ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 05e3a500-8d74-11dc-9173-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 53, work 8, person 127, org 10
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 15. července 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 193.
4 article
Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v admínistraci: na möslo. . . . . . 2 K —h na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsle na čtvrt leta . . . . 7 K 6nk ve filiálkáchá na měsle. . . .. 2 K 80h Poštou na měsle, na rieti: . . . skenh dvojí zásilkou na měsle K s0h a čtvrt lota . . . . 11 k c otlšrosl
Praha nk
5 title
Pní
6 article
eeei daní. V drobném prodejlu ranní číslo o sobě . . za vočerní . . . . za t k Ve fliálkách na venkově ranní člalo . . . . večerni . . . . . . . . 5 h lnseráty platí se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijímá sdministrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí ne táš redakos, tiskárna a szpodine „Národních Listů Rukopisy se nevracejí.
7 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Sensační audience. Z Vídně, 15. července. Přskvapujícl, ne- očekávaná audience, kterou měl uherský ministr vyučování hr. Appponyi zde v úterý před odjezdem mocnářovým do Išlu, vzbuzuje v po- litických kruzích velkou sensaci, poně- vadž se uvádí v souvislost s uherskou krisí. Z Pešti, 15. července. Zprávy o velkém polilickém významu audience hr. Appo- nya u císaře před odjezdem do Išlu jsou velmi přehnány. Tato audience nesouvisela bez- prostředně s politickou situaci. Hr. Apponyi po- dával stejně jako ministr a latere hr. Zichy zprávu o resortních záležiloslech. Ministr dr. Brář ve vídeňské velké tržnici. Z Vídně, 15. července. Ministr orby. dr. Bráť navstivil včera dopoledne v průvodu dvorních radů Seidlera a Bindra velkou víden- skou tržnici, kterou si bedlivě prohlédl za ve- dení inspektora tržnice Filipa, vrchního zvěro- lékaře Němečka a magistrátního vrchního komi- saře Schwarze.
Appa Zich Brář doktor Bráť Seidler Binder Filip Němeček Schwarz Vídeň Išlu Pešť Hradec
8 article
Ministr Košut do Wiesbadenu. Z Pešti, 15. července. (K. k.) Uher. tel. kor. kanc. oznamuje: Ministr obchodu Košuí odjede dnes odpoledne do Wiesbadenu. Nový inspektor vzdělávacích vojenských ústavů. Z Vídně, 15. července. »Zeit« oznamuje z vojenských kruhů: Za odstupujícího polního maršálka šl. Zieglera bude jmenován dosa- vadni inspektor uherské zeměbranecké jizdy Rohr generálním inspektorem vzdělávacích vojenských ústavů. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 15. července. Řediteli státní školy průmyslové v Zábrehu na Moravě p. Jaroslavu Jedličkovi propůjčen byl titul a charakte vládního rady. Z Vídně, 15. července. (K. k.) » Wiener Ztg. oznamuje: Císař jmenoval vlastnoručním listem ze dne 14. června t. r. korunniho prinee rumunského Ferdinanda ryliřem řádu zlatého rouna. — Cisař jmenoval rozhodnu tim ze dne 20. června soukromého do centa na české vysoké škole tech- nické v Praze, majícího titul a charakter mimořádného profesora, inspektora všeobecného ústavu pro zkoumání potravin na české univer- sitě tamtéž Jaroslava Formánka mi mořádným profesorem analytické, kva- litativní a kvantitativní lučby na české vy- soké škole technické v Praze. — Cisař propůjčil s prominutím poplatků rozhod- nutím ze dne 30. června těmto profesorům, odeházejícím do trvalé výslužby, titul ško- niho rady: profesoru na státním gymnasiu s českým jazykem vyučovacím v Č. Budějovi- cleh Františku Hůrskému, profesoru na slátní reální škole v Rakovníku Augustynu Lhotovi, profesoru na státním gymnasiu v Litoměřieích Josefu Sieberovi a profesoru na slátní rešlné škole v Liloměřicích dru. Fili poví Watzmauerovi. — Ministr obchodu jmenoval vrchního stavebního komisaře Štěpána Riedela v Praze stavebním radou pro technickou službu poštovního a telegrat- ního ředitelství v Terstě.
