2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne II. června 1903.
Praha
4
article
Ka ranní a odpol. listy
předeláeí nee
v Praze v administraei
sa mlrí
ns čtvrt leta . . . . 6 K — h
s drojí čonáškou
nv ta. . K o
ve sllekách g K 30
ns mětše .
Pešteni
na čtrrt lela . . . . B K 60
s dvojí zleilkoe
na měsíe
n ta. : : . Hi k o
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v pátek dne
12. června t. r. v obvyklou
hodinu ranní.
Praha
6
article
Anglie na rozcestí.
Anglie na rozcestí.
Včerejší debata v dolní sněmovně anglické
odhalila světu obraz hlubokych rozporů jak
v lůně vládní strany, tak v ministerstvu samém,
Rozpory vznikly pro otázku nesmírného dosahu
mezinárodního, pro zásady obchodn
a celní politiky anglické. Změnou
posavadních, po půl století zachovávaných a té-
měř za anglické národní a hospodářské dogma
považovaných zásad, zásad volné tržby
a přikloněním se k politice ochran
ných cel oetly by se všecky obchodní styky
s Anglií před skutečností, jejíž účinky na
světový obchod by byly nedozírné, uvážímeli,
jaký značný podil připadá ve všech státech na
zahraničný obchod se světovou říši velko
britskou.
Dojem včerejšího rokování v dolní sně-
movně jest tím mohůtnější, že různí členové
ministerstva postavili se příkře proti sobě, a že
neméně ostré protivy se objevily i mezi po-
slanci vládnoucí strany konservativní, což př
známě střízlivosti anglické samo o sobě jest
dokladem neobyčejně prudkého rozporu, jakýž
v době poměrně krátké zachvátil celou Anglii.
Vždyť tomu není ještě ani celý měsíc, co
hlasatel nové anglické politiky obchodní, ministr
osad lord Chamberlain, poprvé určitěji vyznačil
— nikoliv snad nějaký propracovaný a hotový
již plán, ale pouhou myšlenku, kterouž
by se měla anglická veřejnost zabývati.
Stalo se to dne 15. května v Birminghamu
řečí, v níž označil myšlenky, jimiž přiští anglická
politika by se měla něsti, následovně: Anglie
vstoupiž se svými osadami, zvláště s Kanadou,
Australií a jižní Afrikou v tésnější politický styk
(imperialism anglický) a tato Větš! Brita-
nie považujž se oproti cizině za
uzavřený hospodářský celeka
zřekniž se zároveň zastaralé sou-
stavy volné tržby. Při tom Chamberlain
se odvolával na obdobný postup ke sjednocení
Německa, jenž počal celním spolkem.
Chamberlain
Brito
Anglie
dolní sněmovna
Birmingham
Kanada
Austrálie
jižní Afrika
Německo
7
article
To byl jaksi první výstřel na poplach
Účinek jeho na veřejnost anglickou byl proni-
kavý. Anglický lid příliš zvykl blahobytu, jejž
mu zjednal anglický průmysl v dobách, kdy
i svou pokročilosti i svou rozsáhlosti byl téměř
bez soutěže, a při tom volná tržba podporovala
láci surovin a potravin; dělníci angličtí tvoř
tři čtvrtiny všeho obyvatelstva, jim tedy přede-
vším svědčily zásady volné tržby. Zavedením
celní jednoty mezi Anglií a osadami a utvořením
uzavřeného hospodářského celku postaveno bylo
tudíž především dělnictvo před otázku zdražení
životních podmínek, čímž by byl ohrožen jeho
posavadní »standard of life«, ale neméně za-
saženi byli zástupci světového anglického obchodu.
anglického dopravnictví a konečně i průmysl
sám, jenž jest dosud příliš sebevědomý, než
aby beze všeho přiznal, že má zapotřebí ochrany
před soutěží.
Ohlas, jejž projev Chamberlainův způsobil,
nebyl tudíž valně přiznivý, ale Chamberlain není
člověkem, který by couvl před prvními překážkami.
a proto dalšími řečmi ve sněmovně i články
v časopisectvu jal se své myšlenky brániti.
