ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 05436af0-70b8-11dc-8187-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 35, person 77, org 7, work 3
1 masthead
Ročnik XXXXI
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne II. června 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 158.
4 article
Ka ranní a odpol. listy předeláeí nee v Praze v administraei sa mlrí ns čtvrt leta . . . . 6 K — h s drojí čonáškou nv ta. . K o ve sllekách g K 30 ns mětše . Pešteni na čtrrt lela . . . . B K 60 s dvojí zleilkoe na měsíe n ta. : : . Hi k o
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pátek dne 12. června t. r. v obvyklou hodinu ranní.
Praha
6 article Anglie na rozcestí.
Anglie na rozcestí. Včerejší debata v dolní sněmovně anglické odhalila světu obraz hlubokych rozporů jak v lůně vládní strany, tak v ministerstvu samém, Rozpory vznikly pro otázku nesmírného dosahu mezinárodního, pro zásady obchodn a celní politiky anglické. Změnou posavadních, po půl století zachovávaných a té- měř za anglické národní a hospodářské dogma považovaných zásad, zásad volné tržby a přikloněním se k politice ochran ných cel oetly by se všecky obchodní styky s Anglií před skutečností, jejíž účinky na světový obchod by byly nedozírné, uvážímeli, jaký značný podil připadá ve všech státech na zahraničný obchod se světovou říši velko britskou. Dojem včerejšího rokování v dolní sně- movně jest tím mohůtnější, že různí členové ministerstva postavili se příkře proti sobě, a že neméně ostré protivy se objevily i mezi po- slanci vládnoucí strany konservativní, což př známě střízlivosti anglické samo o sobě jest dokladem neobyčejně prudkého rozporu, jakýž v době poměrně krátké zachvátil celou Anglii. Vždyť tomu není ještě ani celý měsíc, co hlasatel nové anglické politiky obchodní, ministr osad lord Chamberlain, poprvé určitěji vyznačil — nikoliv snad nějaký propracovaný a hotový již plán, ale pouhou myšlenku, kterouž by se měla anglická veřejnost zabývati. Stalo se to dne 15. května v Birminghamu řečí, v níž označil myšlenky, jimiž přiští anglická politika by se měla něsti, následovně: Anglie vstoupiž se svými osadami, zvláště s Kanadou, Australií a jižní Afrikou v tésnější politický styk (imperialism anglický) a tato Větš! Brita- nie považujž se oproti cizině za uzavřený hospodářský celeka zřekniž se zároveň zastaralé sou- stavy volné tržby. Při tom Chamberlain se odvolával na obdobný postup ke sjednocení Německa, jenž počal celním spolkem.
Chamberlain Brito Anglie dolní sněmovna Birmingham Kanada Austrálie jižní Afrika Německo
7 article
To byl jaksi první výstřel na poplach Účinek jeho na veřejnost anglickou byl proni- kavý. Anglický lid příliš zvykl blahobytu, jejž mu zjednal anglický průmysl v dobách, kdy i svou pokročilosti i svou rozsáhlosti byl téměř bez soutěže, a při tom volná tržba podporovala láci surovin a potravin; dělníci angličtí tvoř tři čtvrtiny všeho obyvatelstva, jim tedy přede- vším svědčily zásady volné tržby. Zavedením celní jednoty mezi Anglií a osadami a utvořením uzavřeného hospodářského celku postaveno bylo tudíž především dělnictvo před otázku zdražení životních podmínek, čímž by byl ohrožen jeho posavadní »standard of life«, ale neméně za- saženi byli zástupci světového anglického obchodu. anglického dopravnictví a konečně i průmysl sám, jenž jest dosud příliš sebevědomý, než aby beze všeho přiznal, že má zapotřebí ochrany před soutěží. Ohlas, jejž projev Chamberlainův způsobil, nebyl tudíž valně přiznivý, ale Chamberlain není člověkem, který by couvl před prvními překážkami. a proto dalšími řečmi ve sněmovně i články v časopisectvu jal se své myšlenky brániti. Především prohlásil, že návrh jeho nen hotovým plánem, ale že jest pouhým podnětem k tomu, aby veřejnost anglická jala se uvažo- vati o tom, jakým směrem se má dáti anglická obchodní politika, kteráž bezbranná se
