2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
11. listopadu 1908. Číslo 311.
4
article
Posl. Wiesner, jenž mluvil za svobodo-
myslné, vyslovil se ostřeji proti vládě a císaři.
Za velké pozornosti domu uchopil se pak slova
řečník sociálních demokratů Singer k prudké
kritice elsařova interviewu.
Řečník sociálně demokratický pravi, že
většina sněmu je spoluvinna na podobných pří-
padech. (Odpor u většiny.) Příčí se to skuteč
ným poměrům, když se tvrdí, že široké vrstvy
obyvatelstva v Německu jsou nepřátelského smý
šlení proti Anglii. Řečník posmívá se boho
rovnosti císařově, který je vzdálen skutečnost
jakoby se vznášel v oblacích. Musí se zjed
nat náprava proti kaneléři i prot
cisaři, abychom se konečně dostali z politiky
lehkomyslnosti, řečí a telegramů. Požadavky
Bassermannovy jsou objednanou prací říšského
kanelěře. Německý národ musí býti zákonem
chráněn před vyvoláváním podobných případů
to jménem ústavy, která národ
přiznává právo rozhodovat o vá lee
a míru a konečně změnou zákona o zodpo-
vědnosti ministrů.
Konservativní řečník dr. Heydebrandt
míni, že říšský kaneléř sám lituje aféry. Po-
dobné případy nesmějí se opakovat. Očekává
uspokojivou odpověď od kaneléře.
Posl. kníže Hatzfeld za řišskou stranu
prohlašuje, že jeho strana učiní své stanovisko
závislým na odpovědi říšského kaneléře.
Za vehikého napjetí ujal se slova říšský
kancléř kníže Bülow
Posl
Wiesner
Singer
Bassermannův
doktor
Heydebrandt
Hatzfeld
Bülow
Německo
Anglie
5
article
a pravil:
»Musím dbáti účinku svých slov v cizině
a nechci přidávati nového poško zen
k veliké škodě, která byla způso
bena uveřejněním v »Daily Telegraphu«.
(Slyšte! Slyšte!) Cisař pronesl v různých do-
bách k soukromým osobnostem anglickým
soukromé výroky, kleré jsouce seřaděny.
byly v »Daily Telegraphu« uveřejněny. Muslm
se domnívati, že všecky jednotli-
vosti nebyly správně reprodu ko-
vány. (Slyšte! Slyštel na pravici.) O jedné
vím, že není správnou. Je to záležitost
plánu válečné výpravy. (Slyšte ! Slyšte
na pravici.)
Nejednalo se o vypracovaný podrobný plán
vojenské výpravy, nýbrž o několik čistě a ka-
demických myšlenek. (Smích v levo.)
Myslím, že označeny byly výslovně za afo-
rismy o vedení vojny vůbec, jež císař vyslovil
v dopisech se zvěčnělou královnou Viktorií. Byla
to teoretická úvaha bez praktického významu
pro vývoj operací a výsledek války. Náčelník
hlavního štábu hr. Moltké a jeho předchůdce hr.
Cisař
Viktoria
6
article
Schlieffen prohlásili, že hlavní štáb informoval
císaře o burské válce jako o každé větší neb
menší vojně, k nimž došlo na celé zemi během
posledních desetiletí. Oba ujistili však, že
nikdy hlavní štáb nezkoumal plán vá-
lečného tažení anebo nějakou práe
císařovu, vztahující se k burské válce a že také
něco podobného do Anglie nezaslal.
(Slyšte! Slyšte! v pravo a ve středu).
Musím však také naši politiku hájiti proti
výlce, že byla obojakou vůči Burům. Jak
akty je konstatováno, varovali jsme v čas trans-
vaalskou vládu a upozbrnili ji, že by v případě
války s Anglií zůstala osamělou. Dopbručili jsme
jí přímo a prostřednictvím spřátelené holland-
ské vlády v květnu 1889, aby se v míru dohodla
s Anglii, protože nelze pochybovati o výsledku
válečné srážky.
V otázce intervence jsou barvy v
článku „Daily Telegraphu“ příliš silně nane-
seny. Věc sama byla již dávno známa. (Slyšte!
Slyšte!) O nějakém odhalení nelze mluviti.
Schlieffen
Anglie
Daily Telegraph
7
article
Již předem jsem řekl, že mnohé výrazy
v článku „Daily Telegraphu“ jsou příliš
silné. To platí v prvé radě o místě, dle něhož
prý císař řekl, že většina německého
národa nepřátelsky smýslí o An-
glii. Mezi Němockom a Anglií došlo
k vážným a politováníhodným nedorozuměním.
Avšak vím, že celá sněmovna shoduje se se
mnou v názoru, že německý národ na
podkladu vzájemné úcty přeje s
pokojných a přáteřských vztahů
k Anglii. (Hlučné volání Výborně). Příliš
mnoho barvy naneseno také na místě, týkajícím
se našich zájmů v Tichém moři. Misto totu
vykládáno bylo ve smyslu, Japonsku nepřátel-
ském, neprávem. Na asijském Východ
nepomýšleli jsme nikdy na nic jiného, než zí-
skati tam Německu podíl a uhájiti jej-
Nepomýšlíme pouštěti se tam do námořních do-
brodružství. Právě tak jako v Evropě nema
stavba německého loďstva v Tichém
meři žádných agressivních ten-
deneí.
