2
masthead
NÁRODNI LISTY.
3
masthead
23. června 1904. Číslo 172.
4
article
ani za vysoký úrok a pod zástavou kafrových
továren na Formose, t. j. nejlepší perly japonské
státní pokladny. Stát, který je nucen dáti věři-
telům v zástavu své nejvýnosnější statky, je
blízek úplného úpadku, neboť větší hospodářské
miziny již nelze si představiti.
Ničeho takového není v Rusku. Ruský obr
teprve se rozešel a nezastaví se dříve, dokud
nebude dosaženo nikoli toho cíle, který si
vytkli Japonci, nýbrž toho, který formulovali
ruští státníci. Vojna teprve začíná, a každýz
nás s pocitem nejvyššího uspokojení řekne si:
Sláva bohu, již po pátém měsíci Japonci jsou
tak oslabeni, že se nezastavili před nutností,
strašnou s hlediska diplomatického taktu, a pro-
mluviti o míru hned nazejtří po těžké ráně
kterou ruské křižáky zadaly jejich spojení přes
moře! Nejmenšího návratu k čin-
nosti našeho loďstvo bylo dosti,
aby Japonci začali mluvit o míru
Z toho můžeme posouditi, jak promluví po-
zději, až armáda Kuropatkinova bude míti
přesilu nad armádami jejich a ruská lodstv
přesilu nad loďstvy jejich.
Bazary ve prospěch ruského .
Japonec
Rusko
Sláva bůh
5
article
Červeného kříže.
Bazar ve prospěch ruského Červenéh
kříže, uspořádaný nedávno v Paříži, vynesl
25.000 fr. Bazar, uspořádaný tyto dni damami
v Darmštatě, vynesl 30.000 mk. Za tyto peníze
bude vypraven na bojiště pochodný lazaret.
K bitvě u Vafangou.
Z Ljaojanu telegrafoval zpravodaj »Rusi
dne 17. t. m.:
Přibyli sem ranění a vypravují, že 15.č.
našich vojsk bylo 32 praporů a japonských 44
praporů. Poručík Bakulin sibiřského kozáckého
pluku, raněný u Vafangou, vypravoval, že
ním na posici byli američtí vojenští agenti
chovali se docela chladnokrevně. Od úsvitu až
do konce bitvy Japonci napírali na pravý ruský
bok, demonstrujíce naproti levému, a konečně
obešli nás s pravého boku a přinutili ustoupiti.
O bitvě Bakulin praví, že naše dělostřelectvo
střílelo výtečně, ale bylo v pravém slova
smyslu zasypáno granáty nepřátelskými. Na p.
na jednu naši batterii chrlilo oheň šest batterií
japonských. Bakulin viděl, jak ruská baterie
zasypala japonský park, když vyjel ke své
baterii. Na tři výstřely granátové střepy zapálily
bedny nábojů, jež se rozlítly a rázem pobily
všecky koně baterie nepřátelské. Po této naš
baterii Japonci vystřelili aspoň 1500 granátů,
ale poraněných bylo málo. V nepřátelských řa-
dách naše granáty působily silné zpustošení
nejednou celá massa padla najednou. Myslil
jsme obejít pravý bok nepřitelův, ale on udělal
totéž nám.
Rus
Bakulin
Japonec
Paříž
Vafanga
6
article
Raněný dělostřelecký kapitán Lomikovský
pravil, že poslední bitva byla bitvou
čistě dělostřelnou; pěchota útokem
ani nehnala, omezujíc se na silnou přestřelku.
Japonské dělostřelectvo z počátku bitvy bije
pouze do dělostřelectva ruského; nerozhazujie
ohně střilí celými skupinami a teprve, když
umlčela děla, míři na pěchotu ruskou.
Po bitvě bylo v lese nalezeno několik zo-
havených trupů ruských vojáků. Vojenští agenti
sepsali o tom protokol.
Lomikovský
7
article
Tutěž bitvu líčí zpravodaj »Nového Vre
mene« jak následuje:
Těžko si představiti boje litějšího a vzdor
nějšího, než dvoudenní bitva u Vafangou. Da
stojníci i vojáci skvěle dostáli své povinnost
k vlasti v ty dva strašné dni.
Na náš jižní voj nastupovaly, jak se mysl
5., 8. a 11. divise japonské armády, 12 ška-
dron a výtečné dělostřelectvo, aspoň 200 kusů.
