1
masthead
14. listopadu 1905. Čislo 314.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
bar. Fejérváry, ministři, náčelník gererálniho
štábu sv. p. Beck, oba vojenští inspektoři atd.
Z Vídně, 13. listopadu. (»Pol. Corr. «) Špa-
nělský vyslanec Bailen vyznamenán velko-
křížem Leopoldova řádu. Ministr hr. Golu-
chowki a I. vrchní hofmistr hr. Lie ch
tenstein dostali od španělského krále col-
lany řádu Karla III.
Z Vídně, 13. listopadu. (C.-B.) Císař jme-
noval španělského krále majitelem 38. pěšího
pluku.
Po příjezdu do zámku král v stejnokroj
38. pěš. pluku byl u císaře poděkovati za skvělé
uvitání a propůjčení pluku a potom navštívil
areikněžnu Marii Valerii a arciknížete Bedřicha
s rodinou. K 1 hod. s poledne jel elsař s krá-
lem na spanělské vyslanectvo, posnídali tam
vrátili se zase do zámku.
svatý . p
Beck
Pol
Corr
Leopoldův
Gola
Karel III
Císař
Valerius
Bedřich
Vídeň
5
article
Za odpoledne jel král několikráte ulicem
a byl pozdravován velmi sympaticky. O 5. hod.
odpol. přijal vyslance, pověřeně u vídeňského
dvora, velevyslance každého zvlášť, pozdějí dů-
stojnickou deputaci 38. pěšího pluku.
Z Vídně, 13. listopadu. (C-B) Na poctu
španělského krále konala se v redutní síni zá-
mecké parádní hostina, jíž mimo panovník
zúčastnili se všickni areiknížata a arcikněžny.
společní ministři, oba ministr-presidenti, rakouštl
ministři, uherský ministr Lanyi, diplomatický
sbor, vrchní dvorní a státní hodnostové, gene-
ralita a duchovenstvo. Král vstoupil do sálu
s arcikněžnou Marií Josefou, císař s arcikněž-
nou Maril.
Z Vídně, 13. listopadu. (C.-B.) O hostino
pronesl císař tento přípitek: Návštěva V. V.
mne velice dojala, děkuji za ni a vílám srdečně
V. V. Považuji luto návštěvu za nový důkaz
upřímného přátelství, jež posileno přibuzenskými
svazky trvalo vždy mezi našimi rody. Zároven
shledávám v ní vzáenou záruku zachování vý-
borných poměrů mezi našimi státy. Upřímná
radost má je zvýšena hlubokým a sympatickým
obdivem vznešené matky V. V. Přeji upřímně
Španělsku blaha, modlím se za božské požeh-
nání dlouhé a slavné vládě V. V. a připijím
z celého srdce na zdraví V. V, J. V. královny
Marie Kristiny a celé královské rodiny.
Lanyi
Marie Josefa
V V
J V
Marie Kristin
Vídeň
Španělsko
Marila
6
article
Hudba hrála španělskou hymuu, načež
španělský král odpovědel: Pozdrav, jejž jsem
poprvé posílal V. V., uvítání, jež mi bylo při-
praveno, a slova V. V. mají pro mne význam
splnění tolikerých vroucích přání, jež jsem
choval od svého dětství. Moje intelligence ne-
byla ještě vyvinuta, moje ideje nejisty a již
lnul jsem k V. V. a ctil je. Již tehdy byly mě
sympatie pro rakousko-uherskou říši blizky lásky
k mé vlasti. Dovolte, bych této již dávno s ne-
trpělivosti očekávané příležitosti použil a vy-
slovil národům pod vládou V. V. city upřím-
ného přátelství, jež k nim Španělové cho-
vají, a dovolte, aby mladý panovník v prvních
letech své vlády vyslovil obdiv panovníkovi,
jehož zkušenost, intelligence, moudrost a takt
jsou uznávány jeho vrstevníky a budou ještě
více oceňovány příštím pokolením. Jsem šťaslen,
že od rána jsem plukovníkem armády, jejiž
vlastnosti a slavné činy jsou mi dávno známy
a drahy. Vděčnost za toto mé jmenování, do-
jemná upominka V. V. na mou vznešenou
milovanou matku zvyšují povděk náš přijetím,
jehož se mi zde dostalo. Hluboce dojat připíjím
na zachování a upřímnost našich mezinárodních
styků, na blaho a štěstí V. V. a celé c. a k
rodiny.
Hudba hrála rakouskou hymnu.
Po hostině byl cerele ve dvorní knihovně.
Odpoledne odevzdal španělský král své
navštívenky u hr. Goluchowského, bar. Gnutsche
a Fejérvára a vyslanců. Později položil v kapu-
cinské hrobce věnce na rakev císařovny Alžběty,
korunního prince Rudolfa, svého děda, arci-
knížele Karla Ferdinanda.
Nepovolená studentská schůze.
Z Vídně, 13. listopadu. (C-B.) Několik set
studentů chtělo konati dnes v zahradě poly-
techniky schůzi proti rektoru Langovi
oznámilo ji policii, ta ji však nepovolila.
Nepokoje v Záhřebě.