Po desotiletí se císař snaží zjednati přátel-
ské poměry mezi Němečkem a Anglií. Toto sna-
žení musilo zápasiti s překážkami, neboť lid-
sky pochopitelné straněni národa Burům
vedlo k útokům proti Anglii. Stejně bylo
se strany anglické útočeno na Německo. Císai
jest proniknut přesvědčením, že stav ten je pro
obě země neštěstim a nebezpečím pro civi-
lisovaný svět, a trvá neochvějně při eíli, který
si vytkl. Vůbec děje se cisaři vel ká
křivda všelikou pochybností o ryzosti
a úmyslech jeho ideálného smýšlení. Pochopuji,
žo císař se cítí trapně dotčený m.
je-li předmětem úteků, podezřívajících jeho
úmysly.
Němeček
Anglie
Japonsko
Německo
Evropa
Daily Telegraph
8
article
Byly přece jeho zájmu o německé loďstvo
podkládány úmysly proti anglickým zájmům
životním. Tu chtěl v soukromých roz-
mluvách s anglickými pláteli doká-
zati, že byl v Anglii zneuznáván. Se-
znání, že uveřejnění rozmluv nevyvolalo v An
glii účinku, jakého si přál, pohne císařek to-
mu, aby napříště i vrozmluvách sou-
kromých zachoval zdrželiv ost,
jaká jest nozbytná v zájmu politiky i autority
koruny. (Živé voláni: Výborně.)
Jinak nemohl bych něsti za nic odpo
vědnost.
Za chybu, která se stala při jednán
s rukopisy, padá veškerá zodpo-
vědnost na mne. Lituji, že v aparálu
zahraničního úřadu objevila se
porucha. Zaručuji, že nikdy již se
to nestane a že vše nutně bude zařízeno
bez nespravedlivosti a bez ohledu na osoby. (Vý
borně.) Když článek se objevil v listě,
podal jsem žádost za propuštěno u
neučinil jsem nikdy vážnějšího a těžšího rozhod
nutí, než když jsem zůstal v úřadě.
V okamžiku, kdy jedná se o to, abychom
uhájili svoje postavení na venek a abychon
uplatnili svoje zájmy, nesmíme vůči cizin
jeviti se malomyslnými a nesmíme neštěsti uči
niti katastrofou. Škoda není tak velkou.
aby opatrně nemohla býti rozvahou odčiněna.
Dostali jsme výstrahu, ale není příčiny, býti bez-
radným, neboť bezradnost probouz
v nepříteli naději, že říše uvnitř i na venek jest
oslabena. Jest úkolem povolaných zástupců ná-
roda projeviti rozvážnost, odpovidající vážnost
doby. Nepravím to k vůli sobě, mluvím tak pro
zemi. Podpora při tom neni žádnou milostí, jest
povinností, které slavná sněmovna se nevyhne.
(IHlučný souhlas.)
Po těto řeči kaneléřově, zakončené potle-
skem, mluvili ještě poslanci Heltwinz
Liebermann, načež schůze přerušena
pokračování o témže thematu usta-
noveno na zejtřek.
Heltwinz Liebermann
Anglie
9
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 10. listopadu. (Minister s ká
krise.) Orgán polských lidovců, „Kur. Pol.“
neočekává od nastolení nové vlády v Rakousku
nijaké vážnější změny. Starý chaos zůstane
chnosem, byť se v jeho čelo postavíl nový kozel
odpuštění. Ale pro mladý rakouský parlament
bude přece míti značný význam, poněvadž pad
kabinetu Beckova je prvý větší úspěch kle-
rikálů, kteří po vítězství v Dolních Rakou-
sích sáhají nyni po vládě nad celým Rakou-
skem.
Státnické umění Beckovo, ač jinak vychva-
lované, se „Kur. Lwow.“ nezamlouvalo. Odte
doby, co provedl vyrovnání s Uhrami, nedělal
nic jiného, než že od rána do noci konferoval,
sliboval, přemlouval, při čemž vedle důvodů
ideových uměl prý užívati také důvodů konkrei-
nějších. Znal zevrubně každý klub, poněvadž
v každém měl svého důvěrníka. Znal dopodrobna
osobní poměry každého poslance a proto věděl,
jak a čím je možno „přesvědčiti ho“. Tato temná
stránka Beckovy vlády byla mladému parla-
mentu nebezpečna. Při pohledu, jak bar. Beek
hravě prováděl všechny t. zv. státní nezbytnosti,
sama sebou se naskytovala domněnka, že parla-
ment není zastupitelstvo národů, nýbrž jakýs
ministerský departement.
Pol
Beckův
Praha
Rakousko
Dolní Raka
Uhry
10
article
„Slov. Narod“ od nového kabinetu neček
také nějaké změny na prospěch Slovinců. At
bude jeho složení jakékoli, 4olik je prý už jisto, že
Jihoslované nebudou míti zástupce ani v novém
ministerstvu a že o věcech, týkajících se jižních
Slovanů, bude, jako dosud, rozhodovati německý
ministr krajan. Bude tedy i nová vláda Jihosln-
vanům nepřátelská a bude pronásledovati zvlášti
Slovince, které ve Vídni přivykli pokládati za
balast Rakouska.
