Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2

2

NARODNÍ LISTY

3

15 července 1909.

4

Číslo 193.

5 article

zloboch se dovtípil, že s Nastičem není radno sobě zahrávat, aby poznal, že Nastič na ničem- níka nevezme žádných ohledů ! Silné koření tu štědře rozsypává Nastič Jeho nestoudnost v dvoraně vyvolává velké po- hnutí. Dost štěstí má ničema. V Rusku kdyby žil, zle by se mu vedlo. Tu už se vidí jakt »velezrádci« z bánoviny jsou měkkých srdcí Kdyby opravdu byli »velezrádci, jistě by tu dnes Nastič proti nim svědčit namohl. Slyšme, jak »člověk ušlechtilý« naivně vy- kládá svůj poměr k setnikovi generálního šlábu Vornerovi. Toho zlehčuje a spílá mu. Ale marná námaha, touto komedií Nastiě pravdu nepo- tlačí.

Nastič Rusko

6 article

Vorner prý vyzval »velkého politika z Bosny«, aby ho v Sarajevu navštivíl. Učinil to Nastič ale dokáže, že ničím se neprovinil a že je či stým jako sníh a bílým jako led. Je dojemna ta jeho nevinnost — v dvoraně kde kdo n celé kolo se řechtá!al a Takto to bylo: To kdysi přišeli člověk ne- známý a přinesl mu první dopis setníkův. Na- stič ani zdání neměl o tom, kdo Vorner je. Malé psanlčko, doručené mu tak tajemným způ sobem, vzbudilo v »ělověku ušlechuilém« vřelé pocity. Srdéčko mu zabušilo blahou předtuchou. To jistě nějaká krasavice, kterásí něžná dívka »Snad i jinoch«, vtipné dr. Hinkovič pře- růšil řeč svelkého politika«, jehož spády k pu- dům Eulenburka nad jeho »politickými« talenty vrehu nabyly. Ubožák Nastiě! Surovec tenhle dr. Hinkovič! Do miloslného zanfcení vrhnout poznámku tak cyniekou! Však se — všechno smálo! Poťouchle, tajemně, přidušeně. B i Tarrabochio měl co dělat, aby zachoval dů- stojnou vážnost. Ale slyšme, jak bylo s Vornerem, v jehož rukopise nezkušený panic vytušil řádky ruky divěi. Přivětivě Nastiče uvítal setník slovy: »Willkomen Herr Nastistsch«. A hned už ben okolků se vytasil s účelem svého dopisu. Ra- kouská vláda prý potrebuje důkazy o velko- srbské propagandě v Bosně.

Nastič Hinkovič Nasti Herr Nastistsch Bosna Sarajevo Boseň

7 article

Vzácné zboží Vorner u „ušlechtilého člo- věka“ hledal. Ani špetku však ho Nastič neměl a míti prý nemohl, protože žádné velkosrbské propagandy v Bosně nebylo. Každý jiný slušný člověk dost by měl na prvém resolutním odbytí. Ale Vorner měl hroší kůži. Po čase Nastičov napsal nový list drzého obsuhu s malým pří- věskem 30 korun. Dopisem žádal za údaje oli- dech okolo „Srbobranu!, „Narodu“ a „Musa- vatu“ (vychází v Mostaru). Nastič psaní si po- držel. Ono Nastičovi bylo novým důkazem, že rakouská vláda neměla v rukou žádných důkazů o velko-srbské propagandě v Bosně. Nastič po cítil rozhorlení. Po třech dnech oněch 30 korun Vornerovi vrátil. „30 kruna! To je malo!“ zvolal dr. Hinko- vič. A Nastič zvolání potvrdil: „Vrlo (velmi) malo“. 1 dvorana smíchem mizerný obnos od- soudila !9) stebor mne Nastič hořekuje nad nestoudností, která Vornerův list ve faesimile v „Srbobranu“ uve- řejnila. Byl to „krok ničemů“. Jí se měl vytlou- kat kapitál a mělo se vzbudit zdání, jakoby Na- stič Vornerem býval podplacen. A Tarrabochio soucitně věe potvrzuje: „Tako je.“ A Accurt nadšeně volá: „Svědek pravdu mluví.

Nastič Vorner Nastičov Hinko Vrla Vornerův Boseň Mostar Musa

8 article

*) Uvádíme doslovně psani Vornera (bylo foto- graficky svou dobou reprodukováno): »Sehr verehrter Herrl Bitte senden Sie mir eine Zusammenstellung erhalend konkrele Dalen (Namen, Zeit. Ort, Höh der Brträge Mittels-Personen) über d. Hintermänne d. Srbobran. Narod, Musavat. Sie versteben mich gew ss. Ich nenne absicbtlich keine Namen. Inte resant ist besonders was, für wen, durch und von wem für genannte Blätter und deren Stützen au Serbien kommt. Auch erhoffe ich von Ihnen einige Mitteilun gen über die Wahlagitation (13. 4. Gemeinderathswahien Bltte Mitfolgendes auf einen Streifen Papler gefl. zu beställigen. Herzliche Grüisse.« N. B. sehr gut wäbre es, wenn Ihr Bote vor Heute Vorm. gelgt. Antwort in me ne Kanzlei brächte da in meiner Wohnung avffallig- A dále: »Wohlg. Herrn Michael Vorner, Hauptman, Sarajevo. Mala ul. 9.« A na obálce Nastičovo potvrzení »Dankend e- hallen«.

