1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu II. listopadu 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v administraci
sa ulsto, . . . . . . S K —k
na čtvrt leta . . . .
s droji donálkoe
na meěaí
na čtvrt lda . . . . 7 K 50h
na měsíc . . . . . . 2 K 30h
Peštoni
na měsle
ne čtvrt leta . . . . 9 K 6o
s drojí zásilkou
na pařtk
n ktt . . . K e
Praha
Peštoň
5
article
Ještě jeden pokus.
Ještě jeden pokus.
Pádem ministerstva Beckova ukončena
prvá kapitola vládního umění pomocí parla
mentu, vyšlého ze všeobecného práva hlaso-
vacího. Ministerstvo toto teprve v druhém
svém obnoveném vydání ustrojilo se jako
ministerstvo parlamentní. V této své vlast
nosti ovšem mělo nezbytně zapotřebí dělné
vělšiny v radě říšské a protože zde nebylo
takové jednotné, dosti silné, organické vět
šiny parlamentní, zjednalo si ji pomocí koalice
stran různých, odlišných politicky i národně
Zástupci koalovaných stran v ministerstvu
zabezpečovali sice vládě nutnou většinu pro
daně úkoly, ale nedovedli utvořiti vládu
s jednotným programem, takže ve mnoha
důležitých otázkách nejednou jednotliví čle-
nové ministerstva octli se v názorech svých
ve příkrém odporu, z něhož znenáhla se
vyvinulo v lůně vlády nesnesitelné ovzduší.
až konečně i neunavnému vyjednavateli, pro
středkovateli a řediteli jeho, baronu Beckovi,
došel politický dech.
Beck
6
article
Doba rozkladu a úpadku jeho vlády
trvala celý téměř rok; známky toho záhy
přenesly se i do zúčastněných stran, z nicl
do veřejnosti a zjevy choroby propuklé vni-
kaly i do takových důležitých státních orga-
nismů, jako jest soudnictví. Byli to právě
němečtí soudcové ve smíšeném území, kteří
po vzoru chebském a na návod německé
národní rady zahájili anarchism v soudni-
ctví. Nešetrnost ku právům jinonárodním v
tomto stěžejním oboru záhy nalezla násle
dovníků i v odvětvích jiných; rozpoutaná
neúcta ku právům jazykovým zachvátila záhy
i občanská práva a svobody vůbec a byly
to zejména národní menšiny české ve smí
šeném území, jež za posledního roku mini-
sterstva bar. Becka zažily období nevídaných
útrap a příkoří.
A tak na konci t hoto vládního obdob
stály a stojí proti sobě zejména Čechovéa
Němci v příkřejším rozporu, než na jeho
počátku, přes to, že bar Beck urovnání po
měrů národnostních vytkl si za třetí svů
hlavní úkol.
Beck
7
article
Tohoto velikého rozporu dovedli velm
obratně využiti křesťanští sociálové a vy
stoupením svým dorazili kabinet, z něhoz
vedle německého ministra-krajana po ob
strukci německé na sněmu českém ohlásili
odstoupení své i oba ministři čeští.
Než křesťanští sociálové velmi dobře
též postihli, že nemohou obsáhnouti sam
řízení věcí státních, a proto zároveň osvěd
čili, aby myšlenka koalice byla zachována.
a protože bez Čechů jest trvání jakékoliv
koalice nemyslitelné, uznali zároveň potřebu
upravení poměrů česko-německých.
V tomto stadiu teprve postihly německé
skupiny pokrokové, že svou protičeskou akcí
nahnaly vodu na mlýn svých protichůdců,
že pomáhali ubiti předsedu ministerstva,
který byl sice svým přesvědčením konserva
tivec, ale provozoval své umění státnické
v duchu pukrokovém.
V této stránce, počítaje v to i samu vo-
lební opravu, vládní soustavy bar. Beck
nenalezly i jiné živly zálibu, a tak jako lon
v otázkách universitních, a dále v delega
cích, tak i letos snažily se návrhy přízní
vými vojenství oslabiti jeho postavenía
podraziti je. Co se jim nepodařilo ani v zá-
ležitosti Wahrmundově, ani v delegacích,t
se jim povedlo obratem, učiněným ve sporu
česko-německém, a zůstaly vítězi.
