ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 062315c0-712a-11dc-a9ed-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 54, person 71, org 14, work 1
1 masthead
129s
2 masthead
Ročnik XXXXIV.
3 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 23. června 1904.
Praha
4 masthead
Číslo 172.
5 article
star. met- . Ve- věže 265e
6 article
Na ranní a odpol. listy přede lácí sei v Praze v administraei lá . . . . 6 K —h s dvejí čonášk u nltnt lets . . . . 7 K 50k unlte . . . . . . 2 K 80h Poštou: n niste . . . . . Taix- lác. něvt leis . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou sní »šrl nHvrt leta . . . . 11 K
Praha
7 article
ova 59r
8 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 22. června v 10 hod 50 min. (Pův. tlgr. »Národ. Listů«.) Dopiso vatel časopisu »Rus« zasílá podrobnosti oudálostech dne 15. června. Unavení vojíni málo se věnovali odpočinkua téměř po celou noc si vypravovai o zažitých dojmech. Sestra Voronova na deště střel pomáhala raněným. Setník Čerepatkin byl zabit. Ráno r6 hodin obešli Japonci pravé křídlo mské a zahájili smrtonosnou palbu čělostřelectva, jež bylo zpravováno o našich posicích čínskými signály. V nejpraděí střelbě vyjel poslední vak s raněnými, v němž dr. Botkin šetřoval a operoval raněné za prudké střelby. Pluk tobolský zadržel ne- přítele a zaehránil vlak. Ujišťuje s ve zprávách z Vanzalinu, že Rusové postupují rovnoběžně s Japonci, kteří se ubírají ku předu směrem na hlavní síly ruské. Důstojník Kozlov, jenž ztrávil dva měsíce v Koreji, sděluje nyní zažité zkušenosti. Japonci zmoe- nili se všech zásob a potravin v Ko- reji a popuzují obyvatelstvo proti Rusům. Vojáci korejští nemají žádné teny; Japonci pak v Koreji neopev- ňují své posice, neboť nemyslí, že b se válka do Koreje přenesla. Z Petrohradu, 22. června. (Zvl. telege. N. L.«) Admirál Skrydlov telegrafo- val včera carovi, že oddělení mino- nosek, vypravených 2./15. t m po velením fregatního kapitána Vino- gradského vrátilo se ze své výpravy na pobřeží japonské do Vladivostoku. Minonosky přiblížily se ku přístavu esaskému na ostrově Hokajidě, ale nemohly tam vplouti pro mlhu. Za- stavily a potopily několik dřonek dopravních. Jedna z nich dopravena do vladivostockého přístavu. Při pro- hlídce lístku shledalo se, že náklad sestává z ryb a rýže pro Saseb Simonoseki. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Voronův Čerepatkin Japonec Botkin Rus Kozlov N L Skrydlov Petrohrad Rus Korea ko Vladivostok Sasebo Simonoseki
10 article Ráz na ráz.
Ráz na ráz. V domácí naší české politice se pociťuje něžejší proudění; doufejme, že přetrvá letn mrívou sězonu a na podzim se vykáže zdárnými plody. Rychle po sobě následujíci krajské sjezdy v Mladé Boleslavi a v Táboře a pondělní sjez srohodomyslných lidových a národních poslaneů ze všech zemí koruny české dosvědčují, že nej- pevnější půdu a nejjistější oporu zjednávási plitika činností ve středu vlastního národa. V tom spočívá tajemství sílícího styku s rodno půdou, jež vystihla báje řecká již před tisíci- ketimi. Oba krajské sjezdy byly obsažným politi- ským vyznáním víry, hojně doplněného auto- bitikou a výpočtem úkolů vůdčí strany, a proto poskytly vhodné látky k věcným úvahám n viech stranách, což jest jednou z největších je- jeh zásluh. Takové projevy opravdově čisti a provětrávají tíhu dusivého ovzduší pochyb- nestí, nedůvěry i podezřívání. Na télo cestě nej- dfive se dospěje ke slušnému soužití stoupenců rízných stran, ku poznání úkolů, všem společ- ných, k vážné kritice veřejné činnosti, k ukli- zení vnitřních sporů a rozdrobování sil. Pro- bouzí se tak nejen zájem na řešení politických otázek, ale předkládají se zároveň dozoru veřejnosti a vytvořuje se spolu ono silné uvědomění politické, jemuž mnozí se obdivují na Maďarech, ač tam různění se politických stran jest mnohem ostřejší, než u nás. Stojíce pod kontrolou veřejného mínění, jsou však strany try v Uhrách nuceny zápoliti o palmu vítězstv myšlenkami, v daném okamžiku nejvhodnějšími, nejůčelnějšími a tudíž i nejvěcnějšími. U nás po této stránce zbývá ještě mnoho doháněti, ale nkdo neupře, že krajské sjezdy mladoboleslav- ský i táborský ovládly iniciativně veřejné mínění a uvedly je na pravidelnější koleje.