Ort Hintermänne Srbobran Ihr Herrn Michael Vorner Hauptman Nastičův Sarajevo Mala ulice Dankend e Namen Zeit Höh der Brträge Mittel Personen N . B Heute Vorm die Wahlagitation

9 article

jisté slavnosti v Toursu, na níž se Galliffet zdržel pozdě do noci, spustil se náhle liják když markýz vyšel na ulici, oeil se v rozpacíeh tím větších, že nebylo nikdu viděti žádný vůz Proto přijal s radostí nabídku podřízeného ge- nerála, že ho se svým přineseným deštníken doprovodí domů. Galliffet vzal generála s deštníkem pod paži a tak šli oba pánové, kteří měli parádní uniformy, k bytu velitelovu. Tam se chtěl gene- rál nenuceně poroučeti, počítaje při tom na vděk Gall ffetův, přísný velitel však náhle za ujal úlohu představeného a přerušil jej drsným slovy: »Generále, máte osm dní domácí vězení. protože jste v uniformě nesl deštník. Pamatujíe si to pro přiště!« Na to vešel do domu, zane- chav překvapeného v došti. Přes své vlastenectví dělal generál někdy vtipy na svou zemi a její zřízení. Když na podzim r. 1901 byl tehdejší velkokanelér čestné legie, generál Davout, odstraněn se svého místa, což způsobilo velký poplach v nacionalistickém tisku, který význam řědového kaneléře příliš zveličoval, zaslal Galliffet vojensko-orleanisti- ckému listu »Gaulois« tento list: » Poněvada žiji zcela v ústraní, nesiyšel jsem mnoho o aféře Davoutově, myslím však, že dekrat, jímž hy se »čestná legie« položila všem Francou- zům do kolébky, pomohl by nynější vládě i všem přištím z rozpaků. Kdyby byl celý svět deko- rován, nemohl by býti dekorován nikdo více.

Gall Davout Tours

10 article

Toto rozřešení způsobilo by mír mezi všemi kdož na konec života touží po krásném bytě- O čestné legii se ovšem nadělalo ve Franci dosti vtipů, ale o národní armádě směl dělati vtipy jen Galliffet, aniž by při tom byl dán do klatby. Za hovoru o přednostech různých evrop- ských armád pravil generál. »Kdybych si mohl utvořiti armádu podle svého srdce, vzal bych turecké vojáky a dal bych je »drillovati« pru- skými důstojníky!« Přítomní, většinou aktivní, nebo bývalí francouzští důstojníci, byli timto úsudkem poněkud nemile dotčeni. Někdo se ptázal: »A co byste, generále, vzal z francouz- ské armády?« — »Eh bien, jlen prendrais la musique!« odpověděl Galliffet se sarkastickým úsměvem . .- Do jeho nadšení vpadá nesouzvuk slov Orešča ninových: „Ale ustaňte již! Vždyť vy jste ten jediný člověk, který mu t věří!“ (Hlučný smích.) Nastič potom blouzní o vznošenostech svéh srdce. Cokoliv činil, jen ze šlechetných a patrio- tických popudů jednal. Masky strhoval. Hnusila se mu ta věčná přetvářka lidi v Bělehradě. Ale ani člověk vznešený bez chleba se neobejde I žaludek Nastičův o svá práva se hlásil. Ukoh ho, peněz-li nemáš. A tak prý černohorský bri gádník Vukotič přinesl Nastičovi 3000 K. Nebyla to mzda Jidášova, ale byl to prostředek k obha- jování se proti výpadům zvrhlého tisku v Běle hradě . .

Nastič Nastičův Vukotič Jidášův Bělehrad Běla hradit

11 article

Ale baron, Rauch, bán chorvatský, žádných peněz Nastičovi na vytištění brožury „Finale“ nedal. Ne bán, ale zámožný a bohatý židáček šmok, pamiletista Isidor Steinhardt mu prostřed- ne ky opatřil. Šlechetné duše! A eo duševní bídy ubohý „politik z Bosny“ snášel. Jen jedné sladké naději se oddával. Snad, až „Finale světlo světla spatří, nemilo- srdná ruka policie Nastiče uvrhne do žaláře. Ach, jaký klam, jaké sny nedosněně! Na svo- bodě je ubožák — a zatím druzí dávno již úpí ve vězení. „Bohužel, že se tak stalo,“ dobrácky ty bídné velezrádce lituje ta duše velká a šle- chetná! Fujl Kdyby byl „velký politik z Bosny“ chtě prokázati služby baronu Rauchovi už v dubnu 1908, byl by mu byl dal dokumenty. To byla ta pravá doba. Zle se vedlo bánovi. Ta nezřízená havěť ze srbské samostatné strany divě na bána tehdy útočila. Ale nedal mu ty dokumenty člo- věk ušlechtilý — nedal je, protože je tehda ještě v ruce neměl. A celou dvoranou zahlučel hřmotný smích. „Neměl jsem jich, ale snadno jsem je mohl od černohorské vlády dostat,“ popuzen smíchem vykládá ničema. A později ony dokumenty dostal. Dal je na uschování svému duševnímu příteli Isidoru Steinhardtovi. Doba byla pohnuta. Níčemů, zlo dějů a bídáků všude bylo jako na úhorech vlčího máku. Což aby mu dokumenty kdosi byl odeizilí A jaké dokumenty! To byla díla dlouhých, pře- dlouhých úvah a ne plod okamžitého vnuknutí. I na „revolučním statutu“ dlouho se pracovalo. Však Nastič vi, kdo myšlenky k lomu statutu našeplával. Byla to duše velice blízká bělehrad- skému ministerstvu zahraničních záležitosti Prsty v díle měl i Pašič. Stará prohnaná liška!

