ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 06223580-78f8-11dc-959d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 31 celkem · entity: person 90, place 18, work 6, org 6
1 masthead
14. listopadu 1905
2 masthead
Příloha „Národních Listů
3 masthead
k číslu 314.
4 masthead
Strana g.
5 article Doslov k mé polemice s panem drem. Kramářem.
Doslov k mé polemice s panem drem. Kramářem. Bylo-li cos sympathického, ba snad i lepš naděje do budouenosti budícího v první odpo vědi p. dra. Kramáře (»Nár. Listy« ze dne 22 října 1905), byl to jeho stesk na poměry v naš straně, na: »nedostatek opravdové výměny ná- zorů, přímo komickou bázeň před konflikty, strach před bezohlednou, otevřenou pravdou. třeba by byla sebe nepříjemnější, při nichž se raději nechá všecko v polotmě a v polomraku.« — Prohlašoval-li on pak spolu, že odpovídá n moji řeč litomyšlskou, »poněvadž se při té při- ležitosti dá promluviti o politice české posled- ních let způsobem, který může přispěti k ujas- nění jistých problémů politických«, mohl jsem já a každý nepředpojatý za to míti, jak milým mu bude, odpověditi na moji otázku vznešenou naň na konec mě řeči ústecké: Je-li pravda, že, když působil při pádu Körbrově, Goluchow- skému slíbil, že stane-li se Gautsch předsedou ministerstva, česká delegace obstrukce zanechá a se k vládě vlídně postaví? Pan dr. Kramář však v »Nár. Listech« ze dne 5. listopadu t.r. tuto odpověď sice odepřel, ale — jak s díkem konstatuji — tím právě také valně přispěl k ujasnění poměrů politických, anoť zde zajisté více než kde jinde platilo, že odepřená odpo- věď, jest také odpovědí (keine Antwort ist aueh eine Antwort) a každý nyní ví, kolik uhodilo.
doktor Kramář
6 article
Zajímavým naproti tomu je ovšem, jaké mínění by si p. dr. Kramář přál, by u veřejno- sti zavládlo o jeho jednání s hr. Goluchowským, což prozrazuje dosti jasně, právě o sobě, »že s bar. Gautscham uzavřeli jisté příměří na určitou dobu i pro určité předměty, a on by přec nemohl s tím souhlasiti, kdyby byl dříve něco jiného slíbil,« tak jakoby jeho souhlas příměřím vylučoval slib Gautschovi daný. — Svého účelu by ale ovšem mohl dosíci jenu lidí svrchovaně naivních, poněvadž jemu žá- doucí logická závěrka by platiti mohla jen ten- kráte, kdyby šlo o příměří, na jehož zachování se trvalo a pevně stálo, kdežto za da- ných poměrů se jedná o příměří, od něhož bohužel se s české strany upustilo, dovo- lilo, aby se další důležité požadavky vládní pro- jednaly, aniž by vláda — jak prý slibila — dříve české požadavky splnila. — S uzavře- ním takto praktikovaného příměři se pak ovšem snáší i slib pana dra. Kramáře, dle váž ných, politických zpráv připisovaný jemu jakožto učiněný vůči hr. Goluchowskému.
doktor Kramář Goluchowský Gautsch
7 article
Pochopuji úplně, že p. dr. Kramář ve své nepopírané dovednosti obchází co možná diskussi o tomto osudném zadání posice, uzavřeným pří- měřím dané, a že místo této si obral raději poukazovati k tomu, že z projednání celního tarifu nám škoda nevzrostla. — Toho také ni- kdo netvrdil a podkládati cos takového, zna- mená jen pokus odvraceti pozornost od jádra věci, od neuvěřitelného »vedení politiky«, jakým došlo k projednání celního tarifu, totiž bezdů- vodným, neslavným a za prazvláštních praktik provedeným upuštěním od pevného stanoviska v uzavřeném příměří obsaženého, národu a celé politické veřejnosti tak slavnostně a opětovně hlásaného a připomínaného. Vysvětloval-li ale p. dr. Kramář jaksi mi mochodem dotčený neblahý krok poukazem, »že baron Gaulch byl dlouho a velmi nebezpečně nemocen«, tak mně odpustí, když — při vší šetrnosti a soucitu k chorému, zajisté také mnou nejen chovaných, nýbrž i osvědčovaných — po mém náhledu politická chyba spáchaná se jeví tím neprominutelnější, poněvadž bez té »nebez- pečné nemoci« se učiněný krok alespoň sub- jektivně omlouvati dá, byť přespřilišnou důvěrou k osobě bar. Gautsche, kdežto po poplachu ochuravěním tím způsobeném a po připomenuté možnosti úmrtí Gautschova, vybovění požadavku vládnímu před splněním českých požadavků i tato omluva odpadá a propuštění ze závazků příměří se jevilo zbůhdarma vyhozeným pre- sentem jakékoliv vládě, která by přijíti mohla, se strany národa, který tak úporně i sebe men- šího práva domáhati se musí.