Příznivě se o bar. Bienerthoví vyslo
vuje „Pester Lloyd“ ve vídeňském dopise. Bar
Beck zvolil prý špatný pořad při provádění svých
hlavních tří úkolů, ponechav si nejobtížnější
tctiž vyrovnání česko-německé, až na konee
kdy jeho sily byly úplně vyčerpány zápasem
o říšskou volební reformu a uherské vyrovnáni
Snad — končí pisatel svou úvahu — novém
muži, který hned při svých prvých krocích, tedy
s plnou a nevyčerpanou silou se musí uchopiti
hlavního problemu rakouského, podaři se, co
se nepodařilo jeho předehadeům, kteří v pozděj
ším stadiu své činnosti a proto s ochablými si-
lami se pokoušeli ukliditi spor česko-německý
Jihoslovan
bar Beck
Ata
Vídeň
Rakousko
Slovan
Pester Lloyd
11
title
Politické zprávy zahraničné.
12
article
V Praze, 10. listopadu.
V Praze, 10. listopadu.
Velká řeč premiéra Asguitha
o mezinárodní situaci.
Neobyčejnou důležilost má řeč anglického
předsedy ministerstva Asquitha, pronesená
při pondělním banketu u lordmayora ve staro-
bylé radniční budově Guildhallu. Premiér Asquith
doufá, že když bude zachován mír, nepotrrá
dlouho obchodní tíseň. Celá řeč Asquithova nese
se tonem důrazného klidu, jeví se v ni rozvaha
a sebevědomi anglické politiky, jež šťastnými
styky a dohodami za hranicemi dosáhla velkých
úspěchů a imponuje celému světu. Uvádíme řeč
ministerského předsedy Asquitha v těchto
hlavních rysech:
Viděli jsme, praví řečník, že v Turecku udál se
jeden z nejůžasnějších prevratů, jaké vykazují světové
dějiny. O Bulharsku a Bosně prohlásil Asquith, že
anglická vláda počínala si v té příčině korreklně
že jednání její spočívá na dohodě mocností, dosa-
žené na konferenci v r. 1871. Mezinárodní smlouvy
nemohou býti změněny jednou strancu bez souhlasu
strany druhé. Ku platným změnám berlínské smlou-
vy jest třeba souhlasu mocností, jakož i Turecka.
Bude-li se této důležité zásady dbáti, vynasna žime
se, seč budeme moci, aby docililo se všeobecné do-
hody.
Asquith
Asquithův
Praha
Turecko
Bulharsko
Boseň
13
article
Anglická vláda nemá ani předsudek proti tomute,
ani zálibu pro onen způsob docílení dohody. Nikdy
ani stínem nebyla potvrzena myšlen-
ka, že bychom se přímo vzpírali vyjed-
návání mezi Tureckem a Rakousko-Uherskem neb
Bulharskem. Každá smlouva musí však býli opa-
třena podpisem také ostatních interesovaných stran.
Pro Turecko, jakožto pro část, která utrpěla největší
škody, musí býti docíleno dohody, která by odpoví-
dala jeho cti a jeho zájmům. Turecko samo musi
uvažovati o učiněných návrzích a učiní-li Rakousko
nebo Bulbarsko přímé opatření, bude upravena cesta
pro všeobecnou dohodu. Zatím učiněno vše moožné
abychom působili smířlivě, abychom tišili vzbouřené
mysli a krotili naděje. Řečník se těší, že rozmlu-
vami s Izvolským se ukázalo, že Rusko a An-
glie blíží se ve východní otázce k tč-
muž stanovisku Ministr připoměl, že od uza-
vření anglicko-ruské smlouvy vládnou v Persku po-
blíž ruských hranic nepokoje. Vláda uznává, že Ru-
sko za krajně obtížných okolnosti projevilo zdrželi-
vosl a umímněnost. Nechceme, aby se mělo za to
že si přejeme Evropu míti rozdělenu na různé sku-
piny: sympatisujeme úplně s Francií, byli jsme však
stejně upřímnými k Německu a Ilalii, spojencům Ra-
kousko-Uherska. Zaujali jsme zcela nestranné stano-
visko, nežádáme ničeho pro sebe, chceme jen, aby
v Evropě znchováno bylo veřejné právo a aby Tu-
recku dostalo se úpravy, která by zabránila porušení
miru a dobré vládě ponechávala cestu k volnosti.
Turecko
Rakousko
Uhersko
Bulharsko
Rusko
Evropa
Francie
Německo
Ilalie
RakouskýUhersko
14
article
O poměru Velké Britanie a Německa pravil
Asquith, že je tomu skoro ruk, co císař Vilém byl
naším hostem. Nemohu zapomenouti důrazného pro-
hlášení císařova, že cílem jeho politiky jest zacho-
vání míru v Evropě a zachování dobrého poměru me-
zi Velkou Britanií a Německem. V tomto duchu přáli
me si vyjednávati s ostatními mocnostmi, s Ně-
meckem jistě neměně než s ostatními. Tento duch
nás vedl při veškerém jednání o nynějších obtížích
v evropské politice. Jsou-li ostatní mocnosti, jak za
to máme, téhož názoru, pak zmizí bez bouře mraky,
které v tomto okamžiku zatemňují obzor, ať už na
Balkáně, nebo kdekoli jinde. Pak bude zabezpečen
mír, pak bude atmosféra vyčistěna od výparů pode-
zřívání a nedůvěry a trvajíci přátelské svazky ne-
budeu poškozovány. Nemělo by se mezi mocnostmi
mluviti o isolování nebo o nepřátelském seskupo-
vání, mezi mocnostmi, které jsou sdruženými správci
civilisace a nejvyššími ochránci míru na celém světě.
