ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 05bf7b30-8d74-11dc-8260-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 43, org 6, person 72
1 masthead
Ročník XXXXIX
2 masthead
VĚgs lne
3 masthead
V Praze, ve čtvrtek 15. července 1909.
Praha
4 masthead
Číslo 193
5 article
Na ranni a večerní listy předpláci s V Praze v administrabi: na řai na ctvrt leta . . . . 6 K — k s dvoji donáškou na měsle. . . .. na otvrt leta . . . . 7 K 04h ve mliálkách: , K 9o na měsie. . .- Poštou: na miěslc. na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvojl zásilkou na měsíe- B rrie : : k
V Praga
6 article Berlín a — Teheran.
Berlín a — Teheran. Pouhou náhodou střetly se v jeden a týž den dvě značné události, o něž dělí se interes všeho světa: pád sebevědomého ně- meckého kancléře knížete Bülowa a pád perského šacha, »krále králů«, Mohamed Aliho, podobného to asijského zpátečni- ckého despoty, jakým byl nedávno svržený sultán turecký. Bezprostředně bližší jest zájmu evrop- skému ovšem nenásilná, ba ku podivu klidně vyřízená změna nejvyššího ministra sousední říše hohenzollernské, nežli vítězství národní a ústavní revoluce v Teheranu. Ale co do významu dějinného těžko říci, která z obou událostí tají v sobě pro budoucnost následků vážnějších. Příčina pádu říšského kancléře knížete Bülowa jest čistě domácí spor parlamentní vzniklý k vůli novým ostrým daním, které Bülow jménem spolkové rady německých vlád parlamentu ponavrhl a jichž výnos od hadl na 500 milionů marek ročně. Tedy podobný ždímací stroj, s jakým pan Biliňski přišel před parlament cisla tánský. Leč tu některé „z navržených Bülo wem daní, zejmena daň z dědictví, rozhodně nelíbily se konservativcům, takže raději vy přáhli z vládní většiny, než by jich spolkli. Vypřáhli od německých liberálů a spojili se s katolickým centrem a s Poláky poznaň- skými v novou většinu, která nabídla kancléři a vládám spolkovým poněkud jiné daně, jež by sice také okrouhle vynesly na 500 mil marek, ale mezi nimiž nebylo daně dě- dické. Přihodit se tohle v Rakousku, bral by pan Biliňski, tušíme, nabídku oběma ru- kama. Leč kn. Bülow postavil si hrdě hlavu Jednak prý nechce vlásti se žádnou jinou většinou, než která jest složena z konserva- tivců a liberálů národních, jednak prý od daně dědícké nemůže nikdy upustit »Buď mi povolite tuto daň, aneb půjdu !« znělo jeho poslední slovo.
Bülow Mohamed Ali Biliňski Polák Berlín Rakousko
7 article
Klerikálové nyní ovšem teprve zůstal nepodajnými a konservativci s nimi. Spoje nými silami prosadili v říšském sněmu svů. finanční plán. Bülow měl ještě poslední na- ději: že spolková rada ho v tomto boji ne- opustí a nabídkou parlamentu pohrdne. Avšak nastojte. Slavná spolková rada německá my slíc si lepší něco než nic, chňapla po te 500milionově nabídce klerikálně konservativní většiny říšského sněmu jako lačná kachna po soustu, čímž milého Bülowa zapřela jako Petr Krista. Věren svému pyšnému slovu chvátal kníže Bülow za císařem Vilémem II. do Kielu nabídnout mu svou demisi a Vilém jeho přání co nejochotněji — vyhověl. Ne- mohl prý svému věrnému rádci, který chy- tával nejostřejší šípy, odstřelované kritikou světa po řečech imperatorových, v klín své řízy, až posléze musil poradit »tacet !« — této služby vděčně odepřít... Tak odstu- puje dnes kníže Bülow, katan národnosti polské v Prusku, s kancléřského prestolu Německa a na jeho místo přicház obratný a ohebný byrokrat baron dr. BethmannHollweg, který jako mi- nistr vnitra osvědčil nevšední dovednost, ale za to v zahraničné politice prý je holým dilletantem, pročež tuto spravovati bude nepochybně miláček císař ův, státní tajemník baron Schön, což znamená tolik, jako že od nynějška bude vlastním ředitelem zahraničné politiky Německa — Vilém II. s ám. Tím by dnešní kancléřská změna ber línská, provázená uzavřením říšského sněmu německého teprve dosáhla pravého