doktor Kramář Gaul Gautsch Gautschův
8 article
Politické následky kroku toho, jak jsemt v klubu dne 2. května napřed hlásil, se také s neúprosnou přesností dostavily a tak se náro může radovat z »etapy« jemu nynějším »ve- dením« klubu získané. Na jedné straně sliby Gautschovy z jeho problášení ze dne 21. června t. r., o jichž ob- sažnosti jsem se, tuším, dosti jasně v Litomyšl vyslovil a které se od »vedení« i klubu i ná- rodu předkládají jako vymoženosti přes to. že v misdrovském listě, tedy z téhož »vedeníe tak holedbavě byla vyslovena podmínka; »Bude-li požadavek v příčině obnovy vnitřního a služeh- ního jazyka českého, jak je vysloven v onom vyjádření, splněn — nepravím: »bude-li splnění jeho slíbeno«, nýbrž pravím dúrazně; »splněne. Na druhé straně Němcům nejen slíbené nýbrž via facti zavedené počátky k zvláštnímu statusu úřadníků státních pro německé územl pro něž se jen rodilí Němci přijímati mají, byt by českých kandidátů i jazykově způsobilých je v pořadu přihlášení se do služby předcházejí- cích byly zástupy. O takové etapě zpět se českým lidem ani ve snu nezdálo, zejména an Gautsch sám svým posláním ke sněmu českému ještě v lednu 1899 dvojí status úřadnícký v Čechách rozhodně zamítal.
Gautschův Němec Gautsch Litomyšl Čechy
9 article
Ale nač se tím znepokojovati? Pan dr Kramář je hned po ruce s útěchou a pravív »N. L.« dne 22. října: »Jestli však vyčitá se nám, že jsme dopustil aby baron Gautsch vyhovoval Němcům, pak je to dost neoprávněné. — A my musíme bdlti jen nad tím, aby jim vláda neplatila více, než co snesl opravdový zájem našeho národa. — Pan dr. Plaček může býti ubezpečen, že v těch vě- cech nespíme.s Tak co vlastně má národ ještě chtíti, je-l dle vylíčení »vedení« o jeho věci a bolesti tak výtečně postaráno? — Má tu vůbec býti proti takovému kabinetu v opposici? — Nepochopi- telným způsobem přece prý v ní česká delegace je a dokonce v jak tuhé; neb jen několik řádků dále píše pan dr. Kramář o mně, že nevím, co vlastně chci a praví o mně: »Chce opposici? Tu přece děláme; nebot pro nic nehlasujeme a to přece je parlamentní výraz opposice. Proti vládě -jsme podali a vy
Gautsch Němec doktor Plaček Kramář
10 article
bojovali návrh na všeobecné právo hlasovací Co máme dělat více ?« Ale v tomže článku mluví p. dr. Kramáh přece jen o možnosti tužšího odporu proti kabi- netu a ujišťuje o vídeňském klubu českém, že »není nikoho z nás, kdo by nechtěl i nejostřej- šího boje proti bar. Gautschovi, bez ohledu na jeho osobu, kdyby toho vyžadoval prospěch ná- roda a celkové situace naší delegace.« Taková »etapa« tedy dosažena a do takové situace vpravena naše delegace zásluhou klubov- ního »vedení« v kraťoučkých měsících jedi- ného roku 1905 a že tak asi — nesta- ne-li se přímo zázrak — to dopadnouti musí, a partie jest prohranou, pokládal jsem za svou povinnost, klubu v kritický den 2. května t. r. říci a spolu ohlásiti, že nemoha takovou poli- tiku, vydávající nás vládě na milost a nemilost opuštěním posice příměřím dané, sebou dělati z klubu vystupuji, užívaje svého práva, v § 16 klub. stanov mně zaručeného, Nepopírám, že příčiny toho všeho přesně a vědomě z převážné části píši na vrub »ve- dení«, ač bych byl ovšem i celému klubu ale- spoň v den 2. května přál více prozíravosti. Pro postavení klubu k »vedení« je kromě jiné symptomatickým, co pronesl odpoledne 6. října t. r. velmi vážný člen klubu ve vídeňské sně- movně za přitomnosti mé a jiných příslušníků strany ve chvíli, když rozdáváno a prohlíženo bylo vládní exposě o užiti úvěru 25 millionů korun pro vysoké školy.
