3
masthead
22. června 1904. Číslo 171.
4
title
Válka rusko-japonská.
5
article
Význam činu adm. Skrydlova.
Význam činu adm. Skrydlova.
Ne bez příčiny rozčilují se Japonci na
ztrátou svých lodí a mužstva u ostrova Cusimy
Ztráta 3000 m., to již znamená prohru slušné
bitvy. Ale nejde jen o to. Hlavní je, že se J-
poncům objevil hrozný nepřítel v týle. Japonce
dosavadní úspěchy naplnily takovou sebedů-
věrou, že se již ani nestarali o pořádné krvt
svých transportů na cestě Korejským průplavem
nebo Japonským mořem. Ačkoli jim vladivostocké
loďstvo již pod vedením Jessenovým dalo po-
řádně memento v Genzanu, Japonci jakoby
ním nepočítali. Snad skutečně dali se okla-
mati bajkou, že Skrydlov není ve Vladivostoku.
nýbrž v Port Arturu. Odvážný vpád Skrydlova
zachvěje nejen loďstvem Kanimurovým, nýbrž
také Togovým, ano zachvěje všemi japonským
armádami na souši, jejichž vůdcové nyní musej
si položiti vážnou otázku: co bude s námi.
přeruší-li nám Rusové spojení na zad, zastaví-l
nám dopravu spíže a jiných potřeb válečných
Admirálu Togovi sotva se již podaří Port Artu
těsně zablokovat. Dokázal mu to nedávno »N -
vik«, jenž v průvodu 10 protiminonosek vyplu
z přistavu a zase šťastně se vrátil, aniž mu
Togo nějaké překážky učinil.
Také v Talienvanu Japonci dosud nejsou
pány, neboť tam v nepřítomnosti ruských obraneů
bojují proti nim ruské miny. Z 1600 min Ja-
ponci vytáhli teprve 70. Při tom každých ně-
kolik dní mina jim vyhodí některou lod.
Japonec
Jessenův
Skrydlov
Artur
Kanimurův
Togův
Rus
Vladivostok
Togo
6
article
Ale největší příčina poplachu v Japonsku
jest asi ta, že zájezd adm. Skrydlova k ostrovu
Cusimě musí v každém z nich buditi pomy-
šlení: kdybychom přece prohráli, kdyby nám
Rusko diktovalo podmínky míru a za prvou pod-
mínku si položilo odstoupení Cusimy, tohoto na-
šeho mostu na Koreu — co by proti té ztrátě
byly všechny naše sny o rozšíření japonského
panství na pevninu, o zabrání Korey a Mandžu-
rie, o vůdcovství nad žlutým plemenem, o orga-
nisaci Asie proti Evropě! Kdyby Cusima bylav
rukou Rusů, Japonsko navždy bylo by zakleto
na své ostrovy, nikdy by se již nemohlo oddat
ctižádostivým plánům státi se také říší pev-
ninnou.
Vpád Skrydlova jest jako jemnou narážkou
na to, co Japonce čeká, že si z Rusů, kteří do
jejich sousedstva přišli jako přátelé, lehkomyslně
učinili ne přátele.
Úvod k bitvě ťurenčenské.
Válka je velikou zkouškou nejen hmotných,
nýbrž i mravných sil národů. V bitvě ťurenčen-
ské při přechodu Jalu obě strany dokázaly, že
mají obojí sílu v stejně vysoké míře. Jestliže
Japonci zvítězili, mohou za to děkovati pouz
své přesile. Ale statečnost Rusův a jejich umění
umírat imponovaly v bitvě ťurenčenské i Japon-
cům, kteří po ni svým odpůrcům vzdávali čest
a provolali »urál«
Včera jsme tu podali vylíčení bitvy ťuren-
čenské, jež učinil v »Ruském Invalidě« jeho
válečný zpravodaj, spisovatel Krasnov. Dodá-
váme ještě vylíčení bitvy předchozí dle zpravo-
daje »Nového Vremene«, I. Borisova. —
Cusima
Mandžu
Rus
Japonec
Rusův
Krasnov
Rusko
Korea
Asie
Evropa
Japonsko
Jal
Nový Vremen
7
article
Dni 30. dubna a 1. května, ano celý týden
do nich, navždy zůstanou památníky skutečné
hrdinnosti našeho vojska, jež se tu dle slov
starých »bilo s nepřítelem, nepočítajíc ho«,
zvláště dne 1. května, kdy na jednoho Rusa
bylo 6 i více Japonců. Japonců bylo proti nám
tolik, že nás mohli rozšlapat, a byli by to uči-
nili, kdyby to naši nebyli od sebe odvrátili svou
chrabrostí a mužností.
Rusové již věděli, že armáda Kurokiov
měla se rychle vrhnouti na naše spojení a n
že eznou dráhu do Mukdena nebo Charbina, aby
nedala pohybovati se ruským vojskům v Man-
džurii. Otázka: co by se bylo stalo, kdyby
Japonci byli mohli přistoupiti ku provedení to-
hoto plánu o měsíc dřív? Japonci chtěli rázem
zachvátit i Port Artur i mandžurskou dráhu.
