Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

16. července 1909. Číslo 194

4 article

ale odložil odjezd svůj na lon- dýnské rady. Perský vyslanec o poměrech. Perský vyslanec v Paříži, Samad chan, vyjádřil se k žurnalistům: »Můj názor jest, že zakročení ruské na venkově i v městě hlavním bylo by pravým štěstím. Jak by mohl býti jinak Teheran zhostěn loupe- živých rot Bachtjarů? Díky Rusům, bude bez- pečnost domácích obyvatelů i. Evropanů zaji- štěna.« »Kdo zvítězi? Liberálově dle všeho. Pro né jsou sympadtie veřejno st perské i Evropy. Jest třeba ale brzkého konce krise. Persie potřebuje klidu a vnitřního posílenl.« Šach v čele svého vojska. »Times« sděluje, že ruský i anglický vy- slanec marně se snažili pohnouti šacha, aby zastavil bombardování. Šach odvětil, že bude bojovati, až še revolucionáři vzdají (); bude-l nutno, postaví prý se sám v čelo vojska. Zatím se šach opévňuje stále ještě v Suttaně. Rusko prí jej ujistilo, kdýby chtěl zemi opustiti, že mu zabezpečí volný odehod, kterýž bý ovšem znamenaí též — zřeknut se trůnu. Prine Naib a prine Izzéd Dsuleh uprehili dřívé již na ruské vyslanectví,.hsse Již nyní Bachtjarové v Teheranu plení Pleníci tábnou od domu k domu. I na ovropské domy se střílí a tyto se plení. Ostatně pleněn zúčastní se i perští vojáci. Seány pauičnfin hote onh ny pondalí sonslredio se asi 3000 revo- lucionářů u hory Elburu před Teheranem a do- konali své přípravy k vtrhnutí do města. Z temnoty vytrhli nepozorovaně, proti městu a do- razili k němu v 7 hod. ráno. Vnikli do něho třemi severními branami a odzbrojili bez odporu stráže v branách, jež nahradili svými stoupenci; potom obsadili ihned a opěť úplně bez odporu sněmovnu i' sousední mešitu.

Rus Evropan Paříž Evropa Persie Rusko

5 article

Dopisovatel berlínského »Loka! Anzeigru« telegrafuje z Teheranu ze včerejška 10 hodin večer: »Zabarikádovali jsme vehod do svého domu a čekáme věcí příštich, Pleníký jsme od- mitli na poprvé jen energickým poukazem, že zde bydlí Evropané. Před našimi očima loupilo se v okolních domech. Perští kozáci honí ple- níky. Neustále sviští kule nad hlavami našimi; i granáty, a šrapnely těsně kol nás létají.. Ně- kolik tisíc dalšich Bachtjárů spěje revolucioná- řům ku pomoci s hor svých kvapnými pochody. Potravin lze jen vélmi nesnadno dostati. Sko- rem nikdo si natřoufá na úlici. Vzav do rukou německou vlajku, mávaje jí a stále volaje na hrozivé postavy, odebral jsem se na anglický telegrafní úřad. I tam bylo viděti j iž zřlzené barikády. Několik střel vniklo již do oken vyslanectva. Úřadnícinjsou od včenejška uza- vřeni a skorem bez potravin. Sko- rem veškeří Evropané zdejší jsou vážně na životech, ohroženi. Další strašné útoky se očekávají.“ Anglo-ruská smlouva o Persil. V dnešuí vážně chyili zajímati bude struční připomínka o smlouvě, kternu Anglie a Rusko již 31. srpna 1908 v předluše nynějších, udá- lostí uzavřely. Smlouva ta má za účel odstra- niti všechna nedorozumění mezi oběma stály. Tyto zaručuji se obapolně za celistvost a ne- odvislost země, ale i zs její vnitřní klid a za ochranu obehodu a průmyslu, v ní., Perské území na sever od čáry, vedoucí od Kesri přes Chirin, Ispahan, Jesde a Hakk ke křížovatce rusko-porsko-afganské hranice vyhražuje se ru- skému vlivu a zakročení a koncesím pro ruské obchodníky a podnikatale, území na jih o čáry, vedoucí přes Chasik, Birguard, Kerman k Bender-Abbasu, vlivu anglickému. Území mezi oběma čarami pak klidné případné soutěži oba- polných poddaných, Pro připad neplacení per- ských dluhů zahraničních vyhražují si oba státy