Španěl
Goluchowský
Alžběta
Rudolf
Karel Ferdinand
Lang
Vídeň
Záhřeb
7
article
Ze Záhřeba, 13. listopadu. (C.-B.) Včera
večer opakovalo se srocení na Preradovičově
náměstí. Policie byla přichystána rozehnati dav
dříve, než nastaly výtržuosti a hlídkovala po
ulicích s četnictvem. Na Jelačičové náměstí
na nároží Řeznické ulice stálo vojsko. V noni
klid rušen nebyl. Dnes ráno hlídkovala policie
s četniky. Vyhláškou nařizuje se zavírati do-
movní dvéře o 7., hostince o 9. a kavárny
o 11. hod. v nori.
Ze Záhřeba, 13. listopada. (C.-B) Uherská
telegrafická kance ář sděluje: Vzhledem na
poslední nepokoje byly dnes před-
nášky na zdejší universitě Fran
tiška Josefa až na další zasta-
veny.
Přes to dostavilo se četné obecenstvo do
universitní budovy k ohlášeným 2 promocim.
Když v poslední chvíli i promoce byly odlo-
ženy, obecenstvo živě projevovalo nevoli svou.
Včera odpoledne i večer došlo tu opět
k demonstracím, jež ale byly nepatrny.
Ostatek večera byl klidný.
Dnes vyhlásil magistrát na
městem Záhřebem malý stav vý-
minečný a oznámil to plakáty. (Viz
Politické zprávy domácí. Pozn. red.) Dětia
učňové nesmějí po 6. hod. večer na ušicích
prodlévati.
Policejní náčelník města Záhřeba byl zba-
ven svého místa, poněvadž se neosvědčil dosti
schopným, demonstracím a výtržnostem zákon-
nou cestou se opříti.
Bavorský princ-vladař v Norimberce.
Z Morimberka, 13. listopadu (C.-B.) Prine-
vladař s princi Ludvikem, Leopoldem a Arnulfem
přibyl sem v poledne se všemi ministry. Byi
uvitán zástupci civilních i vojenských úřadů.
Po vítacím proslovu purkmistrově odjel prino-
vladař za hlučných aklamací obyvatelstva do
zámku.
Josef
Ludvik
Leopold
Arnulf
Záhřeb
Preradovičův náměstí
Jelačič náměstí
řeznický ulice
Norimberk
9
article
Z Berlína, 13. listopadu (C-B.) »Nordd
al1g. Ztg.« píše: »Berl. Tagblatt« tvrdí na-
proti jiným lépe zpraveným novinám, že na
příští rok jest ustanovena středomořská cesta
německého císaře. »Hohenzollern« dostal prý
zezkez, uby byl v poloviné lodna pohotově. Tíe
rozkaz dostal prý i »Sleipner«, Křižák »York
má si pospíšiti s jizdami na zkoušku, aby touž
dobou byl přichystán k výjezdu. Lodi popluji
do italských vod a odtud až do Cařihradu
Na všech těch údajích o přípravách na cisařovu
středomořskou cestu není ani slova pravdy.
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 13. listopadu. (C.-B.) Nacio-
nalisté Ribarac a Veličkovič dotazoval
se ve skupštíně po poměru mezi Anglil
Srbske m.
Včera založen spolek pro zákonite
řešení spiklenecké otázky. V před
sednictvu je býv. ministr L a zarevič, posl.
Nikolajevič a pens. gen. Boškovi
Ministr Dubiel.
Z Paříže, 13. listopadu. (C-B) Nový mi
nistr vnitra Dubief vyjádřil se v rozmluvě,
že převzal portefeuille, troufaje, že Rouvier jest
odhodlán dáti kabinetní politice směr silně
nn levo.
Lidové hlasování v Norsku
Z Kristianie, 13. listop. (C.-B) 0 5. hodině
odpoledne byl znám výsledek lidového hlasování
ze 124 okresů: 52.880 bylo pro, 11.823
hlasů proti volbě krále.
Volby švýcarské.
Z Bernu, 13. listopadu. (C.-B) Dnes ko-
nány poslední užší volby do národní rady. V Že
nevě zvítězili konservativní kandidáti velkou vět
šinou. V Lucernu podlehla katolicko-konserv
tivně-socialistická koalice, ač málo jen hlasy
radikálům. V Tessinu zvolen byl protimilitari
stický kandidát krajní levice Monzoni. Protikan
didáta nebylo.
Berl
Hohenzollern
Sleipner
York
Nikolajevič
Bošek
Dubiel
Berlín
Tagblatt
Cařihrad
Srbsko
Bělehrad
Paříž
Norsko
Kristiania
Bern
CB
10
article
Sněmovní volba ve Francii.
Z Chateauronxu, 12. listopadu. (C.-B.) Z
dnešní doplňovací volby do sněmovny posla-
necké zvolen byl liberální republikán hr. B ar
boncois. (Tedy opposičnik. Pozn. redakce.
Okres byl dosud zastupován socia
listickým radikále m.
Řecký král v Londýně.
Z Londýna, 13. listopadu. (C.-B.) Řecký
král a prine Mikuláš přibyli odpolednedo
Portsmouthu na jachtě anglického krále, prová-
zené čtyřmi britskými křižáky. Dvě bitevní loi
a 5 křižáků na witheadské rejdě střílely na po-
čest. Prine Cennaughtský přibyl na loď přivítat
krále, jenž potom jel do Windsoru.
Nové velevyslanectví.
Z Berlína, 13. listopadu. (Köln. Zlg.) Na
podnět Japonska dohodly se německá a japon-
ská vlády před nedávnem, že změní obojí vy-
slanectva v Tokiu—Berlíně ve velvyslanectvu.
Ze Španělska.