Naše vojska pozemná i námořní dokázala velice
mnoho, že svou vytrvalostí a houževnatostí za-
bránila provedení tohoto plánu, ač byla útokem
nepřátelským překvapena. Japonci patrně nepo-
čítali s tím, že je ruské vojsko, třeba v malých
odděleních, celý měsíc na Korei zdrží. Tím způ-
sobem Japonci čas ztratili a Rusové získali,a
boje na Jalu přinesly velmi vážnou úlohu ruské
vlasti. Nezaplatili jsme to lacino, ale oběti naše
nebyly nadarmo.
Japonec
Rus
Artur
Man
8
article
Již dne 29. dubna byla na Jalu bitva,
která skončila ruským vítězstvím. Šest ruskýeh
setnin, jimž velel podplukovník Lind, provedlo
rázný útok na japonské posice u Chusanua
Lisavenu, a výsledek byl, že Japonci byli se-
hnáni s výšin, na kterých měli položení velmi
výhodné. Bitva tato názorně dokázala, že ruská
vojska, nebyvší ještě v ohni, nastupují plamenně
a nezdržitelně, tak že Japonci tak prudkému
útoku nemohli odolati, přes to, že měli přesilu.
že výborně se umějí okopávat a jsou mistry
lati. Japonci tehdy nuceni byli vrátiti se n
levý břeh. Výšiny ruští vojáci slézali chrabře
vesele. Bylo to, jakoby láva tekla, ale ne s hory
dolů, nýbrž do hory, výš a výš. Útok byl ta-
kový, že celý ruský voj jevil se jedním tělem
a jedním duchem.
Linda
Japonec
Jal
9
article
Udatně nastupují, rozptylují se, shromaž-
dují se, jeden druhého podporují, hrudí v před
a s plnou sebevládou, jakoby byli na cvičení
nebo na manevru a nikoli v bitvě. Tu zřetelně
vystupuje duch ruského národa, smělý, nelekající
se přesily nepřátelské, nezvyklý ukazovati svůj týl
a při ústupu ohánějící se vším, čím se dá.
U Japonců přední linie ustupuje rychlým krokem.
Takový je prý jejich system. A ještě jiné lstivé
manýry mají. Některý se tváří mrtvým, nebo
se někam schová, a jestliže v horkém boji
nikdo ho neznepokojuje, najednou zase obživne,
jak vidí vhodný okamžik a dělá svě. Střílejíce,
berou si na mušku především důstojníkya
velitele.
Nemohu se nezmíuiti o kouscích odváž-
ného důstojníka Změjicyna. On přepadal Ja-
ponce na druhém břehu Jalu. Posléz přepravil
se tam se svým hloučkem na lodkách, zničil
japonskou loď a v dešti kuli nepřátelskýchs
vracel. Sam kormoval, nedbaje několikerého zr-
nění. Konečně, když už byl u samého břehu,
u svých, koule jej trefila tak, že padl mrtev.
Ale to vše byl pouze úvod k tragické vá-
lečné epopeji, která se odehrála dne 7. květn
u Turenčenu a Šachedzy
Japonec
Sam kormovat
Šachedza
10
article
Port Artur.
Náměstník adm. Alexějev telegrafoval dn
15. t. m. do Petrobradu ministerstvu námořnímu-
Podle zprávy kontradmirála Vilgefta z Por
Arturu lodě porouchané jsou velmi zdařile spra-
veny a to jak oddil pancéřníků pod náčelnictvím
kontradmirála kn. Úchtomského, tak i křižáky,
kterým velí kapitán 1. tř. Rejcenštejn a rovněž
i minonosky. Vykonáno to horlivým přičiněním
všech důstojníků a i velitelů. Zdraví veškeré
posádky loďstva je velmi uspokojivě.
Kuropatkina došly z Port Arturu zprávy
velmi potěšitelné. Dosud nebylo naň ani jedi-
ného útoku ani s moře, ani souše. Japonci
pokusili se po čtvrté zabarikádo-
vati vehod, ale opět marně. Dvě je-
jich paličské lodě byly hned polo.
peny ruskými bateriemi, ostatní
pak nevydržely ohně a odpluly.
Zprávy cizích kanceláří o poto-
pení ruských kanonýrek jsou z hola
vymyšleny. Všechno naše loďstvo portartur-
ské je v celosti; všechny lodě spraveny; ná-
lada posádky i obyvatelstva výtečná; vojáci ne-
mohou se dočkati boje. Všichni jsou bezpeční,
že Port Artur nemůže býti vzat žádnou mocí.
