ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 06068d10-712a-11dc-ad6c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 24, person 45, work 3, org 3
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 22. června 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 171.
4 masthead
star. met- Vo- éže
5 masthead
ta . . . . 7 K50k ve flialkách: 2 K 30h nt e Poštou: nie is . . . . 8 K 60h s drejí zísilkae t lets . ..
6 masthead
B ranní a odpol. IIsty předpláeí se v Praze v admánistraei . . . . s K — s dvají čonáškeu
Praha
7 masthead
ikei
8 masthead
V drobném prodejii ranní číelo o sobě . . .. na z odpoledni Ve Blinlkách na venkovš ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 5h Inserá t plati se hotevě bapřel Přečplacení a inserty přijíná zdmnlnt strace v Marlanslé ulici č. z. Tam nacházejí se též roo dake tiskárna a ezpedize „Národnich Lista- Rakopisy se novracsji
List Rakopisa Marlanslý ulice
9 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 21. června, 10 hod nin. dop. (Zvl. tel. »N. L.«) Z M o s k v s telefonuje, že křižák »Bogatý itrpěl dne 2. (15.) června siln pškození za plavby hustou mlhou. ktiva tato byla již před několika dny zazn- znána, avšak zde poprvé vyskytuje se z pra- ute ruského. Pozn. red.) Posádka byl nchráněna a děla s křižáku o- sněna. Práce záchranné a opravné něaly 5. (18.) června, dnes však ješt uejsou skončeny. Nemirovič Daněenko vy- úvaje se v telegramu s veliko válou o opatřeních gen nála Samsonova, jenž jako ve- liel zadního voje poslal prapor pluku sbolského, aby zadržel nepřítele lterý obcházel ruské pravé křídlo. V - jini jiných praporů, jež právě vla- kem přijížděly, rychle seskakoval železničních vozů, ihned se seřado- li a zastavili nepřítele na levém bídle. Vojíni nečekali ani na roz- hazy a ihned jali se stříleti. Př istupu unavení a vyhladovělí vojáci Htovali, že byl nedostatek dělostře- ketva. Japonci používali map a prů- edců, sestavených pro válku číuskou Jejich dělostřelectvo jest spojeno trátem telefonickým i telegrafickým leliografem a světelným telegrafem (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Samsonov Japonec Petrohrad
11 article
království české, sněm a národ český po 16. červnu 1904. Jest pravdou jasnější nad slunce, kdyby ucivévoda rakouský Ferdinand roku 1526 ječnatelem své kandidatury na krále českého hl ačinil p. dra. Körbra a v té vlastnosti byl jej npravil ke sněmu tohoto království, že v ději- tích evropských by scházela kapitola o sou- sáti rakouském. Na založení veliké říše středo- čunajské nebylo by došlo. Stavové čeští, majíee vůli úplně svobodnou pro volbu nového krále leského, byli by pana dra. Körbra ze síně sně- sovní — vykomplimentovali. Arcivévoda ra- buský Ferdinand r. 1526 vinou páně Kör- kovou nebyl by dosáhl koruny české. Tehdejše kdnatelé jeho byli lidé mnohem chytřejší a ku provedení úkolu, sobě vykázaného, neskonale zůsobilejší. Jiná ovšem jest otázka, nebyl-li by bval právě p. dr. Körber království a národu českému větším štěstim? ... Kdyby se byl ob- jvil na sněmě království českého o devadesát tvě léta později jakožto jednatel arcivévody ra- luského, Ferdinanda štyrského, při jeho kan- Zlatuře na krále českého, dějiny soustátí ra- baského zcela jistě byly by se daly odtu cáhou jinou. Ze oba řečení arcivévodové ra- bušti se stali králi českými pod jmény Ferdi- rand I. a Ferdinand II., způsobila hlavně ve- litá, okázalá úcta, již jednatelé jejich projevo- nli k důstojenství tohoto království, k ústav- nímu lesku a k zákonodárné moci jeho sněmu zastupujícího všechny tři země korunní.
