Periodikum ALTO Viewer

1

11. června 1903.

2

Přiloha „Národnich Listu

3

K číslu 158.

4

Strana9

5 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Cukerní otázka. Vývojem věcí na cukerní komisi brusselsk destala se cukerní otázka opětně v popředí dne Bylo to vlastně vše jasno a patrno. Chování ham burských a londýnských cukerních firem bylo charakteristickým preludiem pro chování se de legátů ostatních států na komisi. Neníť komise sborem diplomatů, nýbrž vedle úřadních dele- gátů zasedají zde i odborní interessenti, kterým není než víláno, zdaří-li se jim ochromiti — byí i na čas — jednoho ze soutěžníků. Rakouský cukr nové kampaně jest zatím na trhu světovém neprodejným nebo alespoň těžko prodejným, fakt, kterého dovedla francouzská i německá soutěž účinně využiti a kterého míní využiti i nadále. Jest jen přirozeno, že v komisi, takte složené, musí rozhodovati jen vlastní zájem.

6 article

Ale nejen zájem. V soutěžním zápasu m každý jen to, co urve. Zde mů každý jen tu po- sici, kterou si dovede vybojovati, ktorá odpovídá jeho poměrům mocním. Zde není ani ohledů přá- telských, ani sentimentálních pohnutek. Na sil ného a obávaného troufá si málo kdo. Dr. Bärn- reither nemohl lépe charakterisovati stav věcí než povzdechem, jak bagatelisováno jest Ra- kousko všemi státy. „Nezachází se s ním ani jak s velmoci. Jako bychom byli státem třetího řádu!“ V této diagnose jest klíč ke správnému po- souzení situace. Na francouzské zbylé prěmi netroufá si nikdo, o obrovských dopravních vý- hodách, skýtaných nedávno Německem cuker- nímu průmyslu, neví nikdo: mocná posice Ně- meeka zakližuje zrak. Nemohlo býti přísnějšího odsouzení rakouské politiky obchední, než jaká se tají v této despektaci. I v cizině sledují rozvoj obchodu tohoto státu, jeho politiku hospodář- skou, i tam chápou jasně, jak roste hospodářská závislost říše Habsburgů na státu Hohenzol- lerů, uvědomují si dosah fakta, že Rakousko krok za krokem ustupuje před soutěží německou ve starých svých odbytištích, aby doma tleskaly jeho officiósní i polooffiósní hlavy ideám celní alliance s Německem.

doktor Bärn Habsburg Německo Rakousko

7 article

Rakouským vládám byla i hospodářská po litika prostředkem germanisačním a centrali- sačním. Zatím, co Německo ve stopách Listových se blížilo a blíží k mocné, jednotně vedené do- pravní politice, které připadá tak význačná úloha v hospodářsko-politickém vývoji budoucna, za- dávaly se u nás hlavní tratě výdělkářským spo- lečnostem, při koncessích, plných nejasnosti, jen když společnosti tyto přispívaly na utlumován rozvoje hospodářských sil slovanských národů. Pro německý průmysl měly vídeňské vlády živé porozumění od počálku minulého století a i dříve- českým krajům nezřizovaly se ani odborné ško- ly ani dráhy, nic, pranic. Trochu více benovo- lence k našim snahám traktováno jako ústupek politický — jaký div, že poměry vyvinují se tak. jek se vyvinují? Po léta podlamovala se hospo- dářská potence hlavního národa slovanskéhov této říši (jen vzpomeňme persekuce záložen, ob- tiži českým továrníkům, ba, kdysi krčení ramen při žádostech o odborné školy a spojení se svě- tem, vzpomeňme nejnovějších čachrů s provádě- ním zákona o vodních stavbách a p.), po léta ovládána tato říše Německem, nikde ani stopy pe energickém činu, nikde známky svérázného. sebevědomého a účelného postupu, není pochopi- telno pak, že s Rakouskem fakticky jako s vel- moci se nepočítá, že si proti němu troufž kde kdo? Již je to jednou tak: každý má v zápase o uplat- nění se tolik významu, kolik sil a energie. S Ně- meckem v létech čtyřicátých také počítal mál Proto jest také rakouské zákonodárství kon- tingentačni, které ve své podstatě není ničím jiným, než krajním využitím 6fr. cla, předmětem všestranných útoků. Jest příležitost, ubiti dosti silného (výrobně) soutěžníka, zbraně chápe se tedy kde kdo.

Listův Německo Rakousko

8 article

Vládní zprávy ovšem snaží se nepříznivé zvěsti z komise brusselské zmírňovati. Jest pravda: dosud není rozhodnuto a komise také právoplatně nerozhodne. Ale bude smýšlení kon- ference jiné, budou diplomaté tak naprosto pří stupní vývodům rakouských delegátů, nepřístupn požadavkům průmyslu a interessentů zemí, jež zastupují? Blah, kdo věří — ale k víře jest přece jen důvodů pramálo! Faktem nepopřeným jest. že dobré zdání komise dopadne proti našemu eu- kernímu zákonodárství a že Rakousku nezbude než voliti mezi zrušením kontingentace nebo vý- slupem z konvence. Ke druhému bude asi málo kdo! chuti. Do zemí, které určitě užijí při dalším trvání kontingentace práva trestních cel, neužijí-li do- konce právo, zakázati dovoz našeho cukru (o co tak horlivě usiluje Anglie a Francic), tedy do Spojených států, britských držav a Anglie šle z našeho celkového dovozu cukerního roku 1898 (4,916.538 q) 2,991.875 q. r. 1899 (6,539.90 9), 3,529.153 q, r. 1900 (6,575.523o 4,172.588 q, r. 1901 (7,005.046 q) 4,698.716 q, r. 1892 (6,809.389 q) 4,145.018 g. Vydávati v nebezpečí tak značnou většinu vývozu nebude asi valné chuti, tím spíše, že na vývozu tomto hlavně zúčastněny veliké rafinerie- kterým připadá u nás tak značné a vlivné slovo.