Čecho
Beck
8
article
Tu teprve pokrokové skupiny německé
Tu teprve pokrokové skupiny německé
na rychlo se konečně shlukly ve velkou or-
ganisovanou stranu, aby takto zachránily, co
samy svévolně ve své protičeské zaslepenosti
nadrobily a provokovaly. I ony nyní hlásají
potřebu zachováni koalice, i ony si přeji
9
article
aby se »zmatky v Čechách rozmetaly«, pl
čemž však trvají na své staré chybě, doma
hajíce se záruk pouze pro své jednostranné
požadavky.
Ale zdá se, že i v řadách jejich ozývá
se něco jako předtucha, že takověto stran
nicky obmezené hledisko v nynějším oka-
mžiku nepovede ke zdařilému uklizení krise
že neumožní sv. p. Bienertho vi obtížný úkol
aby sestavil koaliční, parlamentní mini
sterstvo.
A tak ozývá se dnes ve »Fremdenbl.
výstražný hlas, jenž zdá se býti hlasem
dlouholetého předáka liberálního bar. Chlu
meckého. Rozepisuje se o nynější situae
pln zlých předtuch a volá po lidech dobré
vůle ve všech táborech, aby zachránili, co
se ještě dá zachrániti. Či jest snad nějaká
strana, volá, jež by opravdu za to měla, že
jest dosti silná, aby ovládala Rakousko
pouze dle svých zásad? Kdyby tomu tak
bylo, byl by to nesmírný sebeklam a sebe-
přeceňování. Kde národní menšiny mají to
neštěstí, že stojí proti jinonárodní většině —
běduje dále — jsou tyranysovány (a kdo za
hájil takovýto krutý zápas proti menšinám.
to pisatel neví? Red.), bity a všelikými způ
soby hmotně poškozovány. Tytéž události
jsou jednou »bezměrně drzou provokací«,a
po druhé nevinným vykonáváním občan-
ských práv. (Proč pisatel se vyhýbá ozna-
čiti přesně ty, kdož dosud nikdy neměli slov
napomenutí proti provokaterům? Red.)
Půjde li to tak dále, pokračuje, ocitneme
se v předvečer občanské války, jíž lze jen
tak předejíti, když se zastaví svobod
všechněch! Nemá li dospěti k těmto kon
cům, mají se všickni ldé dobré vůle spojiti,
aby vynutili zachování míru. Od parlamentní
tribuny pisatel nápravy neočekává, ježto zní
místo důvodů zaznívaji nadávky, zvedají se
hrozivě pěsti, lítají kalamáře . ..
Čechy
Rakousko
10
article
Kde byl tento mravokárce, když vr
1897 podobnými důvody Němci zvrátili par
lamentní pořádek a s ním i ústavní zásady?
My ve výkřicích těchto vedle zřejmých
výhrůžek, že ve Vídni se spíše odhodlají
k zastavení občanských svobod, než by při-
hlíželi k dalšímu rozkladu, postihujeme
i silnou dávku obav, aby z nynější krilické
situace, v níž se všecko oetlo v pohybu, ne-
vyvinulo se takové rozuzlení, při němž by
pokrokové strany německé dobře nepocho-
dily. Kdyby tomu tak bylo, nebyla by to
sice známka upřímného pokání, ale přece
jen přiznání možné, obávané škodyl
Ale kdo, probůh, jiný než Němci sam
tak dlouho se navzájem poháněli a pobízeli
proti občanským právům a svobodám ostat-
ních národů, až nyní jeden z nich s hrůzou
vidí příchod věcí, kteréž bývají posledním
prostředkem — vystřízlivění !?
Jinak má pisatel ovšem nejlepší úmysl.
usnadniti poslání p. bar. Bienertha, aby se-
stavil ještě jedno koaliční ministerstvo, kteréž
by pokračovalo tam, kde bar. Beck přestal.
Koalice, s novým mužem v čele ministerstva
nesjedná však žádoucího upokojení, jestli že
s ním nevstoupí i duch spravedlnosti a sluš-
nosti do řad jejich a jestli zejména němečtí
účastníci její nepovznesou se k loyální úctě
ku právům druhých národností.
Koalice s posavadními svými zlozvyky
a nemravy vytrhne snad ještě jedenkráte
státní nezbytnosti, zachrání snad ještě na
krátkou chvíli soustavu neupřímnosti, ale to
vše nestačí na zastavení množícího se roz-
vratu, jenž pramení z nadpráví jedněch a
nedostatku právní ochrany všech ostatních.
