1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v úterý dne 20. prosince (904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hisfy
předp l ácí sus
v Praze v adusinístraei
na měsíc . . . . .
na čtvrt leta .
s dvoJí deniiškou
K 5oh
na sape
na ětvit lets . . . . 7 K po h
ve slschi 2K sok
na maěsle .
Paštou:
a měe
ntvrt lia . . . . 9 K e0t
s dvojí zisilkou
na kl
na čtvzt leta . . . .I1 K ao
Praha
K 5 oh
5
title
Onešní číslo pra Prahu le o 12 stranách.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
L Z Petrohradu, 19. prosince. (Pov.
tel. zvl. dop. »Nár. Listů«.) U Mukdenu
Japonci používají proti našemu pra-
vému boku obléhacích děl posledního
typu.
Mnozí chovají zde obavy před
oživením konservatismu. Dnes p
bohoslužbách v Carském Sěle u pří-
ležitosti earova svátku ministři
s Vittem v čele podepsali dokument
jehož obsah jest dosud neznám
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Japonec
Petrohrad
7
article
Tuhým zápasům jdou Maďař
vstříc!
Tuhým zápasům jdou Maďař
vstříc!
Nejvážnější událostí v nynějších ústavníei
zmatcích habsburského soustátí jest plná moe
jakou minulé soboty vymohl si ve svém slyšení
u dvora vídeňského ministerský předseda uher-
ský hr. Štěpán Tisza k dalším odvážným
pokusům svým ke zlomení maďarské obstrukee
novým jednacím řádem. Vrátil prý se v sobotu
večer z Vídně v rozmaru přímo růžovém do
kasina vládní strany, kdež oznámil svým věr-
ným celý svůj hotový a korunou schválený plán
»V pondělí 19. t. m. odročím sněm uherský
přes svátky do 28. prosince. Toho dne vyzvu
ještě jednou opposici, aby dopustila ustavení se
sněmu a nebránila povolení rozpočtu státního
vládě na lhůtu zcela krátkou, jen přes volby. —
Než, ať si mi to opposice povoli neb odepře
bude sněm uherský každým způsobem
4. neb 5. ledna 1905 slavným způsobem
samým králem na hradě budinském rozpu-
štěn a nové volby k němu vypsány
započnou dnem 27. ledna i potrvají do 5. února
načež 15. února 1905 bude nový sněm uherský
zahájen, aby započal svou činnost zákonodár
nou dle nového jednacího řádu (Danielova)
usneseného 18. listopadu t. r.
Maďař
Štěpán Tisza
Danielův
Vídeň
8
article
Rozumí se, že vládní mameluci přijali tent
geniální válečný plán s nesmírným plesáním
eljenováním, avšak mimo stěny vlád. kasina pešt-
ského učinila zvěst o této odvaze Tiszově k vy
psání voleb i ve stavu mimozáko--
ném všeobecný úžas, v řadách opposičních pak
největší pohoršení. „Totě nové protržení uher
ské ústavyl“ bouří odezva z tábora opposice
„loť příčí se nejen zákonům ústavním z r. 1848
nýbrž i zákonům vyrovnacím z r. 1867.
Nuž vzhledem k zákonům z roku 1848, na
nichž trvaji Košutovci, je tomu nesporně tak.
Neboť zákony ty stanovily v § 6., IV., výslovně:
„Říšský sněm uherský nemůže být roz-
puštěn, dokud ministerstvo nesložilo účtův
za minulý rok a nepředložilo rozpočet státní pro
příšti rok a dokud sněm o předlohách
těch se neusnesl.“ — Když však v únoru
r. 1867 smlopval Andrássy a Deák státoprávní
vyrovnání s králem, dohodnuto se, „aby bylo
stejnoměrně vyhověno právu krále 1 národa“
o toto nové znění dotčeného 6. článk
ústavy uherské:
„Jelikož sněmem říšským schválený roz-
počet státní vždy toliko pro čas jedno ho
roku platnost má a bez nového sjednání
a odhlasování nové daně rozvrhovati
a vymáhati se nesmějí — tož v pří-
padě tom, že by Jeho Milost králov-
ská sněm říšský z jakékoliv příčiny
dřive zavřela neb rozpustila, nežl
by ministerstvo předložile hotové zá vě-
rečné účty, jakož i rozpočet pro
příští rok a nežli by řísský sněm
Andrássy
Deák
9
article
o těchto věcech uči nil usnešení:
náleží sněm říšský svolati ještě
běhemtéhož roku, a sice v době, aby
jak hotové ůčty závěrečné, tak i roz-
počet pro rok příští mohly brýti
ještě před koncem roku projed-
nány.“ —
Koruna tedy má dle platného zákona
z r. 1867 svrchované právo rozpustiti sněm
uherský kdykoliv; avšak odpovědná vláda
Tiszova, nemajíc rozpočet pro rok 1905 schvá-
lený, byla povinna zrážeti od r az-
puštění sněmu v nynější chvíli, na
samém rozhraní roku, kdy není již absolutně
možno, aby do konce tohoto roku sněm pro-
jednal státní rozpočet pro rok přiští. Tisza však
nejen že od toho nezrážel, ale naopak sám
toho na králi požadoval a vymohl!
