ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 04d44ed0-7631-11dc-b9c7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 41, org 8, person 54, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve středu II. listopadu 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 3í.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v administraci sa ulsto, . . . . . . S K —k na čtvrt leta . . . . s droji donálkoe na meěaí na čtvrt lda . . . . 7 K 50h na měsíc . . . . . . 2 K 30h Peštoni na měsle ne čtvrt leta . . . . 9 K 6o s drojí zásilkou na pařtk n ktt . . . K e
Praha Peštoň
5 article Ještě jeden pokus.
Ještě jeden pokus. Pádem ministerstva Beckova ukončena prvá kapitola vládního umění pomocí parla mentu, vyšlého ze všeobecného práva hlaso- vacího. Ministerstvo toto teprve v druhém svém obnoveném vydání ustrojilo se jako ministerstvo parlamentní. V této své vlast nosti ovšem mělo nezbytně zapotřebí dělné vělšiny v radě říšské a protože zde nebylo takové jednotné, dosti silné, organické vět šiny parlamentní, zjednalo si ji pomocí koalice stran různých, odlišných politicky i národně Zástupci koalovaných stran v ministerstvu zabezpečovali sice vládě nutnou většinu pro daně úkoly, ale nedovedli utvořiti vládu s jednotným programem, takže ve mnoha důležitých otázkách nejednou jednotliví čle- nové ministerstva octli se v názorech svých ve příkrém odporu, z něhož znenáhla se vyvinulo v lůně vlády nesnesitelné ovzduší. až konečně i neunavnému vyjednavateli, pro středkovateli a řediteli jeho, baronu Beckovi, došel politický dech.
Beck
6 article
Doba rozkladu a úpadku jeho vlády trvala celý téměř rok; známky toho záhy přenesly se i do zúčastněných stran, z nicl do veřejnosti a zjevy choroby propuklé vni- kaly i do takových důležitých státních orga- nismů, jako jest soudnictví. Byli to právě němečtí soudcové ve smíšeném území, kteří po vzoru chebském a na návod německé národní rady zahájili anarchism v soudni- ctví. Nešetrnost ku právům jinonárodním v tomto stěžejním oboru záhy nalezla násle dovníků i v odvětvích jiných; rozpoutaná neúcta ku právům jazykovým zachvátila záhy i občanská práva a svobody vůbec a byly to zejména národní menšiny české ve smí šeném území, jež za posledního roku mini- sterstva bar. Becka zažily období nevídaných útrap a příkoří. A tak na konci t hoto vládního obdob stály a stojí proti sobě zejména Čechovéa Němci v příkřejším rozporu, než na jeho počátku, přes to, že bar Beck urovnání po měrů národnostních vytkl si za třetí svů hlavní úkol.
Beck
7 article
Tohoto velikého rozporu dovedli velm obratně využiti křesťanští sociálové a vy stoupením svým dorazili kabinet, z něhoz vedle německého ministra-krajana po ob strukci německé na sněmu českém ohlásili odstoupení své i oba ministři čeští. Než křesťanští sociálové velmi dobře též postihli, že nemohou obsáhnouti sam řízení věcí státních, a proto zároveň osvěd čili, aby myšlenka koalice byla zachována. a protože bez Čechů jest trvání jakékoliv koalice nemyslitelné, uznali zároveň potřebu upravení poměrů česko-německých. V tomto stadiu teprve postihly německé skupiny pokrokové, že svou protičeskou akcí nahnaly vodu na mlýn svých protichůdců, že pomáhali ubiti předsedu ministerstva, který byl sice svým přesvědčením konserva tivec, ale provozoval své umění státnické v duchu pukrokovém. V této stránce, počítaje v to i samu vo- lební opravu, vládní soustavy bar. Beck nenalezly i jiné živly zálibu, a tak jako lon v otázkách universitních, a dále v delega cích, tak i letos snažily se návrhy přízní vými vojenství oslabiti jeho postavenía podraziti je. Co se jim nepodařilo ani v zá- ležitosti Wahrmundově, ani v delegacích,t se jim povedlo obratem, učiněným ve sporu česko-německém, a zůstaly vítězi.