Dovede pan bar. Bienerth provésti očistu
v tomto směru?
Němec
Bienerth
Beck
bar
Vídeň
občanský svoboda
11
article
Před rozhodnutím kabinetní krise
Před rozhodnutím kabinetní krise
(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«)
on
Dnes večer vydány byly o stavu vyjedná-
vání bar. Bienertha se zástupci jednotlivých.
stran o složení nového koaličně-parlamentního
kabinotu a zajištění dělnosti říšské rady dvě in-
formace naprosto protichůdné.
Jedna jest taková: „Byrokratický
kabinet s bar. Bienerthem v čelea
záležející po většině z nejstarších sekčních chel
jednotlivých resortů, také však ze správců jedno-
tlivých ministerstev-krajanských, jest poho-
tově a hotový. Stojí připraven za kulisami,
protože byli již odborní chefové, o které jde,
vyrozumění a vkročí na jeviště, ukáže-li se toho
potřeba, již pozejtří. Veškeré jednání, které
koná bar. Bienerth s důvěrníky jednotlivých
stran, národů a zemí a které dnes rozšířil také
na některé byrokraty, jest zdánlivé. Jest to špa-
nělská stěna, před kterou pracuje se pro systém
a kabinet parlamentní, za kterou však jest chy-
stán kabinet úřadnický; ba podobá se, že něke
likadenní transakce bar. Bienertha s poslancia
předsedy různých stran děje se toliko k účelu
negativnímu, by podán byl „důkaz“, že kabin t
a systém parlamentní stal se nemožným. Proto
dlužno počítati s kabinetem úřadnickým.o
Bienerth
12
article
Druhá zní: „Bar. Bienerth spoléhá, že
dojde ké kabinetu parlamentnímu v poslední
chvíli, stejně jako bar. Boekovi podařilo se
zjednati kabinet poloparlamentní teprve třeli
den jednání se zástupci jednotlivých stran. Bar
Bienorth spoléhá, že strany sněmovní rozpo-
menou se ve chvili té a v krajnosti, ve kter
se ocitnou, vidouce možnost kabinetu úřadn-
ckého a že neveznou na se odium, že jejich
vincu nastolon systém a kabinet byrokratický
že jejich vinou vídeňský parlament učiněn byí
nedělným, že nastane doba netoliko bezparla-
montní, nýbrž také bezdiétní, že dojde konečně
k rozpuštění říšské rady a k novým volbám.
ktoré nemohou býti interessem všech stran a že
přispějí vzájemnou povolnestí ke kompromisu
na kterém bude lze nový kabinet koaliční vybu-
dovati.
Bienerth
Boek
bar Bienorth
13
article
Podotýkáme, že tato sankvinická in
formace pochází z okolí bar. Bie
nertha saměhol
Bar. Bienorth založil naděje své na slabost
stran a na strachu. Pozoruhodno jest, že lhůt
ku průpravám jeho prodloužena byla dnes o celý
den a že večer bylo vyhlašováno, že jasno na
stane teprve ve čtvrték.
Bar. Bienerthem vyslechnuti byli dnes v mi
nisterstvu vnitra: první místopřodseda poslane
cké sněmovny dr. Žáček, prof. dr. Steln
wender, dr. Conci, dvorní rada prof. dr
Čelakovský, dr. Susteršič, poslane
Udržal, prof. Roma něuk, ministr železnie
dr. Derschatta a polský ministr -krajan
Abrahamowiez. Nejzajímavějšími oso
bami, se kterými bar. Bienerth dnes rokoval
byly: mástodržitel v království haličském Mi
chael Bobrzyňski a zem. maršálek v krá
lovství polském hr. Stanislav Ba deni.
Bienerth
Žáček
profesor
doktor
Steln wender
Conec
Čelakovský
Susteršič
Udržal
Rom
Derschatt
Stanislav
14
article
Převrat na Balkáně
Převrat na Balkáně
Naše zprávy.
Sp. Z Bělehradu, 10. listopadu. (Pův.
tg. »N. L.«) Dle spolehlivých zpráv
z Cařihradu uzavřen tam vojen-
ský spolek Srbska s Tureckem.
Pokládá se to za bezpochybné.
Brygadir Janko Vukotič proto
také odjel z Černé Hory do Caři-
hradu.