Bülow Krist Vilém II Vilém doktor BethmannHollweg Schön Kiel Prusko Německo
8 article
vlastního dalekosáhlého významu, jehož pro tu chvíli ještě postihnouti nelze. Podobně má se věc se současným revo- lučním převratem v Persii. Do té chvíle podobá se, že jedná se toliko o čistě do mácí byť i značně tuhý boj krajně nespoko jeného obyvatelstva perského s tyranovládou úkladného despoty, že jde pouze o odstra nění věrolomného šacha a jeho stvůr io dobytí zbědované říši čítající na 8 milionů různorodého, buď orbou, obchodem, prů- myslem neb kočovnictvím se živícího, celkem však dosti chytrého lidu ... spořádané, zákony obmezené vlády ústavní, jakou již předešlý šach rád nerad Persii po volil, o niž však nynější zavilý mladý despota národ perský opět všemožně ošiditi usiloval. — Avšak přihledneme-li k perskému tomu dramatu blíže, seznáme nápadnou jeho souvislost i s bývalým revolučním hnutím na Kavkaze ruském a tolikéž s nedávným revolučním hnutím v osman- ské říši. Rozhodně osmělilo rychléa snadné vítězství Mladoturků perské nespoko- jence k následování, jakož také pochod re- volučních tlup na Teheran a jejich zmocnění se části města živě připomíná nedávný útočný postup mladotureckých pluků na Caři- hrad. Pravda-li pak, že lid v Teheranu s nadšením vítá své osvoboditele, kdyžo síle asi 3000 branců opanovali severní část města, pak i další průběh zápasu skončí tam stejně jako na Žlatém rohu.
Persie Kavkaz
9 article
Věc šachova považuje se dnes již úplně za ztracenu, třeba ještě věc jeho brání asi 5000 perských kozáků, jako byla věc sultá- nova již tehdy ztracena, jakmile první čety povstalců vtrhly do ulic cařihradských. Roz- díl může býti leda ten, že sultán Abdul Hamid se dal zajmout, kdežto perský šach Mohamed Ali se spasil útěkem dle jedněch zpráv na vyslanectví anglické. dle jiných však do vojenského tábora Rusů. kteří silou nevelikou, celkem prý asi 6000 mužů, blíží se k Teheranu.
Hamid Mohamed Al Rus
10 article
Za jakým úmyslem? Táže se všechen svět. Ačkoliv ruská vláda zvláštní okružní notou ohlásila všem mocnostem v čas, že posílá nepatrný ten oddíl ruského vojska do Persie toliko k uhájení četných tam usedlých a meškajících příslušníků ruských a naprosto se nechce míchati do občanské války perské, neumlká nicméně podzí- ravost nepřátel Ruska, přičítajíc ruské té výpravě dalekosáhlé a nebezpečné ob mysly politiky ruské ve srozumění a shodě s politikou anglicko u. A zatím má Rusko vskutku jako bez- prostřední soused Persie, s níž ode dávna trvá v nejživějších stycích obchodních, již podporovalo opětně půjčkami do milionů jdou- cími, prostředkovanými velkou úvěrní bankou ruskou v Teheraně atd. — tak zře jmý a tak legitimní zájem národo hospodářský na politických osu- dech Persie, že by na jeho místě každákoliv evropská moc k uhájení jeho byla tam vyslala zcela jíný pozorovací sbor než pouhých 6000 mužů. Vedle Ruska je neméně zainteresovaná o příští osud mocnářství perského Anglie která již před dvěma lety (v srpnu 1907 dohodla se přátelsky s Ruskem o oblast o bytišť a trhů obapolných v Persii; k nim druž se pak stejné obchodní zájmy Francie. Od let dychtí pak Německo prokle- stiti si Tureckem rovněž dráhu pro svůj vývoz ke hranicím perským a proto není divu, sleduje-li dnes německý tisk se špatně skrytým rozčilením postup ruských plukův na Teheran, a přeje li Rusům o srdce, aby přišli — pozdě. Rozmar náhody střetl v jeden den změnu u kormidla říšské politiky německé hleděvší dávno upřeně k Persii — a změnu na trůně perském. Teheran a Berlín — dálavy světa je dělí, ale pozor Evropy dnes zároveň k oběma nedůvěřivě se upína.
