1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 15. července 1909.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v admínistraci:
na möslo. . . . . . 2 K —h
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na měsle
na čtvrt leta . . . . 7 K 6nk
ve filiálkáchá
na měsle. . . .. 2 K 80h
Poštou
na měsle,
na rieti: . . . skenh
dvojí zásilkou
na měsle
K s0h
a čtvrt lota . . . . 11 k c
otlšrosl
Praha
nk
6
article
eeei
daní.
V drobném prodejlu
ranní číslo o sobě . . za
vočerní
. . . . za t k
Ve fliálkách na venkově
ranní člalo . . . .
večerni . . . . . . . . 5 h
lnseráty
platí se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijímá
sdministrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí ne táš
redakos, tiskárna a szpodine
„Národních Listů
Rukopisy se nevracejí.
7
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Sensační audience.
Z Vídně, 15. července. Přskvapujícl, ne-
očekávaná audience, kterou měl uherský ministr
vyučování hr. Appponyi zde v úterý před
odjezdem mocnářovým do Išlu, vzbuzuje v po-
litických kruzích velkou sensaci, poně-
vadž se uvádí v souvislost s uherskou krisí.
Z Pešti, 15. července. Zprávy o velkém
polilickém významu audience hr. Appo-
nya u císaře před odjezdem do Išlu jsou
velmi přehnány. Tato audience nesouvisela bez-
prostředně s politickou situaci. Hr. Apponyi po-
dával stejně jako ministr a latere hr. Zichy
zprávu o resortních záležiloslech.
Ministr dr. Brář ve vídeňské velké tržnici.
Z Vídně, 15. července. Ministr orby. dr.
Bráť navstivil včera dopoledne v průvodu
dvorních radů Seidlera a Bindra velkou víden-
skou tržnici, kterou si bedlivě prohlédl za ve-
dení inspektora tržnice Filipa, vrchního zvěro-
lékaře Němečka a magistrátního vrchního komi-
saře Schwarze.
Appa
Zich
Brář
doktor
Bráť
Seidler
Binder
Filip
Němeček
Schwarz
Vídeň
Išlu
Pešť
Hradec
8
article
Ministr Košut do Wiesbadenu.
Z Pešti, 15. července. (K. k.) Uher. tel.
kor. kanc. oznamuje: Ministr obchodu Košuí
odjede dnes odpoledne do Wiesbadenu.
Nový inspektor vzdělávacích vojenských ústavů.
Z Vídně, 15. července. »Zeit« oznamuje
z vojenských kruhů: Za odstupujícího polního
maršálka šl. Zieglera bude jmenován dosa-
vadni inspektor uherské zeměbranecké jizdy
Rohr generálním inspektorem vzdělávacích
vojenských ústavů.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 15. července. Řediteli státní školy
průmyslové v Zábrehu na Moravě p. Jaroslavu
Jedličkovi propůjčen byl titul a charakte
vládního rady.
Z Vídně, 15. července. (K. k.) » Wiener Ztg.
oznamuje: Císař jmenoval vlastnoručním listem
ze dne 14. června t. r. korunniho prinee
rumunského Ferdinanda ryliřem řádu
zlatého rouna. — Cisař jmenoval rozhodnu
tim ze dne 20. června soukromého do
centa na české vysoké škole tech-
nické v Praze, majícího titul a charakter
mimořádného profesora, inspektora všeobecného
ústavu pro zkoumání potravin na české univer-
sitě tamtéž Jaroslava Formánka mi
mořádným profesorem analytické, kva-
litativní a kvantitativní lučby na české vy-
soké škole technické v Praze. —
Cisař propůjčil s prominutím poplatků rozhod-
nutím ze dne 30. června těmto profesorům,
odeházejícím do trvalé výslužby, titul ško-
niho rady: profesoru na státním gymnasiu
s českým jazykem vyučovacím v Č. Budějovi-
cleh Františku Hůrskému, profesoru na
slátní reální škole v Rakovníku Augustynu
Lhotovi, profesoru na státním gymnasiu
v Litoměřieích Josefu Sieberovi a profesoru
na slátní rešlné škole v Liloměřicích dru. Fili
poví Watzmauerovi. — Ministr obchodu
jmenoval vrchního stavebního komisaře Štěpána
Riedela v Praze stavebním radou
pro technickou službu poštovního a telegrat-
ního ředitelství v Terstě.