Dva dni nás zasypávali ohněm šrapnelů a gra-
nátů. Obdrževše silnou posilu, Japonci hleděl
obejíti naše posice s boků a diverse na pravý
bok rozhodla bitvu. To byl druhý den bitvyu
Vafangou. Raněný gen. Gerngross velel našemu
levému boku, v středu byl gen. Lučkovský;
zde za lesíkem zaujala posici také 4 baterie,
jež způsobila Japoncům strašné ztráty. Na pra-
vém boku stála čásť naší jízdy, kozáci, dra-
gouni a střelci. Kanonáda neumlkala. Zvěděv,
že Japonci činí pohyb obcházecí, spěchal jsem
na náš pravý bok. Bylo okolo 11. hod. dopol.
S chlumu, za kterým stála baterie, střilející po
nepřátelském řetěze, přehledl jsem binoklem
celé bojiště: písčitou dolinu ř. Tasaho s čín-
skou vsí Vafanem, výšiny Lunkoo, železniční
most a okolní lesíky, obsazené japonskou pě-
chotou, jejíž černé kabátce se kmitaly hustou
zelení. Blíže za cestou na výběžku hory bylo
viděti šeré rubachy našich střelců. Česté ohně
bouchaly na dálných kopcích. Třeskot pušečných
saly mísil se se hřměním děl. Byl to vzrušujíeí
obraz, který se mi otvíral s chlumu.
Na levém boku a v siředu ještě se trhaly
šrapnely a k obloze se zdvihaly oblaka dýmu,
ale rozhodný boj přecházel až na pravý bok.
Japonec
Tasaho
8
article
Sem přiskákali kozáci, poklusem příspíšila pi-
chota a hustou kolonou vnikala do průsmyku.
Dolina, kde bylo naše ležení, rázem pustla.
Tak to trvalo asi půl hodiny. Najednou s hory
vrhla se soteň kozáků a počala se spouštět
naše pěchota, zasypávaná krupobitím šrapnelů.
Padali muži i koně. V tu minutu děsu kdesi
se ozvalo vykřiknutí »urá« ! Přijel vlak s čer-
stvým vojskem. Vojáci vyskákali z vagonů, na-
sadili bodáky a během chvátali do bitvy. Znova
začala horká přestřelka, ale naše pluky sešiko-
valy se již v dolině u ležení a v plném pořádku
začaly odcházeti ku trati železné dráhy. Dlouhý
oboz, krytý kozáky a jízdnou baterií, táhl se
cestou. Japonské granáty padaly už na budovy
na stanici. Ještě hřímaly naše baterie, ale okolo
hodiny odpolední náš jižní voj začal znenáhla
odcházeti směrem stanice Vanzalín.
Dva dni naše pluky hrdinně držely své
posice, přecházely v útok a tísnily Japonce.
Kozáci na levém boku vzali dvě japonské
baterie. Vojáci naši zpívajíce, šli do bitvy,
nadšení jejich bylo neobyčejné. Jak silná byla
kanonáda u Vafangou, možno posouditi podle
atmosferických změn: za parného dne dalo s
do deště, kapky padaly jako slzy. Mnoho za-
hynulo našich, ještě více Japonců. Naše koule
a granáty kácely jich celé řady. Dolina všecka
byla postlána trupy. Řeka Tasaho zčervenal
od krve, ale víc od japonské, než od
ruské.
Zaujavše Vafangou, Japonci spálili budovy
na nádraží. Oboz jižního voje ušel dvě hodiny
do konce bitvy. Já ujel s posledním vlakem
Japonec
Kozák
Dolin
Vanzalín
9
article
gen. Štakelberka. V Ljaodunském zálivu, je-
douce přes Hajčou, viděli jsme tři japonské
křižáky. Celá další cesta byla zaujata pouze
naším vojskem, a Japonci se daleko nedo-
stanou.
Dvoudenní bitva u Vafangou na dlouho
zůstane v paměti Japonců, nechť jen si dobře
spočtou své mrtvé a raněné !
Lelegramy.
Zpravodajství z japonského
tábora.
Z Londýna, 22. června. Novinářětí korre-
spondenti v hlavním táboře generála Kurokia
stěžují si hromadně na příliš přísnou censuru,
které jejich zprávy jsou podrobovány. Přede-
vším je těžko dostati povolení k odeslání de-
peší, a bylo-li uděleno, pak se depeše v Seulu
nebo v Nagasaki opět krátí, mění nebo i do-
cela zadržují.
Zbořený maják v Chao-King-Tao.
Z Londýna, 22. června. Jak se »Timese
z Tjencina dovídají, zbořili Japonci při jednom
z posledních bombardování maják v Chso-
King- Tao.
Japonec
Kurokia
Times
Ljaodunský záliv
Londýn
Seul
Nagasaki
Chao
Chso
10
article
Čínský parník zmízel s moře.