Ferdinand doktor Körber štyrský Ferdinand II Zlatura pán Kör Ferdi
12 article
Všechno jednání poslův rakouských se sně- mem království českého při volbách obou jme- novaných arcivévod za krále české bylo plno reverencí a nejšetrnějších obřadův k zástupcům národa českého a celé této vlasti. A tatáž úcta ke sněmu království českého došla zřejmého pro- jevu svého i v korunovačních přísahách obou řečených králův z rodu habsburského. Byliť oba si vědomi velikého lesku, jehož dostalo se jim korunou českou; a tu korunu přijali od sněmu tehoto království, vedle království uherského největší, nejmocnější a nejslavnější to země v říši rakouské. Dnes ještě tisíckráte jasněji než ve čtyřech stoletích minulých vyložena jest před celým světem pravda, že nejen velmocenské postavení, ale sama existence této říše závisí na zemích koruny české a z těch opět hlavně na českém království. To jest úhelný kámen a svěrák celé budovy, jež se nazývá monarchií habsbur- skou. Bez království českého další trvání její naprosto nemožno a nemyslitelno. Spíše bez království uherského mohla by, ač v menším roz- sahu, existovati dále; však ztráta království če- ského byla by úplná její zkáza, poněvadž za ní neodvratně a nezdržitelně by následovala ztráta všeho Předlitavska, až na břehy moře Adriati- ckého, tak, jak viděti jest na mapách Velko- německa čili Všeněmecka, vydávaných v Ber lině a zavěšených už na stěnách školních světnie pruských. O království české vede se tuhý zápas mezi dvěma ideami: ideou rakouskou ideou všeněmeckou, zápas, jehož počátek sahá do polovice století osmnáctého, když politik pruská vyhlídla si Rakousko za předmět svých výbojův, a jehož rozvoj za naší doby postoupil už na nejosudnější stupeň, že agitace všeněme- cká v Rakousku nabyla neobmezené moci vládní a spatřila u svých nohou povalenu autoritu státní . ..
Předlitavsko Rakousko Velko
13 article
Idea rakouská, totiž idea stejného práva všech národův, žijících v této říši k nezkrácené volnosti ve svém vývoji a ku poměrnému podílu ve všech oborech správy státní, idea, jež se příčí všeliké přednosti, všelikým výsadám, všeli- kému panství jednoho národa nad všemi ostat- ními: tato idea, pro niž národ český po půl sto- letí poctivě pracuje a k vůli níž jest předmětem neslýchaných křivd, nejkrutějších nátiskův příkoří, naprosto nesrovnatelných s ponětím novověkého státu vzdělaného, urážek, svědčí- cích o bezedné nehonetnosti, nesvědomitosti myšlenkové nízkosti a duchovní pustotě svých původcův, tato idea minulého téhodne na sněm království českého vydána byla zkoušce těžší než jakými posud byla prošla. Náleží-li slepá mstivost osobní ke státni- ckému umění, tož p. dr. Körber osvědčil v něm mistrovství své, překonav sebe sama. Co dne 16. června 1904 spáchal na sněmě království českého, sahá vysoko i nad to, co dne 17. října 1899 učinil v parlamentu vídeňském. Tam byla to jen nevážnost, neúcta k ústavě; zde jest to pohrdání královstvím českým a jeho zastupitelstvem, jehož životnost, zákonnost a svrchovanost jest o devět set let starší než celá lžiůstavnost rakouská! Po- hrdání se strany národa českéh jakožto prvotního vlastníka, pra- véhodědiceajedině věrného stráž- ce a obrancetohoto království jest za to jedině možnou odpovědí, jež
doktor Körber
14 article
zcela vystihuje situaci, utvoře nou dne 16. června. Způsobem, jakýmž p. dr. Körber opováži se promluviti dne 16. června t. r. ke královstv českému a k jeho sněmu, nikdo na světě mluviti nesmí. Národ český způsobem tím opovrhuje. Tak nesmí se mluviti s královstvím, jež poskytl základ k utvoření této říše, jež vedle královstv uherského vždy bylo a posud jest nejmocnější částí a jež svou minulostí i přítomností dodává jí největšího lesku. Tak nesmí mluviti se s krá- lovstvím, jehožto zeměpisná poloha upírá k sobě jednak toužebné zraky, jednak nejnapjatějš interes celé povniny evropské a pro jehožto trůn kdyby byl uprázdněn, přihlásilo by se s lichoti vými, slibnými a prosebnými nabídkami kandi dátův ještě více, než jich bylo r. 1526) Tak nesmí se mluviti se sněmem, jehožto přirozenou a jedině spravedlivou, převážnou vět- šinou jest národ český, národ, který není v této říši ani z milosti, ani z trestu, ale který s ná- rodem uherským zřídil ji z vlastní dobré vůle který nejtěžší břemena její vždy bez odporu snášel, který obdivuhodnými obětmi krve i peněz stále věrně pomáhá k zachování jejího života a její moci a který za to vše nežádá na ní ničeho jiného, než aby ona k němu byla spravedliva, aby mu přála právý na jichžto nezkrácené še- tření ještě r. 1836 posléze korunovaný král če- ský slavně přísahal a jichžto úplnou platnost i nynější panovník neodvolatelným diplomem svým řijnovým zřejmě potvrdil! O všech těchto faktech dějinných a pomě- rech právních p. dr. Körber nemá ani nejmen- šího ponětí.