Asquith
Vilém
Velká Británie
Německo
Evropa
Balkán
15
article
Nic nezavdává nám příčinu, abychom kolísali neb
abychom řádně neplnili své povinnosti, anebo aby-
chom i jenom na okamžik stali se nevěrnými svým
přátelům. To jest nezměnitelný názor celé země. Ne-
máme ani animosity, kterou ukájíme, ani zištných
zájmů, které podpcrujeme. Nerozpakovali bychom se
chopiti se ruky, která by se nám podávala v do-
brém úmyslu a v důvěře. Naše loďstvo je s každou
zodpovědnost, klerá by se mohla vyskytnouti. Ka-
ždá zahraniční mocnost ví, že svoji převahu na moli
nesnažíme se nesporně zachovati ne k vůli případ-
ným útokům nebo dobrodružstvím, nýbrž abychom
splnili elementární povinnost pro říši, totiž abychom
svůj obchod a svůj průmysl postavili mimo nebez-
pečí úspěšného úloku. Země může býli ujištěna, že
nebude opomenuto níčeho, aby naše loďstvo bylo na
výši naší národní potřeby. Jedno přesvědčení zacho-
vává britský národ jednomyslně, totiž naší nespornou
a nepopiratelnou nadvládu na moři
Nová aféra v Casablance.
Jak známo odmítla francouzská vláda roz-
hodně požadavek Německa, aby omluvila
násilnosti spáchané francouzskými vojáky na ně-
meckých zřízencích konsulátních, neboť stojí na
tom, že němečtí konsulátní zřízenci překročili
meze své pravomoci. Francie žádá, aby přede-
vším věc byla předložena rozhoděí mu
soudu, a též při hledání »sprostředkující for-
mule« nechtěla nic slyšet o nějaké zvláštní
omluvě vůči německému konsulátu. Když však
byla německému zahraničnímu úřadu předlo-
žena zpráva casablanckého policejního komisaře
Borda, připojila se německá vlád
k francouzskému stanovisku.
Ka
Casablanca
Německo
Francie
16
article
Nyní je hotova předložiti celou zá-
ležitost rozhodčímu soudu. Ně-
mecká vláda dala na jevo velkou smířlivost
prohlásila, že nechee trvati na s vém
dosavadním stanovisku. To znamená
ovšem nový úspěch francouzské di-
plomacie, která povně hájila zájmy své
země.
Některé pařížské listy doznávají, že přihoda
casablaneká byla namnoze nesprávně vylíčena
»Temps« píše, že německý agent Just spadl do
vody se sběhy, při čemž ztřatil skřipec. Tvr
se, že se obořil s pozdvíženou holi na důstoj.
níka, který jej poznal jako zástupce konsulátu
teprve tehdy, když Just se legitimoval. »Tempse
radí, aby se vyčkalo s debatou o těchto jedno-
tlivostech až dojde úřadní vyšetření příhody.
K volbě poslance do říšské rady
na Král. Vinohradech.
K doplňovací volbě poslance na radu
říšskou za XI. volební okres Král. Vinohradů
doporučuje se pp. voličům za kandidáta pan
JUDr. Ed. Koerner,
advokát a zemský poslanec v Praze čp. 653 2nn
Volba koná se 12. listopadu 1908.
V Praze, dne 30. října 1908.
Akční výbor národní strany svobodomyslné.
Národní volební výbor občanů vinohradských
Just
Král
JUDr
Ed
Koerner
Praha
výbor národní strana
Temps
17
article
Národní volební výbor na Král. Vino-
hradech blíží se s volebními přípravami ke
konci. Osoba dra. Koernera, jeho pověst
jako výborného, pilného a bystrého pracov-
níka, jeho odhodlané vystoupen
proti vládě barona Becka získaly
mu v kruzích vinohradské inteligence, která
dosud se volebním zápasům vyhýbala, vřelých
sympatií. Se všech stran dochází z řad
inteligence ujištění, že se voleb zúčastní.
Letošní volby vykazují vůbec o výsledek
zápasu volebního značný zájem, jaký při
dřivějších volbách pozorován nebyl. Tak
zejmena majitelé domů, úřadnictvo i zříze-
necto státní, poštovní, železniční a samo-
správní, živnostníci, obchodníci a učitelstvo
ochotně a horlivě působí ve prospěch kandi-
datury dra. E. Koernera, uznávajíce, že
politické poměry i zájmy jednotlivých stavů
volají, aby tak všestranně kvalifikovaný kan-
didát uveden byl mezi české poselstvo, kde
již dávno mělo byti jeho místo. Nebývalý
ruch volební zdá se neklamně nasvědčovati
tomu, že z Král. Vinohradů vyjde první
posel k uspořádání našeho ochablého veřej-
ného života a lze jen projeviti přání, aby se
také v ostatních českých městech naše střední
vrstvy probudily z netečnosti pro veřejné
poměry politické. Národní volebn
výbor na Král. Vinohradech zjednal
si v této věci pěkné zásluhy. Úřaduje ne
přetržitě v Národním domě a ochotně
udílí potřebné informace. Voličům se
doporučuje, aby pro přípa
užších voleb uschovali volebn
legitima ce.