Především prohlásil, že návrh jeho nen
hotovým plánem, ale že jest pouhým podnětem
k tomu, aby veřejnost anglická jala se uvažo-
vati o tom, jakým směrem se má dáti anglická
obchodní politika, kteráž bezbranná se
Chamberlainův
Chamberlain
Anglie
světový anglický obchod
standard of life
8
article
oetla vůči všem ostatním států m,
ochrannými cly způsobem nikdy nebývalým vy-
zbrojeným.
Průmyslníky upozornil na nepopfratelné
faktum, že za minulých padesáte let vývoj prů-
myslu v ostatních státech, zvláště ve Spojených
státech severoamerických a v Německu, ne-
obyčejně pokročil a že s úspěchem konkuruje
s Anglií na její vlastních tržištích, zvláště
v osadách; že zejmena Kanada pro výhody
Anglii poskytnuté již po pět let snáší repressalie
Německa, aniž by se ji dostávalo opory anglické
O tom všem pak že v posledních letech v od-
borných kruzích anglických opětně bylo uvažo-
váno. Anglii schází potřebná zbraň, aby v tako-
výchto připadech mohla konati odvetu.
Má-li však Anglie dospěti se svými osa-
dami k určitým, pro obě strany žádoucím
výhodným hospodářským úmluvám, musí se do-
stati vládě nové, širší plné moci v tom směru,
aby mohla učiniti určité odehylky od zásad
volné tržby. Teprve až se dostane vládě tako
véto plné moci, nadejde okamžik ku předlo-
žení podrobného, propracovanéh
p lánu.
Osadám může Anglie prospěti zavedením
cel na potraviny, za to musila by poskytnouti
dělnictvu svému náhradu úpravou sociálního
zákonodárství, zejmena zavedením dělnickýeh
pensí pro stáří.
spojený stát
Německo
Anglie
Kanada
9
article
Dále upozorňuje Chamberlain na újmy, jež
při zásadé volné tržby trpí Anglie obrovskými
průmyslovými sdruženími (trusty), kteréž jsou
s to, ty které druhy anglického průmyslu
ohroziti.
Neposlední příčinou změn Chamberlainem
hlásaných jsou i obrovské náklady, způsobené
válkou v jižní Africe, dále zvýšená potřeb
rozmnožení branných sil říše, zvláště pak stavb
nových válečných lodl.
Lord Chamberlain se pokládá za nejener-
gičtějšího člena nynějšího kabinetu, v jehož čele
stoji Balfour, a vyčkávalo se proto, jak se za-
chová k myšlenkám jeho předseda ministerstv
a ostatní členové kabinetu. V jedně z nedáv-
ných schůzi parlamentu vyslovil se sice Balfour
zdrželivě, ale neodmill idel Camberlaínových.
Prohlásil zejmena, že lonské porady s osad
nlmi zástupci přiměly Chamberlaina, že již nyní
vystoupil se svými názory; konstatoval, že ho-
spodářská situace od r. 1816 se velmi změnila
že všechny státy se ohražují celními hradbami
proti Anglii — a že jest tedy nezbytno, aby
jak parlament, tak země se otázkami těmi zabý-
valy, má-li vláda předstoupiti s určitými plány
Když pak včera po svatodušních svátcích
dolní sněmovna opět se shromáždila, bylo patrno,
že myšlenky Chamberlainovy účinkovaly na an
glickou veřejnosť jako lučavka; způsobilyť roz
tržku ve vládě i v posavadních politických stra-
nách sněmovny.
Chamberlain
Balfour
Chamberlainův
Anglie
jižní Afrika
10
article
Není proto divu, že se již mluví o tom
že nynější konservativní kabinet, jenž vládne o
června r. 1895, odstoupí; není však též vylou-
čeno, že bude rozpuštěna sněmovna, jejíž mandát
jinak by skončil až za tři léta a že provedeny
budou nové volby, při nichž by hlavním voleb-
ním heslem byly zásady příští anglické politiky
obchodní. Kdyby však roztržka ve straně vládní
vedla k nové formaci stran parlamentních, hodlá
prý král Eduard povolati ke vládě opět lorda
Roseberya, jenž se téší jeho zvláštní důvěře
byl v čele posledního ministerstva strany li-
berální.
Náhlá talo krise v poměrech anglických
zasluhuje pro dalekosáhlý svůj význam pro vy
tváření se hospodářských stykův mezinárodníeh
tím větší pozornosti, že propukla v době i jinak
velice pohnuté a ještě složitějším učiní váznoucí
beztoho jednání o obnovu smluv obchodních.