doktor Körber
15 article
Králové čeští od r. 1526 přisahali, že vš mocí svou budou hájiti celistvosti a nedílnost království českého. On usiluje o rozpoltění jeho na několik částí, z nichž jedna by byla územím německým, s pohlcenými menšinami českými územím, těsně uzavřeným před národem českým, ale dokořán otevřeným zahraničným vlivům a stykům velkoněmeckým! Králové čeští od roku 1526 přisahali, že budou věrně šetřiti všech ja- zykových práv národa českého po celém králov- ství, ve všech oberech veřejné správy státní On na úkor jeho obsazuje místa v úřadech stát- ních i v krajích ryze českých lidmi jazyka če- ského nejen naprosto neznalými, nýbrž jemu okázale nepřátelskými. Králové čeští od r. 1526 přísahali, že budou věrně zachovávati ústavního zřízení koruny české a ústavní samosprávy zem- ské. On po čtyřletém sůžování a maření jejím dne 16. června 1904 ztropil si ze sněmu tohoto království nejfrivolnější posměch! ...
16 article
Však království české, sněm království českého a národ český ipo 16. červnuzůstávají a zůstano v nedotknutelné důstojnosti a světodějné výší své. O skálopevnou, ne- vyvratnou, nezdolnou moc jejich roztříští se i smělé čelo pana dra. Körbra; o demantový. zářný štít jejich odrazí se i nejjedovatější šipy nerakouské, všeněmecké politiky jehe a zlomeny padnou zpět na jeho hlavu. Hroby všech německo-neústavních vlád ví deňských, od Schmerlingr počínaje, leží v krá- kvství českém. Na půdě tohoto království. panem drem. Körbrem s vytrvalosti tak vášnivou poškozovaného, pod nohama národa českého. jím téměř už až šíleně drážděného k neopatr ným výbuchům spravedlivého hněvu svéhoa elementární moci své, konečně i pro něho otevře se jáma, do níž se skácí a v níž zmizi v zaslou- ženém zapomenutí dříve, než ona nad ním se za vře. Čím dříve se tak stane, tím větší štěstí pro Rakousko a pro dynastii habsburskou! Králov- ství české, sněm a národ český zajisté ho pře- žijou v dobrém zdraví. S tím máme čest poroučeti se všeněmecké Excellenci do další — nemilosti.
Rakousko Králov
17 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 21. června. (Schválený de- legační rozpočet.) Vídeňské úřadní no- viny uveřejňují dnes deset usnesení rakouské uherské delegace o společných vydejích říšských na rok 1905, schválených panovníkem dne 10. t. m. Dle usnesení těch povoleno letos společné vládě po srážce vlastních příjmů: I. v řádném rozpočtu ministerstva vnějších věcí . 11.352.241 K ministerstva vojenství. . . . 282.259. 143 správy válečného loďstva . . 42,869.440 ministerstva financí . . . . 4.252.562, 317.980 účetní kontroly . . . . . celkem. . 341.05 1.366k v mimořádném rozpočtu 299.295 ministerstva vnějších věcí .. 19,640.252 ministerstva vojenství . . .. 8,156.970 správy válečného loďstva . . 28,096.517 K celkem .. 369,147 883 úhrnem tedy . .. II. na vojenské potřeby v Bosně 7,583.000 a Hercegovině . . . . III. mimořádný příspěvek mini- 10,000.000 sterstvu vojenství na r. 1904 78,000.000 na rok 1905 . . . . .
