Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

8. srpna 1909. Číslo 212.

4 article

v té věci ve sněmovně poslanecké sociálními demokraty, a byv pak jimi usvědčen z nepravdy. neobjevil se už ve sněmovně, načež byl dne 1. prosince 1907 sproštěn úřadu a jeho nástup- cem v kabinetě Beckově jmenován gen. Georgi V Praze, 2. srpna. (Přípravy k zem ským volbám ve Slezsku.) Těšínští Po- láci jmenovali již své kandidáty pro zemské sněmovní volby slezské. V sobotu dne 31. m. m. sešli se v polském Národním domě v Těšíně zástupci slezských národních demokratů a svaz- ku katolického a dohodli se, že tentokrát budou při volbách postupovati svorně. Kandidovati bu- dou opět jen ve třech venkovských okresech a sice ve fryštátském dosavadního poslance Frant. Halfara, v těšínském dra. Jana Michejdu místo Jiři Ciencialy a v bílském P. Josefa Londzina místo dra. Jana Michejdy.

František Halfar Michejda Ciencial P Londzin Praha Slezsko Těšín národní dům

5 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. Památka bítvy grunwaldské. Příštího roku mine 500 let od památné bitvy grunwaldské, v níž mezi Dubrovnou Ostrogem polský král Jagaillo, litevské veliké kníže Vitovt spolu se smolenským ruským plu- kem Jurije Luguevijeviče způsobili německým křižákům rozhodující, těžkou porážku. V bitvě grunwaldské, jež rozhodnuta chrabrým vojskem smolenským, bojovali také, jak známo, Čechové, jež vedl Jan Žižka z Trocnova. Porážka Němců byla strašna; zůstalo jich na bojišti okolo čtyři- ceti tisíc, patnáct tisíc padlo do zajetí a zbývají- cích 25.000 jedva se zachránilo útěkem. Spolupracovník „Nov. Vrem.“, Al. Pilenko. píše o památné bitvě: Bitva grunwaldská má pro Slovany veliký, téměř symbolický význam. Byl to jediný moment v celé historii polsko-ruské, ve kterém se Slované, odloživše své spory, spo- jili v tak mocný zástup, že mu nebylo strašno an proslulé vojsko německých křížových rytířů.

Luguevijevič Čecho Žižek Němec Slovan Trocnov Slovan veliký

6 article

Nikdy, ani před tím, ani potom, slovanská věc neprojevila se tak skvěle, jako po výmyslu, tak po účincích. Němci, ač by rádi zmenšili úspěch spojených polsko-rusko-českých vojsk u Grun- waldu, nemohou dosud upříti, že bitva u Tannenbergu — jak ji jmenují Němci — byla pro německý postup na východ ranou tak těž- kou, že po celé století se z ní nevzpamatoval. Žijeme v době — píše — A. Pilenko — v níž slovanská vzájemnost počíná opět vzrů- stati. Náležitá oslava bitvy grunwaldské byla by tedy velice místna. Germanism podobně, jako počátkem XV. století, dere se na nás každým dnem prudčeji a energičtěji. Záchrana Slovan- stva spočívá ve vzájemném smíru. Jsou si toho vědomy vzdělané kruhy v celém Slovanstvě. Ale jest třeba silného popudu, aby spadla záclona s očí slepých. Soudím, že takový popud nej- snáze může býti dán ve formě veliké oslavy pětistého jubilea onoho dne, kdy spojené Slo- vanstvo ukázalo Němcům svou pravou sílu.

Němec A Pilenko Tannenberg spojený St Slovan

7 article

Řecká vlajka na Krétě. Z Londýna, 31. července. (Původní zpráva „Nár. Listů“.) Ve Foreign Office posud nemají oficiálních zpráv o vztýčení řecké vlajky nebe aspoň vlajky jí podobné nejen na kasárnách nýbrž i na jiných veřejných budovách v Kanei Ostatně nikdo, jak se zdá, nepřikládá valného významu této manifestaci, která se skoro před- vídala. Foreign Office telegrafovala svému zá stupci na Krétě, aby sdělil podrobnosti. Tureck vláda neučinila posud Anglii ani jiným vel- mocem žádného oficiálního sdělení. Kdyby nebylo vnitřní revoluce ve Španěl sku a jeho války v Marokku, mohli by se diplo- maté s klidným svědomím odebrati na prázd J. Goudurier. niny.

Španěl J Goudurier Kréta Londýn Anglie Maroko

8 article

Popravy a nepokoje v Persii. Mladičký nový šach perský přijal diploma- tický sbor cizích států a rozmlouval s členy jeho neobyčejně rozvážně a živě. Nebylo na něm znáti té sklíčenosti, o níž se dosud mluvilo. V ministerstvu vojenství nalezly prý se do- klady, svědčící o tom, že měla býti Persie dána na pospas Rusku. Zdá se, že ale při tétc sama citelnou škodu, neboť zmíněná osoba hodlala si koupiti jízdní lístek, avšak umačkána jsouc, již se k tomu nedostala. Hlasitě voláno po tom, proč při návalu tak výjimečném neotevírá se pokladna vedlejší, jež je tam sice umístěna, ale, jak nám úřadník jeden vlídně a ochotně vysvětlil, smí podle instruket býti otevřena teprve tehdy, pomačká-li se lidi tolik, aby již stálo za tc, povolati ochrannou stanici... Ostatně prý ta reservní pokladna smí býti otevírána jen ve dny zvláště význačné, když na př. pan ministr dopravy má svátek, nebo narozeniny .. Kromě toho ještě prý jiná jest příčina, proě nelze i při výjimečném návalu vydávati lístky u druhého okénka. Od okénka toho existují prj tři klíče, právě tak, jak tomu jest při sv.-václav- ské kapli. Jeden klíček má v uschování místo držitel, druhý je v rukou kardinálových, a třeti jest v uschování buď u zemského maršálkač v rukou starosty měst pražských — úřadní nevěděl zcela určitě. A poněvadž bylo časně. ráno před šestou, ani prý by se neslušelo, bu- diti tak velké pány. A než prý by se všichn sešli, vlak zatím dávno již odjede. Což bylo ovšem pravda, jíž uznali i rýpalové největší.