Přechod vlády z rukou konservativcův do
rukou liberálův anglických mimo to bývá z pra-
vidla předzvěstí i vážných politických proměn
na světové šachovnici a v tomto ohledu prud
kost výbuchu ve včerejší schůzi sněmovny ne
vylučuje domněnku, že nejasná mezinárodn
situace též nemálo k němu přispěla.
Eduard
Roseberya
11
title
Mezi Vídní a Pešti.
Vídeň
Pešť
12
article
Situace.
Situace.
Z Vídně, 10. června.
Postulátní politika německé strany lidové
politika, kterou smrtelným hříchem vyčetla o
strkovaným, národního práva rovného se do
máhajícím národům neněmeckým, ale kterou by
provozovati neměli zástupci národa německého
nacionálně nejen uspokojeného, nýbrž přesyce-
ného, pohatila plán dra. Körbra, dodělati před
Božím Tělem ve výboru celně-obehodní smlouvu.
Počká si ještě trochu. Snad do poloviny týdne
příštího. Co pp. Derschatta, Lemisch a Chiar
žádaji od něho, nemůže dáti žádný ministr ra-
kouský, ani tak vybarvený Němec jako dr. Kör-
ber, který již tolik dal vítězné obstrukci levice.
že nezbývá mu, co by ještě dal.
Boha se nebojíce a lidí se nestydíce vyjed-
navači télo strany veřejně mluví o „podmínkách“
za kterých jedině položiti by mohli svoje votum
pro vyrovnací předlohy. Podmínky! To je kupní
cena. Páni z lidové strany dali by se tedy koupie
a přijali vyrovnání, pro které dle posl. Kaiseraz
r. 1898 býti může jen „bidník“, jen kdyby se
jim zaplatilo. Toť se rozumi z našeho.
Německá strana lidová vyjednává tedyo
čachru a kšeftu, o koupi a prodeji, o praprostém
obchodě, ona kramaři — dělá tedy to, co u Čechů
— předpokládala, co vyhlašovala zločinem
nich, nalhávajíe, že čeští poslanci dali se hr.
Badenem získati pro vyrovnací smlouvys
Uhrami.
Aby pak úplným byl obraz okamžitého stavu
věcí, budiž konstatováno, že p. dr. Körber je
stejně důsledným a pevným, jako jeho přátel
z německé strany lidové. Když poslanci čeští vo-
lají jej ku povinnosti a vyzývají jej, aby
vrátil českému národu právo, které tento již
měl a které mu vzato bylo násilně.
má stereotypní odpověď: Nie jednostranného.
Němec
Kör
Čecho
doktor
Körber
Vídeň
Uhry
13
article
Ale s německo-nacionálními Fausty jde Markéta-
vláda do loubí s ama. V ústraní a přítmí její činí
p. dr. Körber jednostranné koncesse, splňuje
jednostranné požadavky německé, vyhovuje ně-
meckým jednostranným podmínkám a také těm
vyjde vstříe, kterým ještě sepěčuje a vzpírá. Za-
darmo němečtí lidovci mu pomahat a sloužiti ne-
chtějí. Pan dr. Körber mohl by jim říci, že dostali
již od hr. Clara odměnu, ale p. dr. Körber jest
odmitavým toliko v tom, co Čechům pa-
tří, ne v tom, co Němeům nepatří.
O něm užiti lze slova Platonova: Eysra,
ovx sg51. Německá strana lidová, podepřena
jsoue pokrokovou, všeněmeckou a velkostat-
kářskou ovládá jej, on však neovládá ji ani do
té míry, by ji přiměl k poslušnosti a ke konáni
prací, které náležejí straně vládní, fa vo-
risované, hýčkané, vítězným laurem
ověnčené.
Celé státnické umění, které přivodilo roku
1899 obrat ve vniterní politice rakouské, které
Čechy odstrčilo a vehnalo do krajní opposice
stát a exekutivu jeho položilo do rukou levice,
jeví se právě teď, při vyřizování kritických částí
celně-obchodní smlouvy v pravém světle. Ne-
máme jiné touhy, leč aby se zvrácený tento sy-
stém vyžil, aby pochybený tento směr a dueh
proveden byl do drastičtějších ještě koncův, tak
aby patrny a zřejmy se staly všem činitelům kon-
stitučním.