Maďar Mladá Boleslav Tábor Uhry
11 article
Zcela jiný úkol připadl sjezdu poslanců; ti tentokráte musili dáti především odpověď na venek: do Vídně a stranám němcekým. Odpo- věď stručnou a jasnou, jež by v zárodku zma- rila pokusy vlády vídeňské i stran německých, uvésti veřejnost v omyl o příčinách rozvratu jenž nastal v Cislajtanii po čtyřletém spojenstv předsedy ministerstva dra. Körbra s německým obstrukčníky. Přímo a způsebem vylučujícím veškeru po chybnost sjezd poslanecký ukazuje na vlastn vinníky onaho rozvratu: na nynější vládní sy stém, jenž spočívá na strachu před něme ckou obstrukeí a podrobuje se její povelům, na mířeným proti provádění zákonem zaručeného rovného práva a proti celistvosti království če ského. Závěrek tohoto přesvědčení dán jest sám sebou: setrvání v nejrozhodnějším odporu proti nynější vládě a nynějšímu vlád nímu systému. Poslanci zároveň sdělují s veřejností,c odpor jejich sesiluje a co jej může oslabiti. Se siluje jej svorný postup s jinými poslanci slo vanskými a součinnost všeho českého národa - seslabuje jej naděje vlády, že se jí podaři způ sobiti v rozhodné chvíli vnitřní roze- rvanost v českém národě, jež by vedla k boji bratrovražednému .. Touto rozhodnou chvílí rozumět sluší nové volby, pro případ, že budou roz- puštěny říšská rada a český sněm. Po projevech obou krajských sjezdů v Mlad Boleslavi a v Táboře nezavdá bohdá toto zřejmé označení hrozivého nebezpečí ani podnětu, an záminky k mylným výkladům u nás doma. Neni to ani přežilé volání po bezduché svor nosti let, dávno minulých, ani pánovité vynášení vlastních sil vůdčí strany.
Vídeň Mlad Boleslav Tábor
12 article
Jest to přímo vytknutý cíl, k němuž musí do onoho okamžiku dospěti organisace všech politických si našeho národa, jak to zvláště v Mladé Boleslavi vyslovili i dr. Škarda i dr. Kramář- Tam odůvodněna nejen potřeba sblížení sese všemi domácími politickými stranami a činiteli, ale i nezbytnost vnitřní reorgani s a ce ve vůdčí naší straně samě. Musíme především konsolidovati poměry do- mácí, má-li býti náš postup soustavný, pravil dr. Škarda, a ihned také vykládal, na jakých zá- kladech si tuto konsolidaci domácí představuje a jak upravení slušného poměru k různým stra- nám a činitelům politickým by se dalo dosíci vy hlodáváním toho, co jest jim programově spo- lečné a co je může sblížiti. „S mnoha stran se volá,“ pokračoval, „že národní strana svobodo- myslná jakožto strana vůdčí, jest povinna, aby všechny pohotové sily shromáždila k neúnavné práci v otázkách, nám všem společných“, a při- znal také, že „naše strana musí podniknouti vše, nemá-li věc národa vzíti pohromy“ i slíbil, že takučiní, jsouc odhodlána ke všem možným obětem. Ubezpečil dále, že v ná- rodní straně svobodomyslné se pracuje na aktuálním pracovním programu českém, na jehož základě všichn Čechové se mohou seřaditi vedle sebe. Než také vlastní strany nesmíme za- pomenouti, dodal významně. Ani vjejí lůn není vše takové, jakým by být mělo. — Zjednáme-li tyto nápravy a sjedno- tíme-li se s blízkými stranami, vyhojíme vážný neduh, oslabující naše národní těleso.