Rauch Steinhardt Nastič Bosna

12 article

Ten věci na kloub sáhl. Košutovu stranu v Uhrách do svých intrik zatáhnouti hleděl! I Nastič je Srbem. Ví, jak vyvinutého intelektu je každý člen toho národa. V každé hlavě jen chytré a velké myšlenky se plodí. To i v srbské hlavě se zrodila idea autonomie Bosny ... Po- tom čte Nastič dopisy redaktora „Slavjanského jugu“. Duše mazaná, tenhle redaktor. Má péro hodné tvůrčího ducha Julia Vernea. Každé slovo — kryptogram. Píše o „bibliothéce“ a mysl na „pumy“ 1 Hle, písálka! I Schillerovu „Píse o zvonu“ citoval. Ale ať jen se nikdo nemate. Ten „zvon“, to je symbolika „revoluční akce“ Samou alegorii trousil ten redaktor! Tak žvan o Davidu i Nikolovi. David! A týče set „jednoga našeg druga“ a ono s „nekom Nikol tiče se crnogorskog kneza“ Po 4. dubnu Nastič žádal redakci „Srbo brana“, aby uveřejnila jeho opravu. Proto Na- stič psal Valerianu Pribičevičovi „da on poradi (působí) kod Srbobrana, da se ispravka štampa (tiskne)“ A Nastič čte kopiji toho listu. „Podivno že máte kopie všech listů,“ dí dr. Hin- kovič. A čte Nastič i kopie jiných listů. Jedno uveřejnil ve „Finale“. Bylo z péra setníka M.

Košutův Nastič Srb Verne Schillerův Pís David Nikolov Nikol Srba bran Pribičevič Srbobran Uhry Bosna

13 article

Vastiče z Kragujevce. Nastič se chlubí, že by opatrným — všech dopisů si opatřil přepisy. Posmivá se obžalovaným, že oni žádných kopi nemají. A zádumčivý Adam Pribičevič s pohrdá ním, které ničemu bičuje, dí: „My na žádnou zradu jsme nepomýšleli — nám machinace Na- stiče jsou cizí. A potom Nastič cituje úryvek z písma Va- siče, jímž se přiznává, že statut pochází z péra „našeg zejedničkog (společného) prijatelja“ aže Nastič ho má předati „onom drugu što radi (pra- cuje) blizu ujegovog rodnog kraja“. A „ovaj naš drug nije nitko drugi nego Milan Pribičevič A radi Vasič Nastičovi v onom psaní: „Študiraj i čekaj! A Nastič študiral i čekal. Študiral za velk peníze! Však se mu všechna mizernost dokážel Zatím ještě může klidně spáti pod ochranou ušlechtilého Accurta! Hoj, je to pěkná cháska

Vastič Nastič Pribičevič Vasič Nastič Kragujevac Virginie

14 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Jen vždy dle pravdy! Události pol tické, jichž vyvreholením byla česko-slovinská obstrukce v poslanecké sněmovně a pak uzavření vídeňského parlamentu, jsou přirozeně dosu předmětem politických rozprav. A jednou složkou těchto rozprav stala se — nikoli z podnětu česko-národního, nýbrž německo-nacionálního - též výčítka, že čestí sgrárníci a slovinští kleri- kálové žádali za upuštění od své obstrukce pro sebe ministerská křesla při přísuí změně vlády. Nyní, když nastalo uklidnění — ovšem zevní jenom, vnitřní však nikoli — vracejí se úvaby opět k jednollivostem, význačným při parla- mentní krisi, kterou vláda rozřešila uzavřením říšské rady. V řadě těchto úvah ujal se dnes v pražském denníku strany agrární slova říšský poslanec agrární p. Frant. Staněk z Želetavy. Jemu zůstavujeme odpověď na otázku, je- vhodno útočiti na politické strany české, sou středěné ve Slovanské jednotě, ale výpravy ob strukční se nezúčastnivší. Pan posl. Staněl ovšem se do útoku toho pustil osobně sám Připad tento vyřídí si zajisté činitelé, kterých ze bezprostředně týká. Pan posl. Staněk učini dnes v agrárním denniku pražském prohlášen o domnělých ministerských aspi racích česko-agrárních a klerikálně-slovin ských. Napsal: »Stejně i tvrzení, že jednalo se o rozdělo vání portefenillů ministerských, je smyšlen kou, kterou ostatně kombinovala rozčilená ví deňská žurnalistíka nejdříve sice jen po ku- loiroch sněmovních, ale pak i veřejně. Je zajímavo, že při tomto zpravodajství hrály prim »Národní Listy«, ač podobným způsobem měl býti poctivý boj náš seslabován a tím pomaháno jen samotné vládě Bienerthově.

František Staněk Bienerthův Želetava polo tický

15 article

V žádném případě nebylo řečío tom, že by čeští agrárníci a Slo- vinci reklamovali zastoupení ve vládě pro sebe a na úkor jiných. Toto tvrzení jest přímo perfidil, mající zřejmě za účel snížiti akční strany slovanské v očieh veřejnosti.« Zajisté každý stoupenec věené politiky uvítá s srdečnou upřímnosti otevřený agrární projev, že obstruujícím Čechům ani Slovincům nešlo dobytí vládních křesel postupem obstrukčním. Stejně vítáme projev ten také my. Zároveř však se slejnou vážností ohražujeme se proti tvrzení pana poslance Staňka, že »Národní Listy« »hrály prime při zprávách, že čeští agrárníci chtějí obstrukeí dobýti svého za- stoupení v ministerstvu. Konstatujeme prostě, ale určité: toho jisme nečinili. My jsme až v sobotu 10. t. m. večer, tedy ve chvili, kdy vídéňský parlament již byl uzavřlen jako ukázku zřejmých rozpaků a zjevné ne- vole německých nacionálů uváděli slitiu ačn zprávu »Blohemie«, vytýkající křesťan ským soeišlům vídeňským, že s obstrukčním stranami slovanskými jednaji též o změně mi- nisterstva. Cítovali jsme »Bohemií« plným názvem a z citátu vyvodili jsme závěr, týkajleí se nikoli českých stran obsltruk čntch, nýbrž německo-nacionálního svazu. Pan posl. Staněk se tedy — při nejmenším — důkladně zmýlil, když nám zeela bezdů- vodně vytkl zpravodajství na úkor českých stran, poslední akci vedších. Touto nepravdou jest ovšem seslaben i ostatní obsah jeho dnešního projevu v sgrárním denníku pražském,at — Starokovy závody a protičeská agitace. Tyto dny uveřejněn byl v českých časopisech telegram, zaslaný Národní jednotě severočeské ze Zvodavy u Falknova dne 10 července 1909.