Rakousko Anglie spojený stát

9 article

Ovšem: trestné clo 1 K (jak se vypočitává vět- šinou členů komise brusselské) by dovoz našeho cukru v podstaté nezmařilo, ale rafinériím vzešla by ztráta takřka millionů korun, kolik millionů cukru do uvedených zemí vyvážejí. V praxi pře- sunuly by rafinérie pak část tohoto tresíně-cel- ního zatížení na surovárny. Není pochyby, že rafinérie exportní budou vším úsilím praco- vati o zrušení kontingentace, jak také dosud i doma i za hranicemi činily, dávajíce samy zbraň odpůreům cukerní produkce rakou- ské do rukou. Postavení rafinerií bylo ovšem značně ulehčeno tím, že jich organisace jest pev- nou a potrvá : po zrušení kontingentace. Tím ovšem rozevře se brána soutěži i surováren pro domácí spotřebu (pokud budou zařízeny na vý- robu bílého zboží), ale za rafinériemi stoji obrov- ské, enormní zisky posledních let, mobilisační fond, který pomáhaly v kartelu hromaditi suro- várny proti sobě. Nejvýše malé rafinérie budou zle stíženy novými poměry prc případ zrušen kontingentace. Jinaké jest stanovisko surováren. Veliké to- várny na cukr surový, pracující poměrně s malou režií (náklady výrobní klesají u cukrovarnictvi rovnoměrně se stoupáním výroby), zrušení kon- tingentace pocít“ méně, ba — pokud zařízeny na výrobu bílého zboží — bude jim změněná po- sice vílána, protože přinese jim to, co jim kontin- gentace vzala: právo, vyráběti bílé zboží. Jinak

10 article

ovšem bude s menšími továrnami, jichž režie jest vysoká a kapitálové síly malé. Každý otřes do- lehne nejprudčeji na ně. Celkem bude tedy ale více chuti ke zrušení nebomodifikování kontin- gentace. Hlasů, které doporučují, aby opu- štěna byla půda dohody, ovšem také není ne- dostatek. Dle poslance Kulpa bylo by nejlépe. vystoupiti z konvence, dohodnouti se s Ruskem. změniti berni zákon cukerní, resp. zavésti cu- kerní monopol. Průmysl rozvíjel by se ovšem méně mocně, ale bezpečně. Leč v daných pomě- rech nutno počítati s tím, že každé takověto ře- šení by předpokládalo pronikavé zmenšení vý- robní a tedy i obmezení řepního pěstění, ježto v tom případu určitě by nás stihl zákaz vývozu na anglické trhy, čili očekávala by nás aspoř 40% restrikce výrobní. Nutno bedlivě uvážiti, je-li k takovýmto pokusům dosti síly a sebe zapření.

Kulpa Rusko

11 article

Ale buď jak buď: rozhodnutí a sice co možno rychlé jest nutným. Je-li situace skutečně takovou, že není vyhlídky pro uznání kontingen- tace, a že průmysl nemá tolik sebeporozumění aby změnil kontingentaci zákonnou v kontingen taci kartelní (což by se konvenci nepříčilo), pak nutno se odhodlati k dalším obětem, ovšem př bezpodmínečném setrvání na předpokladu, že ko- nečně padne fiskalistní upjatost státu. Dosud či- nila vláda vše, co jí nestálo ani — haléře. A vůči změněným poměrům nezbude než jíti cestou, kterou šla Francie a kterou jde Německo. Misto kontingenlace sáhlo Německo k účinnému sní- žení tarifů pro export eukerní. U nás stát, který neovládá hlavní trati, bude nucen učiniti vše, aby je konečně ovládnul a podnikl pokrokovou, moderní obchodní politiku, jak mu příklad toho podávají státy ostatní. Vedle tarifní politiky bude nutno naléhati na snížení konsumní daně cukern a na provedení ostatních výhod a úlev, o nichž byla na tomto místě již tolikráte řeč. Že věc blíží se do velmi vážného stadia. toho důkazem jest odročení příští schůze komise na úterý. Na poslední schůzi rozhodnutí se ne- stalo. Přenecháno patrně schůzi úterní a snad bude přenecháno některé ještě pozdější. Odtud asi také různé zprávy o kompromissech, které mají v podstatě odstraniti kontingentaci nebo její htavní ustanovení způsobem pro Rakousko méně nepříjemným. Vlastně nejedná se při nich o nic než o stylisaci dobrého zdání, které by neodsuzo- valo, ale jen kritisovalo. Doslov odehrál byse za kulisami. Jde tedy o lhůtu, ve které má býti roz- váženo o budoucnu. Jest k tomu zapotřebí nejen klidu, ale i síly. Obého bylo u nás vždy nedo- statek.

Německo Rakousko

12 article

Různé zprávy. Na 15. července svolána valná hromada Rakouského spolku pro výrobu celulosy a novosedlské akciové spo- lečnosti pro výrobu papíru, na níž bude předložen návrh na splynutí obou podniků. Ve správě závodů změny se nestanou; týkají se jen akciového kapitálu. Akciový kapitál novosedlské spo- lečnosti má býti redukován z 6 na 3 mill. K, spo- lečnost převezme veškeré akcie rakouského spolku za 3 mili. K do svého portefenillu a vydá nové akcie za 1.5 mill. K. — Krakovská obchodní ko- mora usnesla se zabývati se výroky zástupce ví- deňského spolku věřitelů, které učinil jako svědek soudu o obchodnících haličských. Tvrdil, že 90 proe. haličských obchodů jedná nekorrektně. — Celní ko- mise Irancouzské sněmovny stanovila clo na chmel minimálně 60 fr. — Západoněmečtí přá- dláci bavlny zvýšili ceny příze o 3 fen. První česká všeobecná akciová společnost pro pojišťování na živol v Praze konala dne 8. t. m. za přítomnosti akcionářů, zastupujících 1753 akcie se 336 hlasy, výroční valnou hromadu. Z předložené vý- roční zprávy seznáváme, že ústav také v min. roce docílil dalšího úspěchu, neboť bylo jemu podáno 1133 návrhů na poj. obnos úhrnem 4,049.000 K a 1000K poj. důchodů, takže stav pojištění vzrostl na 1470 pojistek s poj. obnosem přes 6,159.160 K a 1041 k 82 h poj. důchodů. Roční prémie zvýšena ze 163.731

