1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v pátek 13. listopadu 1908.
Praha
6
article
Ha ranní a odpol. listy
předsl kci se
v Praze v sdintnistrani
m pěsí. . . . . . .
na 6tvrt leta
s dvojí donššlieu
na měsít
ne dtnt tda .
va mlialkálck
na měsíe .
rošlou:
va měsíe . . . . .
ns čtvrt let
dvojí visllkeu
na vřsít . . .
čtrrtsl
Praha
7
title
Rozhodnutí odloženo na dnešel
8
article
Krise trvá.
Krise trvá.
Z Vídně, 12. listopadu.
(Zvl. telef. zpr. »Nár. Listů«.
Ani včera nestalo se žádně
rozhodoutí v ministerské kerisl.
Odložilo se opětně na dnešek
Po celý včerejší den trvaly konfe
rence, jak zástupců jednotlivých stran
s bar. Bienerthem, tak jednotlivých stran
skupin poslanecké sněmovny samé.
Porad bylo tolik, že je nelze všechny
vypočísti a zaznamenati. Celkový vý-
sledek jejich jest však negativní: ne
nastalo zlepšení, nepovolilo na
pjetí mezi Čechy a Němci, mez
českými a německými poslanci na jedné
straně a bar. Bienerthem na straně druhé
nepřekonána ani jediná pře
kážka nastolení koaličního ka
binetu parlamentního, nestal s
vůbec ani nejmenší krok kt
předu, zvlášlě pokud se týká zabezpečení
dělnosti poslanecké sněmovny a sněmu krá
lovství českého
Bilance včerejšího čtvrtého dne vy
jednáváni jest tedy naprosto pa-
sivní.
Bar. Bienerthem vyslechnuti byli včere
společně ministří dr. Fiedler a Prášel
s předsednictvem Národního klubu drem
Kramářem, drem. Hrubanem a po
slancem Udržalem, dále poslanci dr
Sylvestr a Gross, ministr železničn
dr. Derschatta, ministr haličsko-polský
ryt. Abrabamowicz, zemský hejtman
dalmatský a předseda jiho slovanského svazu
dr. Ivčevič a předsednictvo kola pol
ského.
Baron Bienerth jest si asi vědom stavu
ve kterém se nalézá jeho veškerá transakce
proto dnes ve vládním »Fremden-
blattu« vznese na jednotlivé strany
poslední výzvu.
Baron Blenerth chytá se však ještě ji
ného posledního prostředku, aby pohnul
Čechy a Němce k nějaké dohodě a zároven.
aby smluvil pracovní program pro říšskou
radu k zasedání podzimnímu. Svola l totiz
na dnešní 10 hod dopolední společnou
schůzi důvěrníků koalovaných
stran.
Posl. dr. Pergelt, dr Sylvestr
Pacher byli včera odpoledne na radnie
u dra. Luegra v záležitostech česko-
německých.
Bienerth
Němec
doktor
Fiedler
Prájít
Hruban
Udržal
Sylvestr
Gross
Derschatt
Ivčevič
Baron Bienerth
Baron Blenerth
Čecho
Posl
Pergelt
Sylvestr Pacher
Vídeň
Čechy
poslanecký sněmovna
národní klub doktor Kramář
jiho slovanský svaz
10
article
V Xl. volebním okresu —
volba!
V Xl. volebním okresu —
volba!
Včerejší výsledek volebního sporu o dědi
ctvi dra. Herelda o jeho osirelý rišský mandat
n1 Král. Vinohradech vynesl z osudí čísla, kteráž
mluví velmi jasně a srozumitelně a možno do-
dati hned, že bohužel snad i tentokráte marně.
Neboť přísná, výstražná řeč volebního skrutinia
tohoto nejspolehlivějšího, nejlezpečnějšího mě-
říka politického přesvědčení voličstev nezazněla
ani včera na Král. Vinohradech poprvé. Včerejš
střeluuti mezi kandidátem národní strany svo-
bodomyslné, drem. Körnerem a mužem strany
národněsociálni Slámou však má význam ně
kolikráte silnější než všechny dosavadní doklady
hrouticí se — anebo snad již nadobvo shrou-
cené državy mladočeské na Kr, Vinohradech, n
Král
Körner
Kristus
Vinohrady
Král
11
article
nslivmonošoary ote movejong me
movola oadonnam
12
article
dopadne-li užší volba pro stranu šťastněji, než ja)
praslabé, z výsledků včerejších vyzírající naděje
přislibují. Dptimismus, který by chtěl prorokova
pro užší volbu kandidátu národní strany svo
bodomyslné zdar, musil by spoléhati na děj veli
kého probuzení k volební povinnosti mezi tisíc
voličů, na něž morálka všeob. voleb. práva ne
měla kýženého účinku a kteří také včera zůstal
doma. Takové očekávání bylo by zajisté opráv
něno, kdyby tyto tisíce volebních abstinenlů
z nichž daleko převážná většin jsou ovšem stou
penci národní strany svobodomyslné, nebyli po
užili volebního práva z pouhé lhostejnosti. Ale
volební psychologie právě na Král. Vinohradeeh
má své zkušenosti. Kdežto ze šiků národněisoci
álních a radikálních nescházivá ani jediný volič.