Chamberlainův Chamberlain Anglie světový anglický obchod standard of life
8 article
oetla vůči všem ostatním států m, ochrannými cly způsobem nikdy nebývalým vy- zbrojeným. Průmyslníky upozornil na nepopfratelné faktum, že za minulých padesáte let vývoj prů- myslu v ostatních státech, zvláště ve Spojených státech severoamerických a v Německu, ne- obyčejně pokročil a že s úspěchem konkuruje s Anglií na její vlastních tržištích, zvláště v osadách; že zejmena Kanada pro výhody Anglii poskytnuté již po pět let snáší repressalie Německa, aniž by se ji dostávalo opory anglické O tom všem pak že v posledních letech v od- borných kruzích anglických opětně bylo uvažo- váno. Anglii schází potřebná zbraň, aby v tako- výchto připadech mohla konati odvetu. Má-li však Anglie dospěti se svými osa- dami k určitým, pro obě strany žádoucím výhodným hospodářským úmluvám, musí se do- stati vládě nové, širší plné moci v tom směru, aby mohla učiniti určité odehylky od zásad volné tržby. Teprve až se dostane vládě tako véto plné moci, nadejde okamžik ku předlo- žení podrobného, propracovanéh p lánu. Osadám může Anglie prospěti zavedením cel na potraviny, za to musila by poskytnouti dělnictvu svému náhradu úpravou sociálního zákonodárství, zejmena zavedením dělnickýeh pensí pro stáří.
spojený stát Německo Anglie Kanada
9 article
Dále upozorňuje Chamberlain na újmy, jež při zásadé volné tržby trpí Anglie obrovskými průmyslovými sdruženími (trusty), kteréž jsou s to, ty které druhy anglického průmyslu ohroziti. Neposlední příčinou změn Chamberlainem hlásaných jsou i obrovské náklady, způsobené válkou v jižní Africe, dále zvýšená potřeb rozmnožení branných sil říše, zvláště pak stavb nových válečných lodl. Lord Chamberlain se pokládá za nejener- gičtějšího člena nynějšího kabinetu, v jehož čele stoji Balfour, a vyčkávalo se proto, jak se za- chová k myšlenkám jeho předseda ministerstv a ostatní členové kabinetu. V jedně z nedáv- ných schůzi parlamentu vyslovil se sice Balfour zdrželivě, ale neodmill idel Camberlaínových. Prohlásil zejmena, že lonské porady s osad nlmi zástupci přiměly Chamberlaina, že již nyní vystoupil se svými názory; konstatoval, že ho- spodářská situace od r. 1816 se velmi změnila že všechny státy se ohražují celními hradbami proti Anglii — a že jest tedy nezbytno, aby jak parlament, tak země se otázkami těmi zabý- valy, má-li vláda předstoupiti s určitými plány Když pak včera po svatodušních svátcích dolní sněmovna opět se shromáždila, bylo patrno, že myšlenky Chamberlainovy účinkovaly na an glickou veřejnosť jako lučavka; způsobilyť roz tržku ve vládě i v posavadních politických stra- nách sněmovny.
Chamberlain Balfour Chamberlainův Anglie jižní Afrika
10 article
Není proto divu, že se již mluví o tom že nynější konservativní kabinet, jenž vládne o června r. 1895, odstoupí; není však též vylou- čeno, že bude rozpuštěna sněmovna, jejíž mandát jinak by skončil až za tři léta a že provedeny budou nové volby, při nichž by hlavním voleb- ním heslem byly zásady příští anglické politiky obchodní. Kdyby však roztržka ve straně vládní vedla k nové formaci stran parlamentních, hodlá prý král Eduard povolati ke vládě opět lorda Roseberya, jenž se téší jeho zvláštní důvěře byl v čele posledního ministerstva strany li- berální. Náhlá talo krise v poměrech anglických zasluhuje pro dalekosáhlý svůj význam pro vy tváření se hospodářských stykův mezinárodníeh tím větší pozornosti, že propukla v době i jinak velice pohnuté a ještě složitějším učiní váznoucí beztoho jednání o obnovu smluv obchodních. Přechod vlády z rukou konservativcův do rukou liberálův anglických mimo to bývá z pra- vidla předzvěstí i vážných politických proměn na světové šachovnici a v tomto ohledu prud kost výbuchu ve včerejší schůzi sněmovny ne vylučuje domněnku, že nejasná mezinárodn situace též nemálo k němu přispěla.