Praha Irancouzský sněmovna český všeobecný akciový společnost

13 article

K 71 h na 251.663 K 60 h, což svědčí o stálém vzrůstu společnosti. Správní rada úslavu vším svým dosa- vadním jednáním a podnikáním dokazuje, že důvěru, společnosti věnovanou, tato plně zasluhuje, neboť ve všem a všude lze pozorovati snahu po utvoření pev- ného, bezpečného národního ústavu. Číle svého správ- ní rada také dosáhla, neboť nepřihlížeje ani k více než dostatečným zálohám prémiovým a pro škody nevyřízené ve výši 212.0296 K 71 h, které nashroma- ždila, má ústav ještě zvláštní zálohu pro kursovní rozdíly ve výši K 82.600. S oprávněným důrazem poukazuje výroční zpráva k tomu, že tak vysokým mimořádným fondem pro ztráty kursovní (týž obnášl více než 5% jmění ústavu, uloženého v papírech, pupilární jistoty poskytujících), honosí se jen nej- starší a největší úslavy. — Toto obezřetné a jedině k naprosté jistotě ústavu se nesoucí vedení, tato sna- ha po utvoření pevných základů pronikla již patrně a jest pojištění hledajícím známa, neboť nasvědčuje tomu okolnost, že nejmladší tento ústav ve statislice o průměrných pojištěných obnosech, loni vydané. mezi všemi, v Rakousku pracujícími pojišťovnami životními, již na třetím místě jest jmenován což nezvratně svědčí o tom, že společenské kruhy. po nejvíce větší obnosy pojišťující, obracejí se se zá- libou a důvěrou na „První českou“. Výroční zpráva a závěrečné účty byly valnou hromadou schváleny. Potom při předsevzatých volbách celé správní rady zvolení dosavadní její členové. JUDr. Karel Černo- horský, JLDr. Bedřich hrabě Deym, JUDr. Josef Do- lanský, Vilém Hauner. Heřman Janda, Břetislav Schleifer, JUDr. Ferdin. Tonder, Ludvík Worel a nově zvolen pan Frant. Kohout, továrník na Smíchově.

JUDr Černo Bedřich Deym Josef do Hauner Heřman Janda Schleifer Ferdin Worel František Rakousko Tonder Smíchov

14 article

Trhy peněžní x. Z Vídně, 10. června. (Telefgr. » Nár. Listů«. Denní bursa. Na dnešní burse smýšlení opětně ochablo. Značné zlacinění na novoyorské burse vy- volalo obavy ve příčině dalšího utváření se poměrů amerických, působilo na zdejší bursu nepříznivě Situace byla mimo to nepřízniva za příčinou politi cké situace v Uhrách. Obchod byl velice mdlý. Zla- cinění kursů nenabylo velkého rozsabu. Trh dopravní vzhledem na důvody rozhodnutí správního soudu byl pevný. Naposledy se však smýšlení zhoršilo. Státní. obě severozápadní, severní dráha a paroplavební byly lacinější. Ostravsko-frýdlandská dráha zdražila o 40K Zdražení to způsobeno bylo jediným závěrkem. Na bankovním trhu nebylo velkých změn. Kreditky. bodenkreditky a länderbanka zlaciněly, alpinky byly poškozeny místními prodeji, též rýmavsko muráňsk zlaciněly. Petrolejové akcie opětně chaby. Trh uklá- dací byl opětně chabý. Některé renty, zvláště rakou- ské investiční klesly, též celá řada zástavních list klesla. Priority severní dráhy dnes dále neklesaly Devisy a valuty zdražily. Na eskomptním trhu: 294 až 21/2 procent. x. Z Vídně, 10. června. (Telefgrm »Nár. Listů«.

Vídeň Uhry

15 article

(Večerní bursa.) Kreditky 661.75 (po —.—) uherské kreditky 730.—, anglobanka 273.50, bankovn jednota 431.75, unionka 525.—, Iänderbanka 411.50 státní dráha 677.75, jižní dráha 78.—, polabská dr 429.—, severozápadní dráha 434.—, turecké tabákov 353.50, rýmavsko muráňské 465.—, alpinky 373 75 květnová renta 100.30, uherská korunová 99.30 turecké losy 121.—, marky za hotové 117.35, na ultimo 117.27. Smýšlení zlepšené. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. ámsterodama šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 197.971/e 198 20, Austerodam na delší lhůty —.—, Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.— —. Německo šek a Brussel na delší lh. krátké ih. za 100 mk. 117 321/2, 117.50, Německo na delší lhůty 117 35. 117 55. Londýn šek a kr. lh