tekže každé jejich hlasování jest skutečným kon-
trolním shromážděním všech stoupenců strany
až do posledního muže, národně-svobodomysln
strana chodí k volbám decimována už napřed
Národně-radikální heslo volební zní v okresícl.
vinobradských „Musím!“ Bez kolísání, bez roz-
pakování, neboť voličstvo národně-radikálni
dávno před volbou slité, nozná než jediné jmén
a to také páše na svůj volební listek. Rady jeho
rozmnoží kořist mezi nerozhodnými a mezi těmi.
kteří svým odehodem z tábora Heroldovi až d
smrti věrného, msti svá stavovská zklamnání.
Dptimismus
Král
Vinohradeeh
13
article
A konečně masa voličstva, která se volby vzdá-
lila, ačkoli také stála kdysi v táboře strany jako
jeden muž. Dnes uvažuje takto: - Slámu za
žádnou cenu nechci a dra. Körnera — ne-
mohul
Osobnost dra. Körnera, sympatického jina
kandidáta, muže všech vlastností, jež by si moh!
volič, hlasující pro politickou inteligenci, zajist
oblíbiti, při tomto „nemohu“ nerozhodovala
Přes to, že dr. Körner, jejž positivní politika ob
dařila již zemským mandátem, potřel thema po-
sitivní politiky ve svých četných voličských
schůzích s nepopíratelným úspěchom řečnickým
i věcným a to nikoli proti známým poslednín
směrodatným usnesením rozhodujících korpo-
raci strany. Přes to, že projevy tyto vypadaj
jako naprostý a definitivní rozchod s positivn
politikou dnes pojmem v Čechých nejnenávidě
nějším. Přes to, že tedy vystoupil i jako olieiál
ný mluvčí strany, jejímž oficiálným kandidátem
jest, i jako hlasatel návratu k lepším, předůpad
kovým dobám strany, že hlásal poznání a po
kání a pevně předsevzetí návratu ku program
a plnění připovědí, stranou voličstvům daných
Přes to, že tedy jeho slova musila zniti rajskou
hudbou sluchu i nitru všech věrných stoupeneů
národního svobodomyslného praporu a přes to
že byla vyzváním k seskupení se kolem slavné
zástavy bývalé nezlomné důslednosti a dostoj
nosti slovu danému v ruce, z nichž mandáty při
jímány.
Sláma
Körner
doktor
14
article
Příčina, která přes ta. vše měla účinek
zrovna opačný a zjevný nedostatek důvěry u vět-
šiny voličstva mladočeského v Xl okresu, jest
velmi prostá. Vedení říšské delegace národn
strany svobodomyslné, kteréž ve vykonávání pro
gramu, uloženého sjezdy strany, ve vykonáván
příkazů, daných mu aköním výborem tak často
octlo se v rozporu s převzatým posláním, po
zbylo víry u nejvěrnějšího stoupenectva stra
ny. A toto zdrživší se ve velké své většině př
včerejší volbě hlasování dalo tím na jevo,že
nehodlá se k víře vrátiti dříve, dokud nena
dejdou skutky.
Lze očekávati, že vina volebního nezdaru
v XI. okresu bude svalována na volební manévr.
jehož se orgán národně-sociální dopustil svým
zvláštním vydáním, v němž přináší zprávuo
vstoupení dosavadních českých ministrů Práška
a Fiedlera společně s vůdcem klerikálů českýcl
drem. Hurbanem do nového koaličního kabinetu
užš
Prášek
Fiedler
Hurban
15
article
Bienerthova, v němž figuruje dr. Schreiner jako
německý ministr krajan vedle jiných pěti něme-
ekých ministrů. „České Slovo“, kteréž pod
heslem „Zrada na české věci“ agitovalo touto
kombinací jako hotovou věci v samém nejroz-
hodnějším okamžiku volebním, dopustilo se
činu, který i jako podvod označen jest dosti
shovívavě. Měl-li však tento skutek naprosté ne-
svědomitosti publicistické rozhodující účinek na
onu část voličstva, která by byla málém už
v prvním náběhu přinesla národně-sociálnímu
kandidálu rozhodující vítězství, potom nelze se
uzavřiti přiznání, že půda pro tento manévr byla
jednáním spojených českých stran, jich vůden
důvěrníků a plnomoeníků v současné krisi mi-
nisterské jak náleži upravena.