Rus Persie Rusko Anglie Francie Německo Turecko Berlín Evropa
11 article Nový říšský kancléř v Německu.
Nový říšský kancléř v Německu. (Poslední loučení a první uvítaná. — Dva býv. buršáci. — Císařova cesta na sever. — Zárodky příští krise. — Hlas ciziny. — Úpadek liberalismu něme ckého. — Vítězství autokracie.) Je tedy jmenován už nový pán Německa. Či vlastně půl pán, neboť skutečným pánem bude na dále Vilém II., a to více ještě nežli za rázovitého Bülowa, neboť eo do silné indi- viduality šl. Bethmann-Hollweg, nový kancléř německé říše, předseda pruského ministerstvaa pruský ministr vnějších záležitosti, ačkoliv jako jeho předchůdce spojuje tři nejdůležitější úřady říše i Pruska, zůstává daleko za Bůlowem. S tímto mizi s jeviště zároveň všichni, kdo se ztotožňovali s jeho politikou finanční a škol- skou: st. taj. finanční Sydow, přesazený dnes do ministerstva obchodu a nahražený v oboru finančním st. podtaj. Wermuthem, za něhož bude asi hořko širokým třídám poplatníkův, ministr vyučování Holle, kterýž jmenován byv vrch. presidentem braniborským a vyznamenán byv řádem červeného orla I. třídy s dubovým listím, postoupiti musil místo toto Trottovi z Salzu. Již změna poslední dokazuje, že nejen nový kancléř bude se oplrati o celý černý blok, to sjest konservativce a klerikály, nýbrž že i tito (zvaní stranou středu) uplatnili už vliv svůj i v tom oboru, který mívají klerikálové vždycky na mušce nejdříve. Na tom nic ne- mění, že Delbrück, jejž bylo lze nazvat kon- servativcem liberslisujícím a klerýž osvědčil ne- jednou již větší porozumění pro rozvoj historie a pokrok, jmenován byl ministrem vnitra náměstskem říšského kaneléře, neboť směr poliuky udává jménem eísaře v Německu kaneléř a v Prusku premier vlády a obojím jest věrný sluha Páně Bethmann-Holiweg.
Vilém II Hollweg Holl Delbrück Bethmann Německo Prusko
12 article
Povoli-li konservaliveům a klerikálům císai jako v poslední době povolil i ve věcech nej- zásadnějších, nebude se vzpírati ani on. Ostatně o důsledcích změny kaneléřské na vnitřní mezinárodní politiku uvažujeme na místě úvod- ním, dodávajíce ještě jen, že Delbrück zajisté jmenován jest na uklidnění německé veřejnost liberální, která v poslední době spokojovala s i tak nepstrnými ústupky, že jí bude ziskem i — Delbrück a že bude při nejmenším zá- minkou, aby při zdánlivě »mírně konservativ ním« rázu nové vlády nemusila přikročovati k nepohodlně pro pány oposici krajní. Jak nerad se Vilém II. loučil s knížetem Bůlowem, kterýž po porážce Německa, způso- bené osobním rádcem císařovým Holsteinem. v otázce marocké zjednal mu odvetu a vítěz ství v poslední kampani proti Rusku i Anglii to dokazuje vlastnoruční list, kterýž císař posla mu na rozloučenou. List ten zní: Milý kníže! Z Vaší opětné žádosti seznaí jsem s bolestným politováním, že odhodlán jste vzdáti se svých zodpovědných úřadů říšského kaneléře, presidenta státního ministerstva a mi- nistra zahraničních záležitostí. Ač mně jest ne- snadno vzdáti se Vaší osvědčené činnosti př správě říšských a slátních záležitosti a přerušiti svazek důvěryplné součinnosti, který mne p tolik let s Vámi spojoval, pokládal jsem přece, uváživ důležité důvody Vašeho rozhodnutí, z nutno Vašemu nalehavému přání déle se ne- vzpírati. Vyhověl jsem proto Vašemu návrhu povolil jsem Vám žádané sproštění úřadu. Jest mně však srdečnou potřebou vzdáti Vám při této příležitosti svůj nejvřelejší dík za oddanost a obětavost, s jakou jsle v nejrůz- nějsích úřadech a postaveních na Vaší čestné
Delbrück Vilém II Bůlow Holstein Německo Rusko Anglie
13 article
