3
masthead
V Praze, ve čtvrtek 15. července 1909.
Praha
5
article
Na ranni a večerní listy
předpláci s
V Praze v administrabi:
na řai
na ctvrt leta . . . . 6 K — k
s dvoji donáškou
na měsle. . . ..
na otvrt leta . . . . 7 K 04h
ve mliálkách: , K 9o
na měsie. . .-
Poštou:
na miěslc.
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojl zásilkou
na měsíe-
B rrie : : k
V Praga
6
article
Berlín a — Teheran.
Berlín a — Teheran.
Pouhou náhodou střetly se v jeden a
týž den dvě značné události, o něž dělí se
interes všeho světa: pád sebevědomého ně-
meckého kancléře knížete Bülowa a pád
perského šacha, »krále králů«, Mohamed
Aliho, podobného to asijského zpátečni-
ckého despoty, jakým byl nedávno svržený
sultán turecký.
Bezprostředně bližší jest zájmu evrop-
skému ovšem nenásilná, ba ku podivu klidně
vyřízená změna nejvyššího ministra sousední
říše hohenzollernské, nežli vítězství národní
a ústavní revoluce v Teheranu. Ale co do
významu dějinného těžko říci, která z obou
událostí tají v sobě pro budoucnost
následků vážnějších.
Příčina pádu říšského kancléře knížete
Bülowa jest čistě domácí spor parlamentní
vzniklý k vůli novým ostrým daním, které
Bülow jménem spolkové rady německých
vlád parlamentu ponavrhl a jichž výnos od
hadl na 500 milionů marek ročně.
Tedy podobný ždímací stroj, s jakým
pan Biliňski přišel před parlament cisla
tánský. Leč tu některé „z navržených Bülo
wem daní, zejmena daň z dědictví, rozhodně
nelíbily se konservativcům, takže raději vy
přáhli z vládní většiny, než by jich spolkli.
Vypřáhli od německých liberálů a spojili se
s katolickým centrem a s Poláky poznaň-
skými v novou většinu, která nabídla kancléři
a vládám spolkovým poněkud jiné daně, jež
by sice také okrouhle vynesly na 500 mil
marek, ale mezi nimiž nebylo daně dě-
dické.
Přihodit se tohle v Rakousku, bral by
pan Biliňski, tušíme, nabídku oběma ru-
kama. Leč kn. Bülow postavil si hrdě hlavu
Jednak prý nechce vlásti se žádnou jinou
většinou, než která jest složena z konserva-
tivců a liberálů národních, jednak prý
od daně dědícké nemůže nikdy upustit
»Buď mi povolite tuto daň, aneb půjdu !«
znělo jeho poslední slovo.
Bülow
Mohamed Ali
Biliňski
Polák
Berlín
Rakousko
7
article
Klerikálové nyní ovšem teprve zůstal
nepodajnými a konservativci s nimi. Spoje
nými silami prosadili v říšském sněmu svů.
finanční plán. Bülow měl ještě poslední na-
ději: že spolková rada ho v tomto boji ne-
opustí a nabídkou parlamentu pohrdne. Avšak
nastojte. Slavná spolková rada německá my
slíc si lepší něco než nic, chňapla po te
500milionově nabídce klerikálně konservativní
většiny říšského sněmu jako lačná kachna
po soustu, čímž milého Bülowa zapřela jako
Petr Krista. Věren svému pyšnému slovu
chvátal kníže Bülow za císařem Vilémem II.
do Kielu nabídnout mu svou demisi a Vilém
jeho přání co nejochotněji — vyhověl. Ne-
mohl prý svému věrnému rádci, který chy-
tával nejostřejší šípy, odstřelované kritikou
světa po řečech imperatorových, v klín své
řízy, až posléze musil poradit »tacet !« —
této služby vděčně odepřít... Tak odstu-
puje dnes kníže Bülow, katan národnosti
polské v Prusku, s kancléřského prestolu
Německa a na jeho místo přicház
obratný a ohebný byrokrat baron
dr. BethmannHollweg, který jako mi-
nistr vnitra osvědčil nevšední dovednost, ale
za to v zahraničné politice prý je
holým dilletantem, pročež tuto spravovati
bude nepochybně miláček císař ův,
státní tajemník baron Schön, což znamená
tolik, jako že od nynějška bude vlastním
ředitelem zahraničné politiky
Německa — Vilém II. s ám.