Telegramy z Rumuuska ozna-
mují obrovské hnutí proti Ra-
kousko-Uhersku. Větší tamní mě-
sta konala včera veliké meeti gy
v tomto směru. V Kraljevu mu-
silo zakročiti vojsko proti lidu,
Janko Vukotič
Balkán
Bělehrad
Cařihrad
Srbsko
Turecko
Černá Hora
Rumuusko
kouskoUhersko
carhrad
15
article
když chtěl útočiti na rakousko-
uherský konsulát.
Ruský car odpověděl králi
Petrovi, že mu návštěva násled-
níka Dordě lyla velmi milá a že
bude Srbsku upřímným přítelem.
Tak zní také carova odpověd
srbskému následníkovi. Rumun-
ský král velmi laskavým telegra-
mem odpověděl následníkovi, že
na jeho cestu přes Rumunsko ne-
zapomene.
Trojnásobná intervence na rakou
skou žádost?
Z Pař že, 10. listopadu. »Petit Parisien«
sděluje: Rakousko-Uhersko požá-
dalo, aby zabránilo konfl ktu, hrozlefmu ze
srbského zbrojení, Francii, Anglii a
Rusko, aby v Bělehradě zakro-
čily a doporučily srbské vládě klidnějši
jednání a smíření kontingentu. K tomuto
trojnásobnému zakročení též
skutečně dojde.
Petro
Rumun
Petit Parisien
Rumunsko
RakouskoUhersko
Francie
Anglie
Rusko
Bělehrad
16
article
Z Vídně, 10. listopadu.
Vídeň
17
article
Poplašné zprávy z Bosny a HIerce
goviny.
Z Vídně, 10. listopadu. (K. k.) V posle
ních dnech šířilo několik listů, zvláště zahra-
ničních, znepokojivé zprávy z Bosnya
Herevgoviny. Sdělovalo se na př., že na
srbských a černohorských hranicích
podnikly čety vpády, že kasárny
Konici byly vyhozeny do povětří, že
rakousko-uherští vojácl, ba dokonee
důstojníci, sběhli od svých pluků, že
jeden péšák byl srbským vojínem
usmrcen atd. Na příslušných místech vojen-
ských není naprosto ničeho zná m
o těchto zprávách.
Prof. Lamasch o annexi.
Z Londýna, 9. listopadu. (K. k.) »Timese
uveřejňují delší přípis člena panské sněmovny
prof. dra. Lamasche, v němž odmitá výtku, že
Rakousko-Uhersko ruší světový mír. Profeson
Lamasch dále vykládá, že annexe Bosnya
Hercegoviny, jak už několikrále bylo vylíčeno,
nepřivodila žádnou změnu skutečných poměro
a že nároky Srbska na Bosnu jsou úplně ne
odůvodněný-
V Cařlhradě a v Soliji.
Lamasch
profesor
doktor
Bosna
Vídeň
Konice
Londýn
RakouskoUhersko
Hercegovina
Srbsko
Bosnya Herevgovina
panská sněmovna
18
article
Pan I japčev v Cařihradě ve všem naráží na pře
kážky. Snažil se zamezili boykot proti bulharským
bovarům a selkal se s neúspěchem. V olázce východ-
nich tral zapřel své soudruhy v ministerské radě.