Evropan Jesde Hakk Kerman Loka Anglie Rusko Bender Abbas

6 article

obapolnou kontrolu nad příjmy perského státu bez jiného vměšování se do jeho záležitosti. Poslední věrní. Perské vojsko opatřuje se verbováním z žold; na obeích jest, aby v poměru k jejieh dani z příjmů určitý počet rekrutů postavily. Vejsko to má čiati 120000 mužů, existuje v pravdě ale z většiny jen na papíře a jest jinak beze vší kázně a je naprosto nespolehlivé. Ohradil se tudíž šach tak zv. „kozáckou brigádou“. Není to ale niktérak vojsko ruské, jest to mužstvo rovněž perské, ale lépe placené a po ruském způsobu zorganisované. Vycvičeno bylo ruskými důstojníky, kteří do perskýeh služeb přestoupili a dílem v nich, i jako vrchní velitel plukovník Ljachov, zůstali. Vojsko toto čítá 1000 mužů a v čele jeho vedle Ljachova je 1 rytmistr, 2 setníci dělostřelečtí u 12 pod- důstojníků. Rodem jsou Rusové, ale ve službách perských. Telegramy,b ssiine t laáronomni jota buanb Z Vídně, 15. července. „Novoje Vremja“ oznamuje z Teheranu: Konsul ruský v Enzeli jménem Štriter vydal ku perskému obyvatelstvu provolání, v němž ohjasňuje, že ruská vojska nemají žádných úmyslů výbojných, nýbrž žese snaží pouze udržeti klid a nijak se nechtějí vmě- šovati do vnitrních záležitostí země.

Ljachov Rus Štriter Vídeň Novoj Vremja

7 article

Dle posledních zpráv nachází se v Kazvinu 1800 mužů, mezi nimi úplný kozácký pluk la- binský a baterie dělostřelectva. Všechna vojska jsou pod vrchním veléním generála Dovbor Musnického. Podotýká se, že z Kazvinu možno dostihnouti do Teheranu za 3 dny jízdou, zn 6—7 dní pěchotou. O nohnní Z Londýna, 15. července. „Times“ ozna mují z Tehoranu, že ruský i anglický vysla- nec navštívil na počátku bombardování šacha. aby jej přemluvíl ku příměří. Šach, odpověděl. že bude bojovati, až se revolucionáři v zdají. Pokud možno povede sám vojska do bitvy. Přes to však bylo prý zahájeno vyjedná- vání mezi nepřátelskými stranami, které však teprve po krvavém boji povede asi k míru. Z Londýna, 15. července. Přes prudké boje včera a dnes nedošlo k rozhodnutí. Palba poně- kud ustala jednak nedostatkem střeliva, jednak proto, že bylo zahájeno vyjednávání prostřed- nictvím zástupců vyslanectva. Vůdeové Bachtjaro prohlašují, že stojí neochvějně na tom, aby byl odstranén šach, ba dle některých zpráv volaj po odstranění celé dynastie. Prohlašují, že pod nynějším šachem nelze ani pomýšlet na lokáln smír a na čestné navrácení ústavy. Odpor ko- zácké brigády proti konstitucialismu také slábne když obyvatelstvo celého města zřejmě sympa- tisuje s revolucionáři.

Kazvin Londýn Dovbor Musnický Kazvin Times

8 article

Z Londýna, 15. července. Dle zpráv z Te- heranu táhly prý draneující houfy dům od domu a při tom nešetřily ani domů, palřicích Evropa- nůmi Dle hlasů listů zúčastnuji se tohoto ple- nění dokonce i vojácí perští. 08 e Z Petrohradu, 15. července. „Novému Vremeni“ se oznamuje z Teheranu, že naciona- listé střílelí též na ruskou banku a na domy mnohých Evropanů. Ruské listy uveřejňují po- plašné zprávy z Persie, ve kterýchž se liči nynější stav země jako ohronický, který může přinésti nebézpečí i soušedícímu Rusku. Za t se jím v cizině podkládá úmysl, že tím chtěji svou vládu donutiti k zakročení. Z Teheranu, 15. července. (K. k.) Na ša- chův rozkaz byla dnes o 7. hodině rann zahájena střelba na město, aby medžlis byl pobořen a přistup k městu vynucen.

Evropan Londýn Evropa Petrohrad Persie Rusko

9 article

Diplomatičtí zástupci obrátíli se na ruského di- plomatického zástupce a anglického vyslance se žádostí, by pohnuli šacha ku příměří, aby cizo- zemci mohli Teheran opustiti. Sach prosbu od- mítl, poukazuje k tomu, že má právo se hájiti, když on a jeho dům přepaden je lupiči. Dá za- staviti střelbu teprve až nepřátelé složí zbran. Ve městě zuřil boj po eelý den. Stř el ba soustředěna byla hlavně na ka- sárna kozácké brigády. Dělostře lectvo šachovo spotřebovalo 200 nábojů, nezpůsobilo však městu žádných značných škod. Pěchota šachova, která u medžlisu uvítán byla pumami, dala se na útěk. Spojení mezi městem a letními sídly vyslan- ců je nesmírně ztíženo. Služba telegrafní i te- lefonní je zastavena. Z Teheranu, 15. července. (K. k.) Večer došla sem zpráva, že šach povolíl pří- měří a že jeho vojsko ustoupilo do Sultanabadu. Za střelby zalétlo několik kulí také do ru- ského vyslanectví; nikdo nebyl raněn.