Košut Uher Ziegler Rohr Jedlička Wiener Ztg Ferdinand Cisař Formánek Hůrský Lhota Sieber Riedel Wiesbaden Pešť Vídeň Morava Praha Č . Buděj Rakovník český vysoký škola technickýnický všeobecný ústav soký škola technický v Praga
9 article
Jak staví válečné lodi Anglic a jak Němenko. Z Londýna, 15. července. (K. k.) Admirál lord Charles Beresíord poukázal v řeči, pronesené včera na banketě obchodní komory důrazně na nutnost co nejrychleji umož- nit další stavbu lodí, protože An- glie může nyní vystavětí ročně je- nom 7 velkých lodí válečných s nále- žitým vyzbrojením, avšak Německo deset Plavba německé říšské vzducholodi. Z Met, 14. července. (K. k.) Říšská vzdu- choloď Z I. po půlhodinném manevrování opě rychle přistála. Odboj na anglické lodi válečné. Z Londýna, 15. července. (K. k) Lisly uveřejňují telegram z Plymouthu, dle něhož udála se nemilá příhoda na palubě vlajkové lodi kontreadmirála Burneye, parníku »Soutley«. P návratu do Plymouthu bylo nařízeno topičům, aby dostavili se na palubu k raportu. Čás mužstva zdráhala se však upo- slechnouti rozkazu. Několik mu žu bylo potrestáno, jeden poddů stoj nik byl degradován. Jiným byly odznaky odňaty. Lodní policie počinala si prý při vyko- návání svých povinností nedbale. Rozebírání majetku bývalého tureckého sultána Z Cařihradu, 15. července. Proslýchá se že při konfiskaci sultánových peněžních a umě- leckých pokladů v Iidiz- Kiosku se nedělo vše čistýma rukama. Mluví se o mnohých krádežích. rovněž velké překvapení se chystá při otevření 308 beden s dokumenty. Nyní se prodává ze soukromého majetku ex sultána 14 domů různé doly. Nový říšský kancléř v Ně- mecku.
Anglic Beresíord Burney Londýn Německo Met Plymouth Cařihrad Iidizozemí Němenko
10 article
Audience a konference před veřejností. Z Berlína, 14. července. Při nejnovější změně v řišské německé a pruské státní vládě stala se věc docela nová, věc, která se naprosto příčí všeltké dvorské tradici: kdežto se tolik propouštění starých a přijímání nových ministro děje ze zásudy vždy v nejuzavřenější místnosti v tichém kabinetu panovníkově, vykoná n tentokráte vše před sirou veřej- ností. Císař procházel se již od 10. hodiny ranní v malé zámecké zahradě, jež směrem k Sprévě a naproti Hradové třídě se rozkládá pod tak zvaným »zeleným kloboukem«, poděi antické studny čili fontány, kterouž si byl eísař ze své první italské cesty do Berlina přivezl. Byl oblečen v uniformu námořního důstojníka a měl na hlavě placatou bílou čepici. Na protějším břehu Sprévy a v Hradové třídě shrom aždilo s velké množství diváků, kteří s velkým zájmem sledovali divadlo, jak císař Vilém pro- pouští a přijímá mini stry. O čtvrt na 11. hod. přišel do zabrady dvorní lokaj, hlásil cosi panovníkovi a po jeho odchodu vešel ihned kníže Bülow. Měl na sobě černý oblek s dlouhým kabátem a v levě ruce držel cylindr. Cisař popošel mu v ústrety a potřásl mu, jak se zdálo, srdečně pravici- Potom chodili a rozmlouvali spolu, císař a od- stupující kaneléř před tváři četného obecenstva asi 20 minut. Několikráte vzal císař Bůlowa pod paždl a na konec ho objal. Loučení ode- hrálo se však za hustým keřem, tak že ho obe- censtvo již nevidělo. Za chvíli na to příšel do zahrady dr. šlechtic Bethmann-Hollweg.