Košut
Uher
Ziegler
Rohr
Jedlička
Wiener Ztg
Ferdinand
Cisař
Formánek
Hůrský
Lhota
Sieber
Riedel
Wiesbaden
Pešť
Vídeň
Morava
Praha
Č . Buděj
Rakovník
český vysoký škola technickýnický
všeobecný ústav
soký škola technický v Praga
9
article
Jak staví válečné lodi Anglic a jak Němenko.
Z Londýna, 15. července. (K. k.) Admirál
lord Charles Beresíord poukázal v řeči,
pronesené včera na banketě obchodní komory
důrazně na nutnost co nejrychleji umož-
nit další stavbu lodí, protože An-
glie může nyní vystavětí ročně je-
nom 7 velkých lodí válečných s nále-
žitým vyzbrojením, avšak Německo deset
Plavba německé říšské vzducholodi.
Z Met, 14. července. (K. k.) Říšská vzdu-
choloď Z I. po půlhodinném manevrování opě
rychle přistála.
Odboj na anglické lodi válečné.
Z Londýna, 15. července. (K. k) Lisly
uveřejňují telegram z Plymouthu, dle něhož
udála se nemilá příhoda na palubě vlajkové lodi
kontreadmirála Burneye, parníku »Soutley«. P
návratu do Plymouthu bylo nařízeno topičům,
aby dostavili se na palubu k raportu. Čás
mužstva zdráhala se však upo-
slechnouti rozkazu. Několik mu žu
bylo potrestáno, jeden poddů stoj
nik byl degradován. Jiným byly odznaky
odňaty. Lodní policie počinala si prý při vyko-
návání svých povinností nedbale.
Rozebírání majetku bývalého tureckého sultána
Z Cařihradu, 15. července. Proslýchá se
že při konfiskaci sultánových peněžních a umě-
leckých pokladů v Iidiz- Kiosku se nedělo vše
čistýma rukama. Mluví se o mnohých krádežích.
rovněž velké překvapení se chystá při otevření
308 beden s dokumenty. Nyní se prodává ze
soukromého majetku ex sultána 14 domů
různé doly.
Nový říšský kancléř v Ně-
mecku.
Anglic
Beresíord
Burney
Londýn
Německo
Met
Plymouth
Cařihrad
Iidizozemí
Němenko
10
article
Audience a konference před veřejností.
Z Berlína, 14. července. Při nejnovější
změně v řišské německé a pruské státní vládě
stala se věc docela nová, věc, která se naprosto
příčí všeltké dvorské tradici: kdežto se tolik
propouštění starých a přijímání nových ministro
děje ze zásudy vždy v nejuzavřenější místnosti
v tichém kabinetu panovníkově, vykoná n
tentokráte vše před sirou veřej-
ností.
Císař procházel se již od 10. hodiny ranní
v malé zámecké zahradě, jež směrem
k Sprévě a naproti Hradové třídě se rozkládá
pod tak zvaným »zeleným kloboukem«, poděi
antické studny čili fontány, kterouž si byl eísař ze
své první italské cesty do Berlina přivezl. Byl
oblečen v uniformu námořního důstojníka a měl
na hlavě placatou bílou čepici. Na protějším
břehu Sprévy a v Hradové třídě shrom aždilo s
velké množství diváků, kteří s velkým zájmem
sledovali divadlo, jak císař Vilém pro-
pouští a přijímá mini stry.
O čtvrt na 11. hod. přišel do zabrady
dvorní lokaj, hlásil cosi panovníkovi a po jeho
odchodu vešel ihned kníže Bülow. Měl na
sobě černý oblek s dlouhým kabátem a v levě
ruce držel cylindr. Cisař popošel mu v ústrety
a potřásl mu, jak se zdálo, srdečně pravici-
Potom chodili a rozmlouvali spolu, císař a od-
stupující kaneléř před tváři četného obecenstva
asi 20 minut. Několikráte vzal císař Bůlowa
pod paždl a na konec ho objal. Loučení ode-
hrálo se však za hustým keřem, tak že ho obe-
censtvo již nevidělo. Za chvíli na to příšel do
zahrady dr. šlechtic Bethmann-Hollweg.