Co se stane s vyrovnáním, vyjde-li z výborů.
co se stane s ním v plenu, dnes nikdo neví. Spl
Faust
Markéta
doktor
Körber
Claro
Čecho
Něme
Platonův
Eysr
Čechy
14
article
ňuje se předpověď, „Nár. Listy“ před měsíci
vyslovená, že p. dr. Körber udělá budžel mimo-
parlamentě, ale vyrovnání že bude chtít udělati
parlamentně. Pročež možno pokládati faktem, že
druhé provisorium na r. 1903 zase aktivováno
bude, v přestávce parlamentní, paragrafem čtr-
náctým, a že pak soustředěno bude úsilí jeho na
parlamentní zkoncování celně-obchodní smlouvy
a celním tarifu v létě parlamentem. Tu však
musí si býti dr. Körber vědom, že přes odpon
poslanců českých neprovede dílo
to, a že, je-li odhodlán, je prověsti, musí napřed
odpor český uklidit.
Dr. Körber otáli, odkládá. Methoda průtahů.
methoda odročovací, methoda dilatorická, me-
thoda, všechno nechati na chvíli poslední, je
Rakousku zvy klostí. Dr. Körber čeká. Do-
dejme: čeká, co se slane v Uhrách. Cesty a pro-
středky svoje činí závislými na vývoji věcív
Pešti. V maďarském parlameně trčí ledy ob-
strukční. Budou odklizeny — tak chlašuje se —
v době nejbližší. Buď roztají nebo se rozbijí dyna-
mitem. Ale najisto prý se provalí Poměry staly
se prý nesnesitelnými tam a stane se prý pokus
před 1. červencem zjednati jiný stav. Potom prý
teprve nadejde chvíle pro vládu cislajtánskou, s
rozhodnout. Hotové události ve druhé polovině
říše budou prý účinkovati na poslance v této
polovině tlakem větším, nežli nejdůtklivější do-
mluvy. Dr. Körber hledí napjatým zrakem k Pešti
a vyčká, jaký osud stihne jeho kollegu Kol.
doktor
Körber
Rakousko
Uhry
Pešť
Ithoda
15
article
Szella. Až bude jasno v Uhrách, také na něj
přijde prý duch svatý. Nejen na něj prý, také
na zdejší parlament.
Takové jsou tedy disposice skutečné. Vy-
ložili jsme a vypsali je dle pravdy. Smysl je
nový odklad do počátku července.
Dr. Körber o českých poslancích nalézala
nalézá se v nejednom klamu. Je v dů-
kladném omylu, že na poslance české působiti
bude, působiti může utváření věcí uherských.
Jejich postup je určován a diktován skut ky
vládními a jednemyslnou, odhod-
lanou vůlílidu českého, čeliti skutkům
těm odbojem nejrozhcdnějším, nejsou-
tyto skutky ve shodě se zájmem, prospě-
chem a zdarem české věci. Čechové —
budiž opakováno, co bylo jednou již pověděno —
nemají žádné pře s Maďary a se zeměmi koruny
svato-štěpánské vůbec, nýbrž se státem ra-
kouským a drem. Körbrem, jej repre-
sentujícím. Tento zápas může a musí býti roz-
řešen jen a jedině momenty interní-
mi, splněním toho, co Čechové kla-
dou pcdmínkou přechodu k nor-
mální opposici.
doktor
Körber
Čecho
Maďar
Uhry
16
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Panská sněmovna.
Z Vídně, 10. června.