Čecho Beck
8 article Tu teprve pokrokové skupiny německé
Tu teprve pokrokové skupiny německé na rychlo se konečně shlukly ve velkou or- ganisovanou stranu, aby takto zachránily, co samy svévolně ve své protičeské zaslepenosti nadrobily a provokovaly. I ony nyní hlásají potřebu zachováni koalice, i ony si přeji
9 article
aby se »zmatky v Čechách rozmetaly«, pl čemž však trvají na své staré chybě, doma hajíce se záruk pouze pro své jednostranné požadavky. Ale zdá se, že i v řadách jejich ozývá se něco jako předtucha, že takověto stran nicky obmezené hledisko v nynějším oka- mžiku nepovede ke zdařilému uklizení krise že neumožní sv. p. Bienertho vi obtížný úkol aby sestavil koaliční, parlamentní mini sterstvo. A tak ozývá se dnes ve »Fremdenbl. výstražný hlas, jenž zdá se býti hlasem dlouholetého předáka liberálního bar. Chlu meckého. Rozepisuje se o nynější situae pln zlých předtuch a volá po lidech dobré vůle ve všech táborech, aby zachránili, co se ještě dá zachrániti. Či jest snad nějaká strana, volá, jež by opravdu za to měla, že jest dosti silná, aby ovládala Rakousko pouze dle svých zásad? Kdyby tomu tak bylo, byl by to nesmírný sebeklam a sebe- přeceňování. Kde národní menšiny mají to neštěstí, že stojí proti jinonárodní většině — běduje dále — jsou tyranysovány (a kdo za hájil takovýto krutý zápas proti menšinám. to pisatel neví? Red.), bity a všelikými způ soby hmotně poškozovány. Tytéž události jsou jednou »bezměrně drzou provokací«,a po druhé nevinným vykonáváním občan- ských práv. (Proč pisatel se vyhýbá ozna- čiti přesně ty, kdož dosud nikdy neměli slov napomenutí proti provokaterům? Red.) Půjde li to tak dále, pokračuje, ocitneme se v předvečer občanské války, jíž lze jen tak předejíti, když se zastaví svobod všechněch! Nemá li dospěti k těmto kon cům, mají se všickni ldé dobré vůle spojiti, aby vynutili zachování míru. Od parlamentní tribuny pisatel nápravy neočekává, ježto zní místo důvodů zaznívaji nadávky, zvedají se hrozivě pěsti, lítají kalamáře . ..
Čechy Rakousko
10 article
Kde byl tento mravokárce, když vr 1897 podobnými důvody Němci zvrátili par lamentní pořádek a s ním i ústavní zásady? My ve výkřicích těchto vedle zřejmých výhrůžek, že ve Vídni se spíše odhodlají k zastavení občanských svobod, než by při- hlíželi k dalšímu rozkladu, postihujeme i silnou dávku obav, aby z nynější krilické situace, v níž se všecko oetlo v pohybu, ne- vyvinulo se takové rozuzlení, při němž by pokrokové strany německé dobře nepocho- dily. Kdyby tomu tak bylo, nebyla by to sice známka upřímného pokání, ale přece jen přiznání možné, obávané škodyl Ale kdo, probůh, jiný než Němci sam tak dlouho se navzájem poháněli a pobízeli proti občanským právům a svobodám ostat- ních národů, až nyní jeden z nich s hrůzou vidí příchod věcí, kteréž bývají posledním prostředkem — vystřízlivění !? Jinak má pisatel ovšem nejlepší úmysl. usnadniti poslání p. bar. Bienertha, aby se- stavil ještě jedno koaliční ministerstvo, kteréž by pokračovalo tam, kde bar. Beck přestal. Koalice, s novým mužem v čele ministerstva nesjedná však žádoucího upokojení, jestli že s ním nevstoupí i duch spravedlnosti a sluš- nosti do řad jejich a jestli zejména němečtí účastníci její nepovznesou se k loyální úctě ku právům druhých národností. Koalice s posavadními svými zlozvyky a nemravy vytrhne snad ještě jedenkráte státní nezbytnosti, zachrání snad ještě na krátkou chvíli soustavu neupřímnosti, ale to vše nestačí na zastavení množícího se roz- vratu, jenž pramení z nadpráví jedněch a nedostatku právní ochrany všech ostatních. Dovede pan bar. Bienerth provésti očistu v tomto směru?
