní příčinou, pro kterou volání po reform této správy stává se stále nalehavějším. Okol- nosti ty nemohly také zůstati bez pronikavého vlivu na postavení a činnost svazů samospráv- ních, jak ve směru vlastní čmnosti hospodářské tak i pokud sbory samosprávné (obec, okres zemský výbor) v mezich své působnosti v oboru práva veřejného a policejního konati musí spra- vedlnost, a pokud zvláštními zákony povolány jsou k tomu, aby spolupůsobily ve veřejné správě jakožto orgány výkonné anebo roz- hodující. Jeví se tudíž při posouzení otázky, v jakém směru přikročeno má býti k reformě správy ve- řejné nutným, přihlížeti k těmto zásadním a hlubším příčinám nedostatečnosti její, poněvadž jen tak lze pak nalézti také prostředky, které by umožnily, aby žádoucí oprava veřejné správy odpovídala názorům a potřebám novodobé spo- lečnosti. Proto také veřejnost s jistým napjctím
15 article
očekávala obsah vládní studie o reformě vnitřn správy veřejné, terou ministerský předseda dr. Körber v první své řeči při zahájení letošního podzimního zasedání říšské rady byl slíbil. Právem mohlo se očekávati, že ministerstvo vnitra předloží veřejnosti elaborát, který svým obsahem, systematikou svého zpracování, urči- tostí a jasnosti vylknutých cílů, bude moc býti podkladem pro řešení této, pro celou spo- lečnost státní tak nalohavé reformy. Přiznávám se, že v tomto směru studie vládní mě naprosto zklamala. Nehledě ani k tomu, že studie ta po- minula nezbytné vědecké propracování obtížné této látky právní, že sama ani nevyžaduje pro sebe uznání, že by chtěla při řešení této důle- žité otázky býti praci směrodatnou, obmezuje se dotyčná studie vládní pouze na konstatován určitých stosků, tu a tam pronášených, proti správě veřejné a nedostatku jejímu a snaží se příčiny těchto stesků vyhledati pouze ve vnitř- ním ústrojí nynějších orgánů veřejné správy. při čemž jak nedostatky správy veřejné, tal i uvedené týto příčiny vylíčených nedostatko uvedeny jsou naprosto nahodile, bez jakékoliv vnitřní souvislosti a bez náležitého právnického posouzeni vztahů mezi vyličenými zjevy a mez skutečnými jich příčinami.
doktor Körber
16 article
Vedle toho nelze zamlčeti, že vládní studi nepočíná si s náležitou a v tomto případě nutnou objeklivnosti. Již úsudek vládní studie o nedo- statcích zřízení samosprávného a orgánů země- panských přímo prozrazuje strannickou nepřízeř vůči samosprávě. Mnohé zjevy při samosprávě se zveličuji na pravidlo, kdežto zase důležité nedostatky celého našeho zřízení v oboru ve- řejné správy se zamlčují, anebo zastiňují úvahou, obmezující se snad na určité případy v praxi vzniklé, aniž by se celkového rázu ve řejné správy naší dotýkaly. Proto zdá se mně že úvod této vládní studie o nedostatcích ve řejné správy naší a o příčinách jejich jedin a pouze sloužiti má k tomu, aby odůvodnil aneb učinil aspoň vysvětlitelnými návrhy, kter vládní sludie v příčině budoucího ústrojí vořejné správy činí.
17 article
Tyto positivní návrhy pro budoucí opravu jsou vlastním úkolem vládní studie. Leč vzdor tomu, že tyto řádky především věnovány mají býti opravným návrhům vlády, nelze se vr- hnouti tomu, aby aspoň některé, příliš do oka bijící nesprávnosti vládní úvahy o nedostateich veřejné správy, zejmena samosprávy, staly se předmětem vážného rozhovoru. Vždyť v životě veřejném velmi zhuste se stává, ž jisté projevy se opakují a že za krátko nesprávným úsudkům avěří ten, kdo, když je pronesl, o jejich pravdi- vosti sám nebyl přesvědčen. Jakož přední stíž- nost proti nynější veřejně správě uváďl vládní studie nepatrné úspěchy správy ve všech záleži- tostech, týkajících se veřejného blaha, zejmena pokud se týče zřizování ústavů dobročmnýcha humanitních. Není také žádné pochybnostio tom, že v těchto směrech u nás nebylo dosaženo výsledků, jaké noderní společnost právě vyža- dovati může. Vládní studie uvádí v tomto směru ošetřování nemocných, pěči o duševně choré zařízení zdravotní, otázky tržní policie, ústavy kárné, ústavy pro výchovu opuštěných dítek zřizování silnie, opatřování pitné vody, opatřens měst potravinami atd.
