2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
9. srpna 1900.
5
article
Sjezd delenátů Ústředního spolku
jednot učitelských pro král. české
konal se včera o 10. hod. dopol. ve velké
dvoraně Měšťanské besedy pražské. Obeslán
byl 307 delegáty 117 jednot o 541 hlase
čelnými hosty, mezi nimiž nalezali se též čtyř
zástupci učitelstva moravského.
Jádro rokování tvořil vedle obvyklých for-
malit a běžných záležitostí hlavně rozhovor
o úpravě hmotných poměrů učitelstva a o kul-
turní práci učitelstva pro lid. Debata, která na-
byla rozsáhlých rozměrů — trvalať schůze da-
leko přes 2 hod. odpol. — skončila jedno-
myslným přijetím resolucí výborem Ú. S. na-
vržených.
Sjezdu předsedal starosta Ú. S. pan
Rašin, klerý, uvitav přítomné, s důrazem
vytkl cile zorganisovaného učitelstva. Schůze
má dáti na jevo, že učitelstvo trvá na svých
oprávněných požadavcích a na všem tom, na
čem usnesly se valné hromady předešlé.
Rašin
jednota učitelský pro král
6
article
Členstvo Ú. S. stoji na zásadách pokrokovýeh
(Hlučný souhlas.) a za ně do jednoho muže
půjde v boj. (Opětná pochvala.)
Žijeme v dobách zvláště pohnutých, nejen
pro učitelstvo celého našeho královstvi, ale i pro
veškerý lid české vlasti.
V poslední době jeví se zvlášť ono roz-
čilení v učitelstvu měrou takovou, že stačí sebe
menší nedorozumění, by z toho byl vytloukán
kapitál, by útočeno bylo v různých časopisech
na vedení spolku ústředního a aby podezřívání
byli jednotlivci. Leč nedejte se, přátelé, mýliti
těmito útoky. Neposuzujte slova, nýbrž skutkyl
(Hlučná pochvala.)
Ústřední výbor jednot učitelských trvá ne-
oblomně na požadavcích, jež učitelstvo na
valné schůzi delegátů ze dne 1. listopadur.
1898 bylo sneslo, a chce se domáhati těchto
minimálních požadavkův existenčních veškerého
učitelstva; že však tato snaha jeho musí bráti
v počet také trvající v tomto království po-
měry jak hmotné, tak politické, uzná každý za
rozumný a správný taktický postup. (Výborně!)
7
article
Žádný zákon aní v tomto království, ani v říši
rakouské nebyl proveden, nebylli to zákon
kompromisní. Zde tolik stran a politiekých od-
stínů, že nutno při každém zákoně hledati pří-
znivce, hledati vělšinu, která by zákon ten
uvedla v platnosť. (Pochvala.) Na tomto stano-
visku stojí vedení Ústředního spolku, nieměně
však trvá na těch požadavcích, které valné
hromada mu uložila. Jde jen o dobu a postup,
jakým maji býti tyto požadavky uvedeny
v život. Tolik důvěry učitelstvo v královstv
českém chová k vedení Ústředního spolku, jak
jsme se přesvědčili ve včerejší schůzi důvěrné,
kde zdreující většinou schválilo onen postupa
proto nešířím více slov na této schůzi veřejné.
Konstatuji jen, že učitelstvo v království českém
stoji sympaticky k veškerým stranám trva-
jícím, které chovají se sympaticky k učitelským
požadavkům a kulturním, lidovým potřebám
národa našeho. (Výborně! Dlouhotrvající po-
tlesk.)
Ústřední spolek jako korporace nepolitická
nepěstuje žádné výhradně a výlučně politické
tendence. (Výborně!) U nás je politika vylou
čena a v našem sdružení má místo každý učitel,
byť byl stoupencem té či oné strany politické,
je-li to jen strana přátelská škole, učitelstvu a
kulturnímu povznesení českého národa. (Hlučná
pochvala.)