Brusel Německo Londýn

16 article

za 10 1. st. 239.60, 239.80, Londýn na delší lhůty —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.— —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.20. 95 35, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —.—, Petrohrad delší lh. —.—, —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 95.221/2, 95 35, Paříž delší lh. —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.20. 95.321/2, na delší lh. 95.20, 95 321/2, Svýcary šek a kr. hl. 95 20, 95.321/2, na delší lhůty 95 20 95.321/2. z Vídně, 10. června. (Závěrečné úřa dno kursy.) Ivovskočernovická — Únorová renta. spol. st. dr. rak. uh. 676.75 květnová . . 77.7 červenc. » . jižní dráha říjnová , štyrsko- hr. - köfl. severní dráha . 5545.— rakouská » zlatá rak. severozáp. dr. 433.— » kor. uherská » zlatá pardubícká dráha polabská dráha . 428.— » kor. česká sev. dráha , 372.— rak. invest. renta uher. s » buštěhradská A 1300. — 49% zást. listy Hyp. pražsko duchcov. 202.— banky král. č. duchcov.- podmok. —. 31/29% zást. 1. Hyp. banky král č. . ústecko tepl. dr. . 2390.— 4% kom. dluhop. dunaj. paroplaveb. 855.— Zem. banky kr.č. rakouský Lloyd . — 4% žel. dl. úpisy turecká tabák rež. 351.— Zem. banky kr.č. rak. zbrojovka . 351.— státní losy 1854 Rudolfova hut » 1860 alpská montan. sp. 374 — 1535 po 500 zl. . rým.-muráň. spol. 464 5 183- po 100 zl.

doktor Lloyd Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Vídeň buštěhradský A 1300 Italia šek Rudolfův hut

17 article

Poldina huť . . 283. — státní losy 1864 245.— praž, želez. sp. . 1628.— losy úvěrního úst. 437.— česká montan. sp. 1105.— vídeň l. komun. 450.— Daněk . . . .. 319.75 156.— tisské losy . .. západočeská uhl. —.- turecké losy .. 120. 40 severočeská uhl. rak.uh. banka. 1623.— mostecká uhl. sp. 651.— rak. úvěrní ústav 660.50 vídeň. slavební sp. 154.— b. anglo-rakouská 273 — 733 — Schodnica . .. 525.— vídeňská unionka peštská vagonka 410.— b. pro země rak. devisa německá. 117.25 729 — uh. úvěrní banka pařížská. 95 9 481 25 bank. jednota.. » curvšská 95 2 954.— » tondýnská 239 55 r. úst. pro úv. poz česká b. Union . 246.— dvacetifrank . . 19.00 Živnost. banka . —.— marka papírová . 117 25 roln. úvěr. banka 358.— rub „ . 253 2 Bezobchodí a slabé kursy cizí tísnily. Eskontní sazby 21/2—33/4 procenk. V Praze, 10. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Dnešní bursa minula zcela klidně a došlo k závěr kám akcil strojírny Ruston K 305.—. — Dále podá- váno za akcie: Živnostenské banky K 252.—, České banky »Union« K 246.—, strojírny Daňkovy K 360.— Hospodářské úvěrní banky K 319.50, Akciové to várny na vyrábění umělých hnojiv v Kolíně K 320.— Rakousko uherské banky K 1625.— peněz Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Offciální záznamy znějí

Daněk Schodnica Daňkův Praha Kolín Rakousko Poldin huť úvěrní banka Český banka hospodářský úvěrní banka živnost . banka

18 article

Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » Č. Budějovic 1893 » » Plzně r. 1886 » » Teplice r. 1887 . „ „ Smíchova r. 1888. Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » , , » kom. dl. úp. „, „ » mel. úpisy „ » . » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové. Buštěhradská dráha . . . .. dto. . 1872 Místní dráha Německý Brod- Humpolec. . . . Česká montanní Em. 1896 . . Česká eskomptní banka . . . „ banka »Union« . . . . Česká průmyslová banka . . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy. Moravská eskomptní banka . . Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechy a Moravu Ústecko-teplická dráha . . .. Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . (lit. A.) (lit. B.) Duchcovsko-podmokelská dráha Pražská spol. paroplav. po Vltavě a Labi . . . . . . Akc. tov. na um. hnojiva v Kolíně Podolská cementárna Česká spol. pro prům, cukerní. Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost » stroj. spol. (dř. Ruston) První českomorav. tov. na stroje

Daněk Ruston Č . Budějovice Teplice Smíchov Čechy německý Brod Humpolec Morava Vltava Kolín Český průmyslový . banka úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Český akciový . pivo

19 article

(Zvl. telef. zpráva Berlínská barsa, 10. června »Nár. Listů«.) Vzhledem k tomu, že z Nového Yorku hlášena byla zase chabá tendence, nemohlo se lepší smýšlení, jež se včera uchytilo, déle udržeti, proto že také z Loudýna došly nízké kursy, zejmena akcií kanadské dráhy. Tato klesla zde až na 116; také paroplavební hodnoty byly na Ameriku slabší. Státní dráha souhlasně s Vídní povolovala. Montanní papíry ve volném obchodě se o něco málo zdvihly, ale teprve ke konci bursy, když denní spekulace podnikala úhradní koupě. Banky klidné a ke konci také o malič kost vyšší. Na kasovním trhu nebyla tendence jednotná v celku však se kursy ještě dobře držely. Renty slabší, španělské exterieury na Paříž nižší. Soukromy diskont nižší: 3.12 procent. První cifry znamenají začáteční, druhé konečné kursy: Rakouské kreditky 208.20, 208 40, Diskonto 184.10, 185.—, Německá banka 208.25, 208.50, Ob- chodní společnost 153.30, 153.60, Drážďanská banka 146.—, 146.40, Spanělské exterieury 92.—, 92.— Bochumské ocel. 172 80, 173.75, Lauřina huť 215.40 215 75, Dortmund Union lit. C. 77.10, 77.75, Har penské uhl. doly 177.70, 178.10, Gelsenkirchenské uhl. doly 174.10, 174.40, Hibernia 174 —, 174 25. Consolidace 362.50, 364.—, Severoněmecký Lloyd 99.10, 99.75, Hamb.amer. dopravní spol. 102.90. 103.25, Kanada 116.—, 116.60, Transvaal 169 50, 169.50, turecké losy 131 50, 131.50. Z kasovních papírů: Concordia 293.50, Esch- weiler 228.50, Geisweider 157.—, Hochdah! 164 75 Katovické 202.—, Wilhelm 210.—, Phönix 126 60 Rh. Stahl 159.4C, Schalker Gr. 401 60, Westfalin —.—, Orenstein 138.—, Rh. Metall 69. 75, Haspe 153—, Donnersmark 208.50, Huldschinský 97.90.