Obyvatelstvo utvořilo dobrovolné družiny. Ženské
nabídly své úsluhy veliteli pevnosti. V městě
i pevnosti vzorný pořádek. Na životě nepozoro-
vati žádných změn. Obchod a živnosti jdou
před se jako dříve. »Nový Kraj« také zas vy-
chází. Až bude po obležení, všichni odběratelé
obdrží čísla. Port Artur je zásoben na půl roku,
zmenší-li se porce — na rok. Libra masa stojí
25 kopějek, láhev piva 60 kop., šampaňské
rublů. Hudba na Nikolajevském bulváru hraje
třikráte za týden. V Port Arturu jsou též oby.
vatelé Dálného, ženských je v Port Arturu 600.
Japonské předvoje jsou od Port Arturu 24 km
Vzdálenost mezi předními strážemi ruskýmia
japonskými obnáší 3 km. Někdy na sebe střl
lejí, ale bitvy dosud nebylo.
Artur
Vilgefta
Artur loď
Rejcenštejn
Kuropatkin
Japonec
600
Petrobrad
Nová kraj
kopějka
km
11
article
Z bitvy u Vafangou.
Zpravodaj »Nového Vremene« telegrafuje
Z Vafangou jsem se vrátil do Ljaojanu
vlakem Červeného kříže. Lékařská pomoc byla
organisována překrásně. Lehce ranění vycházeli
na plošinku vagonů. Je obklopovaly skupiny vo-
jínů, vyptávajících se na bitvu. Kapitán Š., jenž
dostal dvě koule do plece a do ruky, smál se
a pravil, že mu raněnému bylo uraziti 3 versty,
než potkal ambulanci. »Do nosítek jsem ne-
chtěl, Japonci i po ambulancích střileli. Posic
naše roztáhly se na 10 verst. Náš pluk šel
s rozvinutým praporem a my hnali útokem n
Japonce, zasedlé v křovinách. Bodáku nedočkají.
Jako kočky škrabou se do kamenitých kopoů.
Salvy dávají špatné. Ubezpečuji vás, že se před
bitvou opíjejí: u jednoho jsme našli láhev liho-
viny. Děla mají znamenitá a nás přímo zasypali
granáty.«
Raněný voják vypravoval podobně: »Naše
setnina zasedla za kopcem. Jak jsme vešli do
roklinky, začalo bouchání. Granát nám ubil
druhého velitele, a japonští střelci pálí po nás.
ukryti za křovinami. Odvaha jejich je zoufalá,
proto všichni chodí do bitvy opilí. Pálí, křičí
rusky nám spílají.«
Jeden šikovatel vypravoval mně, že při
nočním útoku na Vafanďan Japonci zmátli ko-
záky, křiknuvše ruské »urá«.
V noci po bitvě u Vafangou naši vojáci
plazíce se sbírali raněné kamarády. Jedním
zahraničným vojenským agentem
zjištěno, že Japonci dobljejí ra-
něné. Jeden z našich byl 32krát probodnut
bodákem.
Čekáme na novou bitvu. Praví se, že Ku
roki postupuje proti východnímu
voji generála Kellera. V horách jsou
denně potýčky.
Japonec
Granát
Keller
Nový Vremen
12
article
Zpravodaj »Rusi« Erastov telegrafuje : Přibyl
jsem do Vafangou dne 12. června. Několik hodin
jsem čekal na vlak do Vafanďanu. Tu jsemse
dověděl, že došly poplašné zprávy z Vafanďanu
a že vlak nepojede. Jel jsem tudíž koňmo. P-
tkávám přímořské dragouny v průvodu lékaře.
Na minutu se zastavujeme.
»Pomyslete si, jaká ničemnosť,« praví lékař
»včera japonský rozjezd střílel na
náš Červený kříž. Dvě salvy do nás dali,
ale bůh nás chránil a my ujeli.«
Prvé opatření na zimu.
Velitel vladivostocký doporučuje obyvatel-
stvu, aby se rozsídlilo s rodinami ve vsech
podél železné dráhy. Tak se jim bude žíti laci-
něji. Až nadejde zima, bude bezdětným man-
želům, majícím ve Vladivostoku nehybné statky,
dovoleno zůstati. Ostatní ale musí opustiti město
ve dvou nedělích.
Zajímavé dopisy zahynuvšího kapi-
tána portarturského loďstva.
V petrohradských vládních kruzích vzbu-
dily nemalé vzrušení listy námořního důstojníka,
kapitána II. třídy v loďstvu portarturském, jenž
nalezl zatím hrdinnou smrt. Přítel jeho, ně-
mecký důstojník, nevida nyní po smrti jeho pří-
činy, proč by se s dopisy těmi tajil, vydalje
v ruské řeči nedávno tiskem, připomínaje v úvodu,
že nechce nijakým způsobem skandalisovati,
nýbrž poukázatí k nepřístojnostem, jichž náprava
by vedla jen k dobrému. Bylo by pošetilost
popírati, že v Rusku, jako všude jinde, jsou lidé
poctiví i darebáci, a to ve všech vrstvách
stavech. Že při válce přichází se na švindle
nesprávnosti, zejmena ve vojenské správě, jest
rovněž známo. Ruský kapitán mimo mnohé jiné
píše svému přítelí: »Píši Ti tento dopis pod
živým dojmem všeho, co jsem viděl a prožil.