Praskrovným počtem — myslíme, že jich
sotva bylo 40 — sešli se dnes pairové, by vy-
řídili zákon, upravující platy auskultant-
ské. Učinili tak v době 10 minut. Schváleny
návrhy, komisí budžetní učiněné, jak byly po-
dány. Zcela beze změny. Ledově, neůpros-
ně, bezohledně. Tak se jedná v panské
sněmovně s existencí tisíců nej-
mladších pracovníků ve státn
služběl
V páteční schůzi poslanecké sněmovny bude
s české strany učiněn návrh, aby se předloha ta,
panskou sněmovnou poslanecké vrácená, při-
kázata neprodleně výboru justičnímu a ten aby
se bez průtahu sešel. Členové tohoto výboru byl
v lóži přítomni jednání panské sněmovny a dali
hlasitými projevy na jevo svou nevůli nad způ-
sobem, jakým tato věc panskou sněmovnou byla
odbyta. Ovšem nebylo ještě v této záležitosti pro-
Vídeň
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
17
article
V drobném prodejí:
rsnní čí-lo o sobě . . . za 8h
odpolední
. . . za ž
Ve flialkách na venkově-
ranní čnlo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 3b
Inseráty
platí ze hotově napřed.
Přečplscení a Inserty přijímá ndmisl-
strace v Marianské ulini č. a
Tam nacházají se těž redakce.
tiskárna a ezpedšes ,Národnich Listů“.
Rukopisy se novracsjí.
18
article
mluveno slovo poslední. V poslanecké sněmovně
jest pevné odhodlání, nepřistupovati na ela-
borát panské sněmovny, nýbrž jej od-
mítnouti a limine.
Předseda správního soudu hr. Bedřich
Schönborn a místopředseda sv. p. Lemayr po-
dali návrh na změnu jednacího řádu tohoto tribu-
nálu ve smyslu zkráceného řízení.
Panská sněmovna zvolila již dnes komisi
pro ryrovnací předlohy, které nejsou v posla-
necké sněmovně schváleny ještě ani výbory.
Avšak stala se také v této sněmovně malá ob-
strukce: zvolená komise měla se ustaviti, avšak
k ustavujícímu aktu nedostavil se potřebný
počet.
Schönborn
Lemayr
19
article
Z Vídně, 10. června. (C.- B.)
Předseda hr. Windischgrätz zahájil schůzi
ve 2 hod. odpol.
Hr. Lodron sk ádá slib.
Předseda věnoval posmrtnou vzpomínku hrab.
Ledeburovi a Belruptovi, jejichž památka uctěna
povstáním.
Po přečtení došlých spisův, mezi nimi návrh
Schönbornův a Lemayerův na změnu některých
ustanovení zákona o správním soudu, navrhl před-
seda, aby se dnes zvolil zvláštní výbor pro vyrov-
nací předlehy, což přijato.
Rovněž schválen předsedův návrh, aby vyrova
naci předlohy, jak dojdou z poslanecké sněmovny.
bez 1. člení přikazovaly se příslušným komisím.
Předloha o zrušení služebních kaucí při-
kázána rozpočtovému výboru.
Ref. Edelmann doporučoval přijmouti aus-
kultantský zákon dle návrhu rozpočtového
výboru panské sněmovny za základ zevrubné de-
baty, odporuje usnešení sněmovny poslanecké.
V povšechné debatě neujal se slova nikdo,
v podrobné tázal se dv. r. Zoll ministra financí,
musí-li koncipienti finanční prokuratury než po-
stoupí do vyšší třídy adjuta, složiti obě praktické
zkoužky, neboť výbor přece snad nechtěl klásti těmto
kandidálům těžší výminky.
Ministr dr. Böhm- Bawerk sdílí tento náhled
o výboru a prohlašuje, že zachová se v praxi vždy
dle tohoto výkladu.
Zákon přijat ve 2. a bez debaty také ve 3. čtení.
Schůze skončena volbou vyrovnacího vý-
boru, do něhož zvoleni! kn. Karel Auersperg.
markýz Bacquehem, bar. Berger, hr. Bouquoy, bar.
Chlumecky, hr. Clam Martinic, ryt. Czyhlarz, bar.
Dipauli, Ginckey, Inama Sterneck, hr. Kotulinsky,
Krupp, kn. Lubomirski, řed. dr. Mattuš, ryt. Mauth.
ner, hr. Merveldt, hr. Montecuccoli, hr. Niebauer,
Peez, A. Plener, hr. B. Schönborn, bar. Sochor, hr.
Trautmannsdorff, Wohanka a ryt. Z aleski.