Persie Rusko

9 article

Ještě nikdy v celém svém životě nepocíti jsem tak velké, ryzí, krásné a nezkalené radosti jako tehdy, když jsem konečně, s lístkem v ruce, živ a zdráv vyprostil se ze zástupu, v němž snadno mohl jsem býti sedmnáctým, jemuž bylo vypíchnuto oko deštníkem či holí, což je vlastně lhostejno, třetím, jemuž zlomena byla ruka, pá- tým, jemuž zlomeno nějaké žebro, atd. Jen jediná okolnost, že jsem na výlet jet musil bez klobouku, jenž v tom návalu ukončil svoji sotva započatou pouť pozemskou a za hynul bídnou smrtí ušlapáním, jen tato okolnost poněkud — pravím: poněkud kalila moji radost nad tím, že konečně přece jen sedím ve vlaku a jedu na výlet. A o tu opravdu velkou, čistou, největší ra dost svého života, že mne u kasy neumačkali byl bych na jisto býval chudším, kdybych byl toho dne zůstal doma a nejel nikam. A kdy- bych byl na vlastní oči neviděl, jak s péčí a lá- skou vpravdě otcovskou dbají milované naše dráhy o nás, kdož jsme jejich mílým p. t. cestu B. K. jícím obecenstvem . .. zprávě běží o pouhý klep z německých pra- menů, aby způsobeno bylo mezi Anglil a Ruskem rozjitření. Zatčen byl bývalý ministr financí pro četné zpronevěry státního jmění. V Teheraně v mi- nulých dnech odbyty další popravy přátel vůdců starého režimu, zvláště šejka Haz Ol- »Berliner Tagblatt« oznamuje, že dojde přece k odvolání Ljachova a k povolání něme- ckých instruktorů k perskému vojsku, aby zlomen byl tak ruský vliv v zemi. V Kermanšachu a Širasu vypukly veliké ne pokoje, tak že na ochranu anglického konsulátu v Širasu vyslati byla nucena britská vláda 5 indických jezdců. Jak se oznamuje, stojí ruské přední od díly vojenské pouze 6 hodin cesty před Tehe- ranem.

Ljachov Rusko Berliner Tagblatt Haz Ola

11 article

Protiněmecká opatření v Ilalii. Protiněmecká »Giornale d'Italia«, poukazujíe na to, že vláda německá vyžaduje od italských dělníků do říše přicházejících zvláštní legitimace jinak je vůbec netrpí v obvodu moci svojí, na- vrhuje, aby podobné legitimace žádány byly i o Němců, do Italie přicházejících, ano, aby o nich žádány byly i zvláštní poplatky za ně Smutno dost, že »slabá« vláda italská hodl zakročiti proti šikanování svých poddaných v Ne- mecku — což by silné vládě rakouské ani v snu nenapadlo.

Němec Giornale d ' Italia

12 article

V Praze, 2. srpna.

Praha

13 article Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy

Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy konal včera řádnou schůzi, již o 1/45. hod. odpol.v přítomnosti 43 členů zahájii starosta dr. K. Grol. Lože a zalerie spoře navštiveny. Desolátní poměry železniční. Interpelace zahájil p. ob. st. V. Březnovský zmínkou o žalostných železničních poměrech v Pra- ze. Pravil, že obyvatelstvo Prahy bylo zvyklé na menší zpozdění vlaků, neboť bylo chlácholeno, že po stavbě Františkova nádraží těmto nepříjemným po- měrům bude odpomoženo. Ale poměry jsou čím dále tím horší, neboť opozdění vlaků dosahuje nž půl- druhé hodiny! Bude nejlépe, když se jízdní řád o příjezdu vlaků do Prahy opatří poznámkou: „Vlak přijede podle okolnosti.“ Nečiním výtku úřadnictvu ale vytýkám, že je zde úřadnictva málo. Železničn ministerstvo na Praze velice spoří a to je zvláště vinno! Kdyby se něco podobného stalo v některén rěmeckém městě, tak by tam nádraží demolovali Máme státní železniční radu, nechť se někteří jej- členové v neděli přijdou podívat na pražská ná draží. Co zemřel inž. Kaftan, ve státní železniční ra- dě nikdo se o Prahu mstará! Řečník činí dotaz, zde prosidium je ochotno všechny potřebné kroky učinit aby těmto žalostným poměrům na příště bylo za- bráněno. — Pan starosta dr. K. Grož uvedl, že radn městská těmito záležitostmi již se zabývala, aby do- sáhla, by železniční spojení s Prahou bylo prove- deno řádným způsobem. Stesky p. Březnovského jsou oprávněny, zejména v létě, neboť poměry jsou oprav. du desolátní. Rada městská učiní veškeré příslušno kroky, aby těmto poměrům bylo odpomoženo a ná- prava zjednána. (Pochvala) Neblahé materlální poměry industrlál ních učitelek.