Král
Koerner
Beck
E Koerner
Vinohrady
národní dům
18
article
O sociálně-polilické činnosti posl. dra. Ed. Koer-
nera došla nás z kruhů odborných zpráva, z niž vy-
jímáme: Dr. Koemer získal si nevšední zásluhy ne-
unavnou péčí svou o zlepšení hmolných a pracov-
ních poměrů úřadnictva advokátní komo
ry. Již jako člen výboru komorního v r. 1904 pů-
sobil pro zřízení ponsijního statutu pro úřadnictvo
a sluhy advokátní komory, jich vdovy a sirolky
Zvolen byv r. 1905 náměstkem předsedy komory ad-
vokální, zasazoval se o zjednvdušení a ulehčení úřad-
ní služby přibráním nových sil kancelářských a sou-
stavným roztliděním praci. Na jeho přímluvu jako
presidenta komory poskytnut byl komornímu úřadni-
civu draholní, přídavek výstavní a starší úřadníci
obdařeni u príležitosti svého služebního jubilea znač-
nějšími dary peněžitými. — Stejně snažil se p. dr
Koemer
advokátní komora
19
article
Koerner docíliti úpravy služebních poměrů
advokátního úřadnictva, soustředěného
několika spolcích. Na jeho podnět svolal komorní
výbor dne 9. června 1907 anketu, složenou z dele-
gátů, spolky těmi naznačených a ze členstva komory,
jakožto zaměstnavatelů. Za předsednictví dra. Koer-
nera probrala tato ankela a další komise, dne 22. září
a 20. října 1907 konané, veškeré advokátním úřad-
nictvem navržené požadavky na obmezení pracovní
doby, placení přiměřené odměny, stanovení výpo-
vědní lhůty, poskytnulí dovolené, průkazu přiměře-
ného předběžného vzdělání atd. a předložila návrhy
své výboru komornímnu, který o nich zavede další
řízení. Na návrh dra. Koerera zabýval se komorní
výbor v r. 1907 otázkou, nebylo-li by vhodno, zříditi
k pojišťování pensí úřadnictva v advo-
kátních kancelářích obvodu komorního za-
měsinaných úslav, který by moh! Uznán býti za ústav
náhradní ve smyslu zákona a opatřil si od členstva
statistický materiál.
Časopis „Zájmy státníck zřízenců“ uveřejňuje
k volbě zasláno, v němž prohlašuje, že nikomu státní
zřízenci nedali mandátu, aby za ně mluvil, tím méně
nějaké prohlášení ve prospěch p. Slámy učinil. Z
nejvhodnějšího kandidáta označují p. dra. Edv. Koer-
nera, který doporučen byl volebním výborem stál
zřízenců. Prohlášení má 47 podpisů,
Koerner
Sláma
20
article
Státní úřádníci vžech kalegerií, úřadníci zemšti
a samozprávní i ústavů linančních uveřejňují plakát
tohoto znění: Úřadníkům c. k. stálních, zemských
samosprávných úřadů, úřadníkům soukromým, všen
podůladníkům, zřízencům a služebníkům XI. voličské
skupiny na Král. Vinohradech! Upozorňujeme vás
na vaši politickou, národní a kulturní povinnost, by-
ste se dne 12. t. m. dostavili k volbě poslance do rady
říáské a hlasy své odevzdali panu dru. Edvardu Koer-
nerovi, advokálu a zemskému poslanci v Praze čp
653—II. Jeho vynikající vlastnosti a schopnosti, jeho
veřejná činnost, jakož i dlouholelé společné působen
se stavem naším a pro stav náš jest nejlepší zárukou.
že volíme kandidála pro úřad poslanecký nejschop
nějšího. Důvěrníci: JUDr. Jan Krupička
vrchní firanční rada, Ludvik Krch, vrchní poštovní
rada, JUDr. Emilian Hoffer, sekretář Nového obch.
gremia král. hlav. města Prahy, univ, docent JUD
Josef Drachovský, finanční kencipista,, JUD
Josel Chlumecký, rada zemského soudu, Jaroslav
Hájek, soudní adjunkt, Augustin Šandor, slav.
rada, inženýr V. Pešovský, vrchní stavební ko-
misař, Jaroslav Čech, ředitel universilní kanceláře.
