1
article
Obyvatelstvo německé říše dle
posledního sčitání.
Podle usnesení spolkové rady německé
vykonáno bylo dne 1. prosince loňského roku
sčítání obyvatelstva říše německé a dík čilosti
statistického úřadu německého oznamují berlin-
ské listy již dnes celkový i podrobný výsledek
sčítání toho, při němž tentokráte poprvé byl
vzat zřetel k mateřskému, nikoli ob-
covacímu jazyku obyvatelstva a že pojaty
do sčítání lidu německého vedle dosavadníeh
rubrik i sloupce, odpovídající otázkám po social-
ních poměrech bytních a výdělkových a že sčí-
táno i obyvatelstvo německých lodí na moři:
Výsledek sčítání lidu uvnitř hranic německé
říše ze dne 1. prosince 1900 vrcholí, jak již
včera telegraficky sděleno, v číslici 56,345 014
osob, z nichž jest 27,731.067 mužskéhoa
28,613.947 ženského pohlaví. Z toho připadá
na Prusko 34.5 mil., na Bavory 6.2 mil., na
Sasko 4.2 mil., na Virtembersko 2.3 mil., tak
že čtyři království tato pojímají 83.41 procent
všeho obyvatelstva. Ve velkoměstech, to jest
městech, čítajících více než 100.000 ob., jichž
jest té doby v Německu 33 (největší Berlín
o 1,884.151 ob. a nejmenší Kassel 106.001
obyv.) bydlí 16.17 proc. obyv. čili 9,108.814
osob. Přírostek všeho obyvatelstva německé
říše za posledních pět let (v Německu sčítá se
po státech každých pět let!) činí 4,065.113
osob čili 7.78 proc.
Bavor
Prusko
Sasko
Německo
Berlín
Kassel
spolkový rada
2
article
Vzrůst obyvatelstva v německé říši po-
hybuje se v následující procentní škále v me-
zerách pětiletých, počínaje dnem 1. pros. 1871:
4.06, 5.87, 3.59, 5.49, 5.77%, 7.78,
takže největší přírostek připadá právě na po-
slední pětiletí, nejmenší na období 1880—1885.
Nerovnost vykládá cís. statistický úřad větší
úmrtností a zvýšeným vystěhovaleckým proudem
v slabších pětiletích. Od roku 1871 roz-
množilo se obyvatelstvo německé
říše celkem o 15,286.222 obyv., tedy o 37.229.
od r. 1850 o 20.23 mill., za celé minulé sto-
leti o 31,511.618 obyv. čili hnedle celých 1279
více než zdvojnásobilo se.
Jedině Rusko (106.2 mill. obyv. v Evropě)
a Spojené státy americké (76 mill.) překonávají
Německo. Rakousko má naproti tomu podle
pravděpodobného výpočtu 25,429.102 ob., Uhry
18,840.470 ob., Francie 38,475.000 ob., Italie
31,573.582 ob., Velká Britanie a Irsko 40,909.925
ob., Japan 43,760.754 ob. Poměry národností
v Německu cís. úřad statistický až dosud za-
mlčuje.
Podle toho mohou si Němci ihned vypo-
čístí, kolik vypadá na jednu německou duši ma-
rek z nákladů čínské výpravy, kteréž zařaděny
do dodatečného rozpočtu ve výměře 120,682.00
marek.
Uher
Němec
Rusko
Evropa
spojený stát
Německo
Rakousko
Velká Británie
Irsko
mill
Italia 31,573
3
article
dárodní rada Čechů dolnorakou-
ských
o rozsáhlých pracích volebních a sčítacích přikro-
čila opětně k drobné práci. Poslední 2 porady pra-
ovního sboru vykazují řadu důležitých návrhů
jichž uskutečnění v nejbližší době se přikročí.
Z akcí nejnověji podniknutých zvláště sluší vytknouti
zasáhnutí do obecních voleb v Chorvatské Nové Vsi.
jež korunováno bylo výsledkem tak dalece, že do
15členného zastupitelstva zvoleno 9 rozhodných na-
šinců, tedy lidí národně probudilých, kdežto strana
doposud vládnoucí, národně vlažná a vlivům dolno-
rakouských zemských úřadů podléhající, stěží uhájila
ostatních 6 míst. Pracovní rada věnuje organisaci če-
ského venkova dolnorakouského zvláštní pozornost
a hodlá během tohoto roku, jakmíle to prostředky
jen poněkud dovolí, vypraviti zkušenou sílu na stu-
dijní a agitační cestu po venkově.