Z Madridu, 13. listopadu. (C.-B.) Obeení
volby měly klidný průběh. Zvoleno 21 pří-
vrženců ministerstva, 5 republikánů a 2 socia-
listé. V četných městech v kraji bylo volební
hnutí velmi živé, zejmena v provinciích barce-
lonské, odkud sdělují se krvavé bitky. Republi-
káni zvítězili v El Ferrolu, v Santanderu, Valla-
dolidu a v Xeresu de la Frontera.
Z Japonska.
Z Tokia, 13. listopadu. (Reuter.) Císat
ským výnosem parlament svolán na 25. pro-
since.
opposičnik
Mikuláš
Köln
Francie
Chateauronx
Londýn
Portsmouth
Windsor
Berlín
Japonsko
Tokio
Španělsko
Madrid
Repubnout
El Ferrol
Santander
Vallo
Xeres jít le Frontera
Reuter
11
article
Balkán.
Balkán.
Z Cařihradu, 13 listopadu. (C -B.) Neprav
divé jsou novinové zprávy, že vyslanci vyjedná-
vají dosud na Portě o finanění kontrole
makedonské. Po odepření společné audience
vyslanci vůbec na Portě nebyli.
Z Paříže, 13. listopadu. (C.-B) V Londýně
soudí — dle tamějších zpráv — že vyslanecká
konference v Cařihradě je posledním diplomati-
ckým aktem předeházejícím lodní demon
straci. Mezi finančními agenty šesti mocnosti
o reglementu pro makedonské kraje jest úplná
shoda a pak jeví se přirozeným, že vyslanci žá-
dají na sultánovi, by schválil tento reglement
současně uznal tak finanční agenly.
Z Berlína, 13. listopadu. (Zvláštní telegr-
»N. L«). Dle »Tageblattu« má býti
podáno zejtra Portě ultimatum
v otázce mezinárodní kontroly
makedonských financI. Nevyho-
vili Porta, bude následovati ihne
demonstrace loďstev, ruského
Černém moří, ostatních v Egej-
ském moři.
Z Bělehradu, 13. listopadu. (Zvl telegram
»N. L.«) Mezi Sarafovci a Cončevci udála se
opět srážka u Maleše. Vůdce čety Atanas a ně
kolik Bulharů bylo usmrceno. V Pozošarani Bul-
haři ubili předáka srbského Čavdareviče a zra-
nili srbského učitele Dimitrijeviče. Následkem
bulharských denunciací Turci zatkli 44 Srbův.
mezi nimiž srbského faráře. V Polince udál se
výbuch pum.
N L
Sarafovec
Cončevec
Maleš
Atanas
Bulhar
Dimitrijevič
Turek
Srbův
Balkán
Cařihrad
Paříž
Londýn
Berlín
Bělehrad
12
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Financování melioračních půjček.
Z Vídně, 13. listopadu. (C.-B.) Značné
výhody meliorací ve spojeni se skládáním země-
dělských pozemků a dělením a úpravou agrár-
ních společenstev přiměly ministerstvo orby dbát,
aby meliorační podniky byly spojovány poku
možná s prováděním agrárních operací. Tak
podniky podporují se štědře státními i zemským
prostředky, takže zúčastnění statkáři zpravidla
jen skrovně připlácejí. Avšak posledně při vět-
ších meloracích vyskytly se nesnáze se včas-
ným opatřením peněz. Dolnorakouská zemská
komise pro agrární operace vynasnažila se prolo
o sehnání peněz na takové meliorace. Dohodla
se s dolnorak. zem. hypotečním ústavem, jehož
kuratorium projevilo ochotu dáti k disposici po-
níze na takové podniky zúročnými dlouhodo-
bými úmorovými půjčkami. Ministerstvo ob-
chodu následkem toho nařídilo zemským komi-
sím ostatníeh zemi, kdo platí zákony o agrár-
ních operacích, aby dohodly se s příslušnými
úvěrními ústavy, by převzaly a usnadňovaly
financování melioračních půjček ve spojenís
agrárními operacemi tak jako zemský bypoteční
ústav dolnorakouský.
Vídeň
13
article
Příjmy státních drah a passivní resislence.
Z Vídně, 13. listopadu. „Wiener Allg. Zeilung
uveřejňuje tuto notu: Až do započetí passivní resí-
stence měla státní železniční správa výborné příjmy
Do konce září t. r. převyšovaly příjmy lelošního roku
o 9.92 millionů korun přijmy loňské. Následken
uváznutí dopravy k vůli resistenci zřízenců byly tyt
příjmy náhle přerušeny. Škoda páčí se na milliony
Protože železniční ministerstvo při praeliminován
příjmů státních drah vzalo již zřetel na dopravní kon
junkturu, nelze čekati značnější překročení příjmů vy-
kázaných v rozpočtu na letošek v obnosu 254.37 mill
korun a rozpočtu na rok 1906 261.78 mill. korun
Příjmy železniční správy se patrně již teď značno
ztenčily. Kromě toho finanční olázka státu se nepo
suzuje se stanoviska rozpočtu státních drah, nýbr
se stanoviska celkového státního rozpočtu a celkovéh
účtování. V minulém roce jevil se účetní přebytel
okrouhle na 3 mill. korun, který věnován byl pro in-
vestice telefonu. Pro letošek není ještě spolehlivéh
odhadu, ale přece se soudí, že přebytek bude
stejný jako lonský. Potvrdí-li se to, pak nebude žádný
větší obnos pro uspokojení požadavků železničníh
personálu a nastane patrně nutnost tuto zvýšenou po
třebu uhraditi zavedením nových příjmů, buď zvý-
šením tarifových sazeb aneb jinou cestou.