doktor K Grol V Březnovská Františkův Kaftan Březnovský Praha

14 article

Pan ob. st. okresní soudce Krouský činí dotazv příčině neblahého materiálního postavení pražských učitelek industriálních, jichž nepatrné příjmy nedosa- hují ani existenčního minima. Z 50 učitelek industri- álních jest 29 výpomocných, tedy bez nároků, n pensi. Nové a nové výpomocné síly protekcí jsou pří jímány na úkor sil již dříve přijatých. Nynější se- znam čekatelek za výpomocná místa nese číslo 188 Tím klesají příjmy jednotlivých, řídici se dle počtu hodin a znemožňuje se dosažení určité výše hodin. jež podmiňuje definitivu. Nejstarší výpomocná indu- striální učitelka slaviti bude za 18 měsíců čtvrtsto leté jubileum působnosti ve sluzbách obce pražské — bez nároků na pensi. Nejpozději přijatá výpomocní síla požívá ročního služného, jež činí denně 1 K 50 h — tedy méně, než má obecní metař. Řečník odůvod- ňůje oprávněnost spravedlivých požadavků organi. sace industriálních učitelek pražských a navrhuje. aby k uryehlení definitivy obmezeno bylo další při- jímání sil výpomecných a vřele se přimlouvá, aby po příkladu jiných obcí českých i výpomocným in- dustriálním učitelkám obce pražské uděleno bylo při- bytečné nejméně ve výši 20% služného. — Návrh. dostatečně podporovaný, odkázán byl radě městské Vyřízení stavebních stížnosti. Zamítnuty byly stížnosti: Karla Šroubka restauratéra čp. 1601-II. na Václavském náměstí do stížnosti, aby opravil nátěr na průčelí restaurace (Magistrátu uloženo, aby úpravu tu na místě zjisti

Krouská Šroubek Václavský náměstí

15 article Eudba.

Eudba. Smetanův feslival. Z Luhačovic, 2. srp na. Smetanův festival v Luhačovicích vydařil se skvěle. O kulturním významu Smetanově promlu- víl nadšeně rektor české techniky v Brně prof. dr- Theurer. Večerní koncert byl důstojnou oslavou mi- strovou. Veškerá čísla byla dokonale přednesena Při koncertu účinkovali Marie Calma-Veselá Jiřina Schubertova, Baštářovo trio okteto Sdružení moravských učitelůa lázeňský orchestr, řízený kapelníkem Schustrem Druhého dne odhaleno bylo v domě Bedřicha Smeta- ny za přítomnosti příbuzných Smetanových, zem- ského hejtmana hr. Szerenyiho, jeho choti a četného obecenstva bronzové poprsí Smetanovo. Promluvili rektor Theuerer a vrchní reditel lázní luhačovických MUDr. Veselý. Okteto moravských učitelů předneslo slavnostní předehru ze Smetanovy „Libuše“. Odpo- ledne konána byla pouť lázeňských hostů ke hrobo Betiny Smetanové na hlbitově luhačovském. Zde promluvila tklivě paní Jindra Wurmová hrob ozdoben byl palmou a květy. Při večerní slav nostní serenádě a skvělém ohňostroji zpívalo okteto učitelů moravských Smetanovy sbory za velikého nadšení obecenstva. Přítomní Poláci a Rusové byl velice nadšeni. Jandův odložený populární koncert, který s měl dne 24. července o 1/28. hod. večer ve Schnel lově ul. 130 v Bubenči konati, koná se ve středu dne 4. srpna o 1/28. hod. večerní v malém sále So- kolovny Praha-VII. (Letná), s vlastním programem. bez spoluúčinkování p. Ed. Seidla.

Smetanův profesor Calma Schubertův Baštářův Smet Theuerer Veselá Libuše Smetan Wurmová Polák Rus Jandův Seidl Luhačovice Brno Theurer Bubeneč Praha Letná sdružený moravský učitelů Smetanův sbor

16 article Různé zprávy.

Různé zprávy. Blahoslavení chudí duchem. Jak dosud zji štěno, přibylo do Cách za 14denního uctívání ostatko více než 600.000 poutníků a cizinců. — Katastrofální zemětřezení v Mexiku. Z Me- xika, 2. srpna. (K. k.) V telegramu z Acapulca se oznamuje, že prudké otřesy trvaly také noděli. Nejprudší otřesy pocítěny byly v sobotu odpoledne, při nichž hladina mořská v přístavu opad- la o 33 stop a později opět bouřlivě voda stod- pla a zaplavila ochranné hráze. Poško- zené domy byly dynamitem pobořeny = Krádež v museu. Z Berlína, 2. srpna V noci na včerejšsk ukradli neznámí pachatelé v museu císaře Bedřicha zlaté, střibrné a měděné pruty, dva zlaté řetězy i misku ze zlata a stříbra v úhrnné ceně 10.000 marek. Zlodějí, dva asi dva- cetiletí mužové, pravili dozorci, že jsou montéři a ž si šli pro své nástroje, načež bez překážky odešli. = Ohromný lesní požár. Z Curychu, 2. srpna. Lesy na celém pohoří nad Taraspem jsou v plamenech. Plameny hořících smrků a jedlí šlehají do ohromné výše, skýtajíce hrůzokrásný pohled p západu slunce. Veškeré snahy basičstva, obmeziti obrovský požár, jsou marny.

