ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 05c4ab50-8d74-11dc-89ac-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 170, place 146, work 7, org 31
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
15. července 1909. Číslo 193.
4 article
vati nároky pretendenta prínce Zilla, jenž ted ve Vídni prodlává a jenž osvědčil se býti anglofilem. Zill jest nejstarším synem někdej šího šacha Nasr-Edina, byl své doby vyloučen z posloupnosti na trůn proto, že matka je h byla pouze perskou selkou. Čtenáře naše bude zajímati zajisté i ně kolik črt o městu, v němž odehrávají se dnee světodějné události. Teheran, hlavní a sídelní město Persie, rozkládá se uprostřed vzdělané a dobře zavod- ňované náhorní planiny ve výši 1132 m., 85 km. od Kaspického moře, 620 km. od zálivu Perského, na jižním úpatí Elburzu, jehož nej- vyšší vrchol Demávend leskne se ve vzdálenosti 70 km. od Teheranu. Město mající v obvodě 30 km., obklopeno jest mohutnou hradbou, místy pobořenou, před níž táhne se široký pří- kop. Bezpečnější však ochranou Teheranu je pás pevnůstek zbudovaných po evropsku. Do měst vcházl se šesti ozdobnými branami, z nichž nej- krásnější Chemránská okrášlena je různobarev- nými dlaždícemi s mossikou Ale vnitřsk města je málo vábný. Bydliť chudina v domech z hliny. Život soustřeďuje se v bazárech, z nichž některé náleží k' největším v Orientě vůbec.
Zill Nasr Edina Teheran Vídeň Persie kaspický moře km
5 article
Z četných mešit vyniká pouze Mesdžid Šáh, nle nejkrásnější budovou je šáhova residence v pev- nosti (Ark) uzavírajíci paláce všech předních úřadníkův a hodnostů šáhových a »Královskou kolej«, kde dostává se žákům veškorého zadpa- tření a vyučování od evropských učitelů. Vlastní palác »Chams el Amara, palác slunce«, skládá se z rozsáhlých budov, nádherných zahrad okrá- šlených vodotrysky, umělými jezírky, kiosky lázněmi. Nejkrásnější čásť jeho obývá harem; audienční síň je pravým museem skvostůva pokladů, v trůnním sále pak skví se zlatý trůn ozdobený rubíny a diamanty, takže se odhaduje na 70 mil. K, a j. v. Evropská čtvrť zabírá severní část města, obsahující vyslanectví, kato- liekou školu, armenský a presbyteriální kostel, nemocnici atd. Počet Evrépanů nepřesshuje 200 hlav. Nehledě k 3000 židův a asi 5000 Armenů jest obyvatelstvo Teheranu výhradně perské šiitské; počet jeho odhaduje se kol 200.000 duší, ale kolisá podle roční doby! Počátkem léta totiž skoro třetina Teheránců se dvorem stěhuje se do blízkých hor na severu, kde jsou četné zámky šáha a princů (nejkrásnější je Kasr-i- Kadžár), a letní sídla vyslancův, anglickéhov
Teheránec Kadžár blízký hora Cham elektrický Amaro Armeno
6 article
Gulhaku, ruského v Zargandě, francouzského v Tedžrichu. Na jih od Teheranu je důležité město Sáh-Abd-ul-Azim, spojené 6 km. dlouhou úzkokolejnou trati s Teheranem. V mešitě uklá- dají se těla příslušníků královské rodiny. Prd- mysl Teheranu, neliledě k luxusním předmětům. neni vyvinut, nieměně přizmivá poloha obchodní dala vznik čilému styku s Reštem, Hamadánem, Mešhedem, Kašánem a Ispahánem. Rozkve města spadá do století nedávno minulých. Te- prve když sem r. 1788 kadžarská dynastis pře- nesla své sídlo, Teheran počal ponenáhlu vzrů stati; ještě r. 1797 Olivier odhaduje obyvatel- stvo na 15.000 hlav: Z Petrohradu, 14. července. (Zvlášun telegr. »Nár. Listů«.) Sifak dar se pro hlásil za šacha. Plnkoveík Lijakov brání se udatně se svou brigádou Šach uprehl. Okamžité vyslání nových ruských vojsk nutné. z Teháranu, 14. července. (K. k.) Pr vtrhnuti revolucidnářů do Teheranu byla na podnět diplomatického úřadu rakouskol uherského učiěna náležitá opatření na ochranu ra- koluskokuherské osadiy. Z Teheranu, 14. července. (K. k.) Sipahdar a Sardar Asad zaslali anglickému a ruskému diplomatickému zástupci tolo poselství.: Přes to, že na domě plukovníka Ljacho v vlaje ruská vlajka, jsou nacionalisté nuceni na tento dům stříleti, protože nalézají se tam kozáci.
