2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
15. července 1909. Číslo 193.
4
article
vati nároky pretendenta prínce Zilla, jenž ted
ve Vídni prodlává a jenž osvědčil se býti
anglofilem. Zill jest nejstarším synem někdej
šího šacha Nasr-Edina, byl své doby vyloučen
z posloupnosti na trůn proto, že matka je h
byla pouze perskou selkou.
Čtenáře naše bude zajímati zajisté i ně
kolik črt o městu, v němž odehrávají se dnee
světodějné události.
Teheran, hlavní a sídelní město Persie,
rozkládá se uprostřed vzdělané a dobře zavod-
ňované náhorní planiny ve výši 1132 m., 85
km. od Kaspického moře, 620 km. od zálivu
Perského, na jižním úpatí Elburzu, jehož nej-
vyšší vrchol Demávend leskne se ve vzdálenosti
70 km. od Teheranu. Město mající v obvodě
30 km., obklopeno jest mohutnou hradbou,
místy pobořenou, před níž táhne se široký pří-
kop. Bezpečnější však ochranou Teheranu je pás
pevnůstek zbudovaných po evropsku. Do měst
vcházl se šesti ozdobnými branami, z nichž nej-
krásnější Chemránská okrášlena je různobarev-
nými dlaždícemi s mossikou Ale vnitřsk města
je málo vábný. Bydliť chudina v domech z
hliny. Život soustřeďuje se v bazárech, z nichž
některé náleží k' největším v Orientě vůbec.
Zill
Nasr
Edina
Teheran
Vídeň
Persie
kaspický moře
km
5
article
Z četných mešit vyniká pouze Mesdžid Šáh, nle
nejkrásnější budovou je šáhova residence v pev-
nosti (Ark) uzavírajíci paláce všech předních
úřadníkův a hodnostů šáhových a »Královskou
kolej«, kde dostává se žákům veškorého zadpa-
tření a vyučování od evropských učitelů. Vlastní
palác »Chams el Amara, palác slunce«, skládá
se z rozsáhlých budov, nádherných zahrad okrá-
šlených vodotrysky, umělými jezírky, kiosky
lázněmi. Nejkrásnější čásť jeho obývá harem;
audienční síň je pravým museem skvostůva
pokladů, v trůnním sále pak skví se zlatý trůn
ozdobený rubíny a diamanty, takže se odhaduje
na 70 mil. K, a j. v. Evropská čtvrť zabírá
severní část města, obsahující vyslanectví, kato-
liekou školu, armenský a presbyteriální kostel,
nemocnici atd. Počet Evrépanů nepřesshuje 200
hlav. Nehledě k 3000 židův a asi 5000 Armenů
jest obyvatelstvo Teheranu výhradně perské
šiitské; počet jeho odhaduje se kol 200.000
duší, ale kolisá podle roční doby! Počátkem léta
totiž skoro třetina Teheránců se dvorem stěhuje
se do blízkých hor na severu, kde jsou četné
zámky šáha a princů (nejkrásnější je Kasr-i-
Kadžár), a letní sídla vyslancův, anglickéhov
Teheránec
Kadžár
blízký hora
Cham elektrický Amaro
Armeno
6
article
Gulhaku, ruského v Zargandě, francouzského
v Tedžrichu. Na jih od Teheranu je důležité
město Sáh-Abd-ul-Azim, spojené 6 km. dlouhou
úzkokolejnou trati s Teheranem. V mešitě uklá-
dají se těla příslušníků královské rodiny. Prd-
mysl Teheranu, neliledě k luxusním předmětům.
neni vyvinut, nieměně přizmivá poloha obchodní
dala vznik čilému styku s Reštem, Hamadánem,
Mešhedem, Kašánem a Ispahánem. Rozkve
města spadá do století nedávno minulých. Te-
prve když sem r. 1788 kadžarská dynastis pře-
nesla své sídlo, Teheran počal ponenáhlu vzrů
stati; ještě r. 1797 Olivier odhaduje obyvatel-
stvo na 15.000 hlav:
Z Petrohradu, 14. července. (Zvlášun
telegr. »Nár. Listů«.) Sifak dar se pro
hlásil za šacha. Plnkoveík Lijakov
brání se udatně se svou brigádou
Šach uprehl. Okamžité vyslání
nových ruských vojsk nutné.
z Teháranu, 14. července. (K. k.) Pr
vtrhnuti revolucidnářů do Teheranu byla na
podnět diplomatického úřadu rakouskol uherského
učiěna náležitá opatření na ochranu ra-
koluskokuherské osadiy.
Z Teheranu, 14. července. (K. k.) Sipahdar
a Sardar Asad zaslali anglickému a ruskému
diplomatickému zástupci tolo poselství.: Přes to,
že na domě plukovníka Ljacho v
vlaje ruská vlajka, jsou nacionalisté nuceni na
tento dům stříleti, protože nalézají se tam
kozáci.
Abd
Teheran
Ispahán
Asad
Gulhako
Zarganda
Sáh
Azim
Hamadán
Mešhed
Petrohrad
Teheran
Teheran
Kašán
km
Teháran
7
article
Šachovo vojsko snaží se — jak se sdě-
luje — vniknouli do Teheranu ze severu.
Z Teheranu, 14. července. (K. k.) Na-
cilonabustům podařilo se za boje, vedeného
s kozáky neustále od včerejška a po celou noe.
obsaditi zahradu, ležicí u domu plukovníka Lja-
chova, tam jsou však vystaveni střelbě pěchoty
a dělostřelectva.
t zn
Z Vídně, 14. července. Telegrafujese
z Teheranu: Krátee před nastoupením tmy
počal boj před parlamentním ná
městím opět.