Praha Boseň
18 article
celkem .. IV. mimořádný příspěvek na vá- 22,500.000» lečné loďstvo na rok 1904. 62,676 000 na rok 1905 . . . .. celkem .. 85,176.000 V. dodatečně ministerstvu vněj- 228 000 ších věcí za rok 1904 .. úhrnem tedy . . . 550,134.883 k Z položky čís. III. vojenské ministerstvo se zavazuje »refundovati« oběma státům 5 mill. korun a z položky čís. IV. správa válečného loďstva 22,079.000 mill. korun. Ostatní usnesení týkají se prodloužení některých starších úvěrů a usnesení desáté týká se účetní závěrky za rok 1902, jež po srážce výnosu cel v částce 122294.773 K vykazuje neuhraženou potřebu 264,813.361 K. Z toho zaplatilo Rakousko 173,717.565 K; ostatek doplatily Uhry. Zo Lvova, 18. června. (Dezvuky uni- versitních nepokojů.) V říjnu loň- ského roku vtrhnul zástup ukrajinofilských stu- dentů do posluchárny universtiního professora Fialka, způsobili tam kočičinu a samého profes- sora poházeli zkaženými vejci. Proto stálo 13 akademiků v březnu t. r. před soudem, kterýž tři z nich, F. Marisjuka, N. Babina a A. Jelo- vického odsoudil každého na pět dní vězení, jež změněno v pokutu 20 K. Ostatní obžalovaní sprostil obžaloby. Odsouzení akademikové se odvolali k zemskému soudu, jenž dne 16. t. m Marisjukovi zvýšil trest na 7 dní vězení nel 35 K pokuty, Babinu na 10 dní vězení neb 50 pokuty, rozsudek ohledně Jelovického potvrdil za to však odsoudil ještě dalšího akademika O Naselského na 5 dní do vězení neb 25 K po- Z Lublaně, 19. června. (Novinky z Ko- rutan a Štyrska.) Slovinská obec sv Jakub v Korutanech nedává spáti tamním Něm kuty-
Fialka Marisjuk Štyrsko svatý Jakub Rakousko Uhry Babina Lublaň ko Korutany Německo zo Lvov
19 article
cům a k jich tužbám vždy ochotné tamní vládě. Tyto dni ministerstvo osvěty rozhodlo, že sv.- jakubská slovinská škola, poslední čistě slovin- ská škola v Korutanech, musí býti počátkem příštího školního roku rozdělena ve školu ně- meckou a utrakvistickou. Letos na jaře konaly se ve sv. Jakubě nové obecní volby; přese vše úsilí Němců podařilo se zvoliti opět čistě slo- vinské zastupitelstvo. Ale tyto dni zemská vláda nové zastupitelstvo rozpustila z toho důvodu, že prý volební listiny před volbou nebyly voličům přístupny celých osm dní. Budou se tedy konati nové volby, při nichž vláda bude ovšem všemožně podporovati kandidáty odpad- lické, poněvadž skutečných Němců ve sv. Ja- kubě není. — Smutné vysvědčení národní ne- uvědomělosti dal si při nedávných sněmovních volbách v Žabnicích tamní poštmistr Ehrlich, jenž byl při všeobecných zemských volbách slovinským kandidátem. Při volbě sně- movní komise okresní komisař se obrátil k němu s dotazem, je-li Slovinec. A Ehrlich mu od- větil: „My na této straně umíme sice všichni slo- vinsky, ale jsme křesťanští sociálové.“ Tací ná- rodní vůdcové korutanské Slovince z bídy ne- vytrhnou. — V městečku Šaštanu v již. Štyrsku
svatý Němec Ehrlich Korutany Šaštan
20 article
konaly se tyto dni obecní volby. Městečke má 734 obyv., z nichž je 118 Němců a 615 Slo- vineů. Obecní zastupitelstvo bylo dosud slovin- ské; letos však rozhodl v druhém sboru jen lo ve prospěch Slovinců, jinak by i toto slovinské městečko dostalo německou správu. Volilyť třeti sbor Slovince, prvý sbor Němce a ve druhém sboru byla rovnost hlasů, při losování však Slo- vinci obdrželi většinu. Nejsmutnější je při tom, že tamni farář Govedič, Slovinec rodem, hlasoval s Němci a svedl i jiného neuvědomě- lého Slovince, že dal ve druhém sboru svůj hla německým kandidátům! Z Černovců, 20. června. (Pregram li- berálního sdružení.) Čtyřělenný výbor sdružených liberálních stran, Němců, Židů, Ru- munů a ukrajinofilských Malorusů, hodlá se na sněmu bukovinském domáhati moderní reformy zemského volebního řádu, zřízení bukovinské zemské banky, lepší úpravy národního školství, zejmena zřizování škol minoritních, zru- šení samostatných panských dvorů (tvořících tam dosud zvláštní obce vedle sousedních selských obcí), úpravy učitelských platů a zlepšení zem- ských financi. Otázky národnostní jsou z pro- gramu liberálního sdružení vyloučeny.