Tím dopustil se tedy nejen hrubého opomenutl,
alébrž vědomého, sehváleného poru-
šení platných zákonův ústavy
uherské.
Avšak, nastojte, jakým chytráctvím troufá
hazardní hráč pomoci!
Aby se zdálo, že dostál písmeně zákona,
Tisza rozpouští říšský sněm uherský teprv
v lednu r. 1905. On jednoduše pře-
skočí celý jeden rozpočtový rok,
nestaraje se o rozpočet pro rok 1905,
jakoby ho vůbec nebylo a svolá říšský
sněm „ještě během tohoto roku a v takové době
aby, jak závěrečné účty, tak i rozpočet na rok
příšti, totiž — 1906, mohly být ještě do
konce roku projednány !!“
Kdybychom se o tom nedočítali ve vážných
listech pešťských („Budapester Tagblatt“ z 18
t. m.), věru bychom ani po všem tom, co dosud
Tisza provedl, v podobné sprosté šíbalství uvě-
řiti nechtěli. Toť by již byl vrehol všeho! Leč
fanatikové a domýšliví mali velikání, jakým bez
odporu nezřízeně ctižádostivý Tisza jest, býval
jaktěživí schopni podobných neuvěřitelných oše-
metností.
Tisza
Tiszov
Tisza
Budapester Tagblatt
10
article
Tisza patrně zavázal se dvoru vídeňskému
že vděk za dosažené letos koncesse vojenské
postará se o to, aby pro budouenost opposie
odzbrojil zostřeným jednacím řádem sněmovním
do té míry, aby nikdy nemohla se již zmoe
ke kladení podobného odporu, jaký kladla poža-
davkům vojenské správy přes rok s výsledkem
tak znamenitým. To jest asi tajný článek jeho pro
gramu ministerského; za tim eílem přišel z čist
jasna se svým návrhem na změnu jednacího řádu.
ačkoliv obstrukce již fakticky na sněmu uher-
ském od jara nebylo; za tím eilem spáchal
svůj husarský kousek ze dne 18. listopadu
za tím účelem rozpouští nyní horempádem uherský
sněm v naději, žese mu vynaložením
všech pověstných kortešských triků podaří národ
na svou stranu strhnouti a opposici při volbách
zdecimovati.
Avšak smělý hráč může se v počlech svých
— velice zmýliti!
Nikdy ještě nešla opposice maďarská do
bitev volebních tak silna, jak půjde
v lednu r. 1905 proti vládě uherské,
usvědčené z rušení a šlapání uher-
ské ústavy.
Za předešlých voleb bojovaly frakce oppo-
siční rozptýleny, potírajíce jedna druhou. Nyní
však zavázaly se, že budou se navzá j em
všechny svorně podporovati prot
vládě Tiszově, že nikde nevystoupí oppo-
siční kandidát proti jinému opposičnímu kan-
A v řadách spojené opposice maďarské,
čítající dnes na 180 poslanců, jsou věhlasnía
populární národovci, jsou výborní řečníci, slo-
vutní a rozvážní státníci, jako ohniví, ráznía
stateční agitátoři, kteří dovedou plamennou vý-
mluvnosti působiti na vznětlivý lid, jenž zajisté
bysíře pochopí, jaké nebezpečí hrozilo by těžce
didátu.
