2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
13. listopadu 1 908. Číslo 313.
4
article
Dále učinil král k zpravodaji »Journalu
loto pozoruhodné prohlášení:
„Srbsko přes všechno rozechvění
veřejného mínění neporuší mír,
nedá se přivésti ze svého korekt-
ního postavení proti Rakousko-
Uhersku. Očekáváme s důvěrou
výsledek konference, neboť víme,
že vaše věc je spravedlivá. Avšak,
kdyby Srbsko bylo napadeno, bude
se bránit do krajnosti!“
Rakousko
Uhersko
Srbsko
5
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 12. listopadu. (§ 14. a buml.
Usneseni senátu pražské německé university, že
profesoři této vysoké školy odvodí krajní důsled-
ky, t. j. zahájí profesorskou stávku, jestliže se
vláda nepostará o náležitou ochranu „starodáv-
ného práva“ pražských buršáků na bumlování
zavdalo „Kur. Lwowskému“ podnět k napsán
vtipného článku o německých studentech a je
jich profesorech. Ale skrze cinkot rolniček to
hoto humoru ostrým tónem vyznívá trpká pravda
osvětlující všechnu bídu nynější rakouské poli
tiky. Pražský buml porazil bar. Becka a nedává
nyni spáti bar. Bienerthovi. A přece už bar
Beck mohl otázku bumlu prostě rozřešíti. Bumlo
váni možno trpěti, kde je obecenstvu zábavou
ale bylo povinností je zakázati, jakmile se stal-
provoknet, která znásilnila největší veřejné prá
ve země, právo raditi se na snémě o potřebác
zemských. Kdyby to byl bar. Beck pochopil
byl by jeho pád, ktorý by Němci byli přivodili
pěknější než se stnl skutečně. Zatím co v Praze
vláda všemi prostředky hájí „právo bumlování“
ve Vídni táž německonacionální mládež, uží-
vajíe práva bumlovati, rozbíjí hlavy studentům
sionistům. A tak — končí „K. L.“ — vstupu-
jeme v novou konstituční éru, v níž se budou
sněmy rozbíjeti, parlament mřiti obstrukcí, ale
zůstane § 14. a veřejné právo bumlovati.
Beck
Bienerth
Němec
K L
Praha
Vídeň
6
article
V Praze, 12. listopadu. (Rozpuštěn
říšské rady.) Dr. Susteršič, jenž mě
včera poradu s bar. Bienorthem, shrnul dojmy,
vynesené z oné porady, v tato slova: Nabyl jsem
přesvědčení, že naděje na sestavení parlament
ního koaličního kabinetu jsou praskrovné. Ne
bude-li ani zejtra možno sestaviti parlamentn
kubinet, jest pravděpodobno, že bar. Bienertl
sostaví ministerstvo úřadnické. Úřad
nieké ministerstvo znamonalo by však brzke
rozpuštění poslanecké sněmovny
poněvadž vláda pomocí § 14. v době všeobec-
ného volebního práva nedá se mysliti jinak, než
za mezivládí, jež by nastalo po rozpuštění sně-
movny. Mezivládí to musilo by nezbytně skon-
číti do 1. března, poněvadž tato lhůta je už
předem stanovena smlouvami o postátnění že-
Iezných druh.
doktor
Susteršič
Praha
poslanecký sněmovna
7
article
V Praze, 11. listopadu. (Maďaři na
straně rakouských Němeů.) Po ma-
darských ložnicích chodi zase strašidlo pansla-
vismu. Zlým svědomím týraní pánové Uherska
lekají se vzrůstajíc! moci rakouských Slovanů,
a proto, jak píše dnešní »Pester Lloyd«, ne-
mohou se dívati lhostejně na nejnovější udá-
losti v Rakousku. A tyto události neznamenaji
prý nic jiného, než že Němci mají býti od-
strčeni do pozadí, ba snad dokonce přitisknuti
ke zdi. Maďarům nejde prý o Němce samolně,
pro něž nemají valné sympatie, ale o vyrovnání
z r. 1867, dle něhož v Rakousku státní správa
měla spočívati v rukou Němců, jako v Uhrách
v rukou Maďarů. Jest pravda, pokračuje »p.
L.«, že o německé hegemonii v Rakousku ne
může už býti řeči: Němci pozbyli svého vyni-
kajícího postavení vlastní vinou a za po
měrů, které se zatím vyvinuly, je vyloučeno,
že by této hegemonie mohli opět nabýti. Ale
Němci prý nesmějí býti dále odstrkováni, po-
něvadž by tím byla porušena rovnováha, jak
si ji představovali tvůrcové dualismu r. 1867
Tím však by byla porušena také struktura cele
říže. Poněvadž pak se jeví známky, ukazujíeí.
že význam Slovanstva v Rakousku má opětně
vzrůsti, jsou prý Maďaři povinni pečlivě sledo-
vati nynější ministerskou krisi.
Maďar
Lloyd
Němec
Praha
Uhersko
Rakousko
Uhry
8
article
Vládní pohrůžka třetí „objektivní
stranou — státní mocí!
Vládní pohrůžka třetí „objektivní
stranou — státní mocí!
»Fremdenblatt«, který poslední do-
bou je zvlášť častým ministerským fonografem
jak na jiném místě už podotčeno — přináší
dnes úvodní článek, jehož znění předem svěři
korespondenční kanceláři za průzračným účelem.