Wiener Allg
Vídeň
14
article
Druhá kolej.
Z Cmuntu, 13. listopadu. (C.-B.) Dnes ode-
vzdána dopravě poslední část druhé koleje na
trati z Talnu do Cmuntu stavěná od r. 1898.
Nallový průmysl.
Z Vídně, 13. listopadu. „Neue Fr. Presse““ ozna
muje: Spolek haličských průmyslníků naftových svo
lal schůzi producentů za příčinou pojednání o otázc
vývozu surového oleje do Ruska a vyměřen
tarifu vývozního. Jak sděluje z Brodu „Kurier Lwow
ski“, budou tam za příčinou vývozu surového oleje de
Ruska zřízeny reservní zásoby nalty.
Úpadek.
Nallová
Neue
Cmunt
Taln
Vídeň
Francie . Presse
Rusko
Brod
Kurier Lwow
15
article
Z Vídně, 13. listopadu. „Neue Fr. Presse“ sděluje
Dle „Frankfurter Ztg.“ zastavila platy firma „Metal
hammerwerk Ncumůhle“ (vlastník Mark) v Norim
berku. Příčinou zastavení platů jsou větší ztráty v ob
chodu a vypovědění úvěru se strany bank. Passive
obnášejí 420 tisíc marek.
Doprava po »Lloydu« do Ruska zastavena.
Z Vídně, 13. listopadu. (C.-B.) Rakouský
»Lloyd« sděluje, že jest donucen následkem
nových nepokojů a stávek v Batumu zastavit
svě spojení tamtéž, takže nepřijímá na neurčitou
dobu náklady k dopravě,
Přechodní klesnutí ruských papírá.
Z Berlina, 13. listopadu. Akcie ruské banky pro
zahraniční obchod klesly o 69% a akcie Petrohradské
diskontní banky o 99.
Z Berlína, 13. listopadu. O poklesnutí ruskýc
papírů na dnešní burse se oznamuje: Během prv
hodiny bursy a také v první polovině druhě bursovní
hodiny ukázalo se seslabení kursů a o 2. hod. byla
nabídka lak veliká, že kursy ruských papírů na ter-
minové kursy klesly o celá procenta. Náhle rozšířila
se pověsť, že firma Mengelsohn zastavila inter-
venci. Nával na místo, kde se kupovaly ruské hodnoty
stával se každou chvili větší a kursy stále a stál
klesaly. Zástupce bankovního domu Mengelsohnova
nebylo nikde viděti a chefové této firmy bursu ji
opustili krátce před 1/43. hodinou. Chef jmenovanéh
domu, který se vrátil. provedl ihned intervenční ně
kupy, jak se praví, ve výši millionů. Následken
toho bylo částečné klesnutí na termi
novém trhu opětně nahraženo. Po 3. ho-
dině se ruské hodnoty ještě dále ze
ttavily.
Neue
Mark
Lloyd
Vídeň
Francie . Presse
Rusko
Berlín
Frankfurter Ztg
Mengelsohn
Mengelsohnov
16
article
Pařižské plynárny
Z Paříže, 13. listopadu. (C -B.) Sněmovn
přijala dopolední předlohu o převzelí pařižskýel
plynáren do měslské správy s několika změnami
Revírní konference essenská.
Z Essenu n. C., 13. listopadu. (C. B.) ve
škeré hornické svazy svolávají sem na 18. t. m
revírní konferenci, v níž se bude rokovat
novém pracovním řádu a postupu při výboro
vých volbách. Dnes sestoupí se 7členný výbor
jenž se bude radit o programu revírní kon
ference.
Němscký podíl na válečné náhradě činské.
Z Pekina, 13. listopadu. (C-B.) Podepsát
německý zlatý bon válečné náhrady s německ
i čínské straný.
Paříž
Essen
17
article
Resignace.
Z Essenu, 13. listopadu. (C.-B.) Tajný
báňský rada Krabler vzdal se předsednictv
ve spolku pro báňské zájmy.
st. Z Tešti, 13. listopadu. (z.vl. e egr. » Nar
Listů«) Na trhu prodalo se 45.000 metr. centů
o 10—15 h dráž. Platila za 100 kilogramů
pšenice tisská 80 kg K 18.—, 79 kg k
17 65, 775 kg K 17.40, hodmezö-vašarhelská
79.7 kg K 18—, pešťská 78.5 kg K 17.50
77.5 kg K 17.20, 76.5 kg K 17.—, hprňáck
79.2 kg K 17 75, bačská 78 8 kg K 17..80.
76.6 kg 17 50, 76 kg K 17 05, srbská 76 k
K 16 90, 74.8 kg K 16.45, 74 kg K 16.40
žito (+ 5 h) K 13 50 až 13.70; ječmen
K 1475—14.80; oves (+- 20 h) K 14 .70
až 15.10; kukuřice stará K 16 20.
Terminový obchod s ovsem byl
vzeslupný, s jiným zbožím dobrý.
K večeru znamenala: pše nice na dube
K 17 34, nn říjen 1906 K 16 84; žiton
duben K 14 46, oves na duben K 14. 62
kukuřiee na květen 1906 K 14 18, řepki
na srpen K 25 20.
Plodinový trh byl pevný a be
odbytu.
Poch murno.