Čecho Staněk Zvodava Falknov Bohemia

16 article

Obsah jeho jest znám: Na dolech tamější mon- tanní společnosti dříve Jan David Starek byli předvolání důvěrníci českých rodičů i byl na n činěn nátlak, aby všichni odvolali podpisy ne žádosti za českou školu. Zpráva tato je velic překvapující, neboť společnost čítá dol řady svých odběratelů mnoho českých závodů a z velké části jsou jejími odběrateli češui velkoobehodníei se zbožím materiálním a mnoho českých drogerit Na výrobky jmenované firmy a to hlavně na kyse- linu solnou, kamenec, skalici, kysehinu dusičnou, piení vápno aid. nemáme české továrny a české ob- ehody obra cely se tudíž vesměs na monntanní spo- lečhost dř. Jan Dav. Starek, která ráda vyho- vovala českým požadavkům pokud se týče české korespondence, účtování atd. Styký s českými konsumenty obstarávala hlavně filislní pražská kancelář. Českými obchodními kruhy byla pova- žována montanní společnost za podnik seriosní, prostý národnostního šovinismu. Kruhy jejiho zákaznietva množily se, zejména když na jevo přišlo, že německé továrny téhož druhu jako firma Oester. Verein für chem. metali Pro- duetion Ústi n. L, dále firma Carl Rademncher Co. Karlin českou korespondenci odmítají Proto české závody, pokud jsou odběrately montanní společnosti dř. Jan Dav. Starek jsou zprávou o nátlaku na české rodiče ve Zvodavě velice překvapeni a jsou právem zvědavi, zdali s protičeským stanoviskem firmy souhlasí ir ústředn správa jmenované společnosti ve Vidni. e

Jan David Starek Karlin Oester Carl Rademnchry Company

17 article

— Osobní od soudů. Jmenováni byli: Úřadn sluha Karel nitter v Náměšti kancelistou pro Plu- mlov; vězeňskými dozorkyněmi: Anna Karásko- vá a Božena Ackermannová pro Plzeň. Pře- loženi byli, kancelářský přednosta Josef Böhm Jiblavy do Mor. Jičína, kancelista Ant. Weizner z Plumlova do Jihlavy a úřadní sluha Václav He- ral z Bilovce do Šumperka. Na odpočinek byli dání kancelářšti nadofieiálové Jan Vambera v Miku lově a Joseí Mlčuch v Břeclavě.

nitter Pla Karásko Ackermannová Böhm Mor Antonín Václav He Vambera Mlčuch Náměšť Plzeň Jičín Plumlov Jihlava Bilovec Šumperk Mik Břeclava

18 article

Vlastenacké a lidumilné odkazy. Pan Feant K. Fiedler, o jehož úmrti jsme se zmínili, odkáza dle své závěti, u okresního soudu v Čáslavě cho vané, podnikům národním a lidumilným 4000 korue a sice: Ústř. Matici školské 1000 K, Nár. jednote severočeské 500 K, Nár. jednotě pošumavské 500 k pražskému »Sokolu« 500 K, kutnohorskému 500 čáslavskému 400 K, Vrdo-bučickému 300 K. Chudým své rodné obce Uněrevsi 200 K, chudým v Dol. Ba čicích 100 K. Šlechetný příklad zvěčnělého vlastenc zasluhuje hojného následování — Obecní velby v Králově Poli. Z Brna, 14 července. Obecní volby v Král. Poli byly dnes ukon- čeny volbou ve sboru prvním. Dostavilo se 26 v ličů. Němci se volby nezúčastnili, vyslali pouze jed- noho voliče na zvědy. Do výboru zvoleni byli: MUD Fr. Sedláček, Josef Červinka. Jaroslav Čech, Jose Barta, Vilém Votruba, Fr. Wolf, Ant. Zelinka, MUD Vladimir Kubeš, insp. Č. Vorel a stavitel Ed. Grůmm Náhradníky zvolení: Fr. Kundera, St. Šule, Ad. Há- jek, odb. učitel Š. Konečný a Ferd. Jaroš. I tato volb znamená úspěch lidové strany pokrokové a opravňuje k nejlepším uadějím pro vývoj a rozkvět města. Obecní zřízenci smíchovšlí pod vlivem stá- lého zdražování všech životních potřeh cití se ohro- ženými do nedaleké budoucnosti následkem nepatr ných svých příjmů. Aby se domohli spravedlivé u pravy svých poměrů, svolávají veřejnou schů zi, která se konati bude v sále akc. pivovaru na Smí- chově v neděli dne 18. července 1909 o 9. hodin dopolední. Program: 1. Požudavky obecních zřízenc na Smíchově. 2. Obecní hospodářství tamější. Po zvání jsou: Městská rada, členové obecního zastu- pitelstva, městští úřadníci, zástupci politických stran denního tisku a pp. říšští a zemští poslanci.

Feant K Fiedler Král Němec Sedláček Červinka Čo Jose Barta Votruba Wolf Kubeš Vorel Ed Kundera Š Konečná Ferd Jaroš Čáslava Dolo Brno Francie St Smíchov Sokol obecní zast Ada

19 article

— Výsleďek soutěže na plány nové školní bu- dovy v Písku. V době pro podání konkurenčních ná- vrhů určené došly 32 projekty. Porota, obecním vý- borem král. města Písku ku posouzení projektů zvo- lená, přiřkla první cenu 1200 K projektu se značkou „Světlo — vzduch“, jehož autorem po olovření obál- ky k návrhu připojené shledán p. c. k. stavební rad Vratislav Pasovský, architekt a stavitel v Praze, dru- hou cenu 800 K projektu se značkou „Zelený kruh se čtverci“, jehož autorem shledáni pp. Jan Lošťák, ar- chitekt a stavitel a Method Švejda, inženýr v Olo- mouci a třetí cenu 600 K projektu se značkou „Au- to“, za jehož autora se přihlásil dodatečně p. archi- tekt Viktorin Šulc, c. k. profesor v Plzni. Dále se usnesla porota, aby nebyl zakoupen žádný z pro- jektů, jimž ceny nebyly přiřknuty. Na základě to- hoto výroku poroty budou projekty cenou neodmě- něné vráceny pp. autorům, pokud adresy své v za- pečetěných obálkách, projektu připojených, udali: pp autoř pak, kteří adresy své neudali, se tímto žá- dají, by se do 14 dní u městského úřadu v Písk přihlásili, aby jim práce jejich mohli býti vráceny.