Tážeme se: Byl by snad někdo v celém
národě překvapen, kdyby se ministerská kandi-
dátní listina koalice šesti Němců, tří Poláků
tří Čechů třeba i s Práškem a Fiedlerem v čele
a klerikálem Hrubanem v připojení stala dnes
skutečným kabinelem? Považuje někdo vážně
reprisu koalice za vyloučenou, druhé vydání éry
českého vlivu a moci za neuskutečnitelné a ob
novení positivní politiky už i od jejích tvůreů
prokleté, za nemožné?
Včerejší hlasování na Král. Vinohradec
jest votem nedůvěry v opravdovost hodlání če
ských, dotud vládních stran, opustiti seestí, na
němž se octly dík nešťastnému vůdčímu svému
optimismu, projevem nedůvěry, že se dovedou
konečně a statečně vymaniti z opojení koalič
ního klamu a že najdou dosti vůle k jedině mož-
nému ukončení situace. Pokud se týče národní
strany svobodomyslné, včerejší volba vinohrad-
ská značí stvrzení „příkazů akčního výboru z
dne 5. listopadu instancí, která jde i nad vrchol-
nou instituei strany — voličstvem. Na toto jeho
memento už jich nebude mnoho následovati.
Bienerthův
Schreiner
Němec
Polák
Čecho
Prášek
Fiedler
Hruban
Král
16
article
Výsledek doplňovací volby
do říšské rady
v XI. volebním okresu na Král. Vinohradee
dle úřadní zprávy je tento:
Počet volič ů 7000
Počet odevzdaných hlasů 4235
Z toho přatných 4224. — Neplatných
11 hlasůlanolamáa en
Obdrželi: Josef Sláma (nár. soc.) 29154
dr. Eduard Körner (národní strana svobodo
myslná) 1280, Josef Havránek (soc. dem.) 775
Ladislav Kunte (realista) 60, Antonín Drápalík
(křesť. soeiů!) 49.
Roztřišténo 6 hlaso
Jest tedy nuthou užší volba mez
Josefem Slámou (nár. soc.) a drem
Ed. Körnerem (nár. strana svobode
myslná).
Král
Sláma
doktor
Körner
Havránek
Kunt
Drápalík
Ed
národní strana svoboda
17
article
Čechové a haron Blenerth.
Čechové a haron Blenerth.
Z Vídně, 12. listopadu.
(Zvl. telet. zpráva »Nár. L. )
Čeští poslanci, české kluby a čeští mi
nistři prodlevali skoro celý den v palac
parlamentním. Již o 9. hodině sešla se par
lamentní komise »Národního klubu«, do
které se dostavili oba ministři dr. Fiedlen
a Prášek. O 11. hodíně odebrali se dr
Kramář, dr. Fiedler, Prášek, dr
Hruban a Udržal k bar Biener-
thovi do ministerstva vnitra, kde zůstali
do 4g1. hodiny.
Bar. Bienerth předložil jim svoje
proposice o jazykové otázce,
sněmu království českého, o jeho
ustavení, o jeho nejbližším pracovním pro-
gramu a jazykové akci vládní po
stupem zákonný m.
Předsedové českých stran opětně
prohlásili, že nemohou než se-
trvati na nejpřesnějším zacho-
vávání rovného práva jazy ko-
vého ve vnějším úřadování v ce
lém království českém. Čeští před-
sedové prohlásili však také, že
všichni poslanci čeští trvají na
tom, aby v novém kabinetě koa-
ličním, dojde-li k němu, měli Čechové
dva resorty a ministra bez por
tefeuilu. Čechové dále trvají na tom,
aby ministerstvo obchodu z a cho
váno bylo českému člověku, do
vozujíce, že Čechové mají stejné právo zá
dati, aby jejich država po té stránce
v oboru tomto byla stejně chráněna a re
spektována stranami ostatními a vládou, jako
se děje vzhledem k Polákům ve příčině mi-
nisterstva financí a jako se děje vůči něme
ckým nacionálům ve příčině ministerstva
Čecho
Fiedlen
Prášek
doktor
Fiedler
Hruban
Udržal
Biener
Bienerth
Polák
Vídeň
národní klub
18
article
Čeští poslanci ovšem přijali by even
tualně jako druhý resort jeden z obou
ministerstev politických: buď minister-
stvo práv nebo ministerstvo vy-
nčování, nebo jeden z obou velikých
důležitých hospodářských resortů: buď fi-
nancí, nebo železnic. Čeští důvěrníci
nezůstavili bar. Blenertha v nižádných po
chybách o tom, že Čechové nemohou
dáti souhlas k ministerstvu, které
by záleželo ze 14 lidi a bylo slo-
ženo z 9 Němeů, 5 Slovanů —
z těchto Němců pak aby byli dva úřadníci.