zvláště p. Salabaševa. Poslední nedávno ještě žádal
p. Fanlu, zástupce východních drah v Sofiji, aby ú
řadníci společnosti vyprázdnili byty v nádražích, kte-
rá jsou majcíkem bulharské državy, doloživ, že bul-
harská vláda chce vyjednávati (en se společností
nikdy s Tureckem) o spravedlivé odškodnění společ
nosti a tu, jako hrom z čista jasna, do Sofije přišla
zpráva, že p. Ljapčev v Cařihradě odmít-
nul každě vyjednávání se společností
protože i v příčině východních drah
se chce dohodnouti s Portou. A přišly
i jiné nepříznivé zprávy: Turecko houževnalě stol
na svém požadavku o upravení vakufů v krajích Bul-
ho rska a vede současně vyjednávání i s Řeky is
Srby, t. i. projevuje záměry na přitížení makedon-
ským Bulharům,
Salabašev
Fanl
Řek
Srba
Bulhar
Cařihrad
Sofija
Turecko
východní dráha
19
article
Je přirozeno, že všechny tyto zvěsti pobuřuj
mysli bulharského lidu. Ukazuje se však, že ten ne
podléhá vášním momentu a že je politicky zralý
vzdor chybám, jichž se vláda dopustila, žádný bul
harský člověk, mimo několik zrůdných lidí, nevy-
chrluje zlobu na vládu a každý uznává za svou vla-
steneckou povinnost, podporovati ji (vi, že Turenk
se snaží vládu povalit) a děj vs co děj, treba se zbra-
n v ruce, jí dáti posilu, aby mohla spasit otčinu i n-
rod. V tom smyslu v debal“ o trůnní reči mluvil i li-
berál (oposičník) P. Pešov. Ukázal na to, že vláda
počátkem leta projevila odhodlání, zamezit make-
donským rejdům v Bolharsku a že na štěstí vypukla
turecká rovoluce. Oddechli si Bulhaři i Turci a o
těch chvil žili spolu jako bratří. V tom nějaký zakletý
nepritel Turecka i Bulharska našeptal Portě, aby
způsobila konflikt s Gešovem. Hned tehda vláda
měla prohlásit nezávislost Bulharska, ale nemě la
zabrat východn. dráhu. Tím na Bul-
harsko poštvala velmoci, kleré dosud mu
byly nakloněny. Předstírala vláda, že dráhy mají
sloužit národní obraně, ale zatím v pravý čassi
neposloužila ani s tou dráhou a ani se svojí chrabrou
P Pešov
Bulhar
Turec
Turecko
Bulharsko
20
article
V drobném proucjtt
ranní číslo o sobě . . . za g
odpaledni
. n l
Ve flialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10 h
vůpolodní . . . . . . . . 4a
Iuserá(
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty plijímá sdmisl-
strace v Míarianské ulici č. 3.
Tam nacházají se též rečskee
tlskárna n expečíce „Národnich Listě“
Rukopisy se nevracejí-
armádou. Bulharská nezávislost je národu svalou;
na tu nikdo sáhnout nosmí. Bulharsko svým kultur-
ním pokrokem za 30 let dokázalo, že jí zasluhuje.
Bude-li třeba, celý národ vstane a se zbraní v ruce
bude podporovat vládu. O nezávislost Bulbarska
Pešev se nestrachuje, ale hrozí se smulného osudu
bratří za Rylou
I Todorov (národňák) prohlásil v debatě, že ka-
ždý Bulhar se raduje z nezávislosti své otčiny a při-
znává, že o její rozkvět koruna má nesporné zá-
sluhy, odkazuje však přiznání změny knížecího titulu
na „velké národní sobrání“ tak, jak toho vyžaduje
základní bulharský zákon.
I mimo „národní sobrání“ všude v Soliji a v
celém Bulharsku se jeví rozborlení. Oduševnění, kte-
ré dnes projevuje bulharský lid, by bylo velkou mrav-
ní oporou bulharského vojska. Dnešní rozhořčení,
spojené se sebevědomím, se podobá onomu v roce
1885, kdy bulharský ovčák, vyměniv kaval (pěšťalu)
za pušku, dovedl uhájit ohroženou otčinu
A v celém tom chnosu, ve všech těch projevech
zvířených myslí na Balkáně se ozývá rozumný hlas
— Mladoturka Ahmeda Rízy. Ten louží na kon-
federaci všech balkánských držav po
heslem: Balkán — balkánským náro-
důml
(Další zprávy vlz na straně 4.).
Todorov
Bulhar
Ríza
Míarianský ulice
Bulharsko
Balkán
21
article
Německá říšská rada o projevech
císaře Viléma.
Německá říšská rada o projevech
císaře Viléma.
Řeč kancléře Bülowa.
Z Berlína, 10. listopadu.
S napjetím očekávaná debata německé
říšské rady o suverenních projevech císaře Vi-
léma, uvedených v »Daily Telegraph u«,
byla zahájena za ohromného návalu obecenstva.
Veškeré tribuny byly přeplněny a poněvadž
jedna řada míst na tribuně může býli vydá-
vána teprve v den sezení, čekali před budovou
parlamentu posluhové již od 4 hodin ranních
Kaneléř kníže Bülow byl při jízdě do
parlamentu pozdravován hlučně obecenstvem,
četně shromážděným. Vstoupil s velmi vážnou
tváři do zasedací síně. Jakmile byla schůze na
to zahájena, odvětil kníže Bülow na dolaz
presidenta, že je přípraven ihned zodpověděu
všecky interpelace.