Z Nověho Yorku, 13 lislep da (z
lelegr. »Nár. L.«) [Druhé čislice znamenají zá
znam poslední.] Plodinová a peněžn
bursa. Sorýšlení na dnešní plodinové
burse bylo stálé. — Znamenala: pše-
nice na prosinee 921/4 (925/s), na květei
911/8 (921/s, kakuřice na prosinee
53, (543/4), cukr (Faie Museovadeso
21/2 (21/8), bavlua 11.40 (11 65). — Zá
věrečné suýštení na trhu peněžní
povolné.
Platil
Poch
Essen
Nově York
Krabler
kg
žít
911 / 8
Faie Museovadeso 21 / 2
18
article
Okresní kospodářské záložny.
Okresní kospodářské záložny.
Není tomu ještě ani 10 let, co byl pro okresn
hospodářské záložny vydán nový zákon (ze dne 90
června 1896 č. 53 z. z.), k němuž připojeny byly r
1900 a 1903 dvě novelly a již opět ozývají se ve
veřejností naší hlasy, aby pro ústavy ty byl vydán
záken nový. V lelošním zasedání sněmovním byla
tato olázka také předmětem jednání v komisi i v
sněmu samém a vzhledem k důležitosti věci poklá-
dáme za vhodné podati zatím tuto informační stat.
Na základě usnesení sněmovního z 16. února
1895 podává zemský výbor sněmu kazdoročně o čin-
nosti záložen podrobnou zprávu a učinil tak i leto
předloživ sněmu zprávu za r. 1903.
Ze zprávy té vyjímáme, že r. 1903 působile
v království českém 166 ústavů, jichž kmenov
jmění činilo 16.837.670 K 24 h, zvýšivší se prot
1902 o 33.799 K 9 h (o 0.202%). Reservní fondy
činily 3.483.705 K 72 h a vzrostly u porovnání s
stavem z minulého roku o 322 326 K 78 h (o 10.19 9 )
Vklady, jež přijímalo 130 záložen, vzrostly o 8,366.80
K 75 h, takže činily 102,067.867 K 48 h. Co se zápůj
ček týče, činil jich konečný stav 103,160.989 K 31h
při čemž bylo pozorovati, že při zápůjčkách na
osobní úvěr byla suma 1,052.878 K 56 h. Cel-
kový čistý výtěžek činil 945.357 K 6 h, což rovná s
5.61% zúročeného veškerého jmění kmenového.
Peněžní obrat všech záložen činil 264,943.866 K
sloupl celkem o 4.984.270 K čili o 1.92 %.
Z těchto dat jest viděti, jak důležitou institu i
pro úvěr zemědělců jsou okresní hospodářské zá-
ložny.
český 166 ústav
19
article
Komise pro okresní a obecní záležitosti, jíž zprá-
va zemského výboru příkázána, vytkla především
ten úkaz, že r. 1903 poprvé úvěru osobního v míle
menší než roku předcházejícího bylo použito a z
značná suma 14,178.664 K 6 h*) nemohla býti roz-
půjčena. Příčinu toho zjevu shlodala komise přede
vším v tom, že v Čechách úvěrních ústavů vůbe
přibývá a zejmena že se stále rozmnožují záložny
dle systému Raiffeisenova, jež především zabývaj
se úvěrem osobním a jsouce zřizovány po obcícl
jsou v první řadě pro půjčky druhu toho vyhledávány
Komise vyslovila své mínění v té příčině v ten smysl
že by zákon o záložnách měl býti přepracován
sice v tom směru, by okresním hospodářským zálož-
nám byla poskytnuta větší volnost v jejich čin
nosti, dále aby pro záložny bylo zřízeno zvláštn
ústředí, po případě u Zemské banky království če
ského a konečně by byla připuštěna možnost, by zá
ložny, které nemohou prospívati, byly zrušeny
Jaké stanovisko ve věci té zaujímá zemský vý
bor, naznačil dr. Škarda a vyjímáme z jeho řeč
následující:
Raiffeisenův
Čechy
20
article
„Komise nejprve navrhuje, aby zemský výbo
připravil pro okresní hospodářské záložny nový zá
kon. Hned z předu připomínám, že zajisté zemský
výbor vykoná potřebná šetření, že vyslechne nejenon
okresní hospodářské záložny a okresní výbory, nýbr
také odborné korporace, a že výsledek svého šetřen
slavnému sněmu v čas předloži
Pokud se týče hledisek, ke kterým jmenovan
komise přihlíží, pokládám za svou povinnost jakožto
referent v těchto věcech několik slov poznamenati
Ve zmíněné zprávě poukazuje se na to, že posavadn
zákon neposkytuje dostatečně volnosti okresním ho
spodářským záložnám a že jest tudíž potřebí, aby
ustanovení zákona omezena byla na nezbytnou po
třebnou míru a aby jinak při ponechání volnosti,
jednotlivé záložny pro své individuální potřeby a po
měry svého okresu potřebují, ostatní ustanovení byl
upravena cestou nařizovací. Já přiznávám, že sku
tečně v zákoně jsou některá ustanovení, která. by
nezbytně v zákoně býti nemusila a že by ustanoven
mnohé mohlo býti ponecháno cestě nařizovací a t
se souhlasem zemského výboru a místodržilelství
21
article
Pokud se týče volnosti záložen, připomínám, ž
přece jen nelze pustiti se zřetele rozdíl mezi povahou
záložen hospodářských a záložen občanských, to jes
těch, které jsou zřízeny na zákiadě zákona o spole-
čenstvech z r. 1873. Od počátku, když sněm poča
se zabývati úpravou této instituce, konstatoval vždy.