10 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 15. července. (Na obranu pa lamentu.) Konservativné, zvláště velkostat kářské kruhy, jež byly a jsou dosud nepřátel všeobecného, rovného volebního práva, potíraj si radostně ruce, že rakouský parlament, vzešly ze všeobecných voleb, ukázal se ku práci úplně neschopným, takže během jednoho roku vláda jej už podruhé uzavírá. „Nov. Ref.“ připouští, že rakouské obecenstvo není dosud dosti demo kratické a dosti silné proti vládě, ale popírá, že příčinou uzavření řišskév rady je neschopnost parlamentu. Bývaly horší doby ve starém ku- riátním parlamentě, než nyni. Jestliže oposice slovanské jednoty, ponechaná po odchodu po- slanců Kramáře a Pacáka na dovolenou vedeni dra, Šusteršiče a Udržala, zašla svou obstrukeh snad, do krajnosti, není to důkaz neschopnost parlamentu, nýbrž nanejvýš vybočení z kolejí škodlivé sice parlamentu, ale vítané, jak se uká zalo, jeho nepřátelům. Sama akce oněch sou částí slovanské jednoty, které se obstrukce ne účastnily, svědči, že oposice by byla nalezla čestný východ ze situace, kdyby nebyl bar. Bie- nerth nákvap uzavřel brány parlamentu.

Pacák Šusteršič Udržal Praha

11 article

Podobnou myšlenku vyslovuje německ- nacionální posl. Hoímann z Wellenhofu v „Graz. Tagbl.“ Má bar. Bienertha v podezření. že říšskou radu uzavřel v tom okamžiku, když slovinsko-česká obstrukce byla už zjevně n ústupu, jen proto, aby parlament nemohi dále pracovati, a že ho ke kroku tomu vedlo jen zření na uherskou vládu a uherský parlament. Na všechen způsob nejsou do- sud známy všechny nitky, které se spřádaly tajn za kulisami v tu dobu, když byl rakouský parla- ment náhle uzavřen. Tolik možno však dnes už s určitoští říci, že bar. Bienerth se cho pi s radostí absolutistické příleži tosti, kterou mu poskytli slovinšt“ a čeští ob- strukčníci, a sice chopil se ji proti parla- mentu, jehož ochráncem nebyl ni kdí.

Bienerth Graz

12 article

Ze Lvova, 14. července. (Sjezd akade- mřeké mládeže ukrajinské.) Dne 12 t. m. započal zde valný sjezd ukrajinských aka- demiků, jehož se účasiní také někteří ukrajínšti poslanci a universitní profesoři. Na sjezd př. byli nejen haličtí a bukovinští studující, nýbrž i četní zástupei universit ruských a západo- rákouských. Prvým přědmětem jednání byla maloruská universita ve Lvově, jejíž zřjízen sjezd prohlásil za nejdůležítější potřehu ruského lidu v Ialiči a proto vyzval ukrajinské poslance na říšské radě, aby se samostatné ruské univer sity domáhali všemi prostředky, nelekajice se ani nejkrajnější oposice. Druhého dne rokován o ruských národních školách v Haliči a Buko vině, pak o poměru maloruské ženy ke škole Tu odsouzeny dosavadní utrakvistické, pólsko ruské školy v Haliči a ruským rodičům dět školou povinných, doporučeno bojkotovati pol ské školy. Vznesena žádost také na ruskdu du- mu, aby připustila zřizování maloruských národ níeh škol v krajích, obydlených obyvatelstven maloruským. Z Lublaně, 14. července. (Státni prů my slová škola.) „Slov. Narod“ obdržei z Vídně zprávu, že otevření státní průmyslové školy v Lublani, jíž se hlavní město Kraňska dávno už domáhá, je zabezpečeno počá(kem školního roku 1910—11. Poněvadž je už po- volen dostatečný na to úvěr, začne se budova pro novou školu stavěti už letos.

Lvov Halič Buka Lublaň Vídeň Kraňsko státní průmyslový škola

13 article

Z Pešti, 13. července. (Osud černov- ských odsouzenců.) Došla sem zpráva. že spišský biskup Párvy podal císaři prosbu, aby osadníkům v Černové, kteří byli odsouzeni k těžkým trestům, protože se vzpírali vysvěcení svého nového kostela, udělil milost. Biskup Párvy odůvodňuje svou prosbu tím, že osadníei černovšti jednali v náboženském roznícení a že si tedy nebyli náležitě vědomi dosahu svých skutků. Vláda uherská bude prý žádost za mi- lost podporovati. Z odsouzených nasťoupila trest žaláře jedině Marie Fulová, sestra faráře Hlinky; ostatním odsouzeným bylo nastoupení trestu odloženo. Zdá se, že biskup Párvy po- znal konečně, že není s to své postupování proti Slovákům ospravedlniti před římskou kuril proto se dává na pokání. Z Pešti, 14. července. (Biskupská vol- ba v Karanšebeši.) Jest tomu více než rok, eo zemřel rumunsko-pravoslavný biskup v Karanšebeši, Popea. Církevní sbor zvolil na jeho místo arshimandrita Filareta Mustu, ale vlá- da uherská nedoporučila jeho volbu ke schvá- lení. Včera konala se v Karanšebeši nová volba. Zvolen byl opět kandidát rumunské národní strany, archimandrit Trajan Badescu 32 hla- sy, kdežto na vládního kandidáta Jiří Olaria padly jen 22 hlasy. Poněvadž zvolený T. Ba- descu měl už nejednou nepříjemnosti s mini- strem osvěty, hr. Apponyem, jest jisto, že ani jeho volba nebude schválena.