Abd Teheran Ispahán Asad Gulhako Zarganda Sáh Azim Hamadán Mešhed Petrohrad Teheran Teheran Kašán km Teháran
7 article
Šachovo vojsko snaží se — jak se sdě- luje — vniknouli do Teheranu ze severu. Z Teheranu, 14. července. (K. k.) Na- cilonabustům podařilo se za boje, vedeného s kozáky neustále od včerejška a po celou noe. obsaditi zahradu, ležicí u domu plukovníka Lja- chova, tam jsou však vystaveni střelbě pěchoty a dělostřelectva. t zn Z Vídně, 14. července. Telegrafujese z Teheranu: Krátee před nastoupením tmy počal boj před parlamentním ná městím opět. Na mnohých náměstích a veřejných budo- vách vlály prapory volnosti. Nacionabisté vztýčil vládní prapor také nad parlamentem. Všichn revolucionáři si počínají velice zdvořile vůči Evropanům Nadšení obyvatelstva pro r voluci jest nepopsateln é. Od 3. hod. ranní se neu s tále střílí. Revolucionáři bojují se zou- falou odvahou proti kozákům a per- ským vojskům. Musi ustupovati avšak na druhé straně opět útol či Ustavičně zní rány dělové. Počet mrtvých a poraněných jest velký. Rány třaskají po celou noc. Ke 4. ho- dině ranní nastalu malá přestávka. Z Londýna, 14. července. Ve zdejšíeh vládních kruzích považuje se posta- vení šacha Mohameda Ali za úplně ztracené. Ani Rusko, ani Anglie nečiní nic, aby jej udrželo na trůnu. Stran ruské okupace severní Persie nepanuji z de pražádné obavy. Z Londýna, 14. července. Ruská okupaee severní Peraie se zde posuzuje úplně klidně neboť vláda má v ruce závazné prohlášení ruské vlády, dle něhož obsazení různých míst v Persi se označuje jako přechodné opatření bezpeč- nostní, jež bude odvoláno, jakmile bude možno O výsledku zavedení ústavy se vyslovují ve směrodatných anglických kruzích velmi skepticky- Považuje se za nutné rychlé a pronikavé, pro- vedení reforem, pokud se týče celé ústavy V tom se vidl jediný prostředek konsolidován Persie-
Šachův Evropan Mohamed Al Teheran Lja Vídeň Londýn Rusko Anglie Persie
8 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 14. července. (Nový volebn řád pro Dalmacii.) Zemský výbor dalmat- ský vypracoval svým časem osnovu nového vo- lebního řádu pro sněm dalmatský ale vypraco- val ji úplně samostatně, takže v Dalmacii bylo by všeobecné volební právo i pro sněm, čemuž se však vídeňská vláda vzpírá. Vláda žádá, aby se i v Dalmacii, jako ve všech ostatních korun- ních zemích, zachovaly staré volební kuriea přidala se k nim nová, buď všeobecná, nebo kurie vyděděných. Proto také vláda, když jí osnova dalmatského zemského výboru byla přodložena, schválení odepřela. Orgán poslance P. Prodana, „Hrv. Kruna“, dovídá se nyní, že předseda dalmatského sněmu, dr. Ivčevič, na zpáteční cestě z Karlových Varů zastaví se ve Vídni a tam si v ministerstvě vnitra vyžáda informace, jaké změny v osnově volebního řádu vláda si přeje, aby konečně i Dalmacie obdržela shno moderní sněmovní volební řád. V Praze, 14. července. (Konee polisk unie demokratické.) Po všeobeenýeh říšských volbách r. 1907 krakovští demokrate uzavřeli s národními demokraty (všepoláky úmluvu, vstoupivše s nimi v politickou jednotu.
P Prodan Hrv Kruna doktor Ivčevič Praha Dalmacie Karlová Vary Vídeň unie demokratický
9 article
Jednota demokratická byla valně otřesena již loňskými sněmovními volbami v Haliči, při nich národní demokraté, vedení prof. Glabiňským, pranic se neohlíželi na své spojence ve vídeň ském polském kole a stavěli klídně své všepolské kandidáty proti kandidátům krakovských demo- kratů. Ale přes to „unie demokratická“ trvala aspoň formálně dále. Teprve po letošních dopl- ňovacích říšských volbách v městské skupině samborské, v níž Vsepoláci zuřivě agitovali prot krakovskému kandidátu, dru. Doboszyňskémua provedli v užší volbě zvolení svého kandidáta. hr. Skarbka, „unie demoltratická“ rozvázáne i formálně. Výkonný výbor krakovské demokra tické strany měl v neděli schůzi, jíž se za před sednictva dra. Bandrowského účastnili i přes polní členové strany. Po delší rozpravě přijato usnesení: „Strana národně-demokratická zpře- trhala svým jednáním v době voleb v okrese samborském beztoho již slabý svazek se stranou polských (krakovských) demokratů, spojenýeh s ní v „unii demokratické“. Výkonný výbor pol- ských demokratů odvódí z tohofo faktu politické důsledky. Ze Lvova, 12. července. (Reč pr of. Če- lakovského nad hrobem Badeno vým.) Nad rakví bývalého ministerského před- sedy, hr. Kazimíra Badena v Husku, promluvil jménem zemsk. výboru haličského dr. Plilat zástupce maršálkův posl. German, po něm zástupce českého národa prof. Jaromir Čela- kovský, za universitu krakovskou dr. Mo- rawski, za universitu Ivovskou prof. Mare a jménem Malorusů haličských býv. říšský po- slanec, prof. Barvinský. Prof. Čelakovský pravil v podstatě:
profesor Glabiňský Doboszyňskému Bandrowski Baden Huska doktor Plilat German Jaromir Malorus Barvinský Čelakovský Halič Lvov Mar unie demokratický polo
