2
masthead
V Praze, v úterý dne 5. března.
Praha
3
masthead
K čislu 64.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
4
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Prave
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíe 3 K 80
6
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Čam je též redakce
a expedice.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listá“.
Telefonické zprávy „Nár. Listá“.
Z Vídně, 5. března. Soudní tajemník
v Mor. Ostravě dr. August Geling byl
jmenován okresním soudcem v Bystřici pod
Host. a soudní adjunkt v Třebíči August
Srbe cký soudním tajemníkem v Moravské
Ostravě. Přesazeni byli soudní tajemníci
Frant. Stiasny v Úherském Hradišti do
Brna, dr. Jan Onz v Uherském Hradišti do
Znojma a přidělen službou do Brna, Ri-
chard Pilawka v Hodoníně do Opavy.
Emanuel Hanák ve Fryštáku do Úher-
ského Hradiště. Soudnímí tajemníky byli
jmenováni soudní adjunkti: Julius Pánek
v Hodoníně pro Hodonín, Frant. Vrzalv
Kroměříži pro Velké Meziříčí, Frant. Spora
ve Fryštáku pro Fryšták, Jos. Purcner
Přerově pro Uherský Ostroh a dr. Hugo
Russe pro Mor. Šumperk.
Z Vídně, 5. března. Referovali jsme
o mandátě p. Klofáče v oddělení VIII.
doktor
Geling
Srb
František
Onz
Emanuel Hanák
Julius Pánek
Hugo Russ
Mor
Klofáč
Vídeň
Morava
Ostrava
Bystřice
Třebíč
moravský Ostrava
Úherský Hradiště
Brno
Znojmo
Ri
Hodonín
Opava
Fryšták
Úhry
Velká Meziříčí
Jos
Přerov
Šumperk
Vrzalv Kroměříž
8
article
Byly nám k disposici dány tyto cifry: Při
užší volbě v V. kurii litomyšlské bylo ode-
vzdáno celkem hlasů 452. Podle toho činí
absolutní většina 227 hlasů, počítají-li se
všechny odevzdané hlasy. Protože p. Václav
Klofáč dostal jich 236, které se na jeho
prospěch počítaly, měl by o 9 hlasů více
než obnáší absolutní většina. Vyšlo však na
jevo, že ze 452 hlasů odevzdaných musí býti
34 jich prohlášeno zcela neplatnými, protože
odporují pravidlům o volbě vůbec a o užší
volbě zvláště, neznějíce na určité, nepo-
chybné jmeno kandidátovo.
Odečteli se od 452 hlasů 34 nepočíta
telných, zbude všech platných hlasů 418.
Absolutní většina platných hlasů činí tudíž
210. Odečte-li se z 236 hlasů, důvodně pro
p. Klofáčeodevzdaných, 34 hlasů ne-
platných, zbudou proň pouze 202 hlasy.
z čehož vidno, že mu k absolutní většině
schází 8 hlasů.
Z Vídně, 5. března. Pojednávajíce
situaci parlamentní, způsobené přijetím zná
mého trojdílného jednacího pořadu, listy
všelicos hádají o klubu českém a jeho ujed-
nání s vládou. Jeden žurnál dokonce vypo-
čítal, že Čechům zaplaceno za souhlas k vy
Klofáč
Čecho
Vídeň
9
article
řízení zákona o rekrutech, proti kterému
ani loni neprovozovali nižádné obstrukce,
30 millionů korun, kterých vesměs
bude užito pro království české nebo pro
jeho metropoli.
Nejvíce podrobností uveřejňuje »Neue
Freie Presse«. Byly jí patrně
dány vládou, aby pozornost obrá-
tila se na stranu jinou. Jmenovaný
list sděluje, že Praha dostane státní příspě-
vek na assanaci, na vodovod a
kromě toho že budou dány sumy na re-
gulaci horního toku labského.
na úpravu řek vůbec a na lokální
dráhy, a že vůbec všechny státní příspěvky,
které se povolí na investice, Čechy žádané
pro Čechy a Moravu, budou sloučeny skrz
junctim s předlohou investiční. Konečně
oznamuje »Neue Freie Presse«: »Byl
úmysl vlády, poskytnouti městu Praze zúro-
čitelnou půjčku 10 millionů kor..
Obec pražská nedávno se usnesla na
této půjčce, kterou hraditi chtěla dopravní
prostředky, assanaci a vodovod. Půjčka ta
dosud effektuována nebyla. Zemská banka po-
skytla by půjčku tu při kursu 91. Kdyby
stát povolil obci pražské půjčku, bylo by to
pro ni ziskem asi 1 millionu. Loni českému
výkonnému výboru taková nabídka vládou
stala se způsobem důvěrným.