Rus
Přibyl
Píš
Vladivostok
Rusko
13
article
Není možno déle mlčeti ! Chtěl jsem to napsati
do světa — ale co znamená na tomto světe
hlas ubohého nádenníka, kapitána II. třídy
Bude umlčen hlasem mocnějších.« Pisatel na
to ličí neuvěřitelnou bezstarostnost, jež zavinila
první katastrofu námořní dne 8. února. »Ze-
vnějšek lodí byl vždy lesklý a pěkný, avšak
o strojovnu se nikdo nestaral. Nezřídka se stalo,
že na palubu přišli Japonci jako podomní ob-
chodníci a ti mohli si učiniti o všem zcela jasnou
představu. Ano, krátce před kritickým dnem,
přišel japonský konsul z Čifu v průvodu ru-
ských důstojníků a prohlížel si důkladně přístav,
loďstvo i všechna opevnění, jež mu důstojníe
s chloubou ukazovali a účelnost jeho vykládali.
Japonec divil se velmi, chválil všechno — ale
své pravé dojmy sdělil do Tokia, odkudž krátce
na to následoval známý útok. Kdo má na všem
tom našem neštěstí vinu, nedá se přesně řici.
ale tolik je jisto, že spoluvinníkem jest celá
vojenská správa, jež neučinila nejmenšího
opatření, a pak v rozhodném okamžiku ztra-
tila hlavu. Velikou vinu mají diplomaté.
Seděli jsme v Port Arturu a nikdo neměl
ani tušení, že mezi ruskou a japonskou vládou
vyměňuje stále ostřejší a ostřejší noty. Žili
jsme bezstarostně, jako se žije ve všech po-
sádkách. Pilo se a bavilo se, jak to v Port
Arturu šlo. A když se proslýchalo něcoo
bližící se válce, nikdo nepřijímal zprávy ty
vážně. Kdo se však opovážil poukázati na tu
či onu nepřístojnost nebo nepořádek, vysloviti
svůj obdiv nad nekázní, ten pěkně pochodi.
Místodržitel Alexějev nechtěl o ničem ani
slyšeti, zavíral se ve svém zámečku a kaž-
dému, kdo se osmělil poukázati na nepořádky.
hrozil Sachalinem (vězením do kolonie trestanců).
»Víte, že Sachalin není odtud daleko,« říkával.
Japonec
Artur
Tokio
Sachalin
14
article
»Já jsem místodržitel a já budu dělati, co se
mně líbí. Poučování žádného nepotřebuji.« To
byly z pravidla odpovědi na rady a otázky.
Všechno se ho bálo. Žádný z admirálů neodváži
se ho na příklad otázati: »Kde jest uhlí.« Na
papíře byly ho v Port Arturu nesmírné zásoby,
ve skutečnosti však nikde. Nemohli jsme
loďstvem nikam se pustiti, protože nebylo uhli.
Tak jsme raději neustále stáli na kotvách. Ko-
nečně dne 8. února došlo ke katastrofě.
S »Retvizanem«, »Cesarevičem« a »Palladou«
pohmožděna byla také sláva ruského loďstva.
Úřadní ruský tisk ovšem nezmínil se ani slo-
vem o tom, že v osudné noci uspořádán bylu
admirála Štarka bál na počest jmenin jeho
choti.« Na to líčí ještě zmíněný ruský kapitán
děsný dojem, jaký učinilo přepadení japonského
loďstva na nepřipravené mužstvo. »My pohrdáme
sice Japonci, ale uvidíš, že se ukáže, jak smělý
a statečný to národ. Píši ti dopis tento, pro-
tože nevím, budu-li zejtra nebo pozejtří ještě
mezi živými. Uschovej dopis dobře a uveřejní
ho až tenkráte, kdy bude k tomu přihodná
doba . . .«
Telegremy.
Carovo poslání do Francie
a Pruska.