4 pokrokovci a 3 křesťanští sociálové.
Nejrozhodneji staví se po
slanci čeští proti všelikému rozmno
žení německých ministrů kra-
janů na dva (dr. Schreiner a princ Alois
Liechtenstein) považujíce vůbec za chy bu
že bar. Beckem zřízeno bylo ně
mecké ministerstvo krajanské
vzhledem k tomu, že Němci měli a maj
dosud nejen s dostatek, ale nadby tek
ministrů resortních,
Proto žádali Čechové rozhodně, by ně
meckých ministrů parlamentních bylo
tolik, kolik by bylo slovanských.
totiž pět, dokladajíce, že pět ministrů
pro Němce, kteří jsou menšinou ve státě
a v parlamentě, jest více nežli rovným
právem, jestliže by Slované,« kleří mají
rozhodnou většinu, měli také jen
ministrů pět, nehledě ani k tomu, že
vedle pěti německých ministrů parla
mentních byli by ještě tří mi nistri
byrokrati.
Od bar. Bienertha přišli dr. Fiedler
Prášek, dr. Kramář, dr. Hruban a Udrža
zpět do parlamentu, kde se sešly o půl
hodině jednotlivé kluby ke zvlášlním
poradám o proposicích Biene
thovýcho
O 6. hodině večerní sešla se
Čecho
Němec
Schreiner
Liechtenstein
Beck
Slovan
Bienerth
doktor
Fiedler Prášek
Kramář
Hruban
Udrža
Slovan
Něme
O 6
20
article
parlamentní komise „Národ-
ního klubue
ku poradě, do níž dostavili se oba dosavadní
ministři dr. Fiedler a Prášek a jako zástup
cové kola palského předsedové jeho dr. Gla
biňski, Stapiňski, dr. Dzieduszycki a Stwier
tnina.
Po společné poradě s předsedni
ctvem Kola polského rokovala par-
lamentní komise Národního klubu
Fiedler
Prášek
Gl
Stapiňski
doktor
Dzieduszycký
Stwier
21
article
ltsbovr
V drobném predejl
raaní čísle o sobě . . . za s
odpoledni . . . . . . . za 2b
Ve slialkách na venkovší
ranní číslo. . . . . . . . 20h
odpolední . . . . . . . . 4 a
Inserát
plati se hotově napřed
Předplaconí a inserty přijímá sdiminl-
strace v Mazlanské ulici č. 3
Tam nacházejí se táž radakce
Vskárna a erpodice „Národnich Lista“
Rukopisy se novraosji.
Národnich List
Mazlanský ulice
22
article
dále o věcech výhradně českých
Usneseno svolati na zejtra na 9. hod. dopo-
lední plenum Národního klubu.
by podalo votum o proposicích ministra bar.
Bienertha Tyto proposice byly
parlamentní komisí Národního
klubu prohlášeny jednomyslně ne-
příjatelnými.
Sestaveny, zredigovány a sepsány ne-
prodleně
české protiproposice,
ve kterých poslanci čeští pevně
setrvávají na právní půdě, pokud
se týče jazykové otázky ve vnejším
a vnitřním úřadování, dále české
nniversity brněnské a konečně dél-
nosti sněmu království českého.
Ve všech těchto záležitostech z acho-
váno stanovisko českých poslanců
dosud hájené. Zároveň prohlašuje se
v osvědčení tom, které písemně po-
dáno bylo věera bar. Bienerthov
drem. Kramářem, drem. Hrubanem
a posl Udržalem, že vzpomenuté po-
žadavky národa českého ne-
mohou býti nižádným předmětem
nižádného smlouvání a nižádné
kompensace!
Národnímu klubu bude podán
návrh, aby svým usnesením votum parla-
mentní komise r atifi ko v al
Bienerth
Hruban
Udržal
23
article
Rozmluva Ludovica Nandeaua
se srbským králem.