Vilém
Bülow
Berlín
Spréva
Loučeň
BethmannHollweg
11
article
Také jemu popošel císař vstřic, podal mu
ruku a potom opakovalo se, co dříve již bylo
císař promenoval s Bethmannem semo tamo as
tři čtvrti hodiny a rozmlouval s ním velmi hor-
livě. Ačkoli má zahrada četná stromovím a křo-
vím krytá místa, promenoval císař — zajist
zcela úmyslně — na cestách z dáli dobře vidi-
telných, tak že obecenstvo vše pohodlně mohlo
pozorovat. Dr. Bethmann, který je o hlavu větší.
než císař, kráčel vedle něho s pokrytou hlavou
a přisvědčoval kývaje hlevou ke všem jeho vý-
kladům. Potom mluvil zase Bethmann svým
živým způsobem a rozkládal živě rukama. Cisal
s neméně živými posunsy odpovídal. Na konee
potřásal císat Bethmannovi dlouho rukou a kynul
mu přátelsky, když při odchodu s úklonami se
obracel, až jeho vysoká postava ze zahrady
zmizela.
Nyní vyhledal si císař, jenž byl dosavad-
ními rozmluvami na plném výslunní asi unaven,
místo ve stínu u vchodu do loubí, ale tak, že
obecenstvo i na dále všechno vidělo. Po nějaké
chvíli přišli plnomocníci pro spolkovou radu.
zástupcové Bavorska, Saska a Virtemberska, hr
Lerchenfeld, baron Sslza a dr. baron Warnbůfer.
Konference tato, při níž císař hlavní slovo měl
trvala přes hodinu. Potom členové spolkové rady
odešli a křídelní pobočník ohlásil ecísaři státního
podsekretáře Sydowa, ministra Delbrücka.
státního podsekretáře Wermutha a vrchního
presidenta Trott a ze Solzu.
doktor
Bethmann
Sslza
Warnbůfer
Sydow
Delbrück
Wermuth
Trott
Bavorsko
Sasko
Virtembersko
12
article
Všichni tito čtyři pánové vešli pak do z-
hrady a popošli k císaři. Císař podal každému
ruku a položil Trottovi pravici na rameno. Pr
rozmluvě, která nyní následovala, měl cl s a
ustavičné slovo. Zdálo se, že je uhřát
nebo rozehřát, neboť nadzdvihoval často čepici
jakoby se chladil, ale rozkládal jinak velmi živě
rukama, čině opět a opět pohyb, jakoby prová-
děl řez do vzduchu. Jmenovaní čtyři státníe
stáli u loubí, majíce ruce na zádech a poslou-
chali císařovy výklady.
Když byla konference skončena a nově
jmenovaní ministři zámek opustili, zůstal císat
ještě v zahradě a posnídal pak se svou rodinou
v zahradním stanu u »zeleného klobouku «
o 1. hodině opustil císař zahradu a čtvrt ho-
diny na to ohlásilo zvláštní vydání »Reichs-
anzeigeru« výsledek zahradních konferenci —
propušténí knížete Bülowa, jmenování dra.šl
Bethmanna-Hollwega říšským kaneléřem a tal
dále.
Císař Vilém a kníže Bülow.
Z Berlína, 15. července. Clsař rakouský
věnoval hr. Bülowovi při jeho odchodu svoj
podobiznu, zholovenou známým vídeňským ma
lířem (snad Horowitzem).
Vítání nového kancléře.
Z Berlína, 15. července. Německý nový
kanelér jest celým berlinským tiskem přátelsky
pozdravován — i od liberálů. Chváli se jeho
ideje, jeho vážné a mravné nazírání na všechny
státní záležitosti, jeho snaha po hlubším vnik-
nutí do věci, jeho neobyčejné vzdělání a ne-
smírná pracovitost.
Z Mnichova, 15. července. (K. k.) Dle
»Münchener Neuesten Nachrichten« spatřuje se
na směrodatném místě v Bavorsku ve jmeno
vání šl. Bethmanna Hollwega říšským kancléřem
Trott
Bülow
Vilém
Horowitz
Berlín
Mnichov
Bavorsko
Reichs
Münchener Neuesten Nachrichten
13
article
potěšitelná záruka pro budoucnost říše. Nový
kancléř může býti prý ujištěn upřímnou dů-
věrou a činnou podporou spolkových vlád v
všech otázkách, jichž vyžadovati bude péče o
vážnost říše na venek a péče o její vnitřn
v ývoj-
Revoluce v Persii.