Čecho Mladá Boleslav národní strana svoboda
13 article
Stejně dr. Kramář souhlasi s koncentrae vlastní strany a uznává, že by to znamenalo prospěch českého národa, kdybychom proti pře- četným svým odpůreům mohli postaviti sjedno- cený šik bojovníků českých. Dr. Kramář však především doporučuje, aby se počalo nápra- vou uvnitř vlastní strany, tedy s vnitřní reorganisaci národní strany svobodo- myslné. — Proto také sjezd poslanecký, dovolávaje se posavadních snah a úsilí národní strany svo- bodomyslné o nutnou jednotu národní ve věcech politických, veškerému národu spo- lečných, zve všecky věrné stoupence strany a všecky Čechy dobré vůle, aby pevnou a živou organisací sesílili a osvěžili české šiky ke spo lečnému odporu a tak zmařili úmysly vládní zlomiti českou sílu rozdrobením a rozervanost národa. Taková jest odpověď sjezdu poslaneckého na demonstraci, již vláda provedla dvouhodino vým zasedáním sněmu českého a na výhrůžky že přikročí po případě k rozpuštění říšské rady i sněmu českého. Jednomyslně sjezdem poslaneckým schvá- lená resoluce jest nejen projevem k setrván v odhodlaném odporu proti vládě nynější a sy
Kramář doktor Čecho národní strana svoboda
14 article
stému vládnímu, jí sledovanému, ale promlouvá stejně jasně i upřímně k národu, upozorňujíe jej na podmínky, jež nutno splniti, aby odpor ten byl úspěšný a vítězný. My pak chovajíce stejné přesvědčení, že podmínkám shora položeným lze dostáti jen ten- kráte, když národní strana svobodomyslná bez průtahu přikročí k odstranění nedostatků ve veškerém našem politickém soužití a zvláště vad, ve vlastním nitru rozpoznaných, vítáme ra- dostně toto upřímné rozpoznání a vyznání ja- kožto mužné převzeti odpovědnosti před tvář všeho národa. Úkoly sbližovací a reorganisační bude za- jisté ochotně podporovati veškeren náš lid, jenž dle svědectví dějin vždy dovedl se skupiti k od- hodlané obraně, kdykoliv postihl blížící se ne- bezpečí. Dnes pak nebezpečí to jest tím makavější čím průhlednější jest souhra nynějšího úřadni- ckého ministerstva s choutkami německými, kte- réž právě opět se prozradily i v Uhrách, a ohro- žují tam nedávno teprve zjednaný soulad v par- lamentní činnosti, jakoby na nový doklad toho kdo a co jest vlastním zdrojem a původcem všech zmatků, ohrožujících soustáti.
Uhry národní strana
15 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 22. června. (Baron Morse o jazykových nařízeních.) V neděli byla ve Sv. Vítě kočovná schůze štyrského kato- licko-konservativního selského spolku, do niž zavitalo též několik štyrských klerikálních po- slanců říšských i zemských, mimo jiné i posl. bar. Morsey. Účelem schůze bylo připraviti sel- ské obyvatelstvo na srpnové zemské volby za všeobecnou kurii a upraviti půdu kandidátům klerikálním. Bar. Morsey dotkl se ve své řeči také všeobecné politické situace a stěžovalsi ovšem i do obstrukce, která nemá konce. Ale na rozdíl od jiných řečníků bar. Morsey neváhal uznati, že obstrukci a s ní rozvrat vnesli do říš- ské rady poslanci němečtí za vlády Badenovy. „ačkoli jazyková nařízení, proti kterým na ně- mecké levici způsobena bouře, měly svou opráv- něnost. Neboť — dovozoval bar. Morsey — zna- lost více jazyků jest v některých kruzích a pro některé účely, zejmena v soudech, požadavek slušnosti, ano i spravedlnosti.“ Bar. Morsey za své poctivě vyslovené přesvědčení neušel ovšem trestu ve všeněmeckých orgánech, které se na něho sápou, že se odvážil hájiti Badenových na- řízení; ale bar. Morsey není první, ani poslední Němec, který uznal, že se jazykovými nařízeními Němcům nezkřivil anilvlas na hlavě a že násili bylo spácháno jedině na národě českém, když hr. Clary dne 17. října 1899 jazyková nařízení. jež se zatím již vžila, bezdůvodně zrušil.