Němec Slovinec Žid Černovec
22 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. června. K zavraždění finského gen. gubernátora Bobrikova. Náš petrohradský dopisovatel nám píše: za- vraždění Bobrikova je veliké neštěstí pro Finsko, tím spíše, že Bobrikov miloval Finy a jednal s nimi velmi mírně. Měl ovšem také svoje chyby jako každý člověk, ale nedá se mu upříti, že vždycky chránil zájmy Finů, jejich svézákon- nosť, jejich jazyk a samobytnosť. Všichni jeho pomocníci nesmýšleli o Finech podobně. Leč proč ruka vražedníkova vybrala si právě přítel Finů? Přátelé tohoto národa mezi Rusy vřele by si přáli, aby vyšetřování zjistilo, že vrah, ne- činil-li z jakýchsi dosud neznámých osobních pohautek a byl veden nějakou ideou, mě ideu, finskému národu nepřátelskou, dejme tomu, švédomanskou. Ke charakteristice Bobrikova jediný příklad. Loni na podzim byla ruskou vládou do Helsing-
Bobrikův Bobrikov Fina Rus Praha Finsko Helsing
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Puvodčiel.
24 article
Heslo: Rukal
25 article
Jazyk je živý svědek stáří kultury lidské Srědek, který stál u její kolébky, tak říkaje jeji Festný kmotr, svědek starší než pergamen, než ptamida a mumie. Do tmy věků, kam už nesahá ani historie, ani archeologie, tam jediný může jště proniknouti paprskem světla svého jazyko- tyt. Řeč lidská sama je první produkt tvůrč binnosti člověka, jí se všecka kultura začíná hla dřiv, než počet, písmo, míra, váha, lov iha, řemeslo, náboženství, právo a cokoli jest Arci naobrat právě zas vlivem ostatní kultury imotné i duševní, prodělala řeč v prosledu těků nekonečných změn (odtud mnohost jazyk iv téže rodině národů), avšak jádro zůstává po- řád totéž. V jádře obráží se kultury lidské tir prvotní, v oněch změnách pak všecky její postupné fase. Vizme to právě na počtu, lerý vedle řeči samé jest druhým nejstarším produktem kultury, Nepočítalo se hned do millionů, jimiž dnes nšříme nejzazší dálky všehomíra, ani do tisíců, niž plníme sloupce obchodních a bankovníe hih, ba ani do set. Řekněme však, že aspoň do pti, desíti. Leč kdyby nejstarší mistr počtář ne hl vynalezl tento prvý chudý počet, nebylo by Kdnes věd, úvěru, bank, peněz, ani obchodu.