Tisza
11
article
vydobyté svobodě madarské, kdyby se
podařilo sponlati svobodné slovo obránců
lidu ve sněmu uherském, kdyby zvítězil
mělo násili nad právem libovůle ministerské,
nad vůlí národních zástupců. Každým způsobem
budou nedaleké volby uherské ze všech posa-
vadních nejtužší a nejnapínavější.
12
article
O reformě vnitřní správy veřejné
(Glossy k »vládní studli«, píše dr. H e r o 1 d.)
O reformě vnitřní správy veřejné
(Glossy k »vládní studli«, píše dr. H e r o 1 d.)
Čím četnější a rozvětvenější jsou úkoly
moderního státu, tím více jeví se také potřeba,
aby politieká čili vpítřní správa státní podro-
bena byla důkladné reformě. Veřejn? správa
dávno již pozbyla zastaralé oné povahy, kdy
prostě znamenala výkonnou moc vlády, sloužíei
tomu úkolu, aby jednak provedla zákony a na-
řizení vládní, jednak aby pečovala o zachování
veřejného pořádku. Stále vzrůstající vzdělanost
obyvatelstva, četné nové a nové úkoly osvětové,
hospodářské a sociální nalehavým způsobem vy-
žadují, aby veřejná správa vymanila se z posa-
vadních pout, které ji ukládala povaha její,
vzešlá z názoru státu absolutního a policejního
a aby vstoupila v živý, činorodý styk s obyvatel-
stvem, ano, stala se sama tvůrčí silou pro osvě-
tový pokrok, pro hospodářské sesílení společ
nosti státní a aby vedle toho byla uvědomělým
činitelem při řešení důležitých otázek sociálních.
Moderní názory o úkolech státu vyžadují, aby
veřejná správa nebyla pouhou výkonnou moet
státní a výražem vrehnostenských práv, nýbrž
aby byla zřizením, sloužícím právnímu řádu
veřejnému blahu.
H e r
13
article
Jest zcela pochopitelno, že těmto úkolům
deby novější veřejná správa u nás vyhověti ne-
může. Zejmena úřady politické v užším smyslu
toho slova, jichž nynější úprava založena jest
na bachiovském nařízení ze dne 28. června
1849, pouze opravená zákonem říšským ze dne
19. května 1868 čís. 44 ř. z., na to nestači.
K tomu přistupuje závažný moment, spočívajíe
v tom, že správní zákonodárství u nás vůbec ko-
difikováno není, že zejmena konání správedl-
nosti se strany úřadů zeměpanských v oboru
práva veřejného není nikterak zabezpečeno způ-
sobem jasným a nepochybným, že každý nový
zákon dle okolností, za jakých byl vydán s dle
vlivů politiekých a hospodářských, které na ob-
sah jeho působily, dovolává se pomoci veřejné
správy jako výkonné moci, a že stát, zabíraje
stále větší a větší obor působnosti, nutí výkonné
své orgány, aby zasahovaly i Jo nejpodřízeněj-
šich poměrů každého jednotlivce, čímž správa
verejná stává se stále složitější a vyžaduje na
svých orgánech hejeň rozsáhlejších vědomes
právnických, ale mnohem důkladnější znalosti
potřch obyvatelstva a veškerých poměřů, v nichž
toto žije.
14
article
Tyto převraty, které v nazírání na veřejnou
správu a její úkoly naslaly, jsou zajisté první
a hlavní příčinou, pro kterou volání po reform
této správy stává se stále nalehavějším. Okol-
nosti ty nemohly také zůstati bez pronikavého
vlivu na postavení a činnost svazů samospráv-
ních, jak ve směru vlastní čmnosti hospodářské
tak i pokud sbory samosprávné (obec, okres
zemský výbor) v mezich své působnosti v oboru
práva veřejného a policejního konati musí spra-
vedlnost, a pokud zvláštními zákony povolány
jsou k tomu, aby spolupůsobily ve veřejné
správě jakožto orgány výkonné anebo roz-
hodující.
Jeví se tudíž při posouzení otázky, v jakém
směru přikročeno má býti k reformě správy ve-
řejné nutným, přihlížeti k těmto zásadním a
hlubším příčinám nedostatečnosti její, poněvadž
jen tak lze pak nalézti také prostředky, které by
umožnily, aby žádoucí oprava veřejné správy
odpovídala názorům a potřebám novodobé spo-
lečnosti. Proto také veřejnost s jistým napjctím
15
article
očekávala obsah vládní studie o reformě vnitřn
správy veřejné, terou ministerský předseda dr.