Na mnohých náměstích a veřejných budo-
vách vlály prapory volnosti. Nacionabisté vztýčil
vládní prapor také nad parlamentem. Všichn
revolucionáři si počínají velice zdvořile vůči
Evropanům
Nadšení obyvatelstva pro r
voluci jest nepopsateln é.
Od 3. hod. ranní se neu s tále
střílí. Revolucionáři bojují se zou-
falou odvahou proti kozákům a per-
ským vojskům. Musi ustupovati
avšak na druhé straně opět útol či
Ustavičně zní rány dělové.
Počet mrtvých a poraněných jest
velký. Rány třaskají po celou noc. Ke 4. ho-
dině ranní nastalu malá přestávka.
Z Londýna, 14. července. Ve zdejšíeh
vládních kruzích považuje se posta-
vení šacha Mohameda Ali za úplně
ztracené. Ani Rusko, ani Anglie
nečiní nic, aby jej udrželo na trůnu. Stran
ruské okupace severní Persie nepanuji z de
pražádné obavy.
Z Londýna, 14. července. Ruská okupaee
severní Peraie se zde posuzuje úplně klidně
neboť vláda má v ruce závazné prohlášení ruské
vlády, dle něhož obsazení různých míst v Persi
se označuje jako přechodné opatření bezpeč-
nostní, jež bude odvoláno, jakmile bude možno
O výsledku zavedení ústavy se vyslovují ve
směrodatných anglických kruzích velmi skepticky-
Považuje se za nutné rychlé a pronikavé, pro-
vedení reforem, pokud se týče celé ústavy
V tom se vidl jediný prostředek konsolidován
Persie-
Šachův
Evropan
Mohamed Al
Teheran
Lja
Vídeň
Londýn
Rusko
Anglie
Persie
8
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 14. července. (Nový volebn
řád pro Dalmacii.) Zemský výbor dalmat-
ský vypracoval svým časem osnovu nového vo-
lebního řádu pro sněm dalmatský ale vypraco-
val ji úplně samostatně, takže v Dalmacii bylo
by všeobecné volební právo i pro sněm, čemuž
se však vídeňská vláda vzpírá. Vláda žádá, aby
se i v Dalmacii, jako ve všech ostatních korun-
ních zemích, zachovaly staré volební kuriea
přidala se k nim nová, buď všeobecná, nebo
kurie vyděděných. Proto také vláda, když jí
osnova dalmatského zemského výboru byla
přodložena, schválení odepřela. Orgán poslance
P. Prodana, „Hrv. Kruna“, dovídá se nyní, že
předseda dalmatského sněmu, dr. Ivčevič,
na zpáteční cestě z Karlových Varů zastaví se
ve Vídni a tam si v ministerstvě vnitra vyžáda
informace, jaké změny v osnově volebního řádu
vláda si přeje, aby konečně i Dalmacie obdržela
shno
moderní sněmovní volební řád.
V Praze, 14. července. (Konee polisk
unie demokratické.) Po všeobeenýeh
říšských volbách r. 1907 krakovští demokrate
uzavřeli s národními demokraty (všepoláky
úmluvu, vstoupivše s nimi v politickou jednotu.
P Prodan
Hrv
Kruna
doktor
Ivčevič
Praha
Dalmacie
Karlová Vary
Vídeň
unie demokratický
9
article
Jednota demokratická byla valně otřesena již
loňskými sněmovními volbami v Haliči, při nich
národní demokraté, vedení prof. Glabiňským,
pranic se neohlíželi na své spojence ve vídeň
ském polském kole a stavěli klídně své všepolské
kandidáty proti kandidátům krakovských demo-
kratů. Ale přes to „unie demokratická“ trvala
aspoň formálně dále. Teprve po letošních dopl-
ňovacích říšských volbách v městské skupině
samborské, v níž Vsepoláci zuřivě agitovali prot
krakovskému kandidátu, dru. Doboszyňskémua
provedli v užší volbě zvolení svého kandidáta.
hr. Skarbka, „unie demoltratická“ rozvázáne
i formálně. Výkonný výbor krakovské demokra
tické strany měl v neděli schůzi, jíž se za před
sednictva dra. Bandrowského účastnili i přes
polní členové strany. Po delší rozpravě přijato
usnesení: „Strana národně-demokratická zpře-
trhala svým jednáním v době voleb v okrese
samborském beztoho již slabý svazek se stranou
polských (krakovských) demokratů, spojenýeh
s ní v „unii demokratické“. Výkonný výbor pol-
ských demokratů odvódí z tohofo faktu politické
důsledky.