Nejznamenitější francouzský novinářský
zpravodaj Ludovic Nandesu, redaktor
»Journalu«, proslulý svými články z cest
svými interviewy, který napsal velmi nadšené
vylíčení své návšlěvy v Praze, byl přijat srb-
ským králem Petrem I. Velmi srdečně líči sym-
patický zjev králův, který činí dojem francouz-
ského důstojníka. Vzpomíná na jeho minulost
ve francouzské armádě, do níž vstoupil jako
vychovanec proslulé vojenské školy v Saist-
Cyru. Ve válce r 1870 byl zajat Prušáky,
uprchl, a na bojišti byl vyznamenán řádem
Čestné legie. Král uvítal francouzského žurna-
listu velmí přátelsky a projevil naději, že po-
užije svého pobytu, aby francouzské čtenáře
správně informoval o poměrech srbských. Král
se zminil o velké lásce Srbů ke Francii
k její kultuře »Francie odplácí Srbům stejným
— pravil král — neboť od počátku nynějších
obtíží dostal jsem množství dopisů svých býva-
lých soudruhů z armády francouzské. Všichni
mi nabízejí své služby.« Nandea n vyslovil se
s obdivem o znamenitém vzhledu srhské ar-
mády, již pozoroval při velkých manevrech.
Král rozhovořil se živě o zdatnosti své armády,
o houževnatosti a enargii srbského vojáka.
»Divil jsem se, že jsem viděl tolik záložníků
v řadách cvičící armády,« pravil Nandesu.
»Je pravda, že nyní voláme do cvičení různé
kontingenty záložníků. Není to nic abnormšlního.
Je to pouhé opatření z opatrnosti, které Srbsku
diktuje cit pro vlastní bezpečnost . ..
Král mluvil o operacích ruské armády v Mand-
žurii, kde byl Nandeau válečným zpravodajem
a projevil obdiv statečnosti a tvrdosti ruského
vojáka. Když pak žurnalista učinil narážku na
možné nebezpečí vážných zápletek, odvětil král:
»Musíme pevně doufati, že se nedočkáme
ničeho podobného. Doufáme, že se ni
nestanel«
Ludovica
Petro I
Cyr
Prušák
Srba
Nandes
Praha
Francie
Srbsko
Manda
Ludovic Nandes
srbajdžánský král
24
article
FEUILLETON
FEUILLETON
nobe
25
article
Literatura.
Literatura.
ddand Naše knihy.
* Anta! Stašek: „Na rozhraní.“ RRomán
Dva díly. 1200 stran. Nákladem J. Otty v Praze 190g
„Na neverovýchodě našeho královstvi blíže jazy
kového rozhraní leží město Klenovka. Na mapě ho
sice nenajdele, ale ve skulečnosti tam je. Rozprostírá
se v místech, kde labské proudy vynořily se z hor do
úrodné roviny, jež otevírá se k jihu do požehnaných
českých krajin.“
Tolo malé městečko, jež lehce mohlo by se za
měniti s kterýmkoli v ohroženém tomto území, je
slředem široce založeného děje, v němž národnostní
poj Čechů s Němci vyhrocen je až na nůz. Na pod-
kladě snad až přílis rozvělveném, v němž vlastní dě-
jová nit tak časio se zamží, ba i ztrácí, způsobem
blízkým generaci, která již literárně odslupuje a jenz
není prost starorománských sensaci, ličí p. Antal
Slašek hospodářský zápas o české město, které je
značně ohroženo výbojným vpádem velkoprůmyslu
německého.
Z nekonečné řady pobočných dějů, anekdotických
episod a lyrických vložek, jen zvolna rýsuje se k ná-
ležitě hranivosti slěžejní osoba L Hronka, idealisti-
ckého, ale kolísavého pracovníka, který snaží se po-
staviti v Klenovce továrnu, aby zajistil národní bu
doucnost rodnému městu i stálou práci chudému
dělnictvu
Tento váhavý odvážlivec je přesvědčen: „ž
národ, jakým jsme my, musí se přizpů-
obit světovému proudu slávajícího vývoje
že nejen po stránce osvětové, ale pře-
devším po stránce hospodářské musí mo-
hutnět. Jedinou cestou k tomu je vlastní prů-
mysl, jenž bude mít i tu výhodu, že zaměstná české
lidi v českých továrnách a zabrání, aby nebyli vy-
dáni na pospas továrníkům německým. Horuje o tom.
že každé bohatší město, jež má toho pod-
mínky, mělo by dbát průmyslového po-
kroku a nestát na zastaralých formách pouhého
polaření nebo ukládání kapitálů do pežních ústavů.