Párva Fulová Hlinka Slovák Pope Filaret Olario Pešť Karanšebeš Zvolen Karanšebeš Trajan Badesko 32

14 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. července. Poslanec Maklakov o ruských kadetech. Mezi ruskými poslanci, navštívivšími Paříž nachází se také V. A. Maklakov, jeden z vůdců strany ústavně demokratické, zvané krátce kadetskou. Maklakov vylíčil francouzským novinářům směr a snahy kadetské strany. Kadeti dle výkladu Maklakova byli vždycky přáteli Francie. Jejich program není revoluční, ani so- cialistický, nýbrž čistě liberálný. Žádají za vše- obecné volební právo, odpovědnost ministerstva před dumou, široce založeně sociální zákono- dárství atd. Sympatie kadetů ke Franeii v po- slední době ještě vzrostly. Příčinou jsou u da- losti bosenské, které učinily hluboký do- jem jak na široké masy lidu, tak i na vlád kruhy. Německo, o tom nelze pochybovatí, nikdy nebylo v Rusku populární. Zvláště podezřelým zdálo se kruhům liberálným. Tušilo se, že po- sobí svým vlivem na ruskou vnitřní politiku. tlačic ji na stranu reakční. Takový byl vliv Ně- mecka zejména v otázce polské, nebeť ni- kdy se nepodařilo prověsti nějakou změnu ve prospěch Poláků, poněvadž Berlín pokaždé s hned ozval, žádaje, aby mu Rusko svou ústup- nosti nepůsobilo obtíží v Poznaňsku. Podezření, jež Rusové chovali k Německu, změnilo se ve všeobecné rozhořčení, když zakročení německé vlády přinutilo ruskou vládu uznati bezpodmí nečně annexi Bosny a Hercegoviny.

Maklakov Polák Rus Praha Paříž Francie Německo Rusko Berlín Poznaňsko Bosna a Hercegovina

15 article

Naše strana — pokračoval Maklakov — hluboko cití se Slovany. Sám jsem se loni účast- nil pražského všeslovanského sjezdu. Představte si nasi náladu, když jsme byli přinuceni ozná- miti Slovanům, doufajícím v naše sympatie, že némůžeme pro ně učiniti ničeho. Pocitj který jsme tebda zažili, nikdy se nezapomene. Dnes jsou v Rusku jen přivrženci krajní pravice ochotni podati Německu ruku. To, co cítí náš národ, citi z největší části i vládnoueí třídy. Z minulé právě krise výšli jsme s pevným roz- hodnutím, že sblížení můžeme hledati jen s An- glií a Francií. Já sám — skončil posl. Makla- kov — přejí si nejvroucněji, aby přátelské styky Ruska s Anglií a Francií změnily se co nejdřive ve formálný trojspolek, tak pevný, jako je ny enumoz bo spolek anglo-ruský.

Maklakov Rusko Německo Francie Anglie Slovan spolek anglickýruský

16 article

Nové stíhání Poláků. Moskevské „Russk. Slovo“ obdrželo z Var- šavy zprávu o novém stíhání předních politických

Polák Vara

17 article

Jvůdců polských. Kn. Č. Svjatapolk- Mirski pozval do svého varšavského bytu různé své sousedy statkáře a také několik vlivných členů polské národně-demokratické strany, aby se poradili o otázce, důležité pro sedlecké statkáře pro při- pad, bude-li zřízena nová gubernie cholmská. Na poradu sešlo se 16 osob, mezi nimiž i bý- valý poslanec Roman Dimowski a Nowodwor- ski. Sotva že porada zahájena, policie obkličila dům, do poradní síně vstoupili policejní úřad- níci a rozkázavše přítomným, ahy se nehýbali s místa, provedli prohlídku a sepsali se všemi přítomnýmí protokol. Pak provedena domovní prohlídka také v bytech některých účastníků po- rady u kn. Svjatopolka-Mirskéhos u hr. Plafera provedena prohlídka v najatém bytě v hotelu „Bristol“, v němž se ubytoval.

Dimowski Č . Svjatapolk Bristol

18 article

K situaci v Marokku. te O postavení Německa k nynějším poměrům v Marokku oznamuje se z Berlína, že vláda ne- uznala za vhodné zaujmouti zvláštní stanovisko. Chce-li Španělsko v okruhu země, svěřené jeho dozoru, pomocí zbraní zjednati pořádek, je to jeho právo, jež mu Francie nejméně bude za- zltvati. Francouzi mají Casablanku stále ještě obsazenou. Pro Německo by nastala o tálz ka zasáhnouti teprva tehdy, kdyby byly ohroženy životy a statky Némc nepokoji marockými. Německo by pak učinilo vše nutné, abyh ochránilo své příslušníky. Zpráva »M atinus, že německý vyslanec v Tangeru dr. Rlosen navrhl v Berlíně, aby bud Francie jako mandator Evropy zjednala klidv Marokku, nebo došlo ke společné intervenci vel- mocí, je zcela vymyslen a. Berlinské listy polemisují podrážděně s dopisovatelem »Ma- tinu«, jemuž vytýkají chauvinismus. O španěl- sko-marockém konfliktu se oznamuje ze San Se- bastianu: Španělská dělová lodice bombardovala pobřeží 24 kilometry na jihozápad od Melilly a vrhla 212 granátů na obydlí tuzemců. Kabytové strileli na španělský člun a poranili jedného ná- mořního kadeta. ovte