Tolik budiž veřejnosti české dáno na ob-
jasněnou, aby Ialešné zprávy nešířily se o naši
organisaci a aby nebylo z nich kořistěno snad
na úkor té či oné politické strany. (Bouřlívá
pochvala a potlesk.)
kulturní povznesený český národ
8
article
Před zahájením debaty o programu, žádal
předseda shromážděné, by vyvarovali se v zájmu
důstojného průběhu schůze a dobré pověsti uči
telských manifestací všech poznámek neb bouř
livých projevův osobního přesvědčení. Kdosi
přeje promluviti, milerád mu slovo udělím
nechť s tohoto povolaného místa projev svů
učiní. Těžce bych nesl — končí předseda —
kdyby musily býti projevy, které důstojnost to-
hoto shromáždění by rušily, s místa předsedni-
ckého kárány. (Souhlas.)
V debatě, jež o tištěné zprávě jednatelsk
se rozpředla, poukázal p. uč. Klika na dů
ležitost a význam »Stručného slovní ku
pedagogického«, a navrhl, aby valná hro-
mada výboru uložila, by vydáváni díla toho
převzal sám, postaral se o rozšíření jeho pro
střednietvím okresních školních rad a České
Matice.
Pan uč. Wagner souhlasí sice s podně
tem předřečníkovým, soudí však, že by valná
hromada, protože výboru nejsou doposud po-
měry podniku tohoto zevrubně známy, měla se
usněsti, aby výboru byla věc odkázána k uvá-
žení, a teprve pak, aby stalo se rozhodnuti.
učit
Wagner
Český Matica
9
article
Ve smyslu tomto usneslo se též shro-
máždění, když byl pan uč. Klika k návrhu tomu
se připojil.
Po zodpovědění dotazu p. uč. T aula,
po stadiu zřízení učitelského domu p. předsedou
Rašínem, schválena zpráva jednatelská jedno-
myslně. Po delší debatě přijaty též zprávy účetní.
pokladní a revisorské, načež pokladníkům udě
leno absolutorium.
Následoval třetí bod programu: Zpráva
o úpravě platů učitelských.
Podával ji pan řed. Frumar. Dříve však,
než přikročil k meritu, podotkl, že musí vysvět-
liti své stanovisko. Před delší dobou byl jsem
zvolen referentem pro případ, že by byla valná
hromada. Když bylo usneseno svolati nynější
valnou hromadu na konec června, byl sice sta-
noven program, ale tehdy měli pánově v ústřed-
ním výboru tolik starostí s Besedou učitel-
skou.
učit
Klik
Rašín
Frumar
T aula
10
article
Předseda pan Rašín (přerušuje řečníka)
Prosím, aby pan referent držel se věci.
Pan řed. Frumar: Já se držím věci.
Odpor a hlasy: To sem nepatříl
Pan řed. Frumar (pokračuje): Ano, patří
Mně bylo pak dopsáno, abych referát přijal. Já
jej přijal a také jsem učinil návrh resoluce, leč
bližších informaci od výboru jsem nedostal
tak neznám mínění výboru v otázce služnéhoa
mohu referovati o ni jen potud, pokud jsem
měl přímé účastenství v jednání tom a pokud
jsem zasedal v širším výboru.
Řečník konstatuje, že od valné hromady
ze dne 2. listopadu 1898 poměry, pokud otázky
služného se týče, valně se změnily a staly se
úchylky, které vyžadují schválení valné hro-
mady. Tehda požadavky učitelstva neshodovaly
se co do výše s německými a později po do
hodě s učitelstvem druhé národnosti došlo k ná-
vrhu posl. Anýže. Nastíniv postup jednání o této
věci od r. 1880, vysvětluje dosavadní různost
ve stanovení požadavků dotyčných dvěma mo-
menty. Jednak nebylo lze nalézti jednotného
měřítka, se kterým by souhlasili Němci, jednak
závažný vliv měla rostouci bída. Teprve r. 1898
nastal obrat a k popudu uč. Beneše položen
postulát, aby služné učitelů bylo postaveno na
roveň nejnižším čtyřem třídám úřadnietva stát
ního, které mají totéž předběžné vzdělání jako
učitelstvo. Tohodli modu se přidržíme, bude pro
budoucnost otázka našeho služného rozhodnuta.
Neboť zvýší-li se služné státnímu úřadnietvu,
bude pak analogicky zvýšeno i nám.