Eduard Roseberya
11 title
Mezi Vídní a Pešti.
Vídeň Pešť
12 article Situace.
Situace. Z Vídně, 10. června. Postulátní politika německé strany lidové politika, kterou smrtelným hříchem vyčetla o strkovaným, národního práva rovného se do máhajícím národům neněmeckým, ale kterou by provozovati neměli zástupci národa německého nacionálně nejen uspokojeného, nýbrž přesyce- ného, pohatila plán dra. Körbra, dodělati před Božím Tělem ve výboru celně-obehodní smlouvu. Počká si ještě trochu. Snad do poloviny týdne příštího. Co pp. Derschatta, Lemisch a Chiar žádaji od něho, nemůže dáti žádný ministr ra- kouský, ani tak vybarvený Němec jako dr. Kör- ber, který již tolik dal vítězné obstrukci levice. že nezbývá mu, co by ještě dal. Boha se nebojíce a lidí se nestydíce vyjed- navači télo strany veřejně mluví o „podmínkách“ za kterých jedině položiti by mohli svoje votum pro vyrovnací předlohy. Podmínky! To je kupní cena. Páni z lidové strany dali by se tedy koupie a přijali vyrovnání, pro které dle posl. Kaiseraz r. 1898 býti může jen „bidník“, jen kdyby se jim zaplatilo. Toť se rozumi z našeho. Německá strana lidová vyjednává tedyo čachru a kšeftu, o koupi a prodeji, o praprostém obchodě, ona kramaři — dělá tedy to, co u Čechů — předpokládala, co vyhlašovala zločinem nich, nalhávajíe, že čeští poslanci dali se hr. Badenem získati pro vyrovnací smlouvys Uhrami. Aby pak úplným byl obraz okamžitého stavu věcí, budiž konstatováno, že p. dr. Körber je stejně důsledným a pevným, jako jeho přátel z německé strany lidové. Když poslanci čeští vo- lají jej ku povinnosti a vyzývají jej, aby vrátil českému národu právo, které tento již měl a které mu vzato bylo násilně. má stereotypní odpověď: Nie jednostranného.
Němec Kör Čecho doktor Körber Vídeň Uhry
13 article
Ale s německo-nacionálními Fausty jde Markéta- vláda do loubí s ama. V ústraní a přítmí její činí p. dr. Körber jednostranné koncesse, splňuje jednostranné požadavky německé, vyhovuje ně- meckým jednostranným podmínkám a také těm vyjde vstříe, kterým ještě sepěčuje a vzpírá. Za- darmo němečtí lidovci mu pomahat a sloužiti ne- chtějí. Pan dr. Körber mohl by jim říci, že dostali již od hr. Clara odměnu, ale p. dr. Körber jest odmitavým toliko v tom, co Čechům pa- tří, ne v tom, co Němeům nepatří. O něm užiti lze slova Platonova: Eysra, ovx sg51. Německá strana lidová, podepřena jsoue pokrokovou, všeněmeckou a velkostat- kářskou ovládá jej, on však neovládá ji ani do té míry, by ji přiměl k poslušnosti a ke konáni prací, které náležejí straně vládní, fa vo- risované, hýčkané, vítězným laurem ověnčené. Celé státnické umění, které přivodilo roku 1899 obrat ve vniterní politice rakouské, které Čechy odstrčilo a vehnalo do krajní opposice stát a exekutivu jeho položilo do rukou levice, jeví se právě teď, při vyřizování kritických částí celně-obchodní smlouvy v pravém světle. Ne- máme jiné touhy, leč aby se zvrácený tento sy- stém vyžil, aby pochybený tento směr a dueh proveden byl do drastičtějších ještě koncův, tak aby patrny a zřejmy se staly všem činitelům kon- stitučním. Co se stane s vyrovnáním, vyjde-li z výborů. co se stane s ním v plenu, dnes nikdo neví. Spl