10 article
Nebylo by správné a spravedlivé, kdyby př télo pro celou polskou společnost smutné příleži tosti nepzval se také hlas český. My, nynějsí čeští póslanci na radé říšské, se srdcem plným vděčnosli a uznání, položili jsme věnec na r kev, kryjíci ostatky vynikajícího polského vla stence a státníka hr. Kaz. Badena. Náleželt ze- snulý k oněm nečetným rakouským státníkům kteři viděli rakouskou státní ideu v zabezpečen spravedlnosti a rovnoprávnosti všech národů to- hoto státu, aby mohli v pokoji žíti pod jednou střechou. Proto jest náše srdce plho uznání vděčnosti, neboť zvěčnělý byl vzáchým přítelen českého národa, jemuž chtěl dopomoci, aby ve své vlastní otčině nabyl rovněho práva. Jsa pře- svědčen o spravedlností našich požadavků, ne- váhal vydati v šane svůj život v obraně našich práv. Český národ nikdy nezapomene, co pro učinil tento zesnulý státník. Jeho jméno bude na vždy zapsáno zlatými písmeny v českých dějinách vedle jmen jiných spravedlivých ra- kouských státníků, zvláště vedle jména hraběte
Baden
11 article
Hohenwartha. Souhlase s vysloveným zde již uznáním zásluh zvěčnělého, pokládám za svou povinnost nad tímto olevřeným hrobem výslovně problásiti, že ani zvěčnělý, ani my jsme nechtěii a nikdy nebudeme chtti učinit někomu křivdu, zkracovat něčí právo, potižiti někoho nebo jej zahubit. Idea hr. Badena, postaviti český národ na roveň s polským a německým, nevzala za své ani jeho pádem, ani jeho smrtí. Přijdou po něm jiní, kteří vynesou zas na povrch to, oč se on snažil. Kdo tolik zahořel pro pravdu, kdo bojoval za právo a spravedinost, jest velik, byt nezvítězil. Hr. Badení! Když jsi opouštěl. Vídeň. kde ti neporozuměli a vrátil jsi se do svého Buska, provázel tě soucit, láska a nehynoucí vděčnost českého národa. Dnes, kdy tvé ostatky budou odevzdány do lůna otcovské země, kterou jsi tolik miloval, loučím se s tebou jménem če- ského národa a slíbuju slavně, že tvoje jasná památka nepřestane žíti v českých myslích srdcích. Sláva tobě a věčná pamět!
Hohenwarth Baden Badení Hradec Vídeň
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. A. I. Gučkov o činnosti okťabristů. Část členů ruské dumy a sovětu zajela z Londýna do Paříže, aby navázala styky také s politiky francouzskými. Mimo jiné zajel si de Paříže také vůdce ruských okťabristů, A. I. Gu- čkov. Na žádost novinářů vysvětlili v hlavních rysech program a činnost této strany, která má rozhodující slovo v třetí dumě. „Zlepšilí jsme již — pravil — postavení našich rolníků, osvo- bodivše je z pout „miru“ a davše jim možnost, státi se samostatnými, osobními vlastníky půdy, rozhodujícími o svých obecných potřebách zcela samostatně. Postarali jsme se o zabezpečení dělníků v případě nemoci, zdokonalujeme zem- stvo a staráme se všemožně, abychom vzbudií zájem lidu pro místní samosprávu. Konečně praeujeme na díle veledůležitém: na reformě närodního školství! Za čtyři, za pět let Rusko bude pokryto sítí škol, jež budou šířiti moderní vzdělání mezi nejvíce zanedbanou částí našeho národa. Všechny tyto reformy mohou se ovšem prováděti jen postupně, krok za krokem. Ale jdou pevně k eíli, kterým jest příprava Rusk k nejširší samosprávě. Byv otázán, jak pohlíží na rozřošení bo- senské otázky, A. I. Gučkov pravil: Pro- žili jsme eity, jako po rozhodné porážce. Takové asi city, jako po válce rusko-japonské. Mírni řečeno, Německo se u nás nestalo po- pulárným. S tím větší radostí chápeme se nyní příležitosti, abychom pobyli několik dni v Paříži. Úspěch naší návštěvy v Anglii ukazuje, že není lepšího prostředku na sblížení dvou států, než osobní styky jejich politiků.
I Gučkov Gučkov Londýn Paříž Rusko Německo Anglie
13 article
Spřátelení Rumunů se Srby. V neděli přibylo do Bělehradu na 300 hostů z Rumunska. Na přístavišti vítaly je deputace několika politiekých klubů a zástupy lidu s hud- bou královské gardy. Srbská hudba hrála ru- munskou hymnu a rumunské hudba zahrála na to srbskou hymnu. Na uvítací řeč odpověděl jménem Rumunů senátor Proruscano. Pra- vil, že Rumuni nepřišli do Běléhradu jako vy- slanci rumunské vlády, nýbrž jako zástupci ru- munského národa a chtějí tím projeviti lásku rumunskému lidu k srbskýmsbratřím. Rumunský národ chce žíti v přátelství s národem srbským a je hotov bojovati do poslední kapky krve proti společnému nepříteli. Srbové ve svém junáckém zápase s Rakousko-Uherskem mohou spoléhati na sympatie všeho vzdělaného světa. Rečník zakončil svá slova vyzváním, aby se uzavřel svazek srbsko-rumun- ský jako základbudoucí federace. V srbských politických kruzích připisuje se rumunské návštěvě značný význam, poněvadz se v ní spatřuje demonstrace proti schůzce arci- knížete Františka Ferdinanda s rumunským krá- lem Karlem v Sinaji.
Rumun Srba Proruscano Rečník František Ferdinand Karel Bělehrad Rumunsko RakouskoUhersko Sinaj
14 article Přehlídka vojska v Longchampsu.