Körber v první své řeči při zahájení letošního
podzimního zasedání říšské rady byl slíbil.
Právem mohlo se očekávati, že ministerstvo
vnitra předloží veřejnosti elaborát, který svým
obsahem, systematikou svého zpracování, urči-
tostí a jasnosti vylknutých cílů, bude moc
býti podkladem pro řešení této, pro celou spo-
lečnost státní tak nalohavé reformy. Přiznávám
se, že v tomto směru studie vládní mě naprosto
zklamala. Nehledě ani k tomu, že studie ta po-
minula nezbytné vědecké propracování obtížné
této látky právní, že sama ani nevyžaduje pro
sebe uznání, že by chtěla při řešení této důle-
žité otázky býti praci směrodatnou, obmezuje
se dotyčná studie vládní pouze na konstatován
určitých stosků, tu a tam pronášených, proti
správě veřejné a nedostatku jejímu a snaží se
příčiny těchto stesků vyhledati pouze ve vnitř-
ním ústrojí nynějších orgánů veřejné správy.
při čemž jak nedostatky správy veřejné, tal
i uvedené týto příčiny vylíčených nedostatko
uvedeny jsou naprosto nahodile, bez jakékoliv
vnitřní souvislosti a bez náležitého právnického
posouzeni vztahů mezi vyličenými zjevy a mez
skutečnými jich příčinami.
doktor
Körber
16
article
Vedle toho nelze zamlčeti, že vládní studi
nepočíná si s náležitou a v tomto případě nutnou
objeklivnosti. Již úsudek vládní studie o nedo-
statcích zřízení samosprávného a orgánů země-
panských přímo prozrazuje strannickou nepřízeř
vůči samosprávě. Mnohé zjevy při samosprávě
se zveličuji na pravidlo, kdežto zase důležité
nedostatky celého našeho zřízení v oboru ve-
řejné správy se zamlčují, anebo zastiňují
úvahou, obmezující se snad na určité případy
v praxi vzniklé, aniž by se celkového rázu ve
řejné správy naší dotýkaly. Proto zdá se mně
že úvod této vládní studie o nedostatcích ve
řejné správy naší a o příčinách jejich jedin
a pouze sloužiti má k tomu, aby odůvodnil
aneb učinil aspoň vysvětlitelnými návrhy, kter
vládní sludie v příčině budoucího ústrojí vořejné
správy činí.
17
article
Tyto positivní návrhy pro budoucí opravu
jsou vlastním úkolem vládní studie. Leč vzdor
tomu, že tyto řádky především věnovány mají
býti opravným návrhům vlády, nelze se vr-
hnouti tomu, aby aspoň některé, příliš do oka
bijící nesprávnosti vládní úvahy o nedostateich
veřejné správy, zejmena samosprávy, staly se
předmětem vážného rozhovoru. Vždyť v životě
veřejném velmi zhuste se stává, ž jisté projevy
se opakují a že za krátko nesprávným úsudkům
avěří ten, kdo, když je pronesl, o jejich pravdi-
vosti sám nebyl přesvědčen. Jakož přední stíž-
nost proti nynější veřejně správě uváďl vládní
studie nepatrné úspěchy správy ve všech záleži-
tostech, týkajících se veřejného blaha, zejmena
pokud se týče zřizování ústavů dobročmnýcha
humanitních. Není také žádné pochybnostio
tom, že v těchto směrech u nás nebylo dosaženo
výsledků, jaké noderní společnost právě vyža-
dovati může. Vládní studie uvádí v tomto směru
ošetřování nemocných, pěči o duševně choré
zařízení zdravotní, otázky tržní policie, ústavy
kárné, ústavy pro výchovu opuštěných dítek
zřizování silnie, opatřování pitné vody, opatřens
měst potravinami atd.