Ze Lvova, 12. července. (Reč pr of. Če-
lakovského nad hrobem Badeno
vým.) Nad rakví bývalého ministerského před-
sedy, hr. Kazimíra Badena v Husku, promluvil
jménem zemsk. výboru haličského dr. Plilat
zástupce maršálkův posl. German, po něm
zástupce českého národa prof. Jaromir Čela-
kovský, za universitu krakovskou dr. Mo-
rawski, za universitu Ivovskou prof. Mare
a jménem Malorusů haličských býv. říšský po-
slanec, prof. Barvinský. Prof. Čelakovský
pravil v podstatě:
profesor
Glabiňský
Doboszyňskému
Bandrowski
Baden
Huska
doktor
Plilat
German
Jaromir
Malorus
Barvinský
Čelakovský
Halič
Lvov
Mar
unie demokratický
polo
10
article
Nebylo by správné a spravedlivé, kdyby př
télo pro celou polskou společnost smutné příleži
tosti nepzval se také hlas český. My, nynějsí
čeští póslanci na radé říšské, se srdcem plným
vděčnosli a uznání, položili jsme věnec na r
kev, kryjíci ostatky vynikajícího polského vla
stence a státníka hr. Kaz. Badena. Náleželt ze-
snulý k oněm nečetným rakouským státníkům
kteři viděli rakouskou státní ideu v zabezpečen
spravedlnosti a rovnoprávnosti všech národů to-
hoto státu, aby mohli v pokoji žíti pod jednou
střechou. Proto jest náše srdce plho uznání
vděčnosti, neboť zvěčnělý byl vzáchým přítelen
českého národa, jemuž chtěl dopomoci, aby ve
své vlastní otčině nabyl rovněho práva. Jsa pře-
svědčen o spravedlností našich požadavků, ne-
váhal vydati v šane svůj život v obraně našich
práv. Český národ nikdy nezapomene, co pro
učinil tento zesnulý státník. Jeho jméno bude
na vždy zapsáno zlatými písmeny v českých
dějinách vedle jmen jiných spravedlivých ra-
kouských státníků, zvláště vedle jména hraběte
Baden
11
article
Hohenwartha. Souhlase s vysloveným zde již
uznáním zásluh zvěčnělého, pokládám za svou
povinnost nad tímto olevřeným hrobem výslovně
problásiti, že ani zvěčnělý, ani my jsme nechtěii
a nikdy nebudeme chtti učinit někomu křivdu,
zkracovat něčí právo, potižiti někoho nebo jej
zahubit. Idea hr. Badena, postaviti český národ
na roveň s polským a německým, nevzala za
své ani jeho pádem, ani jeho smrtí. Přijdou
po něm jiní, kteří vynesou zas na povrch to, oč
se on snažil. Kdo tolik zahořel pro pravdu, kdo
bojoval za právo a spravedinost, jest velik, byt
nezvítězil. Hr. Badení! Když jsi opouštěl. Vídeň.
kde ti neporozuměli a vrátil jsi se do svého
Buska, provázel tě soucit, láska a nehynoucí
vděčnost českého národa. Dnes, kdy tvé ostatky
budou odevzdány do lůna otcovské země, kterou
jsi tolik miloval, loučím se s tebou jménem če-
ského národa a slíbuju slavně, že tvoje jasná
památka nepřestane žíti v českých myslích
srdcích. Sláva tobě a věčná pamět!
Hohenwarth
Baden
Badení
Hradec
Vídeň
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
A. I. Gučkov o činnosti okťabristů.
Část členů ruské dumy a sovětu zajela
z Londýna do Paříže, aby navázala styky také
s politiky francouzskými. Mimo jiné zajel si de
Paříže také vůdce ruských okťabristů, A. I. Gu-
čkov. Na žádost novinářů vysvětlili v hlavních
rysech program a činnost této strany, která má
rozhodující slovo v třetí dumě. „Zlepšilí jsme
již — pravil — postavení našich rolníků, osvo-
bodivše je z pout „miru“ a davše jim možnost,
státi se samostatnými, osobními vlastníky půdy,
rozhodujícími o svých obecných potřebách zcela
samostatně. Postarali jsme se o zabezpečení
dělníků v případě nemoci, zdokonalujeme zem-
stvo a staráme se všemožně, abychom vzbudií
zájem lidu pro místní samosprávu. Konečně
praeujeme na díle veledůležitém: na reformě
närodního školství! Za čtyři, za pět let Rusko
bude pokryto sítí škol, jež budou šířiti moderní
vzdělání mezi nejvíce zanedbanou částí našeho
národa. Všechny tyto reformy mohou se ovšem
prováděti jen postupně, krok za krokem. Ale
jdou pevně k eíli, kterým jest příprava Rusk
k nejširší samosprávě.
Byv otázán, jak pohlíží na rozřošení bo-
senské otázky, A. I. Gučkov pravil: Pro-
žili jsme eity, jako po rozhodné porážce. Takové
asi city, jako po válce rusko-japonské. Mírni
řečeno, Německo se u nás nestalo po-
pulárným. S tím větší radostí chápeme se
nyní příležitosti, abychom pobyli několik dni
v Paříži. Úspěch naší návštěvy v Anglii ukazuje,
že není lepšího prostředku na sblížení dvou
států, než osobní styky jejich politiků.
I Gučkov
Gučkov
Londýn
Paříž
Rusko
Německo
Anglie
13
article
Spřátelení Rumunů se Srby.
V neděli přibylo do Bělehradu na 300 hostů
z Rumunska. Na přístavišti vítaly je deputace
několika politiekých klubů a zástupy lidu s hud-
bou královské gardy. Srbská hudba hrála ru-
munskou hymnu a rumunské hudba zahrála na
to srbskou hymnu. Na uvítací řeč odpověděl
jménem Rumunů senátor Proruscano. Pra-
vil, že Rumuni nepřišli do Běléhradu jako vy-
slanci rumunské vlády, nýbrž jako zástupci ru-
munského národa a chtějí tím projeviti lásku
rumunskému lidu k srbskýmsbratřím. Rumunský
národ chce žíti v přátelství s národem srbským
a je hotov bojovati do poslední kapky krve
proti společnému nepříteli. Srbové
ve svém junáckém zápase s Rakousko-Uherskem
mohou spoléhati na sympatie všeho vzdělaného
světa. Rečník zakončil svá slova vyzváním, aby
se uzavřel svazek srbsko-rumun-
ský jako základbudoucí federace.
V srbských politických kruzích připisuje se
rumunské návštěvě značný význam, poněvadz
se v ní spatřuje demonstrace proti schůzce arci-
knížete Františka Ferdinanda s rumunským krá-
lem Karlem v Sinaji.
Rumun
Srba
Proruscano
Rečník
František Ferdinand
Karel
Bělehrad
Rumunsko
RakouskoUhersko
Sinaj
14
article
Přehlídka vojska v Longchampsu.
Přehlídka vojska v Longchampsu.