Z Londýna, 22. června. Dle zpráv »Lloydue
došlých pohřešuje se od několika dnů čínský
parník »Hajšiu«. Veškero pátrání po něm až-
dosud bylo marné a má se za to, že zahynul
buď při bouři, aneb byl potopen Rusy. Na pa-
lubě jeho nalezalo se velké množ
ství cestujících.
Ještě půl druhého roku . ..
Z Londýna, 22. června. Korrespondent
»Daily News« učinil dotaz na generální štáb
petrohradský, jak dlouho ještě může válk
rusko-japonská potrvati. Bylo mu řečeno, že
v kruzích caru blízkých se počítá s možností,
že před koncem roku 1905 sotva tomu tak
bude. Tedy ještě půl druhého roku ..
Zkáza lodi „Sadomaru« a válečné
pokladny s 2 mill. yenů.
Z Berlína, 22. června. »Berliner Tage-
blattu« telegrafují z Petrohradu, že při potopení
lodi »Sadumaru« Japonci vyhodili do povětří
válečnou pokladnu, ve které se nalézaly 2 mill.
yenů (10 millionů K) v anglických pe-
nězích. Kapitán lodi pravil, že Japonci mají
velmi citelný nedostatek námořníků, proto se
četní Angličané přijímají do služeb japonského
Rus
Japonec
Angličan
Londýn
Berlín
Petrohrad
Daily News
Berliner Tag
11
article
Most přes řeku Tumeň-
Z Londýna, 22. června. »Daily Telegraf-
oznamuje ze Seulu: Rusové staví most přes
lodstva.
řeku Tumeň. Bude-li vystaven, je ohrožena
Korea ruskou invasí.
Zprávy ruských hlídek od Jalu,
Z Berlína, 22. června. »Kölnische Zeitunge
dovídá se z Petrohradu, že hlídky v Korei vy-
zvěděly zajímavé věci: Japonská armáda na
Jalu je slabou, slabší, než se tvrdilo. Zdá se,
že japonští vůdcové počínají si lehkomyslně,
doufajíce, že dočasné úspěchy potrvají do konce.
Hlídkám těmto bylo se bíti v četných sráž-
kách. Konečně se dostaly na manžurské po-
břeží Jalu, způsobivše japonské armádě v týle
značné škody. Všechny telegrafní linie a dva
velké mosty byly zničeny. Dle zpráv těchto
hlídek je v Manžurii velké rozhořčení proti J
poncům.
Velitelé pertarturského loďstva?
— ch. Z Petrohradu, 22. června. Portartur-
skému loďstvu, které jest již opraveno a boje
schopno, velí: pancéřovým lodím kníže Uch-
tomskij, křížákům a torpedovým člunům ad-
mirál Reitze n ste in.
Přepadení sboru Koudratěnkova
u Kaiču.
—ch. Z Londýna, 22. června. »Daily
Mai!« oznamuje z Nučvanu: Když v neděli
ruský sbor, čítající 8000 mužů za velení gene-
rála Kondratěnka táhl úžlabinou, nalezající
se deset anglických mil jihozápadné
od Kaiču, byl přepaden japonskou
dělostřelbou. Ruské ztráty obná-
šejí 1200 mužů. Generál Kondratěnko pak
ustupoval v dobrém pořádku k opevněné posici
ruské. Zranění byli dopraveni do Nučvanu.
Rus
Kondratěnko
Most
Tumeň
Londýn
Korea
Jal
Berlín
Petrohrad
Korei
Jal
Koudratěnkov u Kaič
Daily Mai
12
article
Vypovidání „Číňanů“.
Z Tokia, 22. června. (Reuter.) Japonci za-
stavili džonku, jež vyjela z Port Arturu. Muž
stvo vypravovalo, že před několika dny dva rušt
minonosei a parník »Šintajpin« u »vjezdu pří-
stavního« vrazily na minu, potopily se a 140 lidí
přišlo prý o život.
Špatné informace Ruska o Ja-
ponsku před válkou.
Z Paříže, 22. června. Jak špatně informo-
ván byl ruský generální štáb o vojenském roz-
voji Japonska, vychází na jevo z rozmluvy,
kterou měl zpravodaj »Petr. Gazety« se chefem
vojenské akademie a generál majorem N p.
Michuevičem. »Pet. Herold« vyjímá z ru-
ského listu následující: Na dotaz zpravodaje,
jak japonský generální štáb je organisován, o-
pověděl generál Michuevič: Japonsk
bylo jako válečná moc v očích na-
šich tak nepatrným, že jsme ne
uznávali za hodno s jeho organi
sací válečnou vůbec se seznámiti.
Domnívali jsme se, že není v ní
nic vlastního a originálního.
K oblehacím pracem Japonců
u Port Arturu.