Baron Morse Badenův Němec Claro Praha
16 article
Ze Lvova, 20. června. (Jezuiti a basl liánské kláštery.) Když bylo r. 1882 jezuitům dovoleno, aby zreformovali ruský basi- liánský mnišský řád v Haliči, t. j. přizpůsobili jej klášterním řádům katolickým, zaručeno je- zuitům též právo, že budou po 25 let vykoná vati vrchní správu a dozor těchto klášterů. Ny nější vrchní správce haličských basiliánů, je- zuita Bapst, oznámil však dle „Galič.“ papeži že jeho dozoru na basiliány není již potřeba, pa- trně proto, že reforma jest již provedena se vš důkladností, a navrhl, aby si basiliáni zvelili nyní sami svého protoigumena nebo-li provin- ciála. Po volbě provinciála — soudí se, že bude zvolen buď otec Filas neb Tysovský — Bapst vzdá se ihned úřadu vrchního dozorce na basi- liány.
Filas Tysovský Bapst Lvov Halič Galič
17 article
Z Potischachu, 22. června. (Dr. K a re Stremayr), předseda nejvyššího soudu m. s zemřel dnes o 5. hod. 15 min. odpoledne. Bývalý dlouholetý rakouský ministr osvětya spravedlnosti a polom president nejvyššího a kassač- ního soudu ve Vídni, Karel ryt. Stremayr, narodil se 30. řijna 1823 ve Štyrském Hradci, kde konal i studia gymnasijní a universítní a byl roku 1846 povýšen za doktora práv. Vstoupiv do státní služby a komorní prokuratury, připravoval se k působnosti professorské Ale r. 1848 byl zvolen v štyrském okrese kindberském za poslance do frankfurtského parlamentu, v němž skutečně účinkoval jako zapisovatel. Již ve Frank- furtě přilnul ke straně levého středu, k níž náležeii z Rakouska též Giskra, Gross, Arneth a jiní němečti poslanci. Na sněmu frankfurtském hájil stanovisko. že Rakousku, pokud se týká jeho zemí, náleževších tehda k německému buntu, náleží v buntu jen takové postavení, jako všem jiným německým státům. Roku 1849 rakouská vláda odvolala rakouské poslance z Frankfurtu a Stremayr vrátil se opět do Štyrského Hradce. Tu se pak habilitoval na universitě pro řím- ské právo, v brzku však vsloupil opět do státní služby u generální prokuratury a setrval v ní až do rcku 1861, kdy se počal účastníli opět života poli- tického. Byv zvolen v Štyrském Hradci do zemského sněmu, stal se ihned členem zemského výboru
Karel rýt Stremayr Gross Arneth Vídeň Štyrský Hradec Franca Rakousko Frankfurt vysoký soud m . s
18 article
v úřadě postoupil zatím za radu zemského soudu Když pak se Giskra, jeho bývalý soudruh z frank- furtského parlamentu, stal roku 1868 ministrem vnitra, byl Stremayr povolán do ministerstva jako minister- ský rada. Dne 1. února 1870 povolán do Hasnerova kabinetu jako minister osvěty, v kteréžto hodnosti přesedl v květnu téhož roku do kabinetu Potockého a setrval v ní až do února 1871. Po krátkém trvání kabinetu Hohenwartova vstoupil 25. listopadu 1871 do nového centralistického kabinetu Auerspergova opět jako ministr osvěty a setrval v této hodnosti i po pádu Auerspergova ministerstva (15. února 1879). když hr. Taalfe sestavil zatímný kabinet. Po celou tu dobu Stremayr byl poslancem říšské rady za Štyrsko. Při nových volbách v letě 1879 propadl však v Lipniei proti Alaggovi a obdržel nový mandát za velkostatky teprve při doplňovacích volbách v Dukovině, když mu byl tamní zemský president bar. Alesani svým od- stoupením učinil místo Dne 14. srpna 1879 jmenováno ministerstvo Tanl- fovo, v němž byl i bar. Pražák ministrem bez porte- feuillu, a v tomto kabinelě stal se Stremayr ministrem spravedlnosti a spolu správcem ministerstva osvěty.