Festný Kdnes
26 article
Bez počtu nebylo by kultury a počtu nebylo b bez čísel a čísel bez mluvy. Nuže, kde vzal dávný mistr počtář prvn čísla: jedna, dvě, tři atd.? Co značí ta jména O tom němečtí učenci, od Lepsia počínaje, po- peali folianty. Někteří nad tím zoufali, většina pek shodla se na tom, že nižší čísla jsou zá jmena (já, ty, ten), vyšší pak buď součty neb násobky nižších, buď jakás statná neb přídavná. Na tom stavěl i náš Šafařík (Čas. Čes. Mus. 1848: Rozbor čísloslova), jenž do látky vnes i živel slovanský a stanovil smysl prvních 10 čslovek takto: 1. jeden = já, 2. dva = ty. 3. = ten, 4. čtyři = četa, 5. pět = pěsť (ruka má 5 prstů), 6. šest = ill. šaka, hrsť (víc, než pěat), 7. sedm, lat, septem = svátek (hebr. ša- lat, sobota), 8. osm = dvě čety, 9. devět, lat. novem. = nový počet, 10. deset = ill. desnica (pravice). Nedestatek přirozenosti a soustavy bije 1 oči. To jest pro představivost prvotního člověka
Šafařík Čes Musa
27 article
tuze složité, nehledě, že čísla jsou jistě starší než ponětí četa, slavnost, nový atd, Čelakovský (tamže 1850), navazuje na člá- nek Šafaříkův, nazývá tyto dohady mluvovědy „ostromyslným kejklem“ a má 8 prvých číse za 4 živly, každý rozveden ve dvé božstev, dobr a zlé: 1. pár (voda): jeden, rus. odin = Odin Wuotan — dva, zwci = Tio, zio, 2. pár (ohen) tři, drei = Thorr, Donar (blesk) — čtyři = čert vier = Feuer, 3. pár (vitr): pět a šest, 4. pár (země): sedm a osm, 5. pár: devět, deset = dva pět, dva šest. I v tom mnoho fantasie, ale nic lo- giky, pojmozpytu. Právem to vše pomíjeje, doznává Otlův Nauč. Sl., že původ číslovek zůstává temný. A přece tajemství je na bíledni, hledíme-li k číslům se stránky věcné. Na bíledni je i smysl číslovek (jedna atd.) i číslie (1 atd.), o jichž vznik, pokud víme, věda se posud nestarala,a obé úzce souvisí. Řeknu-li „šest“, musilo to slovo původně značit věc, která sama v sobě už po přirozenosti nesla mnohost šesti a napíši-i „6“, musil to původně být obrazec, jenž šes jednotek (čárek) vykazoval. A tak každé číslo musilo samo v sobě nésti představu svého počtu. neboť jen tak ji mohlo vyluzovat. Tento psycho logieký moment je klíčem k naší záhadě. Prvotn člověk nevymýšlel nic libovolně, nebyloť by se ujalo, nemajíc v sobě pomůcky k zapamatování. I lze si už na prstech vypočítat, že 10 čísel je 10 prstů: číslovky jsou jména prstů (prstu) a čislice obrazce jich počtu. Důkaz: 1. Každý národ na zemi, a je jieh do set, má početní soustavu prstovou, bud pětinnou, neb desetinnou, neb dvacetinnou, dl toho, vzat-li za základ počet prstů jedné ruky nebo dvou, nebo rukou i nohou.
Čelakovský Šafaříkův Odin Wuotan Donar Otlův
28 article
2. Počítání u prvotního člověka, jako podne u dětí, musílo být názorné, to jest, člověk, když počítal do desíti, musil před sebou mít de- set předmětů. Jména čísel (číslovky) bez představy příslušných mnohostí a vzájemného poměru jich, nie nejsou: řeknu-li „pět“, musím napřed mít představu pěti a ovšem dřív čtyř. tří, dvou, jedné. Představa příslušné mnohosti však nedala se vykouzliti nižádným jménem, tu mohl člověk získat jen zrakem, smyslným vje- mem hmotných předmětů. Proto také prvotně hned ani nepočítal jmény, nýbrž předměty ty ukazoval po řadě. Ale nebylo druhých 10 před- mětů (nic víc, nic míň), jež člověk vždy a všude s sebou měl, než jeho 10 prstů: příslušný počet jich ukazoval, ať chtěl druhému znázor niti stejný počet jakýchkoli jiných jednotek ne přílomných, na př. nepřátel, čili na prstech po čítal všecko. (Posud, na př., chceme-li vědět kolik měsíců je od října do dubna, počítáme j na prstech). Nad to musilo to být desel s tej ných předmětů, neboť jen ty lze počílat na př stopy, metry, gramy (říkáme: 6 bříz a 3 lípy, ne místo toho 9 bříz a lip [bříz nebo lipl, leda, že je uvedeme na stejno: 9 stromů) a to mohly bý zas jen prsty. Člověk tedy, počítaje prsty po řadě, ukazoval a záhy současně i jmenovala jméno jednoho každého přeneslo se i na počet či ponětí čísla, které naň po řadě padlo a když se na něm jaks taks ustálilo, byla to — číslovka. jíž bylo lze čítati už i bez ukazování. Stavše se číslovkami, jména ta pak ponětí prstu potratila.