Vilém Bülow Berlín Spréva Loučeň BethmannHollweg
11 article
Také jemu popošel císař vstřic, podal mu ruku a potom opakovalo se, co dříve již bylo císař promenoval s Bethmannem semo tamo as tři čtvrti hodiny a rozmlouval s ním velmi hor- livě. Ačkoli má zahrada četná stromovím a křo- vím krytá místa, promenoval císař — zajist zcela úmyslně — na cestách z dáli dobře vidi- telných, tak že obecenstvo vše pohodlně mohlo pozorovat. Dr. Bethmann, který je o hlavu větší. než císař, kráčel vedle něho s pokrytou hlavou a přisvědčoval kývaje hlevou ke všem jeho vý- kladům. Potom mluvil zase Bethmann svým živým způsobem a rozkládal živě rukama. Cisal s neméně živými posunsy odpovídal. Na konee potřásal císat Bethmannovi dlouho rukou a kynul mu přátelsky, když při odchodu s úklonami se obracel, až jeho vysoká postava ze zahrady zmizela. Nyní vyhledal si císař, jenž byl dosavad- ními rozmluvami na plném výslunní asi unaven, místo ve stínu u vchodu do loubí, ale tak, že obecenstvo i na dále všechno vidělo. Po nějaké chvíli přišli plnomocníci pro spolkovou radu. zástupcové Bavorska, Saska a Virtemberska, hr Lerchenfeld, baron Sslza a dr. baron Warnbůfer. Konference tato, při níž císař hlavní slovo měl trvala přes hodinu. Potom členové spolkové rady odešli a křídelní pobočník ohlásil ecísaři státního podsekretáře Sydowa, ministra Delbrücka. státního podsekretáře Wermutha a vrchního presidenta Trott a ze Solzu.
doktor Bethmann Sslza Warnbůfer Sydow Delbrück Wermuth Trott Bavorsko Sasko Virtembersko
12 article
Všichni tito čtyři pánové vešli pak do z- hrady a popošli k císaři. Císař podal každému ruku a položil Trottovi pravici na rameno. Pr rozmluvě, která nyní následovala, měl cl s a ustavičné slovo. Zdálo se, že je uhřát nebo rozehřát, neboť nadzdvihoval často čepici jakoby se chladil, ale rozkládal jinak velmi živě rukama, čině opět a opět pohyb, jakoby prová- děl řez do vzduchu. Jmenovaní čtyři státníe stáli u loubí, majíce ruce na zádech a poslou- chali císařovy výklady. Když byla konference skončena a nově jmenovaní ministři zámek opustili, zůstal císat ještě v zahradě a posnídal pak se svou rodinou v zahradním stanu u »zeleného klobouku « o 1. hodině opustil císař zahradu a čtvrt ho- diny na to ohlásilo zvláštní vydání »Reichs- anzeigeru« výsledek zahradních konferenci — propušténí knížete Bülowa, jmenování dra.šl Bethmanna-Hollwega říšským kaneléřem a tal dále. Císař Vilém a kníže Bülow. Z Berlína, 15. července. Clsař rakouský věnoval hr. Bülowovi při jeho odchodu svoj podobiznu, zholovenou známým vídeňským ma lířem (snad Horowitzem). Vítání nového kancléře. Z Berlína, 15. července. Německý nový kanelér jest celým berlinským tiskem přátelsky pozdravován — i od liberálů. Chváli se jeho ideje, jeho vážné a mravné nazírání na všechny státní záležitosti, jeho snaha po hlubším vnik- nutí do věci, jeho neobyčejné vzdělání a ne- smírná pracovitost. Z Mnichova, 15. července. (K. k.) Dle »Münchener Neuesten Nachrichten« spatřuje se na směrodatném místě v Bavorsku ve jmeno vání šl. Bethmanna Hollwega říšským kancléřem