18
article
Při tom ovšem ihned se poukazuje k tomu
že veškeré tyto úkoly plniti mají orgány samo-
správné. Proto jest třeba s důrazem vytknouti,
že, jestliže v těchto oborech nebylo docíleno
oněch žádoucích úspěchů, nelze hledati příčinu
v ústrojí samosprávném, nýbrž jedině a pouze
v té okolnosti, že stát u nás přenesl provádění
těchto nákladných zřízení na svazy samosprávně,
aniž by jim byl jakýmkoliv způsobem poskyu
možnost zjednati si dostatečných
prostředků hmotných, by úkolů těchto
plně mohly dosáhnouti. Nikoliv tudíž v samo-
správě, nýbrž v naprosto pochybeném finančni-
v drobném prodeji:
ranní číslo o sobě . . . za 9b
odpolední
. . . . za 2 h
Ve flialkách na vonkovš
azní čísle. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . Bh
Inseráty
platí se hotově napřel.
Předplacení a lnserty přijímá sdminl-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam narházejí se též redakne
liskárna a expedice „ Národnich Listd“.
Rukopisy se nevracejí.
Listd
19
article
ctví hledati sluší příčinu neúspěchů ve všech
téchto naznačených směrech. Mluvi-li se o těchto
nedostatcích veřejné správy, mělo především
býti vytknuto, že stát sice vyhradil sobě ve všech
oborech veřejného blaha dozor a rozhodující
slovo, že ale na druhé straně obeím, okresům
a zemi ponechal povinnost, potřebné ústavy
anebo podníky nákladné prováděti, jakkoliv fi-
nanční síly těchto svazů samosprávných k tomu
stačiti nemohou. Naopak na obranu samosprávy
naší sluší vytknouti, že země nad své síly koná
v oboru veřejného blaha vše, co konati může
a že obce i okresy, kde jenom poněkud bern
síla jich to dovoluje, s horlivostí nevšední hledí
úkolům veřejné správy v tomto směru vyhověti,
aniž by v této příčině spolehati se mohly na
účinnou a opravdovou podporu se strany správy
státní.
20
article
Ošetřování a léčeni nemocný ch
zajisté tvoří jeden z nejdůležitějších sociálních
úkolů moderní správy, jakož i zdravotnictví vů-
bec, avšak státní správa veřejná u nás ve všech
těchto vécech snaží se samotvornou činnost
svazů samosprávných spíše obmezovati než pod-
perovati, pokud tu jde o vykonávání práv, na-
proti tomu však bez ohledu na finanční sílu do-
tyčných samosprávných sborů byrokratickým
postupem vymáhati povinnosti, které sbory
samosprávné ani plniti nemohou. Tímto postu-
pem však nemůže se vzbuditi ani tvůrčí horli-
vost, ani chuť volného sdruževání za účelem
humanitním, nemůže podněcována býti potřebná
obětavost obyvatelstva, když toto se setkává při
každém podobném kroku s byrokratickým po-
ručníkováním. Nerovnost a nespořáda-
nost našich veřejno-právních po-
měrůjevíserovněž na příklad v opa-
třeních v příčině duševně chorých; státní správa
může uznati, aby takovýto duševně chorý ja-
kožto pořádku a životu nebezpečný dán byl do
nuceného ošetřování, avšak ošetřování toto
opatřiti a zaplatiti musí země. Soudy a úřady
politické mohou uznati, aby někdo byl dán do
káznice, zřizovati však potřebné káznice má po-
vinnost země. V poslední době zejmena u nás
v Čechách bylo zřízeno několik ústavů, slou-
žících k ochraně a vychování zanedbaných
dítek. Úkoly těchto ústavů zajisté náleží k nej-
nalehavějším v naši veřejné správě, avšak nikde
není viděti, že by stát zřizování ústavů těchto
podporoval aspoň subveneí, když již sám je ne-
zřizuje.
V oboru zdravotnictví i sama vládní sludie
připouští nejasnost posavadního zákonodárství
říšského i zemského, zamlčuje však, že se strany
správy státní pro veřejné zdravotnictví nečiní se
žádných nákladů, leda že se vydávají rozkazy
a že samosprávné nebo soukromě orgány zdra-
votní nutí se do úmorné práce byrokratické.