že jmění v okresních hospodářských záložnách jes
povahy veřejné, jmění, které se nemá zrušovati
které se nedá rozdělovati. U občanských záložen, kte-
ré jsou zřízeny na základě zákona o společenstvech
máme jmění soukromé a máme zde kromě toho ještě
ručení každého jednollivce obnosem aspoň jednou
tak velikým, jako činí jednotlivý podíl. Sluší tedy
i při další úpravě tohoto oboru k tomuto rozdílu při-
hlížeti.
Budiž též připomenuto, že se strany vlády vždy
se činily překážky uvolnění těchto záložen. Posledně.
když zemský výbor navrhl znění, jaké je nyní ob-
saženo v novele v zákonu z r. 1903, aby se rozšíli a
kompetence okresních hospodářských záložen, by
směly půjčovati také hospodářským společenstvům
dosvědčí pan referent jako tehdejší člen komise, ž
zástupce vlády poukazoval k tomu, že tento text nen
dosti určitý a že by se mělo v zákoně jíti do podrob-
ností, jak by zápůjčky měly býti povolovány. Já po
ukazoval ovšem k tomu, že to není možno, poněvad
v jednollivých případech se musí přihlížeti k poža-
davkům individuálním, a potom skulečně vláda ustou-
pila od svého odporu.
Dále se ve zprávě navrhuje, aby byla rozšířen
kompetence záložen, zejmena se uvádí, že by měi
býti umožněno, aby záložny také poskytovaly půjčky
majitelům pozemků, též stavebních a okresům
V té příčině mohu pány ubezpečiti, že zemský
výbor se již touto změnou zaměstnává a že jen prote
dosud příslušného návrhu neučinil, poněvadž po
kládal za nutně, aby také v jiných věcech zákon by
revidován.
U občanský záložna
22
article
Pokud se týče dalších poznámek komise, kte
se nesou v tom směru, že by měla býti rozšířena
výše, do které mohou záložny přijímati vklady, při-
pominám, že v té příčině po měm mínění bude lze
za určitých opatrností požadavku tomu vyhověti
Sluší však dodati, že v tě příčině postupem času hra-
nice se stále zvyšovala a že je patrný v té věci po
krok. Vždyť je známo, že původně vláda se vůbe
stavěla proli lomu, by záložny směly vklady přijímat
a bylo v letech 70.—80. velkých bojů zapolřebí, nel
požadavku tomuto bylo vyhověno.
Také zcela správně poukazuje přítomná zpráva
na okolnost, že půjčování záložen na úvěr osobn
stále naráží na větší obtíže, že v tom směru pohle-
dávek ubývá a že stále je více žádostí o udělován
hypotečních zápůjček. Také v té příčině myslím, že
bude lze splniti přání zde pronesené. Ovšem musín
na to poukázati, že je zde jakýsi nepoměr mezi
aktivními a passivními obchody záložen. Vždyť jsou
hypoteční zápůjčky dlouhodobé, kdežlo vklady, tedy
passivní obchody jsou vázány často na krátkou dobu
Jest tedy šetřiti tohoto hlediska, aby záložny nepřišly
do obtíží, když by se vklady rychleji vypovídaly,
musí v té věci býti odpomoc.
Na to správně komise před dvěma roky pouká-
zala, že by tu bylo lze dosíci odpomoci za přispění
nějakého akreditovaného ústavu, na př. IIypoteční
banky, aby totiž v tom případě, kdyby se naléhulo
na vyplacení vkladů, měla záložna záruku, že jej
hypoleční pohledávky budou převzaty nějakým sil
ným ústavem, který by mohl poskytnouti potřebnou
valuta.
IIypoteční banka
23
article
Dále se šíře zmiňuje zpráva o tem, že by byl
žádoucno, by zemský výbor uvažoval, zdali by pro
okresní hospodářské záložny nemělo býli zřízeno
nějaké ústředí.
Myšlenka ta není nová. Ihned, když byla připra
vena osnova zákona z roku 1896, který staré zákony
úplně zrušil a nynější záložny na pevný základ po
stavil, uvažoval zemský výbor, zdali by pro okresn
hospodářské záložny nějaké ústředí mělo býti zří
zeno.
Tchda však se strany záložen nebyla tato my
šlenka příznivě přijata.
V té věcí konal se v roce 1892 sjezd delegát
záložen, kde se jednotliví řečníci určitě nevyslovili
ale vycházelo z jednání toho sjezdu přesvědčení,že
je lépo, aby bylo ponecháno záložnám, by svobodně
volily si ústředí samy
Tam bylo také poukázáno, že v dřívějších dobácl
jednotlivé banky a dokud nebyla Zemská banka, ze-
jmena Živnostenská záložna, měly zásluhu o posky-
tování pomoci okresním hospodářským záložnám.
24
article
V anketě, kterou tehdy svolal zemský výbor
bylo vysloveno mínění, že by bylo žádoucno, aby
takové ústřodí zřízeno bylo. P'roto vyjodnával tehd
nemský výbor jak se Zemskou tak i s Hypoleční
bankou. Hypoteční banka odpověděla, že není možno.
aby takové ústředí sama přovzala, poněvadž je vázána
na zápůjčky hypoteční a kromě toho, že dle stanov
nemůže přijímati vklady. Hypoteční banka však do-
poručila, aby takové ústřeslí bylo zřízeno.