Stremayr Hasnerův Potocki Hohenwartův Auerspergův Tanl
19 article
Z této periody politické činnosti Stremayrovy po- chází známě nařízení ze dne 19. dubna 1880, jež sice nese jméno nařízení Stremayrova, která však vydána na podnět Taaffova kabinetu a samému Stremayrovi jako zarytému centralistovi nikdy ne- přirostla k srüci, jakž sám dosvědčil teprve nedávno v jednom z vídeňských listů. Nařízením tím, jak zná- mo, stanoveno, že v zevní službě soudní, státnícho zastupitelstev a političtí úřadové v království českém mají všeliká podání vyřizovati v jazyku stran. Toto nařízení, jež se po vydání Badenových a později Gautschem pozměněných jazykových nařízení stalo jaksi bezúčelným, poněvadž bylo zahrnuto v naříze- ních jazykových, vstoupila dnem 17. října 1899 za hr Clara opět ve svá práva a platí podnes. V Taaffově kabinetě, v němž, než nevanul vítr přísně centralisti- cký, necítil se však Stremayr doma a proto, vzdav se již v únoru správy ministerstva osvěty, rozloučil se 26. června 1880 i s křeslem ministerstva sprave- dinosti a vystoupil z kabinetu. V brzku na to byl jmenován předsedou senátu, načež v listopadu roku 1891 stal se prvním presidentem nejvyššího kassačního soudu ve Vídni. Od roku 1873 byl tajným radou, měl řády prvé třídy železné koruny, Leopoldův a Štěpá- nův a kromě toho byl též zástupcem kuratora vídeň- ské akademie věd a umění. V lednu 1889 jmenován sice členem panské sněmovny, ale politického života veřejně se již neúčastnil. V duši zůstal však až do smrti centralistou, jakým byl po celou dobu svého politického působení.
Stremayrův Taaffův Stremayr Badenův Gautsch Claro Leopoldův Štěpý Vídeň ský akademie věda panská sněmovna
20 article
Z Nového Sadu, 18. června. (Pohřeb dra Jovana Jovanoviča-Zmaja) Celé Srbstvo dohře ocenilo velikého svého pěvce a žalostná zpráva o jeho smrti otřásla srdcem a vyloudila slzu v oku každého Srba. Láska, které se „čika Jova“ těšil, nej- lépe se ukázala na jeho pohřbu, na nějž se sešli Srbové ze všech krajin srbských, by nezapomenu- telného Zmaja doprovodili k poslednímu odpočinku na hřbilov kamenický. Pohřeb byl v pátek dne 17 června. Krásná pohoda a veliká láska k zesnulému přilákala takové množství lidu, že nebylo ho dosud nikdy v Kamenici a nemohl se ani v celé vesniei směstnati. Ze Srbska přišli zástupci bělehradské měst rady se starostou Glavničem, poslanci, zástupci vy- sckých škol, učitelů, lékařů, advokátů atd. Ale nejen Bělehrad, celé království srbské přišlo vyprovoditi dra. Jovanoviča. Viděti bylo pestré kroje sedláků z Užice. Niše, Vranje atd. a mezi ně mísily se uni- formy srbských studentů s fesy na hlavách, ze Sko- plje a Prizrena. Srbové přibyli na zvláštní veliké lodi „Šumadii“ a s nimi i pěvecký spolek a občané z Vršce.
Jovanoviča Srba Láska Jov Glavnič Nový Sado Kamenica Srbsko Bělehrad Užice Niš Vranje Vršac
21 article
Celý Banát, Bačka, Srěm i Slavonie zastoupeny všemi vrstvami národa. A nescházeli ani studenti z Pešti, Záhřeba a jiných měst. Lidu tolik, že nebylo ani na pohřbu dra. Miletiče v Nov. Sadě. Viděti, jaké cblibě těšil se nezapomenutelný „čika Jova“. Smu- teční slavnosti zúčastnili se i oba panovníci srbátí, král Petr I. a černohorský kníže Nikola, kteří po- slali telegramy, jak učinilo i velké množství osada měst. Věnců nebylo, neboť zemřelý Zmaj nepřálsi toho, ale za to zasláno bylo družstvu „Zmaj“, spolku spisovatelů a žurnalistů více než 2000 K. Průvod pohřební byl imposantní. V předu dítky, jejichž veli- kým přítelem byl Zmaj, studenti novosadského i karlo- vického gymnasia, pěvecké spolky, zádruhy a 20 kněží. Kolem rakve byli zástupci všech vrstev národa po jednom. Za rakví šli veliký župan srěmský s pod- županem, starosta novosadský a zástupce srbského krále, předseda maďarského družstva 1 šfaludyovaa zástupce Matice Hrvatské. Za nimi osatní zástupci spolků, akademií atd. a veliké množství lidu, nej- méně 10.000 duší. Krásné pohřební zpěvy pravo- slavně dojaly každou duši a pohřební řeči ještě více.