Z Paříže, 15. července. »Matinu« se ozna-
muje z Teheranu: Bachtjarové a konstitucio-
nisté vnikli do města v 6 hodin ráno. Strážci
bran byli přemožení. Korrespondent vi-
děl naproti anglickému vyslane-
ctví ležet hromady mrtvol lid-
ských i koňských. Mésto činí dojem bo-
jiště po krvavé řeži. M nožetví Armé n
z Teheranu se chopilo zbraní, aby
pomáhalo ústavaím vojskům, která mají obsa-
zený parlament a severní čtvrt města. Všechny
krámy jsou uzavřeny a ulice pusty. Korrespon-
dent »Matinu« nemohl mnoho zpráv podati, po-
něvadž prý se střílí na každého cizince, který
tov
se na ulici ukáže.
Z Petrohradu, 15. července. Síla ru-
ského vojska nedaleko Teheranu
se udává takto: 20 důstojníků pěchoty, 1100
mužů, 120 koní a 60 transportních vozů, z ko
záckého vojska 15 důstojníků, 450 kozáků.
500 kont a 25 tranaportních vozů, dále
4 baterie děl, 4 důstojnici, 150 dělostřelců
100 koní, 4 muniční vozy a 8 transportních
vozů. Vše to rozděleno na tři dily.
Z Berlína, 15. červance. Z Teheranu s
oznamuje »Local Anzeigru« 14. t. m.,ze
od 8. hodiny rauní trvá tam hrozný
boj pouliční. Nepřetržitě pál! s
z děl. Kule hvizdají nad domy. Re-
volucionáři útočí se všech stra
na kozácká kasárna, kdež mimo koziky
se nalézají také četníci, policisté, jakož i lide
a přívrženci sachovi. Rebelové zdají
se býti odraženi. V 9 hodin vyvreho li
boj a děla zahájila rychlopalbu-
Zo Sultanabadu postupují děla
i vojska v rychlěm pochodu a po-
čínají bombardovat parlame nt.
Matin
Persie
Paříž
Petrohrad
Berlín
Kula
Re
Vocal Anzeigra
14
article
(Telegr. agentura ruská má v týž den právě
opačnou zprávu.)
Z Teheranu, 14. července. (K. k.) (Reuter)
Večerem boj neustal. Perští ko-
záci ve střelbě z děl neustále po-
kračovali. Několik jejich výstřelů zasáhlo
domy Evropanů v ulici nedaleko vyslanectví brit
ského, asi proto, že domy v ulicité byly
obsazeny nacionalistickými střelei
kteřísestřech stříleli. Vojsko šachov
bombardovalo z posice za městem budovu par-
lamentu.
Anglický a ruský vyslanec se marně snažili
pohnouti šacha, aby se s nacionalisty dohodl.
Proslýchá se, že k západu slunce tajemník
ruského vyslaneetví se dostavil ku
parlamentní budově a sdělil Sipakda-
rovi a Sardar Assadovi jménem plukovníka Lia-
kova a jeho pěrských kozáků návr hy, v nichž
se zároveň žádají záruky pro případ, že by s
revolucionářům podrobili.
Revolucionářští vůdcové prý odpověděli, ž
jakmile důstojníci a kozáci vydaj
z braně, smějí se bez překážky odebrati domu
neb jako neutrální zůstati v kusárnách. Kozá-
kům bude dovoleno sloužiti po
konstituční vládou. Všem zaručuje se
nejůplnější bezpečnost.
Evropan
Sipakda
Sardar Assad
Lius
Teheran
Reuter
15
article
Z Kolína n. R., 15. července. (K. k.) „Köln.
Ztg.“ sděluje z Teheranu ze dne 14. t. m. 6 hod.
45 min. večer: Dvě stě Selacharů, při-
cházejících ze Sultanabadu, vtrhlo
doměsta a útočína parlament. Tam
se nyní neustále bojuje. S pahorků
severně do Teheranu pálí v delších přestáv-
kách creuzotská děla na parlament.