Přehlídka vojska v Longchampsu. Jako každoročně, koná se dnes velká pro- hlídka vojska v Longchampsu u Paříže, v níž vrebolí okázalosti národního svátku francouz- ského. Tentokráte byla učiněna neobyčejná bezpečhostní opatřen. Ministerstvo války ob- mezilo velmi počet pozvání. Pouze tribuny budou obsazeny. Trávník závodnjcký, na němž se vždy o výročí , zkázy Bastily tísnily nesmírné davy, bude uzavřen, čímž bude zamezeno royalistické mládeži, zvnne seamelots du Roi« provedení velkých demon straci, jimiž obyčejně royalisté provázejí vojen- ské přehlídky. Za přeblídky bude manevrovat nad polem řiditelný balon »Ville de Naney«. rolamln n Opětné bouřa v Marokku. o O zmateíeh a anarchii v Marokku dochá- zejí povážlivé zprávy. Zdá se, že sultán Mu- bej Hafid není mužem silné ruky, jenž by dovedl uvésti klid a pořádek do rozhárané země. O vítězném postupu vůdee vzbouřenců Roghiho se oznamuje přes Madrid, že vnikl v čele svých Kabylů do Fezu a město vy plenil. Mnoho obchodníků prehlo do Maki- nesu. Povstalci obsadili prý palác sultá- nův, o jehož osudu není nic známo. Z Londýna se oznamuje, že v Colomb Buharu na hranici slžírsko-marocké byli tři Franeouzí z abiti marockou bandou a olou- peni o značné obnosy. Kromě toho zmocnili s lupíči 13 kusů dobytka. V celém jižním Oranu vzbudil smělý útok marockých lupičů velké ro- zechvění.
Ville Naney O zmateíeh Hafid Kabyl Paříž Bastila Maroko Madrid Londýn Oran
15 article
Válka v Jižní Americe na obzoru Situace v Jižní Americe se dle posledníe zpráv ješťě více zhoršila. Není vyloučeno, že dojde skutečně k válce mezi Bolivií a Peru a snad i — Argentinou. Ovšem k jedné z těch válek spíše operetních, jichž jevištěm Jižní Ame- vika častěji jest a kteréž kromě někdejších ob- divuhodných bojův Bolivarových za svobodu odbojův Mexiku proti eizím vetřelcům celkem nie neměnily na chodu dějin světových. Nejen lid, nýbrž nyní in v láda bolivijská d odepřela uznati smírčí výrok Argantiny. To pokládáno jest v Peru skorem jako již přímá výpověd války. Nepokoje v hlavním městě Bolivie trvají dále a Peruvané počínají houfně zemi opouštšti. Vyslanci argentinský a peruvanský očekávají po- sledníninstrukce vlád svých. Peruvanská vláda podá v nejbližších hodinách protest proli násil- nostem v La Pazu a od výsledku jeho učiní závislým další své rozhodnutí. Vojsko dnes vý- tržníkům brání, ale soudí se, že na konec spojí se samo s lidem. Tento žádá i propuštění finančního ministra Zoglie. President Monles navštívil včera argentinského vyslance a vyslovil mu politování nad událostmi. Dle všeho jest to sle poslední krok smirný i budou následovati bezprostředně události mnohem ráznějšl.
Bolivarový Zoglie Monles jižní Amerika Bolívie Peru Argentina Mexiko Le Paz
16 article
Jubilejní dar čtvrtmilionu korun Ná- rodní jednotě pošumavské. Na jubilejní dar dále přispěli: Pan Ferdinan Horák, c. k soudce v Horažďovicích 2 K. Učitelské sbory: v Milčíně 3 K 50 h, obecné a měsťansk školy v Praze Bubnech 5 K, samostatné obecné chlap a pomocné školy v Bubnech 5 K, učitelský sbor divěi školy na Hrádku v Praze 5 K 50 bal., ředitelstv obecné a měšťanské školy chlapecké v Praze na Hrádku 10 K 50 h, obecné a měsťanské školy v Týně nad VIt. 4 K, pan Frant. Tichna, odbor učitel dive měšť. školy v Libochovicích 4 K, pan Václav Kubš říd. učitel v Újezdě pp. Trhanov 2 K, Společenstvo smišených živností v Mnichově Hradišti 3 K, učitel- ský sbor chlapecké školy v Táboře, na Nov. Městě 2 K 50 hal., Společenstvo čís. III. v Kolině 12 k 69 hal., Společenstvo živností stavebních ve Slaném 8 K 20 hal, odbor Národní jednoty pošumavské ve Zlivi 10 K, odbor Národní jednoty pošumavské v Hněvkovicích u Humpolce 5 K 44 h, odbor Národní jednoty pošumavské v Senožatech 6 K. v Žihobicích 53. K 40 h, pan Václav Jakubec, krupař v Jaroměři
Ferdinan František Kubš Jakubec Horažďovice Praha Bubno Bubno 5 Praha Libochovice 4 K Újezd Mnichov Hradiště 3 K Slaný Zliv Hněvkovice Humpolec Senožaty 6 Jaroměř chlapecký škola v Tábor
17 article
4 K 90 h, pan MUDr Jos Tengler, obvodní lékai v Třemošné na Plzeňsku (sbírka v obci) 55 K 20h, pan Václav Vodák, správce školy Ústřední Matice školské v Krousové 2, spolek »Pokrok« ve Sv. Ja- kubě 5 K 22 h, Společnost erbovních dam a pánů o fontány v Havkově u Brna 100 K, úřadníci c. k. okres. soudu v Nov Bydžově 9 K 40 h, učitelský sbor v Bo- rovanech u Budějovic 5 K, c. k. dozorci trastnice v Kartouzích 6 K 87 h, za píseň »Mlynář a jebo ditě«, p. řed. Salitrníkem přednesenou, vybráno v ho- stinci su Kohoušků« v Jindř. Hradci 6 K, žákyně II. třídy měšť školy v Chlumci nad Cidl. 2 K 40 h. Jednota samosprávných zřízenců obeeních a okres- ních v Praze II. 19 K 25 h, tělocvičná jednota Soko v Bradle, výtěžek sbírky při výletu do Bojanova 14 K 10 h, slečna Friedlendrova na Král. Vinohra- dech 10 K, pan Petr Vadlejeh, učitel s chotí v Zlaté Koruně 1 K, odbor Č. O. B. ve Slaném 5 K, Jednota českých střelců v Kralupech nad Vlt. za člony 5 k učitelský sbor v Horní Cerekvi 3 K. — Celkový vý těžek sbírky činí 64.074 K 28 hal.