Retvizan
Pallas
Štark
Japonec
Carův
ko
Francie
Prusko
15
article
Z Paříže, 21. června. »Patrie« sděluj
zajímavou rozmluvu s ruským generá-
lem Klakaděvem, jenž ubírá se do Pa-
říže a do Berlína se zvláštním posláním cara
Mikuláše. Generál odvětil, že může říci, aniž by
tím porušil tajemství svého poslání, tolik: ze
v Paříži bude míti schůzku s rozhodujícími mi-
nistry, zejmona s Delcassém. Na to přijat
bude presidentem republiky Loubetem,
jemuž má doručiti vlastnoruční
list carův. Jiný carský list nese císaři Vi-
lémovi, rázu prý však zcela odlišného od
poslání francouzského. Přichází, pravil dále, ni-
koliv aby na rozkaz carův žádal Francii v si-
tuaci nynější za podporu, neboť Rusko jest si
jisto svého konečného úspěchu vlastními si-
lami. Avšak žádati prý bude od Francie splnění
smlouvy, dle které se Francie zavázala, zpu-
sobem co nejostřejším střežiti jihočínské hra-
nice a kdyby došlo ke všeobecné mu
vzbouření Číňanů, způsobem vá-
lečným zakročiti. Jest jasno, že Rusko
bojujíc s Japonskem, nemůže třištiti sil svých
na potlačení vzpoury čínské. Ruská vláda —
pravil genorál — má nezvratné důkazy o tom,
že v Čině se chystá ohromné povstání proti
Rusku a spojení se s Japonskem. Proto žádá
Rusko za spojenectví Francie a snad i Pruska.
Číňan
Paříž
Berlín
Mikuláš
Rusko
Francie
Japonsko
Prusko
Patria
16
article
Toto poslední však generál tvrditi nemůže. Pa-
nuje však v ruských vládních kruzích přesvěd-
čení, že Anglie nezakročí proti podvratným ži-
vlům činským.
Z bojiště v jižním Mandžursku.
Z Londýna, 21. června. Z Fenvan
čenu sděluje se »Daily Mailu«, že nastaly ve-
liké lijavce v jižním Mandžursku. Šarvátky
předních stráží trvají stále, zejmena na severo-
východě, kam Japonci neustále postupují. Ru-
sové u Tonnuchenu obdrželi posily. Z Liaojanu
dovídá se týž list, že celé vlaky raněných z bitv
u Vafangou transportují se dále přes Mukden.
Z japonského hlavního stanu se pak dovídá
»Daily Mail«, že Rusko propáslo nejpříznivější
moment, v němž mohlo učiniti vítězný tah.
Každým dnem mění se poměry na prospěch
Japonců; rychle rostoucí obilí stává se pro ru-
skou jízdu značnou překážkou, zatím co vege-
tace rostlinná je znamenitým úkrytem pro pě-
chotu japonskou. Malá oddělení japonská jsou
neustále ukryta a pozorují každý pohyb ruský
a hlásí o tom do hlavního stanu.
První japonská vojenská kapela.
Z Londýna, 21. června. Japonci až do-
posud táhly vždy do boje bez hudby. Proto
překvapilo nesmírně anglické zpravodaje, když
u některých pluků setkali se s japonskou mu-
zikou. Do Fenvančenu přitrhla s vojskem mi-
nulého týdne první japonská vojenská kapela.
Japonec
Anglie
Londýn
severovýchod
Mukden
Rusko
Daily Maila
Daily Maila
17
article
Postup japonské armády.
Z Petrohradu, 21. června. (C.- B.) V tele
gramu g.-l. Sacharova, zaslaném hlavnímu štábu
ze dne 19. t. m. praví se: Od 16. t. m. jeví
se známky, že Japonci zahájili postup ze Sju-
janu na třech silnicích, vedoucích do Haičenu,
resp. k stanicím Dašičau a Hajčenu. Na první
silnici přibližilo se malé oddělení nepřátelského
předvoje z Vandžaperu, na druhé obsadily ne-
přátelské přední stráže horský průsmyk mezi
Hadzjabejem a Pančalem, na třeti přiblížily se
k osadám Chjuňaku a Tanrarkohonu. Předvoj
obsadil Capajlin a hlavní síla nepřátelského
vojska — tři pluky pěchoty s jízdou a horským
dělostřelečtvem — zaujala stupňovité postavení
mezi průsmykem kajčujským a Vetranzem.
Poslední dny oddíly našeho předvoje n
těchto tratích zdržovaly nepřítelův postup. Asi
10 vojáků bylo zabito nebo raněno. Raněný
důstojník Nazarov a tři ranění kozáci byl
zajati.
Dne 17. června bylo zjištěno, že jen
Selučjanu jsou japonské hlídky, které po krátké
střelbě ustoupily k Fynchvančenu. Měli jsme
tomto boji dva raněné.
Sajmadzi jest od 10. t. m. Japonci vykli
zeno, čásť jich odtáhla k Fenchvančenu.
Včera večer počalo pršeti a pršelo po
celý den.
Ze sboru gen. Štakelberka.
Z Petrohradu, 20. června. (C -B.) V tele
gramu Kuropatkinově carovi ze dne 18. t. m
Sacharov
Japonec
Pančal
Chjuňako
Capajlin
Nazarov
Petrohrad
Sja
Dašičau
Vandžaper
18
article
se oznamuje: Generál bar. Štakelberk hlásí, že
nepřítel od Vafangou nepostoupil. Dle hlášení
výzvědných hlídek japonské vojsko rozvinuje se
na trati Vafangou Fučzu. Po dvoudenním boji
a dvou unavujících nočních pochodech obtíž-
nými krajinami horskými naše vojsko si odpo-
činulo. Duch ve vojště je výtečný.