a úspěšné služební dráze prokázal vynikajíe služby mým předkům, mně a vlasti. Nechť buk popřeje Vám po životě, tak na práci a činy bohatém, ještě mnoho let nezkaleného štěstl Propůjčuje Vám jakožto zevní znamení me vděčnosti, uznání a náklonnosti vysoký řád čer ného orla s brilanty a zasílaje Vám odznaky téhož, zůstávám Váš Vám vždy oddaný vděčný císař a král Vilém II. R. V berlínském zámku dne 13. července 1909. Liberálové němečtí loučí se s kn. Bülowem neradi proto jen, že v poslední době nevládl aspoň proti nim, což nebylo lze říci o před- chůdci jeho, Hohenlohovi, a což jim po voleb- ních porážkách, ne přílíš skrovných, ku podivu stačilo, a vzpomínají vděčně i, že byl tvůr cem jednotného zákona občanského, vybudova- ného na zásadách skutečně pokročilých neb aspoň modernějších. O posledním loučení knížete s císařem Vílé- mem se sděluje: Císař dovedl kancléře do male zámecké zahrady a zde procházel se v živém hovoru s ním od 411. hod. Císař, jenž byl v admirálské uniformě, gestikuloval živě. Když císař viděl, že jsou oba obecenstvem z Burg strasse pozorováni, zavedl knížete na mísl hustými keři úplně zakrytá. 10 minut po 11. hod. vstoupil do zahrady Bethmann-Hollweg Císař vykročil mu vstřic a stiskl mu srdečné ruku. Potom procházel se i s ním asi půl ho diny za živého rozhovoru. Po odchodu knížet Bülowa, s nímž chodil zavěšen, objal jej opětně a potřásl mu několikrát rukou.
Vilém II Bülow Císař Burg Bethmann
14 article
Šl. Bethmann, jehož život, až dosud ne- přiliš činný, jsme již včera skizzovali, býval z universitních studil eísaře na universitě v Bonnu zároveň s ním členem buršáckého spolku »Bo- russie«. Rodina Bethmannů, jež pochází vlastně ze židovské rodiny frankfurtské a jejíž jeden předek byl císařem rakouským Františkem I. povýšen na šlechtice, je spřízněna s Richardem Wagnerem i s hraběnkou d'Agoult, kteráž, jak známo, žila se skladatelem Liszlem ve volném manželství a pod pseudonymem Daniel Stern zjednala si i spisovatelského jména.
Wagner Agoult Stern Bonn buršácký spolek » Borussia
15 article
Císař rozhodl se, že vyřídiv krisi vnitřní odebere se přece na obvyklou každoroční cestu na sever, z níž se vrátí kol 8. srpna. Dnes potvrzuje se, že bavoršti členové »středu« prostřednictvím vyslance Leschenfelda působili proti jmenování Bethmanna, který zdá se jim přece jen příliš umírněným. V tomto zjevu byly by již od počátku zárodky nové krise, ač-li šl. Bethmann nebude hleděť si je zlskati ústupnosti, jakmile jen veřejnost německá bude poněkud uklidnéna. A to jest pravdě podobnějšt. Italský tisk loučí se nerad s knižetem Bülowem, jenž již vlivem choti své, rozené Italky, hleděl si shody s Ilalil. Nyní ale bude rozhodovati o vnější politice opět clsař sám bez umlrňujícího vlivu Bůlowova. »Tribuna« římská žasne nad netečností, s jakouž liberálové ně- mečtí, kteří po aféře »Dally Telegraphu« slibo- vali říši vštípiti nového ducha, přijímají nový obrat k tuhému konservatismu. Nemajíť libe- rálové němečtí vůbec dnes mužů, kteři by byl schopni ovládati sítuaci. Při neschopnosti říš- ského sněmu i jich a při lhostejnosti německéh lidu ku porážce liberalismu nelze prý se an diviti, upadá-li Vilém II. opět do autokracie. míní římský list liberální. A nelze mu v leečems upříti — pravdu. Vitězství perské revoluce nad šachem. (Serdar Asad, perský Garibaldi. — Kdo jsou Bachtja- rové. — Trest usekání prstů. — Vůdce Bachtjarů. — Rusové mají do Teheranu ještě čtyři dny cesty. Sceny z bojů pouličních. — Obsazená sněmovna. — Obkličené vojsko. — Nečinný šach Mobamed Ali. — Nový šach.) Serdar Asad vtrhl vítězně v čele Bachtjarů svých do Teheranu, v residenci šachovu. Vláda
Leschenfeld Bülow Italka Dally Vilém Serdar Asad Garibaldi Rus Teheran Scen Al Teheran
16 article
V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . za sh večerni . . . . . . . za 4h Ve fliálkách na venkově ranni islo . . . . . večerni . . . . . . . . 5b lnseráty plati se hotevě napřed. Předylcení a inserty přijimt administrace v Marianské ul.,5. Tam nacházejí se těl redakee, tiskárna a sxpedine „Národních Listů- Rukopiny se nevracei.