18 article
Při tom ovšem ihned se poukazuje k tomu že veškeré tyto úkoly plniti mají orgány samo- správné. Proto jest třeba s důrazem vytknouti, že, jestliže v těchto oborech nebylo docíleno oněch žádoucích úspěchů, nelze hledati příčinu v ústrojí samosprávném, nýbrž jedině a pouze v té okolnosti, že stát u nás přenesl provádění těchto nákladných zřízení na svazy samosprávně, aniž by jim byl jakýmkoliv způsobem poskyu možnost zjednati si dostatečných prostředků hmotných, by úkolů těchto plně mohly dosáhnouti. Nikoliv tudíž v samo- správě, nýbrž v naprosto pochybeném finančni- v drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za 9b odpolední . . . . za 2 h Ve flialkách na vonkovš azní čísle. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . Bh Inseráty platí se hotově napřel. Předplacení a lnserty přijímá sdminl- strace v Marianské ulici č. a. Tam narházejí se též redakne liskárna a expedice „ Národnich Listd“. Rukopisy se nevracejí.
Listd
19 article
ctví hledati sluší příčinu neúspěchů ve všech téchto naznačených směrech. Mluvi-li se o těchto nedostatcích veřejné správy, mělo především býti vytknuto, že stát sice vyhradil sobě ve všech oborech veřejného blaha dozor a rozhodující slovo, že ale na druhé straně obeím, okresům a zemi ponechal povinnost, potřebné ústavy anebo podníky nákladné prováděti, jakkoliv fi- nanční síly těchto svazů samosprávných k tomu stačiti nemohou. Naopak na obranu samosprávy naší sluší vytknouti, že země nad své síly koná v oboru veřejného blaha vše, co konati může a že obce i okresy, kde jenom poněkud bern síla jich to dovoluje, s horlivostí nevšední hledí úkolům veřejné správy v tomto směru vyhověti, aniž by v této příčině spolehati se mohly na účinnou a opravdovou podporu se strany správy státní.
20 article
Ošetřování a léčeni nemocný ch zajisté tvoří jeden z nejdůležitějších sociálních úkolů moderní správy, jakož i zdravotnictví vů- bec, avšak státní správa veřejná u nás ve všech těchto vécech snaží se samotvornou činnost svazů samosprávných spíše obmezovati než pod- perovati, pokud tu jde o vykonávání práv, na- proti tomu však bez ohledu na finanční sílu do- tyčných samosprávných sborů byrokratickým postupem vymáhati povinnosti, které sbory samosprávné ani plniti nemohou. Tímto postu- pem však nemůže se vzbuditi ani tvůrčí horli- vost, ani chuť volného sdruževání za účelem humanitním, nemůže podněcována býti potřebná obětavost obyvatelstva, když toto se setkává při každém podobném kroku s byrokratickým po- ručníkováním. Nerovnost a nespořáda- nost našich veřejno-právních po- měrůjevíserovněž na příklad v opa- třeních v příčině duševně chorých; státní správa může uznati, aby takovýto duševně chorý ja- kožto pořádku a životu nebezpečný dán byl do nuceného ošetřování, avšak ošetřování toto opatřiti a zaplatiti musí země. Soudy a úřady politické mohou uznati, aby někdo byl dán do káznice, zřizovati však potřebné káznice má po- vinnost země. V poslední době zejmena u nás v Čechách bylo zřízeno několik ústavů, slou- žících k ochraně a vychování zanedbaných dítek. Úkoly těchto ústavů zajisté náleží k nej- nalehavějším v naši veřejné správě, avšak nikde není viděti, že by stát zřizování ústavů těchto podporoval aspoň subveneí, když již sám je ne- zřizuje. V oboru zdravotnictví i sama vládní sludie připouští nejasnost posavadního zákonodárství říšského i zemského, zamlčuje však, že se strany správy státní pro veřejné zdravotnictví nečiní se žádných nákladů, leda že se vydávají rozkazy a že samosprávné nebo soukromě orgány zdra- votní nutí se do úmorné práce byrokratické.