Král
Koer
JUDr
Krupička
Ludvik Krch
Hoffer
docent judo
Josef drachovský
Josel Chlumecký
Hájek
Augustin Šandor
V Pešovský
Čo
Praha
21
article
Václav Lašťovka, finanění účelní rada, Bohumín
Novák, fin. úč. rada, Leopold Kubánek, správce
deposil, císuřský rada František Nemajovský
vrchní berní správce n. o., Vilém Linhart, vrchní
berní správce, Jindřich Schumandl, celní inspek-
tor, Josef Čermák, celní inspektor, Karel Zei-
bert, celní revident, Eduard Ženišek, vrchní pošt.
kontrolor, Josef Nikl, účetní revident, Karel No-
vák, berní oficiál, Anlonín Kopťa, fin. účelní oli-
ciál, Ladislav Kulštrunk, finanční účetní oli-
ciál. Václav Kralochvíl, berní správce, Jan
Vališ, revisor c. k. stálních drah, Bohuslav Ladi-
slav, strojvedoucí státních drah n. o., Julius Seik,
adjunkt pomocných úřadů fin. prokuratury, Jakuh
Jelínek, bankovní úřadník, František Petr, úřad-
ník rak „Fenixu“, Jaroslav Mikulka, účetní prak
tikant, Ervin Wastl, úč. praktikant, Albert Ždár-
ský, kancelářský oficiant, František Blahoš, kan-
celářský oficiant, Antonín Jelínek, berní exekutor
Josef Kafka, berní n. o., František Vlk, finanční
účetní revident.
Řezníci, uzenáři a obchodníci s masem na Král
Vinohradech plakatují provolání, kterým doporučují
všemu ostatnímu živnostnictvu a ob-
chodnictvu za kandidála pro doplňovací volbu
za 11 volební okres p. dra. Eduarda Koernera,
zemského poslance v Praze. Provolání jest opatřeno
62 podpisy, veskrze majitelů živnosti řeznických
a uzenářských a obchodníků s masem.
Lašťovka
Novák
Kubánek
Nemajovský
Linhart
Schumandl
Čermák
Dei
Ženišek
Nikl
Karel no
Kulštrunk
Kralochvíl
Vališ
Ladi
Julius Seik
Jelínek
František Petr
Mikulka
Wastl
Albert Ždár
František Blahoš
Kafka
Vlk
Koerner
Bohumín
Královský Vinohrady
Praha
Anlonín Kopťa
berní můj . o
22
article
Železniční úřadníci pro kandidaluru dra. Koer-
nera. Železniční úřadníci doporučují jakožto voliči
11. vol. okresu vřele volbu p. dra. Ed. Koernera.
advokáta a zemského poslance v Praze čp. 653—II.
do rady říšské, jelikož jeho dlouholelá, osvědčená
činnost jak při právním zastupování ve všech želez-
ničních oborech, tak i v jazykové otázce zaru-
čuje plodné hájení jak hmotných, tak i národních
zájmů železničního stavu. V Praze, dne 10. listopadu
1908. Důvěrníci železničních úladníků-voličů. Ná-
sleduje 45 podpisů.
Poslanec dr. Schauer pro dra. Koernera. Dle
zprávy z Nového Bydžova, vyslovil se tam v neděli
poslanec dr. Schauer na voličské schůzi velice vřele
pro volbu dra. Koernera na Král. Vinohra-
dech. Když totiž vypočílával strany a poslance, kteři
zájmům národním dají přednost před křesly mini-
sterskými, pravil dr. Schauer, že tomulo směru do-
stane se posily volbou vinohradskou. „Bylo bys
přátí,“ řekl dr. Schauer, „aby na Kr. Vinohradech
zvolen byl dr. Koerner, muž výtečně kvalifikovaný
který v poslední době jako člen akčního výboru háji
tak ostle cílevědomou, hrdou politiku národní, že
bychom s největší radostí vitali, kdyby se jeho zvo-
lením za Kr. Vinohrady dostalo posily českému od-
poru proti národním našim nepřátelůn.
Koerner
doktor
Schauer
Král
Kristus
Praha
Nový Bydžov
23
article
K ohražení správního výhoru společenstva fez-
níků a uzevářů na Král. Vinohradoch. Pan Eduard
Šeplavý, tajemnik Jednoty státních zřizenců, zaslal
nám list, v němž popírá, že na schůzi poštovních a
státních zřizenců pronesl výrok pruti vinohradským
obchodníkům, zejména řezníkům. Prohlašuje rozšiřo-
vané zprávy za nepravdivé, namnoze smýšlené nebo
slova zúplně překroucená a lituje, že nepravdami
bylo výše jmenované společenstvo mystifikováno. Oa-
volává se na prohlášení pořadatelů schůze. Nemá,
co by odvolal, jelikož výroků, jemu připisovaných
neužil
K doplňovacím volbám do sboru
obecních starších král, hlavního
města Prahy.
Spoluobčané!
Povoláni jste, abyste v užší volbě
hlasem svým rozhodli, kdo má býti Vaším zá
stupcem ve sboru obecních starších král. hlav
města Praby.
Doporučujeme Vám, abyste volili muže.
kteří po dobu svého působení na radnici staro-
městské vždy nezištně a poctivě pracu-
vali ku prospěchu naší královské Prahy a kteří
slibují i nadále při správě obce na paměti mi
pouze blaho a prospěch svých spolu
občanů.
Volha koná se v ponděli dne 16. listopadu.
Král
Eduard šeplavý
Praha
Praba
Volha
sbor obecní starý král
24
article
Nové město:
I. sbort
Baštýř Eduard Jan, JUDr., advokát a maj
domu č. p 1584- Il.
Gregor Čeněk, architekt a stavitel č. p
544-II.
Kašpárek Antonín, farář, č. p. 753-II.