Pasovský Lošťák Švejda Viktorin Šulc Písek Praha Ola Plzeň

20 article

— Houbařský kurs za vedení nejlepšího českého mykologa J. Bezděka uspořádá klub turistů na Měl níce ve dnech 24.—28. srpna. Poplatek 5 K za celý kurs. Přihlášký přijímá J. Joachymstál, učitel n Mělníce. — Neštěslí v Brně. Z Brna, 14. července. Zdej- ší „L. N.“ oznaraují: V domě č. 21 na Údolní ulici událo se dnes v noci veliké neštěstí. V přízemním bytě ve dvoře byla nalezena v časných hodinách ranních soukromnice Marie Sohnová zadušena na podlaze vedle ohořelé postele. O neštěstí zjistili jsme tyto podrobnosti: Marie Sohnová, 79letá bývalá pro- davačka v moučném obchodě, bydlila se svou ne- vlastní sestrou Alžbětou v přízemním bytě ve dvoře Snávala v prvním pokoji, sestra její v kuchyni. Dnes

J Bezděk L N Sohnová Alžběta Mělník Brno V dům

21 article

v noci stěžovala si Marie Sohnová na bolení hlavy Sestra její přikládala jí studené obklady. Ještě k půl- noci dlela u nemocné, načež odešla do kuchyně lehla si. Na nočním stolku u postele hořela svíčk v nízkém mosazném svícnu. Marie Sohnová usnula a ve spánku sesunul se asi jeden polštář ke svíčce a chytl. Za několik okamžíků hyla postel v plameni. Stařena se probudila a vyskočila z hořící postele klesla však, omámena dýmem, na podlahu a zadu- sila se. Sestra nebohé zpozorovala oheň asi ke3 hodině ranní, vběhla do světnice a za pomoci do- movníkovy, který přispěchal na zoufalé volání její oheň udusila. Oba jali se Marií Sohnovou křísití, leč marně. Mrtvola její byla po zjištění smrti lékařem dopravena do umrkčí komory zemské nemocnice případ cznimen státnímu zastupitelství. — Vážné následky splašení jezdeckého koně. Zubní lékař dr. Gustav Brandeis z Havlíčkov náměstí č. 10 n. podnikl dnes ráno projíždku n koni v Král. Oboře. Kůň se splašil, jezdec spadl utrpěl tak vážně ofřesení mozku, že pozbyl vědomí Na místo byl povolán lékař p. dr. Schulz ze záchran- né stanice, jemuž se však nepodařilo zraněného vzkřísit. Ve stavu bezvědomí byl dr. Branieis od- vezen do všeobecné nemoenice. Uprchlý kůň by později chycen.

Sohnová Sohnův doktor Brandeis Král Schulz Havlíčkov náměstí

22 article

— Rušení nočního klidu provozuje se v Ko runní třídě na Král. Vinohradech jaksi sportovně k nemalému roztrpčení okolních obyvatelů, ktei jedinou noc nemají klidňou. Po 1 hod. v noci na dnešek povstal u vinárny Donděrovy tak značný hluk, že byl daleko široko slyšitelný. Dva opilí ban kovní úřadníci ztropili hluk nejprvé v kavárně, kde mnoho náčiní a nádob rozbili a dvě skleněné tabul ve dveřích roztříštili, načež venku v řádění pokr čovali. Po delší době dostavila se hlídka a hulákajíe odvedla na strážnici — Napadena a rdousena v budově hezyečnosl ního oddělení policejního ředitelství v Bartolomějské ulici mezi dvěma ženami, z nichž jedna, polozaškrce ná a ranami posetá teprve po velikém namáhán byla vyproštěna z rukou rozlícené a cklamané ka várnice. Příhoda byla následující: Vdova po obee ním úřadníku se zálibou vyhledává známosti se že natými muží, poněvadž výhrůžkami o prozrazen poměru získává si stálý zdroj výdatných přijmů. Jedny manžele skulečně již rozdvojila a v druhén případě byly milostné její pletky ješlě vážnějšíel následků. Vdova nadbíhala jistému kavárníkovi blíže

Král Donděrův Příhoda Vinohrady

23 article

Žitné ulice tak dlouho, až podlell jejlm osidlům A setva že okusil Evina jablka, měla legitimní žena doma pravé peklo. Kavárník ženu týral a i zabitím vyhrožoval. Manželka pátrala po příčinách této náhlé změny a ovšem zjistila, že sličná vdova daln podnět k pobláznění muže. Řádění kavárníka do sáhlo takového stupně, že musil být dopraven do blázince. Kavárnice důvodně vinila vdovu, že jí vše to svými svůdnostmi natropila. Včera si šla stěžovat do bezpečnostníbo oddělení, kde veškeré svízele vy líčila. A když odcházela z úřadovny, kavárnice po- tkala v průjezdě sličnou a svůdnou vdovu. Co se na to stalo, oko nepostačilo pozorovati. Jako litice vrhla se kavárnice na vdovu. Útoku nejpivé pad za ohěť mederní klobouk ohromných rozměrů. Ten byl rázem připaven o formu. Ale co dále následo- valo! Políčků dostala nespočetných, až jí tváře na- běhly a když vdova pod ranami klesla, ucítila pád- nost nohou rozkacené kavárnice. Na tucty medřin a krevních podlitin utrpěla! Policista, ve vratech na hlídce stojící, nic nesvedl, aby ženy od sebe od- trhl. V tom kavárnice sevlela hrdlo vdovino, at v obličeji modrala a oči z důlkr jí vylézaly. Při- šerný pohled! Už se zdálo, že rozlícená žena vdovu uškrti. Náhodou přišli tři deteklivové. A čtyři muž měli tuhou práci, než vdovu vysvobodili! Po tětn zkoušce o tělesné své zdatnosti kavárnice Oešla do- mů a ztýraná vdova teprvé za hodinu se vzpama- tovala. Teď snad dá ženalým pokojl