Francouz Casablanca doktor Rlosen Maroko Německo Berlín Španělsko Francie Tanger Evropa Ma Melilla

19 article

Lord Roberts o povinné službě vojenske. Ve sněmovně lordů hájil lord Roberts významnou řečí svůj projekt povinné služby vojenské. Řeč starého maršálka, jenž ostře kri- tisoval častokráto anglickou armádu, byla oče- kávána s velkým napjetím. Anglická veřejnost zajímá se vždy více o otázku povinné služby. Liga pro uskutečnění této služby nesmírně vzrůstá a slibuje zasáhnouti do přišílho volebního boje. Liga domáhá se zařízení podle vzoru švýear- ského s 4 nebo 6 měsíci povinné služby prv- ního roku a 14 dnů po tři následující leta. Rozpočet by novými povinnostmi nebyl zatížen vice jako 100 miliony korun. Je ovšem pravda, že War office popírá správnost tohoto výpočtu. Lord Lucon dokazoval, že náklad by byl dvoj- násobný. Liga mu odpověděla. Lord Roberte prohlásil ve sněmovně lordů, že i náklad dvoj- násobný nebyl by velkou oběti pro stát tak bo- hatý, který ročně vydává skoro 600 milionů zlatých na svou obranu. Odhlasují-li lordi ná- vrh Robertsův, přestane být služba povinná poubým přeludem a bude vážně pojimána vý- květem národa

Roberts Lucona Robert Robertsův

20 title

Denní zprávy.

21 article

majíc v sobě mnoho specificky slovanského a mohou jen houževnatou sebekázní i důslednosti v provádění lhooretických ideálů býti vylěčena. To stanoví zá- roveň národně společenskou i výchovnon složku ro mánu, oplývajícího vedle věrně odpozorovaných de- tailů rozkošnými přírodními popisy i jemnými parliemi — al. náladovými, Bibliografie. Zlalá Praha velký obrazový týdenník v nskla- kladatelství J. Otly. Dnešní (ve 27. ročniku již čísíe 43.) vyniká řadhu příspěvků předních českých i ci zích výtvarníků. Z našich umělců jsou v tomto čísle zastoupeni: Josef Loukota, Beneš Knüpfer a K. Lane ger; z cizích výtvarníků pak Jůzef Brandt. V části časové je pokradování poutavého článku »Krása tvarů mořské zvířeny z péra prof. Boh. Bauše, ke kterému jsou doprovodem zajímavá vyobrazení. Na stranách dalších je reprodukována pedobizna nedávno zesnu- lého bývalého ministerského předsedy hraběte Kazi. míra Badena, chorvatského buditele Ljudevita Gaje, obrázky zi mezinárodních závodů veslařskýchv Praze, tableau družiny ruských důstojníků, pořádav- ších závody tělocvičné v Carském Sěle a zajímavé obrázky ze sletu bulharských junáků v Eleně. Část slovesná je obohacena příspěvky předních českých beletristů. Administrace posílá ukázková čísla zdarma, každému, kdo se o ně lislkem přihlásí.

Loukota Beneš Knüpfer K Lane Jůzef Brandt Krása Boh Bauše Kazi Baden Ljudevita Gaj Praha ger

22 article

* Dvě knihy českých harců. Časopis »Divadlo« rozšířil počátkem sedmého ručníku svůj obsah zvláštní betetristickou přílohou, v níž uvařejněny herecké vzpominky dvou členů Národního divadia: Karla Želenského a Hudolfa Kafky. — Vzpo- mínky ty vydány právě ve vkusné knižní úpravě,a sice kniha Želiensíkého, obsahující řadu veselých i smutných vzpomínek na populární postavy z here- ckého světa českého s názvem »Na křídili e ch Ikarových« a sbírka veselých historek. Rud. Kafky s případným titulem »Pepříčky«. Obdr- žati možno v každém knihkupectví a u vydavatelstva »Divadla« v Praze 1970 — I. * Požadatelům lelních zábav sbírku vhodných aktovek, kupletů a výstupů »Nový češký be- sedník« doporučuje administrace »Divadla« v Praze 1970—II. * Nejnovější dramatická práce Karln Želenského, tříaktová vesetohra »Oasa«, jež v minulých dnech sekrána byla s úspěchem na scéně Národního di- vadla, vyšla právě jako 11. svazek knihov ny »Divadlae v Praze 1970— II. * Vyznamenání. Spis »Rezvoj školství okres roudnického za 60 let panováni J. V. císaře a krále Františka Josela I, zpracovalo učitelstvo ve pro- spěch učitelského sirotčince«, přijat byl dle sdělení c. a k. nejvyššího úřadu komořího do c. a k. rodinne fideikomisni knihovny. Předsedovi komitétu, jenž re- dakci a vydání spisu obstaral. p. c. k. okr. školnímu inspoktoru B. Bencšovi, vysloven byl nejvyšší dík. * Přehled dějin literatury české s důležitůjšími ukázkami. Pro obchodní akademii upravil Fr. Mie- snar, profesůr obch. akademie v Hradci Králové. Doby nové část třelí. Nákladem spisovatelnvým. *Ta- dr. Frant. Loskote Konrád Waldhauser. řeholní kanovník sv. Augustina, předohůdce Mí. Jana