Z Říma, 22. června. Italské námořní mini-
sterstvo obdrželo zprávy, dle kterých ob-
lehání Port Arturu má obvyklý průběh
při oblehání pevností. Parallely (zákopy
šikmo na sebe vedené) se japonským zákopni-
etvem pilně zřizují a jimi pod ochranou dělo-
střelectva postupuje pěchota. Denně se pokroči
o několik set metrů. Uvnitř pevnosti jest sta
nezměněn. Obyvatelé jsou klidni, posádka pak
hledí vstříc bojům s myslí odhodlanou a sta-
Číňan
Japonec
Artur
Petr
Peto
Herold
Japonsk
Port
Tokio
Rusko
Paříž
Japonsko
Řím
Reuter
13
article
tečnou.
Nejvyšší velitel a místokrál Ojama.
Z Berlína, 22. června. O nejvyšším veliteli
veškeré japonské armády a od tří dnů místo-
králi japonském, Ojamovi, sděluje berlin-
skému »Local Anzeigru« osobnost, jež od
mnoha let s ním byla v přátelském a blízkém
styku, následující: Ojama především mátu
vlastnost odvážného válečníka, že jde směle
bezohledně za eílem jedenkráte vytknutým. Není
pochyby, že jeho příchod na bojiště záhy s
ueftí. Ačkoliv jest 62 let stár, má ještě plno
mužné energie a mladického ohně. O j a ma
byl ve válce v r. 1870 na francouz-
ské straně. Ovládá úplně jazyk francouzský
a v Paříži osvojil si také západní mravy. V roce
1880 zúčastnil se v poselstvu, jež vypraveno
k německému císaři. Vílém I. tenkráte pozval
Ojamu k tabuli a vyslovil se o jeho pro-
zíravosti a chytrosti velmi pochvalně. Ve válce
proti Číně vynikl Ojama při posledním jed-
nání této, totiž při oblehání Port Arturu. Řídil
práce oblehací a vedl konečný útok na pevnost,
kterou tenkráte (ovšem ve stavu desetkráte
slabšiho opevnění) podařilo se mu dobýti.
Ojama
Artur
Berlín
Paříž
Čína
Local Anzeigra
15
article
Telegramy.
Telegramy.
Z Cařihradu, 21. června. (C.-B.) O vče-
rejší návštěvě u velvezíra byl rumunský vy-
slanec Lahovary ubezpečen, že stavbě za
tímného chrámu v Bitoli nebude se překážeti
že bude vyhověno přáním Kucovlachů.
Z Cařihradu, 21. června. (C.-B.) Ekume-
nický patriarch a dostal list, v němž se
mu vyhrožuje smrtí, bude-li ustavičně zamítati
kucovlašské žádosti. Před tím zaslán
členům sv. synodu řecký oběžník, v němž hájí
se kucovlašská reklamace a členům synodu také
vyhrožuje.
V synodě usnešeno nedbati na vyhrůžky.
neboť jsou to opovržné prostředky rumunské
propagandy. Možná, že výhrůžné přípisy nebudou
ani Porté úřadně ohlášeny.
Cařihrad
Bitoli
16
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Sněmy a říšská rada.
Z Vídně, 22. června. Krakovský „C z as
zmocněn jest z autoritativní strany vyvrátit po-
věsti, jakoby sněm haličský na podzim se nese-
šel. Sněm tento najisto sejde se v září. „Z posi-
tivní zprávy“ — dodává se krakovským listem
— „je viditelno, že zasedání říšske
rady v září konati se nebude.“
„Národní Listy“ již před několika dny
oznámily, že v září konati se bude kampan
sněmů zemských.
Dr. Körber opravuje.
Z Vidně, 22. června. „Wiener Abend-
post“ na prvém místě uveřejňuje tuto notu,
jejiž pisatelem je jistě ministerský předseda dr.
Körber sám: „V usnesení společné koníe-
rence mladočeských poslanců n
říšské radě a zemských poslanců z Čech, Mo-
ravy a Slezska, které dáno bylo na veřejnost, vy-
slovuje se tvrzení, že ministerský předseda učinil
určitou přípověď, bez svolení Němců neplniti ani
platných zákonů, pokud zaručují českému ná-
rodu i druhým národům neněmeckým rovno-
právnost ve škole, v úřadě i v životě veřejném.
Jsme zmocněni ku prohlášení, že tvrzení toje
nepravdou, poněvadž taková přípověď minister-
ským předsedou dána nebyla.“
K tomu především připomínáme, že nejen
„Wiener Abendpost“, nýbrž také ranní vydání
tohoto úřadního listu vídeňského, „Wiener
Zeitung“, esvojila si o českých poslancích no-
menklaturu německou, nazývajíc poslance
národní strany svobodomyslné důsledně nyní:
poslanci „mladočeští“. Tolikéž vytknouti mu-
síme, že „Wiener Zeitung“ o českých ústavech
vyučovacích, zejmena pak o české universitě
pražské a české technice vídeňské užívé nomen-
klatury německé, nazývajíe je „tschechiseh“.