Windischgrätz
Ledebur
Belrupt
Schönbornův
Edelmann
Zoll
doktor
Böhm
Bawerk
Auersperg
Bacquehem
bar
Berger
Bouquoy
Martinic
Czyhlarz
Sterneck
Kotulinsky
Krupp
Mattuš
Merveldt
Montecuccoli
Niebauer
Peez
A Plener
B Schönborn
Sochor
Trautmannsdorff
Wohanka
Vídeň
Hradec
Chlumecko
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 10. června. (Pověsti o majo-
ritě a koalici.) Ve včerejší poradě německé
nacionální strany byla také řeč o potřebě pevné
sněmovní většiny, poněvadž jen parlament s pev-
nou většinu mohl by nabýti opět pevné půdy
pod nohami. S poradou touto sbuviseji patrně ony
pověsti o nové koalici, jimiž se poslanci bavili
kuloirech za včerejší schůze. „N. W. Journ.“
sděluje o nich: „Opět se vynořily pověsti o ně-
mocko-české koalici, aneb o nastávající rekon-
strukci kabinetu ve smyslu koaličním. Politikové,
obírající se hotovením plánů do budouena, soudí,
že dr. Körber nabídl předsedovi strany německo-
nacionální, dru. Derschattovi, portefeuille spra-
vedlnosti a poslanci Kaftanovi ministerstvo želez-
niční. Jest jisto — poznamenává list — že po-
vesti takové byly šířeny i vážnými politiky a že
docházejí víry. Dle našich informací postrádaji
však aktuality pro tento okamžik. Což však ne-
vylučuje, že v nejbližší budoucnosti se ukážou
správnými.“
V Praze, 10. června. (Hr. Lev Pinin-
ski.) Dnešní úřadní vyhláškou provedena změna
v haličském místodržitelství. Hr. Lev Piniňski
odcházi na trvalý odpočinek a stává se členem
panské sněmovny, aby nemohl býti volen do
sněmovny poslanců, kde by byl snad překážkou
záslužné o vládu činnosti ryt. Jaworskéhoa
místodržitelem halíčským jmenován dosavadní
zemský maršálek, hr. Ondř. Potocki. Od 31.
N W Journ
Körber
Kaftan
Potocki
Praha
Hradec
panská sněmovna
Lev Pinin
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 10. června.
Z naší společnosti.
Praha
22
article
U piva.
»Ku podivu, že mezi námi už tak dlouho
nebyl pan Karásek. Kdo ví, jaké má nyní
spády l«
»Nemluvte tak pošetile. On a spády. Hlidá
své pětiprocentové hypoleční, prohlíží losya
přemýšli o tom, kterému nájemníku a mnoho-i
má přirazit. Co nám ostatně je po něm. Bez
toho nám jen svou nemotorností překážel.«
»Mýlite se vy i přítel před vámi. Znám ho
dobře. Má už přiliš mnoho peněz, zpyšněl
společnost naše už mu nestačí. Chodi prý do
klubu stotisleových, jejichž stanovy mají prý
jen jeden paragraf a sice, že každý z nich svou
ctí se zavazuje, mít co nejdřív million. Tam
dřepí ten protivný žok. Můj bože, byly také
doby, kdy v klubu tom jsem zasedal« . ..
»Vy ?«
»Vy?e
»To je divení. Zůstal jsem tu kdy dlužen
za pivo aneb jsem se od některého z vás něco
vypůjčil, že tak žasnete? Ano, pánové, mohl
jsem jako půlmillionový s plným právem za-
sednouti do této společnosti, pojednou ale nebe
zachmuřilo se černými mraky, z dáli — tuším.
že to bylo od Berlína, odkud všechno zlo po-
chází — ozval se rachot hromu a než jsem se
nadál, řinklo to a já, krachem potrefený, skácel
se k zemi« . ..