Faust Markéta doktor Körber Claro Čecho Něme Platonův Eysr Čechy
14 article
ňuje se předpověď, „Nár. Listy“ před měsíci vyslovená, že p. dr. Körber udělá budžel mimo- parlamentě, ale vyrovnání že bude chtít udělati parlamentně. Pročež možno pokládati faktem, že druhé provisorium na r. 1903 zase aktivováno bude, v přestávce parlamentní, paragrafem čtr- náctým, a že pak soustředěno bude úsilí jeho na parlamentní zkoncování celně-obchodní smlouvy a celním tarifu v létě parlamentem. Tu však musí si býti dr. Körber vědom, že přes odpon poslanců českých neprovede dílo to, a že, je-li odhodlán, je prověsti, musí napřed odpor český uklidit. Dr. Körber otáli, odkládá. Methoda průtahů. methoda odročovací, methoda dilatorická, me- thoda, všechno nechati na chvíli poslední, je Rakousku zvy klostí. Dr. Körber čeká. Do- dejme: čeká, co se slane v Uhrách. Cesty a pro- středky svoje činí závislými na vývoji věcív Pešti. V maďarském parlameně trčí ledy ob- strukční. Budou odklizeny — tak chlašuje se — v době nejbližší. Buď roztají nebo se rozbijí dyna- mitem. Ale najisto prý se provalí Poměry staly se prý nesnesitelnými tam a stane se prý pokus před 1. červencem zjednati jiný stav. Potom prý teprve nadejde chvíle pro vládu cislajtánskou, s rozhodnout. Hotové události ve druhé polovině říše budou prý účinkovati na poslance v této polovině tlakem větším, nežli nejdůtklivější do- mluvy. Dr. Körber hledí napjatým zrakem k Pešti a vyčká, jaký osud stihne jeho kollegu Kol.
doktor Körber Rakousko Uhry Pešť Ithoda
15 article
Szella. Až bude jasno v Uhrách, také na něj přijde prý duch svatý. Nejen na něj prý, také na zdejší parlament. Takové jsou tedy disposice skutečné. Vy- ložili jsme a vypsali je dle pravdy. Smysl je nový odklad do počátku července. Dr. Körber o českých poslancích nalézala nalézá se v nejednom klamu. Je v dů- kladném omylu, že na poslance české působiti bude, působiti může utváření věcí uherských. Jejich postup je určován a diktován skut ky vládními a jednemyslnou, odhod- lanou vůlílidu českého, čeliti skutkům těm odbojem nejrozhcdnějším, nejsou- tyto skutky ve shodě se zájmem, prospě- chem a zdarem české věci. Čechové — budiž opakováno, co bylo jednou již pověděno — nemají žádné pře s Maďary a se zeměmi koruny svato-štěpánské vůbec, nýbrž se státem ra- kouským a drem. Körbrem, jej repre- sentujícím. Tento zápas může a musí býti roz- řešen jen a jedině momenty interní- mi, splněním toho, co Čechové kla- dou pcdmínkou přechodu k nor- mální opposici.
doktor Körber Čecho Maďar Uhry
16 article Říšská rada.