Jako každoročně, koná se dnes velká pro-
hlídka vojska v Longchampsu u Paříže, v níž
vrebolí okázalosti národního svátku francouz-
ského. Tentokráte byla učiněna neobyčejná
bezpečhostní opatřen. Ministerstvo války ob-
mezilo velmi počet pozvání. Pouze tribuny
budou obsazeny. Trávník závodnjcký, na němž
se vždy o výročí , zkázy Bastily tísnily
nesmírné davy, bude uzavřen, čímž bude
zamezeno royalistické mládeži, zvnne
seamelots du Roi« provedení velkých demon
straci, jimiž obyčejně royalisté provázejí vojen-
ské přehlídky. Za přeblídky bude manevrovat
nad polem řiditelný balon »Ville de Naney«.
rolamln
n Opětné bouřa v Marokku.
o O zmateíeh a anarchii v Marokku dochá-
zejí povážlivé zprávy. Zdá se, že sultán Mu-
bej Hafid není mužem silné ruky, jenž by
dovedl uvésti klid a pořádek do rozhárané
země. O vítězném postupu vůdee vzbouřenců
Roghiho se oznamuje přes Madrid, že vnikl
v čele svých Kabylů do Fezu a město vy
plenil. Mnoho obchodníků prehlo do Maki-
nesu. Povstalci obsadili prý palác sultá-
nův, o jehož osudu není nic známo.
Z Londýna se oznamuje, že v Colomb
Buharu na hranici slžírsko-marocké byli tři
Franeouzí z abiti marockou bandou a olou-
peni o značné obnosy. Kromě toho zmocnili s
lupíči 13 kusů dobytka. V celém jižním Oranu
vzbudil smělý útok marockých lupičů velké ro-
zechvění.
Ville
Naney
O zmateíeh
Hafid
Kabyl
Paříž
Bastila
Maroko
Madrid
Londýn
Oran
15
article
Válka v Jižní Americe na obzoru
Situace v Jižní Americe se dle posledníe
zpráv ješťě více zhoršila. Není vyloučeno, že
dojde skutečně k válce mezi Bolivií a Peru a
snad i — Argentinou. Ovšem k jedné z těch
válek spíše operetních, jichž jevištěm Jižní Ame-
vika častěji jest a kteréž kromě někdejších ob-
divuhodných bojův Bolivarových za svobodu
odbojův Mexiku proti eizím vetřelcům celkem
nie neměnily na chodu dějin světových. Nejen
lid, nýbrž nyní in v láda bolivijská d odepřela
uznati smírčí výrok Argantiny. To pokládáno
jest v Peru skorem jako již přímá výpověd
války. Nepokoje v hlavním městě Bolivie trvají
dále a Peruvané počínají houfně zemi opouštšti.
Vyslanci argentinský a peruvanský očekávají po-
sledníninstrukce vlád svých. Peruvanská vláda
podá v nejbližších hodinách protest proli násil-
nostem v La Pazu a od výsledku jeho učiní
závislým další své rozhodnutí. Vojsko dnes vý-
tržníkům brání, ale soudí se, že na konec spojí
se samo s lidem. Tento žádá i propuštění
finančního ministra Zoglie. President Monles
navštívil včera argentinského vyslance a vyslovil
mu politování nad událostmi. Dle všeho jest to
sle poslední krok smirný i budou následovati
bezprostředně události mnohem ráznějšl.
Bolivarový
Zoglie
Monles
jižní Amerika
Bolívie
Peru
Argentina
Mexiko
Le Paz
16
article
Jubilejní dar čtvrtmilionu korun Ná-
rodní jednotě pošumavské.
Na jubilejní dar dále přispěli: Pan Ferdinan
Horák, c. k soudce v Horažďovicích 2 K. Učitelské
sbory: v Milčíně 3 K 50 h, obecné a měsťansk
školy v Praze Bubnech 5 K, samostatné obecné chlap
a pomocné školy v Bubnech 5 K, učitelský sbor divěi
školy na Hrádku v Praze 5 K 50 bal., ředitelstv
obecné a měšťanské školy chlapecké v Praze na
Hrádku 10 K 50 h, obecné a měsťanské školy v Týně
nad VIt. 4 K, pan Frant. Tichna, odbor učitel dive
měšť. školy v Libochovicích 4 K, pan Václav Kubš
říd. učitel v Újezdě pp. Trhanov 2 K, Společenstvo
smišených živností v Mnichově Hradišti 3 K, učitel-
ský sbor chlapecké školy v Táboře, na Nov. Městě
2 K 50 hal., Společenstvo čís. III. v Kolině 12 k
69 hal., Společenstvo živností stavebních ve Slaném
8 K 20 hal, odbor Národní jednoty pošumavské ve
Zlivi 10 K, odbor Národní jednoty pošumavské
v Hněvkovicích u Humpolce 5 K 44 h, odbor Národní
jednoty pošumavské v Senožatech 6 K. v Žihobicích
53. K 40 h, pan Václav Jakubec, krupař v Jaroměři
Ferdinan
František
Kubš
Jakubec
Horažďovice
Praha Bubno
Bubno 5
Praha
Libochovice 4 K
Újezd
Mnichov Hradiště 3 K
Slaný
Zliv
Hněvkovice
Humpolec
Senožaty 6
Jaroměř
chlapecký škola v Tábor
17
article
4 K 90 h, pan MUDr Jos Tengler, obvodní lékai
v Třemošné na Plzeňsku (sbírka v obci) 55 K 20h,
pan Václav Vodák, správce školy Ústřední Matice
školské v Krousové 2, spolek »Pokrok« ve Sv. Ja-
kubě 5 K 22 h, Společnost erbovních dam a pánů o
fontány v Havkově u Brna 100 K, úřadníci c. k. okres.
soudu v Nov Bydžově 9 K 40 h, učitelský sbor v Bo-
rovanech u Budějovic 5 K, c. k. dozorci trastnice
v Kartouzích 6 K 87 h, za píseň »Mlynář a jebo
ditě«, p. řed. Salitrníkem přednesenou, vybráno v ho-
stinci su Kohoušků« v Jindř. Hradci 6 K, žákyně
II. třídy měšť školy v Chlumci nad Cidl. 2 K 40 h.
Jednota samosprávných zřízenců obeeních a okres-
ních v Praze II. 19 K 25 h, tělocvičná jednota Soko
v Bradle, výtěžek sbírky při výletu do Bojanova
14 K 10 h, slečna Friedlendrova na Král. Vinohra-
dech 10 K, pan Petr Vadlejeh, učitel s chotí v Zlaté
Koruně 1 K, odbor Č. O. B. ve Slaném 5 K, Jednota
českých střelců v Kralupech nad Vlt. za člony 5 k
učitelský sbor v Horní Cerekvi 3 K. — Celkový vý
těžek sbírky činí 64.074 K 28 hal.