»A tím zachráněn jste byl společnost
naší.«
»Ano a libuji si v ní. Ale těch nul, o něž
jsem ostrouhal, je mi přece lito.«
»My ovšem vám jich nenahradíme, jakkoli
není hanba býti bohatým a chudoba člověka
netéší.«
»Aj, pan Karásek! Věru div. že iste si
Karásek
Aj
Berlín
23
article
opět na nás vzpomněl. Kde pak jste se nám
toulal?«
»Vzpomněl si na mne zlý osud a navštívil
mne chřipkou. Dnes teprve odvážil jsem se
s postele a sice rovnou šňůrou k vám.«
»Však jste nám scházel. Dobrý přítel,
jakým jste vy, tak snadno se nenajde.«
»A tak vážený a ctihodný.«
»A tak milý a kamarádský, přes své bo-
hatství.«
»Toho, pánové, nechte. Buďme vděčni z
to, co pán bůh dal.«
»Ostatně máme my Čechové bohatých lide
zvláště zapotřebí. Říká se ovšem, že chudob
eti netratí, ale za pouhou čest mi nepodá nikdo
ani kus chleba. Jinak by to dopadalo, kdyby-
chom v národě měli aspoň deset tisíc takových
chlapíků, jakým jste vy, pane Karásku . . «
Čecho
Karásek
24
article
»Dřive pořád jsme se sháněli jen po talen-
tech a po mužích hodně vzdělaných, domaivajíce
se, že ti nám pomohou. Nu, na škodu nám sice
nebyli, ba nedá se popřiti, že kdybychom jich
byli neměli, dnes by to s námi smutně dopa-
dalo, ale scházelo nám k nim několik naplně-
ných nedobytných pokladen. Pan Volný jest
znamenitý člověk, četl jsem o něm onehdy, že
je to talent prvého řádu, ba člověk geniální,
nepochybuji ani dost málo o tom, že až umře,
vystrojí mu vděčný národ skvostný pohřeb, ba
že ctitelé, jež má, budou se rvát o pohlednice
s jeho podobiznou, však což to všechno platno,
když dle vlastního doznání jen s velikou ná-
mahou stloukl minulou činži.«
»Nemluvte tak. Především je to jeho věcí
soukromou, po níž nikomu ničeho není, a potom
ho tak nevynášejte. Tak daleko již jsme, aby
skutečný talent u nás mohl žíti skvostně. Kdo
ale má kaprici dělat jen to, co se mu líbí a
ne to, v čem libuje si obecenstvo, ovšem da-
leko to nedotáhne. Ostatně je vám snad známo,
jak vyslovil se onehdy o něm dr. Šťoural. Že
dříve, než odváží se do společnosti, přečtesi
několik stránek naučného slovníku a potom ně-
jakým způsobem snaží se obrátiti řeč na věci,
Volná
Šťoural
25
article
jež byl před tím »studoval«. Tím prý impo
nuje.«.
»To je pomluva, nie jiného.«
»Bezpochyby věříte také ve vtip pana Kou-
savého? Sám jsem ho zastihl doma, když ze
starých ročníků »Fliegende Blälter« činil si vý-
pisky. Právě přichází ten náš český Weber, jenž
má Demokrita svého v levé kapse u vesty.«
»Víte, co je nového, pánové?«
»Mluvte, pane Kousavý.«
Dr. Volný stal se dopisujícím členem aka
demie.«
»Té naší? Mezi slepými je jednooký králem.
»Ne, členem akademie francouzské.«
»Dovolle . . «
»Zde to máte černé na bílém.«
»Je-li tomu tak, polom nezbývá nám nie
jiného, pánové, než uspořádat na oslavu velkého
muže, na něhož jako člena nečetné naší společ-
nosti můžeme býti hrdi, velkolepou večeři.
Navrhoval bych, pánové, poněvadž jde tu
člena akademie francouzské, abychom se roz-
hodli pro polévku la reine, pro candáta s hor-
kým máslem, a la frangaise, pro mladá ku
řátka, podnaditá smíšeným salátem a pro srně
s jemným kompotem. .. A pro plzeňské.«
»Ano, pro plzeňské. Toť hlavní.
Kou
Weber
Démokritos
doktor
Volná
Fliegende Blälter
26
article
Při kávě.
Při kávě.
»Snad jste již se dočetly, velectěné dámy
jak dopadla onehdy konkurence krásy ve Wies-
badenu uspořádaná ?«
»Nevím, která slušná paní neb dívka dala
by se tak do detailu pozorovat, jako krasotinka,
jež aspirovala ve jmenovaném městě na velkou
zlatou medailli. Měřili na ní délku nosu, šířku
úst, výšku čela, objem ucha, útlost taille atd.