Němec Bienerth Beck bar Vídeň občanský svoboda
11 article Před rozhodnutím kabinetní krise
Před rozhodnutím kabinetní krise (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«) on Dnes večer vydány byly o stavu vyjedná- vání bar. Bienertha se zástupci jednotlivých. stran o složení nového koaličně-parlamentního kabinotu a zajištění dělnosti říšské rady dvě in- formace naprosto protichůdné. Jedna jest taková: „Byrokratický kabinet s bar. Bienerthem v čelea záležející po většině z nejstarších sekčních chel jednotlivých resortů, také však ze správců jedno- tlivých ministerstev-krajanských, jest poho- tově a hotový. Stojí připraven za kulisami, protože byli již odborní chefové, o které jde, vyrozumění a vkročí na jeviště, ukáže-li se toho potřeba, již pozejtří. Veškeré jednání, které koná bar. Bienerth s důvěrníky jednotlivých stran, národů a zemí a které dnes rozšířil také na některé byrokraty, jest zdánlivé. Jest to špa- nělská stěna, před kterou pracuje se pro systém a kabinet parlamentní, za kterou však jest chy- stán kabinet úřadnický; ba podobá se, že něke likadenní transakce bar. Bienertha s poslancia předsedy různých stran děje se toliko k účelu negativnímu, by podán byl „důkaz“, že kabin t a systém parlamentní stal se nemožným. Proto dlužno počítati s kabinetem úřadnickým.o
Bienerth
12 article
Druhá zní: „Bar. Bienerth spoléhá, že dojde ké kabinetu parlamentnímu v poslední chvíli, stejně jako bar. Boekovi podařilo se zjednati kabinet poloparlamentní teprve třeli den jednání se zástupci jednotlivých stran. Bar Bienorth spoléhá, že strany sněmovní rozpo- menou se ve chvili té a v krajnosti, ve kter se ocitnou, vidouce možnost kabinetu úřadn- ckého a že neveznou na se odium, že jejich vincu nastolon systém a kabinet byrokratický že jejich vinou vídeňský parlament učiněn byí nedělným, že nastane doba netoliko bezparla- montní, nýbrž také bezdiétní, že dojde konečně k rozpuštění říšské rady a k novým volbám. ktoré nemohou býti interessem všech stran a že přispějí vzájemnou povolnestí ke kompromisu na kterém bude lze nový kabinet koaliční vybu- dovati.
Bienerth Boek bar Bienorth
13 article
Podotýkáme, že tato sankvinická in formace pochází z okolí bar. Bie nertha saměhol Bar. Bienorth založil naděje své na slabost stran a na strachu. Pozoruhodno jest, že lhůt ku průpravám jeho prodloužena byla dnes o celý den a že večer bylo vyhlašováno, že jasno na stane teprve ve čtvrték. Bar. Bienerthem vyslechnuti byli dnes v mi nisterstvu vnitra: první místopřodseda poslane cké sněmovny dr. Žáček, prof. dr. Steln wender, dr. Conci, dvorní rada prof. dr Čelakovský, dr. Susteršič, poslane Udržal, prof. Roma něuk, ministr železnie dr. Derschatta a polský ministr -krajan Abrahamowiez. Nejzajímavějšími oso bami, se kterými bar. Bienerth dnes rokoval byly: mástodržitel v království haličském Mi chael Bobrzyňski a zem. maršálek v krá lovství polském hr. Stanislav Ba deni.