Trott Bülow Vilém Horowitz Berlín Mnichov Bavorsko Reichs Münchener Neuesten Nachrichten
13 article
potěšitelná záruka pro budoucnost říše. Nový kancléř může býti prý ujištěn upřímnou dů- věrou a činnou podporou spolkových vlád v všech otázkách, jichž vyžadovati bude péče o vážnost říše na venek a péče o její vnitřn v ývoj- Revoluce v Persii. Z Paříže, 15. července. »Matinu« se ozna- muje z Teheranu: Bachtjarové a konstitucio- nisté vnikli do města v 6 hodin ráno. Strážci bran byli přemožení. Korrespondent vi- děl naproti anglickému vyslane- ctví ležet hromady mrtvol lid- ských i koňských. Mésto činí dojem bo- jiště po krvavé řeži. M nožetví Armé n z Teheranu se chopilo zbraní, aby pomáhalo ústavaím vojskům, která mají obsa- zený parlament a severní čtvrt města. Všechny krámy jsou uzavřeny a ulice pusty. Korrespon- dent »Matinu« nemohl mnoho zpráv podati, po- něvadž prý se střílí na každého cizince, který tov se na ulici ukáže. Z Petrohradu, 15. července. Síla ru- ského vojska nedaleko Teheranu se udává takto: 20 důstojníků pěchoty, 1100 mužů, 120 koní a 60 transportních vozů, z ko záckého vojska 15 důstojníků, 450 kozáků. 500 kont a 25 tranaportních vozů, dále 4 baterie děl, 4 důstojnici, 150 dělostřelců 100 koní, 4 muniční vozy a 8 transportních vozů. Vše to rozděleno na tři dily. Z Berlína, 15. červance. Z Teheranu s oznamuje »Local Anzeigru« 14. t. m.,ze od 8. hodiny rauní trvá tam hrozný boj pouliční. Nepřetržitě pál! s z děl. Kule hvizdají nad domy. Re- volucionáři útočí se všech stra na kozácká kasárna, kdež mimo koziky se nalézají také četníci, policisté, jakož i lide a přívrženci sachovi. Rebelové zdají se býti odraženi. V 9 hodin vyvreho li boj a děla zahájila rychlopalbu- Zo Sultanabadu postupují děla i vojska v rychlěm pochodu a po- čínají bombardovat parlame nt.
Matin Persie Paříž Petrohrad Berlín Kula Re Vocal Anzeigra
14 article
(Telegr. agentura ruská má v týž den právě opačnou zprávu.) Z Teheranu, 14. července. (K. k.) (Reuter) Večerem boj neustal. Perští ko- záci ve střelbě z děl neustále po- kračovali. Několik jejich výstřelů zasáhlo domy Evropanů v ulici nedaleko vyslanectví brit ského, asi proto, že domy v ulicité byly obsazeny nacionalistickými střelei kteřísestřech stříleli. Vojsko šachov bombardovalo z posice za městem budovu par- lamentu. Anglický a ruský vyslanec se marně snažili pohnouti šacha, aby se s nacionalisty dohodl. Proslýchá se, že k západu slunce tajemník ruského vyslaneetví se dostavil ku parlamentní budově a sdělil Sipakda- rovi a Sardar Assadovi jménem plukovníka Lia- kova a jeho pěrských kozáků návr hy, v nichž se zároveň žádají záruky pro případ, že by s revolucionářům podrobili. Revolucionářští vůdcové prý odpověděli, ž jakmile důstojníci a kozáci vydaj z braně, smějí se bez překážky odebrati domu neb jako neutrální zůstati v kusárnách. Kozá- kům bude dovoleno sloužiti po konstituční vládou. Všem zaručuje se nejůplnější bezpečnost.