17 article
Mohameda Aliho, kterýž podnikl tak troufalý boj s ústavní stranou perskou, zdá se čekati již jen na hodinu, ač-li té chvíle děla neod- břměla již konec její. Svět žasne bezděčně nad náhlým úspěchem Bachtjarů, včera sko- rem ještě neznámých evropské veřejnosti. Jest to kmen horský s vysočin východního Luristanu, sídlící hlavně kolem řeky Karunu. Čítají asi 50.000 rodin čili asi čtvrt milionu duší. Mluví řečí kurdskou. Vyznáním jsou mohamedáni. Žijí v letě ve stanech, v zimě ve vesnicích. Jsou pohostinní, stateční, ale i loupeživí a ukrutní. Znaji ještě krvinu, jež často celá pokolení ničl. V poslední době učinili se od šacha skorem neodvislými. Bývali kmenem kočovným, ale o nějakého času usadili se stáleji v úrodných údolích pobliž tureckého pomezí. Náčelník, serdar, dochází u kmene bezpodmínečné po- slušnosti. Vládne nad životem i smrti, ale tuto zřídka ukládá: obvyklejším trestem jest usek- nuti jednoho neb více prstů jeho poddaných. Nynější náčelník Bachtjarů trpěl mnoho o rodiny šachovy, ostatně též od pretendentaa nynějšího odpůrce prince Zilla, jenž býval v kraji Bachtjarů guvernerem. Od r. 1882—1888 držán byl serdar v zajetí, ale později uprchl do Paříže. Letos z jara vrátil se po převratu v turecké říši do vlasti své, aby po vzoru Šef- keta paše vedl kmen svůj na hlavní město k svržení despoty. A jak zdá se, smělá výprava jeho, jakýchž maji málo dějiny Orientu, bude korunována vítězstvím dokonalým.
Mohamed Ali Zill Karun Paříž východní Luristan Vary
18 article
Ač-li totiž Rusové neobrátí boj na ulicíeh teheranských v poslední chvíli ještě v nepro- spěch revolucionářů. Ale zdá se, že jako oby- čejně Rusově i zde přijdou . . . pozdě. Vojsko jejich, jež z přístavu Enseli na Kaspickém moři vytrhlo přes Rešt a Kazvin do Teheranu, má tam při nejrychlejším pochodu ještě nejméně — čtyři dny cesty. A do té doby mohou býti události v Teheranu dovršeny. Ostatně zdá se, že Rusové samí již se zachráněním šacha ne- počítají. O bojích v Teheranu sdělují se konečně některé podrobnosti: Bachtiarové se serdarem svým v čele obsadili sněmovnu. Obyvatelstv samo je k boji podněcuje. Z anglického vysla- nectva jest slyšeti stále střelbu z pušek. Revo- lucionáři utrpěli obrovské ztráty, ale bojují jako Ivi, Vojíni šachovi jsou ve svých kasárnách obklíčeni. Šach Mohamed Ali dlí v táboře svém mimo město, když byl z opevněného paláce svého na severu města vypuzen a osobně chová se skorem nečinně. Rusko prohlašuje, že chee obsazením Teheranu ochrániti jen Evropany před pobitím, jako kdysí při vítězství boxerů v P- kinu, ale že záhy hlavní město perské opět opustí. Diplomacie německá ale, jež revoluci perskou nepopíratelně podněcovala, tomu nevéři a bojí se, aby dílo její na konec neobrátilos proti vládním jejím záluskům.