Z vládního hvězdopravectví hlavně závě-
rečný passus je charakteristickým . . .
V úvodniku se praví:
„Čtyři dny trvalo vyjednávání, jež má vésti
utvoření kabinetu na základě parlamentní koalice.
ale stále ještě nelze viděti nebo dohlédnouti výsledku
Požadavky a nároky stran stojí příkře proti so-
bě. Z loho, co strany dělí a odlučuje, jest dosud pře-
klenula sotva nepatrná čásl. Avšak čas kvapí. Říšská
rada musí ještě před koncem roku usnésti se na za-
tímném rozpočtu a předloha o annexi mus
býti vyřízena. Avšak nejen bezprostřední exzistenční
potřeby státu, také veliké povinnosti, které převzal
mají na spěch. Strany však, jak se zdá, tohoto při-
kazu té chvíle nepociťují. Jak se zdá, neuvědomuj
si úplně, oč se nyní jedná, o jakou cenu jde konee
konců při nynějším vyjednávání. Jde nyní o dalš
trvání parlamentního režimu v Rakousku
a v důsledku toho o existenci nynějšího par-
lamentu vůbec. Jestliže strany povelané k účasti n
vládě, v jednom bodu souhlasí, je to názor, že parla-
ment jest ochoten pracovati jen s kabinetem, vzatým
z jeho středu, a že tudíž ministerstvo, stojící mimo
strany, nemůže očekávati od parlamentu žádné pod-
pory.
Rakousko
9
article
Dle tohoto ujišťování, klerě přichází téměř ze
všech táborů občanských stran, znamenalo by tedy
zlroskolání snah, čelících k utvoření kabinetu par-
lamentního, též ochromení parlamenlu, uváznut
prací zákonodárných. V okamžiku, ve kterém bylo
zahájeno sociální pojištění, nejvělší to dílo sociáln
spravedlnosti, kleré bylo v Rakousku, ano v Evropě
v tomto stolelí zahájeno, tluče na brány říšské rady
byla by tato odsouzena k nečinnosti.
V okamžiku, kdy velké hospodářské akce, jako
výkup 3 význačných sílí soukromých drah, mají být
v parlamentě provedeny, zaslavil by se parlamení
jako na ráz. Jakkoliv silné, ba přemocně jsou národní
city rakouského lidu, takověto hospodářské a sociáln
vyhladovění trvalou národnostní blokádou by šíro-
kými vrstvami nebylo ani schvalováno ani strpěno-
Obyvatelstvo by tomu nerozumělo a nepřipustilo by
aby deseliletí trvající národnostní prolivy stále se mě-
níci byly vyhnány do krajnosti právě v té chvíli, kdy
v líšské radě má se jednat o sociálním pojištění.
Že by blokování parlamentu za svělové
situace politické jako je nynější bylo také zločinem
proti státu, k tomu není jistě třeba zvláštního dů-
kazu. Poprvé po 30 letech byl v Rakousku po pro-
vedení volební reformy učiněn pokus, dáli vládní moc
do rukou stranám parlamentním. Nikdy nebyl roz-
hodný vliv na vedení státních záležitostí velkomysl-
něji nabízen domokracii a dobrovolněji přenecháván.
Rakousko
Evropa
10
article
Císař vynaložil vše, aby umožnil občanským stranám
podíl na moci. Byrokracie vložila bez námilky a ra-
dostně olěže do rukou vedoucích parlamentárů.
Padne-li parlamentní režim ná-
sledkem postupu stran, k jichž
prospěchu byl vybudován, jest
oprávněn sám sebou jiný re-
žim, který půjde jinými cestami.
Kdo se nemohou vpraviti, aby
společně vládli, musí strpětl, když
jim bude vládnuto společně. Ne-
chtějí-li si národové vzájemně
přiznati podmínky existence, musí
jim týtijejí míra vyměřena třetí
objektivní stranou amoe
státní by pak dokázala
svou vlastnost často jí odpíranou,
že jest jediným, zde možným
objektivním soudcem rozhodčím.
Strany stojí na rozcestí. Jsou na
omylu, jestliže se domnívají, že
jde nyní o ministerstva neboo
ministry, o osoby a jména, dnes
jde o strany samy, ojich
postavení ke státu, o zá-
kladní myšlenky způ-
sobu vlády..
11
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 12. listopadu.
0po dabalz o císařově interview.
Veliká debata říšského sněmu německého
o pověstném interviewu eísaře Viléma v »Daily
Telegraph« byla po dvoudenním jednání skon-
čena, napjelí vyhnané do krajnosti se uvolnilo.
Výsledek debaty je pouze morální. Němečti
politikové měli dosti odvahy říci svoje mínění
o osobním regimu, řekli císati bez obalu svou
nelibost nad jeho málo šťastným zasahováním
do politiky zahraniční a adresovali též kancléri
Vilém
Praha
12
article
mnohou peprnou výtku. Ale nebylo dosaženo
nijakých záruk proti osobnímu regimu. Řečníeí
z oposice tlumočili jasně požadavek parla-
mentního regimu, v němž by ministř
postupovali v souzvuku s národem a parlamen-
tem. Nebude-li svobodomyslnými stranami podán
návrh zákona o zodpovědnosti mi
nistrů, hrozí nebezpečí, že též nynější debaty
byly zcela neužitečné.