Rašín
Frumar
Anýž
Němec
Beneš
11
article
Požadavky naše — praví řečník — za své
vzal posl. Anýž. Mělo se za to, že podal je
zemskému sněmu jmenem své strany, ale z jed-
nání klubu mladočeského o našem služném vy-
šlo, že tomu tak není, ano když kandidoval
posl. Anýž do školské komise, propadl prot
posl. Šťastnému přičiněním selských členů mlado-
českého klubu. Také z řeči referenta školské
komise, posl. Schwarze, bylo patrno, že nestoji
za návrhem Anýžovým. Různými zástupci par
lamentních stran i vlády byla sice slíbena pod-
pora návrhu Anýžovu, ale ve školské komisi
měl návrh jediného důsledného podporovatele
posl. Sokola. (Hlasy : Sláva mu !)
Řečník kritisuje zprávu zemského výbor
a elaborát, vypracovaný školskou komisí, který
má sloužiti za základ budoucího zákona o služ-
ném učitelstva a shledává v něm různé stránky
nepříznivé, ač na druhé straně vítá zásadu jed-
notného služného v něm obsaženou. Zamlourá
se mu též princip spravedlivého obsazování míst.
Elaborát vyhovuje požadavkům učitelstva z roku
1885. Bylo by ovšem smutné, kdyby se všem
spravedlivým požadavkům učitelstva mělo vyho-
věti také až za patnácte let. Mádlí usnesení škol-
ské komise pronikavější vliv na úpravu našich
poměrů, nutno je zlepšiti. Oslatně není jisto,
bude-li sněm na podzim, jak se ohlašovalo, za-
sedati. A největší obtíže bude asi působiti olázka
finanční. Projektovaná přirážka k dani z lihu
vynese na 3 mill. zl., z čehož však uhradíse
sotva polovička ročního zemského deficitu. Je
velmi pochybno, kdy dostane se otázka úpravy
služného na řadu a dejde-li na ni, jest otázkou,
dostane-li většinu, poněvadž poslanci velkostat-
kářšti a selšti zaujímají zamitavě slanovisko. Leč
i kdyby většiny bylo dosaženo, způsobí otázka
úhrady obtíže nemalé.
Anýž
Schwarz
Anýžův
Sokol
Sláva
12
article
Řečník doporučuje přijetí výborem navržen
resoluce, která zní:
»Valná hromada delegátů »Ústředního spolku
jednot učitelských v království českém«, ko-
naná dne 8. srpna 1900 v Praze, porokovavš
o otázce služného učitelstva, usnesla se pro
hlásíti:
1. Že považuje za nezbytné, aby bez o
kladu upraveny byly hmotné poméry učitel
stva škol obecných a měšťanských vzhledem
k zvýšeným drahotním poměrům aspoň tak
jako stalo se již u jiných stavů služebných
2. že trvá na požadaveích svých, obsaže-
ných v návrhu poslance Josefa Anýže a ukládá
výboru, aby, zřetel maje ku trvajícím po-
měrům ve sněmu království českého, všemožně
se přičinil, by návrhy školské komise sně-
movní a každý jiný návrh, který by v té při-
čině projednáván býti měl, ve smyslu návrhu
poslance Anýže opraven a doplněn byl;
3. že sehvaluje veškeré kroky, které v tom
směru vedení »Ústředního spolku jednot učitel-
ských«, užší i širší výbor podnikly.«
Ke konci vyžádal si p. Frumar ještě slovo
pro svoji osobu. Vypravuje o důvěrném listu,
jehož stylisace a rozeslání není prý daleko
předsednického stolu. Praví se tam, že r. 1894,
když se upravovalo služné učitelstva, měli to
v rukou zase jen pražští učitelé (Frumar, Beneš)
a proto že se zvýšilo služné jen učitelám
v Praze a jiným se ubralo. Řečník vykládá
o své účasti při úpravě platů r. 1894, zejmena
při návrhu Kvíčalové, který opravoval. Dokládá,
že učitelstvo pražské nepracuje na úkor venkov-
ského a uvádí, že návrh zákona, obsažený
v návrhu posl. Anýže i jeho odůvodnění vy
pracoval sám a že sám s členy subkomitétu
sněmovního, zejmena s posl. Leglerem, vy-
jednával sám.
To — praví řečník — uvádím proto,že
se vše ostatní zúmyslně zamlčelo. Nemohu
snésti, abych za práci svou byl ještě tupen.