Rus Rusův Mohamed Al Evropan Rusko Pkino
19 article
Vysocí hodnostové duchovní v Uedžefu Kefale prohlásili svatou válku proli šachu. Vy- obcovali ho ostatně z církve už loni v srpnu, ale šachem prý to ani nehnulo . .. Jeden dopisovatel z Teheranu sděluje Krátce před večerem odebral jsem se na ná- městi před sněmovnou, jež jest obsazená voj- skem revolucionářským. Na mnohých domeeh vztýčena byla vlajka svobody, i na hlavní bráné sněmovní. Revolucionáři chovají se až dosu k Evropanům vlidně. Zakázali též pekařům obchodníkům s potravinami pod trestem zastře- lení zavírati krámy. Ještě o půl čtvrté hodině ranní, když telegram byl odeslán, bojovali revolu- cionáři jako šílení proti šachovým postavením. Ustoupí-li zde, udeří na ně ihned zase jinde. Nejzoufaleji se bojuje v okolí kasáren Ljacho- vova sboru. Vzduch otřásá se stále hřměním děl. Mrtvých a raněných jest bezpočet. Praví se, že ani Anglie nenalehá již nu udržení šacha na trůně, přesvědčivši se o jeho neschopnosti. Soudí se, že sama bude podporo-
Evropan Ljacho Anglie
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Oravský zámek. Napsal dr. K. V. Adámek Kdo cestoval Slovenskem a neviděl Kralo vanské deliny a Oravského zámku, mnoho z nedbal. Bývala neschůdnou cesta na Oravský zá mek. Zbudováním dráhy oravské jest návštěva toholo kraje velice usnadněna. Z Turčanského Sv. Martina stačí den na návštěvu Oravského zámku i na návrat. Před Kralovany všimneme si zřícenin hra- du Sklabiny. Jen na chvíli objeví se Sklabin mezi horami. Za zajímavého rozhovoru o justi- čních poměrech uherských s přítelem, jenž je k zastupování do Ružomberka, málem bychom ji byli propásli Tunel za kralovanským nádražím uvádí již do malebné Kralovanské doliny. Zmizely hole svahy Šutovských kopců. Jedeme úzkým údo- lím, jímž vedle řeky sotva silnice a železnice si prodraly cestu. Stráně dlouhého řetězu hor jsou zahaleny bujnými lesy, jež od břehů řeky stoupají po srázech k temenům horským, měníee údolí v přirozený rozsáhlý park. Zvláště u Ja nošíkova stolu, skaliska z řeky vynikajícího, jes Kralovanská dolina nadmíru malebna.
K V Adámek Martino Slovensko
21 article
Hadovitě vine se bystrá řeka. Hadovitě př ní stoupá k severu trať oravskou stolicí, jednou z nejchudších, ale nejrázovitějších stolic uher ských. Míjíme Párnici, Istebné, Velkou ves. Z Velkým Bystercem přisedá vrchní notář, jededo Dolního Kubína; poskytuje nám příležitost, po- zorovati poměry společenské a názory maďaron ské. Mladý kněz, přepjatě k němu úslužný, divně kontrastuje svým ustrašeným jednáním s kně žími s nimiž jsme se pak o martinských slav- nostech seznali. Velkomožný pán, vrchní notář mluví maďarsky, my ovšem hovoříme po česku k malé radosti velkomožného pána, jehož do mýšlivost a škrobenost nás nemálo bavi Velké železné mosty upozorňují nás na blízkost stoličného města Dolního Kubina, jenž věžemi svých dvou výstavních kostelů vynik ze zeleně zahrad. Dolní Kubín leží v pěkném úvalu, zarámovaném mohutnými vrchy orav ských hor.