Též návrh adresy císaři byl opominut.
ač se o něm mnoho mluvilo.
Debata efsařská dle »Berl. Tag.« měla též
potěšitelný účinek, že přivedla na pravou míru
mnobé falešné názory ciziny. Národ ně
mecký byl nesprávně podezříván, že se dá slep
vésti císařem a kaneléřem. Debata dokázala, ž
ani proti cisaři není kritika němá.
Ke včerejší schůzi státního ministerstv
pruského sděluje »Voss. Ztg.«, že říšský kan
cléř zabezpečil si souhlas ministrů pro dalš
jednání v záležitosti, kterou zabývá se právě
řišský sněm.
Řečníeum
Berl
Voss
13
article
Zaznamenati dlužno též hlasy cizího tisku
o debatě říšského sněmu německého. »Daily
Telegraph« věnoval jí úvodní článek, v němž
pozdravuje prohlášení Bülowa, že Německo
chce žíti v miru a přátelství s
Anglií. Uvedený list míní, že řeč Bůlo-
wova i poslední projev ministerského předsedy
Asquitha rozptýli mlhy podezří-
vání a nedůvěry. »Daily Telegraph« ne-
věří, že debaty říšského sněmu by mohly Ně-
mecku zjednati aspoň přibližně takové konsti-
tuční poměry, jaké má Anglie.
Liberální »Daily Chronicle« míní, že de-
bata znamená pro Německo krok ku předu na
dráze konstituční. List je potěšen přátelským
prohlášením Bülowovým pro Anglii. Z francouz-
ských listů věnoval zejména »Tempse komen-
táře debatě říšského sněmu. »Temps« myslí, že
to bude choulostivým úkolem pro francouzský
tisk, mluviti o této vnitřní krisi Německa.
»Temps« konstatuje vážnost, přímost a jakési
melancholické zabarvení řeči kaneléře knížete
Bülowa. Kancléř bojoval nejen proti obtížím.
jež z největší části mu způsobil cisař, ale snaži
se též bojovati proti přirozenému vývoji věcí
Cítil to a pak nemůže vědět, jak dlouh
mu bude boj možný.
Asquith
Bülowův
Bülow
Německo
Anglie
Daily Chronicle
14
article
Zrušení trestu smrti ve Francii.
Zrušení trestu smrti ve Francii.
Pokračování debaty o zrušení trestu smrii
konalo se za velkého návalu obecenstva. Na
tribuně bylo pozorovati matku sl. Erbeldiogové.
kterou hnusným způsobem se světa zprovodi
Soleilland. Po dojmu velké řeči ministra
Brianda lze očekávati, že sněmovna se vy-
sloví pro zrušení trestu smrti.
Briand
Francie
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Organisace německo-nacionální mlá-
deže dělnické v uzavřeném území jest doko-
nanou věcí. Čtenáři naši znají hnutí toto pod
jménem »Jungmansehaftů«, kterýžto název jest
utvořen zjevně podle českého »omladina«, ob-
zvláště přepjatí šriftlajtří říkají učňům a tova-
ryšům německých měst, sjednoceným v »Jung-
manschaftech«, »Jungmanen«. Jsou to spolky
vybíječů českých škol, národnícb domů a besed
našich menšin, ptáčata velkých německých davů,
obléhajících spolkové místnosti české, vyvrace-
jících dvéře českých hostinců a ničicích české
slavnosti, konané za uzavřenými dveřmi. Tyto
organisované »Jungmanschafty« vykonávají roz-
kazy německých radnic proti českým menšinám
a plní vůbec úkol létaeích sborů v nekonečné
válce proti českým menšinám. Vůdcové němečtí
udržují s »jungmany« a jich organisacemi těsné
styky, navštěvují jejich valné hromady a schůze,
pořádané s velkými pijatikami a častováním na
obecný groš, obyčejně před výpravami proti
místním menšinám českým. Jungmanschafty spo-
jeny jsou v župy, kteréž pořádají ve svýeh
střediskách t. zv. gautsgungy. »Župa« »Jung-
manschaftů« v severovýchodních Čechách konal
takový župní sjezd poslední neděli v Libere
a účastenství jungmanschaftů bylo tak značné,
že podle německo-nacionálních listů podalo důkaz,
do jak širokých kruhů proniklo toto hnutí. Sjezd
župy Nordostböhmen byl podle německých histů
přehlidkou vojska německy uvědomělé mládeže,
Jung
Nordostböhmen
Čechy
16
article
velikým projevem pro vznešenomyšlenku (Hoch-
gedanke) jungmanschaftů. Slovem »Hochgedanke«
anebo »Hochziel« označuje se v těchto kruzíeh
velkoněmecký ideál připojení »buntovních zemí«
rakouských k německé říši a této myšlence na-
svědčují i názvy jednotlivých jungmanschaftů.
na sjezdu zastoupených, jako »Jungheidelberge
(Jablonec), »Deutsche Wacht« (Liberec), »Ger-
mania« (Proseč), »Kornblume« (Johannesthal).