29 article
Jmen pro prst měl člověk nadbytek, jak seznáme 3. I číslice jsou prsty. Římské samy to do- kazují očitě. Na arabských, vlastně indických. neboť od Indů maji svůj původ a od Arabů jsou k nám dodány, dá se to dovodit neméně očitě Každá kolmá čárka je obraz vztýčenéh prstu. Pětka (V) v prvé řadě je obrazee rozpjaté celé ruky (pídě), pět prstů — pět čárek, a to prstů ruky levé, tu si kladl písař na desku za vzor a pravicí obraz její kreslil. Tyto čtyři levé, jsouce souběžné, pro pohodlí stáhly se v druhé řadě v jednu tučnou: V. Obrazee pětky také dokazuje, že se s palcem vyrazilo vždy až na- posled, jeť až pátý, vyskytuje se až pětce: samotná čára na pravo. Desítka jsou dvě pětky, jedna nahoře, druhá dole (X). Čtyři a devět se později značí k vůli zjednodušení od- čítáním jedné od V a X, tudíž IV a IX. Vodo- rovné čárky jsou jen spojovací, na označení sou- náležitosti kolmic jako celku. Z indických číslic má každá tolik čar- kolik číslo jednotek. Obrazce jsou arci vy nález pozdější, místo řady kolmie (IIII = 4), jak se prvotně psalo všude. To už čárka nezname- nala obrazec prstu, nýbrž jen jednotku, pročež poloha směla být různá. Za rychlého psan (jedním tahem) tvary se z akulatily. — Ko- lečko (nulla) u 10 znamená počet sám v sobě uzavřený, skončený (doset) a číslo před ní množství počtů (10, 20). Číslice tedy jsou prsty. Však jedno se do kazuje druhým: napíši-li VI a vím, že to řada prstů a čtu to „šest“, musí tedy „šest“ zna menat jméno prstu, arci v té řadě posledního,
Ind Arab V Obrazee kolečko
30 article
neboť jím mnohost je dovršena a s ním tedy představa její srostla. Leč to je už druhá fase, vyšší kultura. V prvé nepočítal člověk ani do 5, neřku 10 Jako vše, vyvinul se i počet takřka z ničeho. Věk národů i člověčenstva má obdobu ve věku člo- věka a tudíž prvotní člověk v dítěti. Dítě však nepočítá hned ani do pěti, neboť nemá představu té mnohosti a vůbec nerozeznává. Zde několik věrných historiekých fakt. Zabka zmohla nejdřív představu dvou, dostávala krejcar na bonbonky a když dva, to byl rozdíl. Papouškovat číslovky uměla sic až do pěti, i výš, ale rozeznat kolikos mezi nimi ne. Učili ji na sirkách: dali jednu druhou, třetí — i zmohla to: tři. Ale dali jich pět a vzali jednu, dvě, zůstaly 3 a ptali se kolik? Pět! Vědomí neutvrzené hned se zmátlo A co malý Vláďa? Od žabky pochytil sic čí slovky, ale výše dvou mlel je v prapodivném po řádku, vždy jináč, na př. jedna, dvě, patnáct osm. Taky on to dotáhl na sirkách správně až na tři a tu ho náhodou uvedli do besedy na lout- kové divadlo. Tam ho páni posadili na kulečník kde byly tři kule a ptali se průvodu, umí-l Vladka počítat. „O, do třech už umi“, povídá průvod ne bez hrdosti. Ale Vlaďka tuto důvěru hanebně zklamal. Páni vzali dvě koule pryč kolik? Jedna! Přidali druhou: kolik? Dvě! Při dali třetí: kolik? Patnáct! V rozjaření, vědomos nedávno nabytá, ho opustila. Jindy dány na stů čtyři krejcary a Vláďa vyzván, ukázat na prstech kolik jich je. Vyváz se ctí jen chytrým nápadem opřev na každý krejcar jeden prstík.