Párnica Istebné Dolní Kubín
22 article
Velkomožný pán vybatolil se z vlaku, jenž pak dále nás nese na sever od Dolního Kubína ohniska slovenských národních snah této stolice Z národovců kubínských jest znám širší veřej nosti básník Hviezdoslov (Ország). Z Oravska vy šel Jan Matuška, skladatel slovenské hymny „Na Tatrách se blýská“. V nedalekém Istebném po sobí evangelický farář, vynikající archacolog Jan Hroboň, jehož zajímavé přednášce pak za ně kolik dnů v slavnostním zasedání Slovenské spo lečnosti musejní jsme naslouchali s velikým zá jmem. V okolí Istebného byly nalezeny cenné p mátky. Zvláště nedaleký Hrádek jest bohatým nálezištěm bronzů skvostných, z nichž některé uloženě nyní v Turčanském Sv. Martině a Pod zámku oravském, jsou pravá unica. Zajímají nás vesnice oravské. Svou výstav ností se liší podstatně od osad jiných stolic. Dře věnné chalupy kupí se při starobylém kosteliku a dřevěnné omšelé zvonici, v řadě stojí a zvě davě jejich malá okénka ze svých širokých rá mů zpod stinného přístřeší vyhlížejí přes zahrád ky za ujíždějícím vlakem. Bziny, Medzibrodzie mineme a již vjíždím v malou stanici. Nápis její Arvaváralja ozna- muje, že jsme u cíle. Zastavujeme v Oravském podzámku. Za stanicí na vysokém kopci strmí rozsáhl
Hviezdoslov Ország Matušek Hroboň Martina Dolní Kubín Oravsko Istebné Na Tatra
23 article
a mohutný Oravský zámek. Nezapomenutelným dojmem působí tato spousta zámeckých staveh K patě hory tulí se malá osada Oravsk podzámek, má sotva 400 obyvatelů, převážnou většinou slovenských. Lučinami dojdeme řeky Oravy a za širokým dřevěnným mostem Orav ského podzámku, v němž nedaleko zámečku v XVIII. věku zbudovaného, příkrou cestou stin- ným stromořadím kol sochy Jana Nepomuckého úžasně nedokonale provedené, stoupáme ku prv ní hradní bráně. Znak její a začáteční písmen i letopočet svědčí, že tuto dolní část hradní sta věli v prvé polovici XVI. věku, když na Orav sku hejímanil Jan z Dubovce. Z důkladných, plechem pobitých vrat okre líme si starobylé klepadlo, jež má podobu draka a již úzkým dvorem kráčíme ke druhé bráně jejíž latinský nápis prozrazuje, že byla restauro vána roku 1800 po požáru hradu. JI vcházíme do tunelu, jenž pod glorietem se zatáčí do dru hého dvora hradního k zámeckému kostelu Z glorietu užijeme pěkné vyhlídky k řece Oravě, po níž řady vorů tiše plynou. V kostele vyniká zvláště nádherný mramorový náhrobek Jiřího Thurza. Obšírný nápis chlubný oznamuje. že tu odpočívá místokrál uherský Jiří Thurzo, palatin, „jehož pověst hvězd dosáhla“. Z ná hrobku shlíží vážně do ticha kostelního postava v životní velikosti vytesaná tohoto vynikajícího uherského magnáta ( 1616). Povšimneme s hlavního oltáře, na zdi zeměkoule, v jejíž vnitř- ku jest vyřezáno peklo se zatracenci, v sakristi pak věeí, jež v hrobce Turzově byly nalezeny a odcházíme z kostela, v němž kázával Jiří Tra novský, do musea zámeckého.