Evropan Sipakda Sardar Assad Lius Teheran Reuter
15 article
Z Kolína n. R., 15. července. (K. k.) „Köln. Ztg.“ sděluje z Teheranu ze dne 14. t. m. 6 hod. 45 min. večer: Dvě stě Selacharů, při- cházejících ze Sultanabadu, vtrhlo doměsta a útočína parlament. Tam se nyní neustále bojuje. S pahorků severně do Teheranu pálí v delších přestáv- kách creuzotská děla na parlament. Dobrovolníci šachovi začínají draneo- vati domy Arménů. N ěkolik domů, náležejících Evropanům, bylo rov- něž vyloupeno. Cizích vlajek se j iž nedbá. Nacionalisté ohystají se na rozhodující útok. Dnes v noci chtějí se pokusiti vyhodit do povětří kasárny kozáků a dům Ljakovův. Ně- mecká škola je ve vážném nebezpečí. Koluje pověst, že ke branám města přitrhlo 2000 Bachtjarů. Z Berlína, 15. července. Zprávy zdejších list z Teheranu oznamují: Na ruském úřadě vídl ne- bezpečí pro Evropany z Teheranu nikoliv se strany rovolucionářů, nýbrž od přívržene šachových, protože tito po své porážce nemo- hou ničeho pozbýti a chtějí násilnostmi na Evropanech vynuliti ruské zakročení. Dnov vlády šachovy jsou sečteni a odpor jelo dle posledních zpráv jest pouhou ztrátou času. Bom- bardování šachova hlavního mösta dě- lostřelectvem šachovým nezpůsobilo v mě- stě žádných zvláštních škod, poněvadž jsou děla vzdálena skoro na 5 km od Teheranu. Naproti tomu konstitucionalisté dostávají vždy no- vé a nové posily. Včera se jim podařilo také zmocniti se jednoho kulometu. Šach a jeho reakcionářská dvorní družina jsou v Sultana- badu, letním to sídle šachově, nedaleko Teheranu, Domnívají se klamně, že jsou tam v bezpečí. Na- cionalisté jsou však odhodláni pod- niknouti také útok na tuto posicí ša- chovu, jestliže do dnešního večera ne- vzdá se dobrovelně trůnu. Nestane-li se tak, bude Sultanabad ještě před západem slunce dobyt ná- silím.
Köln Armén Evropan Ljakovův Sultanabad Kolín Berlín Teheran Boma Sultan Bachtjar km
16 article Politický proces v Záhřebě.
Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) V Zábřebě, 13. července 1909.
Záhřeb
17 article Nastič.
Nastič. Ničema pokračuje ve výkladech svých smy- šlenek. Nejapně se snažl obejíti pravdu, kde ona přílis okatě ho z jeho nekalého řemesla usvědčujé. Však na to postupně ukážeme A vypráví Nastič podrobnosti o svém za- sáhnutí do černohorského procesu. Ministr To- manovič prý ho žádal za udání důvěrné adresy v Bosně. Nastič jeho žádosti vyhověl. Rád to učinil, prolože chtěl zkřížit bídáetví Jašo Nena- doviče. Tento bělehradský zloduch je zvrhlým člověkem, Aniž by pociťoval nejmenších výčitek svědomí, vždy je hotov býti nástrojem v rukou pletichářů. Nastě tuto zmiji chtěl zašlápnout. Dříve však působil s nahnáním strachu. Proto psal Nenadovičovi ono psaní, kterého nyní ne- šlechetníci proti němu použíti chtějí. Aeh, lěch duší bídných! »Ušlechtilého človéka« z mstivosti obviňují! Msta a Nastič! Jen umíněná nevraži- vost může hledati mstu ve slovech: »Pomstím se jako člověk bez duše, ja ko hlava bez ideálů«. Nejde přece jen o slova, hlavní věcí je jich psychologický vý- znam. Nastič musel tak Nenadovičovi psáti, aby
Nastič Nič Nasťa Nenadovič Boseň Jaša Nena