Vláďa Vladek
31 article
Tak i prvotní člověk, homo stultus. Už soubor prstů jedné ruky byla mu změť, neurči telná mnohost, tu tedy začit nemohl. I on musi začít železným pořádkem, od jedné ke dvěma od dvou ke třem atd. Což tedy? Musil míti před- měty jiné, než prsty, míň, větší a dál od sebe aby ten pořádek umožňovaly, jinak ale všecky podmínky shora pod 2. vytčené, skytaly. A to byly jeho ruce a nohy. Na rukou uvědomil si představu od jedné ke dvěma, na nohou třía čtyř. Chtěl-li znázorniti 1, vztáhl před se jednu ruku, pak-li 2, vztáhl i druhou ruku, při 3 i jednu nohu a při 4 dodatečně (na prvou přestoupiv) druhou nohu. Vždy ale tolik údů vztáhl, kolik jednotek chtěl naznačit, ne tedy na př. při počtu 3 jen nohu, jakoby dvě ruce rozuměly se samy. Také prvotně začínal jedničku kteroukoli rukou a dvojku i nohou na téže straně, tak že totéž číslo padlo tu na ten,tu na onen úd. (Odtu zmatek mezi 1 a 2, resp. 2 a 4), tak že totéž jméno znamená tu číslo to, tu ono). Záhy úd vztáhnuv ho, současně i jmenoval a byl-li s údy jinak zaměstnán, jen jmenoval, ale zas vždy tolik, kolik jednotek naznačit chtěl, na př. tři neznělo prostě „tři“, nýbrž počítal vždy „jedna, dvě tři“ (viz dítě), totiž řekl, arci v tehdejší řeči: páže (1), rámě (2), noha (3). Ruka i noha značí: hůl, kůl (okleštěná větev, stonek stromu) srv. rámě a lat. ramus (větev).
32 article
Když takto nabyl poněti prvých čtyř čísel, pestoupil k pěti: pídi, prstům jedné rozpjaté ruky, jichž počet teď už snadno rozpoznal a počítal dále na prstech. Ale jména (číslovky) z rukoua nohou pro prvá čtyři čísla nabytá, podržel, i když počítal na prstech: jedna, dvě tři, čtyři jsou jména rukou (co paží) a nohou, arci od té zvukoslovně změněná na př. jako handeln od Hand, tak jednati od jedna, tudíž jedna = Hand (ruka), nebo řec. góvos čti mono (jediný, sám) a lat. manus (ruka). Pět, cyr. pet však jest píď, cyr. peď, rozpjatá ruka, co dlaň (ne už celá páže), řec. pente (pět). Sest, sedm, osm, devět jsou ovšem už jména prstů (prstu), ale to je stejné, neboť pážei noha = hůl, kůl a prst = hůlka, kolík), srv. noga (noha) a Nagel, kolík, hřebík, a Nagel, nehet = prstec, spár a prvotní člověk hned meai menším a větším přesně nerozeznával, na př. po- sud čes. stéblo = ill. stablo (kmen, strom) = něm. Stab (hůl), něm. Stock = 1. kmen, pařez, 2. hůl a j. Tak i rus. šest = hůl (tyč, žerd) je toléž, co šest (prst) = 6, nebo osa (píst, ků!) = o sm. Deset značí v této soustavě (de- setinné) všude: dvě ruce (pídě, pětě), cyr. de-seť, kde seť = Hand. Sto = jedna, jednotka (roz. velká), tudíž = páže, rámě (hůl, S t ock, Stab), jehož poněti „jedna“ zach. v ste jný = jednaký. Tisíc = deset, desítka (roz. velká), stslov. tysatja, cyr. tysašta, srb. tisutja; góth. thusundi, něm. Tausend ze slov. tysatja.
Nagel Stock jítseť hand
33 article
Čím do větších počtů, tím to šlo rychleji. Tak, z ničeho, vzaly vzník nekonečné počty, jimiž měříme vesmír, jenž má už příčinu, chvíti se před člověkem o svá tajemství. Tak stoupá kultura, čím výše, spíše. Ryje, ryje, jako krtek, jde, běží, uhání sedmimilovými skoky, letí jako vlak, jako pták, jako šipka. Tak ryjem v každém tajemství všehomíra, až ho rozryjeme, tak, jak dí básník, bijem o každou jeho mříž, až ji roz- bijeme. A vyrazíme jako orlové tváří v tvář věč- nému slunci, a staneme na týnu nebes: urál