Bedřich zlatý Cáchy Mexiko Acapulco Berlín Curych Tarasp Ixik

17 article

a polřebně zařídil.) Zdeňky Holcově a Boženy Vře- štálové proti nepovolené lhůtě k vyklizení nepovo- leného bytu v čís. 225-I. v ulici Řetězové. Vyhověno stížnosti Em. Kabešové proti ne- povolené úpravě průčelí domu čp. 203-I. v ulici Anenské; Čeňka Exnera v záležitosti stavby domu v Libni. Částečně vyhověno stížnosti Českého evan- gelického sboru a. v. u sv. Salvatora v Praze do na- řízení na předložení plánů na přestavbu komínů v postranních lodích kostela. Při jednání o stížnosti p. K. Šroubka uvedl p ob. st. Březnovský, že úprava zevnějšku jeho restaurace jest velmi vkusná, ale není vyloučeno, že přijde znalec secesionista a vysloví se proti téu- pravě. Doporučuje, aby magistrát přesně stanovi barvy, jichž se smí při opravě průčelí domů po užívati. Při jednání o stížnosti Ad. Mendla do nařízení aby reklamní nátěr na facádě domu č 749-I. v ulic Haštalské byl odstraněn, přimlouval se p. ob.st Kaše, aby stížnosti se vyhovělo, ježto nápisy jsou české a nutno tedy na tu okolnost bráti zřetel. Ne- můžeme přece postupovati proti českým poplatníkůn tak, jako to činí města ve zněmčeném území. Prct zatahování českých menšin do debaty protestoval dů- razně p. ch. st. Mattuš, který prohlásil, že sbo poslupuje spravedlivě proti každému, ať je Čec nebo Němec. Po trojím hlasování byl návrh p. Kaše schválen 22 proti 21 hlasům.

Holcův Božena Kabeš Exner svatý . Salvator K Šroubek Březnovská Mendl Kaše Mattuš Němec Libeň Praha dom č 749I Ada

18 article

Různé záležitosti. Po referátu p. cís r. Schröttra dodateční schválen náklad 3000 K na vydání článků o obco vací řeči Povolen obnos 4500 K na výměnu filtračníh matertálu nad drenážovým potrubím staroměstsk vodárny Usneseno, aby v asanačním obvodu pražském zakoupen byl od nezletilé Marie Toupalíkové dům č 234-V, v ulici „U starého hřbitova“ za cenu 22.50 kor. Schváleno, aby rytířskému řádu Křižovníků prodány byly části parcely č. kat. 163/3 při prodlou- žení ulice Platnéřské ve výměře 106 m2 a 66 mí za cenu 80 K za m s právem koupě zpáteční ku ploše 106 m pro případ stavby nábřeží a aby pr týž případ schválena byla cena 80 K za m2 za část stavební parcely Křižovníků č. kat. 203 ve výměfe 44 m2. — Usneseno, aby od pana Karla Schöpla. pak pí. Ludmily Kuchařové a slč. Anny a Jenny Schöblových k účelům regulačním v Podskalí zakou pena byla realita čp. 395-II. ve výměře 654 čtver sáhů za cenu 270 K za 1 čtver. sáh. Na zřízení části proplachovací stoky pro hlavn stoku č. IX. a shybku karlínskou a uličního potrub mezi Těšnovem a novým mostem povolen náklao 16.000 K. Na zřízení pamětní desky sochaři Ferd. Max Brokoffovi na kostele sv. Martina ve zdi povolen ná- klad 2600 kor.

Schröttra Toupalík Schöpl Kuchař Anna Jenna Schöblový Ferd Brokoff Martino Podskalí Těšnov m 2 395II

19 article

Pozemky pro úřadnícké domy. Referent p. mag. rada dr. Stein projednal ná- vrh, aby Družstvu pro stavbu úřadnických domů v Praze, zapsanému společenstvu s ručením obmeze ným, prodána byla čtyři staveniště ve skupině XIl asanačního obvodu v ulici „U starého hřbitova“ v výměte 575 čtverečních sáhů za cenu 320 K za ka ždý čtvereční sáh. Pan ob. st. Schick vyslovil se proti tomu, aby se staveniště k tomuto účelu prodávala. Pozemky ty byly předurčeny ke stavbě levných bytů a s dí- nami pro řemeslníky a proto se přimlouval, aby po zemky byly prodány p. arch. Weyrovi. Družstvu mobla by se prodati jiná vhodná místa. Navrhova vrácení záležitosti radě městské. Pan ob. st. Pešek podporoval návrh referent zejména z toho důvodu, aby se státnímu úřadnictvu poskytla možnost bydlení v Praze. — Pan c. r. N- votný uvedl, že družstvo se zavázalo zřídit v do- mech malé byty s dílnami, což p. arch. Weyr učini nechtěl. — Pan ob. st. Slavík vysvětlil, že česk státní úřadnictvo nežádá od obce pražské žádnou cběť. Na všech stranách se družstvu zajišťovala bla hovůle, až najednou v asanační komisi ozval se řá- stečný odpor. Děkuje příslušným činitelům za to, ž věc dostala se do sboru. Konstatuje, že po vystavení domů družstva bude sesílen česky živel na Starém městě za splnění žádosti družstva bude vám. státní úřadnictvo blahořečit. (Pochavla.) Pro návrh městské rady vyslovil se také p. o st. V. Kasalický. Pan ob. st. Mattuš pravil, že tento odpo proti prodeji pozemků očekával. Děje se to z pra vidla vždy, kdykoli se jedná o věc populární nebo obecně prospěšnou. Řečník obšírně dokládá, že jes to v zájmu Starého města i Joselova, aby pozemky byly prodány družstvu.