18 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. První všeruský sjezd nakladatelu a knihkupců z eelé říše ruské zahájen byl v Petrohr'al dě 13. července. Sjezd zasedá v sšlech gorodské dumy (městská radnice) a účastenství na něm je velmi značně. Jednání sjezdové rozpočteno na čtyři dny a mezi ohlášenými referáty je řada zajímavých themat, směřujících ke zvýšení mravní a literární úrovně trhu knižního. Z themat všeobecné zajímavosti třeba uvěstí referát proí J. M. Gessena »O současném právním slav knižního trhu na Rusi«, F. V. Ettinger »O literární konvenci«, M M. Brodskéh »O záštitě zájmů soukromých nakladatelů (au- torů)«; veliký význam praktický přikládá se ná- vrhům referátům N. S. Selezněv a »O utvo- ření centrálního skladu knižního« a »O zem ských (okresních) skladech knižních«. Při státním oddělení tiskovém při příleži- tosti sjezdu otevřena byla pro účastníky jeho odborná výstavka knižní a na programu jes také prohlídka předních závodů grafických, Knihkupcům a nakladatelům židovského vyznání povolen byl v Petrohradě pětidenn volný pobyt, aby se mohli sjezdového jednání zúčastniti. V Pařlži zemřel ve věku 63 let fran couzský maliř Jean Gustave Jacque známý zejména svými genrovými motivy a por trěty. Byl žákem Bonguereauový m, z volkých pláten jeho nejznámnější jest »Panna Orleánská modlí se za Francii«. V Brusselu na nátlak uměleckých a po- litických kruhů byla zrušena censura nad gren dlosním skulplurálním dílem Lambeauxo- vým »Les passions humanes« (Lidské náruživosti), proti nimž před časem belgičtí kle rikálové zvedli takovou kampaň, že vláda díl výstavené ve veřejných sadech brusselských ohra dila vysokým dřevěným plotem (!). Nyní konečne byl plot zbourán a skvélá skluptura učiněna opět přistupna obečenstvu. Sdražení francouzských finančníků s Ar mandem As rucem v čele zamýšlelo vyslavét
Gessen F V Ettinger N S Selezněv Jean Gustav Jacque Bonguereauový Rus Petrohrad Francie Brusel
19 article
nové veliké divadlo na Polích Ely sej ských, avšak stavebuí úřad pařížského mag strátu neschválil projekt, poněvadž by novo- stavba porušila ráz Polí Elysejských. V Mohuči usnesla se městská správa zbudovati v městských sadech na památku Ri charda Wagnera jakousi »siň Nibelungů , která má svojí architektonickou a obrazovou výzdobou sloužiti k zvěčnění jeho děl. Návrhy na zbudování síně (ve slohu starogermánském) vypracovali architekt Paul Engler a malín Hermann Hendrich. Proti projektu ostrý pro- test zvedly umělecké kruhy německé, vytýkajíee mu nevkus, paumění a banálnost. Profestuji také v »Neudentsche Bauzeitung« proti tomu, aby enthusiasmu německé veřejnosti pro Richarda Wagnera bylo zneužíváno k pomníku nevkusu. Německý tisk denní a periodický i knižní trh v posledních letech čím dál viceje zaplavován překlady z moderní ru ské literatury, takže budí to na Rusi pochopi- telnou pozornost. Ale mezi hlasy platonického uznání ozvaly se v poslední době s několika stran současně stesky i protesty proti tomu, jak se překládá většinou špatně a ploše, leckdy i s naprostým neporozuměním pro styl i ducha originálu. Před několika měsíci vyšla v Ber- lině kniha překladů z moderních lyriků ruských s titulem »Moderne russische Lyrikri Zastoupeni jsou tu ukázkami ze svých dě Balmont, Brjusov, Sologub, Gip- pius (pl. Merežkovská), Bunin a j. Kritik »Ruského Slova« moskevského podrobil knihu překladů podrobnému rozboru a ukázal zaji- mavě, jak špatný a bezcenný takčka je překlad, připojil i řadu dokladův o tom, jak povrchně a často bez pravého pochopeni se překládají do němčiny i ruští klasikové, Dostoje v s kij. Tolstoj, Čechov, z mladšich Koro- lenko a Andrejev. Leceos z toho, bohu- žel, dalo by se obdobně applikovati i na české překlady.
Ela Elysejský Ri Wagner Nibelung Engler Hermann Hendrich Rus Balmont Brjusov Sologub Merežkovská Bunin Tolstoj Čechov Andrejev Leceos Mohuč Neudentsche Bauzeitung Gippius
20 article Dramatické umění.