Anýž
Frumar
Beneš
Kvíčala
Praha
spolek jednota učitelský
13
article
(Souhlas a potlesk, zejmena v pozadí sálu.)
Co jsem slíbil, to jsem učitelstvu udělal
Přeji si jen, by páni, kteři vedou nyní ústřední
spolek, také po dvaceti letech mohli s tak
čistým svědomím předstoupiti před členy ústřed
ního spolku jako já. (Hlučný potlesk, zvlášte
v pozadí sálu.)
Pan učitel Beneš činí prohlášení v tomže
smyslu,
Člen ústředního výboru p. učitel Tuček
Zmínka o hmolném postavení učitelstva je bez
odporu nejtrapnější. Ústřední spolek musil na
značiti, v jakém poměru nalezá se k návrhům
a usnesením školské komise. A tu, právě ve
chvíli, kdy ústřední výbor učinil své rozhodnut,
nastala hořkosť mezi námi, nastalo podezřívání
a vyčítání soukromé i veřejné. A co je hlavním
původem toho všeho? Dodatek k resoluci
(z r. 1898, která se týkala způsobu domáhání
se požadavků učitelských. Pozn. ref.). Nuže,
já sám sebe obžalují z autorství tohoto dodatku.
Na mou hlavu ať snese se hněv váš a nikol
na hlavu starosty. (Souhlas a projevy nevole.
Já byl proti odmítavému textu a řekl jsem
— i kollegové pražští to uznali — že úpravě
žádané musí předcházeti důkladné sanování
zemských financí. Víme dobře — pravil jsem —
že máme ve sněmu přátely i nepřátely. Neuvá-
dím žádnou stranu politickou, poněvadž neche
zvyšovati roztrpčení. Bída učitelstva — sam
uznáváte — je hrozná, tak hrozná, že musi
nastati náprava. (Hlučný souhlas.)
Tak povstal onen dodatek k resoluci, klerý
po našem království vzbudil tolik zbytečného
hluku. Včera jsme si ostatně již vyložili svě
stanovisko a není třeba proto, bychom jeden
druhého podezřívali. (Bouřlivá pochvala.)
Posl. Schwarz, když jsem se ho ptal, pro
nepřipojil se k návrhu posl. Anýže, pravi
Beneš
Tuček
Posl
Schwarz
Anýž
14
article
»Já byl pro to, co bylo pro tu dobu možnoa
poněvadž upřímně s vámi smýšlím, připoji
jsem se k minoritě, poněvadž zde je sněm mo-
rálně nucen na usnesení školské komise trvati.
Byli jsme na schůzi učitelů německých a
vytýkalo se to zvláště nám. Jiným stavůms
cos podobného nevytkne. My tam šli hájiti
pouze své stanovisko stavovské. Na schůzi oné
pravil posl. Legler: »Teď neni nic jiného možno.
Přijměte zatím, co se vám podává.« My ne-
chtěli, by rodiny po učitelích, než se úprava
hlavní provede, odcházely s 200 zl. pense
aby pensisté dostali o 200—300 zl. méně.
(Souhlas.) Tím jsme ničeho nezadali. My trváme
na svých požadaveích a tím jsem snad vysvě-
tlil, proč jsme se zasadili vší silou o to, aby
se dodatek k resoluci dal a proč jsme všichni
proň hlasovali. (Dlouhotrvající pochvala a potlesk .)
Pan učitel Jadrný klade důraz na opráv
něnost požadavků učitelstva. Je to jeho právo,
máli konati povinnosti. Co pravil koll. Tuček
o jednání výboru v této véci, bylo zcela
správno. Neboť kdybychom trvali na úpravě
hlavní a ostatní, co by se nám dávalo, zamílli,
dlouho bychom čekali. (Souhlas.)
Jedné véci nomohu pomínouti: jak démo
českého národa p. Alfons Šťastný o nás
smýšli. (Bouřlivé projevy nevole. Hlasy : Ne-
stojí nám za to ! Nemluvte o něm! Před-
seda žádá řečníka, by neútočil proti žádné
politické straně.) Takové jednání — končl
řečník — je kažení našeho lidu a my jako
učitelé českého národa musíme je s největším
rozhořčením odsouditi. (Bouřlivá pochvalaa
potlesk.)