Voitl Ferdinand, cís. rada, obchodník
č. p. 196-I
Volební kancelář nalézá se v den volby
v přízemi hotelu »Victoria« v Jungmannově
ulici, kde se úřaduje od 8. hodiny ranní d
5. hodiny odpolední.
Volební místnosti nalézají se ve
vyšší dívčí škole ve Vodičkově ulici, a volba
koná se od 9. hodiny dopolední d
5. hodiny odpolední.
Za Jednotu pražských občanů:
Dr. Antonín Štych,
I. náměstek starosty krá. hlav, města Prahy,
starosta.
JUDr. Josef Šupich,
jednatel.
Za Klub voličů novoměstských:
Dr. Karel Groš,
starosta král. hlav. města Prahy,
předseda.
Eduard
Jan
JUDr
Gregor
Kašpárek Antonín
Voitl
doktor
Štych
Šupich
Groš
Nová město
Jungmannův ulice
Vodičkův ulice
Praha
25
article
Za Volební výbor spojených veškerých
obchodních korporaci pražskýcht
Ladislav J. Čech,
říšský poslanec, velkoobchodník,
předseda.
Voličové I. sboru na Novém městě
pražském!
Při doplňovacích volbách do sboru obecních
etarších dne 28. října t. r. předsloupili jsme před
Vás jako samostatní kandidáli proti radničnímu kom
promisu a dostalo se nám takové důvěry Vašl, že
hned při tomto prvém útoku na baštu I. sboru čty ř
z nás přicházej! do užší volby s kandi-
dáty kompromisními.
Přičteme-li k hlasům, soustředěným na naše
osoby, hlasy, jež dány byly jiným oposičním kandi
dátům, jest zřejmě prokázáno, že většina voli
stva prvého sboru odsuzuje radniční kompro-
misní systém.
Na Vás nyní jest, byste zůstali věrni svému
stanovisku, byste hleděli nerozhodné své spoluvoliče
přesvědčiti o potřebě oposice a kontroly na radnici
pražské, abyste agitovali a všude zdůrazňovali, že
nutno jíti jednolitě a voliti všecky čtyři kandidáty
naše, by mohla býti utvořena na radnici skupina
mužů, která by provedla těžkou práci očistnou, jež
jest nad síly jednotlivce.
Nezapomeňte, že proti nám sedmi stojí
spojené radniční strany, s veškerou mocí, kterou dává
jim do rukou jejich úřad a že máte povinnost ne-
jenom odevzdati volební lístek, nýbrž také pomáhati
nám jednotliveům v tomto těžkém zápase.
Jdeme odhodlaně do nového boje povzbuzení
důvěrou, kterou jste při prvé volbě projevili a žá-
dáme Vás, byste napsali na své hlasovací lístky tato
jména:
J Čo
26
article
Havel Váelav, inženýr v Praze čp 2000-II.
Müller Vincene, stavitel v Praze čp. 245 II.
Šámal Přemysl, JUDr., advokát v Praze čp. 756 II.
Štěpánek Váelav, miynář v Praze čp. 670-Il.
Volba koná se v pondělí dne 16. listo-
padu 1908 v místnostech Vyšš! dívěí
školy ve Vodičkově ulici.
Volební kancelář v hostinci »u Rytířů« ve Škol-
ské ulici a v domě Společenstva řezníků v Lazarské
ulici.
V Praze, dne 10. listopadu 1908.
Ednard Beanfort, Václav Haval, Vincenc Müller, JUD .
Alois Rašín, JUDr. Přemys Sámal, Václav Štěpánek,
JUDr. Jan Třebický.
Voličově!
V zájmu velikého cíle, o který při této užší volbě
se jedná, žádáme veškeré svoje členy a přivržence,
aby dostavili se k volbě a velili jednolitě shora uve-
dené kandidáty, kteří přicházejí do užší volby, pp.
Václava Havla, inženýra v Praze čp. 2000 II., Vin-
cence Müjlera, stavitele v Praze čp. 245 II., JUDra.
Přemysla Šámala, advokáta v Praze čp. 736i II.,
Václava Štěpánka, mlynáře v Praze čp. 679-Il
Hospodářský klub pro města pražská a před-
městí v Praze:
MUDr. Vratislav Kučera, předseda, JUDr. Oldřich
Souček, je dnatel.
Politický klub státoprávně-pokrokový na Novém
městě pražském:
Václav Chmel, I. místopředseda. Václav Vaudas,
II. místopředseda. Arthur Pílanzer, člen výboru.
Volební výbor Politického klubu státoprávně-
pokrokového:
JUDr. Emanuel Kubát, předseda. MUDr. J. Vysušii,
jednatel.
Spolek poplatnictva pražského:
Fr. Klubal, předseda. Karel Židlický, jednatel.
Havel Váelav
Müller
Šámal
JUDr
Štěpánek Váelav
Václav Havat
Rašín
Přemys Sámal
Štěpánek
Třebický
Havel
MUDr
Kučera
Souček
Chmel
Vaudas
Pílanzer
Kubát
František
Klubal
Židlický
Praha
Vodičkův ulice
ský ulice
lazarský ulice
Vyšš
Ilo hospodářský klub
245 II
756 II
27
article
Voličské schůze.
Voličské schůze.