Tím by dnešní kancléřská změna ber
línská, provázená uzavřením říšského sněmu
německého teprve dosáhla pravého
Bülow
Krist
Vilém II
Vilém
doktor
BethmannHollweg
Schön
Kiel
Prusko
Německo
8
article
vlastního dalekosáhlého významu, jehož pro
tu chvíli ještě postihnouti nelze.
Podobně má se věc se současným revo-
lučním převratem v Persii. Do té chvíle
podobá se, že jedná se toliko o čistě do
mácí byť i značně tuhý boj krajně nespoko
jeného obyvatelstva perského s tyranovládou
úkladného despoty, že jde pouze o odstra
nění věrolomného šacha a jeho stvůr io
dobytí zbědované říši čítající na 8 milionů
různorodého, buď orbou, obchodem, prů-
myslem neb kočovnictvím se živícího, celkem
však dosti chytrého lidu ... spořádané,
zákony obmezené vlády ústavní,
jakou již předešlý šach rád nerad Persii po
volil, o niž však nynější zavilý mladý
despota národ perský opět všemožně ošiditi
usiloval. —
Avšak přihledneme-li k perskému tomu
dramatu blíže, seznáme nápadnou jeho
souvislost i s bývalým revolučním
hnutím na Kavkaze ruském a tolikéž
s nedávným revolučním hnutím v osman-
ské říši. Rozhodně osmělilo rychléa
snadné vítězství Mladoturků perské nespoko-
jence k následování, jakož také pochod re-
volučních tlup na Teheran a jejich zmocnění
se části města živě připomíná nedávný
útočný postup mladotureckých pluků na Caři-
hrad. Pravda-li pak, že lid v Teheranu
s nadšením vítá své osvoboditele, kdyžo
síle asi 3000 branců opanovali severní část
města, pak i další průběh zápasu skončí
tam stejně jako na Žlatém rohu.
Persie
Kavkaz
9
article
Věc šachova považuje se dnes již úplně
za ztracenu, třeba ještě věc jeho brání asi
5000 perských kozáků, jako byla věc sultá-
nova již tehdy ztracena, jakmile první čety
povstalců vtrhly do ulic cařihradských. Roz-
díl může býti leda ten, že sultán Abdul
Hamid se dal zajmout, kdežto perský
šach Mohamed Ali se spasil útěkem
dle jedněch zpráv na vyslanectví anglické.
dle jiných však do vojenského tábora Rusů.
kteří silou nevelikou, celkem prý asi 6000
mužů, blíží se k Teheranu.
Hamid
Mohamed Al
Rus
10
article
Za jakým úmyslem? Táže se všechen
svět. Ačkoliv ruská vláda zvláštní okružní
notou ohlásila všem mocnostem v čas, že
posílá nepatrný ten oddíl ruského vojska do
Persie toliko k uhájení četných tam usedlých
a meškajících příslušníků ruských a naprosto
se nechce míchati do občanské
války perské, neumlká nicméně podzí-
ravost nepřátel Ruska, přičítajíc ruské té
výpravě dalekosáhlé a nebezpečné ob
mysly politiky ruské ve srozumění a shodě
s politikou anglicko u.
A zatím má Rusko vskutku jako bez-
prostřední soused Persie, s níž ode dávna
trvá v nejživějších stycích obchodních, již
podporovalo opětně půjčkami do milionů jdou-
cími, prostředkovanými velkou úvěrní bankou
ruskou v Teheraně atd. — tak zře jmý
a tak legitimní zájem národo
hospodářský na politických osu-
dech Persie, že by na jeho místě
každákoliv evropská moc k uhájení jeho
byla tam vyslala zcela jíný pozorovací sbor
než pouhých 6000 mužů.
Vedle Ruska je neméně zainteresovaná
o příští osud mocnářství perského Anglie
která již před dvěma lety (v srpnu 1907
dohodla se přátelsky s Ruskem o oblast o
bytišť a trhů obapolných v Persii; k nim druž
se pak stejné obchodní zájmy Francie. Od
let dychtí pak Německo prokle-
stiti si Tureckem rovněž dráhu pro
svůj vývoz ke hranicím perským a proto
není divu, sleduje-li dnes německý tisk se
špatně skrytým rozčilením postup ruských
plukův na Teheran, a přeje li Rusům o
srdce, aby přišli — pozdě. Rozmar náhody
střetl v jeden den změnu u kormidla říšské
politiky německé hleděvší dávno upřeně
k Persii — a změnu na trůně perském.