Čechy
21 article
Již z těchto příkladů je viděti, že vládní studie úplně pomíjí pramen veškerého nedostatku veřejné správy v těch- to oborech, t. j. naprostou neupra- venost a nedostatečnost v uspořá- dání finančníhe hospodářství or- gánů samosprávných. Zeela správně uvádí dále vládní studie, že u nás vydávají se zhusta předpisy, které se buď nedostatečně aneb vůbec neprovádějí a sice proto, poněvadž pro- vádění jich by znamenalo nespravedlnost vůči četným kruhům obyvatelstva. Avšak i v tomto případě vládní studie nevzpomenula sobě ani na jediné z oněch četných, naprosto ku pro- vedení nezpůsobilých nařizení, které státní správa obyvatelstvu vydává, nýbrž přizpůsobila tento pravdivý svůj výrok jedině a pouze na samosprávu, uvádějíc jako příklad starební řády, které prý na venkově se neprovádějí;a přece musí býti opětně vytknuto, že třeba sta- vební řády u nás pro všechny poměry naprosto se nehodí, právě provádění jich se strany sborů samosprávných tam, kde by to znamenalo ne- spravedlivost vůči obyvatelstvu, poskytuje do- statečných úlev.
22 title
FEUILLETON.
23 article Z naší novodobé minulosti.
Z naší novodobé minulosti. Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servát Heller.
doktor Servát Heller
24 article
V době absolutismu. XXVI
25 article
(Zpráva o začátku války a pražské no viny. — Šestákovýpoplach. — Nají- mánímužstva pro »Český dobrovolný sbor střelecký.«) Gyulayova armáda překročila dne 29. dubna odpoledne řeku Ticino, dne 30. došel o tom — také kdysi odpoledne — kratinký úřadní t- legram do Prahy a teprv dne 1. května zvěděli členářové pražských denníků, že válka tím způ- sobem byla zahájena. Večerníky tehda žádné nevy- cházely. Ještě aby byly vycházely ! Vždyť teh- dejší noviny prežské neměly o politických zejmena o zahraničních věcech žádných zvlášt- ních, svých vlastních telegramů a přinášely tedy vždy jenom jeden nebo dva, nejvýše tři stručné telegramy c. k. korrespondenční kanceláře, zdr- žovaly se co možná všech kritických úvah o věcech rakouských a přestávaly na opatrném vý- běru ze zpráv neho výkladů časopisů víden- skýci, jež byly šťastně censurou prošly a den- níků zahraničních, jež také nezávadnými byly shledány. Úvodní články se nepsaly; místo nich uveřejňovány namnoze povídky nebo po- kračování románů, na první strané, hned za špelkou telegramů nebo nějakými úřadními de- krely. Vůbec byly tehdejší noviny psány tak, aby se čtenářstvo jejich žádným směrem ne- rozčílovalo. Chvatu v podávání zpráv žádného nebylo. Co na přiklad ve Vídni se dělo, doví- dali se čtenáři novin v Praze teprve třelího dne — druhého dne byla o tom zpráva v novinách vídeňských a třeliho dne vyšel v Praze z télo zprávy vyňalek. Nyni chceme ráno neb aspon
Gyulayův Ticino Praha Vídeň Český dobrovolný sbor
26 article
odpoledne již čísti, co se včera stalo na tislce kilometrů vzdáleném bojišti mandžurském. Dne 1. května zvěděla tedy celá Prahao faktickém výbuchu nepřátelských dějů v Italii tou chvíli začalo jakési, ale nehrubě velké na- pjetí, jak asi věci tam dole dopadnou. Prvním do jisté míry sensačním místním účinkem vá- lečného ruchu byl — šesťákový poplach. Dne 1 května ještě bylo šestáků v oběhu hoj- nost, ale již dne 2. května začal — pravdivý nebo lživý nářek na nedostatek této nezbytné »stříbrně« drobné mince. Špinavá spekulace zmo- nila se jí a brala ji z oběhu, aby ji pozdějí s ažiem, tedy se značným a pohodlně nabytým ziskem vydávala nebo prodávala. Tento hamyžný švindl nebyl žádnou snad jenom pražskou zvláštností,
27 article
V Tyrolsku na příklad kupovaly se tou dobou šesláky s ažiem 10 až 12 procent a putovaly pak do lialie, kdež s nimi další lichva byla prováděna. Ve Vídni, kdež také drobné střibrné peníze jako rtuť z oběhu se vytratily, začalo obecenstvo ve shodě s obchodnictvem na půlky a čtvrtky trhat jednozlatové bankovky, což byl jakousi praktickou upominkou na trhání někdej- ších sčerných bankocetlí«. Vídeňské místodrži- tolství vydalo proti tomu úřadní výstrahu, činíc obecenstvo pozorno, že oddělené části bankovek od jistého dne u státních pokladen přijímány nebudou. Pražský místodržitel bar. Mecséry vy- dal vyhlášku, ve kteréž připomenul, že dle vý- nosu ministerstva financí ze dne 28. listopadu 1850 ažiotáže s drobnými penězi přísně zapo- vězena jest, že se obchod s nimi trestá pokutou nejméně 50 zlatých, že dopadené »zboží« při tom konflskaci propadá, že pokuta po připadě až na čtvernásobný obnos prodaných šestáků vyměřena býti může atd. Tato vyhláška omezila sice trochu neřestnou ažiotáži se šestáky, ale nezarazila jí docela, tak že nouze o větší drobné až do opětného vydání papírových še- stáků polrvala.