Za účelem zorganisování českého řemeslnictva
živnostnictva ve Vídni a hájení zájmů jeho zvolen
byl odbor živnostenský, jenž zahájí v nejbližších
dnech svou činnost. Poněvadž agenda Národní rady
stále roste, ustanoven byl pro práce kancelářské ta-
jemník, jenž prozatímně třikrát v týdnu, vždy od-
poledne, bude úřadovati. Finanční komisi uloženo,
předložiti pracovnímu sboru návrhy ve příčině za-
bezpečení stálých prostředků peněžních. Poněvadž
vydání Národní rady jsou veliká a tato jen tehdáž
úkolům svým může plně dostáti, bude-li míti dosta-
tečných prostředků hmotných po ruce, doufá pra-
covní rada, že všichni upřímní Čechové, korporace
samosprávné, peněžní ústavy, spolky atd. v zemích
koruny české i ve Vídni přiměřené podpory peněžní
Národní radě Čechů dolnorakouských neodeprou. Do-
pisy řízeny buďtež na pana Josefa Urbana, III. okres.
Messenhausergasse :2, jako předsedu Národní rady.
zásilky peněžní přijímá pan Jaroslav Hnídek, III.
Fasangasse, a7.
Čecho
Urban
Hnídek
Vídeň
národní rada
4
article
Boje v Číně.
Boje v Číně.
Z Pekina, 27. února. (C.-B.) Za po-
pravy Čisina a Hsučenya měli
vyslanci poradu. Většina se prohlásila, aby ne-
byly žádány další popravy. Menšina hájila na-
proti tomu názor, že Čína není dosud dosta-
tečně potrestána a že v každé vesnici
a v každěm městě, kde b yli ci-
zinci poškozeni, musí býti
někdo popraven. Má se však za to, že
bude už jen několik (!) poprav žádáno. Vyslanci
radili se také o záležitosti vyslanecké čtvrti.
Americký komisař Rockhill podporoval
protest generálního celního ředitele Harta
proti přivlastnění si celních budov vyslanectvím
italským. Vyslanci Mumm, svob. pán Czikan
a markýz Salvago Raggi uznali zásluhy Har-
tovy a litovali, že shlukem okolností je nutno
celnímu úřadu odníti půdu.
Dle úřadních zpráv z Šensi rozmohl se
tam velice hlad.
Z Paříže, 27. února. (C.-B.) Ministr za-
hraničních záležitostí sdělil posl. Desto u -
nellovi, že zodpoví v pondělí ve sněmovně
jeho dotaz v příčině trvání francouzské výpravy
do Činy.
Z Paříže, 27. února. (C.-B.) Zpráva ně-
kterých listů, že bude generál Voyron, vůdce
francouzské výpravy do Číny, odvolán a jmeno-
ván velitelem armádního sboru, sestávajícíhoz
vojsk osadnických, označuje se ministrem války
za nesprávnou.
Rockhill
Hart
Czikan
Salvago
Raggi
Voyron
Čína
Haro
Šensi
Paříž
Desta
Pekina
5
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 28. února. (C.- B.) Dle
telegramu »Standardu« z Pretorie ze dne 26.
t. m. překročil vrchní velitel Botha s oddílem
burským dráhu delagojskou a stojí nyní na
sever od Middelburgu. Jest bezpochyby na po-
chodu do hlavního tábora burského a sídla ny-
nější vlády v Roostenkalu.