MUDr
Tengler
Vodák
Mlynář
Kohoušek
Jindřichův
Friedlendrův
Král
Vadlejeh
Třemošná
Plzeňsko
Krous
Havkov
Brno
Nova Bydžov
Bo
rovany u Budějovice
Kartouzy
Hradec
Chlumec nad Cidlina
Praha
Bojanov
Č . O
Slaný
Kralupy nad Vltava
Horní Cerekev
18
title
V Fraze, 14. července.
Fraga
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Neslýchanou šivanici protičeskou pro
vedl tento týden severočeský krajinský tisk ně-
mecký. V celé řadě časopisů těch uveřejněn je
článek „o všeslovanské bance“; stať tato je do
Čech importována z Německa a odvažujese
útoků, jakých by nikde jinde netrpěli proti spo-
řádaným občanům státním. Krátký smysl drzého
okružního článku říšsko-německého, v severních
Čechách umístěného, je: Čechové vynutili s
loni pořádání všeslovanského sjezdu v Praze.
aby na svoje národnostní účely vymámili zahra-
niční peníze; proto také má býti založena vše-
slovanská banka. Při této nizké kalumnii obsa-
huje článek nejzlolajnější osočení Živnostenské
banky. Stať končí výzvou, aby se předlitavšt
Němei sjednotili na zdeptání českého rozmachu
Úřady státní nechaly nekvalifikovaný ten plo
německého záští bez povšimnutí.
— Chebská přísaha. Dne 11. července roku
1897 byl Cheb jevištěm obrovské demonstrace
52 německých poslanců a mnoha tisíců vzbou
řených Němců proti jazykové rovnoprávnost
v království českém a proti ministerskému před-
sedovi hr. Badenovi jako tvůrci jazykových na-
řízení. Vláda tehdy zakázala jakoukoli schůzi
v Chebu, Němei však okázale ignorovali zákaz,
sjeli se v Chebu a po nesmírných demonstracích
odjeli na havorskou půdu. Tam vyhlásili za svůj
cíl sjednocení Rakouska s Německem a ve smy-
slu tom zřízenou a půsebící vnitřní vládu v Před-
litavsku. Takový je smysl chebské přísahy ně-
mecké. Apel německo-radikálního poslance dra.
Čecho
Němei
Němec
Baden
Apel
Čechy
Německo
Praha
Cheb
Rakousko
živnostenský banka
20
article
Mühlwertha, aby byla i dále zachovávána, byl
drubým zlatým hřebem nedělního sjezdu svazu
Němců v Čechách, konaného v Aši, sjezdu, je
bož prvním zlatým hřebem bylo účastenství ně
meckého ministra krajana dra. Schreinera« Nyní.
po řeči dra. Mühlwertha, tím lépe rozumíme vý-
roku dra. Schreinera, že na sjezd přijel jako
dlouholetý věrný přítel svazu Němců v Čechách
a že na jeho schůzi náleží jako ochránce ná-
rodních zájmů v radě koruny. Ministr dr. Sehrei-
ner stotožnil se tak s chebskou přísahou i s proti-
státní demonstrací zahraniční, tehdy provedenou
při ní. Tento ministr nemohl nyní proti národu
českému demonstrovati nápadněji, než demon
stroval. Ašský sjezd příjel pozdravit také dráž-
danský zástupce spolku pro udržování němectví
za hranicemi. Byli tedy tentokráte zase pohro-
madě Velkoněmci obojí: z říše Habsburků i Ble
henzollernů, a přátelsky mezi nimi c. k. rakou-
ský ministr. Obraz chebské přísahy byl skor
celý ...
— Z Holoubkova. (Projev.) O becní za-
s tupitelstvo obce Holou b klo v a, v
své řádné schůzi, konané dne 12. to mi, pro
jevilo J. M. panu prof. dru. Bertlovi, rektoru
vysokých škol technických v Praze, za mužné
a vlastenectvím prodehnuté bájení práv českého
vysokoškolského učení plné uznání a vřelé sym-
patie. Fr. Wáclav, starosta.
Němec
Schreiner
Mühlwerth
Sehrei
profesor
doktor
Bertl
František
Wáclav
Čechy
Aš
Holoubkov
svaz Němec
spolek pro udržování němectví
vysoký škola technický v Praga
21
article
— Rodinné zprávy. Slečna Milada Burš
kova, dcera městského okresního lékaře po MUDr
J. Buršíka v Praze a pan Jaroslav Topič, pro
kurista knihkupecké a nakladatelské firmy Fr. Topie
v Praze slavili včera v chrámu sv. Vojtěcha sňatei
manželský. — Slečna Mařička Kravákov
dcera velkoobchodníka z Prostějova a pan prof. Ka-
rel Zahálka z Křemešníku u Pelhřimova slavit
budou sňatek svůj dne 17. července t. r. na Křeme-
šníku. — Slečna Marie Kotrbáčkova slavil
sňatek manželský s panem Karlem Pil ař et
dne 26. června 1909 ve Lvově v Haliči. — Pan
JUDr. Frant. Hodáč ml., kandidát advokacie
v Brně, a pí. Ada Hodáčová roz. Gollova ozna
mují svůj sňatek.