Dobrovolníci šachovi začínají draneo-
vati domy Arménů. N ěkolik domů,
náležejících Evropanům, bylo rov-
něž vyloupeno. Cizích vlajek se j iž
nedbá. Nacionalisté ohystají se na rozhodující
útok. Dnes v noci chtějí se pokusiti vyhodit do
povětří kasárny kozáků a dům Ljakovův. Ně-
mecká škola je ve vážném nebezpečí. Koluje
pověst, že ke branám města přitrhlo
2000 Bachtjarů.
Z Berlína, 15. července. Zprávy zdejších list
z Teheranu oznamují: Na ruském úřadě vídl ne-
bezpečí pro Evropany z Teheranu nikoliv
se strany rovolucionářů, nýbrž od přívržene
šachových, protože tito po své porážce nemo-
hou ničeho pozbýti a chtějí násilnostmi na
Evropanech vynuliti ruské zakročení. Dnov
vlády šachovy jsou sečteni a odpor jelo
dle posledních zpráv jest pouhou ztrátou času. Bom-
bardování šachova hlavního mösta dě-
lostřelectvem šachovým nezpůsobilo v mě-
stě žádných zvláštních škod, poněvadž jsou děla
vzdálena skoro na 5 km od Teheranu. Naproti tomu
konstitucionalisté dostávají vždy no-
vé a nové posily. Včera se jim podařilo také
zmocniti se jednoho kulometu. Šach a
jeho reakcionářská dvorní družina jsou v Sultana-
badu, letním to sídle šachově, nedaleko Teheranu,
Domnívají se klamně, že jsou tam v bezpečí. Na-
cionalisté jsou však odhodláni pod-
niknouti také útok na tuto posicí ša-
chovu, jestliže do dnešního večera ne-
vzdá se dobrovelně trůnu. Nestane-li se tak, bude
Sultanabad ještě před západem slunce dobyt ná-
silím.
Köln
Armén
Evropan
Ljakovův
Sultanabad
Kolín
Berlín
Teheran
Boma
Sultan
Bachtjar
km
16
article
Politický proces v Záhřebě.
Politický proces v Záhřebě.
(Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.)
V Zábřebě, 13. července 1909.
Záhřeb
17
article
Nastič.
Nastič.
Ničema pokračuje ve výkladech svých smy-
šlenek. Nejapně se snažl obejíti pravdu, kde
ona přílis okatě ho z jeho nekalého řemesla
usvědčujé. Však na to postupně ukážeme
A vypráví Nastič podrobnosti o svém za-
sáhnutí do černohorského procesu. Ministr To-
manovič prý ho žádal za udání důvěrné adresy
v Bosně. Nastič jeho žádosti vyhověl. Rád to
učinil, prolože chtěl zkřížit bídáetví Jašo Nena-
doviče. Tento bělehradský zloduch je zvrhlým
člověkem, Aniž by pociťoval nejmenších výčitek
svědomí, vždy je hotov býti nástrojem v rukou
pletichářů. Nastě tuto zmiji chtěl zašlápnout.
Dříve však působil s nahnáním strachu. Proto
psal Nenadovičovi ono psaní, kterého nyní ne-
šlechetníci proti němu použíti chtějí. Aeh, lěch
duší bídných! »Ušlechtilého človéka« z mstivosti
obviňují! Msta a Nastič! Jen umíněná nevraži-
vost může hledati mstu ve slovech: »Pomstím
se jako člověk bez duše, ja ko
hlava bez ideálů«. Nejde přece jen
o slova, hlavní věcí je jich psychologický vý-
znam. Nastič musel tak Nenadovičovi psáti, aby
Nastič
Nič
Nasťa
Nenadovič
Boseň
Jaša Nena
18
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
První všeruský sjezd nakladatelu
a knihkupců
z eelé říše ruské zahájen byl v Petrohr'al dě
13. července. Sjezd zasedá v sšlech gorodské
dumy (městská radnice) a účastenství na něm
je velmi značně. Jednání sjezdové rozpočteno
na čtyři dny a mezi ohlášenými referáty je
řada zajímavých themat, směřujících ke zvýšení
mravní a literární úrovně trhu knižního. Z themat
všeobecné zajímavosti třeba uvěstí referát proí
J. M. Gessena »O současném právním slav
knižního trhu na Rusi«, F. V. Ettinger
»O literární konvenci«, M M. Brodskéh
»O záštitě zájmů soukromých nakladatelů (au-
torů)«; veliký význam praktický přikládá se ná-
vrhům referátům N. S. Selezněv a »O utvo-
ření centrálního skladu knižního« a »O zem
ských (okresních) skladech knižních«.