doktor Stein Schick Weyr Navrhův Slavík Mattuš Praha XIl

20 article

Pan ob. st. Kaše pravil, že výbor družstva zajisté nezná poměry U starého hřbitova, když se pro tamní pozemky rozhodl. Z celé Prahy svázej se tam mrtvoly, jsou tam židovské lázně — tyto okolnosti měly by být známy manželkám členů družstva a ty by jistě byly proti koupi. Nejlepší po zemky pro úřadnické domy byly by na Františku Pan ob. st. dr. Podlipný vylíčil historii pro deje těchto pozemků a dovozoval, že nutnými jsou také zájmy řemeslnictva. (Pan Březnovský: Chceme dopomoci, aby pátá čtvrt byla česká!) Nemůže se tvrdit, že ten, kdo je proti prodeji těchto pozemků jest nepřítelem úřadnictva. Sluší uvážiti, zda neměl družstvo jiné, vhodné pozemky a možno pochybo- vati o tom, že se úřadnictvo do těchto končin bude stěhovati. Po poznámkách pp. Náhlovského a Neu- manna konstatoval p. starosta dr. Groš, že sbos není způsobilý k usnášení o tomto bodu a odročií hlasování do schůze příští. O projektantech representačního domu Referent p. mag. rada Hrnčíř přednesl návrh aby projektantům obecního domu pp. arch. Balšán- kovi a Polívkovi povolen byli další honorář 75.00 kor. za vnitřní zařízení a výzdobu obecního domu u Prašné brány.

Kaše František doktor Podlipná Březnovská Náhlovský Neu Groš Hrnčíř Balšán Polívka Praha obecní dom

21 article

Pan ob. st. Štěpánek vytýká, že o této věc neměla příležitost uvažovati ani komise právnická ani finanění. Na programu sboru nebyla ivedena ani číslice honoráře. Vzpomíná dále návrhu dra. Ba štýře, který dělá advokáta celému reprosentačnímu domu, znějícího proti honoráři projektantů. Řečník kon- statuje, že mezi vinníky na překročení rozpočtu re- presentačního domu a na veškerém šlendriánu při jeho stavbě mají největší vinu projektanti. Pře- kročení rezpočtu bylo schváleno s podmínkou, že více nebude povoleno. A pojednou se o nový náklad přichází s novou formou. Není vyloučeno, že z nedlouho předloží se návrh na povolení 200.000 K na opatření ubrusů, talířů a pod. Řečník se diví. jak mohli ti dva projektanti se shodnouti, vždyt přece jsou to umělci naprosto rivalující. Sloučili s přece a sice z důvodů příbuzenských. (Pan Mattus volá: „Bohužel!“) Projektanti dle původní smlouv měli platit 200 kor. penále. K tomu nedošlo a míste penále mají dostat nový honorář. PHi tom zdá se že celý ten dům jest provázen kletbou. Řečník vzpo- míná zadání varhan, o nichž se vyslovili odborníci ale jejich hlasu se nedbá a varhany se zadají do Kut- né Hory! Rečník žádá sbor, aby hlasoval proti ná- vrhu rady městské, Starosta p. dr. Grož konstatoval, že přítomno jest pouze 24 členů sboru, odročil tudíž hlasování do schůze příští a ukončil jednání o 1/47. hod. večerní. Ke konci schůze žádal p. dr. Černý p. ob. st. Štěpánka o vysvětlení ve příčině zmínky o příbu- zenském nepotismu projektantů. Ježto je s jedním z projektantů zpříbuzněn, cítí se zminkou tou dotče- Pan ob. st. Štěpánek vysvětlení toto ihnec ným.

Štěpánek Mattus doktor Grož Kut

22 article

podal. Čechové ! Zaveďme všeobecně jednotný a dobrovolnou disciplinou výhradný národní kolek český, vydaný Národní radou českou ve prospěch souměrné podpory nejdůležitějších účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště. Konej každý, samosprávné a peněžní korporace, spolky i jednotlivci také zde svou národní po- vinnost! Národní kolky a účtenky kupujte v místních prodejnách!

Čecho

23 title

Denní zprávy.