Říšská rada. Panská sněmovna. Z Vídně, 10. června. Praskrovným počtem — myslíme, že jich sotva bylo 40 — sešli se dnes pairové, by vy- řídili zákon, upravující platy auskultant- ské. Učinili tak v době 10 minut. Schváleny návrhy, komisí budžetní učiněné, jak byly po- dány. Zcela beze změny. Ledově, neůpros- ně, bezohledně. Tak se jedná v panské sněmovně s existencí tisíců nej- mladších pracovníků ve státn služběl V páteční schůzi poslanecké sněmovny bude s české strany učiněn návrh, aby se předloha ta, panskou sněmovnou poslanecké vrácená, při- kázata neprodleně výboru justičnímu a ten aby se bez průtahu sešel. Členové tohoto výboru byl v lóži přítomni jednání panské sněmovny a dali hlasitými projevy na jevo svou nevůli nad způ- sobem, jakým tato věc panskou sněmovnou byla odbyta. Ovšem nebylo ještě v této záležitosti pro-
Vídeň poslanecký sněmovna panská sněmovna
17 article
V drobném prodejí: rsnní čí-lo o sobě . . . za 8h odpolední . . . za ž Ve flialkách na venkově- ranní čnlo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 3b Inseráty platí ze hotově napřed. Přečplscení a Inserty přijímá ndmisl- strace v Marianské ulini č. a Tam nacházají se těž redakce. tiskárna a ezpedšes ,Národnich Listů“. Rukopisy se novracsjí.
18 article
mluveno slovo poslední. V poslanecké sněmovně jest pevné odhodlání, nepřistupovati na ela- borát panské sněmovny, nýbrž jej od- mítnouti a limine. Předseda správního soudu hr. Bedřich Schönborn a místopředseda sv. p. Lemayr po- dali návrh na změnu jednacího řádu tohoto tribu- nálu ve smyslu zkráceného řízení. Panská sněmovna zvolila již dnes komisi pro ryrovnací předlohy, které nejsou v posla- necké sněmovně schváleny ještě ani výbory. Avšak stala se také v této sněmovně malá ob- strukce: zvolená komise měla se ustaviti, avšak k ustavujícímu aktu nedostavil se potřebný počet.
Schönborn Lemayr
19 article
Z Vídně, 10. června. (C.- B.) Předseda hr. Windischgrätz zahájil schůzi ve 2 hod. odpol. Hr. Lodron sk ádá slib. Předseda věnoval posmrtnou vzpomínku hrab. Ledeburovi a Belruptovi, jejichž památka uctěna povstáním. Po přečtení došlých spisův, mezi nimi návrh Schönbornův a Lemayerův na změnu některých ustanovení zákona o správním soudu, navrhl před- seda, aby se dnes zvolil zvláštní výbor pro vyrov- nací předlehy, což přijato. Rovněž schválen předsedův návrh, aby vyrova naci předlohy, jak dojdou z poslanecké sněmovny. bez 1. člení přikazovaly se příslušným komisím. Předloha o zrušení služebních kaucí při- kázána rozpočtovému výboru. Ref. Edelmann doporučoval přijmouti aus- kultantský zákon dle návrhu rozpočtového výboru panské sněmovny za základ zevrubné de- baty, odporuje usnešení sněmovny poslanecké. V povšechné debatě neujal se slova nikdo, v podrobné tázal se dv. r. Zoll ministra financí, musí-li koncipienti finanční prokuratury než po- stoupí do vyšší třídy adjuta, složiti obě praktické zkoužky, neboť výbor přece snad nechtěl klásti těmto kandidálům těžší výminky. Ministr dr. Böhm- Bawerk sdílí tento náhled o výboru a prohlašuje, že zachová se v praxi vždy dle tohoto výkladu. Zákon přijat ve 2. a bez debaty také ve 3. čtení. Schůze skončena volbou vyrovnacího vý- boru, do něhož zvoleni! kn. Karel Auersperg. markýz Bacquehem, bar. Berger, hr. Bouquoy, bar. Chlumecky, hr. Clam Martinic, ryt. Czyhlarz, bar. Dipauli, Ginckey, Inama Sterneck, hr. Kotulinsky, Krupp, kn. Lubomirski, řed. dr. Mattuš, ryt. Mauth. ner, hr. Merveldt, hr. Montecuccoli, hr. Niebauer, Peez, A. Plener, hr. B. Schönborn, bar. Sochor, hr. Trautmannsdorff, Wohanka a ryt. Z aleski.