Teheran a Berlín — dálavy světa je
dělí, ale pozor Evropy dnes zároveň k oběma
nedůvěřivě se upína.
Rus
Persie
Rusko
Anglie
Francie
Německo
Turecko
Berlín
Evropa
11
article
Nový říšský kancléř v Německu.
Nový říšský kancléř v Německu.
(Poslední loučení a první uvítaná. —
Dva býv. buršáci. — Císařova cesta na
sever. — Zárodky příští krise. — Hlas
ciziny. — Úpadek liberalismu něme
ckého. — Vítězství autokracie.)
Je tedy jmenován už nový pán Německa.
Či vlastně půl pán, neboť skutečným pánem
bude na dále Vilém II., a to více ještě nežli
za rázovitého Bülowa, neboť eo do silné indi-
viduality šl. Bethmann-Hollweg, nový kancléř
německé říše, předseda pruského ministerstvaa
pruský ministr vnějších záležitosti, ačkoliv jako
jeho předchůdce spojuje tři nejdůležitější úřady
říše i Pruska, zůstává daleko za Bůlowem.
S tímto mizi s jeviště zároveň všichni, kdo se
ztotožňovali s jeho politikou finanční a škol-
skou: st. taj. finanční Sydow, přesazený dnes
do ministerstva obchodu a nahražený v oboru
finančním st. podtaj. Wermuthem, za něhož
bude asi hořko širokým třídám poplatníkův,
ministr vyučování Holle, kterýž jmenován byv
vrch. presidentem braniborským a vyznamenán
byv řádem červeného orla I. třídy s dubovým
listím, postoupiti musil místo toto Trottovi z
Salzu. Již změna poslední dokazuje, že nejen
nový kancléř bude se oplrati o celý černý
blok, to sjest konservativce a klerikály, nýbrž
že i tito (zvaní stranou středu) uplatnili už
vliv svůj i v tom oboru, který mívají klerikálové
vždycky na mušce nejdříve. Na tom nic ne-
mění, že Delbrück, jejž bylo lze nazvat kon-
servativcem liberslisujícím a klerýž osvědčil ne-
jednou již větší porozumění pro rozvoj historie
a pokrok, jmenován byl ministrem vnitra
náměstskem říšského kaneléře, neboť směr
poliuky udává jménem eísaře v Německu
kaneléř a v Prusku premier vlády a obojím
jest věrný sluha Páně Bethmann-Holiweg.
Vilém II
Hollweg
Holl
Delbrück
Bethmann
Německo
Prusko
12
article
Povoli-li konservaliveům a klerikálům císai
jako v poslední době povolil i ve věcech nej-
zásadnějších, nebude se vzpírati ani on. Ostatně
o důsledcích změny kaneléřské na vnitřní
mezinárodní politiku uvažujeme na místě úvod-
ním, dodávajíce ještě jen, že Delbrück zajisté
jmenován jest na uklidnění německé veřejnost
liberální, která v poslední době spokojovala s
i tak nepstrnými ústupky, že jí bude ziskem
i — Delbrück a že bude při nejmenším zá-
minkou, aby při zdánlivě »mírně konservativ
ním« rázu nové vlády nemusila přikročovati
k nepohodlně pro pány oposici krajní.
Jak nerad se Vilém II. loučil s knížetem
Bůlowem, kterýž po porážce Německa, způso-
bené osobním rádcem císařovým Holsteinem.
v otázce marocké zjednal mu odvetu a vítěz
ství v poslední kampani proti Rusku i Anglii
to dokazuje vlastnoruční list, kterýž císař posla
mu na rozloučenou. List ten zní:
Milý kníže! Z Vaší opětné žádosti seznaí
jsem s bolestným politováním, že odhodlán jste
vzdáti se svých zodpovědných úřadů říšského
kaneléře, presidenta státního ministerstva a mi-
nistra zahraničních záležitostí. Ač mně jest ne-
snadno vzdáti se Vaší osvědčené činnosti př
správě říšských a slátních záležitosti a přerušiti
svazek důvěryplné součinnosti, který mne p
tolik let s Vámi spojoval, pokládal jsem přece,
uváživ důležité důvody Vašeho rozhodnutí, z
nutno Vašemu nalehavému přání déle se ne-
vzpírati. Vyhověl jsem proto Vašemu návrhu
povolil jsem Vám žádané sproštění úřadu. Jest
mně však srdečnou potřebou vzdáti Vám při
této příležitosti svůj nejvřelejší dík za
oddanost a obětavost, s jakou jsle v nejrůz-
nějsích úřadech a postaveních na Vaší čestné
Delbrück
Vilém II
Bůlow
Holstein
Německo
Rusko
Anglie
13
article
a úspěšné služební dráze prokázal vynikajíe
služby mým předkům, mně a vlasti. Nechť buk
popřeje Vám po životě, tak na práci a činy
bohatém, ještě mnoho let nezkaleného štěstl
Propůjčuje Vám jakožto zevní znamení me
vděčnosti, uznání a náklonnosti vysoký řád čer
ného orla s brilanty a zasílaje Vám odznaky
téhož, zůstávám Váš Vám vždy oddaný vděčný
císař a král Vilém II. R. V berlínském zámku
dne 13. července 1909.