Po řadě vystřídali se řečníci všech stran
kníže Bülow jim odpoví, až všichni podají
své interpelace.
Vilém
Bülow
Berlín
Daily Telegraph
22
article
První promluvil posl. Basserma nn
jménem národních liberálů. Byl mírný a opatrný
v tónu své řeči, ale zcela rozhodně pronesl
své mínění o zasahování císařove
do zahraniční politiky Pravil: »Mno-
hým bylo jako po prohrané bityě,
když četli clsařův interview.« Pro-
bíral pak jednotlivé částí interýiowu a ozval se
za hlučné pochvaly říšskě rady proti tvrzení
císařovu, že střední a nížší vrstvy německé jsou
protianglického smýšlení. Prohlásil dále, že par-
lament nikdy nemyslil na vyslání loďstva do
boje v Tichém oceanu. Lodstvo je určeno
k ochrané domácích břehů. Podobné císařovy
vývody nemohou působiti příznivě na dalš
lodní plány v parlamentě. Musi se podati mocný
protest proti zasahování císařové do
oflelální politiky (Hlučná pochvala.) samo-
statnými elsařovými skutky, jež vyzývají ke kri-
tice, a jež poškozují monarchistické cítěnía
monarchistický princip. Veřejnost musí žádali,
aby zahraniční politika zůstala
výlučně v rukou kanclěřových.
Řučník táže se kaneléře, zdali válečný plán
proti Burům a prozrazení tajemství připravované
intervence velmocí byly též známy tehdejšímu
kancléřovi? »Doufám,» pravil dále řečník, »že
kancléř může nám sděliti císařovo prohlášení,
jež bude zárukou přoti dalšímu
svévolnému zasahování o sobnn
moci.« Řečník uvádi s velikou mírností
chyby, jichž se dopustil říšský kaneléř s clsa-
řovým rukopisem a mluví velmi sympaticky pro
knížele Bülowa, jejž nemůže parlament po-
strádat při dalších těžkých úkolech. Parlament
musí miti větší působnost na zahraniční po-
litiku.
Bülow
Basserma NN
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
„Dovico“ z Hané.
Ve prospěch „Matice Opavské“ vydal vý
borný znalee lidu slezského a hanáckého Jat
Vyhlidal úhlednou knižku „Malůvky z Hané““
O roferát postará se literární historik. Nám jde
o upozornění na roztomilou snůšku příspěvků ku
poznání života a lidu hanáckého, psaných o
svědka vycvičeného, s nenuceným přídechem
laškovného humoru. Jde zároveň o doplnění jeho
zajimavých zpráv.
A proč nadpis „Dovico“? Když chodil spi
sovatel ještě do latinských škol, tu kdysi hoch
spolužák Moravan, užil slova „dovico“. Profeso
z království, Čech, přerušil jeho odpovědi a pta
se, co je to „dovico“? Žák neodpověděl, pro
tože je nesnadno hned říci, co „dovico“ zna-
mená. Řekne se: „Ten sobě mesli, že doviee
neví,“ to jest, že ví mnoho, že zná něco neoby-
čejného, vzácného. „Dovico z Haně“ značí tedy
rozličné, všelijaké, zajímavé zprávy z Haně.
Z tajné dílny hanácké kosmetiky.
Kdybys měl kůži tvrdou a nehladkou, vař ječmen
ve vodě a proceď a tou vodou teplou se potíre
a dělej to často. Kdybys měl na tváři vřed nebo
strup, myj se tou vodou, ve kteréž řepné semeno
se vařilo, bude kůže brzo hladká a čistá. Kdo
má blodou tvář, každý den jídej rozmarý nový
kět a mladistvé listí rozmarýnové s chlebem
troškou soli, zčervenáš. Umývej se koňským
mlékem, pozbudeš pihy. Jahodová voda fleky
na tváři zahání. Ředkev s medem silučená a při-
ložená hubí pihy a fleky. Když vstaneš, naplij
tomu, kdo má lišej, na lišej, toč ukazováčkem
kolem něho a říkoj: Dolu, leši, chetat meši, žed
v pátek maso jijó, ať tě, mrcho, taky snijo
Dovico
Opavský
Moravan
Čo
Haná
Dolo
24
article
Mořská cibule upečená a přiložená vysušuje
bradavice. Odvar z kořene pivoňkového a fíků
když se jím potírá obličej, zbavuje vrásek. Kd
si večer mastí tvář kapouním sádlem a bílken
vaječným, ráno se pak umývá mlékem, nem
vrásek. Chrpový modrý květ je znamenité dlobrý
proti horkým a červeným očím, když se šťáva do
očí pouští, nebo suchým práškem z květuse
zasypou. Chceš-li vlasů, ehloupků pozbyti, vezmí
malé myšky, spal je na prach, z popelu a octa
udělej louh — tím maž hlavu. Atd.