Windischgrätz Ledebur Belrupt Schönbornův Edelmann Zoll doktor Böhm Bawerk Auersperg Bacquehem bar Berger Bouquoy Martinic Czyhlarz Sterneck Kotulinsky Krupp Mattuš Merveldt Montecuccoli Niebauer Peez A Plener B Schönborn Sochor Trautmannsdorff Wohanka Vídeň Hradec Chlumecko poslanecký sněmovna panská sněmovna
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 10. června. (Pověsti o majo- ritě a koalici.) Ve včerejší poradě německé nacionální strany byla také řeč o potřebě pevné sněmovní většiny, poněvadž jen parlament s pev- nou většinu mohl by nabýti opět pevné půdy pod nohami. S poradou touto sbuviseji patrně ony pověsti o nové koalici, jimiž se poslanci bavili kuloirech za včerejší schůze. „N. W. Journ.“ sděluje o nich: „Opět se vynořily pověsti o ně- mocko-české koalici, aneb o nastávající rekon- strukci kabinetu ve smyslu koaličním. Politikové, obírající se hotovením plánů do budouena, soudí, že dr. Körber nabídl předsedovi strany německo- nacionální, dru. Derschattovi, portefeuille spra- vedlnosti a poslanci Kaftanovi ministerstvo želez- niční. Jest jisto — poznamenává list — že po- vesti takové byly šířeny i vážnými politiky a že docházejí víry. Dle našich informací postrádaji však aktuality pro tento okamžik. Což však ne- vylučuje, že v nejbližší budoucnosti se ukážou správnými.“ V Praze, 10. června. (Hr. Lev Pinin- ski.) Dnešní úřadní vyhláškou provedena změna v haličském místodržitelství. Hr. Lev Piniňski odcházi na trvalý odpočinek a stává se členem panské sněmovny, aby nemohl býti volen do sněmovny poslanců, kde by byl snad překážkou záslužné o vládu činnosti ryt. Jaworskéhoa místodržitelem halíčským jmenován dosavadní zemský maršálek, hr. Ondř. Potocki. Od 31.
N W Journ Körber Kaftan Potocki Praha Hradec panská sněmovna Lev Pinin
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 10. června. Z naší společnosti.
Praha
22 article
U piva. »Ku podivu, že mezi námi už tak dlouho nebyl pan Karásek. Kdo ví, jaké má nyní spády l« »Nemluvte tak pošetile. On a spády. Hlidá své pětiprocentové hypoleční, prohlíží losya přemýšli o tom, kterému nájemníku a mnoho-i má přirazit. Co nám ostatně je po něm. Bez toho nám jen svou nemotorností překážel.« »Mýlite se vy i přítel před vámi. Znám ho dobře. Má už přiliš mnoho peněz, zpyšněl společnost naše už mu nestačí. Chodi prý do klubu stotisleových, jejichž stanovy mají prý jen jeden paragraf a sice, že každý z nich svou ctí se zavazuje, mít co nejdřív million. Tam dřepí ten protivný žok. Můj bože, byly také doby, kdy v klubu tom jsem zasedal« . .. »Vy ?« »Vy?e »To je divení. Zůstal jsem tu kdy dlužen za pivo aneb jsem se od některého z vás něco vypůjčil, že tak žasnete? Ano, pánové, mohl jsem jako půlmillionový s plným právem za- sednouti do této společnosti, pojednou ale nebe zachmuřilo se černými mraky, z dáli — tuším. že to bylo od Berlína, odkud všechno zlo po- chází — ozval se rachot hromu a než jsem se nadál, řinklo to a já, krachem potrefený, skácel se k zemi« . .. »A tím zachráněn jste byl společnost naší.« »Ano a libuji si v ní. Ale těch nul, o něž jsem ostrouhal, je mi přece lito.« »My ovšem vám jich nenahradíme, jakkoli není hanba býti bohatým a chudoba člověka netéší.« »Aj, pan Karásek! Věru div. že iste si