Srě Slavonie Jov Banát Baček Pešť Záhřeb Lido spolek spisovatel
22 article
Při vchodu do chrámu mluvil paroch (larář) novosad- ský Boža Popovié, po něm zástupce srbské Matice Ant. Hadžič, zástupce akademické omladiny Marko Vilič, pak zástupce školních dětí, učitel Doka Mi- hajlovič. Z chrámu hnul se průvod ke hřbitovu; př východu z vesnice zapěly opět pěvecké spolky a pro- mluvil maďarský zástupce Kisfaludyova spolku, ma- ďarský historik Akos Beöthy, potom mluvil záslupce Hrvatské Matice Hranilovič, polom dr. Žárko Mila- dinovič z Rumy a za Vršec dr. Slavko Miletič. Před hlbitovem promluvil ještě zástupce „Srbobrana“, prof. Budisavljevič a za ním prof. Nedeljkovič. Nad samým hrobem pak Jaša Tomič, redaktor „Zastavy“, který krásnou řečí uchvátil všechny přítomné a naznačil význam Zmajův v politickém životě Srbů. Po něm mluvil Janko Veselinovič, jeden z nejlepších spiso- vatelů srbských, jménem celé literatury. Na konec vzal hroudu země, která první měla padnouti na rakev velikého Zmaja-Jovanoviča a políbil ji. Nikdo nemohl se zdrželi slzí a všichni se tlačili učiniti podobně a tak dokázati svoji lásku k velikému pěvci svobody boje, strádání, nadšení i lásky, veliké hvězdě na nebi srbské literatury. Zmaj zemřel, ale duše jeho Miloš Ljubibratič. žije a bude žíli na věky.
Boža Popovié Matica Antonín Hadžič Vilič Beöthy doktor Mil Miletič Srbobran profesor Budisavljevič Nedeljkovič Jaša Tomič Srba Janko Veselinovič Ljubibratič Doka Rumo Kisfaludyov spolek Zastava
23 article
V drobném prodejl: ranní číslo o sobě . . . za odpoledtní . . . za 2 h Ve flialkách na venkověo ranní číslo. 10h cdpolední . . . . . . . . 3 h Inseráty platí se hotově napřod Předplacení a inserty přijimá sdmlnl- strace v Marianské ulici č. z. Tam nncházejí se též redhakee liskárna a ezpedice . Národních Listi“. Rekopšsy se nevraesjí.
národní List
24 title
Politické zprávy zahraničné.
25 article
V Praze, 22. června.
Praha
26 article
Národní kongres v Chicagu. V úterý sešel se v Chicagu, jak jsme se zmínili, národní kongres republikánský, jenž konal se v »Coloseu«, vyzdobeném obrovským obrazem zesnulého senátora Hanny a četnými obrazy presidenta Roosevelta. Když tohoto zastupující ministr vojenství Root, předsedající schůzi, jal se v zahajovací řeči vílati přítomné, sňata byla za hlučné pochvaly rouška s velkého obrazu Rooseveltova. Mmnistr vojenství Root pravil, že nynější vláda zmenšila veřejný dluh, docílila značného úspěchu v úpravě trustů, zvelebila obchodní život, prospěla zemědělství, splavnila řekya zorganisovala armádu, dala Filipincům civilní správu, zřídila na Kubě republiku, která jest se Spojenými státy spojena páskami vděčnosti a zájmem společné obrany. Vláda otevřela také veřejnou cestu přes Istmus, posílila Monreovu doktrinu, ukončila spor o hranice Aljašky, chránila integritu Činy, obchodu zjednala další odbyt, uplatnila princip smírčího soudu a podporovala mír mezi národy. Jsouc si vědoma fakta, že morální sily. neopírají-li se o síly fysické, neodolají vždy sobectví a útokům, rozmnožila válečnou moe, že vzbuzuje úctu, přivedla námořnictvo na vy- soký stupeň zdatnosti a vycvičila vůbec po- zemní i námořní vojsko v obraně přímoři i ve strategických úkolech.