Nelze ještě dostati zevrubná data o našieh
z trátách. Jen v příčině těchto oddělen
mohli býti opatřeny přesné zprávy: U pluku
1. východosibiřské divise střelců bylo 15 důstoj.
níků pobito a 49 raněno. Na bojištích zůstalo
dílem pobito, dílem raněno 12 důstojníků. Dále
padlo 386 vojáků a 992 jich raněno; 568
vojáků dílem pobitých, dílem raněných zůstalo
na bojišti. V této číslici je zahrnuta nepochybně
také část raněných těchto pluků, kteří byli od-
vežení po železnici. U 3., 33., 35. a 36. pluku
byli zabiti jeden důstojník a 120 vojáků a 19
důstojníků a 604 vojáci raněni. Na bojišti zů-
stalo pobito neb raněno 98 vojáků. U 1. dělo-
střelecké brigády padlo 10 důstojníků a 103
vojáci, u 9. dělostřelecké brigády 1 důstojník
a 25 vojáků, u pluku tobolského 1 důstojník
a 3 vojáci zabiti, 1 důstojník a 40 mužů ra-
něno, 3 muži se pohřešují. U pluku moršan-
ského bylo 6 důstojníků raněno, 1 voják zabi
a 131 raněno a 8 m. se pohře šuje.
Pronásledování generála Štakel-
berka Japonci.
Štakel
Japonec
Vafanga Fučz
19
article
Z Londýna, 21. června. Sděluje se, že
Štakelberk se svou armádou z
bouřlivé noci unikl dvěma je
stíhajícím kolonám japonský m.
Třetí kolona japonská jej však napadla 30 mil
západně od Kiujenu. Velel jí general Nod zu.
Brigáda sibiřských střelců za vedení generála
Kondratenka kryje jeho ústup a jest s ním
již ve spojení. Kuropatkin poprvé řídí
osobně veškeré operace s výšiny se-
verně u Haičenu. Dle souhlasných
zpráv z Fynchvančenu, Čifu
Nučvanu rozhodl se Kuropatkin
po neúspěších Štakelberkových
sám činně a offensivně vystou-
piti. Ruská armáda vytrhla z Liao-
janu a táhne na jih k Haičenu, kdež
se koncentruje.
Srážky s armádou Kurokfovou.
Z Londýna, 21. června. Ruská brigáda
zmocnila se opět města Saimadze a zane-
chala tu 6000 mužů a jednu batterii děl po-
sádkou. Tisíc pěšáků s dvěma děly postoupilo
dne 17. t. m. až na 12% míle k Fynchvančenu,
kde donutili předvoj japonský k ústupu. Srážka
očekává se každé chvíle. Kuroki však má
v tomto místě pravé křidlo znamenitě obsazeno
a doufá, že hrozící útok odrazí.
Pověsti o Alexějovi a velkoknížeti
Mikuláši.
Štakelberk
Kondratenka
Kuropatkin
Štakelberkový
Alexěj
Mikuláš
Londýn
Fynchvančen
Liao
Saimadze
20
article
Z Petrohradu, 21. června. Proslýchá se,
že prý místodržiteli Alexějovi zaslán byl pa-
triarchou jerusalemským kříž, do něhož vložena
tříska »svatého kříže«. Současně byl prý Ale-
xějev jmenován rytířem řádu Sv. hrobu.
Z Paříže, 21. června. »Echo de Parise
oznamuje, že v Petrohradě rozšířeny jsou po-
věsti, dle nichž jmenován bude velkokníže Mi-
kuláš vrchním velitelem ruské armádya
odebere se na bojiště, jakmile celá válečná moc.
na Východ určená, se tam bude nalezati.
Japonské nejvyšší velení.
Z Londýna, 21. června. »Daily Telegrafe
oznamuje z Tokia: Maršál Oyama jmenován
byl místokrálem a nejvyšším velitelem v Man-
džursku a generál Kodama chefem štábu.
Očekává se, že se v brzku odeberou na sv
místa. Maršál Jamagata zůstane jako ch
generálního štábu v Tokiu.
Oyama, až dosavade chef generálníh
štábu, jest 62 let stár a platí za výborného gene-
rála a obratného stratéga. Osobně jest statečným.
ale ve svém podnikání zdrželivým a opatrným
označuje se jako vahatel.
Kodama jest zeela opačného tempera-
mentu. Uznává se za nejstatečnějšího generála
jest pln ohně a podnikavosti. Stár je 52 lěta.
Aritomo Jamagat a jest 66 let stár
a je rozvážný, dobrý stratég, jenž má vzácne
zkušenosti z čínské války.
Nová bitva u Haičenu.
Z Petrohradu, 21. června. Dle zpráv z Liao-
janu bylo tam slyšeti v noci na 20. červen
děsnou dělostřelbu, jež potrvala až do ranních
hodin. Dle všeho byl u Haičenu sveden ve-
liký boj, anebo Japonci bombardovali K ai ču
a Senjučin.