Nepomucký Jan Thurzo Turzův Jiří tra Orava
24 article
Museum má bohaté sbírky přírodnické, též technologické a kulturně-historické. Jest tam mnoho věcí, jež byly na světové výstavě vídeň- ské roku 1873. Neujde nám tu, jak tehdy ma- darština bývala ještě dosti skromnou proti něm- čině. Četné zajímavé modely znázorňují hospo dářské poměry Oravska, byt a život lidu taměj- šího, perný a lopotný, tu zas hospodářstv vrchnostenské, velmi výnosné zvlášť těžbou les- ní, též jsou tu uloženy některé archaeologické památky. Doplňkem musea stará hradní kuchyi a zbrojnice. Celý zámek jest vlastně trojicí zámků. Stou páme do středního hradu. Na baště opět pozoru jeme znak Jana z Dubovce a letopočet 1539. Část tohoto oddílu hradního byla zbudována neb obnovována 1611 Thurzem. V pokojích hradníeh jsou rozmanité starobylé obrazy, z nichž některe nepodávají právě skvělého svědectví o staro- dávném malířství uherském. Zvláště nás zajímá obraz Alžběty Thurzové ( 1626), manželky pa- latina Jiřího Thurza, krojem, jehož součásti lze dosud sledovati v lidovém kroji oravském. P komnatách jest dosti všelijakého starodávného nábytku. Průvodčí zámecký upozorňuje v zase dací sini na velikou důležitost, že tam má každý spoludržitel velkostatku oravského židli se svým rodovým znakem a jen židle ředitelova nemá znaku.
Jan Thurz Thurzo
25 article
Po schodech mezi dvěma ležícími lvy vehá zíme do dalšího dvora, i podivujeme se titěrné fantasii kteréhosi vídeňského architekta, kterýž svými nevhodnými návrhy nových přístaveb přestaveb kazí mohutný dojem starodávné vý- stavnosti hradu. Neméně obdivujeme se důklad- nému vědění hradního průvodce, jenž zcel vážně vykládá, že lvy tesal maďarský sochai Bela. Tuto učenost svou čerpá z podložky lvů. kteráž po bližším prohlédnutí objeví se býti úlomkem náhrobku, jehož latinský nápis ozna- muje, že nebožtík, jehož památku tímto náhrob- kem uctili, padl ve válce (in bello). Průvodčí dál vykládá, že studna hradní jest 96 metrů hlu- boká a má dno o 32 m. hlouběji než řeka Orava. Ponecháváme průvodčímu zodpovědnost za tyto
Orava
26 article
výpočty a s údivem pohlížime k hornímu hradu. jenž vysoko nad námi jako orlí hnízdo sedí na temeně hory. Úzké schody, ve skále vytesané, vyvádějí nás do závratné výše k malé brance, jíž, všimnuvše si dolejí zbytků padacího mostu z r. 1543, mizíme v hořejší budově hradní. Opět vidíme tu erby JJana z Dubovce a letopočet 1540. Na zdech jsou stopy maleb, krby jsou vy- lámány, vše tu pusto. Tato část, v niž již také roku 1561 František Thurzo stavěl, jest právě opravována. S pavlánu hradního, jenž zdola podobá s síti pavoučí, obhlížíme celou stolici oravskou. Úchvatný a nezapomenutelný jest rozhled tento, jenž šíří se přes hornaté Oravsko dál po turčan- ské stolici, k temenům tatranským a dál k Vy- sokým Tatrám, jež vévodí liptovské a spišské stolici. Když pak vstoupíme do malé zahrádky, jež na nejvyšší části skalního temene nad pří- krým srázem jest zřízena, doplňuje se nám toto panorama na sever rozhledem po horách k ha- ličské hranici. Vznomínáme si, jak bylo na Oravsku, když hrad patříval mocnému Matušovi Trenčanskému, a pak za Jiskry z Brandejsa a za Petra Komo- rovského, potom za krále Matyáše Korvína v XVI. věku za Thurzů, z nichž Františel Thurzo, bývalý biskup nitranský, přestoupiv k luteránství a oženiv se s Kateřinou Zriňskou, založil moc svého rodu, a jak tu bylo za Jan Zápolského, pak zase za Thurzovců, za Eme- richa Tökölya, na němž dobyli hradu císařští, a pak zase za posádky Rákóczya. Obdivujeme s důkladným, pevným a odvážným stavbám hrad- Oravský zámek jest jedním z nejpamátněj- ších, nejstarobylejších a nejvelkolepějších hradů uherských. Návštěva jest jednou z nejkrásněj- ších vzpomínek na Slovensko. ním.
Thurzo Matuš trenčanský Jiskra Brandejs Petro Koma Korvín Thurz Zriňska Zápolský horní hrad soký Tatry Slovensko odvážný stavba hrad