Pretorius
Both
Londýn
Roostenkal
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nejde to. Pan Wolf a jeho přátelé ve
vídeňské sněmovně v pravo i v levo i ve vládě
se klamali, když domnívali se, že poslanci čeští
k vůli neněmeckým interpellacím budou několik
dní zuřit, potom že ale se uklidní, načež bude
dobře. Nikoli. Poslanci čeští tuto ochotu pánům
neprokážou, nýbrž v zápasu za práva jazyka
českého budou pokračovati. Nechť zvědí fanatikové
parlamentní dělnosti, co to znamená s vyzý-
vavou urážkou národa našeho vkročiti do sně-
movny a domnívati se, že zástupci lidu
českého očividnou tuto mizernost
snad ignorovati budou. Nechť zví nejneschopnější
všech presidentů, co to znamená pomáhat ná-
rodním odpůrcům našim v této věci a necht
poskytne se příležitost vládě, poděkovati se u svých
stoupenců za šikovnost, s jakou hned již z
počátku zatarasili dráhu parlamentní dělnosti.
Toť se ví, že stanovisko německé naproti nám
sdílejí též Poláci, či vlastně jedna jejich část
vedená Jaworským. Vedle toho jsou ovšem proudy
v polském klubu, které oficiální tuto politiku
neschvalují, nýbrž důrazně žádají za spo-
lečný postup s delegáty český mi.
»Czas« zejmena prohlašuje, že prý Čechové se
svými jazykovými požadavky, které chtějí pro-
saditi i v oněch institucích, které již dle své
povahy nepřipouštějí mnohojazyčnost, zásadu
rovnoprávnosti jen poškozují. Proti této taktice
musí prý se Poláci právě v zájmu jazykovém
opříti. »Czase dovolí, abychom mu objasnili
stanovisko své. Kdybychom byli ve vlastech
svých co do jazykových práv v každém
ohledu tak opatřeni jako Poláci v Haliči,
kdybychom v rukou svých měli všechno své
školství, své úřady a kdyby českým byl
všechen veřejný život u nás, jako je v Haliči
polským, my bychom se o nějaké to českéči
německé slovíčko ve Vídni také netahali. Snadno
být státníkem, moudrým, rozšafným, umírněným,
Wolf
Polák
Czas
Čecho
Halič
Vídeň
7
article
povolným jako pan Jaworski, pan Abraha-
mowicz a pan Dzieduszycki, když národ všeho,
čeho má zapotřebí ke svému volnému ne-
rušenému vývoji, má. U nás ale jinak
se mají věci. Boj národa našeho v tomto
státě daleko ještě není ukončen, jako zápas
národa polského. — Kdybychom nebránili
každou píď svých jazykových práv, kdybychom
odporu nečinili proti každému sebe menšímu
attentátu na platnost jazyka našeho, octli bychom
se v několika letech v situaci, v jaké jsme byli
před padesáti lety. Proti nám mobilisován celý
germánský svět, zde i za hranicemi. Proti nám
rakouská vláda a proti nám zápasícím za poctivé
své právo jsou dnes i ti tak zvaní »bratřis
Slované, ti Šusteršičové, Romanezukové, Bar-
vinští i Potočtí. Co zdálo se býti nemožným
po událostech, jež odehrály se průběhem
německé obstrukce, fakticky se stalo. Dnes pan
Chlumecký s armenskou pr. . . . ou tváří jde
ruku v ruce s panem drem. Lechrem proti nám
a pomáhá Němcům v spravedlivém boji, jenž
nám byl vnucen.
— Nová nástraha na trpělivost če-
ského poselstva. Fantasie německých dělných
stran, kteréž podobají se dělnicím v úle, jenže
výhradně uživají žihadel ve své parlamentní
práci, jest nevyčerpatelnou ve vynalézání no-
vých a nových ostnů pro českou trpělivost. Po
neustálém dráždění obnaženého nervu národní
hrdosti a sebevědomí českého lidu, trvalém
leptání nejbolestnějšího místa našeho, jazy kovou
otázkou rozhlodaného, přešla konečně taktika
parlamentních lancknechtů Všeněmecka k zjev-
nému násili vztažením ruky na českého po-
slance, mluvícího ve sněmovně mateřským svým
jazykem. Pakliže vztažená ruka tato nedopadla,
není to zásluhou umírněnosti včerejších útoč-
níků všeněmeckých na poslance Fressla. Jen
chladná aneb vychladlá mysl může dnes
Jaworský
Abrah
Dzieduszycký
Slovan
Potocký
Chlumecký
Němec
Fresslo
8
article
usouditi, co všechno bylo zachráněno tím,
že včera pokus uskutečněn
hrozby Všeněmců, že české poslance ze sně-
movny vyházejí, zůstal pouhým pokusem, nebot
utrhnutí laviny na parlamentních výšinách a její
svalení mohlo by tu natropiti takové spousty,
že by se mohly rovnati — katastrofálnímu obratu
věcí! »Bohemia«, která ještě předevčírem tete-
lila se blahostnou velebou svobod a drahocen-
ných volností, vyřinulých z únorovky tohoto
»daru« německé Pandory národům tak zvaně
rakouským, dnes nazývá zločinný úklad o těles-
nou immunitu českého poslance včera prove-
dený — přirozeným následkem roz-
hodné akce německých stran, přivozené syste-
matickou obstrukcí českou. Nedosti na tom. Při
zjevné systematické snaze Němců, přinutiti če-
ské poslance k nejkrajnějším prostředkům uhá-
jení nezadatelné posice parlamentního svého
práva nemine na druhé straně den, aby se ne-
objevil v německém táboře nový podnět k po-
koření české mysli. Dnes ráno oznámili jsme
vídeňskou telefonickou zprávou, že hlavním po-
žadavkem německých klubovních předšedůu
dra. Körbra bude zmařiti povelikono č'ni
zasedání sněmu král. českého.