Evin Kavárnice

24 article

— Zlodějské historky. Do bytu lékaře dra. J Kopfa na Smíchově č. 398 chtěl se vloupati zloděj Sotva že však dvéře z chodby poolevřel, ozvala se uvnitř velká rána a zloděj utekl. Jak se později zji stilo, byly o dvéře z vnitřku vzepřeny štafle a věšák které spadly a celý dům pobouřily. Připad měl tak velký sběh obecenstva na ulíci v zápěti. — Václav Chládečkovi na Král. Vinohradech. Korunní tř. č. 55 odcizil mladík as 21 roků starý, vysoké, slabé po stavy, černých vlasů, olejový obraz „Pražský trh v rozměru 100x80 cm v ceně 80 K. — Včera večei odcizen byl v čekárně severozápadního nádraží ku- fřík s prádlem a knihami v ceně 60 K. Dle udán cestujících byl pachatel as 26 roků stár, prostředn postavy, v šedý kostkový sakový oblek oblečený na hlavě měl slaměný klobouk s černou stuhou.

Chládečk Král J Kopf Smíchov

25 article

Adolfu Soukupovi na Smíchově čp. 42 odelžil ne známý pachatel v hostinci na „Knížecí“ z kapsy u vesty střibrné hodiny se zlatým řetězem v cen 100 K. — V noci na 12. t. m. na začátku Žižko neznámí muži přepadli a ztrýznili Josefa Došlého ze Žižkova, Roháčova ul. č. 21, a odcizili mu stříbrné hodiny se zlatým pancéřovým řetězem. (Hodiny jsou kryté, sklo rozbité a ručička chybí, závěšek u ře- tězu má fialový kámen.) — Dne 4. t. m. vloupal se zloděj do israel. modlitebny v Litoměřicích a odcizil 1 ukazovač na Thoru, pozůstávající ze dvou velkých stříbrných rukou, na nichž připevněny as 1 m dlou hé, stříbrné řetězy s hebrejským nápisem. Mimu t odcizeny 2 pláště z bílého hedvábí se širokými por tami z pravého zlata, 10 stříbrných zvonků a 6 stř. brných listů. — V poslední době provozuje neznámá dosud zlodějka smělé krádeže při pohřbech. Při věe rejším pohřbu dra. Čumpelíka osvědčila opět své zlo- dějské umění. Při nastupování smutečních hostů do kočárů připletla se zlodějka do fiakru, kde seděln manželka jistého pražského obchodníka. Na upozor- nění, že fiakr jest zadaný, neznámá opěť vystoupila ale za chvili dáma zpozorovala, že jí byla z ručn kabelky odcizena tobolka se 24 kor. Zlodějka jest as 24 roky stará, prostřední posťavy, štíhlá, má obno- šené smuteční šaty, nápadně je bledá a obličej m se známkami po neštovicích. Při pohřbech bude tedy snadno k rozpoznání. — Neobyčejně odvážná krádež byla provedena na Smíchově. Mezitím, co po vstal klamný poplach v jedné části městá, v jin ulici zloději pohodlně řádili. Přes léto opuštěné pří- bytky jsou zlodějům z dálky učiněny patrnými spuštěnými záclonami, někde i papíry polepeným okny. Takto dal svůj přibytek označit také p. Adoli

Soukup Žižka Josef Thor Čumpelík Smíchov Knížecí Žižkov Roháčův ulice Litoměřice jin ulice

26 article

Balthasar, účetní revident zemského výboru a ta- jemník inženýrské komory v král. českém, bydlice ve Smetanově ulici č. 9 na Smíchově. Ahy se zlo- dějům zamezil přístup do bytu, byly dvéře opatřeny nejen ohyčejnými, ale i patentními zámky. Vše t ukázalo se však málo platným opatřením. Zloděj vílačením jedné půlky dveří získali totiž takový otvor, že tenkým želízkem vyšoupli zástrčky dveř — a dvéře se otevřely bez nejmenšího poškozen patentních a jiných zámků. Co z domácností p. Bal- thasara odnesli, není dosud známo, neboť p. reviden dlí na venkově. Ale byt prohlodali velmi důkladně Skříně a stoly zotvírali, šatstvo a prádle rozházel a z hromad vzali četné cenné předměty. Když byl. zloději už dávno zmizelí, byla krádež objevena Kandidát sebevraždy. Kolovrátkář Karel Hochmann z čís. 769-I. v podnapilém stavu chté zmařit svůj život, ale učinil přípravy tak rozumně. že mu sebevraždu lidé zabránili. Přišel na Karlův most a namáhavě vylezl na zábradlí, kde vetrval tak dlouho — až jej kolemjdoucí zadrželi. Policist odvedl kandidáta sebevraždy na strážnici, kde ze zá- pisků zjistili, že podobných „sebevražedných poku- sů“ Hochmann provedl již — několik a vždy byl „zachráněn — Milence s revolverem. V pozdních hodinách v noci na dnešek byl v Libní zadržen 19letý tovární dělník Josef Halužka z čís. 541-VIII., který hlídee policejní oznámil, že právě přichází z obce Aloisova, kde chtěl zastřelit svoji milenku Aloisii Antošovou.