Hrstka pověr a věšteb milostných
Léska váže se v kostele štolou, ale děvčata před
svatkou vážou ji z dlouhé trávy. Natrhá se šest
stejně dlouhých travin, vloží se na pozdýl de
hrsti a některá z děvčat svazuje dvě a dvě; pak
se trávy obrátí a zase se spojují po dvou. Po-
daří-li se z travin uvíti jediný věnec, pakt
láska, již se vázalo, bude věrná; jsou-li dva
věnce, bude láska slabší; jsou-li dokonce tř
věnce, bude málo stálá. — Děvčata udělajísi
ze suché trávy okénko, jež vyplní slinami, a
pak do toho zreadélka vstřikují šťávu mlíčovou
(rostlina cuphorbia cyparissias). Čím více v zrea-
délku hoři barev, tím větší láska u toho, na nějž
právě mysli. — Svití-li slunce mladým pradle-
nám při praní prádla nebo trávy, radují se, že
se chlapci budou na ně smáti; prší-li, budou se
mračiti. — Dávají si do střevice nobo boty čtyř
listovou jetelinku, aby se měli rádi; která má
takovou jetelinku podhozenou od mládenee
v botku, nemá stání, ustavičně touží po něm. —
Když trhá dívka kalichové lístky květu kopreti-
nového, dí: Vdám se letos, nebo ne? Posledn
lístek utržený poví jí budouenost. — Divka vy
trhne v den sv. Jana Křtitele dvě stébla „nádov
níku“ (tučného mužíka), nazve je „on“ a „ona“
Hrstka
Léska
Křtitel
25
article
a vstrčí je za trám. Porostou-li a pokvetou, do
stanou se za sebe. — Když jedna děva po druho
skrojí chléb na témž místě, tož jí „skrojí“ lásku.
odvede ženicha; totéž se stane, když stoupno
druhé na patu. —. Dopije-li mládenec „pod-
nosky“, dostane vdovu a dopije-li děvče, do
stans vdovce. — Ji-li děvče nebo hoch vaře-
čkou, hrozí jim, že od nich, až se vdají nel
ožení, uteče muž neb žena. — Polévá-li se
děvče při prádle, dostane ožralého muže.
Vyslechneme ještě jednání v hanácké obee-
ní hromadě proti pijanství, schůzi hana
ckých abstinentů s podařeným koncem
Projednává se důležitá záležitost obecní, stra
nivá pití. Pudn.str (purkmistr) zahájil jednání
„A tož teda, mili sósedi, přenesle ke mně zprá-
vo, že pré se z ubce moc propáji peněz, že pr
be to nemělo bévat, nekery žene si stěžovale, že
chlapi očijó se tam pit, vdove zas si hořele, že
pré na piti mosijó platit a nic z teho neožejo,
a ješče jinši kráme slešele moje oše. Tož, co
dělat? Dež sme pohromadě, rozhodnite.“
Spořil: „Slavné óřade a poctivá ubec! Já
meslim, že be to obecní pití muhilo vzit za svy.
Debe se penize, co se propijó, obětovale na zalo-
ženi obecní knihovne, lebo na vézdobo dědine.
kostela lebo škole a jinši potřebny věce v ubce
belo be to pro nás ožetečnéši. A taky be se
nám žádné nemuhl smát, jak se nám veščořojo.
že všecko promažem, na dědině a za dědin
máme propasti, že v nich dobetek tone,
že — —
Napařil: „Ale nech teho hlopyho amalanco.
jež kdo clice čist, ať si kópi knižke sám, ubec
přece nebode na takovy darebnice vehazovat
penize, a pak nehaň svy hnizdo. Že só na dědině
kalože, co je kemo po tem? Mužem za to, že
prši a zem že měků? Mosliš, že jinde to mej
26
article
lepši? Já so pro piti, aspoň člověk pře tech
zléch časech a vesokéch danich aspoň jednó za
onoho času muže se pořádně občerstvit a ožet.