Čechové však nebyli ochotni na ni při-
stoupiti. Popírá se nyní, že nabídka ta byla
obnovena, naopak vláda způsobem jiným,
městu Praze výhodnějším osvědčí svůj zájem
pro obecní reformy hlavního města králov-
ství českého.
Čecho
Praha
Čechy
Morava
Neue Frei Presse
10
article
Netřeba dodávati, že ve sděleních, zprá-
vách a tvrzeních těch je bez odporu čás
pravdy, ale celá pravda to není.
Tu pak snaží se listy levice vypátrati. Dou
fámé však, že počínání to zůstane marným.
»Neue Freie Presse« v úvodn
stati pochybuje, že vůči Čechům dr. K ör ben
zachoval se podle svých slov, v panské sně-
movně v sobotu pronesených. Naopak list
má důminku, že ministrpresident
Čechům koncese učinil, neboť ne-
tvrdí se prý dokonce, ze Čechové i tu
malou koncesi, kterou učinili navzájem děl-
nosti sněmovny, poskytli bez náhrady
Kromě toho dlužno míti na mysli, že
Čechové nemluvili nic o hospodářských vě-
cech, nýbrž o požadavcích národ-
ních, o dostiučinění, a protože vše-
chno jednání s vládou vedlo se tajně, vzni-
kají bezděky pochyby, zdali se později ne-
ukáže, že také otázky toho druhu měly roli
při zastavení obstrukce.
A kdyby na krásně pochyby ty mohly
býti zaplašeny, namanuje se otázka, jak
bude podruhé? Obstrukce může propuknouti
každým okamžikem a Čechové jsou s to, by
vládu, uráčí-li se jim, donutili k novému
jednání. Přestanou potom na požadavcích
hospodářských anebo politicky neutrálních?
Nedospějeme snad potom jistě opět k ne-
blahé politice postulátní ?
Čecho
Neue Frei Presse
11
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z Vidně, 5. března. (C.-B.) Císař pro-
půjčil místodržitelskému radovi a okresnímu
hejtmanovi v Litoměřicích Karlu Schl5-
glovi za příčinou jeho odchodu na vyžá-
daný trvalý odpočinek řád železné koruny
III. třídy s prominutím tax.
Z Vídně, 5. února. (C.-B.) Třetí od-
dělení průmyslové rady konalo včera
za přítomnosti ministra obchodu svob. pána
Calla schůzi, v níž podával zprávu říšsky
poslanec Kitschelt o návrhu Pro-
skowtze o vydatném zvýšení státních sub-
vencí pro vyšší obchodní školy. O tom roz-
předla se delší debata, v níž hlavně bylo se
přimlouváno za sestátnění obchodního škol-
ství a hlavně za přeměnu trojtřídních vyšších
obchodních škol na čtyřtřídní vyšší ústavy.
Bylo usneseno navrhnouti plénu resoluci, aby
byl při prodejích surovin státem vzat za stej-
ných nabídek a podmínek z ciziny zřetel na
domácí podniky průmyslové a živnostenské,
jež suroviny ony spracují a těmto dána
přednost.
Z Pešti, 4. března. (C.-B.) Socialisté
Hugo Grossmann a Arnold Wein-
berger, kteří vhodili v pátek do zase-
dací síně poslanecké sněmovny tiskopisy
Císař
Schl
Calla
Kitschelt
Hugo Grossmann
Wein
Litoměřice
Vídeň
Pešť
poslanecký sněmovna
13
article
Šílenství?
Šílenství?
el »Povím ti něco« pravil mi přítel, přikloniv
se ke mně; pak, zmlknuv na chvíli, jakoby
přemýšlel, neprozrazuje-li tajemství (seděli jsm
sami v koutě kavárny, jež v jedenáctou hodinn
noční bylo nezvykle prázdna), počal vypravovati:
»Víš, že od smrti své nezapomenutelné
matky žiji zcela samotářsky. Jedinými přáteli,
již oživují moji samotu, jsou knihy. Dobře víš,
že byl to jmenovitě Nietzsche, jenž naučil mne
znovu »žíti«. Nikdy bych nebyl věřil, že nabudu
jednou tolik energie k životu a práci, kolik
jeví se jí u mne nyní. Vzpomínaje na své bý-
valé chvíle, kdy nešťasten nad tím, že nebylo
mi životem dopřáno státi se malířem, jak vždy
jsem toužil, a já přinucen vykonávati práci, k
níž necítil jsem pražádně lásky, divím se, že
nepodlehl jsem některé z těch trapných nálad,
v nichž jsem všechnu energii k životu utápěl.