Vytýkáme tuto nepřístojnost, která je data nej-
novějšího, připomínajíce, že dříve se tak nedělo.
Tolik, pokud jde o věci formální.
doktor
Körber
Wiener
Němec
Vídeň
Čechy
Slezsko
Wiener Zeitung
Wiener Zeitung
17
article
Pokud však se jedná o meritum, divíme se.
že chef vlády chytá se slov, obcházeje
věc samu. Nehledě ani k tomu, že teprve ne-
dávno s německé strany voličům udělena byla
útěcha, že mají Němci záruku, že bez
jejich souhlasu Čechové ničeho
nedostanou ani pokud jde o vniterní
češtinu, ani pokud jde o moravskou universitu,
nehledě k tomu, že němečtí vůdcové — jak jsme
oznámili — veřejně hlásali po chodbách vi-
deňského parlamentu, že dr. Körber sjed-
nal záruky, že ani za nynějšího
eísaře, ani za jeho zástupce ne-
stane se nic bez Němců pro Čechy,
musíme položiti důraz na moment, že neroz-
hoduje slovo, nýbrž skutek; že nezáleží na
tom, zdali dr. Körber takovou přípověď Němeům
v nějaké slavnostní formě, nějakým prohláše-
ním nebo přípisem dal, nýbrž že rozhoduje
fakt, zdali jest proň veto, zdali jest proh
odpor Němců v některé věci diktá-
tem. Po té stránce jsou prošlá léta, po která
vládne, viditelným, zřejmým a patr-
ným důkazem, že vůle Němců jest pro
dra. Körbra svrchovaným zákonem,
který jest mu vyšším, než platný zákon
ústavní.
Protestní schůze chorvatských studujících.
Ze Záhřeba, 22. června. Následkem vče-
rejší schůze německých buršáků, ve Vídni ko-
nané a resoluce tam přijaté proti připuštění po-
sluchačů chorvatské záhřebské university do
státních služeb cislajtanských, zdejší studentstv
se usneslo, konat zejtra protestní schů zi.
Němec
Čecho
doktor
Körber
Čechy
Záhřeb
Vídeň
18
article
Důstojnické svatební kauce.
Z Vídně, 22. června. Následkem četnýeh
žádostí za snížení svatebních kaucí ministerstvo
vojenství vydalo výnos ku podřízeným velitel-
stvím, kterým se tato ve smyslu platných před-
pisů upozorňují, že podporování takových žá-
dostí musí býti zásadně vyloučeno při důstoj-
nicích, kterým není 30 let, vyjma důstojníky,
kteří jsou setníky, nebo štábními důstojníky,
kromě toho pak důstojníky, kteří polovinu kauce
zaručili. Též je dovolena výjimka, provdá-li se
dcera důstojníka, nebo vojenského úřadníka za
důstojníka.
Vídeň
19
article
Jazykové afféry v Uhrách.
ch. Z Pešti, 22. června. Košutovci byli svo-
láni na dnes večer ke konferenci o odpovědi mi-
nisterského předsedy o afféře galacko-
debrecinské.
ch. Z Pešti, 22. června. Opposice objevila
novou afféru jazykovou, která se do-
stane ve sněmovně poslanecké na přetřes. Mi-
nistr spravedlnosti Plos z totiž vyrozuměl okr.
soud v Temešváru, který vrátil německý pří-
pis intendantury 7. armádního sboru, že inten-
dantura není povinna ve svých iniciativních
připisech užívat jazyka maďarského, nebo při-
pojovat k německým přípisům překlady maďar-
ské, tak že německé její rekvisice musí býti při-
jímány.
ch. Z Pešti, 22. června. „Budap. Hirlapu“
se zděluje, že galacký konsul Viktor Borhe
neměl, zasílaje do Deberecína německý přípis,
nijak v úmyslu, provokovati maďarský národ.
Sám je Maďar a také jeho choť je Maďarkou
eba často jezdí na návštěvy do Uher
Převezení ostatků krále Alexandra.
Z Bělehradu, 22. června. Královna Natalie
požádala krále Petra, aby dovolil jejím nákladem
převoz a pohřeb ostatků krále Alexandra do
Krušedolu, kde je pochován král Milan.