Milada
J Buršík
Topič
svatý . Vojtěch
Mařiček Kravákov
profesor
Zahálka
Kotrbáčkův
Karel Pila
JUDr
František
Hodáč
Hodáčová
Gollův
Praha
Prostějov
Ka
Křemešník
Pelhřimov
Lvov
Halič
Brno
Francie . Topie
22
article
— Pramoce. Pan JUC. František Jindra
rodem z Dubí u Kostelce n. O., právní praktikun
zemského soudu v Praze, bude dne 16. t. m
o 3/41 hod. odpol. v malé aule vysokého učení Karlo
Ferdinandova prohlášen doktorem věd právních
státních. — Pan JUC. Akois Zimme r. právní
prakhikant c. k. okr. soudu v Chrudimi, rod. z Hlin
ska v Čecbách, bude ve čtvrtek dne 15. července l.r.
o 1. hodině s poledne na českém vysokém učent
Karlo-Ferdinandově v Praze doktorem veškerých
práv veřejně prohlášen. — Pan JUC. J ano nl a vo Šo-
kol, právní praktikant zemského trestního soudu
v Praze, rodem z Prahy bude dne. 16. července
o půl 1. hod. polední prohlášen veřejně doktorem
práv. — Pan JÚC. Frant. Víc, rodem z Terezina
byt v úterý dne 13. července t. r. o půl 1. hod. od-
polední na c. k. české universitě Karlo-Ferdinandově
za doktora práv veřejně problášen. — Pan JUe
Emanue! Ducke ze Dvora Králové n. L., právní
praktikant c. k. zemského soudu v Praze, byl dne
10. července t. r. na staroslavné c. k. české Karlo-
Ferdinandově universitě za doktora veškerých práv
veřejně prohlášen. — Pan Josef Sehnal, lékárník
syn restäuratéra p. Josefa Selinala v lázních Bělo
hradě byt dne 26. m. m. na přírodovědecké fakultě
university v Paříži prohlášen doktorem.
JUC
František Jindra
František
Terezin
JU
Sehnal
Selinal
Dubí
Kostelec můj
Praha
Chrudim
Ferdinandov
Dvůr Králové
Paříž
vysoký učený Karla Ferdinandov
Akois Zimme
univerzita Karla
lázeň Běla
fakulta univerzita
KarlaFerdinandův
KarlaFerdinandův univerzita
23
article
— Z české techniky. Inženýr p. Frt. Urban
z Kadlína podrobil se dne 9. t. m. druhé státní
zkoušce z odboru staveb. inženýrství a uznán byí
způsobilým s vyznamenáním.
— Osobní z moravské pošty. Jmenováni Byli
poštovní asistent Jos. Fischer v Bílsku poštovnín
oficiálem, poštmistry L tř. 4. stupně poštmistři II. t
1. stupně Václav Scheindl v Žilošicích, Úsvald Mich
ve Studené, Albín Körner v Čechach u Olomouce.
Ludvík Gerbel v Lukách. Vrchnímu poštovnímu kon-
troloru Flor. Kašlíkovi uděleno bylo místo poštov-
ního správce v Prostějově, pošťovnímu adjunkuu
Štěpánu Duškovi v Rožnově místo poštovního expe-
dienta v Osvětímanech a pošt. pomocníku Jakubu
Hanzlíkovi v Brodku místo pošt. expedienta ve Velke
Lhotě.
— Z kruhů lékařských. Pan prof. MUDr. Karel
Švehla dlíti bude od 15. července mimo Prahu. —
Pan MUDr. Bedřich Honzák, primář a operatén
v Hradci Králové odjlždí 16. t. m. na dovolenou. —
Odborný ženský lékař pan MUDr. Bohuslav No vý
nebude do 25. t. m. ordinovati.
— Úmrti. Pan Jan Chour, c. k. notář, zemře
v pondělí ve věku 79 roků. Pohřeb koná se dnes
o 144. hod. z domu smutku v Brandýse n. L. na
tamní hřbitov. — V Písku zemřela dne 9. t. m. sl
Mařenka Kovářova, pěstounka na mateřské škole
v Plzni v. v.
Urban
Fischer
Scheindl
Albín Körner
Gerbel
Kašlík
Dušek
Hanzlík
profesor
MUDr
Švehla
Honzák
Bohuslav no
Chour
Mařenka
Kadlín
Jos
Bílsko
Žilošice
Studená
Čechach
Olomouc
Prostějov
Rožnov
Osvětímany
Brodek
Velke Lhota
Praha
Hradec Králové
Brandýs
Písek
Kovářov
Plzeň
L třída
Úsvald Mich
Flore
24
article
— Pohřeb p. MUDra. Benjamína Čumpelika.
někdejšího ředitele zemského ústavu pro choromysl-
né v Praze, konal se včera o 4. hod. odpolední z ko-
stela u Dominikánů v Husově třídě. Pohřebních ob-
řadů, při nichž „Kytara“ zapěla smuteční skladby
zúčastnili se zejména: rektor české university Karlo-
Ferdinandovy prof. dr. Heyrovský, děkan lékařské
fakulty prof. dr. Chodounský, president lékařské
komory pro král. české prol. dr. Heveroch, v zastou-
pení Ústřední jednoty českých lékuřů primář dr
Semerád, dále soudní lékař prof. dr. Slavík, námě-
stek starosty měst pražských J. Jirousek, ředitel
zemského ústavu pro choromyslné dr. Hellich, ře
ditel nalezince dvorní rada dr. Dvořák, primář dr
Stránský, cís. r. dr. Semmer, stav. rada Vlček, prof
dr. Scherer, prof. dr. Haškovec, prof. dr. Houdek
dvorní rada dr. Pelz, zdravotní rada dr. Záhoř, pří-
sedící zemského výboru Žďárský, ředitel ústavu pro
choromyslné v Bohnicích dr. Hraše, prof. dr. Kufí-
ner, rada zem, výboru Mareš, cís. r. dr. Ježek, dvor.