Bienerth Žáček profesor doktor Steln wender Conec Čelakovský Susteršič Udržal Rom Derschatt Stanislav
14 article Převrat na Balkáně
Převrat na Balkáně Naše zprávy. Sp. Z Bělehradu, 10. listopadu. (Pův. tg. »N. L.«) Dle spolehlivých zpráv z Cařihradu uzavřen tam vojen- ský spolek Srbska s Tureckem. Pokládá se to za bezpochybné. Brygadir Janko Vukotič proto také odjel z Černé Hory do Caři- hradu. Telegramy z Rumuuska ozna- mují obrovské hnutí proti Ra- kousko-Uhersku. Větší tamní mě- sta konala včera veliké meeti gy v tomto směru. V Kraljevu mu- silo zakročiti vojsko proti lidu,
Janko Vukotič Balkán Bělehrad Cařihrad Srbsko Turecko Černá Hora Rumuusko kouskoUhersko carhrad
15 article
když chtěl útočiti na rakousko- uherský konsulát. Ruský car odpověděl králi Petrovi, že mu návštěva násled- níka Dordě lyla velmi milá a že bude Srbsku upřímným přítelem. Tak zní také carova odpověd srbskému následníkovi. Rumun- ský král velmi laskavým telegra- mem odpověděl následníkovi, že na jeho cestu přes Rumunsko ne- zapomene. Trojnásobná intervence na rakou skou žádost? Z Pař že, 10. listopadu. »Petit Parisien« sděluje: Rakousko-Uhersko požá- dalo, aby zabránilo konfl ktu, hrozlefmu ze srbského zbrojení, Francii, Anglii a Rusko, aby v Bělehradě zakro- čily a doporučily srbské vládě klidnějši jednání a smíření kontingentu. K tomuto trojnásobnému zakročení též skutečně dojde.
Petro Rumun Petit Parisien Rumunsko RakouskoUhersko Francie Anglie Rusko Bělehrad
16 article
Z Vídně, 10. listopadu.
Vídeň
17 article
Poplašné zprávy z Bosny a HIerce goviny. Z Vídně, 10. listopadu. (K. k.) V posle ních dnech šířilo několik listů, zvláště zahra- ničních, znepokojivé zprávy z Bosnya Herevgoviny. Sdělovalo se na př., že na srbských a černohorských hranicích podnikly čety vpády, že kasárny Konici byly vyhozeny do povětří, že rakousko-uherští vojácl, ba dokonee důstojníci, sběhli od svých pluků, že jeden péšák byl srbským vojínem usmrcen atd. Na příslušných místech vojen- ských není naprosto ničeho zná m o těchto zprávách. Prof. Lamasch o annexi. Z Londýna, 9. listopadu. (K. k.) »Timese uveřejňují delší přípis člena panské sněmovny prof. dra. Lamasche, v němž odmitá výtku, že Rakousko-Uhersko ruší světový mír. Profeson Lamasch dále vykládá, že annexe Bosnya Hercegoviny, jak už několikrále bylo vylíčeno, nepřivodila žádnou změnu skutečných poměro a že nároky Srbska na Bosnu jsou úplně ne odůvodněný- V Cařlhradě a v Soliji.
Lamasch profesor doktor Bosna Vídeň Konice Londýn RakouskoUhersko Hercegovina Srbsko Bosnya Herevgovina panská sněmovna
18 article
Pan I japčev v Cařihradě ve všem naráží na pře kážky. Snažil se zamezili boykot proti bulharským bovarům a selkal se s neúspěchem. V olázce východ- nich tral zapřel své soudruhy v ministerské radě. zvláště p. Salabaševa. Poslední nedávno ještě žádal p. Fanlu, zástupce východních drah v Sofiji, aby ú řadníci společnosti vyprázdnili byty v nádražích, kte- rá jsou majcíkem bulharské državy, doloživ, že bul- harská vláda chce vyjednávati (en se společností nikdy s Tureckem) o spravedlivé odškodnění společ nosti a tu, jako hrom z čista jasna, do Sofije přišla zpráva, že p. Ljapčev v Cařihradě odmít- nul každě vyjednávání se společností protože i v příčině východních drah se chce dohodnouti s Portou. A přišly i jiné nepříznivé zprávy: Turecko houževnalě stol na svém požadavku o upravení vakufů v krajích Bul- ho rska a vede současně vyjednávání i s Řeky is Srby, t. i. projevuje záměry na přitížení makedon- ským Bulharům,
Salabašev Fanl Řek Srba Bulhar Cařihrad Sofija Turecko východní dráha
19 article