Hanna Roosevelt Rooseveltův Filipínec Chicago Kuba republika spojený stát Aljaška
27 article
Root podotkl dále, že musí se ještě pro- vésti oprava trustovnictví a že by se nyní mohl celní tarif podrobiti revisi, jež provésti by se měla přáteli systému ochranných cel. »Když Evropa — pokračoval řečník — se bála, že se rozpoutá východoasijská válka a že by mohla míti za následek zkázu Činy a vše- obecný boj, byla to Amerika, na kterou se nadaný, prozíravý německý císař obrátil s prosbou, by převzala vedení, aby docílilo se dohody k ohraničení rozsahu sporných věcí a zachovala se administrativní podstata Číny kromě Mandžur- ska, což se také podařilo«. Kongres se jednohlasně usnesl, aby ostrov Portorico zastoupen byl 2 a ostrovy Filipinské 6 delegáty se dvěma hlasy. Kdykoli v debatě vysloveno bylo jméno Roosevelt, provázeno bylo vždy hlučným potleskem. Užší výbor komise, které uloženo vypra- covati resoluci, dohodl se na návrzích v otázc celního tar fu, ve kterých vyslovuje se v zá- sadě ve prospěch ochranného cla a praví, že výše celní sazby má se rovnati rozdílu mezi nákladem na výrobu zboží ve Spojených státech a výrobním nákladem v cizině. Změna v celních sazbách má se jen tenkráte provésti, změní-li se poměry tak, že budou příkazem veřejného zájmu. Do resoluce vloží se také ustanovení, vyslovující se pro reciprocitu, které zavdalo pod- nět k velice čilé debatě a schváleno bylo ko- nečně jen v zájmu jednomyslnosti. Schválený program bude, jak se praví, v celku projevení názorů Rooseveltových. Dnes dopoledne má resoluční komise ple- nární schůzi, ve které se tento program patrně bez odporu schválí.
Filipinský Roosevelt Rooseveltův Evropa Amerika Čína Mandžur spojený stát
28 article
Císař Vilém o solidaritě. Císař Vilém zúčastnil se včera v Cuxha- venu regaty, uspořádané severoněmeckým spolkem »Regatta«, a pak hostiny na parníku »Deutsch- land«, na které odpověděl na holdovací přípitek hamburského purkmistra. Císař pravil, že slova purkmistrova o sportu a ostalním pokroku země může z plna srdce podepsati. Každý musí uznati, že solidarila mezi národy kulturních zemí činí bez odporu v různých oborech pokroky. Solidarita přechází nepozorovaně, ale neodvratně v program těch, kdož řídí státy, i v mysl sebe ovládajících svobodných občanů a oživuje se různým způsobem, nechť jest to ve vážných politických poradách kongresů, nebo v závodech a hrách. V několika dnech seskupí se v Kielu všecky vlajky kulturních národů a bude tudíž v kiel- ském týdnu tato solidarita oživena a pevněj utužena. Této solidaritě děkuje kupec, průmy- slník i rolník, že se mohou v klidné práei zdárně vyvijeti. Císař Vilém prohlásil ke konci, že s na- prostým klidem a důvěrou pohlíží do bu- doucnosti.
Vilém Cuxho Kiel kongres Deutschland
29 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Pod vojenskou viádou. Dalmatské dojmy z ovzduší kancelářského. O vládě senilních generálů a španělského ceremonielu mluvi hr. Sternberg, který tak rád se chlubí, že prý nahlédl „hluboko za kulisy“. Však i nad vládnoucími generály je jistá moc, ani ústavním zákonům nepodléhající, a to jsou jejich ženy. „Jeho Excellence“ chodí s hlavou vztýčenou před celým světem, leč, jakmile vkro- čila do svého bylu, ryehle se skloní a s poměry v úřadech vypadá to málem jako v Bozděchových „Kotillonech“ Však abych přišel k věci! Také v Zadru vládla „jeji Excellence“. Nepotřeboval jsem dlouho, abych se o tom přesvědčil. Po prvém dnu představovacím večer na víně zasypali mne otázkami, kdy prý půjdu k Její Excellenci? Kdo mne tam uvede a bůh ví, co! Odpověděl jsem, že nevím, proč bych tam měl chodit a dostalo se mi ihned vysvětlení. Nechci-li prý skončit život někde v Metkoviči, ať s. hledím zalíbit hlavně paní místodržitelce.