Karásek Aj Berlín
23 article
opět na nás vzpomněl. Kde pak jste se nám toulal?« »Vzpomněl si na mne zlý osud a navštívil mne chřipkou. Dnes teprve odvážil jsem se s postele a sice rovnou šňůrou k vám.« »Však jste nám scházel. Dobrý přítel, jakým jste vy, tak snadno se nenajde.« »A tak vážený a ctihodný.« »A tak milý a kamarádský, přes své bo- hatství.« »Toho, pánové, nechte. Buďme vděčni z to, co pán bůh dal.« »Ostatně máme my Čechové bohatých lide zvláště zapotřebí. Říká se ovšem, že chudob eti netratí, ale za pouhou čest mi nepodá nikdo ani kus chleba. Jinak by to dopadalo, kdyby- chom v národě měli aspoň deset tisíc takových chlapíků, jakým jste vy, pane Karásku . . «
Čecho Karásek
24 article
»Dřive pořád jsme se sháněli jen po talen- tech a po mužích hodně vzdělaných, domaivajíce se, že ti nám pomohou. Nu, na škodu nám sice nebyli, ba nedá se popřiti, že kdybychom jich byli neměli, dnes by to s námi smutně dopa- dalo, ale scházelo nám k nim několik naplně- ných nedobytných pokladen. Pan Volný jest znamenitý člověk, četl jsem o něm onehdy, že je to talent prvého řádu, ba člověk geniální, nepochybuji ani dost málo o tom, že až umře, vystrojí mu vděčný národ skvostný pohřeb, ba že ctitelé, jež má, budou se rvát o pohlednice s jeho podobiznou, však což to všechno platno, když dle vlastního doznání jen s velikou ná- mahou stloukl minulou činži.« »Nemluvte tak. Především je to jeho věcí soukromou, po níž nikomu ničeho není, a potom ho tak nevynášejte. Tak daleko již jsme, aby skutečný talent u nás mohl žíti skvostně. Kdo ale má kaprici dělat jen to, co se mu líbí a ne to, v čem libuje si obecenstvo, ovšem da- leko to nedotáhne. Ostatně je vám snad známo, jak vyslovil se onehdy o něm dr. Šťoural. Že dříve, než odváží se do společnosti, přečtesi několik stránek naučného slovníku a potom ně- jakým způsobem snaží se obrátiti řeč na věci,
Volná Šťoural
25 article
jež byl před tím »studoval«. Tím prý impo nuje.«. »To je pomluva, nie jiného.« »Bezpochyby věříte také ve vtip pana Kou- savého? Sám jsem ho zastihl doma, když ze starých ročníků »Fliegende Blälter« činil si vý- pisky. Právě přichází ten náš český Weber, jenž má Demokrita svého v levé kapse u vesty.« »Víte, co je nového, pánové?« »Mluvte, pane Kousavý.« Dr. Volný stal se dopisujícím členem aka demie.« »Té naší? Mezi slepými je jednooký králem. »Ne, členem akademie francouzské.« »Dovolle . . « »Zde to máte černé na bílém.« »Je-li tomu tak, polom nezbývá nám nie jiného, pánové, než uspořádat na oslavu velkého muže, na něhož jako člena nečetné naší společ- nosti můžeme býti hrdi, velkolepou večeři. Navrhoval bych, pánové, poněvadž jde tu člena akademie francouzské, abychom se roz- hodli pro polévku la reine, pro candáta s hor- kým máslem, a la frangaise, pro mladá ku řátka, podnaditá smíšeným salátem a pro srně s jemným kompotem. .. A pro plzeňské.« »Ano, pro plzeňské. Toť hlavní.
Kou Weber Démokritos doktor Volná Fliegende Blälter
26 article Při kávě.