Je přirozeno, že všechny tyto zvěsti pobuřuj mysli bulharského lidu. Ukazuje se však, že ten ne podléhá vášním momentu a že je politicky zralý vzdor chybám, jichž se vláda dopustila, žádný bul harský člověk, mimo několik zrůdných lidí, nevy- chrluje zlobu na vládu a každý uznává za svou vla- steneckou povinnost, podporovati ji (vi, že Turenk se snaží vládu povalit) a děj vs co děj, treba se zbra- n v ruce, jí dáti posilu, aby mohla spasit otčinu i n- rod. V tom smyslu v debal“ o trůnní reči mluvil i li- berál (oposičník) P. Pešov. Ukázal na to, že vláda počátkem leta projevila odhodlání, zamezit make- donským rejdům v Bolharsku a že na štěstí vypukla turecká rovoluce. Oddechli si Bulhaři i Turci a o těch chvil žili spolu jako bratří. V tom nějaký zakletý nepritel Turecka i Bulharska našeptal Portě, aby způsobila konflikt s Gešovem. Hned tehda vláda měla prohlásit nezávislost Bulharska, ale nemě la zabrat východn. dráhu. Tím na Bul- harsko poštvala velmoci, kleré dosud mu byly nakloněny. Předstírala vláda, že dráhy mají sloužit národní obraně, ale zatím v pravý čassi neposloužila ani s tou dráhou a ani se svojí chrabrou
P Pešov Bulhar Turec Turecko Bulharsko
20 article
V drobném proucjtt ranní číslo o sobě . . . za g odpaledni . n l Ve flialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10 h vůpolodní . . . . . . . . 4a Iuserá( plati se hotově napřed. Předplacení a inserty plijímá sdmisl- strace v Míarianské ulici č. 3. Tam nacházají se též rečskee tlskárna n expečíce „Národnich Listě“ Rukopisy se nevracejí- armádou. Bulharská nezávislost je národu svalou; na tu nikdo sáhnout nosmí. Bulharsko svým kultur- ním pokrokem za 30 let dokázalo, že jí zasluhuje. Bude-li třeba, celý národ vstane a se zbraní v ruce bude podporovat vládu. O nezávislost Bulbarska Pešev se nestrachuje, ale hrozí se smulného osudu bratří za Rylou I Todorov (národňák) prohlásil v debatě, že ka- ždý Bulhar se raduje z nezávislosti své otčiny a při- znává, že o její rozkvět koruna má nesporné zá- sluhy, odkazuje však přiznání změny knížecího titulu na „velké národní sobrání“ tak, jak toho vyžaduje základní bulharský zákon. I mimo „národní sobrání“ všude v Soliji a v celém Bulharsku se jeví rozborlení. Oduševnění, kte- ré dnes projevuje bulharský lid, by bylo velkou mrav- ní oporou bulharského vojska. Dnešní rozhořčení, spojené se sebevědomím, se podobá onomu v roce 1885, kdy bulharský ovčák, vyměniv kaval (pěšťalu) za pušku, dovedl uhájit ohroženou otčinu A v celém tom chnosu, ve všech těch projevech zvířených myslí na Balkáně se ozývá rozumný hlas — Mladoturka Ahmeda Rízy. Ten louží na kon- federaci všech balkánských držav po heslem: Balkán — balkánským náro- důml (Další zprávy vlz na straně 4.).
Todorov Bulhar Ríza Míarianský ulice Bulharsko Balkán
21 article Německá říšská rada o projevech císaře Viléma.
Německá říšská rada o projevech císaře Viléma. Řeč kancléře Bülowa. Z Berlína, 10. listopadu. S napjetím očekávaná debata německé říšské rady o suverenních projevech císaře Vi- léma, uvedených v »Daily Telegraph u«, byla zahájena za ohromného návalu obecenstva. Veškeré tribuny byly přeplněny a poněvadž jedna řada míst na tribuně může býli vydá- vána teprve v den sezení, čekali před budovou parlamentu posluhové již od 4 hodin ranních Kaneléř kníže Bülow byl při jízdě do parlamentu pozdravován hlučně obecenstvem, četně shromážděným. Vstoupil s velmi vážnou tváři do zasedací síně. Jakmile byla schůze na to zahájena, odvětil kníže Bülow na dolaz presidenta, že je přípraven ihned zodpověděu všecky interpelace. Po řadě vystřídali se řečníci všech stran kníže Bülow jim odpoví, až všichni podají své interpelace.