MUDr Tengler Vodák Mlynář Kohoušek Jindřichův Friedlendrův Král Vadlejeh Třemošná Plzeňsko Krous Havkov Brno Nova Bydžov Bo rovany u Budějovice Kartouzy Hradec Chlumec nad Cidlina Praha Bojanov Č . O Slaný Kralupy nad Vltava Horní Cerekev
18 title
V Fraze, 14. července.
Fraga
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Neslýchanou šivanici protičeskou pro vedl tento týden severočeský krajinský tisk ně- mecký. V celé řadě časopisů těch uveřejněn je článek „o všeslovanské bance“; stať tato je do Čech importována z Německa a odvažujese útoků, jakých by nikde jinde netrpěli proti spo- řádaným občanům státním. Krátký smysl drzého okružního článku říšsko-německého, v severních Čechách umístěného, je: Čechové vynutili s loni pořádání všeslovanského sjezdu v Praze. aby na svoje národnostní účely vymámili zahra- niční peníze; proto také má býti založena vše- slovanská banka. Při této nizké kalumnii obsa- huje článek nejzlolajnější osočení Živnostenské banky. Stať končí výzvou, aby se předlitavšt Němei sjednotili na zdeptání českého rozmachu Úřady státní nechaly nekvalifikovaný ten plo německého záští bez povšimnutí. — Chebská přísaha. Dne 11. července roku 1897 byl Cheb jevištěm obrovské demonstrace 52 německých poslanců a mnoha tisíců vzbou řených Němců proti jazykové rovnoprávnost v království českém a proti ministerskému před- sedovi hr. Badenovi jako tvůrci jazykových na- řízení. Vláda tehdy zakázala jakoukoli schůzi v Chebu, Němei však okázale ignorovali zákaz, sjeli se v Chebu a po nesmírných demonstracích odjeli na havorskou půdu. Tam vyhlásili za svůj cíl sjednocení Rakouska s Německem a ve smy- slu tom zřízenou a půsebící vnitřní vládu v Před- litavsku. Takový je smysl chebské přísahy ně- mecké. Apel německo-radikálního poslance dra.
Čecho Němei Němec Baden Apel Čechy Německo Praha Cheb Rakousko živnostenský banka
20 article
Mühlwertha, aby byla i dále zachovávána, byl drubým zlatým hřebem nedělního sjezdu svazu Němců v Čechách, konaného v Aši, sjezdu, je bož prvním zlatým hřebem bylo účastenství ně meckého ministra krajana dra. Schreinera« Nyní. po řeči dra. Mühlwertha, tím lépe rozumíme vý- roku dra. Schreinera, že na sjezd přijel jako dlouholetý věrný přítel svazu Němců v Čechách a že na jeho schůzi náleží jako ochránce ná- rodních zájmů v radě koruny. Ministr dr. Sehrei- ner stotožnil se tak s chebskou přísahou i s proti- státní demonstrací zahraniční, tehdy provedenou při ní. Tento ministr nemohl nyní proti národu českému demonstrovati nápadněji, než demon stroval. Ašský sjezd příjel pozdravit také dráž- danský zástupce spolku pro udržování němectví za hranicemi. Byli tedy tentokráte zase pohro- madě Velkoněmci obojí: z říše Habsburků i Ble henzollernů, a přátelsky mezi nimi c. k. rakou- ský ministr. Obraz chebské přísahy byl skor celý ... — Z Holoubkova. (Projev.) O becní za- s tupitelstvo obce Holou b klo v a, v své řádné schůzi, konané dne 12. to mi, pro jevilo J. M. panu prof. dru. Bertlovi, rektoru vysokých škol technických v Praze, za mužné a vlastenectvím prodehnuté bájení práv českého vysokoškolského učení plné uznání a vřelé sym- patie. Fr. Wáclav, starosta.
Němec Schreiner Mühlwerth Sehrei profesor doktor Bertl František Wáclav Čechy Aš Holoubkov svaz Němec spolek pro udržování němectví vysoký škola technický v Praga
21 article
— Rodinné zprávy. Slečna Milada Burš kova, dcera městského okresního lékaře po MUDr J. Buršíka v Praze a pan Jaroslav Topič, pro kurista knihkupecké a nakladatelské firmy Fr. Topie v Praze slavili včera v chrámu sv. Vojtěcha sňatei manželský. — Slečna Mařička Kravákov dcera velkoobchodníka z Prostějova a pan prof. Ka- rel Zahálka z Křemešníku u Pelhřimova slavit budou sňatek svůj dne 17. července t. r. na Křeme- šníku. — Slečna Marie Kotrbáčkova slavil sňatek manželský s panem Karlem Pil ař et dne 26. června 1909 ve Lvově v Haliči. — Pan JUDr. Frant. Hodáč ml., kandidát advokacie v Brně, a pí. Ada Hodáčová roz. Gollova ozna mují svůj sňatek.