Stašek
J Ott
Čecho
Němec
Slašek
Praha
Klenovka
Tolo
Klenovec
L Hronek
26
article
Ale všemožné prekážky a intriky staví se mu
v cestu. Jeho tchán, Klučák, váhá vyplatiti mu věno
k účelu, dle jeho mínění tak nejistému. Jehu vlastn
žena zradi ho ve chvíli, kdy vítězství zdá se byt
nejblíže. Konflikty se hrotí a katastrofa cílevědomých
snah je neodvratna, zvláště když s Hronkem, proti
jeho ženě, spojí se jeho příbuzná, Olga Klučáková.
ohnita ruská studentka, jedna z nejtypičtěji kresle-
ných postav celého románu. A zatím, co mladý slat-
kář kolísá mezi láskou ke svůdné své sestřenici a cí-
lem, pro nějz ochotně dopouští se i zločinu padělání
směnek, vyvstává ve městě nový soupeř jeho snažení
v chladně rozumném inženýru Kojanovi, který opiraje
se o své zkušenosti z ciziny, s enerzií, jež váhá pou-
ze okamžik, vítězně směřuje k uskulečnění téhož plá-
nu, jako Hronek
Proti tomuto českému táboru staví spisovatel ví
deňského kapitalistu Hauptmanna, jenž pomocí penět
a malicherné důvěřivosti klenovské radnice získává
si stále pevnější půdy pro své zištné a hrabivé cíle
Haupimann a jeho německé úřadnictvo se zchytra-
lymi pruskými agenty v čele neštití se žádného pro
středku, aby získali klenovské občanstvo, radníci, ob
chodnictvo, spokulanty i lid pro své nepočestné zá-
měry. Od úplatků až k milostným aférám jsou te
vypočítány všechny způsoby nemravného toholo bo
e. V rozhodně chvili však varovný hlas dělniciva
vyrovnává nebezpečně kolisavou protiváhu ve pro-
spěch českého vilězství. Odvážná Olga a nerozhodný
Hronek hynou tragicky (ač není psychologické nut-
nosti pro tento násilný skon) — a Kojan uskutečňuje
statkářův sen a staví továrnu. Tyto výslední udlálosli
jsou již jičeny jen zběžně a v letmé perspektivě, čeho
s o
Klučák
Hronek
Klučáková
Kojan
Hauptmann
Olga
27
article
v zájmu celistvé šíře románové těto feerie nutno jer
litovat.
Způsob umělecké koncepce tohoto dí-
la p. Antala Staška, které jest bez odporu jedním
z nejobsáhlejších děl lelošního knižního trhu, nelisí
se podslatně od provedení předcházejících prací té-
hož autora. I zde je děj prolkán četnými reflexem
z četby, oslazen mnohými zdrobnělinami a idylický
mi líčeními. I zde některými partiemi, v nichž spou
sta realistického matevlálu sotva připouští slo
ky umělecké, zavane vlahý vítr napínavého roman
tismu a ulslazených scén, na něž nutno hledět je
retrospektivně.
Vlastní běh dějový zalížen je nezvyklým množ
stvím episod, jež často nejsou eni důsledně prov
deny, ač vždy črtány jsou s náležitou charakteri
stikou.
Všechny vrstvy společenské: od urozeného pan
stva radničního k revoltujícím studentům, kteří bo-
jují proti vlastním otcům, od bouřícího dělniciva
vedeného anarchisty, až k tulákům, pobudům a fan-
tastickým filosofům, veřejné bídě propadlým, od ne-
věrných manželek a sentimentálních vdov až k za-
milované milence všech, od lidí přímých čel až ku
pokryteům a pokoutníkům, všechny tyto vrstvy jsou
zde zastoupeny, tu násilně vřazeny v děj, onde po-
užily jako výhodné dekorace. A každá z těchto ste-
rýcb osob má svůj určitý životoběh, jejž nutno po-
vědět, má svoji minulost, již nutno seznat
Je přirozeno, že v tomto úžasném materiálu
vedlejším obyčejný členář jen těžko prokopává se
k vlastnímu jádru knihy, ale nutno stejně spravedlivě
Stašek
28
article
doznati, že právě v tomto dějově pestrém hromaděn
je mnoho zajímavého a ne tak zcela neúčelného.
Autorovi naskýtá se tu vhodná příležilost osoba
mi nejrozmanitějších vrstev pronášeti názory svoje
o celé řadě národohospodářských olázek
Pan Stašek neopomene také nikde plně využitko
vati situace. Krátké rozhovory, důvěrná sdělení, řeč
proslovená k hladovícímu dělnictvu, či na táboře
improvisovaná báseň, nebo vášnivá polemika s od-
půrci, všechno teto vhodně seřadéno, prozrazuje nám
celkový názor autorův na otázku ho-
spodářského boje národnostního.