Vilém Bülow Berlín Daily Telegraph
22 article
První promluvil posl. Basserma nn jménem národních liberálů. Byl mírný a opatrný v tónu své řeči, ale zcela rozhodně pronesl své mínění o zasahování císařove do zahraniční politiky Pravil: »Mno- hým bylo jako po prohrané bityě, když četli clsařův interview.« Pro- bíral pak jednotlivé částí interýiowu a ozval se za hlučné pochvaly říšskě rady proti tvrzení císařovu, že střední a nížší vrstvy německé jsou protianglického smýšlení. Prohlásil dále, že par- lament nikdy nemyslil na vyslání loďstva do boje v Tichém oceanu. Lodstvo je určeno k ochrané domácích břehů. Podobné císařovy vývody nemohou působiti příznivě na dalš lodní plány v parlamentě. Musi se podati mocný protest proti zasahování císařové do oflelální politiky (Hlučná pochvala.) samo- statnými elsařovými skutky, jež vyzývají ke kri- tice, a jež poškozují monarchistické cítěnía monarchistický princip. Veřejnost musí žádali, aby zahraniční politika zůstala výlučně v rukou kanclěřových. Řučník táže se kaneléře, zdali válečný plán proti Burům a prozrazení tajemství připravované intervence velmocí byly též známy tehdejšímu kancléřovi? »Doufám,» pravil dále řečník, »že kancléř může nám sděliti císařovo prohlášení, jež bude zárukou přoti dalšímu svévolnému zasahování o sobnn moci.« Řečník uvádi s velikou mírností chyby, jichž se dopustil říšský kaneléř s clsa- řovým rukopisem a mluví velmi sympaticky pro knížele Bülowa, jejž nemůže parlament po- strádat při dalších těžkých úkolech. Parlament musí miti větší působnost na zahraniční po- litiku.
Bülow Basserma NN
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. „Dovico“ z Hané. Ve prospěch „Matice Opavské“ vydal vý borný znalee lidu slezského a hanáckého Jat Vyhlidal úhlednou knižku „Malůvky z Hané““ O roferát postará se literární historik. Nám jde o upozornění na roztomilou snůšku příspěvků ku poznání života a lidu hanáckého, psaných o svědka vycvičeného, s nenuceným přídechem laškovného humoru. Jde zároveň o doplnění jeho zajimavých zpráv. A proč nadpis „Dovico“? Když chodil spi sovatel ještě do latinských škol, tu kdysi hoch spolužák Moravan, užil slova „dovico“. Profeso z království, Čech, přerušil jeho odpovědi a pta se, co je to „dovico“? Žák neodpověděl, pro tože je nesnadno hned říci, co „dovico“ zna- mená. Řekne se: „Ten sobě mesli, že doviee neví,“ to jest, že ví mnoho, že zná něco neoby- čejného, vzácného. „Dovico z Haně“ značí tedy rozličné, všelijaké, zajímavé zprávy z Haně. Z tajné dílny hanácké kosmetiky. Kdybys měl kůži tvrdou a nehladkou, vař ječmen ve vodě a proceď a tou vodou teplou se potíre a dělej to často. Kdybys měl na tváři vřed nebo strup, myj se tou vodou, ve kteréž řepné semeno se vařilo, bude kůže brzo hladká a čistá. Kdo má blodou tvář, každý den jídej rozmarý nový kět a mladistvé listí rozmarýnové s chlebem troškou soli, zčervenáš. Umývej se koňským mlékem, pozbudeš pihy. Jahodová voda fleky na tváři zahání. Ředkev s medem silučená a při- ložená hubí pihy a fleky. Když vstaneš, naplij tomu, kdo má lišej, na lišej, toč ukazováčkem kolem něho a říkoj: Dolu, leši, chetat meši, žed v pátek maso jijó, ať tě, mrcho, taky snijo
Dovico Opavský Moravan Čo Haná Dolo
24 article