Milada J Buršík Topič svatý . Vojtěch Mařiček Kravákov profesor Zahálka Kotrbáčkův Karel Pila JUDr František Hodáč Hodáčová Gollův Praha Prostějov Ka Křemešník Pelhřimov Lvov Halič Brno Francie . Topie
22 article
— Pramoce. Pan JUC. František Jindra rodem z Dubí u Kostelce n. O., právní praktikun zemského soudu v Praze, bude dne 16. t. m o 3/41 hod. odpol. v malé aule vysokého učení Karlo Ferdinandova prohlášen doktorem věd právních státních. — Pan JUC. Akois Zimme r. právní prakhikant c. k. okr. soudu v Chrudimi, rod. z Hlin ska v Čecbách, bude ve čtvrtek dne 15. července l.r. o 1. hodině s poledne na českém vysokém učent Karlo-Ferdinandově v Praze doktorem veškerých práv veřejně prohlášen. — Pan JUC. J ano nl a vo Šo- kol, právní praktikant zemského trestního soudu v Praze, rodem z Prahy bude dne. 16. července o půl 1. hod. polední prohlášen veřejně doktorem práv. — Pan JÚC. Frant. Víc, rodem z Terezina byt v úterý dne 13. července t. r. o půl 1. hod. od- polední na c. k. české universitě Karlo-Ferdinandově za doktora práv veřejně problášen. — Pan JUe Emanue! Ducke ze Dvora Králové n. L., právní praktikant c. k. zemského soudu v Praze, byl dne 10. července t. r. na staroslavné c. k. české Karlo- Ferdinandově universitě za doktora veškerých práv veřejně prohlášen. — Pan Josef Sehnal, lékárník syn restäuratéra p. Josefa Selinala v lázních Bělo hradě byt dne 26. m. m. na přírodovědecké fakultě university v Paříži prohlášen doktorem.
JUC František Jindra František Terezin JU Sehnal Selinal Dubí Kostelec můj Praha Chrudim Ferdinandov Dvůr Králové Paříž vysoký učený Karla Ferdinandov Akois Zimme univerzita Karla lázeň Běla fakulta univerzita KarlaFerdinandův KarlaFerdinandův univerzita
23 article
— Z české techniky. Inženýr p. Frt. Urban z Kadlína podrobil se dne 9. t. m. druhé státní zkoušce z odboru staveb. inženýrství a uznán byí způsobilým s vyznamenáním. — Osobní z moravské pošty. Jmenováni Byli poštovní asistent Jos. Fischer v Bílsku poštovnín oficiálem, poštmistry L tř. 4. stupně poštmistři II. t 1. stupně Václav Scheindl v Žilošicích, Úsvald Mich ve Studené, Albín Körner v Čechach u Olomouce. Ludvík Gerbel v Lukách. Vrchnímu poštovnímu kon- troloru Flor. Kašlíkovi uděleno bylo místo poštov- ního správce v Prostějově, pošťovnímu adjunkuu Štěpánu Duškovi v Rožnově místo poštovního expe- dienta v Osvětímanech a pošt. pomocníku Jakubu Hanzlíkovi v Brodku místo pošt. expedienta ve Velke Lhotě. — Z kruhů lékařských. Pan prof. MUDr. Karel Švehla dlíti bude od 15. července mimo Prahu. — Pan MUDr. Bedřich Honzák, primář a operatén v Hradci Králové odjlždí 16. t. m. na dovolenou. — Odborný ženský lékař pan MUDr. Bohuslav No vý nebude do 25. t. m. ordinovati. — Úmrti. Pan Jan Chour, c. k. notář, zemře v pondělí ve věku 79 roků. Pohřeb koná se dnes o 144. hod. z domu smutku v Brandýse n. L. na tamní hřbitov. — V Písku zemřela dne 9. t. m. sl Mařenka Kovářova, pěstounka na mateřské škole v Plzni v. v.