doktor Kramáh Gautsch
11 article
Pravil: »Namlouvali (páni z »vedení«) nám ve výkon. výboru, že uvidíme, jak věc brněnské university učiní krok v před, což seznáme bud z prohlášení Gautschova (ze dne 26. září), bud z rozpočtu neb z exposé; není ani ale nikde ničeho a je viděti, že jsme lakýrovánis A tu si troufá p. dr. Kramář stěžovalis na křivdu, když se »vedení« takové věci připo- mínají? — Tu odvažuje se ve své druhé od- povědi (uveřej. dne 5. listopadu t. r.) hořeko- vati a spolu napomínati: »Ale u nás každý na- jde ohlasu, kdo křičí: kamenujte ! Němci jinak tomu rozumějí. — Když chyba se stala, celou silou se snaží, aby ji zakřidovali a aby kryli své lidi. — Mají živý pojem o solidaritě. Při- pomínám, jak se chovali k dru. Derschattovi po známém jeho nešťastném návrhu v delega- cích. . . . Co by se stalo dru. Pacákovi nebo mně za podobnou velikou politickou chybu?« Tak chyba Derschattova byla p. dru. Kra- mářovi velikou? — Každý se ale dobře může pamatovati, že si tím Derschatta pouze o sobně uškodil, ale ani svoji stranu, ani svůj národ do ničeho nezatáhnul. — Takové kaprioly by konečně každý i u nás prominul a i většl musily při našem »vedení« býti zatím zakřidovány, ale strhávati za svými nápady, za subjektivní, bláhově osvědčenou a neopatrnou lehkověrnost politiku celé strany, ba celého národa, prol tomu se postaviti kázalo mně moje české svě- domí.
Gautschův doktor Kramář Němec Pacák
12 article
Tu pak ovšem — ač jinak svrchovaně to dostačuje — jsem se nesměl spokojiti a odů- vodniti krok svůj jedině tím, co se stalo v roce 1905 a to z té jednoduché příčiny, poněvadž by se bylo proti mně bojovalo ihned poukazo- váním byť i sebe více nemístným, jakobych byl čekal jen na první chybu »vedení«, abych proti němu vystoupil. Proto jsem si musil obrati alespoň částečně ještě periodu od r. 1901 — kdy po smrti Kaizlově za plentou, poměrně málo znamenajíeím předsedou klubovním, stal se pan dr. Kramál spiritem rectorem české politiky — abych do- vodil, že osudná chyba z r. 1905 není snad ojedinělou, že choroba ve »vedení» není pouze akutní, na jejíž vyléčení doufati lze, nýbrž že je chronickou. Sám jsem doznal, že po nesčet- ných chybách ze zmíněně periody jsem přece byl na počátku r. 1905 optimistou a očekával, že »vedeni« uživši trochu autokritiky, aspoň pro budouenost se uvaruje kotrmelců, jakými byly na př. zbytečné zavazování se v prohlášení klubovního předsedy ze dne 23. května 1902 »Ieh erkläre aber im Namen meiner Partei un wie ich glaube, im Namen des ganzen böhmischen Volkes, dass wir mit aller Macht darauf dringen werden, dass dem gebeugten Recht Rechnung getragen werde, bevor wir uns a u irgend eine weitere Axbeit einlassen,« kte- réž na posměch i všech vážných mužů násle- dováno bylo již dne 17. června 1902 propu- štěním daně z jízdních lístků, aneb odříkání se a zkompromitování obstrukce dne 22.—25. bře- zna 1902, ačkoliv pak se přece k ni zase sáhlo, což přece předvídáno býti mělo. Ovšem jsem se svému optimismu nepoddal nýbrž stál opa- trně na stráži, což že nebylo zbylečným, se v dubnu a dokonce dne 2. května t. r. osvědčilo.
Kaizlův doktor Kramál Recht Rechnung Ieh Partei uno
13 article
Nepřekvapilo mne nikterak, že ihned po litomyšlském zjištění veškerých nesmiených. mnou zde dotčených chyb se proti mně táhln do pole s poukazem, jakobych byl jen kriti- kem a jen negativním. Jak pěkně se to panu dru. Kramářovi na- psalo: »Tajemství své taktiky nám p. dr. Plaček nikdy neodhalil — obmezil se skoro vždy na kritiku vedení. A já řeknu upřímně, že jsem se nikdy ničemu tak neobdivoval, jako jeho ne- srovnatelnému umění, vždycky zakrýti, co vlastně chce. Nevím to ani nyní, po jeho řeči.« Od koho se mně ale dostalo satisťakce z tento posudek křivý a nesprávný? Nemusil-li jsem se srdečně zasmáti, když v tomtéž článku pan dr. Kramář s ám prozradil mou hroznou vinu, že jsem se o to zasazoval již dávno, aby se do aktuálního programu naší strany přijalo domáhání se vše- obecného, ovšem že rovného práva hlaso- K té vině se dobrovolně znám a tu při- stupuji k tomu, bych krátkými rysy označil, jak podle mého názoru naše politika vedena být měla, což neříkám ovšem teprve teď, nýbrž oč jsem se v klubu i ve straně zasazovával — vli- vem »vedení« ovšem marně. Tu ale nemohu nechati bez poznámky tak- tiku polemickou p. dra. Kramáře, vedle které by snadně, však neprávem ten, kdo nešel slepě za jeho heslem: Revindikace obsahu Gautscho- vých jazykových nařízení! pokládán býti měl za vlažného ve veliké důležitosti národní. Větší křivdy páchati bylo by věru nesnadným. Zajisté. že každý český poslanec proniknut jest pře (sic).