Želenský Hudolfa Kafka Vzpo Želiensíký Kafka Pepříčka Požadatel císař Josel doktor František Loskot Waldhauser Augustin Jan Obdr Praha Hradec Králové národní di Na křídit e ch Ikarův Rezvoj školství

23 article

Husa. Knihovna »Volné Myštenky«: Velicí mužov české reförmace. Svazek I. Nakladem »Volné My šlenky« na Král. Vinohradech * Ladislav Kunle: Mistr Jan Hus. Knihovne »Volné Myšlenkýs. Malé vydůní. Cis. 19. Nákladem »Volné Myšlenky« na Král. Vinohiradech. Al. Mrštík: Dobré duše. Moravské obrázky. Nákladém »Máje« v Praze. * Poděbradsko. Obraz minulosti i přítomnosti DíI III., část první: MIstopis okresu králove městeckého. Práce učitelstva okresu. Vydal re dakční komitét za předsednictví Karla Kožiška, okr inspektora školního. Pořádali čast slovní F. J. Če- četka, část obrazovou F. Brzák. Nákladem vlastním *Divadlo s loutkami. Seš. 26. a 27. Rudol Kafka: »Pohádka o Honzovi«. »Zak letý oatrůvek. Nákladem A. Storcha syna v Praze Rudolfova bulharská knihovn Dllo V.: Dr. Alfréd Rudolí: Z bulbarského Par nasu. Ukázky novodobé poesie bulharské. ČástI Nákladem spisovatelovým. * Dr. Alfrěd Rudolf: Dvacet let práce bulhar- ského národa. Nákladem spisovatelovým. V komis F. Rivnáče v Praze. * Dr. Edmund Benedikt: Dle Advokalu unserer Zeit. Manzovo nakladatelství ve. Vídni

Hus Král Kunle Mrštík Kožiška če F Brzák Rudol Kafka Honz Zak A Storch Rudolfův doktor Alfréd Rudolit Alfrěd Rudolf F Rivnáč Edmund Benedikt Manzův Praha Poděbradsko Vídeň Dllo V

24 article Dramatické umění.

Dramatické umění. se + Ostatky Heleny Modrzejewské, slavn polské tragédky před několika týdny v Americe zesnulé, byly již převezeny do Krakovl a, budou tam zejtra v sobotu 17. t. m. slav- nostně pochovány v královském Wawelu; na místě nejčestnějším a pro Poláky nejposvátněj- šim. Smuteční slavnost pohřební bude dle vy- konaných příprav velmi okázalá. Komitétu pro převezení ostatků zesnulé umělkyně, složenému z předních umělcův a herců polských, stoji v čele dramatik Zygmunt Sarnecki. Ko- mitét jmenoval čestnými členy také vynikajíeí divadelní činitele jinoslovanské, z artistické správy Národního divadla reditele G. Sch mo- ranze a vrch, režiséra Jar. Kvapila. Ředi- telství Národního divadla, nemohouc se vlastním delegátem pohřební slavnosti zúčastniti, poslalo včera do Krakova na hrob Heleny Modrzejewské nádherný vavřínový věnec. vo + Z předměstských scén. (Aréna na Smíchově »Nemáte nick zdanění?« (Vous n'avez rieu a declarer ?). Fraška o třech jednáních. Napsali Mau- rice Hennequin a Pierre Weber. Přeložila Míla Langrova. Vystavil rež. Rich. Branald. Letní sezóna nikoli sice podle počasí, ale podle kalendáře a podle repertbiru pražských divadel už docela neklamně a nesporné nastoupila svoji vládu se všemi přislušnýmí právy. Zatím, co elita českého

Modrzejewská Polák Sarnecký Kvapil Fraško Hennequin Weber Míl Langrův Rich Branald Amerika Wawel ko Krakov Smíchov národní divadlo

25 article

herectva z Národního uživá svojí čtyřnedělní dovo- lené, připravili si všechny předměstské scén y na- rychlo svoje nejvydatnější trumíy a zdá se, že se jim daří. Plní aspoň své domy Městské divadlo na Vinohradech stejně svižnou chorvatskou operetkou, jako Uranie výpravným »Carovým kurýrenf«, smi- chovská arena stejně rozpustílou a hodně pepřenou francouzskou fraškou, jako Pištěkova arena svojí re- pertoirní pestrotou, kterou nikdy nenechává na ho- ličkách její vděčné obceenstvo.