Liberálové němečtí loučí se s kn. Bülowem
neradi proto jen, že v poslední době nevládl
aspoň proti nim, což nebylo lze říci o před-
chůdci jeho, Hohenlohovi, a což jim po voleb-
ních porážkách, ne přílíš skrovných, ku podivu
stačilo, a vzpomínají vděčně i, že byl tvůr
cem jednotného zákona občanského, vybudova-
ného na zásadách skutečně pokročilých neb
aspoň modernějších.
O posledním loučení knížete s císařem Vílé-
mem se sděluje: Císař dovedl kancléře do male
zámecké zahrady a zde procházel se v živém
hovoru s ním od 411. hod. Císař, jenž byl
v admirálské uniformě, gestikuloval živě. Když
císař viděl, že jsou oba obecenstvem z Burg
strasse pozorováni, zavedl knížete na mísl
hustými keři úplně zakrytá. 10 minut po 11.
hod. vstoupil do zahrady Bethmann-Hollweg
Císař vykročil mu vstřic a stiskl mu srdečné
ruku. Potom procházel se i s ním asi půl ho
diny za živého rozhovoru. Po odchodu knížet
Bülowa, s nímž chodil zavěšen, objal jej opětně
a potřásl mu několikrát rukou.
Vilém II
Bülow
Císař
Burg
Bethmann
14
article
Šl. Bethmann, jehož život, až dosud ne-
přiliš činný, jsme již včera skizzovali, býval z
universitních studil eísaře na universitě v Bonnu
zároveň s ním členem buršáckého spolku »Bo-
russie«. Rodina Bethmannů, jež pochází vlastně
ze židovské rodiny frankfurtské a jejíž jeden
předek byl císařem rakouským Františkem I.
povýšen na šlechtice, je spřízněna s Richardem
Wagnerem i s hraběnkou d'Agoult, kteráž, jak
známo, žila se skladatelem Liszlem ve volném
manželství a pod pseudonymem Daniel Stern
zjednala si i spisovatelského jména.
Wagner
Agoult
Stern
Bonn
buršácký spolek » Borussia
15
article
Císař rozhodl se, že vyřídiv krisi vnitřní
odebere se přece na obvyklou každoroční cestu
na sever, z níž se vrátí kol 8. srpna.
Dnes potvrzuje se, že bavoršti členové
»středu« prostřednictvím vyslance Leschenfelda
působili proti jmenování Bethmanna, který zdá
se jim přece jen příliš umírněným. V tomto
zjevu byly by již od počátku zárodky nové
krise, ač-li šl. Bethmann nebude hleděť si je
zlskati ústupnosti, jakmile jen veřejnost německá
bude poněkud uklidnéna. A to jest pravdě
podobnějšt.
Italský tisk loučí se nerad s knižetem
Bülowem, jenž již vlivem choti své, rozené
Italky, hleděl si shody s Ilalil. Nyní ale bude
rozhodovati o vnější politice opět clsař sám bez
umlrňujícího vlivu Bůlowova. »Tribuna« římská
žasne nad netečností, s jakouž liberálové ně-
mečtí, kteří po aféře »Dally Telegraphu« slibo-
vali říši vštípiti nového ducha, přijímají nový
obrat k tuhému konservatismu. Nemajíť libe-
rálové němečtí vůbec dnes mužů, kteři by byl
schopni ovládati sítuaci. Při neschopnosti říš-
ského sněmu i jich a při lhostejnosti německéh
lidu ku porážce liberalismu nelze prý se an
diviti, upadá-li Vilém II. opět do autokracie.
míní římský list liberální. A nelze mu
v leečems upříti — pravdu.