Kramář doktor Plaček
14 article
vacího. svědčením, jak důležitým je pro plné národní žití, aby český jazyk užíván byl nejen zevně, nýbrž i ve vnitřní službě úřadů státních, ž odepírání toho je velikým ponížením národa tím spíše urvání toho, poněvadž to už zavedeno a bez obtíží praktikováno bylo. Z toho ale ni- kterak neplyne, aby se zmíněná revindikace prohlašovala za první a prozatim je- diný cíl české politiky, tak že by vše mělo zůstati stranou a pak teprve k vymáhání dal- ších, sebe nalehavějších potřeb národa přikro- čeno býti smělo, až revindikace bude pro- vedena. To ale p. dr. Kramář zřetelně hlásáa každá pochybnost o smyslu jeho dotčeného sta- noviska musí odpadnouti, připominá-li při tom: »Němci dovedou chtit jedno a od toho ne- upustí a koncentrují na to všechny sily. Až svého dobudou, chtějí nové. A v tom je jejich síla. To je mužská politika, vlastní Němeů«. Tak mluví ale reální politik, který několik sloupců dále dle pravdy poznamenává: »ale na konec nejsme všemohoucími. V Čechách se všecko snadněji poroučí, než se to ve Vídni provádí,« a který dále píše: »Némci jsou sam dost silni, nemusejí se báti o národní své posice. za nimi stojí všecko, co ve státě má moc«. Taková politika odporučovati se může jen národu, který má také již moc, dobytí nej prvé toho, co si byl uminil- Té ale právě p. dr. Kramář sám našemu národu nepřiznává. — A tu shledává nespráv- ným, nazývá-li se jeho politika uváznutím v »slepé uličce« a utvořením svévolným si mrtvého bodu v postupu? Či namlouvá si snad opravdu, že z té slepé uličky vyváznul tím, že dosáhnul Cautschova prohlášení o jazykové otázce ze dne 21. června t. r.?
doktor Kramář Němec Cautschův Čechy Vídeň
15 article
Již neúspěchy v tom směru od r. 1899 doznané měly střízlivého politika, byť i mě v první řadě ha mysli revindikaci jazykovou, přivěsti ku přesvědčení, že i tento boj, který se objevoval jakožlo otázka nejen práva, nýbrž i politické moci, musí býti vybojován ne snad pouze přímočarným rozbíjením si hlav o hradbu nám nepřátelských mocí, nýbrž spíše obnovou našich šiků, zmohutněním jejich síly a moci. opřením jich o široké massy našeho lidu, zde- mokratisováním naší politiky, vymáháním vše- obecného práva hlasovacího. Tím spíše to platiti musilo u mne, který plně uznává důležitost politiky jazykové, aniž by však chtěl s ní vbihati do slepé uličky a národ udržovati ve víře, že v první řadě mu čest káže revindikovati, co mu bylo urváno a pak že teprve se smí ohlížeti po četných svých jiných potřebách, zanedbávaje nejbezpečnější cestu k vyzískání všeho, totiž vymožení všeobec- ného, rovného práva hlasovacího. Mé stanovisko krylo se asi s tím, co již drahnou dobu před sjezdem nymburským v ana- logickém směru můj předchůdce v litomyšlském mandátu, Gustav Eim napsal r. 1886 v novo- ročním článku »Jinou cestou«; »Ne skrze státo- právní program k rozkvětu a zajištění české ná- rodnosti, ale skrze národně český program ko státnímu právu! Nejdůležitějším požadavkem tohoto programu je zdemokratisování ústavy,t j. rozšíření volebního řádu a postavení všech voličů na roveň odstraněním kuriátního systému.