Mořská cibule upečená a přiložená vysušuje bradavice. Odvar z kořene pivoňkového a fíků když se jím potírá obličej, zbavuje vrásek. Kd si večer mastí tvář kapouním sádlem a bílken vaječným, ráno se pak umývá mlékem, nem vrásek. Chrpový modrý květ je znamenité dlobrý proti horkým a červeným očím, když se šťáva do očí pouští, nebo suchým práškem z květuse zasypou. Chceš-li vlasů, ehloupků pozbyti, vezmí malé myšky, spal je na prach, z popelu a octa udělej louh — tím maž hlavu. Atd. Hrstka pověr a věšteb milostných Léska váže se v kostele štolou, ale děvčata před svatkou vážou ji z dlouhé trávy. Natrhá se šest stejně dlouhých travin, vloží se na pozdýl de hrsti a některá z děvčat svazuje dvě a dvě; pak se trávy obrátí a zase se spojují po dvou. Po- daří-li se z travin uvíti jediný věnec, pakt láska, již se vázalo, bude věrná; jsou-li dva věnce, bude láska slabší; jsou-li dokonce tř věnce, bude málo stálá. — Děvčata udělajísi ze suché trávy okénko, jež vyplní slinami, a pak do toho zreadélka vstřikují šťávu mlíčovou (rostlina cuphorbia cyparissias). Čím více v zrea- délku hoři barev, tím větší láska u toho, na nějž právě mysli. — Svití-li slunce mladým pradle- nám při praní prádla nebo trávy, radují se, že se chlapci budou na ně smáti; prší-li, budou se mračiti. — Dávají si do střevice nobo boty čtyř listovou jetelinku, aby se měli rádi; která má takovou jetelinku podhozenou od mládenee v botku, nemá stání, ustavičně touží po něm. — Když trhá dívka kalichové lístky květu kopreti- nového, dí: Vdám se letos, nebo ne? Posledn lístek utržený poví jí budouenost. — Divka vy trhne v den sv. Jana Křtitele dvě stébla „nádov níku“ (tučného mužíka), nazve je „on“ a „ona“
Hrstka Léska Křtitel
25 article
a vstrčí je za trám. Porostou-li a pokvetou, do stanou se za sebe. — Když jedna děva po druho skrojí chléb na témž místě, tož jí „skrojí“ lásku. odvede ženicha; totéž se stane, když stoupno druhé na patu. —. Dopije-li mládenec „pod- nosky“, dostane vdovu a dopije-li děvče, do stans vdovce. — Ji-li děvče nebo hoch vaře- čkou, hrozí jim, že od nich, až se vdají nel ožení, uteče muž neb žena. — Polévá-li se děvče při prádle, dostane ožralého muže. Vyslechneme ještě jednání v hanácké obee- ní hromadě proti pijanství, schůzi hana ckých abstinentů s podařeným koncem Projednává se důležitá záležitost obecní, stra nivá pití. Pudn.str (purkmistr) zahájil jednání „A tož teda, mili sósedi, přenesle ke mně zprá- vo, že pré se z ubce moc propáji peněz, že pr be to nemělo bévat, nekery žene si stěžovale, že chlapi očijó se tam pit, vdove zas si hořele, že pré na piti mosijó platit a nic z teho neožejo, a ješče jinši kráme slešele moje oše. Tož, co dělat? Dež sme pohromadě, rozhodnite.“ Spořil: „Slavné óřade a poctivá ubec! Já meslim, že be to obecní pití muhilo vzit za svy. Debe se penize, co se propijó, obětovale na zalo- ženi obecní knihovne, lebo na vézdobo dědine. kostela lebo škole a jinši potřebny věce v ubce belo be to pro nás ožetečnéši. A taky be se nám žádné nemuhl smát, jak se nám veščořojo. že všecko promažem, na dědině a za dědin máme propasti, že v nich dobetek tone, že — — Napařil: „Ale nech teho hlopyho amalanco. jež kdo clice čist, ať si kópi knižke sám, ubec přece nebode na takovy darebnice vehazovat penize, a pak nehaň svy hnizdo. Že só na dědině kalože, co je kemo po tem? Mužem za to, že prši a zem že měků? Mosliš, že jinde to mej
26 article