Zemská banka prohlásila určitě, že od počátku
pomýšlí na zřízení takového ústředí a že je hotov
nejen přijímati přebytky záložen, ale poskytovati též
zápůjčky ve formě reeskomptování směnek, když v
zákoně bude ustanoveno, 2e toto ústředí má povahu
obligatorní, že všecky záložny budou povinny, aby
vkládaly své přebytky do Zemské banky a opatřo-
valy si u ní potřebné zápůjčky.
*) Ovšem suma ta jeví se ke konci roku, kdy
záložny mají vůbec větší hotovosti, kdežto na jaře
v létů vklady se ze záložen silně vybírají.
Hypoleční banka
hypoteční banka
25
article
Zemský výbor, když připravil prvotní předlohu
pro zákon z r. 1896, postavil se na toto stanovisao
a navrhi, aby Zemská banka byla obligatorním ústre-
dím pro okresní hospodářské založny
Tehda však, tuším v r. 1894 byl konán sjezd de-
legátů záložen ve Slaném, a ten se rozhoaně proti
tomu vyslovil, aby zřízeno bylo ústředí a přál si, aly
záležnám ponechána volnost, by si mohiy voli
ústředí dle své libosti.
Následkem toho změnil zemský výbor svůj ná-
vrh v příčině zákona toho a slavný sněm pak scuválil,
že má býti založnum ponechána ve volbě té upiná
volnost.
Na témž stanovisku zůstal zemský výbor při dal-
ších navržených novellách z r. 1900 a 190
Poukazují na to, že záložny posud pouzivají
k účelu uvedenému několik ústavů; je to především
Zemská lnnka, Zivnostenská banka, jsou to Ustřenní
banky českých a německých spořitelen a Průmyslová
banka, Posud nepokládal zemský výbor za numé,
aby takové ústřodi bylo zřízeno, Později komise sama
projevila náhled, že jest zapotřebí, aby takové úst. ed
bylo zřízeno. Dále jest známo, že podai pan kol. posl.
dr. Fiedler návrh, aby bylo umožněno zřízení tako-
vého ústředí tím, že by záložny měly kupovati akcie
takově banky, která by byla ústiením pro okresní
hospodářské záložny a sice nejen z těch peněz, ktere
nemohou rozpůjčit, nýbrž též z peněr reservního
fondu.
V té příčině nechci se šíliti, ale musím připome-
nouti, že po mém soudu bude hlavně padati na vakuu
otázka, je-li skutečně potřebí, aby takové ústředí byo
zřízeno, zdali posavadní ústavy, které poskytují po-
moc záložnám, nevystačují, a za druhé, aby takové
ústředí, kdyby bylo zlízeno, bylo vypraveno dosta-
točným kapitálem.
jítlegát
doktor
Fiedler
Slaný
Zivnostenský banka
Ustřenní banka
průmyslový banka
26
article
O tom zajisté není žádně pochybnosti, že takově
ústředí, aby mohlo poskytovati takové výhody zá-
ložnám, které nyní poskytují Zemská banka a jiné
ústavy, musilo býti ustanoveno dostatečně silným
Nekiame-li mne paměť, činí reservní fondy zálo-en
něco přes 3,000.000 K, z toho 1 mill. K jest uložen
v nemovitostech a jednalo by se tak o sumu 2 mill.
korun, pochybuji však, že by zemský výbor a sněm
se mohl k tomu odhodjati, aby celé reservní ſondy
byly věnovány k opatření kapitálu pro ústředí, po-
něvadž by pak v potřebné době záložny neměly do-
statečných prostředků pro své potřeby
Protož pravím, že tyto poměry vyžadují zajistě
uvážení velmi obezřelého,
Ovšem ještě druhá potíž vyskytuje se při návrh
p. dra. Fiedlera. Návrh jeho nechce ustanoviti úslředí
obligatorně, nýbrž chce ponechati jednotlivým zá-
ložnám, aby si dle své lihosti zvolily ústředí. Ná-
sledkem toho bylo by zemskému výboru těžko roz-
poznati, která z těch bank má platiti za středisko.
Bude zajisté rozdíl mezi přáním ústavů českýcha
německých, a kromě toho jest zde více ústavů, s kle-
rými záložny obchodují.
Mohu přislíbiti, že v té příčině zemský výbo
bude se snažiti, aby oprávněným požadavkům zá-
ložen vyhověl
Pan kollega Posselt zmínil se o tom, že již ně-
kolikráte bylo s některých stran na to naléháno, aby
byla možnost, by záložny, které nemohou prospero-
vati, byly zrušeny.
Zemský výbor posud musí se říditi předpisem
zákona a tu je známo, že podle zákona z r. 1896 vů-
bec není přípustno, aby záložny byly zrušovány.