Mecséry Tyrolsko Vídeň
28 article
Další událostí, či vlaslně akcí válečného ruchu v. Praze, jež vysoce vážnou tvářnost na se brala, ale nyní, v upomínkách komickou se jeví, bylo najímání dobrovolníků pro pomocný sbor, jenž za české království na bojiště měl býti vypraven. S náležitým úřadním svolením zřídil se v Praze počátkem května komitéť pro zřízení českého dobrovolného slře- leckého sboru. Předsedou tohoto komitétu byl hrabě Leopold Thun-Hohenstein a jednatelem hrabě Albert Nostitz; členstvo sestávalo z před- ních kavalírů a čelných měšťanů pražských. Komitét seskupil se ve 4 sekce: 1. pro při- jímání peněz a materialií, 2. pro pořízení vý- zbroje, šatstva a vůbec ekypace, 3. pro korre- spondenci a 4. pro záležitosti vlastního najímání dobrovolníků.
Thun Hohenstein Nostitz Praha
29 article
Dne 15. května vydalo komité provolání kterýmž se branné služby sehopní muží vyzý vali, aby do sboru se hlásili a vstupovali. Dále pak zvaly se »vlastenecké« kruhy v Čechách, aby 1. buď způsobilé muže samy ziskávalya do Prahy k assentýrce zasílaly, zároveň pak peněžní úhradu za uniformu a výzbroj k rukoum komitétu skládaly, nebo 2. aby zasílaly v ho- tovosti či ve státních papírech příspěvky na zá- vdavky (Handgeid) pro dobrovolníky, jakož i na pořízení uniforem a výzbroje aneb 3. aby vě novaly (předpisům vyhovující) uniformy a před měty výzbroje nebo látky na ně zcela zdarma aneb za ceny valně snížené. — Za dobrovol níka mohl se přihlásiti každý, kdo 15. rol věku dovršil a 36. roku nepřekročil, vyjma vo jenské vysloužilce, kteří až do 45. roku svého stáři zváni byli. Vysloužilým šikovalelům a nad- myslivcům dána naděje na hodnost důstojnickou, oslatním pak šaržím zaručena táž šarže, kterou měli u pluků. »Sludovaným« mladikům nabíd- nuta z císařského rozhodnuti výhoda, že mohou do dobrovolnického sboru vstoupit jako kadeli s prominutím zkoušky. Dále bylo vyhlášeno, že dostane každý za způsobilého uznaný a do sboru zařaděný dobrovolník »na ruku« dese zlatých, vysloužilé šarže pak že obdrží po palnácti zlatých. Služební závazek stanoven
Čechy Praha
30 article
jenom na čas télo války. Jakožto uniforma zvo leny: zelenavě šedý kabát s přeloženým zeleným límcem a bilými knofliky, léže barvy spodkyse zelenými lampasy, kulatý klobouk s kohoutím chocholem, černé řemení a ostatní části mon- tury a prádla dle obecného vojenského před- pisu. Zbraní byla krátká myslivecká puška s polobodákem. Dobrovolnický sbor měl dvě kategorie: sbor myslivecký, jakožto elitu a sbor střelecký jakožto hlavní massu. V Praze položen začátek najímání na den 26. května, na venkově ke dní 30. května. Na- jimucími místy mimo Prahu byly: Plzeň, Krá- lové Hradec, Terezín, Čáslav, Mladá Boleslava Písek. Kromě těch bylo však každému volno přihlásiti se u kteréhokoli e. k. okresního úřadu (soudnictví nebylo tehda ještě od politické správy v nižších instancích odděleno). Okresní úřad byl povinen obstarati prohlídku dobrovol- níků a jich dopravu do najimacího města.