V názírání tomto objevuje se pan Stašek jako
národní pessimista, který všude vídí slín, kam
se jen podívá. Jeho pozorování nepostrádají však kri
tické bystrostí a překvapují často novými postřehy
kmenových našich zápasd
Pan Stašek zná velmi přesně naše vady, nedo
statky i hříchy a nezapírá jich. Po této stránce, ji
nelze nijak podceňovati, román „Na rozhraní“
těžkou obžalobou národní lhostejno
sti pro hospodářský problém, jež v dneš
ním boji nesmířitelných rae zvláštního a časového
nabývá významu. Steré jedy prosakují naše nitra:
Jsme vábaví, malicherní, nepodnikaví, bázlivci, lehce
dosažitelní, falešně idežlní, úzkostliví, neupřímně
dobří, ulepističtí blouznivci a pohodlní filosofově. Pan
Slašek bez bázně staví nám toto zrcadlo našich chyl
před duševní náš zrak a my musíme je s odporem
poznával, abychom se jich dovedli pro příště vystříci.
V této krutě pravdivosti spočívá také veliký vý-
chovný c!! poslední práce p. Antala Staška, který
ji právem zařaďuje do všech našich knihoven.
Stašek
Slašek
29
article
Chmuří se na všech stranách a smělé ruce hra
bivých sousedů jsou každým okamžikem připraveny
odtrhnouti nestřeženou část nerozdílného našeho krá-
lovství.
Varovné heslo knihy p. Staškovy přichází práv
v časl
Nenechme ho neoslyšáno! Chraňme si pečlivě
co patří ode dávna nám právem spravedlivým!
Na stráž, bratři! — a třeba i do boje pod ze-
leným praporem národního uvědomění, hospodářsko
solidarity, kultury a lidství!
Quido Maria Vyskočil.
Staškův
Vyskočil
30
article
* Dr. K Kraepelin: „Studie přírody v za
hradě.“ II. Přeložil Rudolf Augenthaler. „Světová
knihovna“ č. 673—674. J. Otlo, nakladatelstvív
Praze
Poslední dobou jeví se v cizině i u nás sllná
snaha, rozšiřovati dobré, populární splsy z oboru věd
přírodních v nejširších vrstvách čtenářů.
Že je toho nanejvýš potřeba, aby také lidu na-
šemu dostalo se do rukou dobrých, populárních pří-
rodovědeckých děl, o tom nebude sporu. Každý, kdo
koná přírodovědecké exkurse v okolí Prahy a i jinde
po Čechách, ví zajistě, jak málo přírodovědeckého
poznání proniklo dosud do širokých vrstev lidových
Nejen lid venkovský, ale i tak zvaná inteligenc
najmě výletníci a pražští obyvatelé letních bytů, po-
hlížejí úkosem, ne-li s posměchem na každého, kde
objeví se v jejich blízkosti s botanickou torbou, nebe
dokonce se stíkou na hmyz a zabloudí-li poha tako-
vého „profesera“ kažlý, kdo sbírá rostliny neb
limyz, je u nás „profesorem“) v nějaká „zaká zaná
místa v lese, nebo na louce, může být rád, odnese-l
to jenom několika „vybranými“ tituly a nejsou-li na
něj poštváni psy, jako se stalo letos v podobném pří
padě v nejbližším okoli Prahy.
doktor
K Kraepelin
Augenthaler
Praha
Čechy
31
article
Lid náš nechápe důležitost i amateurského sb
ratelství přírodnin. Neví, že jsou lidé na světě, ktel
z čisté lásky ku přírodě studují, ač není to jejich po-
voláním, její bobaté poklady a že jim to přnáší r-
dosti a potěšení tak intensivní, že nikdo dosud, kdo
se těmito studiemi počal zabývati, se jich nev zdal
U nás jenom školní mládež, u níž smysl pro přírodu
je dosud nezkalen a tu a tam nějaký pan učitel (mi-
mo odborně kruhy vědecké) zabývá se sbíráním
přírodnin.
Avšak i věda samolná měla a má nemalý užile
z télo amateurské sběratelské činnosti. Jsou-li jen
sbírky řádně upraveny a kusy jednotlivé dalem
nalezištěm opatřeny, může sbírka každého školáka
býti cenným vědeckým materiálem.
32
article
Nemalou zásluhu o probuzení lásky ku přír odě
a s ní nepřímo estetického smyslu získala si „O tto
va Světová knihovna“ vydáním překl. K rae
pelinova spisu: „Studie přírody v bytě a za
hradě.“ (Čís. 595—596, 623—624, 651—652, 679—
674) Čtvrtý svazek tohoto vyníkajícího díla popula-
risujícího vědy přírodní s velmi šťastným rozřešením
didaktických momentů, leží před námi
Nejcennějším elementem knihy je, Že nabádá
k samostatnému pozorování, k němuž je vůdcema
návodem a že tím nepřímo vybízí k zakládání
sbírek
Autor dovedl jasně, bez přítěže cizích slov, po
dati čtenáři stručně velkou zásobu vědění a obrá til
jeho intores ke zjevům sice častým, ale skrylým, tak-
že nutno obdivovati se jeho didaktickému i uměle
ckému talentu.