Sternberg Zadr Metkovič
30 article
Moje naivní ještě neúřadnické srdce po- važovalo vysvětlení polo za vtip, polo za klep Ale mělo se mi dostat důkazů jasnějších. U místodržitelství v Zadru platila jedno- duchá Irekvence, což se zdá na pohled hezké, ale nestojí vskutku za nic, neboť jednoduchá frekvence se tam říká službě od 9 hodin ráno do dvou odpoledne, ke kteréžto se pak pojí zase služba od půl šesté do půl osmé večer. Zasvěcenci tvrdili, nevím, zda správně či nesprávně, že za tuto dvouhodinnou „extra- tůru“ mají být úřadníci vděčni — paní místo- držitelové. Proto se v těchto hodinách nedělalo celkem nic, za to se „markýrovalo“ víc nežli kdykoliv jindy. Proto také „amtstýgři“, jak se říkalo sluhům, paní místodržitelku milovali, ne- boť zavedení nočních služeb jim vynášelo. Skoro každý úřadník dával sluhovi paušálnou od- měnu měsíční za to, aby v jeho úřadovně roz- svítil už ve čtvrt na šest a zhasl až ve tři čtvrti na osm — ač zůstala úřadovna po celou tu dobu prázdna a opuštěna. Plynové nebo elektrické osvětlení místodržitelství nemělo — aspoň pro úřadníky. Měli svítiti petrolejem a dostávali naň měsíční paušál. Kdo „markýroval“ noční službu, přenechal paušál sluhovi. Praktikanty nechali několik dní večer pra
31 article
covat, pak byli zasvěceni a rádi se vykoupili. Já tenkrát ještě zasvěcen nebyl. Šel jsem pře půl šestou do kanceláře. Byl čtvrtek. Ve dveřích budovy potkám sluhu — čtenáři už je znám Změří si mne od hlavy k patě, prohlédne mou toilettu, zavrtí hlavou a povídá: — Kam jdou? — Do úřadu. Myslil jsem, že bude mou pilnosti nadšen Nebyl. — Což pak nevědí, že se dnes neúřadujeí — Proč by se neúřadovalo? — No, dovolejí, jak se můžou ptát? Co pak nevědí, že dnes je u Její Excellence „vítání““ Proto se neúřaduje! Páni úřadníci musí bý při tom. — Tedy se úřadníci prostě komandují? — To ne, ale každý ví, co se sluší. Co pak oni ještě u Její Excellence nebyli? — Nebyl. — Tak koukají, ať tam brzy přijdou. Nato se kouká. „Pan presidiální“ nechápal, jak se mohu odvážit takhle jednat. Uznal jsem, že jsem chybil, otočil jsem se a šel jsem domů. V neděli sice služba byla, ale jen do jede- nácli. Po jedenáctě přijímala excellenepaní. Kdo však chtěl, mohl mít celé dopoledne prázdno, prohlásil-li, že jde do kostela. Také za to měl jsme děkovat paní místodržitelce. Excellenepan soudila, že nedělní klid jest institucí křesťanskou a každý křesťan že nedělního klidu použije k tomu, aby šel do kostela a kdo ho tak nepo- užije, že vůbec ho není hoden. Rozumí se, že jsem ihned se prohlásil pr toto vyznání. Ale do kostela nešel jsem a k ex- cellenepaní jsem taky nešel. To byla snad ještě větší chyba.
32 article
Druhého dne mne potká nadřízený pána zve mne do své úřadovny, že mi má co po věděti. — Poslouchejte, vy jste včera nepřišel do úřadu, a v kostele jste také nebyl. Dejte si po zor; s tím nejsou žerty! Otevřel jsem široce oči. — Divíte se, že to vím; na tom by nezále želo, ale vědí to již také jiné osoby a výše posta vené než vy i já. — Nevěřil jsem dosud v ucha Dionysova. — Taky nepotřebujete, ale věřte v oči A gusovy. Z oken místodržitelova bytu je přece vidět zrovna před kostel. — Však mne, Její Excellence nezná, já ještě jsem u ní nebyl .. — Vy jste ještě pořád nebyl u excellene paní? — Nebyl. — A excellenepaní už tuhle narážky na t dělala... Chtěl jste ještě něco říci? — Chtěl jsem říci, že jsem mohl také jít do druhého kostela, a nikdo nemůže dokázat, že bych nebyl býval tam. Přece není předepsáno, do kterého kostela se musí chodit. — Víte co? Mně se zdá, že máte tuze ne- úřadnické smýšlení. Kdybyste i důkaz provedl. že jste byl ve druhém kostele, myslím, že by vás poslali přímo na pozorovací stanici. Úřadník, který chodí de kostela, odkud naň z oken místo- držitelových není vídět! Prosím vás, kam jste dal rozum? Sklonil jsem, usvědčen, hlavu. Chodit do kostela, kam by z místodržitelství neviděli? Vskutku věc nemyslitelná! Vzpomněl jsem si na poučení Holečkova „Obšitu“: „vojna nesmí se žrát, nýbrž se musí markýrovat“. Na vojně — ar. jsem byl, to už bylo vidět.
Holečkův