Lloyd 99.10 Esch Wilhelm 210 Stahl Orenstein Nový York Amerika Vídeň Paříž Ob Dortmund Haro Kanada Transvaal Hochdah Donnersmark Huldschinský 97.90 153.30 drážďanský banka Lauřin huť Hibernia 174 Geisweider 157 Schalker Gr Westfalin Phönix 126 60

20 article

Vulcan 198.50, Bismark 226.—, Caro 95.50, Hoesch 151.10 Georg Marie 104.—, Königsborn 151.50, Nord- stern 243.— Dodatečná bursa. Z Berlína, 10. června (C.-B.) Kreditky 208.20, stální dráha 145.50, jižní dráha 13.20, diskonto 184.70, německá banka 208.70 obchodní b. 153.70, drážďanská b. 146 20, darm- štadtská banka 135.40, národní banka 118.70, dráha Dortmund—Gronau —.—, Henri 103 50, Transvaa .—, Kanada 116.70, Gotthard. 189.25, Lloyd 99.70 Packet 103 20. — Za hotové: Lauřina huť 216.— dortmundské 77.70, bochumské 174.—, gelsenkir- chenské 174.70, Hibernia 174 20, harpenské 178.10 Consolidace 364.——. Smýšlení klidné. Z Berlina, 10. června. (O 1 hod. 20 min. odpol. Kreditky 208.—, státní dráha 145 50, lombardy 13.25 Smýšlení kolísavé. Z Paříže, 10. června. (Počáteční bursa.) Bpro renta 98.50, 31/2% půjčka —.— Smýšlení nepravidelné Z Frankfurtu, 10. června. (Dodateč. bursa.) Úvěrn akcie 208.—, státní dráha 145.80, lombardy 17.20. Z Frankfurtu, 10. června. (Tel. závěrečné kursy. Úvěrní akcie 208.—, akcie společnosti státní dráh 149 10, lombardy 17.25, papírová renta —..—, stří brná renta 100 45, zlalá renta 102.90, uherská zlatá renta 101.55, uh. korunová renta 99.80, 4% rak. korun. renta 101.10. Smýšlení klidné.

Cara 95.50 Hoesch Georg Marie Henri 103 50 Transvaa Lloyd 99.70 Vulcan Königsborn Nord Berlín Dortmund Kanada Gotthard . 189.25 Paříž Frankfurt Bismark 226 německý banka národní banka Packet 103 20 Hibernia 174 20 Lauřin huť 216 Consolidace 364 smýšlený kolísavý 45

21 article

Trhy na zboží. Pražská plodinová bursa, 10. června. Obili. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česká 76—80 kg K 7.85, 8.35, uherská 00—0 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jak — kg 0.—, 0.—, americká —, —.—, —.— vadné jakosti 0.—, 0.—; žito české jakosti 71—75 kg 7.—, 7.40, uherské 00—00 kg 5.— až —.—; moravské —.— až —.—; vadné 6.75 až 6.90; ječmen výběr 0.—, 0.—, první jakosti 0.—, 0.——, střední 0.—, 0.—, merkantilní 0.—, 0.— ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 6.30, 6.50: oves ry chlík 6.30, 6.35, prima 6.25, 6.30, merkantilní 6.10, 6.20, k setí 0.—. 0.—, oves vadný 0 —, 0.— kukuřice uherská 7.75, cizozemská 7 35. 7.55. cinquantinová K 8 25. 8.40; vikev česká 7.50, 7 60. haličská 6 60, 7 —, uher. K 0.—, 0—, pohanka 0.—, 0.—, proso 0.—, 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 29.—, —.—, č. 1 28.—, —.— č. 2 26.50, —.—, č. 3 24.50, —.—, č. 4 23.—, —.— č. 5 21 50. —.—, č. 6 19.50. —.—, č. 7 17.50, —.—- č. 8 14.—, —.—. Žilná mouka č. I. 22.—, —.—, č. Il 21.—, —.—, č. III. 17.50, 18.—, č. IV. 14.—, — Pšeničně otruby jemné 10.60, 10.70 hrubé 10 60 1070, otruby žitné 10.80, 11.—, krupice 29.—, — prach 11.40, —.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 B 39.50, čís. 3/0 39..50 čís. 2/0 38.50, čís. 0 37.50, čís. 35.50, čis. 2 34.50. čís. 3 33..50, čís. 4 32 50. čís. 31.50. čís. 6A 30.50, čís. 7A 28.—, č. 8A 26.50, čís.

uherský 00 28 kg K 8 34.50

22 article

9A 24.— Semena. Ceny za 50 kg.: řepka sklizeň zimní K —.—, —.—, čerstvá, vlhká —.—, —.—, vadná —.— —.—, mák modrý český 27.—, 27 50, modrý ruský 26 75, 27 25. vlhký český —.—, kmin český —.— —.—, holandský 27.—. 28.—, jetel bílý —.—, —.— švédský —.—, —.—, červený 1901 starý —.—, —.—. servený 1902 —.—, —.—, úročník —, —, konopná šemena uherská —.—, —.—, haličská 11.—, 12.— Iněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- ření K 11.50. 12.50, ke krmení —.—, —.—, boby —.— —.—, hrách Viktoria 13.50, 14.—, k vaření žlutý 10.—, 11.—, k vaření zelený 12.50, 13.75, ke krmení 0 —. —.—, čočka 12.50, 16 Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české K 12.—, 13 50, bosenské 110/120, 80/85 16.—, 20.50 srbské —.—, —.—, višně —.—, —.—, třešně —.— —.—, hrušky 19.—, 26.—, křížaly 10.75, 12 25 Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li- sované K 3.—, 3.50, nelisované 0.—, 0.—, cizí 0.— 0.—, sláma cepy mlácená 1.75. 1 80, ke krmení 1.60 1.65, ke stlaní 1.60, 1.65, cizí 0.—, 0.—. Zviřecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh. 75.—, 76.—, sádlo amer. —.—, —.—, lůj —.—, —. —