Eim
16 article
Toho třeba užiti ohledně všech tužeb národa českého a pravdě té nemohl se vzpírati ani pan dr. Kramář, byv nucen sám napsati: »Avšak bude-li jednou sněmovna volena na základě vše- obecného práva hlasovacího, bude ovšem boj o naše jazyková práva o mnoho snadnější.« Rozdil mezi politikou p. dra. Kramářea postupem mnou zastávaným zdá se mně zále- žeti v tom, že on doporučuje způsob jaksí středo věkého, romantického boje, kde se sváděly celé bitvy o znovu dobytí urvaného praporu, kdežto já ovšem spíše jsem pro modernější válečnictví, které netratí čas i krev pro dobývání jediné byt sebe milejší zástavy, nýbrž raději svolá veškeré vrstvy lidové až do poslední výzvy a vrhá do boje celou sllu národa a jeho zdemokratisova- ného zastoupení, postaví proti moci privilego- vaných tříd v hegemonii postaveného národa vlády o ně se opírající moc větší, morální a čl- selnou moc slovanských národů a při dosáhnu- tém vítězném postupu pak si diktuje podminky. při nichž také vrácení urvané zástavy nezpůsob valných obuíží.
doktor Kramář
17 article
Lituji tedy opravdově, že postup mnou do- poručený »vedením« přijat nebyl, neb mám pevně za to, že kdyby i na př. jen alespoň od roku 1903 tento postup byl zschováván, my bychom byli dále. Návrh můj neznamenal pouze, aby ve vídeňské sněmovně učiněn byl návrh na vše- obecné, rovné právo hlasovací, nýbrž znamenal postaviti boj o ně do aktuálního, ne pouze pa- pirového programu strany. Kdyby jen od roku 1903 se to bylo dálo, vedle jiných manifestač- ních schůzí se bylo pro tento požadavek maní festovalo, poučení o jeho oprávněnosti, důleži- tosti a významu v lidu z naší strany prohlu- bovalo, námitky proti němu byly vyvracely, pak by se bylo nepodařilo odpůrcům naší strany také toho práva poukazovati na resoluei strany ze dne 26. dubna 1903, jejíž passus »aby byly opraveny volební řády do sborů zá- konodárných na základě spravedlivém a pokro- kovém ve smyslu pronikavého rozšíření práva hla- sovacího«, nebo podobný konečně také nalézáme sem tam v programech stran proti všeobee- nému právu stojících; pak by se bylo nesmělo o nás psáti »Mladočeši se však do všeobecného práva volebního teprve vpravují a pro mnohé je jen mandátovým stěblem« aneb: »Die Jung- čechen haben erst jetzt wieder ihr Herz für das allgemeine gleiche Wahlrecht entdeckt.« Jen s útrpností pozorovati jsem musil snahu bagatelisovati můj návrh, jakoby byl učiněn bý- val pouze na povznešení pošramocené reputnce naší strany; učiněn byl k vůli nastoupení pravé cesty politické a ovšem by pak přirozeným ná- sledkem jeho uskutečnění bylo bývalo také po- vznešení naší strany, na pravé cestyse vrátivší.
Herz die Jung
18 article
Proto se každý soudný muž pousměje snaze p. dra. Kramáře, vybudovati poukazem na tento můj návrh výčitku »třepetavosti« a vypraviti takto pouhou »Retourkutsche« a to tím spíše, poněvadž já se přece veřejně články a zvláštní brožurou engažoval za své přesvědčení, vedle něhož Gautsehova jazyková nařízení jsou mně sice jedním i později dosažitelným krokem v před, spolu ale dobrými třemi kroky zpět.
19 article
Nezávidím nikterak p. dru. Kramářovi, že dne 4. prosince 1897 dal byť by i jen osobní svůj souhlas k tomu, aby Gautsch vzal zpět na- řízení Badenova, v kterých obsaženy byly dvě ohromně důležité zásady: že věc českých stran od první až do poslední stolice projednána býti musí česky a že státní úřadníci v Čechách musí znáti oba zemské jazyky. Proto nemohl jsem revindikaci obsahu Gautschových nařízení uzná- vati za »jediný a předníe cil české politiky. s čímž se však zcela dobře srovnává, že jako reálný politik od Gautsehe nikdy bych neoče- kával restituci obsahu nařízení Badenových, nýbrž byl považoval za úspěch i také jen zrušení na- řízení Kindingerova a pod., pro kteréž zrušení se svedení« klubu sice engažovalo závazně, jeho ale z pochopitelných příčin (ustoupení od po- sice v příměři obsažené) nedosáhlo. Dal jsem na jevo, že od vymožení vše- obecného, rovného hlasovacího práva čekám značné a veliké nápravy v našem životě politi- ckém; doznávám ale, že v jednom ohledu je pan dr. Kramář v této věci ještě optimističtěj- ším nežli já, když si na konci své druhé a po- slední odpovědi přeje, aby o všeobecné, rovné právo hlasovací »boj dobojován byl dříve, než bude příležitosť hledati nové muže s »čistou« řízou.« To přece neznamená nic jiného, než že očekává, jak obratné zachycení se do šosů při boji za všeobecné volební právo pomůže udržeti v sedle dosavadní »vedení« přes to, že přivedlo politiku českou na mizinu.