Balthasar Aho Hochmann Halužek Antošův Smetanův ulice Smíchov Karlův most Libeň inženýrský komora v král Bala Aloisův

27 article

Včera večer vypálil oknem do její přízemního bytu střelu z revolveru, ale neví, jestli dívku usmrtil nikoli. Z Aloisova odebral se do Libně a na cest z revolveru se posiřelil do prsou. Po první pomoci kterou mu poskytl lékař p. dr. Řehák, byl postřelený milenec v ambulančním voze záchranné stanice do- praven do všeobecné nemocnice. O sdělení Haluzky v příčině střelby v Aloisově bylo vyrozuměno kar linské četnictvo. — Popátená zemřela. Alnisie Jeriová, 28 elá šva- dlena z čísla 388 v Libni, která v sobolu za noc v záchvatu choromyslnosti polila se petrolejem a šaty zapálila, dnes ve všeobecné nemocnicí nástedkem těžkých popálenin zemřela. Mrtvola byla odvezene do ústavu pro soudní pitvu.

Aloisův doktor Řehák Jeriová Libeň

28 article

— Psem pokousán. Devítiletý školák Karel Ku- baška z Táboritské ulice č. 35 v Žižkově byl v též ulici napaden psem a pokousán na pravé noze. Pe odevzdán byl pohodnému ku pozorování. — Defraudace na německé univerilě. Kance- lářský pomocník Müler v rektorátu německé univer- sity v Praze byl místa svého okamžitě zbaven z toho důvodu, že defraudoval studentské taxy v obnosu několika set korvun. — Zjištěné jméno ulenulého V mrívole starého muže, vyloveně v třchilo duech u Rozlok z Vltavy. byl zjištěn 67letý Josef Ráž, bývalý tovární správee z Karlina. O loupežné vraždě, spáchané včera ráno na advokátu dru. Halbreichovi v Bílsku ve Slezsku sděluje se dále, že z činu podezřelou jesi osoba, která před nějakou dobou byla v kanceláři dra. Halbreich zaměstnána, byla jím však propuštěna. Soudí se tu- diž, že jde o zločin z pomsty a že oloupení bylo jen předstíráno, aby pátrání bylo svedeno na jinou stonu —Mladý stařec. V neděli jel do Konstantino- vých Lázní na zotavení 75letý stařec. Pohrouženv myšlenky, nepozoroval, že vlak zastavil v Nové Vsi Procitl teprve, když vlak opět se již pohyboval. Avšak nerozmýšleje se dlouho, otevřel dvířka a k zděšení všech cestujících z vagonu vyskočil. Těžko popsati údiv všech, když zřelí, jak starý pán, o kte- rém myslili, že jistě je mrfev — klidně se zvedl oprášiv se šatů písek, vstoupil do doslavníku a o- jížděl. Mladistvý stařec odnese příhodu jen několika modiinami.

Karel Müler Rozlok Ráž Karlin Žižkov Praha Vltava Bílsko Slezsko Konstantin

29 article

— Sehovražda. Z Plzně se nám sděluje: Ema- nuel Skála, 27letý obchodní příručí, bydlící u svého otce na Radeckého náměsti, střelil se včera v po- ledne do srdce dobře miřenou ranou. Příčiny zoufa- ého činu mladého muže nejsou známy. Dle všeho zanášel se sebevražednými myšlenkami již delší čas, jak možno souditi dle promyšleného způsobu, kterým sebevraždu vykonal. Sedě na pohodvce, postavil pu- sku tak, aby ústí hlavně mířilo k srdci a naj to holí stiskl kohoutek. Byl okamžitě mrtev. Zdá se, že čin svůj spáchal v návalu těžkomyslnosti, ježto nebylo žádných příčin, které něsti by mohly vinu na sebe- vraždě.so — Z Pišlína. (MIístní odbor Nár. jednoty pošu- navské v Pištíně) pořádal 11. července 1909 na oslavu 25letého jubilea N. J. P. slavnostní schůzi s koncertem. Po zahájení schůze, jež byla četně na- vštívena, ač bylo počasí nepříznivé, měl slavnostní čoč po K. Skála, říd. uč. ze Zbudova. Pojednal o vý- znamu N. J. P. a o její práci, kterou za 25 let vyko- nala. Pak následoval koncert proslaveného jihoče- ského tria z Čes. Budějovic, které úchvatně před- neslo skladky domácích i cizích předních skladatelů, škoda jen, že čas tak rychle minul. Slavnošt se někně vydařila. Na čtvrtmilionový dar pro N. J. P. odvedlo občanstvo v Pištíně prostřednictvím okr. výboru peněžitý dar a rovněž i odbor N. J. P. lak osol ov učiní. odlateg ddlenote

Plzeň Pištín Zbudov Če . Budějovice

30 article Různé zprávy.

Různé zprávy. sri — K úmtí amerického astronoma S. Newcomba. Šimon Nercomb narodil se 12. března 1835 ve Wa- lace. Nejprvé stal se učitelem na školách ve Spoj- státech severoamerických. Později věnoval se vypo- čítávání elfemerid pro Naut. Almanach. Roku 1861 jenován byl prof. mathematiky při U. S. Navy a ředitelem Naval-Observatory ve Washingtoně. V r. 1874 řídil jako sekrelář, později jako chef vypravení a ozhrojení expedicí ku pozorování přechodů Venuše přes kotouč sluneční, načež byl za své zásiuhy jme- nován r. 1875 čestným doktorem v Lejdě. B. 1884 stal se profeserem mathematiky a astronomie při Hopkinsově universitě v Baltimore. Za své tabulky Neptuna a Urana ohdržel v r. 1874 zlatou medaili král astronom. společnosti a medaili Haarl. spol. vědecké. Newcomh byl členem Royal Astr. Society.