Volba předsednictva Spojených států.
w. Z Londýna, 22. června. Není pochyby,
že republikánská strana ve Spojených státech
navrhne za kandidáta presidentství republiky
opět Roosevelta, kdežto na křeslo vice-
presidenta má největší naději senátor Fair-
banks ze státu novoyorského, ačkoli si ho
Roosevelt nepřeje a raději by viděl svým
zástupcem ministra vojenství Tafta. Foto-
grafie Roosevelta ve vojenské uniformě nebo
jak sedí na koni, rozšiřují se ve velkém množ-
ství. Voliče černochy má pro něho získati ad-
vokát černoch.
Opposice
Plos
Borh
Deberecín
Maďar
Maďarka
Alexandr
Natalia
Petro
Milan
Roosevelt
Taft
Uhry
Pešť
Temešvár
Bělehrad
Krušedol
spojený stát
Londýn
20
article
Generální guverner Bobrikov.
Z Kolína n. R., 22. června. »Köln. Ztge
oznamuje z Petrohradu: Z dopisu zavražděného
generálního guvernera finského Bobrikova, na-
psaného krátce před smrtí, vysvítá, že Bobrikov
byl přesvědčen o příznivém obratu ve Finsku
že záhy chtěl odjeti na dovolenou. Považoval
také jistým, že bude svolán finský sněm a
chválil chování senátu. S výsledky své činnosti
byl Bobrikov dle svého dopisu velice spokojen
a bez obavy hleděl do budoucna.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 22. června. (C.-B.) Císa r přija
dopoledne ve zvláštní audienci býv. italského
vyslance hr. Nigru, jenž mu odevzdal svůj
odvolací list a poděkoval zároveň za brilianty
k velkokříži svatoštěpánského řádu. Nigra je
pozván na večer ke dvorní hostině v Schůn-
brunnu, k níž dostaví se také vévoda z Avarny
a personál italského vyslanectva.
Tureckého vyslance Mahmuda Nedima beje
a maršálka Šakira pašu vyznamenal císař velko-
kříži řádu Leopoldova, divisionáře Rahni pašu
řádem železné koruny I. třídy a pobočníka
Nedžiba beje komturským křížem řádu Fran-
tiška Josefa.
Říšský ministr financí, bar. Burian, na-
stoupí zejtra inspekční cestu do zabraných zemí.
Köln
Bobrikův
Bobrikov
Mahmud Nedim
Šakira
Fran
Josef
Burian
Kolín
Petrohrad
Finsko
Vídeň
Schůn
Leopoldov
Bobrikov
21
article
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 22. června. (C.-B) V interpelačnt
knize poslanecké sněmovny jsou zapsány
tři dotazy: posl. Bakonye po affére galacké,
Ratkaye po delegačních usneseních a posl. Ber-
nata o afféře galncké.
Dotaz posl. Bakonye zní: Předseda mini-
sterstva jako ministr vnítra zaslal purkmistrovi
král. svob. města Debrecína přípis, v němž do-
volávaje se, že úřadním jazykem ministerstv
zahraničních věcí je tou dobou němčina, naři-
zuje purkmistrovi, aby vyřídil německý přípi
galackého konsula. V řeči, pronesené 20. t. m.
v poslanecké sněmovně, předseda ministerstva
prohlásil, že příslušný konsulát bude také v bu-
doucnosti oprávněn zasílati přípisy v jazyku ně-
meckém. Dotazovatelé tážou se předsedy mini-
sterstva: Kterak srovnává tento výnos a tento
projev s požadavky čl. 28 XII. zák. ze r. 1867,
jenž stanoví ve příčině vyřizování společných
záležitostí pro Uhry jako nezbytnou podmínku
úplnou rovnost; dále s nařízením XVI. zákona
z r. 1891, jenž při všech záležitostech vylučuje
všeliký cizl jazyk; dále s nařízením a duchem
II. zákona z r. 1844 o uherském jazyku, ko-
nečně s ustanovením čl. 1. XLIV. zákona z r.
1868, dle něhož úřadní řečí uherského státu
ve všech odvětvích správy jest také na dále
jazyk uherský?
2. Jest předseda ministerstva ochoten —
poněvadž uvedené zákony vylučují zákonitost
dnešního stavu — učiniti co nejdříve opatření,
aby nejvyšší požadavek uherského státu, záko-
nité právo uherského jazyka v jednání společ-
ného ministerstva zahraničných záležitosti a
úřadů jemu podřizených, došlo k platnosti bez
všelikého obmezení?
Pešť
Debrecín
Uhry
poslanecký sněmovna
XII
22
article
Sněmovna usnáší se, že dotaz projedná po
železničnické předloze, po případě, že jednání
o předloze té — protáhne-li se — o 1. hodině
přeruší
Sněmovna rokovala dále o předlo ze
železničnické.