Vitězství perské revoluce nad
šachem.
(Serdar Asad, perský Garibaldi. — Kdo jsou Bachtja-
rové. — Trest usekání prstů. — Vůdce Bachtjarů. —
Rusové mají do Teheranu ještě čtyři dny cesty.
Sceny z bojů pouličních. — Obsazená sněmovna. —
Obkličené vojsko. — Nečinný šach Mobamed Ali. —
Nový šach.)
Serdar Asad vtrhl vítězně v čele Bachtjarů
svých do Teheranu, v residenci šachovu. Vláda
Leschenfeld
Bülow
Italka
Dally
Vilém
Serdar Asad
Garibaldi
Rus
Teheran
Scen
Al
Teheran
16
article
V drobném prodejie
ranní číslo o sobě . . za sh
večerni . . . . . . . za 4h
Ve fliálkách na venkově
ranni islo . . . . .
večerni . . . . . . . . 5b
lnseráty
plati se hotevě napřed.
Předylcení a inserty přijimt
administrace v Marianské ul.,5.
Tam nacházejí se těl
redakee, tiskárna a sxpedine
„Národních Listů-
Rukopiny se nevracei.
17
article
Mohameda Aliho, kterýž podnikl tak troufalý
boj s ústavní stranou perskou, zdá se čekati
již jen na hodinu, ač-li té chvíle děla neod-
břměla již konec její. Svět žasne bezděčně nad
náhlým úspěchem Bachtjarů, včera sko-
rem ještě neznámých evropské veřejnosti. Jest
to kmen horský s vysočin východního Luristanu,
sídlící hlavně kolem řeky Karunu. Čítají asi
50.000 rodin čili asi čtvrt milionu duší. Mluví
řečí kurdskou. Vyznáním jsou mohamedáni. Žijí
v letě ve stanech, v zimě ve vesnicích. Jsou
pohostinní, stateční, ale i loupeživí a ukrutní.
Znaji ještě krvinu, jež často celá pokolení ničl.
V poslední době učinili se od šacha skorem
neodvislými. Bývali kmenem kočovným, ale o
nějakého času usadili se stáleji v úrodných
údolích pobliž tureckého pomezí. Náčelník,
serdar, dochází u kmene bezpodmínečné po-
slušnosti. Vládne nad životem i smrti, ale tuto
zřídka ukládá: obvyklejším trestem jest usek-
nuti jednoho neb více prstů jeho poddaných.
Nynější náčelník Bachtjarů trpěl mnoho o
rodiny šachovy, ostatně též od pretendentaa
nynějšího odpůrce prince Zilla, jenž býval
v kraji Bachtjarů guvernerem. Od r. 1882—1888
držán byl serdar v zajetí, ale později uprchl
do Paříže. Letos z jara vrátil se po převratu
v turecké říši do vlasti své, aby po vzoru Šef-
keta paše vedl kmen svůj na hlavní město
k svržení despoty. A jak zdá se, smělá výprava
jeho, jakýchž maji málo dějiny Orientu, bude
korunována vítězstvím dokonalým.
Mohamed Ali
Zill
Karun
Paříž
východní Luristan
Vary
18
article
Ač-li totiž Rusové neobrátí boj na ulicíeh
teheranských v poslední chvíli ještě v nepro-
spěch revolucionářů. Ale zdá se, že jako oby-
čejně Rusově i zde přijdou . . . pozdě. Vojsko
jejich, jež z přístavu Enseli na Kaspickém moři
vytrhlo přes Rešt a Kazvin do Teheranu, má
tam při nejrychlejším pochodu ještě nejméně —
čtyři dny cesty. A do té doby mohou býti
události v Teheranu dovršeny. Ostatně zdá se,
že Rusové samí již se zachráněním šacha ne-
počítají.
O bojích v Teheranu sdělují se konečně
některé podrobnosti: Bachtiarové se serdarem
svým v čele obsadili sněmovnu. Obyvatelstv
samo je k boji podněcuje. Z anglického vysla-
nectva jest slyšeti stále střelbu z pušek. Revo-
lucionáři utrpěli obrovské ztráty, ale bojují jako
Ivi, Vojíni šachovi jsou ve svých kasárnách
obklíčeni. Šach Mohamed Ali dlí v táboře svém
mimo město, když byl z opevněného paláce
svého na severu města vypuzen a osobně chová
se skorem nečinně. Rusko prohlašuje, že chee
obsazením Teheranu ochrániti jen Evropany před
pobitím, jako kdysí při vítězství boxerů v P-
kinu, ale že záhy hlavní město perské opět
opustí. Diplomacie německá ale, jež revoluci
perskou nepopíratelně podněcovala, tomu nevéři
a bojí se, aby dílo její na konec neobrátilos
proti vládním jejím záluskům.