24 article Architekt Josef Zitek

Architekt Josef Zitek Stavitel Národního divadla zemřel! V přl- vlastku »stavital Národního divadla« vrcholise význam architekta Zítka pro náš lid, jehož láska ke zlaté kapličce nad Vltavou zaručuje prvnímu jejímu staviteli trvalou paměť. Avšai i po stránce umělecké jest Národní divadlo nej významnějším jeho dílem, svědčíc svým monu- mentálním vnějškem a uměleckou výzdobou k níž zesnulý dal směrodatný podnět, o zname- nitém talentu a vzácné umělecké kázni Zitkově. Dr. techn. profesor architekt Josef Zitek. který již mnohá léta žil v ústraní, zemřel včer odpoledne ve svém bytě č. 7 na Ferdinandov nábřeží na Smíchově po delší chorobě zánětem plic, ve stáří 78 let. Architekt Josef Zitek se narodil 4. dubne 1832 v Praze. Dokončiv technická studia vstou- pil do stavební kanceláře J. Krannera, stavitel dómu svatovitského v Praza, kdež prováděl sou- téžný návrh votivního chrámu do Vídně. Vrátiv se ze studijní cesty po Italii, vstoupil do ate- lieru prof. van der Nülla a Siceardsburga, kdež mezi jiným spolupracoval na soutěžných ná- vrzích pražské České spořitelny, vídeňské uni- versity a bursy. Ministerstvo vyučování svěřilo pak Zítkovi vypracování návrhů na řecko-kato- lický kostel do Čanaloše a katolický koste v Rakové v Uhrách. R. 1859 odebral se na dvě leta opět do Italie. Tam jej vévoda sasko- výmarský pověřil vypracováním návrhu galeri pro cyklus maleb z Odysseie. R. 1862 vrátil se do Vídně, kde byl opětně přijat do atelieru van der Nüllova a Siecardsburgova, kde prová- děl podrobné nákresy pro budovu vídeňské dvorní opery. Mimo to navrhl pro hraběte J Černina některé stavby, opravy a umělecké předměty. R. 1863 vypracoval pak definitivní plány musea do Výmaru a měl zároveň dozor na tuto stavbu, kteráž byla dokončena r. 1868.

Zitek Zitkův doktor profesor architekt J Kranner kaplička nad Vltava Ferdinandov Smíchov Praha Vídeň Čanaloš Raková Uhry Výmar národní divadlo technický studio vsta Český spořitelna

25 article

Toho času navrhl také plán rozštření měst Výmara, jehožto středem nového okresu zvoleno Zitkovo museum. R. 1864 suploval stoliei architektury na akademii výtvarných umění v Vídni. V Brusselu bylo mu vévodou z Bsaufort- Spontinu svěřeno provedení několika návrhů staveb a přístaveb na zámku a panství vévo dově v Bečově v Čechách. Ke konci r. 1864 byl jmenován řádným profesorem nově zřízené stolice architektury na tehdejším zemském poly- tachnickém ústavě v Praze. Zde záhy po tom zúčsstnil se soutěže na Národní divadlo ná- vrhem, kterýž poctěn byl první cenou. Na zá kladě tohoto úspěchu bylo Zítkovi svěřeno pro- vedení veškerých podrobných nákresů, jakoz dozor na stavbu.

Zitkův Spontin Zítek Výmara Vídeň Brusel Bsaufort Bečov Čechy tachnický ústav v Praga národní divadlo

26 article

Vedle vyučování na technice byla odt doby tato stavba hlavní činností Zítkovou, ji věnoval se nepřetržitě od založení v květnu r. 1868 až do požáru divadla sotva dohotove- ného a jen provisorné pro dvanáct představen olevřeného, jehož střechu a vnitřek zničil požár 12. srpna 1881. Nynější vnitřek a střecha Ná- rodního divadla, jakož i přístavba do Tylova náměstí, nepocházejí již od Zitka, jenž po po- žáru následkem sporů se sborem pro stavbu Nár. divadla vzdal se veškeré součinnosti na rekonstrukci divadla. Sbor zadal následkem toho vypracování návrhů rekonstrukčních bývalému asistentu Zitkovu, profesoru české techniky Jo- sefu Schulzovi. Kromě Národního divadla jes také spolupůvodcem budovy Rudolfina v Praze Na tuto budovu byla vypsána soutěž a to podl podmínek soutěžných na dvě oddělené budovy. z nichž jedna měla pojmouti uměleckou galerii s velikou dvoranou, druhá pak koncertní s s místnostmi pro konservatoř. Prof. Zítek prof. J. Schulz navrhli oba ústavy v jediné bu- dově, zevně znatelně ve dva díly oddělené. Pr tuto odehylku od soulěžného programu nemobla býti udělena cena ani návrhu Zitkovu, ani Schulzovu. Myšlenka spojení obou budov v je- diný celek zamlouvala se však rozhodujícím či nitelům v České spořitelně, soutěž vypsavším. tou měrou, že oba projektanti jeji byli vyzváni, aby vypracovali společné defmnitivní plány Ru- dolfina, Mimo Prahu navrhl. Zítek ještě Mlýn skou a Novou kolonádu do Karlových Varů jejichž stavby také vedl. Když byla zemská technika rozdělena na českou a německou, prot.

Zítkův Zitka Schulz Zítek profesor J Schulz Schulzův Tylův náměstí Praha Karlová Vary národní divadlo Rudolfinum Český spořitelna

27 article

Zítek setrval na tschnice německé. Počátkem roku 1903—4 vstoupil do výslužby. Ačkoliv od dokončení Rudolfina v r. 1884 jako tvůrč architekt se odmičel, nepřestal nieméně působiti jako na slovo vzatý poradce (jako člen ředitel- stva stavby chrámu sv. Víta, komise umělecké při pražské obci, komise pro úpravu hradu Karlštejna a j. v.), jakož i jako člen znaleckýeh porot při velikých soutěžích architektonických (na zemské museum, na radnici staroměstskou na divadlo na Král. Vinohradech atd.). Ostatky zesnulého převezeny budou ve čivrtek z basiliky sv. Václava na Smichově do Malenic, kdež budou pochovány do rodinné hrobky.