—ch. Z Paříže, 21. června. Z Petrohradu
došly sem zprávy, že generál Štakelberk
byl při svém ústupu japonským
vojskem napaden a že došlo ke
vražedné bitvě, která vyžádala si
ohromné oběti. Štakelberk ztratil — prý —
na 1000 mužů. Cesty, které volil při ústupu,
byly — prý — Japoncům zrádně prozrazeny
svatý kříž
svazek . hrob
Paris
Jamagata
Japonec
Štakelberk
Petrohrad
Paříž
Londýn
Tokio
Man
Oyama
Koda
Liao
maršál Oyama
21
article
Čiňany.
Čiňany.
Deště již se dostavily.
Z Petrohradu, 21. června. »Novoje
Vremja« oznamuje z Liaojanu ze dne
včerejšího: Doba dešťů nastala. Silnice
jsou úplně promočeny.
Parník »Allantan«.
Z Petrohradu, 21. června. Zajatý anglický
parník »Allantan« na počátku rusko japonské
vojny vyhnuv se Vireniovu loďstvu, obeplul
Afriku a dostal se s nákladem do Saseba. Jeho
tehdejší listiny byly tak falešné jako nynějšl.
Loď měla náklad uhlí muroranského prý pro
Singapore, ale náklad byl určen pro stanic
bližší. Na lodi byl Japonec, jehož kapitán vy-
dával za svého sluhu, který však měl kabinu
I. tř. Kořistní soud rozhodne zejtra, co se má
s lodí státi.
Dopisovatel »Nov. Vr.« ubezpečuje, že
v noci 7./20. t. m. bylo slyšet u Hajčenu
prudkou střelbu z děl směrem o
Dašiča a Gajdo va.
Zastřelený dopisovatel.
Z Nového Yorku, 21. června. (C.-B.) Zdejšt
»World« dostal telegram bez podpisu, že plu-
kovník Emerson, jeden z jeho vojenských
dopisovatelů ve východní Asii, byl od ustupu-
jících Rusů zastřelen, protože ho neprávem po-
važovali za vyzvědače.
Vireniův
Japonec
Gajda
Emerson
Rus
Petrohrad
Afrika
Sasebo
Nový York
Asie
Novoj Vremja
World
22
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Němečtí studující proti chorvatským.
Z Vídně, 21. června. Dnes o polednác
konala se zde schůze německých práv
níků proti výnosům ministerstva vyučování,
kterým uznávají se právnické zkoušky, složene
na universitě záhřebské s výhradou, že vykonaj
se k nim doplňovací zkoušky ve Vídni. Úee-
stenství nebylo valné. Nesešlo se ani 200 stn-
dentů. Svolavatel pravil, že situace německje
právníků neby a nikdy skvělou, jejich čáky a
pořáde horší a nyní spáchána byla na niek.
nová nespravedlnosť v ten rozum, že ministe
ským výnosem chorvatským absolventům prin
nické fakulty záhřebské dostalo se práva, by
i bez znalosti německého jazyka vstoupiti mohi
do rakouských služeb státních. Tím poškonnje
se zájem německých právníků. Němčina se zs
z úřadů o pěkný kus zatlačuje. Takovým zp-
sobem nastává Němcům nejen akademická, nýbr
také národní povinnost zaujati stanovisko k věci-
té. Kde dnešní národní država jest ohrožen
křivdou, tam musí býti němečtí studenti m
svém místě. — Z universitních professorů ne-
dostavil se žádný, z poslanců pouze dr. Schalk
a nezbytná na všech polívkách »pažitka« Frank
Stein, proslalý po celém světě »juristae.
Němec
Schalk
Stein
Vídeň
23
article
Posl. dr. Schalk ujav se slova, upozornil, ž
výnosy, o které se jedná, teprve dnes vyhlašejl
se ve »Wiener Zeitungu«. Obsah obou překro.
čuje obor působnosti ministerstva vyučování
z důvodů formálních a materiálních. Zrušenl
výnosů těch musí býti Němci vynuceno. Jes
urážkou německých universit, staví-li se jin
záhřebská na roveň. Výnos dra. Hartla jes
přímou výzvou, aby rakouské university nebyly
již navštěvovány, aby rakouská státní myšlenka
pěstována byla na velkochorvatské universilě.
(Ubohá státní myšlenko rakouská, jak je s tebou
zle, musí-li tě hájiti již — všeněmecký posla-
nec!) V křiklavé protivě k ochotě, která s
prokazuje Chorvatům, je výnos dra. Hartla, dle
kterého úřadníci nesmějí se zapsati na universitu
a podle kterého se jim zruší doktorský titul,
nabudou-li ho studiem, konaným v hodinách
mimoúřadních. Ze záhřebské university postěhuje
se chorvatské studentstvo do Cislajtanie a do
centrálních úřadů. Němci musí žádati, aby
výnosy tyto byly zrušeny a zavedena byla státn
němčina.