Pan uč. Svoboda ze Strakonic po tkli-
vém vylíčení neutěšených poměrů učitelstva do-
poručuje přijetí navržené resoluce.
Jadrná
Tuček
Alfons
učit
Svoboda
Strakonice
školský komise
15
article
Pan uč. Hýbl: Uznáváme všichni práei
pana Frumara, ale konec jeho řeči učinil n
mne dojem, jakoby byl pracoval na všem jen
on sám a jakoby jen on sám měl o vše zá-
sluhu (Pan řed. Frumar: Ano, mé my-
šlenky! Mé návrhy! Hluk.) a jakoby všichn
ostatní nedělali nie. Dopsal jsem v té věc
před třemi měsící koll! Smrikovi a ten mn
odpověděl dopisem, kde líčil zásluhy a činnost
p. předsedy. Neminulo ani týdne, aby byl
Praze o věci naší nekonferoval. Dovolávám se
svědectví p. Smrtky.
Pan uč. Svěcený přeje si, by od osob
ních polemik bylo upusténo.
Pan uč. Smrtka polemisuje podrobně
proti tvrzením p. Frumara a dokládá, že sta-
rosta p. Rašín vykonal od té doby, co stoj
v čele Ústředního spolku, do Prahy tolik cest
že mu až byly vyčítáno, že vyčerpá důchody
spolku dietami. (Hlučná veselost a pochvala.
Prohlašuji, že velmi důležité změny, kterés
staly na návrzích, byly provedeny za návodu
vlastního podnětu nynějšího starosty spolku na
šeho. (Dlouhotrvající pochvala a potlesk.)
Pan uč. Vrba z Borohrádku navrhuje
k resoluci tento dodatek: »Valná hromada vy-
slovuje koll. Rašinovi uznání, důvěru a díky
za upřímnou snahu a nezišínou obětavost
s jakou slouží zájmům učitelstva a projevuje
přání, by v těchto službách a dobré vůli ničím
se nedal zviklati. (Pochvala.) »Na p. Rašína«.
dokládá řečník, »byl učiněn na př. včerejším
»Časem« útok. Je proto třeba, bychom dal
jemu satisfakci.
Resoluce navržená přijata i s dodatkem
Proti dodatku pozdviženy ruce z pozadí sálu.
(Hlasy: »To je Praha!« a projevy nevole.)
Předseda p. Rašín: Prosím, ponechte
každému při hlasování volnost. Opanujte mně
k vůli své osobní city a podřiďte se organisaci,
bychom poskytli veřejnosti obrázek jednolnosti
Zdrcující většinou ostatně byl podán důkaz, že
cesta naše je správná. (Bouřlivá pochvala)
učit
Hýbl
Frumar
Smrtka
Rašín
Vrba
Praha
Borohrádek
16
article
O bodu druhém,
kulturní práci učitelstva pro lid,
referoval, byv bouřlivě uvitán, p. uč. Černý
Přáním učitelstva jest, by umikl třesk zbranía
aby mohlo se oddati svému povolání. Nemáme
jen požadavky hmolně, my přejeme si, by zbu-
dován byl také program práce duchovní. Míy
hlásíme se k úkolu, působiti ku blahu hmot-
nému, hospodářskému, mravnímu a sociálnímu
českého lidu. Chceme pečlivě výchově rodinya
budeme pro vzdělanostní ideje agilatovat. Tomuto
účelu chceme přizpůsobiti svoji činnost škol-
skou vůbec. Varuji proto upřímně před ab-
stinencí od práce mezi lidem, hlavně v ohledu
kulturním. Jsou strany, které by rády zaujaly
naše postavení pro cíle své a to bylo by na
škodu národa našeho. Musíme míti na zřeteli
eíle celkově a nikoli místní. Lepší kultury če-
ského lidu se domáháme. Přejeme si, by lepš
poméry zavládly v rodinách a tomu účelu nej-
lépe by posloužily časté poučné schůzky rodičů
s učitelstvem. Tím by nejlépe odstraněny byly
děsné následky nynějších poměrů společenských.
17
article
Školství chceme zbudovati ve smyslu takovém,
aby vychováván byl lid na mravních zásadách,
abychom se potom v životním boji navzájem
nepodezřivali, nýbrž sobě porozuměli.