Švestka český K 9 A kg Viktoria srbský

23 article

100.35 100 30 100.15 100.40 120 75 100 65 120 60 99 30 92.75 9985

24 article

99.6 170 —

25 article

Obili. M. Z Vídně, 10. června. (Telefgr. »Nár. Listů« Plodinová bursa. Dnešní bursa byla velice skrovně obeslána. Kupci hradili jen nejnaléhavější potřeby a to z té příčiny, protože se blíží nová kampaň a nikdo nechce se vydati v nebezpečí vejit v nový obcbodní rok se starým drahým zbožím Pšenice musila býti placena za ceny sobotní, žita bylo více nabízeno nežli pšenice a bylo možnoje koupiti v některých případech laciněji. Kukuřice vzhledem na peštské koupě zachovala ceny dosa- vadní. Cinkvantin zdražil o 10 hal., protože nedo stávalo se dobré jakosti. Oves naléhavou nabídkou špatnějších druhů zlaciněl o 5 hal., lepší druhy za- chovaly ceny dosavadní. Znamenala: pšenice tisská 8.35, 8.80, pšenice slovácká 7.65, 8.20, pšenice z Mo ravského pole 7.65, 7.80, žito rakouské 7.05, 7.20. kukuřice uherská 6.60, 6.75, kukuřice cinquantinská 6.40, 8.—, oves uherský 6.—, 6.85, řepka pohotová 12.—, 12.50. Z Vídně, 10. června. (C.-B.) Plodinová bursa.

Vídeň slovácký

26 article

Pš nice tisská 8.35, 8.30, banátská 7.90. 8.—, slová- cká 7.65, 8 10. Smýšlení upevněné. — Žito slovácké 7.10, 7.25, peštské 7.15. 7.35. Smýšlení klidné. — Ječmen moravský 7 25, 8.—. Smýšlení bez ob- chodu. — Kukuřice uherská 0.—, 0.—, kukuřice cinquantinská 7.40, 8.—. Smýšlení dobře upevn. Ove uherský prostřední 6 05, 6.25, oves uherský prima 6.25, 6..50. Smýšlení mdlé Počasí krásné. Z Pešti, 10. června. (Telegr.) Pšenice na říjen 7.59, 7.60, žito na říjen 6.44, 6.45, oves na řijen 5.45, 5.46, kukuřice na červenec 6 32, 6.33, kukuřice na srpen 6.39, 6.40, kukuřice nová na květen 5.28. 5.29. — Ceny pšenice uhajeny, ostatní nezmě- něno. Lhůtové obchody zahájeny klidně; v dalším průběhu kursy za malého obchodu se vzpamatovaly Počasí krásné. Z Berlína, 10. června. (Telegr.) Pšenice na čer- venec mk. 165.75, na září 163.25, na říjen 163.25 Smýšlení pevné. Žito na červenec 137.—, na září 13675, na říjen 136 75. Smýšlení pevné. Oves na červenec 129.50, na září —.—. Smýšlení liknavě. Kukuřice na červenec 117.75, na září —.—. Smý- šlení upevněné. Déšť. Z Hamburku, 10. června. (Telegr.) Pšenice klidná meklenburská 160.—, 165—— žito klidné, holšt. 143.— 146.—, žito ruské klidné 102.—, 104.— Z Paříže, 10. června. (Telegr.) Žito klidné, na červen 16.75, na červenec 16.50, na červenec-srpen 15.50, na září prosinec 15.65, pšenice ustál., na červen 24.70, na červenec 24 80, na červenec srpen 24.25, na září prosinec 22.45, mouka ustál., na červen 33.35, na červenec 33.25, na červenec-srpen 33.10, na září-prosinec 30.50, Počasí zamračené.

Ječmen Pešť Berlín Hamburk Paříž

28 article

peníne 98.20 96.75

29 article

96.65 97.25 105.— 100.10 94.15 101.20 99.60 99.60 99.60 100.— 100.— 106.—

30 article

101.10 95.15 102.25 100.60 100.60

31 article

100.60 101.—

33 article

101.50 101.50 99.50 98.50 247.— 405.— 322.50 580.— 253.— 2410 375.— 2400 1003

35 article

97.50 246.— 403.— 319.50 560.—

36 article

252.— 2390 372.— 2380 1090 320.— 340. —

37 article

200. — 360.— 1628

38 article

210.— 364.— 1638 306 —

39 article

Cuker. —n— V Praze, 10. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Surovina. Po včerejším od- poledním zpevnéní večerní trhy zahraniční opět poněkud ochably a ceny jejich ustoupily. Náš dopolední trh zahájen byl vyčkávavě a jako cena jmenováno K 21.70 za pohotové Ústl když však oba hlavní trhy německé poslaly skoro stejné ceny, při jakých včera večer skončily ustoupila nabízená zde cena o 5 hal. Odpoledn Hamburk zněl opět chabě při cenách o 5 fen nižších. Přes to setrvala zdejší cena na své výši a bursa končí při klidném smýšlení zá- znamem K 21.65 za Ústí pohotové. Cena zadních výrobků pohybuje se dle ja- kosti mezi K 19.60 až 21.20 v paritě ústecke B 88 proc. Na trhu s bílým z božím některé rafí nerie jsou již vyprodány, většina však doposud jest v trhu. Ceny jsou beze změny- Dnešní celkové zásoby hamburské ob nášejí 147.790 t. proti 143.810 t. před týdnem a 178.610 t. před rokem.