Fiedler
Posselt
27
article
Zkrátka myslím, že v té věci nelze generalisovati,
nýbrž že bude se musiti při řešení přistoupiti k po-
suzování každého jednotlivého případu
Maje záloženský referát po 10 let, shledal jsem,
že v krajinách německých, jež jsou převahou prů-
myslovými a kde jsou silné spořitelny a jiné úvěrní
spolky, jsou skutečně záložny, které se nemohou ná-
ležitě rozvinouti, poněvadž nemají dostatečného jmě-
ní. V těch případech připouštím — jakkoliv jsem se
tomu dříve vzpíral — bude nutno asi přikročití ke
zrušení těchto ústavů, ježto není možno pomýšleti
dle skutečných poměrů na jich ozdravení
Ale mohu doložiti, že v jiných případech dala by
se zjednati náprava, kdyby záložny zvolily si novou
správu, poněvadž v některých případech jsem seznal,
že záložny zkomíraly a po změně správy velmi utě-
šeně počaly zkvětati
Dále ještě dávám na uváženou, že ve mnohých
případech dalo by se vyhověti tím, kdyby taková
slabší záložna byla spojena se sousední silnější zá-
ložnou
Ovšem jest otázka, jsou-li v daném případě po-
měry podobně a bude nutno, aby zemský výbor otáz-
kou touto se zabýval, vyšetřil ji a potřebné návrhy
v té příčině podal.
Pokud se týče přání, které zde bylo vysloveno
od posl. za město Jablonec, který pravil, že záložny
jsou příliš obmezeny ve své činnosti, poukazuji k to-
mu, odvolávaje se na to, co jsem dříve řekl, že do
jisté míry bude lze uvolniti předpisy zákona. Při tem
však sluší konstatovati, že na základě platnosti to-
hoto zákona velký počet záložen rozkvéta a zdárně
působí, z čehož je viděti, že vady zákona nejsou lak
přílišné.
Jablonec
28
article
Pokud se týče dalšího momentu, klerého se dotk
týž pan řečník, že v roce 1903 u záložen objevily se
příhš velké jistiny, okrouhle 14 mill. K, které nebyle
možno rozpůjčiti, poukazuji k tomu, že úkaz ten ob-
jevil se poprvé, kdežto dlíve tyto přebytky nerozpůj-
čeně činily jenom asi 9.000.000. Tento zjev však ne-
byl pozorován jen u okresních hospodálských zálo-
žen, nýbrž též u jiných ústavů. Jest to zajisté zjev
vážný, který nutká jak zemský výbor tak i sněm, aby
se staraly o to, aby kompelence záložen byla poku
možno rozšířena
Pokud se týče další připomínky téhož pana kol-
legy, klerý byl v pochybnosti o tom, bude-li lze, aby
ústředí, ktoré by bylo zřízeno pro okresní hospodář-
ské záložny, zahrnovalo také Raiffeisenovy záložny,
přiznávám, že věc ta naráží na velké oblíže. Nejen
že jest jiný základ obojích těch ústavů, ale zákono-
dárná kompetence jest různá. Okresní hospodá řské
xáložny, které jsou našimi domácími ústavy, vyrostly
na naší půdě a upravují se zákonodárstvím zemským,
kdežto Raiffeisenovy záložny spočívají na základě
zákonů říšských. Na tyto můžeme míti jen polud vliv,
pokud jim poskytujeme subvence, neboť můžeme sub-
vancc, které jim poskytujeme, vázati na určité pod-
mínky.
Raiffeisenův
29
article
Tím myslím, že jsem ovšem stručně vyčerpal
jednotlivá přání, která zde byla vyslovena. Ke konci
ještě toliko podolýkám, že zemský výbor, pokud mám
o tom vědomost. nikdy nevykládal uslanovení zákona
úzkoprse, nýbrž vždy se snažil, aby vystihl potřeby
ústavů, jak se vyskytují dle poměrů jejich okresů
a jejich stran a že vždy usiloval o to, aby jim učíni
zadost.
Mohu ubezpečiti i pro budoucnost, že zemský
výbor vždy bude pečovati o další rozkvět a vývoí
lěchto ústavů a že se bude starati o to, aby obyvatel-
stvu zemědělskému mohly poskytnouti výhody poku
možná největší.
Vzhledem k velkému významu, jaký mají okresnl
hospodářské záložny pro naše rolnictvo, chceme vě-
novati jich potřebám zvýšenou pozornost a budeme
bodlivě sledovati jich činnost a kroky pro slibovanou
reformu zákonnou.
30
article
Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva.
Kašel utišující, hlen rozpeuštějící a svlažnjící lékr
potřebuje v drsné době roční skorem každý. Mezi hoj-
ným počtem Jidových prostředku jest jeden z nejúčin-
nějších v listě našem v insertní částí dnes uveden-
„Vápenato-železilá prsní šťáiva vjitrorelovým výtažkemý
vyrobená v lékárné sv. Frautiška ve Vídni, V./s., Schon?
brunnerstr. č. 107. Tato prsní šťiva utišuje kašel, roz-
pouští hlen, mírní dráždění, odjímá chrapot a má ná-
sledkem obsahu výtažkových látek vynikající vlastnos,
že účinkuje blahodárně při tvorbě krve a že povzbu-
zuje chuť k jídlu. Cena K 2 20. Bližší v insertu.
24852
Listárna redakee.
J. Svoboda Račte nás navštíviti. Vysvětlíme, jal
se věc má.
Frautiška
Schon
J Svoboda
Vídeň
31
article
Denní eznamovatel
Denní eznamovatel
na úlerý, 14. lislopadu. Den od začálku roku 318.
do konce roku 48. — Východ slunce o 7. hod. 12 min.
ráno, západ slunce o 4. hod. 16 min. odpol. — Vý-
chod měsíce v 6 hod. 10 min. večer, zapad měsíc
v 8 hod. 54 min. ráno.
Katolíků svátky: Ondřeje Avel.
Evangelíků pamětné dní: Petra Martyra
Pravoslavných s Kos. a Dam.
Avel
Petro
Dam