»Körner« (Liberec), »Altheidelberg« (tamže)
»Saxonia« (Č. Lipa) a mnoho jiných »Ger
manií«, »Körnerů«, »Kornblumů«, »Siegfriedů«
V Liberci přivítány byly východo-severní
Jungmanschafty všemi německo- nacionálním
spolky, uspořádán byl jim obvyklý komers, na
němž řečnili zástupci německého Schulvereinu.
Hochgedanke
Jungheidelberge
Kornblum
Johannesthal
Körner
Altheidelberg
Saxonio
Siegfried
Jablonec
Liberec
Gera
Proseč
Deutsche Wacht
17
article
Bundu Němců v Čechách, městští radové atd
V neděli byl průvod k pomníku císaře Josefa
jehož se zúčastnilo 800 členů Jungmanschaftů
potom zahájen sjezd, na němž hlavní slovo mě
tajemník německo-nacionálního Vereinu pro Ra
kousko Srben z Vídně, předčitán přípis něme-
ckého ministra krajana Pradea a pozdravy té
měř všech německých poslanců, projevy z ně
mecké říše. O cílech hnuti Jungmanschafto
řečnil předseda Gerold, který harangoval něme-
ckou omladinu velkoněmeckou myšlenkou, srov-
návaje »bídu a útisk Němeů v Čechách« se
stavem v německé říši před rokem 1813a
častoval své posluchače podobnými štvavými
nesmysly, kteréž ovšem nacházejí úrodnou půdu
v těchto vrstvách, roznicených triumfy německé
brutálnosti nad českými menšinami. Zkrátka
organisace všech německých vrstev v německém
území v Čechách za týmž jediným cllem jest
dovršena zorganisováním dělnické mládeže živno-
stenské. Jestliže Němci obdivují se české oběta-
vosti pro národní účely, snažíce se marně je
napodobovati, nelze na druhé straně upříti, že
politický ruch a snaha soustřediti všechny li-
dové vrstvy za jediným politickým účelem jest
mezi Němci v Čechách nesrovnateině silnější
než u nás. Lhostejnost a nedostatek energie
v českém národě převládá, jiskra vzehopení
k činům, vznět a jarost naděje, to všechno
v českém lidu za těchto svrchovaně povážlivých
dob předehry k velkým bojům — všechno oči
vidně ochablo . . .
Němec
Josef
Prade
Gerold
Čechy
Vídeň
Verein pro Ra
18
article
— Chebská konference. Dle zpráv něme
ckých večerníků pražských byli v pondělí u mi
stodržitele náčelnici německých nacionálů a r
dikálů chebských, zemský poslanec dr. Bernar-
din a dr. Korg. O čem jednali, je prý tajností
než přece „se proslýchá“, že řečená konferenc
věnována byla mimo jiné též českým ličením
u krajského soudu chebského. Jsou nyní — do-
sud bez lhůt — na řadě dvě; při jednom zúčast-
něn je pražský advokát dr. Rašin, při druhém
příbramský advokát dr. M. z Alemannů. Jak
soudce-laik bude prý k nim přibrán soudce-laik
krajského soudu plzeňského, obou jazyků zem-
ských znalý. — Sdělení, že na konferenci pana
místodržitele s dvěma vůdci německého radika-
lismu chebského hovořilo se také o českých líče-
ních u krajského soudu chebského, jest ovšem
docela prázdné, není-li zároveň vysloven aneh
zřetelně naznačen jeho obsah. Kdyby se totiž
jednalo toliko o politicko-správní opatření v ny-
nější pohnuté a bouřlivé době, pak by proti ře-
čené konferenci nebylo formální námitky. Ale
nejrozhodněji by se proti ní musilo protestovati.
kdyby obsahem jejím bylo soudnictví vůbeca
jeho jazykově-právní obor zvláště. Neboť ten
není ani věcí správy politické, ani záležitostí
chebské samosprávy, dokonce pak už nikoli
tamější německo-radikální organisace strannické
doktor
Bernar
Korg
Rašin
Alemanno
19
article
— Fysikátní zkoušky. V časopisu českýe
lékařů uveřejněn byl článek, týkající se fysikát
ních zkoušek, z něhož vyjímáme: Původně, až
do roku 1906 konala se zkouška fysikátní vý-
hradně německy. Na zakročení Ústřední jednoty
lékařské a spolku českých lékařů, aby kandidát
češti nebyli nuceni konati zkoušku jazykem něme-
ckým a na návrh sboru profesorského lékařské
fakulty, aby se při fysikátní zkoušce použilo způ-
sobu na právnické fakultě platného (dle kteréhe
při státní zkoušce judiciální kandidát toliko
z jednoho předmětu zkoušku v jazyku něme-
ckém povinen jest složiti), byla zásada výbradně
německých zkoušek prolomena a sice tak, že
kandidátům českým přiznáno právo dělati
zkoušku ze tří předmětů česky, kdežto z hygieny
a zákonů jsou přidržováni skládati zkoušku ně-
mecky. První rok po této novotě, totiž r. 1908
měl nastati ten způsob provádění, že kandidáti
čeští by mohli bývali zkoušku českým jazykem
spolek český lékař
profesorský lékařský fakulta
20
article
skládati toliko v podzimním terminu. Neboť pro
jarní termin byli (vyjma pro hygienu) jmenováni
za examinatory profesoři německé fakulty, kteří
čosky neumějí. Když poukázáno na to, že mají
kandidáti fysikátu právo dělati zkoušku fysikátní
jak v terminu jarním, tak i podzimním, takže
z této všeobecné zásady plyme, že jim musí býti
dovoleno skládání české zkoušky z dotyčných
předmětů jak v podzimním, tak i v jarním ter-
minu, byl modus tento opuštěn, takže místodrži-
telství zařídilo v nejbližším terminu podzimním
novou úpravu. V tomto podzimním terminu 1907
přihlásili se kandidáti čeští i němečtí ke zkoušee
fysikátní. Kandidáti čeští dělali zkoušku
ze tří předmětů u profesorů če-
ských (Horbaczewského, Kašpárka a Slavíka),
z jednoho předmětu u profesora něme-
ckého Hueppe. Kandidáti němečtí
dělali zkoušku výhradně u profe-
sorů německých. V jarním torminu přihlá-
sili se ke zkoušce toliko 2 kandidáti a sice češti.