Cuker Praha Hamburk

40 article

Úřadní záznamy pražské bursy oukerní. A. Su- rovina. I. výrobek basis 88 procent rend. za 100 kg. pohotového zboží k dodání z Ústí nad Labem ze stanice K 21.65, 21.70, z Ústí nad Labem přístaviště 21.65, 21.70, z Prahy 21.—, 21.20, z Prahy- Karlína překladiště —.—, —.—, z Kolína 20.45, 20.65. z Pardubic 20.25, 20.445, z Kralup 21.05, 21.25. — Dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem stan. na červen —.—, —.—, z Ústí z přístaviště na červen —.—. —.—, na říjen prosinec —.—, —.—. Z Hamburku na červenec —.—, —.—. Zadní výrobek z Ústn nad Labem basis 82 procent —.—, —.—, basis 88 pro- cent —.—, —.—. B. Cukr pro konsum za 100 kg. pohotové zboží: rafináda I. 84.50, 85.50, raf- náda II. —.—, —.—, pilé centrifugální 83.50, 84.50. cukr kostkový v bednách I. 86.50, 87.50, cukr kost- kový v bednách II. —.—, —.—, cukrová moučka v pyllích 86.50, 87.50, centrifugální pilé transito k do- dání z Terstu 23.371/2, 24.621/2: zboží lhůtové rafináda I. na červen 84 50. 85.50, surový cukr pro potřebu maloživnostníků z Prahy 72.—, 74.— o — V Praze, 10. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Surovina. Nálada cizozem- ských trhů po včerejším zpevnění dnes zase ochabla. Přičinou byla zvláště zpráva Lichta, že stav řepy jest všude uspokojující a také polní práce příznivě pokročila; ježto Licht pozname- nává, že třeba jen deštivé pohody a dnes v Ně- mecku pršelo, zemdlel trh hamburský patrněji, zvláště pro nové zboží. Zde vázl obchod zase úplně; bursa sta- novila pouze cenu pohotového zboží v úrovni K 21.65 franko Ústi, kdežto nové zboží na řijen-prosinec postrádalo svého ocenění. Tržba končila v klidném smýšlení. Bílé zboží. Obchod v rafinádě ome- zuje se nyní stále jen na menší odbyt zboží pro jeho běžnou spotřebu.

B Cukr Ústí nad Labe Praha Karlín Kolín Pardubice Kralupy Ústí Hamburk Ústn nad Labe Terst kg

41 article

Poslední telegramy. První číslice peníze a druhá zbožl. Z Mapdeburku, 10. června. 6 hod. 5 m. (Původní telegr.) Smýšlení klidné, na červen 16.35, 16.40, na červenec 16.45, 16.55, na srpen 16.65, 16.75, na říjen 17.85, 17.80, na listopad-prosinec 17.80, 17.85, leden březen 18.15, 18.20. Deštivo. Z Hamburku, 10. června. 6 hod. 10 min (Pův. telegr.) Smýšlení mdlé, na červen 16.30, 16.40, na červenec 16.45, 16.50, na srpen 16.65, 16. 75, na září 16.80, 16.90, na říjen 17.80, 17.85, na listo- pad 17.75, 17.80, na prosinec 17.85, 17.90, na leden 17.95, 18.—, na únor 18 10, 18.15, na březen 18.25, 18.30, na duben 18.35, 18.40, na květen 18.50, 18.60. Dešt. Z Paříže, 10. června. 3 hod. 30 min. (Původní telegr.) Smýšlení klidné. Bílý cukr č. 3., za 100 kg. na červen 25/4, na červenec-srpen 251/4 na říjen- leden 255/%, na leden-duben 27.—. Surovina klidná 211/2—213/4. Podmračno. Z Londýna, 10. června, 3 hod 50 min. (Původní telegr.) Smýšlení ——, na červen 8.11/4, 8.13/4, na srpen 8.31/2, 8.334, na říjen prosinec 8.10, 8.10 1j4, a na leden březen 9.—, 9.01/s. Obrat 6000 clů. Káva. Z Hamburku, 10. června. 5 hod. 30 min. (Pd- vodní telegram.) Santos good average, na červen 24.50, na září 25.25, na prosinec 26.—, na březen 26.50. Smýšlení upevněné. Z Hamburku, 10. června. (Tel.) (Závěrka.) Káva na červen 24.50, na září 25.25, na prosinee 2575, na březen 26.50. Smýšlení upevněné. Z Havru, 10. června. 3 hod. 30 minut. (Pa- vodní telegr.) Santos good average na červen 30.25, na září 30.75.

Mapdeburk Hamburk Paříž Londýn Havre kg 1 být

42 article

Lih. V Praze, 10. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Při pevnějším smýšlení kladeno dle polohy a stanice za zboží konting. K 38.50 až 39.—, za zboží nekon- tingentované K 24.— až 24.50. Officiální záznamy znějí kouting. nekonting čistěný lih z Prahy transito 131.25 131.75 38.75 39.25 lih z bramborů z Prahy 38.25 39.— z trati Kolin-Pardubice z trati Kolín-Něm. Brod i 38.25 39.— z trati Praha-Podmokly 38.— 38.50 —.— —.— z dráhy Františka Josefal a 38.— 38.50 —.— —.— lih z melasy z Prahy 38.50 39.— 24.— 24.50 z trati Praha-Podmokly) 38.— 38.50 23.50 24.— Z Vídně, 10. června. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Za oboustranné zdrželivosti bez závěrky, ceny ne- změněny. Pohotový konting. lih K 40.40 peníze, K 41.— zboží. Z Hamburku, 10. června. (Telgr.) Lih upevn., na červen 15.75, na červen-červenec 15.75, na čer- venec-srpen 15.75, na srpen-září 15.75. Z Paříže, 10. června. (Tel.) Lih chabý, na červen, 46.—, na červenec 46.—, na červenec-srpen 45. 75. září prosinec 38.25. Melasa. V Praze, 10. června. (Pův. zpr. »Nár. Listů«. Za melasu nové kampaně znamenáno dle polohya stanice beze změny K 5.10 až 5.20 za metr. cent z českých stanic. Za melasu ze stanic moravských kladeno dle polohy a stanice K 5.50 až 5.60 za metr. cent Osmosová voda ceněna za 111/2 až 12 hal.za 19% polarisace.