Poslanec Udvary kritisoval obšírně jed-
notlivá ustanovení předloby.
Poslanec Hock přimlouvá se, aby pěč
o železniční zřízence touto předlohou nebyla
vyčerpána. Ličí stávku železnieních zřízenců
prohlašuje, že vláda sestaveným zlepšením platů
a odměnami chtěla svěsti stávkující železniční
zřízence k denunciacím a ke zradě soudruhů.
Ministr obchodu Hieronymi: To není
pravda! Takové podezřívání si vyprosím
Poslanec Hock nabádá vládu, aby po-
skytla železničním zřízeneům všeobecné am-
nestie.
Tím jest seznam řečníků vyčerpán a obecná
debata skončena.
Ministr Hieronymi odpovídá především
na přednesené otázky, které vlastně nesouvist
s obsahem předlohy, ale týkají se správy stát
ních dráh.
Odpovídaje na různé dotazy prohlásil, že
odstraňuje velkou čásť neoprávněných refakcí na
státních železnicích uherských a hodlá je omezi
ještě více. Najednou je odstranit nelze pro po-
škození některých průmyslníků a proto, že jsou
povoleny na určitou dobu. Ministr je přesvědčen,
že tak výhodná smlouva, jako byla pro relaei
Pešť Vídeň do r. 1902, nedosáhne se více proto,
že rakouská vláda podporuje rak.-uherskou spo-
lečnost státní dráhy, ale proto přece doufá zjed-
nati skoro taký poměr, jaký býval. (Pochvala.h
Avšak nedocíli se, jak někteří poslanci mysli,
vexacemi bání jmenované společnosti na uher-
ském území. Smlouvy mají cenu, zachovávají-
je loyálně obě strany. Rakousko chová se tak
v této smlouvě.
Udvara
Hock
Hierony
Pešť
Vídeň
Rakousko
23
article
Předloha přijata potom v celku i podrob-
nostech a všechny resoluční návrhy — krom
návrhu finančního výboru — propadly. Trei
čtení předlohy položeno na zejtřek.
Předseda immunitního výboru Szi vak
referoval dále o immunitních záležitostech po-
slanců Lengyela a Olaye, již stěžovalis
na porušení své poslanecké nedotknutelnosti z
železničářské stávky. Szivak omlouval průlahy
a žádal za odročení zprávy.
Po delší debatě o jednacím řádu poslant
Bakonyi a Bernath odůvodňovaly své.
dotazy po galacké afféře.
M.-p. hr. Tisza dal hned odpověd.
Znalost maďarčiny musí se prý zachovati
také v mimouherské části diplomatických a
konsulátních zastupitelstev co možná nejvíce.
Je přesvědčen, že tak soudí také ve správě za-
hraničných zastupitelstev a že zahraniční zí
stupci říše mají jednati s tamními Maďary v je
jich mateřštině. (Ustavičně hluk.) Pokud týká a
galackého přípisu, myslí, že bylo nejllp, j
v Debrecíně hned vyřídit. Porušil-li zákon cn
(Tisza), porušili prý jej také Deák a Jolin
Andrassy, již dopustili vyrovnání z r. 1867.
(Velká vřava v levo.) Poslancům, již tvrdí,
Deák a Andrassy by něco takového nebýval
strpěli, připomíná, že Andrassy byl čtyři le
uherským ministerským předsedou a osm l
ministrem zahraničných věcí a proto je za ten
stav zodpovědným.
Na Kaašovu námitku, že Andrassy, přišed
do Vídně, upustil od maďarského stanoviště,
prohlašuje Tisza, že Andrassy byl dobrý Madi.
Věděl, co dělá a věděli to i ostatní uherští ni
nisterští předsedi a znali stav ten, nenamílajke
proti němu ničeho.
vak
Lengyel
Olay
Bernath
Maďar
Deák
Jolin Andrassy
Andrassy
Madi
Debrecín
Vídeň
Szi
Tisza
24
article
Bermethovi odpovídá řečník, že býv. ná-
rodní strana po léta účastnila se delegací a po-
slanci nebudou tvrditi, že nevěděli, že úřadní
řeč zahraničného zastupitelstva není maďarskí
a přee nikdy nevytýkali, že služební řeč diplo-
macie je německá. (Velká vřava v levo.) Takí
lidová strana zastupovala toto stanoviště a dosnd
opatrně mlčela.