Horbaczewský
Kašpárek
21
article
Tite kandidáti skládali zkoušku, nehledě k zá-
kenům výhradně u profesorů če-
ských. V nynějším podzimním období roku
1908 přihlásili se 4 kandidáti čeští a 2 němečti.
Zkouška se má provésti tak, že kandidáti ně-
mečtí mohou skládati zkoušku ze všech
4 předmětů u profesorů německých,
kdežto od českých kandidátů se žádá, aby dě-
lali toliko ze tří předmětů zkoušku
u profesorů českých, kdežto ze čtvrtého
předmětu (hygieny) se mají podrobiti zkoušce
u profesora — německého! Nelze pochopiti, proč
v tomto terminu kandidáti čeští nemohou dělati
zkoušku u českých profesorů vůbec, když to
bylo dovoleno kandidátům českým, kteří sklá-
dali zkoušku v terminu jarním a proč se při-
držují v tomto podzimním terminu dělati
zkoušku z jednoho předmětu u profesora něme-
ckého (Hueppe). Nelze na tomto místě probírati
závažné důslodky, které vyplývají z ta-
kového nadhánění vody na německý mlýn (v do-
tyčném čísle časopisu českých lékařů jest na
ně stručně poukázáno), tolik jest však jisto, že
to ku prospěchu českých kandidátů není, takže
jest třeba, aby tato nová vymoženost byrokrati-
ckého důmyslu byla na pravou míru uvedenn.
Spectator.
Tite
22
article
— Voličské schůze. Veřejná schůze voličů
města Nymburka konána bude v neděli
15. listopadu o 3. hod. odp. ve dvoraně hotelu
»Na Knižecí«. Do sehůze dostaví se poslanee-
pan JUDr. Václav Škarda, aby podal zprávu
o politické situaci. Hojná účast žádoucí.
— Druhá třída České akademie bude míi
sezení v pátek dne 13. t. m. o 54 hod. odpol.
Program: 1. Čtení zápisu o zasedání 16. m m.
2. Podání posudků o pracích dřive předložených.
3. Prof. dr. Jos. Kounovský zaslal práci »Prl-
spěvek ku problému normal. ploch druhého
stupně.« Prof. Koláček předloží práci doc. dra.
Závišky »O vlivu Roentgenových paprsků na
kondensaci vodních par.« Prof. dr. Velenovský
předloží prácí dra. Domina »Morfologickáa
fylogenetická studie o čeledi Umbellifer«. Část II.
Dvor. rada prof. Vrba předloží práci B. Ježka
»Další příspěvek k morfologii whewellitu«. Prof.
Janošík bude přednášeti »O poměru vývodu
žlučového a vývodů pankreatu u člověka«.
4. Rozpočet na r. 1909. 5. Vyřízení běžných
záležitostl.
JUDr
Škarda
profesor
doktor
Jos
Koláček
docent
Záviška
Velenovský
Domin
Morfologická
Umbellifer
Vrba
Ježek
Janošík
Nymburk
Pearl
Dvor
Český akademie
23
article
— V předvečer 25letéhs výročí úmrtí nezape-
menutelného publicisty Josefa Baráka promluví zem-
ský poslanec a redaktor Josef Anýž „O životěa
působení Josefa Baráka“ v sobolu dne 14.
listopadu o 8. hod. več. „U Vostrovských“ (Palackého
ulice). Přednášku pořádá Politický klub státoprávně-
pokrokový na Novém městě pražském. Přistup jest
každému volný.
— Georges Lecomte, přední spisovatel a žurna-
lista francouzský, předseda pařížské »Společnosti
literátů«, zavílá příšti týden ke krátkému pobytu do
Prahy. Spolku »Aliance Francaise« podařilo se
získati vynikajícího autora pro jedinou přednášku
»O soudebém románu«. Pan Georges Lecomte vynikl
vedle skvělé své novinářské činnosti, opírající se
o zásady veskrze mod-rní, zejmena řadou románů,
z nichž poslední »L'Espoír« podává mistrovský obraz
Francie po osudném roce 1870. Obecně uznávané
jeho vlastnosti jako duchaplného causeura zaručují
živý zájem o jeho přednášku, jež bude dne 17. t. m.
ve velké dvoraně Měšťanské besedy v Praze. Vstu-
penky pro členy »Alliance Francaise« a »Měšťanské
Barák
Anýž
Vostrovský
Lecomte
Francaise
L Espoír
Palacký ulice
Praha
Francie
Alliance Francaise
24
article
V komisi „Unie“ v Praze. — Josef Krejčí: Země
pis pro školy měšťanské. Stupeň I. a I
Vydání deváté. Nákladem „Unie“ v Praze. — Jarosl.