lepši? Já so pro piti, aspoň člověk pře tech zléch časech a vesokéch danich aspoň jednó za onoho času muže se pořádně občerstvit a ožet. Smíři!: „Páni óřadi a počestná ubco! Sle- šele sme včel dva nádvrhe, jedném se zavrhoje obecni pijatyka, drohé chce ho podržet. Já, abe se všeckém vehodilo, navrhojo, abe pře každe hromadě každé sósed muhl na obecni otrate vepit dva máse piva, a te vdove, abe z teho tak něco měle, mužó si to pivo kdekolvěk z hospodo vzit. Dehe se nic nedávalo, žádné be do hromad nešil, a tak aspoň za to ztráto časo muhl be vepit člere holbe piva. Rozpředla se porada živá, hlasovali prot a pro, nemohli se dohodnouti. Vložili konečn rozhodnutí na stréčka Rozsódila. Ten zakonči rozepři: „Ve si meslite, že so malé chlape- abech se nechal svist od někoho. Hlasojo, a zostane všecko pře starym. Dež naše předk trocha teho piva nesehnala z grontu a chalop e nám to neoškodi. So pro obecní piti.“ „Nazdár, nazdár, ať žije obecní pijatyka“ křičí přivrženci Nepařilovi a tlačí se k Rozsou dilovi poděkovat za vítězství. Kohoutek pracuje tři desátkové džbány plní se pivem, z nich pak noví sousedé nalévají do několika plecháče na stole postavených. Nepoznal bys, že někd z nich promlouval proti pití, všem chutná pive- čko, až milo patřiti. Kdo se nechce opiti. Vezmi jemného pámelu a růžového medu, každého za dva groše, pak za dva groše cukrkandru, to smíchej spolu vypij, jistě se neopiješ. Sněz na lačný život koz plíce, ochráníš se od opití. Abye se nepodnapil, jez z rána hořké mandle, neb napij se dřevě- ného oleje. Byl-li jsi však opilý, vypij z rána teplé víno, nebo jez zadělávaný zázvor. Máš-li
Rozsódil Kohoutek Smíř sle
27 article
opičku, pij ocet neb čerstvou vodu, nebudetě boleti hlava. Prostředek, jak utišiti zuřivou zlost. Když se rozhněváš, užij hned rebarborového prášku neb polykej kousky rebarbory. Kdo ke zlosti náchylný jest, má vždy rebarboru při sobě nosili. Nebo užívej několikrát připravených račích ok. Slabá paměť. Potři hlavu levandulovou vo- dičkou aneb karmelitánským lihom. Aneb přilož bílý kmín za tepla na hlavu. Anebo žvýkej často koryandr. Aneb potři spánek jednou za měsie korotví žluči. Aneb potři paty hořčicí. Stav výměnkářský prý patří k těm ncjvznešenějším, protože první výminkář byl sám Pánbůh, když vymínil si v ráji „strom po- znání“, na němž se měla osvědčiti poslušnost prvních lidi, a „strom života“, jehož plody měly chrániti člověka před smrtí. Práva a povinnost výměnkářů jsou: 1. Každé véměnkář má jit zá- roveň se slipkama spat. 2. Dež véměnkáře ho- spodář vhodi do lože, má právo z té lože vylizt, kde chce. 3. Véměnkaři só povinni patit osobni dáň, to je: Dež k nim přendó děti na bratvo a dajó hrobó pac, majé dostat renské (zlatý) lobo korono. Take jejich svatosvatá povinnost je chestat děťom svatyho Mikoláše; dež přendó na koledo lebo pro zavdánek, pěkně jim veplati; lebo dež přendó se stromkem a na mrskut, at je plné košéček cokrovyho nachestané.Alebo je-le ten pád v domě, že někeré sen štodyruje, tož só zavázáni pře každéch svátkách štodentovi nějakém tém renském pomuct na šlodije, něvie ale dež odjiždi z vagaci. 4. Konečně jejich p- vinnosť, která jim přecházi snaď nělevnější: po- modlet se denně za celé dum ružencc, alebo aspoň letanyjo lebo neco takovyho z knižek Kde je kostel v mistě, majó jit každé deň na nišo svato. Č. Zíbrt.
Mikoláš Č . Zíbrt