Dramatické umění. nnn + Poprězdnlnová sézona Nár. divadla bude za hájena, jak jž oznámeno bylo stručně v úřadních bulietinech, večerem zvlášt radostným a významným půltisicím představením nejpopulárnější české opery. nestárnoucí »Prodanou nevěstou«. Lesk večera zvý- šen bude ještě tím, že v roli Mařenky vysloupí po- hostinsku čestný člen Národního divadla slč. Emm Destinnova, která v letošní zimě v Smetanově české hudbě tak slavného vítězství pamáhala dobývat- v Americe. Mimo to vystoupí slč. Destinnova tento- krát v Praze ještě asi jako Vendulka (v »Hubičce «) Milada (v »Daliboru«). Ve spojení s ohlášenou vzáe- nou návštěvou umělkyně vyskytly se ve veřejnosti a také v některých denních listech zprávy o tom, ee se na scéně Nár. divadla chystá zeela mimořádné představení »Dalibora« ve prospěch Smetano v pomníku, v němž vystoupí najednou několik nej- přednějších operních umělců českých, působících tou dobou v cizině, totiž pí. Förstrová Lautererová, slě.
sézon Mařenka Destinnův Smetanův Milada Dalibor Förstrová Lautererová Amerika Praha národní divadlo
21 article
Destinnova, pp. Karel Burian vulgo Burrian, Plaške a Mařák. Tato zpráva, která by jinak mohla být ovšem jenom vítána, je prozatím jenom lákavým projektem několika enthusiastů divadelních. Pro příští sezonu Nár. divadla činí se v repe toiru operním i činoherním přípravy zvlášť rozsáhlé. Z naprostých novinek operních připravují s prozatím tti původní: O. Zichův »Malířský nápad«, od A Piskáčka »Divá Bára«, od Boh. Wendlera »K ra- konoš«. Kromě toho dvě novinky baletní: »Prin- cezna Hyacinta« od O. Nedbala a L. Nováka a »Na záletech« od Ch. Forgerona (pseudonym). R Žamrzly a A. Viscusiho. Z cizího reperloiru operního: Mesagerův »Fortunio«, M. P. Mus- sorgského »Boris Godunov«, R. Lapary »lla- banera«, H. Goetzovo »Zkrocení zlé žen y Weberova »Euryantha«. Gluckova »lli ge nie v Auliděe V činohře se chystá kromě ohlášených jíž Ihse- nových »Opor společnosti« (v novém pře kladě Kvapilově), Shakespearova »Kupce benát- ského« a »Krále Jana« (v nových překladec Sládkových), polská tragedie »Beatrice Cencie Jul. Slowackébo (v překladě Frant. Kvapila) k 23. září, ke dní 100. narozenin slavného básnika. — Mimo to angličká veselohra Manghamova » M rs. Dot« (v překl. K. Muška), efektní drama dánské čerpané z dějin francouzské revoluce »Revolučn svatba« od Sophus Michnölisa (v překl. Jar. Kva- pila) a »Zuzanka« od Hermanna Bahra (v překl K. Z. KIImy). v skeeve se lnji
Burian Burrian Mařák Zichův Bár Wendler O Nedbal L Novák A Viscusi Godunov R Lapara H Goetzův Weberův Euryanth Gluckův Kvapilův Shakespearův Jan Beatrice Cencie Jula Slowackébo František Kvapil Dot K Muška Sophus Michnöliso Zuzanka Hermann Bahr Plaške Manghamův » M r
22 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Z anekdot o generálovi Galliffetovi. V těchto dnech zemřelý generál Galliffe proslul nejen jako voják, vojevůdce a ministr nýbrž i jako člověk, charakterni muž a vtipný duch. S Mac Mahonem náležel k nemnohým ve- řejně známým Francouzům, o nichž již za ži vota kolovaly četné, více méně lichotivé pověsti Kdežto však Mac Mahon často býval terčem po- směchu, měl generál Galliffet sám znamenitý humor a veřejnost se smávala s ním. Mnoh z toho, co se o něm žertovného vyprávělo, je sku tečně pravda a ostatní hodi se na něj tak, že by to aspoň mohlo býti pravda. K zaručeným bistorkám náleží tato: Gal- liffet, jenž byl v mladých i ještě ve zralejšich letech jeden z nejhezčích a nejelegantnějších důstojníků a velkým ctitelem žen, jejichž přízn se téšil hojnou měrou, byl v manželství nešta- sten. Ještě dosti mlád oženil se s dcerou ban kéře Laffitta, proslulou kráskou na dvoře Napo- leona III., ale již po několika letech se manželé odloučili a ke smíření nedošlo nikdy. Když pak se Galliffet stal velitelem v Toursu, chtěl jako milovník společnosti a zábavy i jak vyžadovalo jeho postavení, pořádati plesy a diners. Když se ho tázali na paní domu, odpověděl směle, aby nemusil vykládati o svém rozvráceném man- žalslví, že je mrtva. Markýza o tom zvědéla když se u Gallifřeta mělo konati velké soirée. čekal generál do půlnoci marně na své hosty nepřišel aní jediný. Ráno se záhada rozluštila.