Při kávě. »Snad jste již se dočetly, velectěné dámy jak dopadla onehdy konkurence krásy ve Wies- badenu uspořádaná ?« »Nevím, která slušná paní neb dívka dala by se tak do detailu pozorovat, jako krasotinka, jež aspirovala ve jmenovaném městě na velkou zlatou medailli. Měřili na ní délku nosu, šířku úst, výšku čela, objem ucha, útlost taille atd. kázal ji, aby se usmívala, tvářila sentimentální a slzela a zuřila. Děkuji pěkně! Která všechno to prodělala, nemůže si teď vzít přece nikoho jiného, než některého člena slavné poroty, ne- ní-liž pravda ?« »Ostatně je krása pojem subjektivný; tomu se líbí ta. jinému ona. Celý mužský svět se fantí na příklad za Hanou Novákovou a já ne- chápu, jak může býti sličnou zvána ta, která při zasmání zkřiví ústa jako paragraf.« »Pravdu máte. A všimla jste si jejího obočí? Směrem ke spánkům nemá téměř žád ného, však husté a srostlé nad nosem.« »A potom se při chůzi kolébá jako kachna.« »A což ta jeji útlost! Osmdesát čísel má nejméně.« »Dovolte, ctěné dámy — ozvala se pa nička, sedící skromně v pozadí — slečna No- vákova má kolem pasu pouze 65 čísel, vím to určitě, neboť jsem její — tetou. Při tom má zdravé plíce, zdravá játra a nač především váhu kladu — zdravé srdce.« Významná přestávka . . .
Novákův Wies
27 article
(Po chvilce.) »Kdož by o jejím zdravl pochyboval? Ostatně nikdo neupře, že to dáma sličná; ne sice krása klassická, která namnoze ponechává člověka chladným, ale krása, jež svádí.« »Toť se ví, že slečna Novákova vyniká nad normál svou sličnosti, ba nechci popírat — ovšem třeba se do ní upřímně zahleděti — že ve tváři její je nejeden rys leposti antické.« »Řekněme si to dámy upřímně. V našem kraji šírém a širém sličnějšího děvčete není A při tom je to děvče skromné, domácky vy chované a nikoli jako ona emancipovaná, polo- mužská protivná společnost, jež přenáší rodinný život na hřiště tennissové a povolání ženino hledá buď na kole nebo ve studijním zápasu s mužskými konkurenty.« »Jako tetička musím pravdě dáti průcho a prohlásiti, že má neteř není po domácku vy chována, že ale má za to maturitu, že je od- hodlána věnovati se studiu lékařskému a eta- blovati se na konec jako zubní lékařka pro mužské « »Učiní zcela dobře. Což je to důstojno ženy, čekati až se nad ní nějaká problematická exislence ustrne a nabídne jí rámě k cestě ži- votem? Je to snad nějaký med miti děti aje vychovávat? Proč by nesměla si také žena od
Novákův
28 article
muže neodvislá založiti svou existenci? Proč? Postavení ženy ve společnosti je dnes jiné, než jaké bývalo druhdy. Neteř má hraje ostatně také tennis náruživě.« »Ušlechtilá a zdravá hra, jako vůbec krato- chivíle anglické, ale nechodí zvát, vybírat a lidi obtěžovat.« »Je moudrá.« »Není, pravím že není. Povolání ženy je mírniti bídu a podporovat snahy lidumilné.« »Ne ale brousit po městě a zanedbávat doma hospodářstvl.« »Nízký názor. Chcele, aby k vůli knedlíku zanedbávala žena povinnosti lidskosti a vlaste- nectví ?« Dámy rozdělily se na dva tábory, jeden z nich byl pro poctivý domácí knedlik, druhý pro filantropické a národní žebrání. Na štěstí si ani dost málo neublížily. Sle- dovaly při tom totiž výtečnou methodu. Co samy chtěly si říci navzájem, aplikovaly na nepří- tomné, tak že žádná nemohla se cítit uraženou. Z davu ozval se pojednou zvučný ženský hlas: »Já ale pravím, že první povinností ženy jest střežiti cnost !« Všeobecný souhlas a na konec smíření. Nastala doba rozehodu, ani sebe delší krásná beseda nesmí trvati u nás déle, než do mužova návratu z černé hodinky. Odešla první. Sotva že byla za dveřmi, propukly všechny ostatní, jež zbyly, v tlumený chechtot: »Taa enost !« Odešla druhá. A opět smích a jakási ne- pěkná poznámka o panu adjunktovi. Odešla třetí. Na novo chechtání a hlas: »Cnostná až na pana hejtmana !« Když zvedla se čtvrtá, zvedla se též pátá a šestá, a tím i poslední, aby se jim nedělo jako předešlým. —