Gautsch Badenův Gautschův doktor Kramář Čechy
20 article
To snad očekává ale přece jen něco přes příliš, zejmena, když právo to teprve nedávno bylo vzato od ledu, tak že své předbojovníky z »vedení« ještě ani tak nerozehřálo, aby sem tam z role povážlivě nevypadávali a když mimo jiné bude také úkolem příští české politiky. odstraniti »vymoženost« z poslední etapy tímže »vedením« nám dobyté, toliž začátky dvojitého úřadnického statusu v Čechách. Teď několik slov o osobní stránce naší po- lemiky. Dovolávám se s dobrým svědomím toho, že ani v litomyšlské a v ústecké řeči mé ne- bylo nejmenšího osobního útoku proti kte- rémukoliv členu klubovního »vedení«. To snad nevyvozuji z toho, že jsem na př. v Litomyšl ni jedině z dotčených osob nepojmenoval; neb takých dialektických úskoků jsem dalek. Ovšem ale také bezohledně stigmatisuji chytristiku, která z toho, že útočím na »vedení«, veřejnosti, by dokazovati chtěla, jako bý to již bylo osob- ním útokem na osoby, z nichž vedení sestává. Což vede-li strana neb poslanec útok na vládu neb ministerstvo, tím již útočí osobně na členy tohoto kabinetu? S takovou sofistikoup. dr. Kramář vůči odpůrci jako jsem já nevy Osobním se stává útok v politické pole- mice tehdá, když se druhé straně přičitají po- hnutky neb smýšlení nekalé, skutky nemravné neb proti vlastnímu přesvědčení pachatele pro- vedené. Nechť se mně i na jediné jen takové slůvko v obou mých zmíněných řečech ukáže.
doktor Kramář Čechy Litomyšl
21 article
Jak ale bylo se chováno v odpovědi strany druhé? Věděl jsem sice, že vzbudím svým vy- stoupením nevůli pánů z »vedení«; ale ani od nich jsem se nenadál, že by se kdo z nich mohl dáti strhnouti k tak bezdůvodnému mně podkládání motivů jako jsou nenávist, závist neb ne- zřizená domýšlivost. — Nemusil by každý za- hanben zde státi, do by měl uvésti jen jediný doklad z mých skutků neb slov, k takovému tvrzení opravňující. Takto ale bylo zapotřebí te- prve důrazného zakřiknutí z řad českého lidu, ze schůze mých ústeckých voličů, aby pan dr Kramář v takovém počínání, v první jeho odpo- vědi praktikovaném ustál a konstatuji s povdě- kem, že se po této zdravé lekci ve druhé své odpovědi na cos podobného, více neodvážil. Ale v jedné věci mu to přece ještě nedává a vzdor tomu, že tak, tajemně jím označovaná afféra měho postupu v immunitním vý- buru pro každého nepředpojatého tak ja sně v můj prospěch vyloženou jest, tak přece by jaksi neviděl nerad, by z ní proti mně přece jen platilo »semper aliquid haeret«. Pravdu mého vylíčení zvrátiti nemůže; co je mu ale do pravdy, když — »docházely jej zprávy poněkud jinak zbarvené, než jak ličil to p. dr. Plaček a když mu dokonce vynikající německý poslanec řekl, že nepochopuje, jak mohou býti čeští poslanci jemu tak nepřátelšt a jmenoval mu p. dra. Plačka.« Tak docházející jinak zbarvené zprávy stačily mu, nevěřiti slovům muže pravdomluv- ného, ba ani se ho po pravém stavu věci ne- zeptati? Pan dr. Kramář dovolí poznámku, že tak vybranými slovy jím líčený důvod se v pro- sté mluvě nazývá: »věřiti klepům« a že na tom ničeho nemění, když si původce tohoto »zbarvení« pasoval na poslance »vynikajícího«.