Rus
Rusův
Mohamed Al
Evropan
Rusko
Pkino
19
article
Vysocí hodnostové duchovní v Uedžefu
Kefale prohlásili svatou válku proli šachu. Vy-
obcovali ho ostatně z církve už loni v srpnu,
ale šachem prý to ani nehnulo . ..
Jeden dopisovatel z Teheranu sděluje
Krátce před večerem odebral jsem se na ná-
městi před sněmovnou, jež jest obsazená voj-
skem revolucionářským. Na mnohých domeeh
vztýčena byla vlajka svobody, i na hlavní bráné
sněmovní. Revolucionáři chovají se až dosu
k Evropanům vlidně. Zakázali též pekařům
obchodníkům s potravinami pod trestem zastře-
lení zavírati krámy. Ještě o půl čtvrté hodině
ranní, když telegram byl odeslán, bojovali revolu-
cionáři jako šílení proti šachovým postavením.
Ustoupí-li zde, udeří na ně ihned zase jinde.
Nejzoufaleji se bojuje v okolí kasáren Ljacho-
vova sboru. Vzduch otřásá se stále hřměním
děl. Mrtvých a raněných jest bezpočet.
Praví se, že ani Anglie nenalehá již nu
udržení šacha na trůně, přesvědčivši se o jeho
neschopnosti. Soudí se, že sama bude podporo-
Evropan
Ljacho
Anglie
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Oravský zámek.
Napsal dr. K. V. Adámek
Kdo cestoval Slovenskem a neviděl Kralo
vanské deliny a Oravského zámku, mnoho z
nedbal.
Bývala neschůdnou cesta na Oravský zá
mek. Zbudováním dráhy oravské jest návštěva
toholo kraje velice usnadněna. Z Turčanského
Sv. Martina stačí den na návštěvu Oravského
zámku i na návrat.
Před Kralovany všimneme si zřícenin hra-
du Sklabiny. Jen na chvíli objeví se Sklabin
mezi horami. Za zajímavého rozhovoru o justi-
čních poměrech uherských s přítelem, jenž je
k zastupování do Ružomberka, málem bychom
ji byli propásli
Tunel za kralovanským nádražím uvádí již
do malebné Kralovanské doliny. Zmizely hole
svahy Šutovských kopců. Jedeme úzkým údo-
lím, jímž vedle řeky sotva silnice a železnice
si prodraly cestu. Stráně dlouhého řetězu hor
jsou zahaleny bujnými lesy, jež od břehů řeky
stoupají po srázech k temenům horským, měníee
údolí v přirozený rozsáhlý park. Zvláště u Ja
nošíkova stolu, skaliska z řeky vynikajícího, jes
Kralovanská dolina nadmíru malebna.
K V Adámek
Martino
Slovensko
21
article
Hadovitě vine se bystrá řeka. Hadovitě př
ní stoupá k severu trať oravskou stolicí, jednou
z nejchudších, ale nejrázovitějších stolic uher
ských.
Míjíme Párnici, Istebné, Velkou ves. Z
Velkým Bystercem přisedá vrchní notář, jededo
Dolního Kubína; poskytuje nám příležitost, po-
zorovati poměry společenské a názory maďaron
ské. Mladý kněz, přepjatě k němu úslužný, divně
kontrastuje svým ustrašeným jednáním s kně
žími s nimiž jsme se pak o martinských slav-
nostech seznali. Velkomožný pán, vrchní notář
mluví maďarsky, my ovšem hovoříme po česku
k malé radosti velkomožného pána, jehož do
mýšlivost a škrobenost nás nemálo bavi
Velké železné mosty upozorňují nás na
blízkost stoličného města Dolního Kubina, jenž
věžemi svých dvou výstavních kostelů vynik
ze zeleně zahrad. Dolní Kubín leží v pěkném
úvalu, zarámovaném mohutnými vrchy orav
ských hor.