Plný Carův Pištěkův městský divadlo na Vinohrady

26 article

K nezledným Iruškám Hennequin-Weberovým sahají občasi i divadla s líterárními a uměleckým ambicemi, Jejich vlip není ani hleupý, ani banalní a jejich frivolnost má aspoň svůj švih a je vyvažo vána dobrou kombinační technikou a hbitým dějn vým spádem. Nejnovější Iraška této spolehlivé pa- řížské firmy má arci tak zvaných choulostivých situací tolik, že tu na nic jiného ani času ani místa nezbývá. Je to zboží čistě arenní, ale loho genro, který má zabezpečeny svoje návaly k divadelním pokladnám, až zábradlí praská. A platí li na divadi vůbec maxima, že to je každý genre dovolenýa přípustný, kromě jediného: nudného, bylo by ut lěžko s mravokárným mentorováním chodil do smí- chovské areny Děj splušeně frašky braje v Paříži, v té one- mravné« Paříži, kde ctihodný tehán, který právě provdal jednu dceru a druhou má na vdávání, mimo rodinný krb si vydržuje svoji milenku, aby u ne před obědem mohl býti přistižen novopečeným zetěm, při obědě novopečeným ženichem a po obědě — do třetice všnho dobrého — dokonce svojl ctnostnou a přísnou choti. Aby vyvázli z chonioslivé situace, vymlouvá se zeť na tchána a tchän na zetě, nastávající zeť na nastávajícího svakra a tento na oba předcházející, či nějak podobně. Ale tato milenka- maitressa ma také svého muže, velknobchodníka s velbloudy, který dovede těžiti z nejzapletenějších situací, aby se zbavil nejenom nevěrné ženy, nýbri i svých velbloudích stád, jež mu odkupují všichni postižení dohromady.

Hennequin Weberův Paříž

27 article

Asi takové nebo nějak podobné je dějové » jádroe nemorální frašky, při nlž by divák koprněl na laxní morálkou pařížské buržoaste, která by toálen clihodného předsedu soudu přivedla do krimináln. kdyby mu na to stačil čas a kdyby si mohl aspoů na chvíli odpočinouti od smíchu nad prakomickými situacemi, v nichž po řadě všichni mužové ve frašce zaměstnaní si vyměňují svoje svršky až po nejdeli- kátnější části, takže se na scéně pobybují bezmála víc ve spodním prádle, než ve svých vycházkových úborech. Ale na celém tom ději arci vůbec nesejde, jenom když na konec všecko dobře dopadne. S spojovací nití pro řadu svých nezbedných scénsi pařížští autoři přiliš hlavu nelámali: vždycky ve chvíli, kdy choulostivé situace by hrozily překročiti mez i na arenní scéně dovolenou, objoví se někdo povolaný či nepovolaný se stereolypním dotazem »Nemáte nic k zdanění ?4, ať už se hodí, či nehodí jen když se jejich obecenstvo může smáti dále. Frašku hrají na Smichově velmi čiperně, souhrou lak hbilou, jaké colá věc potřebuje, aby její slabiny byly co nejlíp maskovány. Jmenovitě soubor pánů je 2 vesměs na místě svýmí výkony (pp. Merhaue Branald, Lukavský, Vílím, Vojta) a tentokrát roz hodně předstihuje sbor damský

Branald Lukavský Vojta

28 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. Ryjec Chaplain, jeden z nejetihodnějšíeh umělců francouzských, zesnul předevčírem ve svém bytu v paláci Institutu. Narodil se roku 1839 a již jako 23letý dosáhl velkou cenu římskou svými medailemi a rytinami na draho- kamech. Vyvinul velkou činnost uměleckou, byl největším mistrem jemného umění ciselérského medailerského a dosáhl nejpřednějších vyzna- menání na výstavách, Vynikl též jako delikátn portretista, zejmena vypodobnil na medailích hlavy Gambetty, Victora Huga, Paul Baudrya. Roku 1881 byl zvolen členem umělecké aka- demie a byl jmenován komandeurem Čestné legie. lle