Při státním oddělení tiskovém při příleži-
tosti sjezdu otevřena byla pro účastníky jeho
odborná výstavka knižní a na programu jes
také prohlídka předních závodů grafických,
Knihkupcům a nakladatelům židovského
vyznání povolen byl v Petrohradě pětidenn
volný pobyt, aby se mohli sjezdového jednání
zúčastniti.
V Pařlži zemřel ve věku 63 let fran
couzský maliř Jean Gustave Jacque
známý zejména svými genrovými motivy a por
trěty. Byl žákem Bonguereauový m,
z volkých pláten jeho nejznámnější jest »Panna
Orleánská modlí se za Francii«.
V Brusselu na nátlak uměleckých a po-
litických kruhů byla zrušena censura nad gren
dlosním skulplurálním dílem Lambeauxo-
vým »Les passions humanes« (Lidské
náruživosti), proti nimž před časem belgičtí kle
rikálové zvedli takovou kampaň, že vláda díl
výstavené ve veřejných sadech brusselských ohra
dila vysokým dřevěným plotem (!). Nyní konečne
byl plot zbourán a skvélá skluptura učiněna
opět přistupna obečenstvu.
Sdražení francouzských finančníků s Ar
mandem As rucem v čele zamýšlelo vyslavét
Gessen
F V Ettinger
N S Selezněv
Jean
Gustav
Jacque
Bonguereauový
Rus
Petrohrad
Francie
Brusel
19
article
nové veliké divadlo na Polích Ely sej
ských, avšak stavebuí úřad pařížského mag
strátu neschválil projekt, poněvadž by novo-
stavba porušila ráz Polí Elysejských.
V Mohuči usnesla se městská správa
zbudovati v městských sadech na památku Ri
charda Wagnera jakousi »siň Nibelungů ,
která má svojí architektonickou a obrazovou
výzdobou sloužiti k zvěčnění jeho děl. Návrhy
na zbudování síně (ve slohu starogermánském)
vypracovali architekt Paul Engler a malín
Hermann Hendrich. Proti projektu ostrý pro-
test zvedly umělecké kruhy německé, vytýkajíee
mu nevkus, paumění a banálnost. Profestuji
také v »Neudentsche Bauzeitung« proti tomu,
aby enthusiasmu německé veřejnosti pro Richarda
Wagnera bylo zneužíváno k pomníku nevkusu.
Německý tisk denní a periodický
i knižní trh v posledních letech čím dál viceje
zaplavován překlady z moderní ru ské
literatury, takže budí to na Rusi pochopi-
telnou pozornost. Ale mezi hlasy platonického
uznání ozvaly se v poslední době s několika
stran současně stesky i protesty proti tomu, jak
se překládá většinou špatně a ploše, leckdy
i s naprostým neporozuměním pro styl i ducha
originálu. Před několika měsíci vyšla v Ber-
lině kniha překladů z moderních lyriků ruských
s titulem »Moderne russische Lyrikri
Zastoupeni jsou tu ukázkami ze svých dě
Balmont, Brjusov, Sologub, Gip-
pius (pl. Merežkovská), Bunin a j. Kritik
»Ruského Slova« moskevského podrobil knihu
překladů podrobnému rozboru a ukázal zaji-
mavě, jak špatný a bezcenný takčka je překlad,
připojil i řadu dokladův o tom, jak povrchně a
často bez pravého pochopeni se překládají do
němčiny i ruští klasikové, Dostoje v s kij.
Tolstoj, Čechov, z mladšich Koro-
lenko a Andrejev. Leceos z toho, bohu-
žel, dalo by se obdobně applikovati i na české
překlady.
Ela
Elysejský
Ri
Wagner
Nibelung
Engler
Hermann Hendrich
Rus
Balmont
Brjusov
Sologub
Merežkovská
Bunin
Tolstoj
Čechov
Andrejev
Leceos
Mohuč
Neudentsche Bauzeitung
Gippius
20
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
nnn
+ Poprězdnlnová sézona Nár. divadla bude za
hájena, jak jž oznámeno bylo stručně v úřadních
bulietinech, večerem zvlášt radostným a významným
půltisicím představením nejpopulárnější české opery.