Čechy
21
article
Již z těchto příkladů je viděti, že vládní
studie úplně pomíjí pramen veškerého
nedostatku veřejné správy v těch-
to oborech, t. j. naprostou neupra-
venost a nedostatečnost v uspořá-
dání finančníhe hospodářství or-
gánů samosprávných. Zeela správně
uvádí dále vládní studie, že u nás vydávají se
zhusta předpisy, které se buď nedostatečně aneb
vůbec neprovádějí a sice proto, poněvadž pro-
vádění jich by znamenalo nespravedlnost vůči
četným kruhům obyvatelstva. Avšak i v tomto
případě vládní studie nevzpomenula sobě ani
na jediné z oněch četných, naprosto ku pro-
vedení nezpůsobilých nařizení, které státní
správa obyvatelstvu vydává, nýbrž přizpůsobila
tento pravdivý svůj výrok jedině a pouze na
samosprávu, uvádějíc jako příklad starební
řády, které prý na venkově se neprovádějí;a
přece musí býti opětně vytknuto, že třeba sta-
vební řády u nás pro všechny poměry naprosto
se nehodí, právě provádění jich se strany sborů
samosprávných tam, kde by to znamenalo ne-
spravedlivost vůči obyvatelstvu, poskytuje do-
statečných úlev.
23
article
Z naší novodobé minulosti.
Z naší novodobé minulosti.
Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servát
Heller.
doktor
Servát
Heller
24
article
V době absolutismu.
XXVI
25
article
(Zpráva o začátku války a pražské no
viny. — Šestákovýpoplach. — Nají-
mánímužstva pro »Český dobrovolný
sbor střelecký.«)
Gyulayova armáda překročila dne 29. dubna
odpoledne řeku Ticino, dne 30. došel o tom
— také kdysi odpoledne — kratinký úřadní t-
legram do Prahy a teprv dne 1. května zvěděli
členářové pražských denníků, že válka tím způ-
sobem byla zahájena. Večerníky tehda žádné nevy-
cházely. Ještě aby byly vycházely ! Vždyť teh-
dejší noviny prežské neměly o politických
zejmena o zahraničních věcech žádných zvlášt-
ních, svých vlastních telegramů a přinášely tedy
vždy jenom jeden nebo dva, nejvýše tři stručné
telegramy c. k. korrespondenční kanceláře, zdr-
žovaly se co možná všech kritických úvah o
věcech rakouských a přestávaly na opatrném vý-
běru ze zpráv neho výkladů časopisů víden-
skýci, jež byly šťastně censurou prošly a den-
níků zahraničních, jež také nezávadnými byly
shledány. Úvodní články se nepsaly; místo
nich uveřejňovány namnoze povídky nebo po-
kračování románů, na první strané, hned za
špelkou telegramů nebo nějakými úřadními de-
krely. Vůbec byly tehdejší noviny psány tak,
aby se čtenářstvo jejich žádným směrem ne-
rozčílovalo. Chvatu v podávání zpráv žádného
nebylo. Co na přiklad ve Vídni se dělo, doví-
dali se čtenáři novin v Praze teprve třelího dne
— druhého dne byla o tom zpráva v novinách
vídeňských a třeliho dne vyšel v Praze z télo
zprávy vyňalek. Nyni chceme ráno neb aspon
Gyulayův
Ticino
Praha
Vídeň
Český dobrovolný sbor
26
article
odpoledne již čísti, co se včera stalo na tislce
kilometrů vzdáleném bojišti mandžurském.
Dne 1. května zvěděla tedy celá Prahao
faktickém výbuchu nepřátelských dějů v Italii
tou chvíli začalo jakési, ale nehrubě velké na-
pjetí, jak asi věci tam dole dopadnou. Prvním
do jisté míry sensačním místním účinkem vá-
lečného ruchu byl — šesťákový poplach.
Dne 1 května ještě bylo šestáků v oběhu hoj-
nost, ale již dne 2. května začal — pravdivý
nebo lživý nářek na nedostatek této nezbytné
»stříbrně« drobné mince. Špinavá spekulace zmo-
nila se jí a brala ji z oběhu, aby ji pozdějí s ažiem,
tedy se značným a pohodlně nabytým ziskem
vydávala nebo prodávala. Tento hamyžný švindl
nebyl žádnou snad jenom pražskou zvláštností,
27
article
V Tyrolsku na příklad kupovaly se tou dobou
šesláky s ažiem 10 až 12 procent a putovaly
pak do lialie, kdež s nimi další lichva byla
prováděna. Ve Vídni, kdež také drobné střibrné
peníze jako rtuť z oběhu se vytratily, začalo
obecenstvo ve shodě s obchodnictvem na půlky
a čtvrtky trhat jednozlatové bankovky, což byl
jakousi praktickou upominkou na trhání někdej-
ších sčerných bankocetlí«. Vídeňské místodrži-
tolství vydalo proti tomu úřadní výstrahu, činíc
obecenstvo pozorno, že oddělené části bankovek
od jistého dne u státních pokladen přijímány
nebudou. Pražský místodržitel bar. Mecséry vy-
dal vyhlášku, ve kteréž připomenul, že dle vý-
nosu ministerstva financí ze dne 28. listopadu
1850 ažiotáže s drobnými penězi přísně zapo-
vězena jest, že se obchod s nimi trestá pokutou
nejméně 50 zlatých, že dopadené »zboží« při
tom konflskaci propadá, že pokuta po připadě
až na čtvernásobný obnos prodaných šestáků
vyměřena býti může atd. Tato vyhláška omezila
sice trochu neřestnou ažiotáži se šestáky, ale
nezarazila jí docela, tak že nouze o větší
drobné až do opětného vydání papírových še-
stáků polrvala.