rada prof. dr. Vrba, zdrávotní inspektor dr. Tichý
prof. dr. Epstein, ředitel ústavu pro choromy slne
dr. Šmejkal z Horních Beřkovic, okresní. lékař dr
Frus, za Spolek českých lékařů dr. Riegel, vicesekre-
táři JUDr. Safrinek a MUDr. Tille. iolitel ústá vu pn
Mudra
Čumpelik
Ferdinandův
profesor
doktor
Heyrovský
Chodounská
Heveroch
Semerád
Slavík
J Jirousek
Hellich
Dvořák
Stránský
Semmer
Scherer
Haškovec
Houdek
Pelz
Záhoř
Žďárský
Hraše
Kufí
Mareš
Ježek
Vrba
Epstein
Šmejkal
Frus
Riegel
JUDr
Safrinek
Till
Praha
Husův třída
Bohnice
Horní Beřkovice
český univerzita Karla
děkan lékařský fakulta
lékařský komora pro král
spolek český lékař
25
article
Jchoromyslně v Kosmonosech dr. Ullrich, primář té-
hož ústavu dr. Hess a j., dále opatrovníci a opatrov-
nice ústavu choromyslných. Po obřadech byla rake
snesena do čtyřspřežního pohřebního vozu, za nímž
ubírali se dva pedelové, zástupcové české univer-
sity a ostatní smuteční hosté. Průvod pohřební, za-
hájený věncovým vozem, ubíral se Perštýnem, Fer-
dinandovou třídou na Václavské náměstí, odkudž po
opětném výkropu tělesné ostatky zesnulého byly od-
vezeny na hřbilov olšanský. K rakvi zvěčnělého
kromě četných jiných drahocenných věnců byl polo-
žen také věnec od král. hlav. města Prahy, v jehož
zastupitelstvu dr. Čumpelík byl po jedno tříletí od
1. 1890—1893 za druhý sbor novoměstský. Rodině
zesnulého zaslal starosta p. dr. K. Groš jměnem
presidia rady městské soustrastný projev.
— Velká Praha — usnula. Píše se nám z Trojet
Tak slibně zahájená akce připojovací dostala se do
mrtvého stadia — a neděje se nic! Obce, ze
jména menší, ke sloučení s Prahou dobrovolně s
přihlásivší, těžce jsou nekonečným vyjedná-
váním na rozvoji svém poškozovány a ničeny.
doktor
Ullrich
Hess
Čumpelík
K Groš
Kosmonosy
Perštýn
Václavský náměstí
Olšanský
Praha
Velká Praha
Fery
26
article
Tak zejména obec třojsko podhořská, budoucí čivrt vil
a domků rodinných, již rok usiluje o pouhé pode-
psání dne 14. Října 1908 dojednané a obou-
stranně přijaté amlouvy připojovací, ale
vzdor urgencím nemůže se dočkati jejího schválení
a zaslání. Dle návrbu měst. radního p. JUDra. Karla
Píka v komisi pro připojení předměstí 13. května
1909, jednomyslně usneseno, ihned vyjednávati
se všemi obcemi ku Praze přiléhajícími a dosud ne-
připojenými, a sice s každou jednotlivě, o podmí-
kách připojení, tak aby věc do podzimku pre-
zasedání sněmu zem. byla připravena
Budou-li však práce ku připojení směřující dosa-
vadním krokem pokračovati, nebuďe věc a n
za 10 roků skončens, tím méně do podzimníh
zasedání sněmu roku hetošního připravena, Jak
se dovídáme, vyšle občanstvo a poplatnictvo obee
trojsko podhořské deputaci k p. starostovi
dru. Grošovi se žádostí o uspíšení praci
připojovacích — zejména přijetí návrhu
smlouvy připojovací v nejbližší schů i
městské rady a jeho předložení sboru
obec. starších král. hl. města Prahy ke
schválení, aby obec naše konečně jistoty nabyla,
zda s kdy bude připoje nal
= Beská akademie vypisuje z fondu Julis
Píka
Groš
Praha
obec . starý král
Beský akademie
27
article
Zeyera novou soutěž a to na rok 1909-10 se lhů-
tou podaci do 31, října 1909. Výnos z fondu určeu
jest v prvé řadě ku prvolnímu vydání spisů (z obor
poesie, dramatu a prosy) mladých spisovatelů-bele-
tristů vynikajícího nadání, jichž díla (rukopisy) k
publikaci přijatá, honorována budou dle normy v Č.
akademii obvyklě a vydána nákladem téhož fondu
Na výhodách fondu účastni mohou býti i ti mlad
spisovatelé, kteří z jedné z uvedených tří kategori
belletrie, po případě některý spis již publikovati.
avšak s dílem jiné z uvedených kátegorií poprv
hodlají vystoupiti na veřejnost. Poněvadž dle radu
tondu volí do poroty IV. třída Č. akademie jednoho
ze svých členů a soutěžící druhého člena (ze spiso-
vatelů nesoutěžících), kteří společně vol“ třetiho, jes
anonymita při soutěži nepřípustna. Kdo by oznámi
při podání svůj spis pseudonymem, udati musí zá-
roveň své vlastní jméno. Kazdy soutěžicí připojž ta-
ké prohlášení, že v oboru, z něhož práci podává
nebyl dosud ničelio samoslatně v knize publikoval
Výsledek soufěže prohlášen bude denními. listyv
den narozenin Julia Zeyera: 26. dubna 1910. Všechna
bližší ustanovení pojata jsou do řádu tondu, jejž na
požádání vydá kancelář Č. akademie v Praze (Mlu-
seum).