Vrchlický: Loutky. Román. Ilustruje Arluš Schei-
ner. Nákl. družstva „Máj“ v Praze. — Zlatá kni-
ha české ženy. 1909. Ročník II. Uspořádali Fr-
Heriles a F. Neumannová. Nákl. družstva „Máj“ v
Praze. — Almanach praktického člověka.
1909. Ročník III. Uspořádali JUDr. J. V. Bohuslav
a MUDr. V. Panýrok. Nákl. družstva „Máj“ v Praze.
— Operní texty Máje. Pořádá dr. Jaromír Borecký.
Čís. 9. Kunálovy oči. Zpěvohra o 3 dějstvích od
Otakara Ostrčila. Slova dle novely Julia Zeyera na-
psal Karel Mašek. Nákl. družstva „Máj“ v Praze. —
Vlastivěda moravská. Dílu II. čís. 251—261. Znojem-
ský kraj. Náměšťský okres. Napsal dr. Frant
Dvorský. Nákl. Musejního spolku v Brně.
Krejčí
Vrchlický
F Neumannová
JUDr
Bohuslav
V Panýrok
doktor
Borecká
Kunálův
Ostrčil
Zeyer
Mašek
Znoj
Dvorská
Praha
Francie
Heriles
muzejní spolek v Brno
25
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncerty. Česká jednota pro orche-
strálni hudbu zredukovala pro letošní sedmý
ročník produkce své na tři a upustivši po zkušenosti
minulých saison od střídání dirigentů, postavila
v čelo svých koncertů Karla Kovařovice. Po
odchodu Nedbalově jest to jediná možná alternativa,
mají-li koncerty Jednoty nabýti opět svého významu
a lesku. Není to ovšem úkol snadný, neboť lehko,
velice lehko, jak jsme v předešlé saisoně viděli, se
podnik zdiskredituje, velice však těžko dobývá se mu
nazpět půdy. To bylo také viděti — na prázdných
celých řadách sedadel o středučním koncertě. Karel
Kovařovic jest však ten muž, jenž váhou svých
uměleckých výkonů může instituci zachrániti. Kdo
vzpomíná dějin České Filharmonie, jejího osamo-
statnění a existenčního se probijení, kdo ví, že
Jednota založena byla na záchranu jednak její,
jednak původních koncertů filharmonických, lé krásné
myšlenky, k níž se před čtrnácti lety položily zá-
klady jakožto k instituci ku povznesení budebního
umění v Praze a zároveň ku pensijnímu spolku
orchestru Národního divadla, ke kteréž akci podařilo
se tebdy do uměleckého výboru shromážditi všechny
vynikající činitele hudební, kteří pak svorně praco-
vali ke zdaru koncertů, zahájených r. 1896 řízením
samého Dvořáka, kdo pamaluje pak, co následovalo
po stávce orchestru Národního divadla, nemůže ne-
viděti v povolání Karla Kovařovice v čelo těchto
koncertů ne snad jen moc vše hojícího a vyrovnáva-
jícího času, nýbrž i morální vítězství jeho samého,
jež neoslabuje ani moment celkem podružný, že
v orchestru Filharmonie nesedí snad již skoro nikdo
z pohnuté oné doby. Síly se vystřídaly, podnik
zůstal týž a jemu neváhal nyní ve chvíli kritické.
kdy České Filharmonii nedobře se daří a sami pře-
daci její obávají se o její další trvání, podati po
mocné ruky.
Kovařovic
Nedbalův
Dvořák
Praha
Český filharmonie
Jednota
spolek orchestra národní divadlo
orchestra národní divadlo
26
article
Učinil to způsobem hodným ryzího umělce
postavil koncert, jenž vytřibeností podání pozvedl
úroveň podniku opět na výši orchestrálních produkcí
nejvybranějších. Kovařovic jest jemný detailistaa
proto dirigentské umění jeho vyniká v koncertní sln
vlastně intensivněji, než v samém divadle. Zde mu-
žeme nerušeněji nežli tam, kde zasahá nepodajný
aparát pěvecký a scénický, a jaksi intimněji sledo
vati jeho vypracování orchestru, plastickou přehled
nost, eleganci a vzlet jeho direkce. Tak zvláště We-
brova ouvertura k »Euryantě« oslnila čistolou pro-
vedení a nádherným zvukem. Ve Dvořákově symfonii
d-moll op. 70, tom díle silnou původností dyšlcím.
byla to pak právě ona svrchu dotčená přeblednost
jeho výkonu, jež jasným učleněním bohatého my-
šlenkového fondu díla, hudební poklady jeho vyzvedá
do plného světla. Je to především prvá věta, jež po-
třebuje té plastiky k plnému pochopení svého za-
smušilého pathosu, svých v dálce doznivajících bouší.
Kovařovic orieniuje posluchače snadno v themati-
ckém předivu věty, poněvadž i každé episodě věnuje
detatlní pozor a urči správně její poměr k thematům
hlavním, dynamicky i rythmicky. Tím, že scherzo
posunul na druhé místo, jak již činil Nedbal, získává
kontrast pro finale. Jemnost Kovařovicovy taktovky
přišla ve seherzu k piné platnosti, jako zas ve fiuale
její vzmach. Perlou však bylo provedení »po c
adagia«, prosyceného něhou a touhou. Orchestr
krásně se tu pod rukou Kovařovicovou rozezpíval.