Mecséry
Tyrolsko
Vídeň
28
article
Další událostí, či vlaslně akcí válečného
ruchu v. Praze, jež vysoce vážnou tvářnost na
se brala, ale nyní, v upomínkách komickou se
jeví, bylo najímání dobrovolníků pro pomocný
sbor, jenž za české království na bojiště měl
býti vypraven. S náležitým úřadním svolením
zřídil se v Praze počátkem května komitéť pro
zřízení českého dobrovolného slře-
leckého sboru. Předsedou tohoto komitétu
byl hrabě Leopold Thun-Hohenstein a jednatelem
hrabě Albert Nostitz; členstvo sestávalo z před-
ních kavalírů a čelných měšťanů pražských.
Komitét seskupil se ve 4 sekce: 1. pro při-
jímání peněz a materialií, 2. pro pořízení vý-
zbroje, šatstva a vůbec ekypace, 3. pro korre-
spondenci a 4. pro záležitosti vlastního najímání
dobrovolníků.
Thun
Hohenstein
Nostitz
Praha
29
article
Dne 15. května vydalo komité provolání
kterýmž se branné služby sehopní muží vyzý
vali, aby do sboru se hlásili a vstupovali. Dále
pak zvaly se »vlastenecké« kruhy v Čechách,
aby 1. buď způsobilé muže samy ziskávalya
do Prahy k assentýrce zasílaly, zároveň pak
peněžní úhradu za uniformu a výzbroj k rukoum
komitétu skládaly, nebo 2. aby zasílaly v ho-
tovosti či ve státních papírech příspěvky na zá-
vdavky (Handgeid) pro dobrovolníky, jakož i na
pořízení uniforem a výzbroje aneb 3. aby vě
novaly (předpisům vyhovující) uniformy a před
měty výzbroje nebo látky na ně zcela zdarma
aneb za ceny valně snížené. — Za dobrovol
níka mohl se přihlásiti každý, kdo 15. rol
věku dovršil a 36. roku nepřekročil, vyjma vo
jenské vysloužilce, kteří až do 45. roku svého
stáři zváni byli. Vysloužilým šikovalelům a nad-
myslivcům dána naděje na hodnost důstojnickou,
oslatním pak šaržím zaručena táž šarže, kterou
měli u pluků. »Sludovaným« mladikům nabíd-
nuta z císařského rozhodnuti výhoda, že mohou
do dobrovolnického sboru vstoupit jako kadeli
s prominutím zkoušky. Dále bylo vyhlášeno, že
dostane každý za způsobilého uznaný a do
sboru zařaděný dobrovolník »na ruku« dese
zlatých, vysloužilé šarže pak že obdrží po
palnácti zlatých. Služební závazek stanoven
Čechy
Praha
30
article
jenom na čas télo války. Jakožto uniforma zvo
leny: zelenavě šedý kabát s přeloženým zeleným
límcem a bilými knofliky, léže barvy spodkyse
zelenými lampasy, kulatý klobouk s kohoutím
chocholem, černé řemení a ostatní části mon-
tury a prádla dle obecného vojenského před-
pisu. Zbraní byla krátká myslivecká puška
s polobodákem. Dobrovolnický sbor měl dvě
kategorie: sbor myslivecký, jakožto elitu a sbor
střelecký jakožto hlavní massu.