nestárnoucí »Prodanou nevěstou«. Lesk večera zvý-
šen bude ještě tím, že v roli Mařenky vysloupí po-
hostinsku čestný člen Národního divadla slč. Emm
Destinnova, která v letošní zimě v Smetanově české
hudbě tak slavného vítězství pamáhala dobývat-
v Americe. Mimo to vystoupí slč. Destinnova tento-
krát v Praze ještě asi jako Vendulka (v »Hubičce «)
Milada (v »Daliboru«). Ve spojení s ohlášenou vzáe-
nou návštěvou umělkyně vyskytly se ve veřejnosti
a také v některých denních listech zprávy o tom, ee
se na scéně Nár. divadla chystá zeela mimořádné
představení »Dalibora« ve prospěch Smetano v
pomníku, v němž vystoupí najednou několik nej-
přednějších operních umělců českých, působících tou
dobou v cizině, totiž pí. Förstrová Lautererová, slě.
sézon
Mařenka
Destinnův
Smetanův
Milada
Dalibor
Förstrová Lautererová
Amerika
Praha
národní divadlo
21
article
Destinnova, pp. Karel Burian vulgo Burrian, Plaške
a Mařák. Tato zpráva, která by jinak mohla být
ovšem jenom vítána, je prozatím jenom lákavým
projektem několika enthusiastů divadelních.
Pro příští sezonu Nár. divadla činí se v repe
toiru operním i činoherním přípravy zvlášť rozsáhlé.
Z naprostých novinek operních připravují s
prozatím tti původní:
O. Zichův »Malířský nápad«, od A
Piskáčka »Divá Bára«, od Boh. Wendlera »K ra-
konoš«. Kromě toho dvě novinky baletní: »Prin-
cezna Hyacinta« od O. Nedbala a L. Nováka
a »Na záletech« od Ch. Forgerona (pseudonym).
R Žamrzly a A. Viscusiho. Z cizího reperloiru
operního: Mesagerův »Fortunio«, M. P. Mus-
sorgského »Boris Godunov«, R. Lapary »lla-
banera«, H. Goetzovo »Zkrocení zlé žen y
Weberova »Euryantha«. Gluckova »lli ge nie
v Auliděe
V činohře se chystá kromě ohlášených jíž Ihse-
nových »Opor společnosti« (v novém pře
kladě Kvapilově), Shakespearova »Kupce benát-
ského« a »Krále Jana« (v nových překladec
Sládkových), polská tragedie »Beatrice Cencie
Jul. Slowackébo (v překladě Frant. Kvapila)
k 23. září, ke dní 100. narozenin slavného básnika.
— Mimo to angličká veselohra Manghamova » M rs.
Dot« (v překl. K. Muška), efektní drama dánské
čerpané z dějin francouzské revoluce »Revolučn
svatba« od Sophus Michnölisa (v překl. Jar. Kva-
pila) a »Zuzanka« od Hermanna Bahra (v překl
K. Z. KIImy).
v skeeve
se lnji
Burian
Burrian
Mařák
Zichův
Bár
Wendler
O Nedbal
L Novák
A Viscusi
Godunov
R Lapara
H Goetzův
Weberův
Euryanth
Gluckův
Kvapilův
Shakespearův
Jan
Beatrice Cencie
Jula
Slowackébo
František
Kvapil
Dot
K Muška
Sophus Michnöliso
Zuzanka
Hermann Bahr
Plaške
Manghamův » M r
22
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Z anekdot o generálovi Galliffetovi.
V těchto dnech zemřelý generál Galliffe
proslul nejen jako voják, vojevůdce a ministr
nýbrž i jako člověk, charakterni muž a vtipný
duch. S Mac Mahonem náležel k nemnohým ve-
řejně známým Francouzům, o nichž již za ži
vota kolovaly četné, více méně lichotivé pověsti
Kdežto však Mac Mahon často býval terčem po-
směchu, měl generál Galliffet sám znamenitý
humor a veřejnost se smávala s ním. Mnoh
z toho, co se o něm žertovného vyprávělo, je sku
tečně pravda a ostatní hodi se na něj tak, že by
to aspoň mohlo býti pravda.