kázal ji, aby se usmívala, tvářila sentimentální
a slzela a zuřila. Děkuji pěkně! Která všechno
to prodělala, nemůže si teď vzít přece nikoho
jiného, než některého člena slavné poroty, ne-
ní-liž pravda ?«
»Ostatně je krása pojem subjektivný; tomu
se líbí ta. jinému ona. Celý mužský svět se
fantí na příklad za Hanou Novákovou a já ne-
chápu, jak může býti sličnou zvána ta, která
při zasmání zkřiví ústa jako paragraf.«
»Pravdu máte. A všimla jste si jejího
obočí? Směrem ke spánkům nemá téměř žád
ného, však husté a srostlé nad nosem.«
»A potom se při chůzi kolébá jako kachna.«
»A což ta jeji útlost! Osmdesát čísel má
nejméně.«
»Dovolte, ctěné dámy — ozvala se pa
nička, sedící skromně v pozadí — slečna No-
vákova má kolem pasu pouze 65 čísel, vím to
určitě, neboť jsem její — tetou. Při tom má
zdravé plíce, zdravá játra a nač především váhu
kladu — zdravé srdce.«
Významná přestávka . . .
Novákův
Wies
27
article
(Po chvilce.) »Kdož by o jejím zdravl
pochyboval? Ostatně nikdo neupře, že to dáma
sličná; ne sice krása klassická, která namnoze
ponechává člověka chladným, ale krása, jež
svádí.«
»Toť se ví, že slečna Novákova vyniká
nad normál svou sličnosti, ba nechci popírat
— ovšem třeba se do ní upřímně zahleděti —
že ve tváři její je nejeden rys leposti antické.«
»Řekněme si to dámy upřímně. V našem
kraji šírém a širém sličnějšího děvčete není
A při tom je to děvče skromné, domácky vy
chované a nikoli jako ona emancipovaná, polo-
mužská protivná společnost, jež přenáší rodinný
život na hřiště tennissové a povolání ženino
hledá buď na kole nebo ve studijním zápasu
s mužskými konkurenty.«
»Jako tetička musím pravdě dáti průcho
a prohlásiti, že má neteř není po domácku vy
chována, že ale má za to maturitu, že je od-
hodlána věnovati se studiu lékařskému a eta-
blovati se na konec jako zubní lékařka pro
mužské «
»Učiní zcela dobře. Což je to důstojno
ženy, čekati až se nad ní nějaká problematická
exislence ustrne a nabídne jí rámě k cestě ži-
votem? Je to snad nějaký med miti děti aje
vychovávat? Proč by nesměla si také žena od
Novákův
28
article
muže neodvislá založiti svou existenci? Proč?
Postavení ženy ve společnosti je dnes jiné, než
jaké bývalo druhdy. Neteř má hraje ostatně také
tennis náruživě.«
»Ušlechtilá a zdravá hra, jako vůbec krato-
chivíle anglické, ale nechodí zvát, vybírat a lidi
obtěžovat.«
»Je moudrá.«
»Není, pravím že není. Povolání ženy je
mírniti bídu a podporovat snahy lidumilné.«
»Ne ale brousit po městě a zanedbávat
doma hospodářstvl.«
»Nízký názor. Chcele, aby k vůli knedlíku
zanedbávala žena povinnosti lidskosti a vlaste-
nectví ?«
Dámy rozdělily se na dva tábory, jeden
z nich byl pro poctivý domácí knedlik, druhý
pro filantropické a národní žebrání.
Na štěstí si ani dost málo neublížily. Sle-
dovaly při tom totiž výtečnou methodu. Co samy
chtěly si říci navzájem, aplikovaly na nepří-
tomné, tak že žádná nemohla se cítit uraženou.
Z davu ozval se pojednou zvučný ženský
hlas: »Já ale pravím, že první povinností ženy
jest střežiti cnost !«
Všeobecný souhlas a na konec smíření.
Nastala doba rozehodu, ani sebe delší
krásná beseda nesmí trvati u nás déle, než do
mužova návratu z černé hodinky.
Odešla první.
Sotva že byla za dveřmi, propukly všechny
ostatní, jež zbyly, v tlumený chechtot: »Taa
enost !«
Odešla druhá. A opět smích a jakási ne-
pěkná poznámka o panu adjunktovi.
Odešla třetí. Na novo chechtání a hlas:
»Cnostná až na pana hejtmana !«
Když zvedla se čtvrtá, zvedla se též pátá
a šestá, a tím i poslední, aby se jim nedělo
jako předešlým. —