S Newcomb Nercomb U S Venuš Hopkinsův Neptun Uran Wa Washington Baltimore Royal Astrálie NavalObservator

31 article

Instit. de France, Royal Society, „Home Secretary National Acad. Sciene. Z plodné práce jeho pozůstalo po něm množství vědeckých spisů neobyčejně vy- soké ceny, z niehiž zvlástě jsou: Rescarehas on the motion ot the Moon. (Bádání pohybu měsíce), Trans- lormation of Hausenis lunor theory (Transformac Iausenovy lunární theorie), Invest. of the orbit o Neptun with general tables of its moticn (Záznamy o oběbu Nepluna s generálními tabulkami o jeho pohybu), Invest. ot the orbit ol Uranus (Záznamy poběhu Urana). The elements of the four inner pla- nets and the fundamental conslants of Astronomy (Elementy čtyř vnitřních planet a základní konstanty stronomickéj a j. Nejlepší jeho populární spis astro- nomický „Popular astronomy“ byl vydán v několika vydáních a přeložen též do němčiny. Zvláštní toz- ruch v světě astronomickém způsobila jeho práce o theorii pohybu sluncí nejbližších planet, v níž ze 62.000 pozorování slunce, Merkura, Venuše a Mar- ta odvodil na základě nepravidelností v pohybech lěchto planet, že Newtonův zákon gravitační naní přesným a že neubývá příta žlivosti slunce tak, jak čtverec vzdálenosti roste.

Franc Iausenův Uran Venuš Newtonův Merkur Mar Royal societa Home Secretara National Acad Neptun Invest Rescarehas on the motion otáčka the Moon lormation of Hausenis lunor theor Invest . of the orbit the element of the

32 article

= Povodně. Z Vratislavi 15. července V posledních dnech způsobily velké lijáky opět celém Slezsku ohremné škody. U Ratiboru stoupla Odra o tři metry. Také Visla vystoupila ze břehů a voda neustále sloupá. Přechod do Rakouska byl voďou stržen, takže spojení s Rakouskem se udržuje čluny. — Z Kolína n. R., 14. července Násled- kem nových trvalých dešťů rozvodnily se přítoky Rýna, Nahe, Saara a Mosela a zaplavily břehy. Množství sena byla odplaveno. V Hollandsku rovněž vystoupila ramena Rýna z břehů, takže některá mí- sta jsou odloučena od veškerého spojení a na obil byla způsoběna nesmírná škoda. Rýn stoupá slále Také Rura jest rozvodněna a zaplavuje břehy. Ná- sledkem stálého stoupání Rýna bylo vesnické oby- vatelstvo vyzváno, aby konalo stráž na hrázích ryn- ských, což se nestalo již mnoho let. V Germershei- mu byl kočí s dvěma koňmi stržen vodou do Hýna. Kočiho podařilo se zachrániti, koně utonuli. — Z Mnichova, 15. července. V Bodamském jezeře stoupla voda o půl metru. Na okružní dráze u Was- serburgu sesul ze železniční násep v délce 100 me- trů krátce po přejezdu vlaku. Doprava jest přeru- šena. Ze všech částí Bavorska docházejí zprávy velkýcch škodách na úrodě, déšť však již ustal. — Z Iněpruku, 15. července. Lijáky způsohily tak ve východním Tyrelsku záplavy. Východně od Kul- štciru jest doprava přerušena a také trať do Horních Rakous jest uzavřena. U obce Luesenu byla úroda zničena krupobitím. Jak se sděluje z Ehrwaldu, sně- žilo tam silně až do 1400 metrů nad mořem a vo- chranných chýších horských jsou mnozí severoně- mečtí turisté sněhem uzavření = Přepadení na ulici. Z Vídně, 15. července.

Ratibor Odra Visla Mosela Koči Luesena Rakousko Kolín Rýn Mnichov Bavorsko Kula Horní Rakousy Ehrwald Vídeň Nahe

33 article

Knihařský pomocník Robert Kopecký, jenž sem včera přišel z Prahy, přepadl na Alsergrundu před domem komploiristku Herminu Viktorinovu a vytrhl jí z ruky kabelku. S lupem dal se na útěk, byl však zadržen a odevzdán strážníku. Kopecký odpykal si posledně v Praze tříletý žalář pro žbářství. Před cestou do Vídně vykrad svému spolubydlicímu kufr. = Drama žárlivosti. Z Londýna, 15. červen- ce. V Crescentu na svém statku byl zastřelen presi- dent první národní banky v Chicagu Saylor. Přiše neočekávaně domů a nalezl svou choť ve společnosti jistého doktora Millera, jenž Saylora po prudké hád- ce zastřelil. Miller odešel na to domů a ulehl do postele. Paní Saylorová poslala pro policii a udala. že její manžel příšel domů, ozbrojený sekerou. „Ne- bylo mi nic po té záležitosti,“ pravila, „proto jsem je nechala, aby si to spolu vyřídili.“ Dr. Miller, jenž je ženat a má dospělou dceru, spal, když jej přišli zatknouti = K odhalení revolucionáře Burceva. Z Petro- hradu, 14. července. Harting-Landesen, jenž se zde po několik dní zdržoval a konferoval s tajnou policií, odjel do Londýna. Bylo mu zajištěno výsluž- ně 5000 rublů a z Londýna odebere se do jižní Ame- = Obléhán čebníky. Z Paříže se sděluje: V obe Essones zakarikádoval se obchodník se zvěřinou Breton ve svém domě, aby zabránil exekučnímu zájmu. Breton stoji u okénka podkrovní komory hrozí každénu, kdo se k jeho domu blíží, že ho za- střelí, neodejde-li. Zastřelil již obchodníka s dobyt- kem, jenž si šel pro peníze. Četníci obléhají dům. neodváží se však vniknouti dovnitř, poněvadž Breton prohlásil, že má ještě náboje na několik dnl a je vystřílí, ze skoněí sebevraždou. riky.

Kopecká Viktorinův Miller Saylora Saylorová doktor Burcev Harting Landesen Breton Praha Vídeň Londýn Crescent ame Paříž Chicago Saylor Petrahrad