Urban Fischer Scheindl Albín Körner Gerbel Kašlík Dušek Hanzlík profesor MUDr Švehla Honzák Bohuslav no Chour Mařenka Kadlín Jos Bílsko Žilošice Studená Čechach Olomouc Prostějov Rožnov Osvětímany Brodek Velke Lhota Praha Hradec Králové Brandýs Písek Kovářov Plzeň L třída Úsvald Mich Flore
24 article
— Pohřeb p. MUDra. Benjamína Čumpelika. někdejšího ředitele zemského ústavu pro choromysl- né v Praze, konal se včera o 4. hod. odpolední z ko- stela u Dominikánů v Husově třídě. Pohřebních ob- řadů, při nichž „Kytara“ zapěla smuteční skladby zúčastnili se zejména: rektor české university Karlo- Ferdinandovy prof. dr. Heyrovský, děkan lékařské fakulty prof. dr. Chodounský, president lékařské komory pro král. české prol. dr. Heveroch, v zastou- pení Ústřední jednoty českých lékuřů primář dr Semerád, dále soudní lékař prof. dr. Slavík, námě- stek starosty měst pražských J. Jirousek, ředitel zemského ústavu pro choromyslné dr. Hellich, ře ditel nalezince dvorní rada dr. Dvořák, primář dr Stránský, cís. r. dr. Semmer, stav. rada Vlček, prof dr. Scherer, prof. dr. Haškovec, prof. dr. Houdek dvorní rada dr. Pelz, zdravotní rada dr. Záhoř, pří- sedící zemského výboru Žďárský, ředitel ústavu pro choromyslné v Bohnicích dr. Hraše, prof. dr. Kufí- ner, rada zem, výboru Mareš, cís. r. dr. Ježek, dvor. rada prof. dr. Vrba, zdrávotní inspektor dr. Tichý prof. dr. Epstein, ředitel ústavu pro choromy slne dr. Šmejkal z Horních Beřkovic, okresní. lékař dr Frus, za Spolek českých lékařů dr. Riegel, vicesekre- táři JUDr. Safrinek a MUDr. Tille. iolitel ústá vu pn
Mudra Čumpelik Ferdinandův profesor doktor Heyrovský Chodounská Heveroch Semerád Slavík J Jirousek Hellich Dvořák Stránský Semmer Scherer Haškovec Houdek Pelz Záhoř Žďárský Hraše Kufí Mareš Ježek Vrba Epstein Šmejkal Frus Riegel JUDr Safrinek Till Praha Husův třída Bohnice Horní Beřkovice český univerzita Karla děkan lékařský fakulta lékařský komora pro král spolek český lékař
25 article
Jchoromyslně v Kosmonosech dr. Ullrich, primář té- hož ústavu dr. Hess a j., dále opatrovníci a opatrov- nice ústavu choromyslných. Po obřadech byla rake snesena do čtyřspřežního pohřebního vozu, za nímž ubírali se dva pedelové, zástupcové české univer- sity a ostatní smuteční hosté. Průvod pohřební, za- hájený věncovým vozem, ubíral se Perštýnem, Fer- dinandovou třídou na Václavské náměstí, odkudž po opětném výkropu tělesné ostatky zesnulého byly od- vezeny na hřbilov olšanský. K rakvi zvěčnělého kromě četných jiných drahocenných věnců byl polo- žen také věnec od král. hlav. města Prahy, v jehož zastupitelstvu dr. Čumpelík byl po jedno tříletí od 1. 1890—1893 za druhý sbor novoměstský. Rodině zesnulého zaslal starosta p. dr. K. Groš jměnem presidia rady městské soustrastný projev. — Velká Praha — usnula. Píše se nám z Trojet Tak slibně zahájená akce připojovací dostala se do mrtvého stadia — a neděje se nic! Obce, ze jména menší, ke sloučení s Prahou dobrovolně s přihlásivší, těžce jsou nekonečným vyjedná- váním na rozvoji svém poškozovány a ničeny.
doktor Ullrich Hess Čumpelík K Groš Kosmonosy Perštýn Václavský náměstí Olšanský Praha Velká Praha Fery
26 article
Tak zejména obec třojsko podhořská, budoucí čivrt vil a domků rodinných, již rok usiluje o pouhé pode- psání dne 14. Října 1908 dojednané a obou- stranně přijaté amlouvy připojovací, ale vzdor urgencím nemůže se dočkati jejího schválení a zaslání. Dle návrbu měst. radního p. JUDra. Karla Píka v komisi pro připojení předměstí 13. května 1909, jednomyslně usneseno, ihned vyjednávati se všemi obcemi ku Praze přiléhajícími a dosud ne- připojenými, a sice s každou jednotlivě, o podmí- kách připojení, tak aby věc do podzimku pre- zasedání sněmu zem. byla připravena Budou-li však práce ku připojení směřující dosa- vadním krokem pokračovati, nebuďe věc a n za 10 roků skončens, tím méně do podzimníh zasedání sněmu roku hetošního připravena, Jak se dovídáme, vyšle občanstvo a poplatnictvo obee trojsko podhořské deputaci k p. starostovi dru. Grošovi se žádostí o uspíšení praci připojovacích — zejména přijetí návrhu smlouvy připojovací v nejbližší schů i městské rady a jeho předložení sboru obec. starších král. hl. města Prahy ke schválení, aby obec naše konečně jistoty nabyla, zda s kdy bude připoje nal = Beská akademie vypisuje z fondu Julis
Píka Groš Praha obec . starý král Beský akademie
27 article
Zeyera novou soutěž a to na rok 1909-10 se lhů- tou podaci do 31, října 1909. Výnos z fondu určeu jest v prvé řadě ku prvolnímu vydání spisů (z obor poesie, dramatu a prosy) mladých spisovatelů-bele- tristů vynikajícího nadání, jichž díla (rukopisy) k publikaci přijatá, honorována budou dle normy v Č. akademii obvyklě a vydána nákladem téhož fondu Na výhodách fondu účastni mohou býti i ti mlad spisovatelé, kteří z jedné z uvedených tří kategori belletrie, po případě některý spis již publikovati. avšak s dílem jiné z uvedených kátegorií poprv hodlají vystoupiti na veřejnost. Poněvadž dle radu tondu volí do poroty IV. třída Č. akademie jednoho ze svých členů a soutěžící druhého člena (ze spiso- vatelů nesoutěžících), kteří společně vol“ třetiho, jes anonymita při soutěži nepřípustna. Kdo by oznámi při podání svůj spis pseudonymem, udati musí zá- roveň své vlastní jméno. Kazdy soutěžicí připojž ta- ké prohlášení, že v oboru, z něhož práci podává nebyl dosud ničelio samoslatně v knize publikoval Výsledek soufěže prohlášen bude denními. listyv den narozenin Julia Zeyera: 26. dubna 1910. Všechna bližší ustanovení pojata jsou do řádu tondu, jejž na požádání vydá kancelář Č. akademie v Praze (Mlu- seum).