V Praze položen začátek najímání na den
26. května, na venkově ke dní 30. května. Na-
jimucími místy mimo Prahu byly: Plzeň, Krá-
lové Hradec, Terezín, Čáslav, Mladá Boleslava
Písek. Kromě těch bylo však každému volno
přihlásiti se u kteréhokoli e. k. okresního úřadu
(soudnictví nebylo tehda ještě od politické
správy v nižších instancích odděleno). Okresní
úřad byl povinen obstarati prohlídku dobrovol-
níků a jich dopravu do najimacího města.
Praha
Plzeň
Terezín
Čáslav
Mladá Boleslav Písek
lová Hradec
31
article
Dne 26. května o 8. hodině ranní začalo
tedy v Praze najímání dobrovolníků. Slavný
tento válečný akt konal se v králodvorských
kasárnách, jež nedávno, zároveň se starou ka-
detní školon novému stavebnímu ruchu padly
za oběť. Nad vraty kasáren vlály praporce ra-
kouské a české. Již záhy z rána stály před ka-
sárnami zástupy zvědaveů, kteří bezpečně oče-
kávali, že assentýrka dobrovolníků provázena
bude řaďou směšných výjevů a drobných vese-
lých příhod. Ve své naději nesklamali se tito
zvédavci potud, že bylo všechno zúčastněné
nezúčastněné obecenstvo kolem v nejlepší míře
a že místo jakéhokoli nadšení se všech stran
dobré i špatné vtipy se rojily a občas také sal-
vami smíchu provázeny byly.
V nádvoří kasáren shromáždilo se tim ča-
sem asi 300—400 boje- nebo závdavku chtivých
mladých mužů lehčího druhu, valně podobných
nadějnému dorostu, který od nepaměti, věčně se
omlazuje a znovu rodě — v čele každé vojen-
ské hudby elastickým a přece dunivým krokem
odhodlaně křáčí. Šístky byly toho jitra zvláště
pečlivě uhlazeny a knírky zcela dle Gyulayova
předpisu černě navoskovány. Jinak byla toiletta
po válečných vavřínech prahnoucích kandidátů
Marsova tému ve své obyčejné, všední míře zů-
stavena jako na znamení, že její nositelé při
vstupu do vojenského stavu vším občanským
hotovi jsou povrhnouti. Ale vážně se pánové
při tom tvářit musili, sice by je byli z kasáren
snad vyhodili. Snad — ale kdož ví!
Šístek
Gyulayův
Marsův
Praha
32
article
Když bylo příslušným způsobem odirou-
beno, začalo najímání. Hudba pražských (měst-
ských) granátníků zahrála rakouskou hymnua
hrála pak celý den veselé kousky. Také české
národní písně, čímž dle starých vzorů dáno na
srozuměnou, že brancům, když do boje táhnou,
všeho možného se dopřává . . . Assentování
provádělo se obvyklým, známým způsobem, jen
že s obráceným mravním efťsktem, ježto od-
hodlanci, kteři za nezpůsobilé uznáni byli,
mrzutě za ušima se škrábali.
Celé dopoledne přicházeli ke kasárnám nov
dobrovolníci, majíce na čepieích zatknuté zelené
větvičky. Odkudsí z pražského okolí přišel zá-
stup mladých mužů s jakýmsi praporem, prozpě-
vuje oblíbenou tehda pražskou kantátu: »Když
jsi mne nechtěla, vem si rasa, budeš mít každý
den kousek masa; v pondělí, v úterý, ve středu
zas, abysi věděla, že té má ras!« Což mělo za
následek, že »plácek« mezi kasárnami a hostin-
cem »U tři sekyrek« hřímavou ozvěnou té reso-
lutní písně se otřásl. Policajti byli toho dne
velmi shovívavi a zavřeli přiležitostně jedno nebo
obě — uši.
O 6. hodině byla assentýrka přerušena. Vý-
sledek její byl dosti slušný: najato prvního dne
87 mužů, 6 z nich k »mysliveům«. Dva odve-
dení dobrovolníci, patrně kavalíři, zřekli se pe-
něžního daru »na ruku«; 78 najatých dostalo
po 10 zlatých, 6 vojenských vysloužilců po 15
zlatých. První dva assentovaní — jejichž jména
tehdejší pražská kronika pro věčnou paměť za-
znamenala — Moučka a Poppe, obdrželi kromě
Moučka
Popp
Odkudsit