Kovařovic
Nedbal
Kovařovicův
Dvořákův symfonie dmoll op
27
article
Novinkou pořadu byl Richarda Strausse »Mak-
bethe. Hudební tato báseň pro velký orchestr op.
23. z r. 1891 jest reflexem, jejž v duší skladatelově
zůstavila mohutná tragédie Shakespearova. Jako tae
vyrůstá z charakterů Makbetha a lady Makbethové
tak i skladba ze dvou základních motivů celá roste.
v nichž skladatel snažil se pojmouti, co pro oba po-
kládal za nejvýznačnější. Že je Shakespearova tra-
gědie dramalem hříchu a vraždy, jest i báseň hu-
dební z ní vyrůstající posupného rázu. Výkřiky ne-
zkrotných náruživostí se tu sledují, v zápětí majlce
výčitky hříchu a krve. Chmurnou náladou půsoní
dílo, jehož hybnou pákou jest dramatická vášeň vý-
razu a svrchované umění instrumentace. Do odvahy
a novotářství pozdějších děl Straussových má ovšem
ještě daleko, ale též do jich podivínství a výstřed-
nosti, což činí tuto hudební báseň oproti nim velme
srozumitelnou, skoro bych řekl, průhlednou. Tak
rychle se zvyká: nová raffinovanost činí ze starší
vzor prostoty. I toto dílo provedeno zdařile.
Dirigenta očskával již při vslupu do orchestru
na puitu stříbrný věnec. Na odchodu z orchestru za-
sloužené uznání všech.
+ Řádný koncert zpěváckého spolku »Vílkove
v Žižkově koná se již v neděli 22. listopadu t. r
o půl 4. hod. odpol. ve dvoraně žižkovské »Soko
lovny«. Vstupné: rodina (4 osoby) 2 K. osoba 60 hal.
spolkový llstek 40 hal.
+ Klavírní večer Konráda Ausorga koná se dnes
v pátek 13. t. m. o půl 8. hod. več. v Rudolfině.
Prosí se, by vážené obecenstvo se přesně do kon-
certu dostavilo, poněvadž při jednotlivých předná
škách se vstup nedovoll. Zbytek lístků možno ob-
držeti do 5. hod. v hudeb. závodě Em. Wetzlera v
Ferdinandově tř. č. 36 a u večerní pokladny.
Strauss
Mak
Shakespearův
Makbethová
Straussův
Ausorg
Wetzler
Ferdinandův
Žižkov
velký orchestra op
klavírní večer
28
article
Různé zprávy.
Andréova výprava.
Zpráva, že na severním Labradoru byl nalezen
hrob Andréův a bedna se spisy, vzbudila opět zájem
o zjištční osudu nešťastné výpravy balonem k se-
verní točně, kterou podníkl roku 1897 švédský in-
ženýr Salomon August André se dvěma společníky
Fränklem a Strindbergem.
Již roku 1896 byla na Špicberkách zřízena balo
nová kolna a zařízeno vše k plnění bstonu. Dne 30
června 1897 byl balon »Orel« připraven k vzletu
dne 11. července o půl 3. hod. odpoledne vzneslse
do výše asi asi 200 m. a nesl se klidně, hnán svě-
žím větrem, na sever, ozdoben švédskou vlajkou
praporcem z bílého hedvábí, darem to švědských dam
Balon měl 4800 krychl, metrů v objemu a nos
nost 5000 kg a měl loďku 12 stop dlouhou a 4 stopy
širokou, opatřenou po stranách okánky. Ke spodku
balonu byla připevněna bambusová týč se širokou
křidlovou plachtou, klerá se dala z loďky říditi lanem.
V tom záležela celá »řiditelnost« balonu. Plavba byla
rozpočtena nanejvýš na 14 dní a aby plyn neucháze
i k zabezpečení proti ohni, byl balon opatřen dol
záklopkou a uzavřen. Zásob měli s sebou vzducho-
plavci na celý měsíc, nejvíce masových konserv, ba
měli i lihový přístroj k úpravě pokrmů. Aby mohl
podávati o postupu plavby zprávy, vzal s sebou
André také 30 poštovních holubů z Tromsě.
Andréův
Salomon
Fränkl
Strindberg
André
Labrador
Špicberky
kg
29
article
Od té doby nebylo o osudu výpravy bezpečných
zpráv, jen mužstvo yachty »Alken«, která se dne 20.
nebo 22. července setkala s polární výpravou Ler-
nerovou na parníku »Express«, oznámilo, že mezi
Severním mysem a Sedmi ostrovy byl zastřelen po-
štovní holub, jenž nest depeši časopisu »Aftonbladet-
ve Štokbolmu následujícího obsahu: »Minoli 82.
stupeň, dobrá cesta na sever. André.« Datum nebylo
lze zjistit, Potvrdí-li se včera uveřejněná zpráva, že
hrob Andréův byl nalezen na Labradoru, byl by
tedy André snad přece přeletěl severní točnu a za-
hynul již blízko krajin obydlených. Hercický jeh
pokus ovšem byl již tehdy nazýván přímo sebe-
vraždou. poněvadž balon jeho byl přece jen hříčkou
André
André snad
Labrador
Aftonbladet
30
article
Nyní, při stálém a rychlém zdokonalování řídi-
telných balonů lze očekávati, že pokus, dospěti k
kýženému cíli vzdušnou drahou, bude záhy opako-
ván. Loňský pokus amerického žurnalisty Weliman
sice ztroskotal hned při vzlelu řiditelného balono,
ale z okolí hr. Zeppelina se sděluje, že se pomýšl
na plavbu k severní točně s jeho vzducholodí tuhého
systemu. Napřed ovšem se musí osvědčiti v bezpeč-
nějších končinách.