Gambetta Hug Baudrya Chaplain

29 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = K odhalení revolucionáře Burcevk. Z Pa- říže, 15. července. Bývalý chef ruské tajné policie Ratajev, jenž byl revolucionářem Burcevem dřive napaden, prohlásil, že Burcev redigoval v Ženevě revoluční časopis, v němž oslavoval Lucchena, vra- ha císařovny rakouské a že proto byl vykázánze Zenevy. Jest jisto, že Burcev vybizel k zavra ždění cara. = Vlečná loď ze ztroskotala. Z Baje, 15. čer vence. Vlečná loď Lebel byla dnes vržena na piloty železničního mostu a rozbita. Potopila se s nákladen obili v ceně 100.000 K, při čemž utonul jeden ná- mořník. = Podmořský člun se polopil. Z Londýna, 15. července. (K. k.) Neznámý parník potopil včer u Lowestoftu podmořský člun „C XI“ s celou po- sádkou. Mužstvo druhého podmořského člunu, který rovněž byl poškozen, se zachránilo. Z Londýna, 15. července. (K. k.) Dle ozná- mení admirality byl to parník „Edistone“, jenž při plavbě do Hullu nedaleko Cromeru srazil se s po- nornou lodí „C XI“, jež se potopila. Z posádky ponorky byli zachráněni 3 muži. 13 osoh se pohřešuje. Jsou obavy, že utonuly. Rodinná tragedie. Z Katovilc, 15. července V Sosnovicích měla jistá dívka za týden slaviti sůa- tek. Včera obdržela zprávu, že její ženich zemřel Dívka požila jedu se slovy: „Chci zemříti s nímí a za deset minut byla mrtva. 50letý otec byl na mrtvolou dceřinou raněn mrtvicí a na místě zemřel = Roosevelt v nebezpečí. Z Paříže, 15. čer- vence. Dle telegrafické zprávy z Nového Yorku by bývalý president Roosevelt se svou loveckou vý- pravou v Arice dva dny bez vody, takže všichní byli blízci smrti žízní. Teprve třetiho dne se ji podlařilo nalézti pramen, takže byli zachráněni

Burcevk Burcev Lucchen Hull Roosevelt Ženeva Baja Londýn Paříž Nový York Arica Lebel C XI

30 article

— Čeština u krajského soudu litoměři- okého. Německo-radikální zemský posl. Frant. Schreiter dopustil se násilí proti svému politi- ckému odpůrci, německému redaktorovi, byl za to žalován, ale krajským soudem litoměřickým osvobozen. Tento kulturní případ z německo- českého světa politického jsme již zaznamenali. Ze soudního líčení s posl. Schreitrem vyšla pak teprve nyní na jevo zajímavá podrobnost; uve- řejnil ji německo-nacionální denník v Ústí n. I. Zurnál ten vypravuje rozhořčen, že při litoměři- ckém přelíčení s posl. Schreitrem udál se ne- slýchaný připad: byl vyslýchán též četnický strážmistr z Úštěku Antonin Horák. Ukázalo prý se však, že tak málo ovládá němčinu, že předseda přelíčení provedl výslech strážmistrův — jazykem českým. Ústecký orgán německých nacionálů vypovídá za to strážmistra. Horáka z jeho služebního místa; snad prý se ouštěčt přičiní, aby jejich dosavadní četnický strážmistr byl z Úštěku odstraněn. Beze zřetelo na tuto štvanici má sdělený případ při přelíčení s posl. Schreitrem význam hlubší, než mu ústecký den- ník připisuje. Případ ten totiž bezděky provedl nový důkaz, kterak ve skutečností je znalost jazyka českého nutna i u úřadů v uzavíraném území, a jak přímo nesmyslno bylo protiprávní počinání téch německých soudců v zemi české kteří z německo-nacionálního strannictví rozšiřo- vali chebskou vzpouru soudcovskou po uzaví- raném území česko-německém. Při Schreitrově litoměřickém přelíčení proveden byl český vý- slech českého člověka bez závady a Litoměřice, tamější krajský soud i německo-radikální poslna- nec Sehreiter přece zůstali a jsou, čím a ja- kými byli od dřívějška.

František Horák Úštěk Litoměřice

31 article

— Kroměřížské demonstrace, provedeně proti německým železničním úřadníkům, roz- čilily nad míru říšské poslance německé, kteří ještě ve Vídni dleli jako členové představenstva německo-nacionálního svazu. Pánové ovšem žá- dali hned, aby vláda energicky zakročila proti kroměřížským demonstrantům. Ale to není vše „Bohemia“ referuje: „Věc má však také ještě jinou stránku, pro- tože v německých městech je mnohem více če- ských úřadníků, než německých ve městech če- ských. V poslaneckých kruzích byla dnes pro- jevena obava, že by případ kroměřížský, jestliže vláda neposkytne německým úřadníkům výdatné ochrany, mohl dáti podnět ku protidemonstracím v německých městech Čech, Moravy, ba i v Dol- ních Rakousích, kde, jak známo, je velmi mnoho českých úřadníků. Rozumějme dobře obavám, jež němečtí po- slanci projevují v „Bohémii“I Jak lehko, le- hounko mohou jim němečtí štváčí v celé řadě německých měst rozuměti tak, jako že vlastně mají „protidemonstrace“ — uspořádat! Jestliže také vláda porozumí nebo chce takovým poky- nům porozuměti, pak je povinna učiniti zavčas opatření — preventivní! — Promece. Pan PbC. Bohuslav Ježek assistent mineralogického ústavu c. k. české univer- sity a mineralogicko-petrografického oddělení Musea král. českého, bude dnes 16. července o 121/4 hod. polední na české universitě Karlo Ferdinandově dokto- rem filosofie veřejně prohlašen. — Pan JUC. M iloš Wirth, právní praktikant c. k. zem. soudu v Praze, bade dne 17. t. m. o 121/4 hod. odp. na staroslavném

Promec Pbc Ježek JUC Wirth Vídeň Čechy Morava Dolo Rakousy Praha Bohemia mineralogický ústav c muzeum král univerzita Karla Ferdinandov právní praktikant c