Josefal chabý Praha Kolin Pardubice Německo Brod Podmokly Vídeň Hamburk Paříž

43 article

Řepka. Z Pežti, 10. června. (Telgr.) Řepka na srpen 12.15 až 12 25. Olej řepkový. V Praze, 10. června. (Pražská bursa.) Řep- kový olej čistěný, pohotový franko sud za hotové K 65.—, 67.—, na podzím 1903 65.—, 67.— 100 kg Z Paříže, 10. června. (Tlgr.) Řepkový olej klidný na červen 52 50, na červenec 53.—, na červenec- srpen 53.50, na září-prosinec 54.50. Z Berlina, 10. června. (Telgr.) Olej řepkový n říjen 48.40, na listopad 48.50. Z Hamburku, 10. června. (Telegr.) Řepkový olej klidný, 49.—. Pokrutiny V Praze, 10. června. (Pražská bursa.) Po- krutiny na celé vagony pohot. K 14.—, 14.50, na pozdější měsíce —.—, —.— 100 kg- Petrolej. V Praze, 10. června. (Pražská bursa.) Z náklad celého vagonu zboží pohotového s 20% tarou za 100 kilogr.: kavkazský K —.—. —.—, haličský dle jakosti 30.—, 30.50 na závěr 1903 —.—, vodo- jasný 31.—, 31.50.

Řepka Pežt Praha Řepy Paříž Berlín Hamburk kg

44 article

Chilský ledek. Z Hamburku, 10. června. (Telegr.) Chilský ledek pobotový 9.40 m., na září-říjen 8.60 mk., na únor- březen 1904 8.80 mk., na duben 1904 8.85 mk. Trh neklidný. Bavlna a příze bavlněná. Z Liverpoolu, 10. června. 1 hod. 45 m. Obraty 4 00 . Denní dovoz 1000 žoků. Amer. dodávky červen 646, 0.—, na červen-červenec 6.41, 0.— na červenec-srpen 6.36, 0.—, na srpen-září 6.22. 0.—, na září-říjen 5.69, 0.—, na říjen- listopad 5.35. 0.—, na listopad-prosinec 5 23, 0.—, na prosinec- leden 5.20, 0.—, na ledon-únor 5.19, 0.—, na únor- březen 5.19, 0.—. Smýšlení klidné. Z Liverpoolu, 10. června. (Závěrek.) 4 hod. 10 m. Obrat —.— žoků. Z toho na spekul. a vývoz — žoků. Dodávky na červen 6.51, 0.—, na červen- červenec 6.46, 6.47, na červenec-srpen 6.42, 0.— na srpen-září 6.28, 0.—, na září-říjen 5.70, 0.— na říjen listopad 5.35, 5.36, na listopad prosine 5.23, 5.24, na prosinec-leden 5.20, 5.21, na leden- únor 5.19, 5.20, na únor březen 5.19, 5 20.

Hamburk Liverpool 4 00

45 article

Kovy. x. V Praze, 10. června. Londýnský záznam stříbra ze dne 9. června činil 24 25 penny za stand. unci; při současném kursu londýnské devisy 239 70, obnáší tudiž cena 1 kg ryzího stříbra 84.16. — Měď 563/4 lib. št. za hotové a 56/2 na 3 měsíce; cín 1263/4 lib. št. za hotové a 1233/4 lib. št. na 3 měsíce; zinek 21.— lib. šterl. za hotové a —.— na 3 měsíce; olovo španělské 111/2 lib. šterl., anglické 113/4 lib. šterl. za 1 tunu. Trhy doby tcí. Z Vídně, 10. června. (Tlfgrm. »N. L.«) Ma sný trh. Na dnešní trh dopraveno: 39,328 kg masa hovězího, 5635 kg masa teleciho, — kg masa sko- pového, 19.468 kg masa vepřového, 637 telat, — ovcí, 32 vepřů a — jehňat. Znamenáno s potravní daní: hovězí maso přední K —.76, 1.28, zadní 0.88 1.44, anglické 1.16, 1.90, telecí 0.80, 1.48, skopové —, 0.—, vepřové 1.20, 1.48, telata —.88, 1.28 ovce 0.—, 0.—, vepři 1.12, 1.32, jehňata —.—, —.—, Poptávka dosti čilá, ceny nezměněny. Z Vídně, 10. června. (Tlfgr. »Nár. Listů«.) Trh na ovce. Přihnáno 1402 ovcí. Vzhledem na zdrže- livost kupců byl obchod skrovný. Znamenaly : ovce na vývoz 53, brak 44— 48. Z Vídně, 10. června. (Tlfgrm. »Nár. Lislů«.) Trh j atečný. Dopraveno bylo 4388 telat, 1122 živých vepřů, 1205 poražených vepřů, 180 poražených ovci, 519 jehňat. Ceny telat a poražených vepřů zla ciněly o 4 haléře. — Znamenaly: poražená telata K 0.88, 1.06, prima K 1.08, 1.16, nejlepší K 1.18 1.24, výmin. K 1.26, 1.32, podsvinčata K 0.80, 0.88 poražení masití vepři K 1.—, 1.16, krmníci K 1.04 1.12, selata K 0.92, 1.12, lehčí K 1.16, 1.20, poražené ovce K 0.80, 1.— za 1 kg. jehňata K 12.—, 28.—z kus.

Praha Vídeň kg 1.24