Zítek svatý . Vít Král svatý . Václav Rudolfinum Karlštejn Smichov Malenice

28 article

— „Čas“ skončil škaredou aféru, nikoli první a bohdá nikoli poslední aféru svou. Ška- redá aféra, kterou „Čas“ v neděli skončil na prvním mistě své denní kroniky, vznikla — jak známo — z útoku na zemřelého zemského in- spektora Fr. Rosického; potom ji „Čas“ pře- váděl s pole na pole, pomáhaje si všelijak, aby dodatečně motivoval nekvalifikovatelný svůj útol proti „Národním Listům“. Sledovali jsme jej klidně po jeho zaječí klikatině, a když ji „Čas“ skončil, můžeme k ní nyní napsat epilog. Bude stejně klidný, jako stati naše dřívější. „Čas? rozvinul boj proti kariěře syna insp. Fr. Rosické- ho, mladého učence dra. V. Rosického a důkaz sve péče o rozvoj české vědy, který přece není mož- ný bez vývoje vědeckého dorostu českého, ma- nifestoval tím, že se opmezil na fakt: mladý Rosický je synem starého Rosického a proto po stupoval rychle. Že kolega mladého dra. Rosi ckého, stejné doby služební, postoupil stejně „Čas“ zamlčoval a umlčoval tvrdošíjně, ačko právě tento moment je pro objektivní úvahu roz hodující; nám tedy vůči realistickému orgánu nezbývá, než poukázat na důraz, jaký „Cas věnuje příbuzenským svazkům potomka toh muže, na jehož rakev nakydal realistickéh bahna. Co asi by říkal „Čas“, kdyby někdosi

Rosický František V Rosický Rosi

29 article

vzal na mušku na př. pana prof. dra. Čádua na první místo při jeho osobě stavěl fakt, že pan prof. dr. Čáda je zetěm zemského inspek- tora? Zajisté by každý — jako my jsme učinili a v každém jiném případě učiníme — právem odmítl bezdůvodné tahání rodinných poměrů n veřejnost, a „Čas“ by tak při jméně pana prof. dra. Čády bezpochyby učinil první. Nyní však při prof. Rosickém nevidí nikoho než jeho otce, a když my jsme uveřejnili přípis z nejlepších kruhů profesorských, vysvětlující, že nikoliv otec zemský inspektor, nýbrž dvorní rada prof. dr. Vrba se postaral o to, by mladý dr. Rosický zůstal v Praze — jsme reakcionáři. — „Čas řekl, že případ mladého dra. Rosického je bez- příkladný; my jsme mu uvedli z mnohých jer dva podobné a obdobné případy: prof. dra. Arne

profesor doktor Čáda Rosický Vrba Arne Praha

30 article

Nováka a prof. dra. Rádla a s ryzím přesvědče- ním opravdové radosti jsme vhodným a důvod- ným uznal vše, co bylo vyučovací správou uči- něno na usnadnění jejich vědecké činnosti, ale zase jsme nepochodili před kriticismem „Času“; jsou prý to jezovitské výklady. Jaká prý je ana- logie mezi postupem dra. Rosického, dra. Ar- nošta Nováka a dra. Rádla? Páni profesoři a všichni inteligenti uznají přípustným, když řekneme, že „Čas“ není tak hloupý, jak se dělá, a že zajisté pochopil, v čem záležela analogie: v poukazu na úlevy, poskytované mladým věde- ckým pracovníkům a na cíle vědomé jich usazo- vání v českém centru, v Praze. My nemáme nej- menší příčiny, od analogií takových utíkat, spíše „Čas“. Neboť jestliže umisťování mladých vě- deckých pracovníků ze stavu profesorstva strédo- školského v jediném českém ústředí vědeckém, v Praze je protekcí, pak je protekc“ pro všechny, tedy nejen pro dra. Rosického, nýbrž také pro dra. Arne Nováka, pro dra. Rádla atd. atd., vů- bec pro celou řadu mužů, „Času“ velmi blíz- kých a přátelských, kteří požívají úlev a dostali se do Prahy k vůli svým vědeckým pracím.

Novák profesor doktor Rádl Rosický Praha Ara

31 article

A při tom se nevyhneme ani rozpravám o da- ných, zákonem i poměry opodstatněných si- tuncích; vždyť o nich se přece musí mluvit už proto, že se pořád mění. V době, kdy postoupil dr. Rosický, byla konjunktura velmi přízniva přírodozpytcům, nyní je jim nepřízniva, čekát přes 40 příslušníků toholo středoškolského obo- ru, a není pro ně míst, za to je teď právě kon- junktura neobyčejně přizniva filologům, tak při- zniva, že asi šest mist nemůže býti obsazeno, poněvadž není pro ně oprávněných kandidátů. Tak probrali jsme i poslední záchvaty „Času“. Nezli přejdeme k závěrečnému, třeba poznám- ky: nešlo o jednotlivosti ze sociálního oboru profesorstva středoškolského, nýbrž o záležitost jinorodou: o odmítnutí injurie, kterou „Čas sebe sama diskvalifikoval, napsav o „Národních Listech“, že byly vždy na straně zpátečnictví a špíny, tato slova napsav proto, že jsme uveřej- nili poznámku z kruhů mimoredakěních, kterak „Čas“ ukřivdil zesnulému inspektoru Rosickému.