Párnica
Istebné
Dolní Kubín
22
article
Velkomožný pán vybatolil se z vlaku, jenž
pak dále nás nese na sever od Dolního Kubína
ohniska slovenských národních snah této stolice
Z národovců kubínských jest znám širší veřej
nosti básník Hviezdoslov (Ország). Z Oravska vy
šel Jan Matuška, skladatel slovenské hymny „Na
Tatrách se blýská“. V nedalekém Istebném po
sobí evangelický farář, vynikající archacolog Jan
Hroboň, jehož zajímavé přednášce pak za ně
kolik dnů v slavnostním zasedání Slovenské spo
lečnosti musejní jsme naslouchali s velikým zá
jmem.
V okolí Istebného byly nalezeny cenné p
mátky. Zvláště nedaleký Hrádek jest bohatým
nálezištěm bronzů skvostných, z nichž některé
uloženě nyní v Turčanském Sv. Martině a Pod
zámku oravském, jsou pravá unica.
Zajímají nás vesnice oravské. Svou výstav
ností se liší podstatně od osad jiných stolic. Dře
věnné chalupy kupí se při starobylém kosteliku
a dřevěnné omšelé zvonici, v řadě stojí a zvě
davě jejich malá okénka ze svých širokých rá
mů zpod stinného přístřeší vyhlížejí přes zahrád
ky za ujíždějícím vlakem.
Bziny, Medzibrodzie mineme a již vjíždím
v malou stanici. Nápis její Arvaváralja ozna-
muje, že jsme u cíle. Zastavujeme v Oravském
podzámku.
Za stanicí na vysokém kopci strmí rozsáhl
Hviezdoslov
Ország
Matušek
Hroboň
Martina
Dolní Kubín
Oravsko
Istebné
Na Tatra
23
article
a mohutný Oravský zámek. Nezapomenutelným
dojmem působí tato spousta zámeckých staveh
K patě hory tulí se malá osada Oravsk
podzámek, má sotva 400 obyvatelů, převážnou
většinou slovenských. Lučinami dojdeme řeky
Oravy a za širokým dřevěnným mostem Orav
ského podzámku, v němž nedaleko zámečku
v XVIII. věku zbudovaného, příkrou cestou stin-
ným stromořadím kol sochy Jana Nepomuckého
úžasně nedokonale provedené, stoupáme ku prv
ní hradní bráně. Znak její a začáteční písmen
i letopočet svědčí, že tuto dolní část hradní sta
věli v prvé polovici XVI. věku, když na Orav
sku hejímanil Jan z Dubovce.
Z důkladných, plechem pobitých vrat okre
líme si starobylé klepadlo, jež má podobu draka
a již úzkým dvorem kráčíme ke druhé bráně
jejíž latinský nápis prozrazuje, že byla restauro
vána roku 1800 po požáru hradu. JI vcházíme
do tunelu, jenž pod glorietem se zatáčí do dru
hého dvora hradního k zámeckému kostelu
Z glorietu užijeme pěkné vyhlídky k řece
Oravě, po níž řady vorů tiše plynou. V kostele
vyniká zvláště nádherný mramorový náhrobek
Jiřího Thurza. Obšírný nápis chlubný oznamuje.
že tu odpočívá místokrál uherský Jiří Thurzo,
palatin, „jehož pověst hvězd dosáhla“. Z ná
hrobku shlíží vážně do ticha kostelního postava
v životní velikosti vytesaná tohoto vynikajícího
uherského magnáta ( 1616). Povšimneme s
hlavního oltáře, na zdi zeměkoule, v jejíž vnitř-
ku jest vyřezáno peklo se zatracenci, v sakristi
pak věeí, jež v hrobce Turzově byly nalezeny
a odcházíme z kostela, v němž kázával Jiří Tra
novský, do musea zámeckého.
Nepomucký
Jan
Thurzo
Turzův
Jiří tra
Orava
24
article
Museum má bohaté sbírky přírodnické, též
technologické a kulturně-historické. Jest tam
mnoho věcí, jež byly na světové výstavě vídeň-
ské roku 1873. Neujde nám tu, jak tehdy ma-
darština bývala ještě dosti skromnou proti něm-
čině. Četné zajímavé modely znázorňují hospo
dářské poměry Oravska, byt a život lidu taměj-
šího, perný a lopotný, tu zas hospodářstv
vrchnostenské, velmi výnosné zvlášť těžbou les-
ní, též jsou tu uloženy některé archaeologické
památky. Doplňkem musea stará hradní kuchyi
a zbrojnice.