Zeyer Kazda Č . akademie obvykl Č . akademie Praha
28 article
— K obeením volbám v Král. Polí. Z Brna (Pov. zpr.) Obecní volby v Králově Poli dnešním dnem, kdy volit I. sbor, byly skončeny. Včeraa předevčírem volil sbor II. kde prošla kandidátní li- stina lidové strany pokrokové, která dosáhla až 14 hlasů, kdežto protikandidáti kolem 50 hlasů. Ve I sboru zvoleno bylo sedm sočiálních demokrntů a t kandidáti měšťanských stran. ačkoliv za dosavadních okolnosti a při trochu čilejší agitaci mohly občanské strany III. sbor uhájiti. Nejvíce budl nyní zájem. kdo z nově zvoleného výboru bude zvolen starostou města Králova Pole, na Brněnsku pro náso velmi dů- ležité posice jak v ohledu národním, tak i hospo- dářském.
Král Brno Králov Brněnsko
29 article
— Zsmský výbor král. českého projednal v se- zení, včera konaném, za předsednictví nejv. mar- šálka zemského Ferd. prince Lobkovice ladu zále- žitostí, o nichž vydána byla oficiální zpráva, z nia vyjímáme: Z referátu přís. dra. Wer unské ho Vyřízena řada záležitostí silničních a meliomčních — Z roferátu přís. z. v. Zďárského: Vyřízena řada záležitosti, týkajících se zemských ústavů zdra- votních. — Z referátu náhr. přís. z. v. Němce: Na stížnost Okresní hospodkřské záložny v Nové Pace že okresní výbor tamější překročil meze své dozorčí působnosti, usneseno sděliti ředitelství záložny, že zemský výbor neshledal, že by okresní výbor meze ty byl překročil. Poněvadž c. k. správní soud na stížnost Kateřiny Loukotové, týkající se stavby do- mu na staveništi domu čp. 333—I. v Praze, zrušil rozhodnutí zemského výboru, vydáno ve smyslu ná- lezu správního soudu ve věci té rozhodnutí nové. Z referátu náhr. přís. z. v. dra. Pinkasa: Resoluci II. sjezdu českých měst, kterou se žádá zavedení zvláštní dávky komunální z pozůstalostí, usneseno sděliti c. k. vládě s podotknutím, že zemský výbon kloní se k názoru, že zdanění pozůstalostí k účelům komunálním by bylo vhodným prostředkem k sn- naci financí obecních, že však předem žádá, aby c. k. vláda sdělila mu, jaké zásadní stanovisko v otázce té zaujímá. Podání stálého výboru Svazu českých měst, jímž žádá se o ochranu obecních fi- nancí v případě zamýšleného zvýšení státní daně z piva, usneseno sděliti c. k. vládě se žádostí, aby na zájmy městských obcí v oboru tom vzala náležitý zřetel. Usneseno sdělití c. k. místodržitelství, že zem- ský výbor se přimlouvá za povýšení městyse Hor- ního Jelení na město. Zamítnuty byly stížnosti: Ji- řího Mahala a soudr. ve Vruticích o užívání obec. statku, Ed. Krausa a soudr. v Hradišti o účtech obce
Lobkovic Němec Loukota Nová Paka Praha Vrutice Hradiště Zsmský výbor král zemský výbor svaz český město
30 article
Hradiště za 1904——1906, Václava Jirkovského, sta- rosty v Přestavlkách, o pořádkové pokutě jemu ulo- žené, Ferd. Rosola a soudr. ve Voticích o darování obecních pozemků tělocvičné jednotě „Sokol““. Vy- hověno stížnosteme Joseta Wagnera v Čejticích o zři- zení osadního zastupitelstva v Čejticích, obce Dubce o odprodeji obecního pozemku a obce Bukovinyo rozpočtu obecním pro r. 1909. Na vědomí vzat nález správního soudu, jímž zamítnuta stížnost Jana Dla- bače ve Vinci o obecních přirážkách. K četným stlž- nostem vydáno rozhodnutí, jímž upraveno bylo uží- vání obecního statku v Lánech. Schváleny výpočty pro slosování 4% melioračních a komunálních úpisů zemské banky ke dni 2. srpna 1909. — Ke zprávě našeho večerního vydání o včerejším sezení zem- ského výboru píše se nám, že zemský výbor nesdělil městské radě, že nutno zachovati románská sklepení na staveništi bývi domu čp. 128—I., neboť zem- skému výboru bylo úřadně oznámeno, že sklepen jsou již zbořena. Zemský výbor však sděhil nyní obci, že obtíže, které se objevují, mají-li býtí uše- třeny vzácné památky, nemohou býti příčinou, sby zachovány nebyly. — V předvečer národního sválku franconzského uspořádal v úlerý neúnavný organisátor styků česko- francouzských p. dr. Em. z Cenkova v hotelu u černého koně« „slavnostní večírek. Byla to skromná, ale srdečná manifestace česko francouzská. již se zúčastnilí kromě gener. konsula francouzského p. Colomiěsa a jeho náměstka p. dra. Saint- Maria četní členové obec. zastupitelstva, literátia mnohé osobnosti, známé svými sympatiemi k fean- couzsko-českým stykům. Pan dr. z Cenko v a pr
Jirkovský Rosol Joset Wagner Dubec Dl doktor em Cenkův Cenko Hradiště Přestavlky Votice Lány SaintMarius Sokol zemský banka