Zeyer
Kazda
Č . akademie obvykl
Č . akademie
Praha
28
article
— K obeením volbám v Král. Polí. Z Brna
(Pov. zpr.) Obecní volby v Králově Poli dnešním
dnem, kdy volit I. sbor, byly skončeny. Včeraa
předevčírem volil sbor II. kde prošla kandidátní li-
stina lidové strany pokrokové, která dosáhla až 14
hlasů, kdežto protikandidáti kolem 50 hlasů. Ve I
sboru zvoleno bylo sedm sočiálních demokrntů a t
kandidáti měšťanských stran. ačkoliv za dosavadních
okolnosti a při trochu čilejší agitaci mohly občanské
strany III. sbor uhájiti. Nejvíce budl nyní zájem.
kdo z nově zvoleného výboru bude zvolen starostou
města Králova Pole, na Brněnsku pro náso velmi dů-
ležité posice jak v ohledu národním, tak i hospo-
dářském.
Král
Brno
Králov
Brněnsko
29
article
— Zsmský výbor král. českého projednal v se-
zení, včera konaném, za předsednictví nejv. mar-
šálka zemského Ferd. prince Lobkovice ladu zále-
žitostí, o nichž vydána byla oficiální zpráva, z nia
vyjímáme: Z referátu přís. dra. Wer unské ho
Vyřízena řada záležitostí silničních a meliomčních
— Z roferátu přís. z. v. Zďárského: Vyřízena
řada záležitosti, týkajících se zemských ústavů zdra-
votních. — Z referátu náhr. přís. z. v. Němce: Na
stížnost Okresní hospodkřské záložny v Nové Pace
že okresní výbor tamější překročil meze své dozorčí
působnosti, usneseno sděliti ředitelství záložny, že
zemský výbor neshledal, že by okresní výbor meze
ty byl překročil. Poněvadž c. k. správní soud na
stížnost Kateřiny Loukotové, týkající se stavby do-
mu na staveništi domu čp. 333—I. v Praze, zrušil
rozhodnutí zemského výboru, vydáno ve smyslu ná-
lezu správního soudu ve věci té rozhodnutí nové.
Z referátu náhr. přís. z. v. dra. Pinkasa: Resoluci
II. sjezdu českých měst, kterou se žádá zavedení
zvláštní dávky komunální z pozůstalostí, usneseno
sděliti c. k. vládě s podotknutím, že zemský výbon
kloní se k názoru, že zdanění pozůstalostí k účelům
komunálním by bylo vhodným prostředkem k sn-
naci financí obecních, že však předem žádá, aby
c. k. vláda sdělila mu, jaké zásadní stanovisko
v otázce té zaujímá. Podání stálého výboru Svazu
českých měst, jímž žádá se o ochranu obecních fi-
nancí v případě zamýšleného zvýšení státní daně
z piva, usneseno sděliti c. k. vládě se žádostí, aby
na zájmy městských obcí v oboru tom vzala náležitý
zřetel. Usneseno sdělití c. k. místodržitelství, že zem-
ský výbor se přimlouvá za povýšení městyse Hor-
ního Jelení na město. Zamítnuty byly stížnosti: Ji-
řího Mahala a soudr. ve Vruticích o užívání obec.
statku, Ed. Krausa a soudr. v Hradišti o účtech obce
Lobkovic
Němec
Loukota
Nová Paka
Praha
Vrutice
Hradiště
Zsmský výbor král
zemský výbor
svaz český město
30
article
Hradiště za 1904——1906, Václava Jirkovského, sta-
rosty v Přestavlkách, o pořádkové pokutě jemu ulo-
žené, Ferd. Rosola a soudr. ve Voticích o darování
obecních pozemků tělocvičné jednotě „Sokol““. Vy-
hověno stížnosteme Joseta Wagnera v Čejticích o zři-
zení osadního zastupitelstva v Čejticích, obce Dubce
o odprodeji obecního pozemku a obce Bukovinyo
rozpočtu obecním pro r. 1909. Na vědomí vzat nález
správního soudu, jímž zamítnuta stížnost Jana Dla-
bače ve Vinci o obecních přirážkách. K četným stlž-
nostem vydáno rozhodnutí, jímž upraveno bylo uží-
vání obecního statku v Lánech. Schváleny výpočty
pro slosování 4% melioračních a komunálních úpisů
zemské banky ke dni 2. srpna 1909. — Ke zprávě
našeho večerního vydání o včerejším sezení zem-
ského výboru píše se nám, že zemský výbor nesdělil
městské radě, že nutno zachovati románská sklepení
na staveništi bývi domu čp. 128—I., neboť zem-
skému výboru bylo úřadně oznámeno, že sklepen
jsou již zbořena. Zemský výbor však sděhil nyní
obci, že obtíže, které se objevují, mají-li býtí uše-
třeny vzácné památky, nemohou býti příčinou, sby
zachovány nebyly.
— V předvečer národního sválku franconzského
uspořádal v úlerý neúnavný organisátor styků česko-
francouzských p. dr. Em. z Cenkova v hotelu
u černého koně« „slavnostní večírek. Byla to
skromná, ale srdečná manifestace česko francouzská.
již se zúčastnilí kromě gener. konsula francouzského
p. Colomiěsa a jeho náměstka p. dra. Saint-
Maria četní členové obec. zastupitelstva, literátia
mnohé osobnosti, známé svými sympatiemi k fean-
couzsko-českým stykům. Pan dr. z Cenko v a pr
Jirkovský
Rosol
Joset Wagner
Dubec
Dl
doktor
em
Cenkův
Cenko
Hradiště
Přestavlky
Votice
Lány
SaintMarius
Sokol
zemský banka