A přece v té době nikdy nebyl jsem zachvácen
takovou okamžitou nechutí k životu a touhou
po smrti jako před několika dny.
Bylo to z rána. Pocítil jsem pojednou
takovou lítost nad sebou, nad svým životem.
svou prací a hořká bolest zalila moje nitro.
Nietzsche
14
article
Zdálo se mi, jakoby někdo cizí znovu odhalíl
přede mnou celou tu marnost života, celý ten
úděs z toho snu, který zoveme životem. Ač byl
jsem sám v lékárně, přec zdálo se mi pojednou
jakoby někdo druhý stál vedle mne a našeptá-
val mi tajemná slova o bezúčelnosti všeho ž-
vota a o věčném klidu posmrtném. Tušení to
bylo tak mocné, že se mne zmocnila instink-
tivní hrůza, a já nebyl schopen svoji vůli při-
vésti k nějaké činnosti. Když konečně vybavil
jsem se z toho strnutí (nevím ani, jak dlouho
trvalo), byl sem nucen omluviti se na několik
hodin svému chefovi, neboť výslednicí toho
stavu byla bezmezná nechuť k práci. Od té
doby však neopakoval se u mne podobný stav.«
»Znám podobné chvile lítosti a smutku«
pravil jsem, když se přítel odmlčel, »vzpomí-
nám: stalo se mi kdysi dokonce, že jsemv
takovém okamžiku neodolal hojnému pláči,«
přiznal jsem se, bych tvrzení svoje učinil zá-
važnějším; přece však uznával jsem případ
přítelův za dosti neobyčejný. Znal jsemo však
nálady jeho z minula, abych vypravováním jeho
byl znepokojen.
15
article
Minul týden.
Za smutného nedělního odpoledne kráčel
jsem po Nábřeží. Olověné nebe jakoby trpělo
hojností nevyplakaného deště nad holými větvemi
stromů, jež jako, zdvižená ramena bídy k němu
trčely. Veliký smutek plnil duši ze vzpomínek
visících nad všemi opuštěnými místy. Maně
vzpomínal jsem poslední rozmluvy s přítelem
o jeho ranní náladě a spěchal jsem dnes s
větší touhou než kdy dříve navštívit přítele,
jak bylo každé neděle mým zvykem. Nabyl již
opět chuti k práci? Či opakovaly se u ného ty
tíživé a hrozné chvíle? takové a podobné otázky
střídaly se v mé mysli .. . Cestou zastavil jsem
se doma, bych k příteli vzal vypůčejnou knihu.
Odcházeje teprve všimi jsem si nočního s tolku,
kamž posluhovačka obyčejně kladla došlé do-
pisy. Ležel tam jediný dopis, z jehož adresy
poznal jsem písmo přítelovo. »Proč mi píše ?«
»Je snad nemocen?« Nedočkavě otevřel jsem
dopis a čell jsem
16
article
»Příteli,
nikdo nedovede vylíčiti chvíle, jež mne přepa-
daly každého rána tohoto téhodne, Ten »druhý«,
o němž jsem Ti vykládal, navštěvuje mne každo-
denně, aby mne trýznil nekonečnými důvodyo
marnosti života. Chvílemi zdá se mi vše jako
příšerný sen a bráním se křečovitě mysliti na
»něho«; co však platno, když v následující
chvíli hrozná bázeň a tušení ohlašují přích o
»druhého«, jenž trápí mne výčitkami »proč
váhám zbaviti se pout života, když mi kyne
věčný klid?« Některé okamžiky odhodlán jsem
jiti s »ním«, opustiti všechno, ale váhám přec.
Proč? Nemám síly? Či věřím dosud sobě?
Zda přestane mne trýzniti? Či poslechnu
jeho hlasu? Teď opustil mne na chvílin — kdy
přijde zase? O vím! Zejtra ! Zejtra!! Však
zejtra se vše rozhodne! Někdo zvítězí ! Bud
já, neb sonei Přijď a uvidíš!
Tvůj Karel«
K příteli ! Snad ještě zápasí! Snad není
rozhodnuto! ..
Bylo rozhodnuto
U své knihovny ležel přítel; v jeho obličeji
byl výraz nevýslovného klidu —
Příteli, měl pravdu ten »druhý«?
Karel
Buda