Voličská schůze v Litomyšli. Dne 8. listopadu
konala se v Litomyšli v sále Smelanova domu četně
navštívená schůze voličů městského i venkovského
okresu volebního, na které promluvili pp. zemští po-
slanci PhMr. J. Laub, purkmistr v Litomyšli a St.
Feltl, rolník v Sádku. Schůzi řídil p. Bohdan Metyš,
předseda místní organisace národní strany svobodo-
myslné. Pan posl. Laub promluvil v řeči své, častými
projevy souhlasu přerušované, o průběhu posledních
událostí na sněmu zemském, vylíčil příčiny německé
obstrukce a její následky. Pojednal pak o nutné
změně dosavadního volebního i jednacího řádu pro
sněm zemský a podal obraz zamýšlené reformy
vládní a vysvětlil osnovu návrhu dra. Koernera. Na
konec dotkl se otázky rekonstrukce ministerského
kabinetu u prohlásil, že strana svobodomyslná bez
určitých záruk, týkajících se hlavně restituce p áv
jazyka českého v obvodu celého království, zřízení
české universily v Brně a jiných naléhavých poža-
davků českých, do nového kabinetu svého zástupce
nevyšle. Polom ujal se slova p. poslanec Feltl, jenž
promluvil o časových olázkách hospodářských, klada
důraz na sončinnosi měst a venkova a poukazuje
k tomu, že jen náležitým sesílením hospodářským
můžeme se naditi vílězství v boji s Němci. Riasči obou
pánů poslanců byly s napjatou pozorností až do
konce vyslechnuty a odměněny hojným potleskem.
Po zodpovědění některých dolazů skončena zdařila
schůze, jež byla dokumentem možné součinnosti
dvou největších politických stran če kých, děkovným
doslovem p. předsedy
J Laub
Metyš
Laub
Koerner
Feltl
Němec
Litomyšl
St . Feltl
Brno
Polom
Smelanov dom
organizace národní strana svoboda
28
article
Krvavá řež mezi vídeňskými
buršáky.
Krvavá řež mezi vídeňskými
buršáky.
Vídeňští nacionální buršáci po předvčerej-
ším renconiru se sionistickými sludenty neměli
dosti na jedné této rvačce, klerá nyní může být
jak pro p. Becka tak pro p. Bienertha
velmi zajímavým dementim jejich tvrzení o ne-
viňoučkých buršáckých bumlech a uspořádali
včera ještě rozsáhlejší řež, která končila 70 zra-
něnými.
Sděluje se nám o těchto bouřlivých buršá-
ckých kravalech ve Vídni: Na universitě došlo
dnes opětně k velikým srážkám mezi sionistický-
mi a německými nacionálními studenty. Sioni-
stičtí studenti obsadili již časně z rána rampu,
aby jim němečti nacionálové nemohli zabrániti
vstup do auly. Německo-nneionální studenti vzali
dopoledne rampu útokem a zatlačili sionisty.
Ve rvačce bylo také několik studentů zraněno.
Pak zakročila policie a roztrhla rváče. Část
rampy byla při útoku pobořena. Srážka obou
stran před universitou byla velmi prudká. Něme-
čti nacionálové prorazili silným policejním kor-
donem. Nad hlavami strážníků mávali studenti
holemi. Stráž, nemohoue použiti zbraní, ježto
byla úplně sevřena, obsadila příchody k rampě.
Ve rvačkách pokračovalo se na ulici.
Z Vidně, 10. listopadu. O dnešní řežbě
mezi německými nacionalisty a židovskými stu-
denty před universitní budovou sděluje „W.
Beck
Bienerth
Vídeň
Stráž
29
article
Allg. Ztg.“: „Němečli nacionálové slíbili, že
všeho se vyvarují, cu by způsobiti mohlo kon-
flikty vzhledem k faktu, že rektor zapov ěděk
členům spolku „Kadima“ nositi barevné odzna-
ky, kterážte zápověď byla dnes rozšířena na
všechny židovské spolky studentské. Jaké byly
sliby německých nacionálů, ukázalo se dnes. C
tropili dnes mladíci, které posílají rodičevé je-
jich na vysokoškolská studia často s největšími
obětmi, s největším strádáním, jejich průkazy
serovosti, slepého fanatismu a bestiální zrovna
rvavosti, naplnily každého člověka, kdo jen na
chvíli byl svědkem událostí těch, hlubokým hnu-
Z Vídně, 10. listopadu. Nežli všeněmečtí
buršáci opustili rampu budovy universitní, měl
předák jejich řeč, ve které pravil: „Podařilo se
nám dnes uhájiti německého rázu university a
doufám, že budete jako dnes na svých mistech,
bude-li třeba hájiti německých zájmů a cti nasi
alma mater.“ To znamená: že němečtí židé na
vídeňské universitě nejsou považování za Němee
a že se německý ráz universit německých háji
proti německo-židovským buršákům.
Z Vídně, 10. listopadu. Podle „W. Allg.
Ztgu.“ zraněno dnes před universitou celkem 70
osob, také několik strážníků.
Z Vídně, 10. listopadu. Dnes odobrala se
deputace italských studentů k rektorovi univer-
sity dvor. r. Exnerovi se stížností na řádění
německých nacionálů a žádala ho o ochranu
studentské menšiny. Prohlásila, že kdyby ochra-
sem.
Kadima
W Allg
Exner
Vídeň