Rosický

32 article

Prohlašujeme: nikdy bychom nehájili nie, co by se tomuto muži nebo komukoli jinému mohlo vytknouti právem jako čin, hodný odsou- zení; ale není zpátečnictvím, poskytnouti osob- nosti zcela věrohodné místo ku prostému pro- jevu, že muži onomu bylo křivděno. Jestliže toto stanovisko realisté nebo jejich orgán ne- chápou, pak nemají pochopení pro nemravnost křivdy, ani nemají pochopení pro mravnost od- činění křivdy. Dle závěrečné stati „Času“ snad opravdu nemají; vždyť realistický orgán ji končí míněním, že „Národní Listy“ přes svůj „elegi- cký tón“ „nejsou s to, aby nezapadly do špíny“. Epilog: co jsme to provedli? Inu — hrábli jsme přeslavnému „Času“ do pačesů! — Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Frant. A. Pikl, praktický a městský zubní lékař v Praze III. Nerudova ul. č. 15, vrátiv se z lázní opět ordinuje. — Zubní lékař p. dr. Celestin Šimer v Praze, Spálená ulice č. 21, ordinuje opět pravidelně. — Vyznamenání. Pan Louis Čermák, em. učitel frančiny a dlouholetý tajemník spolku »Société des Amis de la France«, byl za zásluhy o rozšiřo- vání a pěstování jazyka francouzského jmenován francouzskou vládou důstojníkem akademie (officier d'académie). — Panu dru. Alfredu Mayerovi. konceptnímu adjunkta pražské obchodní komory, byla od francouzské vlády udělena dekorace officién d'acaděmie. — Jmenování. Slč. MUDr. Eliška Vozábov em. el. operatér gynaekologické i porodnické kliniky dvor. rady prof. Pavlíku, bývalá lékařka král. ženské kliniky v Drážďanech, jmenována byla sekun- dární lékařkou c. k. všeobecné nemocnice na dermatologickém oddělení prof. dra. V. Janovského.

MUDr František A Pikl Čermák Franc Mayer Vozábov profesor Pavlík doktor V Janovský Praha Drážďany spolek » Société obchodní komora

33 article

Slečna MUDr. Eliška Vozábova je první z našich lékařek, jež dosáhla místa sekundářského ve vše- obecné nemocnici. — Doplňovací volby do komisí pro všeobecno daň výdělkovou. Finanční zemské ředitelství v Praze vypsalo výnosem ze dne 27. května 1909 doplňovací volby do komisí pro všeobecnou daň výdělkovou. Tyto doplňovací volby členů a jich zástupců v Praze budou se konati dne 1. září 1909. Bližší údaje ob- saženy jsou ve vybláškách berní správy v Praze I — Ve schůzi městské rady v Karlíně dne 21. června 1909, konané za předsednictví pana JUDra. Jaroslava Brabce, jednáno by lo takto: Uděleno po- volení k užívání stavby isolačních zdí a souterainích bytů v domě č. p. 317 za podmínek znalci stanove- ných, uděleno povolení k stavbě přízemní dílny v domě č. p. 166 za podmínek znalci stanovených. — Paní Marii Svitákové bylo uděleno povolení k změně fasády na novostavbě domu na stavební par- cele č. 7 v bloku č. 1 na invalidních pozemcích za podmínak technickým znalcem stanovených. — Panu Adolfu Vodrážkovi, pekaří v Karlíně č. p. 103 prodá se pozemek č. 6 bl. č. I. na invalidovně za pod- mínek obecním výborem stanovených. — Přijata byla nabídka p. Gustava Kalouse na práci kame- nickou při stavbě lidových lázní se slevou 5 proc. přesně dle podání ze dne 18. července t. r. čís.

MUDr Vozábův JUDr Brabec Sviták Vodrážka Kalous Praha Karlín

34 article

14.328/09. — Usneseno nečiniti námitky proti po- volení koncese vinárenské a kavárenské pí. Anně Petráčkové v č. p. 130. — Kostelnímu fondu bude odepsáno 3688 K 28 bal. za nedoplatky ze světlaa počítadla z r. 1903—1908 a za instalaci z r. 1904 až 1908. — Vzata na vědomost zpráva o činnosti hasíč- ského sboru za měsíc červenec 1909; rovněž vzato na vědomí pozvání ke třeímu sjezdu českých měst král. českého 21., 22. a 23. srpna t. r. z Klatovech. Za město Karlín zúčastní se p. starosta cís. rada Jindřich Ronz, cís. rada p. J. Engelmann a p. JUD . Fr. Lokay. — Od státu bude žádána vyšší subvenc na pokračovací chlapeckou školu průmyslovou v Kar- líně, ježto zde jsou pohočky. — Konečně schválen protokol komise pro obsazení učitelských míst při obchodní akademii v Karlíně ze dne 20. červenc t. r. s tím, že předloží se obec. výboru k dodateč- nému schválení. — Volba představenstva ve Strážnici. V sobot 31. m. m. provedena byla volba nového představenstva ve Strážnici a zvoleni vesměs stoupenci strany li- dovo pokrokové. Starostou zvolen byl pan Viktou Horný, řezník; radními pan Karel Hubík, obchodník p. Karel Horný, soukenník, p. Jan Ospalík, rolník, p. Bedřich Horný, obchodník, p. Ant. Šafařík, rolník a Lud. Graubner, kloboučník. — Vůdce lidové strany pokrokové p. dr. Jaroslav Koutecký, jemuž přátelé jeho nabízeli hodnost starosty, nepřijal úřad tento, slibil však, že bude i nadále stejně borlivě ve straně i zastupilelstvu pracovati a radou i činem novému představenstvu po boku státi. — Přátelé jeho a čle

Petráček Ronz J Engelmann František Lokay Vikta Horná Hubík Horná Ospalík Antonín Šafařík Lud Graubner doktor Koutecký Klatovy Karlín Kara Strážnice