doktor Plaček Kramář
22 article
Jsem přesvědčen, že by toto pasování v celé sněmovně vídeňské způsobilo bouřlivou veselost, poněvadž o vynikání toho pána dosud nikdo ani z povzdálečí neměl potuchy. — Tak se po- staral i pan dr. Kramář v naší polemice o mo- ment humoristický. To doplňuji ještě připomenutím, že dobře vím, o kterého poslance tu jde a že týž opravdu tak naivním byl, a mně po mém vyjití z immu- nitního výboru namlouvati chtěl, jakoby věe Kramářova byla ve výboru dne 5. července příznivě stála a s tím »zbarvením« doběhl pak také k p. dru. Kramářovi, jak se tedy dovídám z polemiky, politoval jej i pro jeho domnělé osobní nepřátele, mezi něž křivě i mne zapo- čítal. Tušil jsem cos takového a proto mne za- jimalo, pozorovati, jak se dotčený pán v sezení immunitního výboru dne 7. července zachováa tu všichni členové toho výboru tehda přítomní mohou potvrditi, že dotčený pán s nimi všemi hlasoval pro vydání p. dra. Kramáře trestnímu soudu, pro což jediný já nehlasoval. Poněvadž pak panu dru. Kramářovi při nynější diskussí o tom se uzdálo, mluviti ovšem poněkud ne- bulosně o ramenářství, ponechávám mu, abysi provedl sám náležitou kombinaci mezi touto vlastnosti a dotčeným »vynikajícím« německým poslancem. Co se mne týče, nevyžaduji od p. dra. Kra- máře ničeho, ani toho ne, co by mně v takovém případě každý ovšem pravý geníleman dal debrovolně — plnou satisfakci. A nyní ještě několik slov o p. dru. Kramářovi. co se jeno politické budoucnosti týče, když již jsem byl nucen pojednati dosti o jeho nedávné politické minulosti. Při tom se nijak noskrý vám
doktor Kramář Kramářův
24 article
s tím, že jednou z prvních politických nut- nestí se mně zdá, aby dosavadní chybné ve- dení klubu vídeňského, zejmena co se r. 1905 týče, bylo desavouováno, což i bez osobních následků zůstnti nemůže. Tu neváhám prohlásiti, že p. dr. Kramář jest vlastencem nezištným, mužem neobyčejně ta- lentovaným, značných vědomostí a znalostí, obzvláště politických, jenž výtečně vládne slo- vem i pérem, a že by bylo přes jeho četné ne- úspěchy a chyby přímo škodou, pracovati o jeho odstranění z politické arény, ve kleré na- šemu národu ještě výtečné může proukázati služby; spolu ale našemu národu přeji, aby vedle něho volil do sberů poslaneckých muže tak intelligentní, vědomě, obratné a energické, aby ve středu a ve společnosti jich p. dr. Kramář zaujímal to místo, které mu opravdu přísluší, tetiž zdatného spolupracovníka vedle jiných, při čemž bude na něho účinkovati třeba zkuše- ností, opatrnosti, klidnou rozvahou a politickou vypočítavostí ostatních. Nyní ještě na samostat- nější vůdeovství zralým není, možná ale, že jednou na to vyspěje; pak ale zajisté s tak mno- hým souhlasiti a to uznávati bude, co dnes ještě se mu zdá býti ode mne trpkou, neza- slouženou výčitkou . .
doktor Kramář
25 article
Podávati psychologickou analysu jakožto východiště mé dotčené dia- a prognosy, vymyká se, tuším, z rámce tohoto doslovu. Pro mne tato polemická kampaň nebyla snad žádným sportem; neb nepatřím mezi ty, kteři by s blažeností naslouchali, když se k nim blíží tak mnohý s gratulací: „To jste svému odpůrci dal.“ Podnikl jsem boj tens vážnosti, s přesvědčením, co mne čeká oso- čování, nepříjemnosti a svízelů, poslouchaje hlasu svého svědomí, že i strana, i nároč zvě- děti má pravdu, aby z ní se učil, vady odstranil a pravou cestu v politice nastoupil. Maje tento cil na mysli musím také odstraniti veškerou pochybnost o tom, že se mně o nic jiného ne- jedná, a proto také nemohu nechat beze zmínky a bez vyvráceni, když se proti mým vývodům operuje a tyto se zlehčují podkládáním mně po- nnutky, jako bych chtěl nynější vůdce odstra- niti a sám se takového místa domáhal.
26 article
O čems takovém se mně nikdy ani nezdálo a celé moje vystupování dosavadní je tomu zřejmě na odpor. Však abych takové myšlenky naprosto odstranil, prohlašují, že jsem k takové roli na- prosto nezpůsobilým a to již pro svoji neduživost, své chatrné, ba velice porušené zdraví, otrávené jednou z nejpovážlivějších nemocí; neb toho zajisté ne- chci, aby se jednou o mně řeklo, že jsem se v šedesátém roce věku svého šplhal na místa neb je zaujal, k nimž už z dočtčené příčiny jsem nezpůsobilým, pro něž strana naše zajisté bude míti dost mužů zdra ých, aniž by musila sahati k neduživcům, což by národu ani ku prospěchu, ani ke cti býti nemohlo; nechci také, aby se v tom ohledu o mně jednou tak mluvilo, jako o onom poslanci, který předsednictvu klubovnímu způsobil dost potiží svojí aspirací po vynikajíeí funkci ve sněmovně, když pak tato značné roz- rušení sebou přivedla, to — jediný mezi třemi kollegy — odstonal vzlykavými křečemi a za- žehnávati musií užíváním bromatů.