Celý zámek jest vlastně trojicí zámků. Stou
páme do středního hradu. Na baště opět pozoru
jeme znak Jana z Dubovce a letopočet 1539.
Část tohoto oddílu hradního byla zbudována neb
obnovována 1611 Thurzem. V pokojích hradníeh
jsou rozmanité starobylé obrazy, z nichž některe
nepodávají právě skvělého svědectví o staro-
dávném malířství uherském. Zvláště nás zajímá
obraz Alžběty Thurzové ( 1626), manželky pa-
latina Jiřího Thurza, krojem, jehož součásti lze
dosud sledovati v lidovém kroji oravském. P
komnatách jest dosti všelijakého starodávného
nábytku. Průvodčí zámecký upozorňuje v zase
dací sini na velikou důležitost, že tam má každý
spoludržitel velkostatku oravského židli se svým
rodovým znakem a jen židle ředitelova nemá
znaku.
Jan
Thurz
Thurzo
25
article
Po schodech mezi dvěma ležícími lvy vehá
zíme do dalšího dvora, i podivujeme se titěrné
fantasii kteréhosi vídeňského architekta, kterýž
svými nevhodnými návrhy nových přístaveb
přestaveb kazí mohutný dojem starodávné vý-
stavnosti hradu. Neméně obdivujeme se důklad-
nému vědění hradního průvodce, jenž zcel
vážně vykládá, že lvy tesal maďarský sochai
Bela. Tuto učenost svou čerpá z podložky lvů.
kteráž po bližším prohlédnutí objeví se býti
úlomkem náhrobku, jehož latinský nápis ozna-
muje, že nebožtík, jehož památku tímto náhrob-
kem uctili, padl ve válce (in bello). Průvodčí dál
vykládá, že studna hradní jest 96 metrů hlu-
boká a má dno o 32 m. hlouběji než řeka Orava.
Ponecháváme průvodčímu zodpovědnost za tyto
Orava
26
article
výpočty a s údivem pohlížime k hornímu hradu.
jenž vysoko nad námi jako orlí hnízdo sedí na
temeně hory. Úzké schody, ve skále vytesané,
vyvádějí nás do závratné výše k malé brance,
jíž, všimnuvše si dolejí zbytků padacího mostu
z r. 1543, mizíme v hořejší budově hradní. Opět
vidíme tu erby JJana z Dubovce a letopočet
1540. Na zdech jsou stopy maleb, krby jsou vy-
lámány, vše tu pusto. Tato část, v niž již také
roku 1561 František Thurzo stavěl, jest právě
opravována.
S pavlánu hradního, jenž zdola podobá s
síti pavoučí, obhlížíme celou stolici oravskou.
Úchvatný a nezapomenutelný jest rozhled tento,
jenž šíří se přes hornaté Oravsko dál po turčan-
ské stolici, k temenům tatranským a dál k Vy-
sokým Tatrám, jež vévodí liptovské a spišské
stolici. Když pak vstoupíme do malé zahrádky,
jež na nejvyšší části skalního temene nad pří-
krým srázem jest zřízena, doplňuje se nám toto
panorama na sever rozhledem po horách k ha-
ličské hranici.
Vznomínáme si, jak bylo na Oravsku, když
hrad patříval mocnému Matušovi Trenčanskému,
a pak za Jiskry z Brandejsa a za Petra Komo-
rovského, potom za krále Matyáše Korvína
v XVI. věku za Thurzů, z nichž Františel
Thurzo, bývalý biskup nitranský, přestoupiv
k luteránství a oženiv se s Kateřinou Zriňskou,
založil moc svého rodu, a jak tu bylo za Jan
Zápolského, pak zase za Thurzovců, za Eme-
richa Tökölya, na němž dobyli hradu císařští,
a pak zase za posádky Rákóczya. Obdivujeme s
důkladným, pevným a odvážným stavbám hrad-
Oravský zámek jest jedním z nejpamátněj-
ších, nejstarobylejších a nejvelkolepějších hradů
uherských. Návštěva jest jednou z nejkrásněj-
ších vzpomínek na Slovensko.
ním.
Thurzo
Matuš trenčanský
Jiskra
Brandejs
Petro Koma
Korvín
Thurz
Zriňska
Zápolský
horní hrad
soký Tatry
Slovensko
odvážný stavba hrad