Dr. Zdenko Schücker zaslal list, v
kterém ujištuje buršáky, že vždy státi bude po
jejich boku, jde-li o nějakou újmu státní něm-
čině (Žádná státní němčina není. Pozn. zpr.)a
jde-li o protizákonné nadržování Slovanům na
škodu Némců.
Posl
doktor
Schalk
Němec
Hartl
Chorvat
Zdenko Schücker
Wiener Zeitung
24
article
Posl. dr. Sy lvest r dopsal: Výnosy dl
mého mínění jsou protizákonné, protože pudle
státních základních zákonů z roku 1867 zákono-
dárství o universitách vyhrazeno jest činitelům
ústavním. (Podle toho jest také protizákonným
výnos ministra Conrada z roku 1882, kterým
zavedly se německé státní zkoušky pro české
právníky. Pozn. red.) Uznati právnická studia,
odbytá na záhřebské universitě, nenáleži do na-
řizovací mocí nejvyšších úřadů správních. Velko-
chorvatské hnutí takovým opatřením se jen pod-
poruje. Ztráta, kterou utrpí němčina, jest oe-
vidná. Stanovisko vaše dá podnět k mocnému
hnutí.«
Konečně přečten byl přípis všeněmeckého
poslance dra. Bareuthra, který píše, že
nový skutek dra. Hartla jest opětnou koncessí
národním odpůrcům Němců a jest v odporu se
spravedlivým jich požadavkem, aby němčina
byla jazykem státu ve všech oborech veřejne
správy.
Ve smyslu těchto výkladů byla pak přijatn
resoluce, v níž protestuje se proti připušténl
záhřebských právníků na rakouské universitya
prohlašuje, že výnosy jsou opětným postupem
proti němectví v Rakousku a velkým ublížením
stavu německo-rakouských juristů, pročež žádá
se, by výnosy byly odvolány-
Obchodní smlouvy.
Z Vídně, 21. června. V zahraničním mi-
nisterstvu konala se dnes porada, které účast
nili se hr. Goluchowski, ministeršt
předsedové dr. Körber a hr. Tusza.
Věnována byla vyjednávání ve příčině obchodn
smlouvy rakousko-německé a rakousko-italské
pro blízké druhé čtení smluvených operátů.
Posl
doktor
Conrad
Bareuthr
Hartl
Němec
Goluchowský
Körber
Velko
Rakousko
Vídeň
25
article
Dr. Stremayr.
Dr. Stremayr.
t. Z Vídeňského Nového města, 21. června.
Zdravotní stav Stremayrův se znovu
zhoršil, Nemocný pozbýval v noci vědomí.
V noci dostavilo se krvácení v mozku, jek.
zavdává příčinu k největším obavám.
Nové nesnáze v Uhrách.
ch. Z Pešti, 21. června. Prohlášení hrabate
Tiszy o služebním jazyku při úřadech konsulár.
ních, roznítilo zase opposici. Usneseno demon-
strovati proti stanovisku vlády. Dnešní schůze po-
slanecké sněmovny vyplněna byla o bstrukeí,
která byla bouřlivou a připomínala nejtužší hoje.
Zda-li episoda tato bude míti následky, nelze tou
chvilí pověděti. Na všechen způsob jest opposice
odhodlána, vynutiti na vládě vyjádření, které je
v opaku se stanoviskem Tiszovým.
Košutovci jsou svoláni na dnes veče
k poradě ve věci té. Rozhodnější živlové ve
straně té chtějí způsobiti rozhodnutí v ten smysl,
aby záležitost tato projednala se před jedns eím
pořadem anebo v tajné schůzi. Národní stran .
připojuje se v akci té ke straně Košutově, toli-
kéž skupina Ugronova. Většina strany lidové jde
za jedno s ostatními stranami opposičními. Z
takových poměrů rozprava o zvýšení ci
vilní listy, která následovati bude hned pe
rokování o rozpočtu, bude asi velmi bouřli
vou. V kuloárech poslanecké sněmovny se tvrdí,
že hr. Tisza zejtra již ve sněmovně naléhati
bude na rychlou reformu jednacího řádu.
Uherský ministr spravedlnosti na odchodu?
ch. Z Pešti, 21. června. V poslanecké
sněmovně byla dnes opětně rozšířena pověst, ž
ministr justice chce odstoupiti.
Příčiny udávají se dvě, jednak porážka, kterou
utrpěla vláda v procesu proti železničním zří-
zencům (stávkářům), ke kterémuž dohnal on
kabinet, druhým důvodem udává se novy
vojenský trestní řád, resp. jazyková otázk
jeho.
doktor
Stremayr
Tisza
Tiszův
Košutův
Ugronův
Nový město
Uhry
Pešť
slanecký sněmovna
poslanecký sněmovna
Tisza