27 article
Také bych nerad, aby kdos viděl v mě akci zabezpečování si mandátu do zásoby; vím sice, že má poslanec mravní závazek, neopu- stiti svůj okres, když si voličstvo při nejskru- pulesnějším zkoumání opravdu poslance i na dále přeje; ale to rád a bez nucení přiznávám, že není na ten čas žádné politické nutnosti, proč bych právě já se příště o nějaký poslanecký mandát ucházeti aneb volen býti musil. Mandát svůj přijmouti jsem se dlouhoa upřímně zdráhal a byl jsem k přijetí kandidatury vlastně lstí, byť přátelskou, přiveden, nepřijav již před tím v roku 1897 laskavě mně nablzený mandát slánsko-rakovnický ete. Ovšem nepopírám, že mně voličstvo v lito- myšlském městském okresu volebním často a na mnoze můj mandát příjemným činilo. Snažil jsem se dle svých slabých sil svým povinnostem vážně dostáti, nedbal jsem čélných nepříjemností vídeňských, budu ale zcela spo- kojen, skončí-li se moje politická dráha tím, že pravdy mnou od 15. října t. r. na veřejnost dané budou míti ten dobrý účinek a způsobí ty nápravy, na něž já při tom pomýšlel. Na naší straně a na českém lidu je, aby dále k nápravě přispěli a uzdravení zjednali, při čemž volám: Discite moniti! Na Horách Kutných, dne 10. listo- padu 1905.
Kutná Discite moniti
28 article
Dr. Plaček.
doktor Plaček
29 title
Národní hospodář.
30 article Výstava drůbeže v Novém Bydžově.
Výstava drůbeže v Novém Bydžově. (Pokračování.) Dále vystavují: Lašťovička Frant. z Blatně šedé belgické obry. P. Lhota Ig. světlé trpaslíky a bronzové krůty. Libý Jan z Bydžova králíky mi- šence, Liska Fr. z Prahy bucharské bubláky. Lu- keslová A. z Pardubic langshanky, Macháček Fr., statkář z Radošovic wyandotky, MUDr. M ach ek jatečné králiky, Maid! Vl. ruské, angl. a střibrně králíky. Malý Jos. stříbrné králíky, Marušk a Fl. harcké kanáry, Matějka Jos. minorky a langs- hanky, Matějáková J. bílé a bronzové krůty.
František P Lhota Ig Jan Lisek Macháček MUDr Maida Marušk Matějek Matějáková Nový Bydžov Bydžov Praha Pardubice Radošovice Lukeslová A
31 article
Mičová Anna černé krůty, Mott! L. žluté floren- tinské slepičsky. Mašín Jos. kudrnaté bílé holuby, Materna Váci. zajíčaté a železité králíky, Mi- chalec Fr. madagaskarské černé králíky, Mysliv- cová Fil. české strakáče; Němeje J. krásnéa četné druhy lašťováků perlových a červenobllých parukářů, Nag! Lad. čítanku o plactvu a jeho ochraně. Oplt Frant. sroubky pro krmení ptactva v zimě, Paspa K. staváky a poštovní holuby, Pa- velka Al. míšence králíky, Pechar J. hnědé trpasliky, Peřinová M. pekinské kachny. Pešek Fr. kachny, Pilz Ed. laflěšky, mechebuské a indické bojovné kury. Potůčková Anna zlatokrké trpa- slíky, Poříz Fr. popelavé krůty, Proseč V. čer- venobilé pštrosy a lysé staváky, Ploder K. hygie- nická lůžka pro psy, Prchlik K. secí stroj Meli- charův, Peřina R. »Baltig Separator«, Rejchrt Jos. žluté anglické beranovité králiky, angorya tříslové, Rašek K. klece pro kanáry a akvaria, Roshon J. prací stroj. Ryplová B. medový. krkonošský likér, Römer Fr. výrobky z medu, Stuchlý F. vlašky a minorky, Sehnabel L. wyandolky, Stein B. hamburčanky, Stránský J. běložluté křížence, Skoch B., maltézáky. Saláta Sládek staváky, Spudi! Boh. modré, lysé sta- váky, Stoj B. voláče, Smolík a Sláde k po- štovní holuby, Salavec, Sucharda a Seka- nina belgické obry, Sagl A. stříbrné králiky. Sláma J. tříslové černé, Strasche F. tříslové černé a modré, Stránský J. vídeňské modré, Slabecký J. aluminiové kroužky pro drůbež,
Mičová Anna černá Mašín Matern Vác J krásné Oplt Al Pechar Pešek Pilz Poříz Peřina Rejchrt Stránský Sládek Smolík Salavec Suchard Seka Sagl Sláma Mott Naga Proseč Spudi Baltig Monitor Roshon J Ryplová B Römer Francie Stein B Skoch B Melcharův Sehnabel L