O domnětém nálezu Andréova hrobu se sděluj
daší podrobnosti: Kapilán Storm ze škuner
»Iuga« zaslal z Indian Siclu na Labradoru list ná
sledujícího obsahu:
»Připluli jsme sem současně s novofundland
ským škunerem »Pelopem«, jenž plul k Labradoru
od mysu Mugory. Velitel »Pelopa«, kapitán Chal
ker vyprávěl, že dva kilometry od pobřeží v se
verovýchodní části Labradoru nalezl hrob, na něm
byl zasazen kříž s jmenem André. Kapitán Chalker
ohledal hrob a nalezl v něm zbytky mrtvoly, vedl
nich pak skříň s různýmí papíry. Kde tyto pa-
píry zůstaly, nechtěl však říci.
Chalker, syn Evropana a Eskymačky, byl svým
časem s Pearyovou výpravou v Gronsku. Pr
tom slyšel častěji vypravovati o Andréově výpravě
Tázal se tu, jak se jmeno André píše, načež vytáhl
z kapsy kus papíru, na nějž udělal kopii nápísu na
kříži. Stálo tam zřetelně »Andrů«. Místo, kde hrob
nalezl, nalezá se v krajině, kamž Eskýmáci zřídka
přicházejí. Kříž odnesl. Kde zůstali oba průvode
Andréovi, není známo.«
Zeppelin
Andréův
Pelop
Chala kra
André
Chalker
Evropan
Pearyová
Kříž
Indiana
Labrador
Kapilán Storm
32
article
Hrozná katastrofa v dolech.
Z Vestfalska dochází zpráva o hrozné katastrofě
na uhelném dole trevírské báňské společnostiv
Hammu, která svým rozsabem a počtem obětí řaí
se k největším důlním neštěstím poslední doby.
Z Eammu (Vestfalsko), 12. listopadu. (K. k.) Na
dole »Radbodu«, který náleží trevirské báňské spo-
lečnosti, v ybuchly za minulé noci třa-
skavé plyny. Ze 400 havíř0, kteří byli
v dole, byl dosud vytažen 1 mrtvý a s
raněných.
Z Hammu, 12. listopadu. (K. k.) Včera večer
udál se ve štolách II. a III. dolu »Radbod«, který
náleží trevírské báňské společnosti, výbuch uhel
ného prachu. Ze 360 havířů, kteří sjeli,
bylo jich vytaženo dosud 36, mezi nimi
jsou 3 mrtví a většina těžce zraně-
ných. Ve štole II. jest uzavřeno 150 ha-
vířů, kteří jsou považováni za ztracené.
V Hammu panuje následkem hrozného neštěstí
nesmírné rozčilení. Velké množství lidu spěchá zdě-
šeně k dolu, kdež se odehrávají srdcervoucí výjevy.
Z Hammu, 12. listopadu. (K. k.) Výbuch udál se
krátce po 4. hodině a oheň se stále více rozšiřoval,
Záchranné mužstvo musilo pro oben
zastaviti práce a činnost zahájili ha-
siči. V šachtě nalézá se doposud přes
300 mužů. Jest vyloučeno, že budou za-
chráněni Přibylo sem četné záchranné možstvo.
Hamm
Eamma
ha
33
article
Z Hammu, 12. listopadu. (K. k.) Do poledne
bylo vytaženo 27 mrtvol.
Z Hammu, 12. listopadu. (K. k.) Do dvou ho-
din odpoledne bylo vytaženo třicet šest
mrtvol. Třicet těžce raněných bylo do-
praveno do zdejší nemocnice. Jeden z nich
ranám podlehl. Oheň v uhelném dolu do
sud zuří.
Z Hammu, 12. listopadu. (K. k.) Právě se konala
za předsednictví báňského hejímana porada a kon-
statována nemožnost pokračovati v zá-
chranných praclch. Celý důl má býti zapla-
ven, aby byl požár udušen. Zdravotní mužstvo odešlo.
Až dosud bylo dle autentických zpráv vynese o
na povrch 36 mrtvol a 35 raněných,
z nichž 3 zemřeli. Ostatní osoby katastrofou posti-
žené, přes 200 horníků, jsou považovány
za ztracené.
= Srážka tramwaye s automobilem. Z Vídně
12. listopadu. (K. k.) V 1 hod. odpoledne srazilo st
u Ošperského mostu několik vozů elektrické pouliční
dráhy s hasičským automobilem. Silným nárazem
byl netoliko automobil, nýbrž též metorový vůz po.
škozen. Dva hasiči byli zra ně ni.
Hamm
Vídeň
horník