Dnešní »Bohemia« potvrzuje tento nový poža-
davek německých stran, který zajisté nemá za
účel získání času k pracím parlamentním, ježto
dělnost poslanecké sněmovny německé strany
způsobem nejrafinovanějším ubíjejí, nýbrž nové
podráždění, nové podnícení, nové štvaní, nové
urážky českého lidu v jeho autonomistickém
přesvědčení. Zadržování zemského parlamentu
Čechům jako odveta za jich opposiční boj proti
ústřednímu parlamentu, jest oblíbenou taktickou
pomůckou německých stran za poslední doby,
i objevuje se na politickém dějišti dnes s určitosti
vysloveného požadavku německého oproti vládě.
Pandora
Němec
Čecho
Bohemia
9
article
Mluvčí německých stran, kteří se včera u před-
sedy sněmovny objevili, aby od něho slyšeli
stručnou a závaznou odpověd, ne-
spokojili prý se se žádnou odpovědí vyhýbavou,
ujišťuje orgán německého kasina v Praze. Uvi-
díme1 Jednu věc nesmí však vrchní ředilel
vnitřní politiky cislajtánské se zřetele pouštěti,
že postavení jeho je v nejednom směru obtíž-
nější, než povolání obyčejného zkoušeného stroj-
níka. Tento má aspoň na očích manometr,
který mu kontroluje stav věcí za železnými
pláty parního kotle; uměním mužů, zodpověd-
ných za státní stroj, jest odhadnouti pouhým
sluchem a tuchem, co se uvnitř děje. Nám zdá
se, že šl. Körber dovoluje německým stranám
státní stroj přes příliš — přetápěti! Kdyby po-
volil německému nalehání v příčině požadavků
včera mu přednesených, jednal by jako dosud
vždy, chopil by se toho nejnevhodnějšího pro-
středku!
— Opravený protokol. Zmínili jsme s
o nešikovnosti, které dopustil se nejlepší přítel
národa našeho, ministr spravedlnosti bar. Spens,
když ucítil v sobě povinnost zastati se, poslan-
cem Steinem napadených návladnických a soud-
ních úřadníků. Pan baron skončil svou řeč
doslovně: »Poslanec Stein citoval zde výrok
slavného spisovatele o soudcích. Tací soudci
nalezají se snad v Rusku, v Rakousku jich ale
není.« Teprve potom, když byl pan Spens na
to upozorněn, že velevyslanec ruský za tuto
poklonu sotva mu bude vděčným, pocítil pan
baron potřebu — ve stenogramu tento svůj
výrok zkorrigovati. Učinil to způsobem velmi
radikálným a sice takovým, že by bylo povin-
ností pánů, kteří nad správností protokolu bdíti
mají, věnovati věci té pozornost. V protokole
stojí prostě: »Dovolávání se ruského spisovatele,
jenž požívá světového jména, není pro mne
rozhodující, poněvadž mi jde pouze o poměry
v Rakousku, o němž dotyčný úsudek neplatil
Stein
baron
Spens
Praha
Rusko
Rakousko