Často dotýká se nejnovějších objevů a názorů
fysiologických a biologických tak lehce a nehledaně
že čtenář ani netuší ohromné oblíže, s jakými setká-
vá se moderní sublilní bádání v těchto ještě mladých
oborech.
Překlad díla je výborný, jenom na dvou míste
jmenuje pan překladatel mouchy syrfidy po česku
„dlouhososkami“ místo pestřenkami,
Dílko doporučujeme co nejvřelej.
lani o
Karel Weinfurtar.
Weinfurtar
33
article
Bibliografie.
* „Zlatá Praha“, velký obrazový týdenník v na-
kladalelství J. Otty. Dnes vyšel již čtvrtý sešit toholo
obrazového týdenníku pro literaturu a umění a při-
náší opětně pozoruhodné reprodukce domácích i ci-
zích výtvarníků. Z našich umělců jsou zastoupeni:
J. Navrátil velkou nádhernou krajinou: „V Alpách“
J. Šetelík zdařilou reprodukcí obrazu: „Z fürsten-
berské zahrady“. Jar. Panuška celostrannou krajinou
„Sv. Katežina u Blánska“; mimo tyto přispěli do
tohoto sešitu J. Šejnost, V. Antoš a Joz. Loukola
Z cizích umělců výtvarných zasluhují zmínky repro-
dukce obrazů italského malíře Giacomo Farretta, X
A. Savického, S. J. Kišiněvského a slavného holand-
ského malíře Jacoba van Ruisdaela a j. Část slovesná
vyníká jako obyčejně příspěvky předních českých
literátů a přináší poutavé články z kruhů společen-
ských a uměleckých. Redaktorem Je Vinc. Červinka.
obrazovou část řídí V. Ohva. Ukázková čísla se posí-
lají zdarma každému, kdo se o ně přihlásí.
„Pokušení“ sluje cyklus povídek svérázné, sar-
dinské spisovatekky Grazie Delody, vyšlé v českém
překladě Jos. Helma a s předmluvou K. H. Hila-
ra, jako druhý svazek VII. ročníku „Moderní
bibliotéky“, která za svého krátkého trvání do-
byla si přední místo mezi moderními tisky česk ými.
Předplatné na rok (10 knih) i s pošt. zásilkou 5 K.
J Ott
J Navrátil
J Šetelík
Panuška
J Šejnost
V Antoš
Joz
Farrett
Savickij
Ruisdael
Červinka
V Ohv
Deloda
Helm
Hil
Praha
Alpy
X A
34
article
Vydavatelstvo na Král. Vinohradech čp. 1260 zašle
zdarma na ukázku své prospokty a román Barbeye
d'Aurevillya „Hostina alheistova“, požádá-li ze líst-
Týdenníku Máje 6. číslo přináší náladový obra
živola na pražských ulicích ve dnech bouřlivého na-
plelí „Za kordonem“ z péra Jaroslava Hasiny. J
ozdobeno uměleckým dílem nejvýše časovým: re-
produkcí obrazu mistra L. Vacátka, zachytivšího
mistrně kritický okamžik, kdy rozejetí dragouni n
Karlově náměstí narazili na překážku, utvořenou
z nastavených laviček. Ke dni 8. listopadu zařaděn
do čísla současná podobizna generála Octavia. Picco-
lomina, účastníka bitvy na Bílé Hoře a pozdějšího
vůdce v bojích války Gřicelileté, jakož i podobizn
malíře Jana Dědiny. Číslo tolo koupiti možno
v knihkupectvích po 22 haléřích
* Škola našeho venkova. Měsíčník, věnovaný
prazi škol malotřídních a zájmům stavu učitelstva
venkovského. Redaktor a vydavatel Josef Smrtk
ve Velké Čermé a Borohrádku. Roč. XIII., čís. 1. De-
setkrát do roka za 6 K, když v čas se předplatí, jina
8 K. — K tomu „Knihovna školy našeho venkova“
svazek VIII., seš. 1.: Čeští spisovatelé novo
dobí na škole národní. Příručka pro prakti-
ckou potřebu učilelstva škol obecných a měšťan-
ských od Karla Rožka. Do roka 10 seš. za 5 K
pro předplatitele „Školy“ za 4 K
Savojští dragouni. Napsal G. Marcolii
Přeložil Joscf Záruba. Sešit 1. Nákladem vlavinlm
kem.
Král
Jaroslav Hasina
L Vacátko
Octavius
Dědina
Smrtk
Rožek
Joscf Záruba
Karlov náměstí
Bílá hoře
Borohrádek
Barbey d ' Aurevillya