Praha Plzeň Terezín Čáslav Mladá Boleslav Písek lová Hradec
31 article
Dne 26. května o 8. hodině ranní začalo tedy v Praze najímání dobrovolníků. Slavný tento válečný akt konal se v králodvorských kasárnách, jež nedávno, zároveň se starou ka- detní školon novému stavebnímu ruchu padly za oběť. Nad vraty kasáren vlály praporce ra- kouské a české. Již záhy z rána stály před ka- sárnami zástupy zvědaveů, kteří bezpečně oče- kávali, že assentýrka dobrovolníků provázena bude řaďou směšných výjevů a drobných vese- lých příhod. Ve své naději nesklamali se tito zvédavci potud, že bylo všechno zúčastněné nezúčastněné obecenstvo kolem v nejlepší míře a že místo jakéhokoli nadšení se všech stran dobré i špatné vtipy se rojily a občas také sal- vami smíchu provázeny byly. V nádvoří kasáren shromáždilo se tim ča- sem asi 300—400 boje- nebo závdavku chtivých mladých mužů lehčího druhu, valně podobných nadějnému dorostu, který od nepaměti, věčně se omlazuje a znovu rodě — v čele každé vojen- ské hudby elastickým a přece dunivým krokem odhodlaně křáčí. Šístky byly toho jitra zvláště pečlivě uhlazeny a knírky zcela dle Gyulayova předpisu černě navoskovány. Jinak byla toiletta po válečných vavřínech prahnoucích kandidátů Marsova tému ve své obyčejné, všední míře zů- stavena jako na znamení, že její nositelé při vstupu do vojenského stavu vším občanským hotovi jsou povrhnouti. Ale vážně se pánové při tom tvářit musili, sice by je byli z kasáren snad vyhodili. Snad — ale kdož ví!
Šístek Gyulayův Marsův Praha
32 article
Když bylo příslušným způsobem odirou- beno, začalo najímání. Hudba pražských (měst- ských) granátníků zahrála rakouskou hymnua hrála pak celý den veselé kousky. Také české národní písně, čímž dle starých vzorů dáno na srozuměnou, že brancům, když do boje táhnou, všeho možného se dopřává . . . Assentování provádělo se obvyklým, známým způsobem, jen že s obráceným mravním efťsktem, ježto od- hodlanci, kteři za nezpůsobilé uznáni byli, mrzutě za ušima se škrábali. Celé dopoledne přicházeli ke kasárnám nov dobrovolníci, majíce na čepieích zatknuté zelené větvičky. Odkudsí z pražského okolí přišel zá- stup mladých mužů s jakýmsi praporem, prozpě- vuje oblíbenou tehda pražskou kantátu: »Když jsi mne nechtěla, vem si rasa, budeš mít každý den kousek masa; v pondělí, v úterý, ve středu zas, abysi věděla, že té má ras!« Což mělo za následek, že »plácek« mezi kasárnami a hostin- cem »U tři sekyrek« hřímavou ozvěnou té reso- lutní písně se otřásl. Policajti byli toho dne velmi shovívavi a zavřeli přiležitostně jedno nebo obě — uši. O 6. hodině byla assentýrka přerušena. Vý- sledek její byl dosti slušný: najato prvního dne 87 mužů, 6 z nich k »mysliveům«. Dva odve- dení dobrovolníci, patrně kavalíři, zřekli se pe- něžního daru »na ruku«; 78 najatých dostalo po 10 zlatých, 6 vojenských vysloužilců po 15 zlatých. První dva assentovaní — jejichž jména tehdejší pražská kronika pro věčnou paměť za- znamenala — Moučka a Poppe, obdrželi kromě
Moučka Popp Odkudsit