K zaručeným bistorkám náleží tato: Gal-
liffet, jenž byl v mladých i ještě ve zralejšich
letech jeden z nejhezčích a nejelegantnějších
důstojníků a velkým ctitelem žen, jejichž přízn
se téšil hojnou měrou, byl v manželství nešta-
sten. Ještě dosti mlád oženil se s dcerou ban
kéře Laffitta, proslulou kráskou na dvoře Napo-
leona III., ale již po několika letech se manželé
odloučili a ke smíření nedošlo nikdy. Když pak
se Galliffet stal velitelem v Toursu, chtěl jako
milovník společnosti a zábavy i jak vyžadovalo
jeho postavení, pořádati plesy a diners. Když
se ho tázali na paní domu, odpověděl směle,
aby nemusil vykládati o svém rozvráceném man-
žalslví, že je mrtva. Markýza o tom zvědéla
když se u Gallifřeta mělo konati velké soirée.
čekal generál do půlnoci marně na své hosty
nepřišel aní jediný. Ráno se záhada rozluštila.
Galliffet
Galliffe
Mac Mahon
Francouz
Mnoh
Gal
Laffitte
Gallifřet
Napa
Tours
23
article
Markýza rozeslala tajně oznámení s černým ra
mečkem o svém úmrti. Do »domu smutku« ne-
mohl ovšem nikdo jíti tančit, za to však do-
cházely hromadně soustrastné projevy. Odte
doby nemluvil Galliffet o své choti jinak, než
jako o »své vdově«l
O čestnosti a taktnosti Galliffetově svědči
zvláště dva případy, o nichž se svého času
mnoho mluvilo. Jako válečný zajatec v Koblenei
obdržel markýz od jistého cizího magnáta, jenž
se na základě zpráv o jeho udatenství u Se-
danu stal jeho ctitelem, chek na 40.000 franků
s prosbou, aby peníze prozatím přijal, poněvadt
se asi právě nalezá v peněžních nesnázích,
splatiti že je může později, až bude opět zii
z alo
ve spořádaných poměrech. Obratem pošty zaslal
generál chek nazpět, dodav s dikem, že by sice
mohl peníze dobře potřebovati, že však asi ne-
bude nikdy tak bohat, aby tak velký obnos
mohl zaplatiti, pročež se musí spokojiti s dobrou
vůli zasílatele.
Druhá historka má poněkud politické za-
barvení. Hrabě Pařížský doufal, že v bývalém
napoleonském důstojníku aristokralického původu
nalezne nástroj pro své pretendentské plány
Aby měl jistotu, dal jej svým prostřednikem
pozvati na hon do svého anglického sídla
Woodnortonu. Gallffet však odpověděl, že není
tak bohat, aby k vůli honu konal cestu přes
kanál a když prostředník s úsměvem odvětil, že
cestovní útraty hradí ovšem hrabě Pařížský.
zněla generálova odpověď krátce: »Nejsem také
tak chud, abych od někoho přijímal peníze na
cestu!« Z honu a z politického sblížení nebylo
tedy nic, což mohli republikáni u Galhffeta tím
více oceniti, poněvadž na konec nežil nikterak
ve skvělých poměrech.
Galliffet
Hrabě
Galhffet
24
article
Většina republikánů držela Galliffeta po
mnoho let v jakési karanteně, nedůvěru tuto
lze však částečně vysvětliti poněkud drsnou
mluvou generálovou a jeho náklonnosti k radi-
kálnímu řešení otázek. Tak se vypravuje, že
jako zapřisáhlý nepřílel Boulangera, kterým
opovrhoval pro jeho velikášství a nedostatek
discipliny, přišel jednoho dne k tehdejšímu mi-
nistru vnitra Constansovi, jenž příležitostně také
neodmítal radíkální prostředky a navrhl mu, že
dá generála poddůstojníkem a šesti muži za-
tknouti, zavésti na dvůr nejbližších kasárena
tam beze všeho soudního řízení zastřeliti. Aby
však Galliffet měl potřebnou autoritu k udělení
takového rozkazu, bylo by nutno učiniti jej
rychle ministrem vojenství, načež hodlal ručiti
za následky. Constans prý odpověděl, že si věc
rozmyslí, v nejbližší ministerské radě však od
toho zrazoval, neboť »Galliffet mohl by snadno
přijiti na chuť a kdyby se stal ministrem vo-
jenství a pánem armády, mohl by jednoho dne
dáti poddůstojníkem a šesti muži zastřehiti také
ministry«. Není-li snad tato historka úplně
pravdiva, hodi se přece dobře na bezohledná
energického hrdinu od Pueble a Sedanu.
Rovněž smýšlenou zdá se jiná anekdota,
která činí generála poněkud potměsilým. Při
Boulanger
Constans
Galliffet
Pueblo
Sedan