Galliffet Galliffe Mac Mahon Francouz Mnoh Gal Laffitte Gallifřet Napa Tours
23 article
Markýza rozeslala tajně oznámení s černým ra mečkem o svém úmrti. Do »domu smutku« ne- mohl ovšem nikdo jíti tančit, za to však do- cházely hromadně soustrastné projevy. Odte doby nemluvil Galliffet o své choti jinak, než jako o »své vdově«l O čestnosti a taktnosti Galliffetově svědči zvláště dva případy, o nichž se svého času mnoho mluvilo. Jako válečný zajatec v Koblenei obdržel markýz od jistého cizího magnáta, jenž se na základě zpráv o jeho udatenství u Se- danu stal jeho ctitelem, chek na 40.000 franků s prosbou, aby peníze prozatím přijal, poněvadt se asi právě nalezá v peněžních nesnázích, splatiti že je může později, až bude opět zii z alo ve spořádaných poměrech. Obratem pošty zaslal generál chek nazpět, dodav s dikem, že by sice mohl peníze dobře potřebovati, že však asi ne- bude nikdy tak bohat, aby tak velký obnos mohl zaplatiti, pročež se musí spokojiti s dobrou vůli zasílatele. Druhá historka má poněkud politické za- barvení. Hrabě Pařížský doufal, že v bývalém napoleonském důstojníku aristokralického původu nalezne nástroj pro své pretendentské plány Aby měl jistotu, dal jej svým prostřednikem pozvati na hon do svého anglického sídla Woodnortonu. Gallffet však odpověděl, že není tak bohat, aby k vůli honu konal cestu přes kanál a když prostředník s úsměvem odvětil, že cestovní útraty hradí ovšem hrabě Pařížský. zněla generálova odpověď krátce: »Nejsem také tak chud, abych od někoho přijímal peníze na cestu!« Z honu a z politického sblížení nebylo tedy nic, což mohli republikáni u Galhffeta tím více oceniti, poněvadž na konec nežil nikterak ve skvělých poměrech.
Galliffet Hrabě Galhffet
24 article
Většina republikánů držela Galliffeta po mnoho let v jakési karanteně, nedůvěru tuto lze však částečně vysvětliti poněkud drsnou mluvou generálovou a jeho náklonnosti k radi- kálnímu řešení otázek. Tak se vypravuje, že jako zapřisáhlý nepřílel Boulangera, kterým opovrhoval pro jeho velikášství a nedostatek discipliny, přišel jednoho dne k tehdejšímu mi- nistru vnitra Constansovi, jenž příležitostně také neodmítal radíkální prostředky a navrhl mu, že dá generála poddůstojníkem a šesti muži za- tknouti, zavésti na dvůr nejbližších kasárena tam beze všeho soudního řízení zastřeliti. Aby však Galliffet měl potřebnou autoritu k udělení takového rozkazu, bylo by nutno učiniti jej rychle ministrem vojenství, načež hodlal ručiti za následky. Constans prý odpověděl, že si věc rozmyslí, v nejbližší ministerské radě však od toho zrazoval, neboť »Galliffet mohl by snadno přijiti na chuť a kdyby se stal ministrem vo- jenství a pánem armády, mohl by jednoho dne dáti poddůstojníkem a šesti muži zastřehiti také ministry«. Není-li snad tato historka úplně pravdiva, hodi se přece dobře na bezohledná energického hrdinu od Pueble a Sedanu. Rovněž smýšlenou zdá se jiná anekdota, která činí generála poněkud potměsilým. Při
Boulanger Constans Galliffet Pueblo Sedan