Smíři!: „Páni óřadi a počestná ubco! Sle-
šele sme včel dva nádvrhe, jedném se zavrhoje
obecni pijatyka, drohé chce ho podržet. Já, abe
se všeckém vehodilo, navrhojo, abe pře každe
hromadě každé sósed muhl na obecni otrate
vepit dva máse piva, a te vdove, abe z teho tak
něco měle, mužó si to pivo kdekolvěk z hospodo
vzit. Dehe se nic nedávalo, žádné be do hromad
nešil, a tak aspoň za to ztráto časo muhl be
vepit člere holbe piva.
Rozpředla se porada živá, hlasovali prot
a pro, nemohli se dohodnouti. Vložili konečn
rozhodnutí na stréčka Rozsódila. Ten zakonči
rozepři: „Ve si meslite, že so malé chlape-
abech se nechal svist od někoho. Hlasojo, a
zostane všecko pře starym. Dež naše předk
trocha teho piva nesehnala z grontu a chalop
e nám to neoškodi. So pro obecní piti.“
„Nazdár, nazdár, ať žije obecní pijatyka“
křičí přivrženci Nepařilovi a tlačí se k Rozsou
dilovi poděkovat za vítězství. Kohoutek pracuje
tři desátkové džbány plní se pivem, z nich
pak noví sousedé nalévají do několika plecháče
na stole postavených. Nepoznal bys, že někd
z nich promlouval proti pití, všem chutná pive-
čko, až milo patřiti.
Kdo se nechce opiti. Vezmi jemného pámelu
a růžového medu, každého za dva groše, pak
za dva groše cukrkandru, to smíchej spolu
vypij, jistě se neopiješ. Sněz na lačný život koz
plíce, ochráníš se od opití. Abye se nepodnapil,
jez z rána hořké mandle, neb napij se dřevě-
ného oleje. Byl-li jsi však opilý, vypij z rána
teplé víno, nebo jez zadělávaný zázvor. Máš-li
Rozsódil
Kohoutek
Smíř
sle
27
article
opičku, pij ocet neb čerstvou vodu, nebudetě
boleti hlava.
Prostředek, jak utišiti zuřivou zlost. Když
se rozhněváš, užij hned rebarborového prášku
neb polykej kousky rebarbory. Kdo ke zlosti
náchylný jest, má vždy rebarboru při sobě nosili.
Nebo užívej několikrát připravených račích ok.
Slabá paměť. Potři hlavu levandulovou vo-
dičkou aneb karmelitánským lihom. Aneb přilož
bílý kmín za tepla na hlavu. Anebo žvýkej často
koryandr. Aneb potři spánek jednou za měsie
korotví žluči. Aneb potři paty hořčicí.
Stav výměnkářský prý patří k těm
ncjvznešenějším, protože první výminkář byl
sám Pánbůh, když vymínil si v ráji „strom po-
znání“, na němž se měla osvědčiti poslušnost
prvních lidi, a „strom života“, jehož plody měly
chrániti člověka před smrtí. Práva a povinnost
výměnkářů jsou: 1. Každé véměnkář má jit zá-
roveň se slipkama spat. 2. Dež véměnkáře ho-
spodář vhodi do lože, má právo z té lože vylizt,
kde chce. 3. Véměnkaři só povinni patit osobni
dáň, to je: Dež k nim přendó děti na bratvo a
dajó hrobó pac, majé dostat renské (zlatý) lobo
korono. Take jejich svatosvatá povinnost je
chestat děťom svatyho Mikoláše; dež přendó na
koledo lebo pro zavdánek, pěkně jim veplati;
lebo dež přendó se stromkem a na mrskut, at
je plné košéček cokrovyho nachestané.Alebo je-le
ten pád v domě, že někeré sen štodyruje, tož
só zavázáni pře každéch svátkách štodentovi
nějakém tém renském pomuct na šlodije, něvie
ale dež odjiždi z vagaci. 4. Konečně jejich p-
vinnosť, která jim přecházi snaď nělevnější: po-
modlet se denně za celé dum ružencc, alebo
aspoň letanyjo lebo neco takovyho z knižek
Kde je kostel v mistě, majó jit každé deň na
nišo svato.
Č. Zíbrt.
Mikoláš
Č . Zíbrt