Pojednávaje o jazykové otázce ve vojenek
korrespondenci, prohlásil, že vojenské úřar
budou teď korrespondovati s uherskými úřadr
maďarsky a příslušné nařízení bude vydáno ji
záhy. (Eljen! v pravo; — pohnutí v levo)
Nynější stav je ten, že není zákonné překážky,
aby konsuláty nebo vyslanectva neposilaly ně-
mecké přípisy. (Vřava na krajní levici.) Mlini-
sterský předseda nechice odporovati dosavadnímu
řízení, proti němuž se dosud ničeho nenamitalo,
pročež není třeba upravovat otázku tu jinsk.,
Eljen
Takí lidový strana
25
article
(Sláva ! na krajní levici, jejíž čásť odchází z
zasedací síně.)
Na výčitky, že vláda neprovozuje národn
politiku, odpovidá, že není úspěšnou politikou,
nadhazují li se otázky, jichž si 40 let nikdo
nevšímal jen proto, aby se zamezila cíle vědomá
práce a pozornost národa odvrátila od věcl,
kde se dávají v šane velké cíle a zájmy ma-
ďarského národa. Přejeme si národní politiku
a vyzýváme každého člena sněmovny bez
ohledu na stranu, aby spolupůsobil při tét
produktivní, užitečné a vlastenecké práci. Mini-
sterský předseda protestuje opětně proti snížo-
vání muďarského národa takými incidentya
dává poslancům na uváženou, prospívá- li se
zemi takým jednáním. Prospívá se tím pour
těm, kdo chtěji loviti v kalných vodách. (Diouho
trvající hlučná pochvala v pravo.)
Posl. Bakony i prohlašuje, že nevezme
ministerského předsedy odpovéď na vědomí,
načež opposice žádá, by se hlasovalo dle.
jmen, bere li se odpověď na vědomi, a hlaso-
vání odročilo se na zejtřek.
Posl
Min
26
article
Návrh je dostatečně podporován, proček
předseda mu vyhovuje.
Příští schůze bude z ej tra.
Ministerský předseda hr. Tisza odjede
večer do Vídně.
Košutova strana.
Z Pešti, 22. června. (C.-B) Košutova stran
měla dnes večer poradu, ve které usnesla se.
k návrhu posl. Polonye na následujícím pro-
jevu: »Strana neodmitá rozpočtu pouze násied.
kem svého zásadního stanoviska, ale také pro
směr politiky hr. Tiszy; na vládě se žádá, b
splnila své sliby, zejmena v příčině volební ne
formy a provedení XXX. článku zákona z r. 1899.
o autonomním celním tarifu.
Strana protestuje proti každému jeho obe-
jití a oznamuje prudký politický boj při porade
o zvýšení civilni listy.« Porada o dalším návrhu
poslance Polonye, aby zahájila se obstrukce
a vydalo provolání k národu, odložena do pod-
zimku. Ve příčině galacké afféry usneseno, aby
strana protestovala proti stanovisku ministerskébo
předsedy, ohrožujíeímu souverenitu uherského
státu. Věc uvede se na přetřes při projednávánl
rozpočtu, při němž zahájí se ostřejší boj.
Srbský diplomatický jednatel v Sofi.
Z Bělehradu, 22. června. (C. B.) Jmeno
vání odborného chefa v ministerstvu zahranič.
ních záležitostí Svety Simiče diplomatickým
agentem v Sofii záhy se provede.
Dar královny Natalie Bělehradu.
Z Bělehradu, 22. června. (C.-B.) Královna
Natalie zřekla se ve prospěch bělehradské
obce práva na vachtu »Dragu«, kterou král-
Alexandr a královna Draga obdrželi od obe
bělehradské jako svatební dar.
Tisza
Košutův
Polony
Natalia Bělehrad
Natalia
Vídeň
Pešť
Bělehrad
Sofie
Tisza
královna Drag
27
article
Turečtí Arméňané.
Z Cařihradu, 21. června. (C.-B) Vrsla-
nectvo anglické, francouzské a ruské neustávají
usilovat o nápravu poměrů v mušském kraji.
Porta slíbila arménským uprchlikům a chudákům
podporu a amnestii, avšak konsulové považují
podporu za nedostatečnou. Porta tvrdí, že-
v Arménsku je zase úplně pokoj, což poněkud
i konsulové potvrzují, oznamují však stesky, že-
při pátrání po arménských vůdcích po venkové
drancuje se a vraždí. Přičiněním jmenovaných
tří mocností odvolány vládní zákazy, že arménšt
uprehlíci nesmějí se více vrátiti do šassunských
hor. Porta slíbila také přispěti na stavbu a
opravu pobořených stavení.
Ke shodě italsko-rakouské.
Z Říma, 22. června. (C.-B.) »Perseve-
ranza« pojednávajíc o včerejších sněmovních
vývodech min. předsedy Giolitta, praví, že jeví
se čím dále více státníkem. List dokazuje nut-
nost a prospěšnost úplné shody Italie a R-
Port
Cařihrad
Řím
Perseve