Vzdělání odborné budiž rozšířeno tak, aby
vyhovovalo též hlavním potřebám estetickýma
rozumovým. Školství budiž zbudováno na pro-
gramu jednotném. Jako ostatní strany, podejmež
také my v této příčině program svůj. Přejeme
si, by školství bylo svěřeno vědeckému a kom-
petentnímu dozoru, žádáme, by k našemu pů-
sobení připojila se intelligence, aby v tom směru
působila česká literatura a žurnalistika. Sbory
zákonodárně a jieh representanti měli by opravdu
býti kulturním činitelem a jen výkvět národa
měl by dostati se na toto místo. Poslanci měli
by seznávati smýšlení a povahu lidu a dle toho
působiti v zákonodárných sborech. Také samo-
správa měla by býti výkvětem uvědomělosti
nikoli činitelem protikulturním. Chceme ji po-
vzněsti na kulturní stupeň takový, bychom ko-
nečně mohli s ní býti spokojeni. Vládní insti-
tuce, výkonná moc a moc spravedlnosti budiž
osvicenou a měla by stát proměniti ve faktora
čistě kulturního.
18
article
Ústřední sbor tiskne již brožuru, jež ský-
tati má přehled o požadaveích a úkolech uči
telstva. Řečník uvédi pak prostředky, jakými
by se v naznačeném směru pracovati dalo.
»Jsou-li kazimírové, kteří činnost učitelstra
zlehčují a podezřívají, my jimi pohrdáme
douřáme, že se nám za naši práci dostane ne li
díků, tedy aspoň uznání. « (Bouřlivá pochvala
potlesk.)
Pan uč. Zvoníček navrhuje, by bez de
baty byla přijata tato
resoluce:
»Učitelstvo české uvažujíc o práci, již
konati chce pro lid, vidí v programu kultu
ním českého lidu program národního vzdělání
a národní výchovy.
Chce lidu svou duchovní prací přispívat
k zajištění lepší hmotné i duchovní existence
a proto i v práci školní i v životě mimo
školním bude sledovati s lidem tytéž eíletě
míže prostředky, kterými lze dosáhnouti do-
konalejšího stupně kulturního a zvýšeného
blahobytu.
Zejmena bude si hleděti v působení mez
lidem poměrů a cilů hospodářských, sociálních.
politických a vzdělanostních, aby jim rozuměl
a dle nich potřebám lidu při učbě i výchově
vyhovovalo. Jako duchovní činitel národního
organismu ehce učitelstvo pomáhati rozvijet
zdraví, sílu a blahobyt lidu podle moderníeh
názorův a potřeb. Bude pečovati o vědecké
všeobscně i odhorné vzdělání lidu, o zdoko-
nalení mravní výchovy k sebezachování a
humannímu soužití ve společnosti národní
ke zmírnění a zlidštění boje živolního.
učit
Zvoníček
19
article
Za základ pro zdar národního vývoje po-
važuje:
1. péči o lepší vychovatelské vzdělání ro-
díčův a péči o uspořádání podmínek lepšího
rodinného života. Dále péči o dobře zřízené
školství dle životních potřeb všech vrstev l-
dových a péči o svobodu ducha, látky učebné
a učitelstva v tomto školství.
2. Učitelstvo dovolává se vzdělávací a vý-
chovné pomoci: a) všech kruhův intelligenee
společenské; b) literátů, žurnalistův i tisku
vůbec; c) všech podníků vzdělávacích ; d)
spolkův i shromáždění; e) sborů zákonodár
ných; f) sborů samosprávných a g) jinosprávy.
aby činnost svou připojily ku snahám učitel
stva a pronikly je tendencí paedagogickou.
Učitelstvo všemi prostředky bude usilovati.
aby snahy ty došly uskutečnění pomocí všech
poetivých přátel národní kultury. Nedás
nikdy a nikým upírati kompetence v těchto
snahách a odmitá každé podezření, jako by
nebylo si vědomo a nechtělo konati povinnost
jež důsledně z povolání jeho vyplývají.
K tomu pak cíli dovolává se učitelstv
mravní i právní ochrany a hmotného zabez
pečení u české veřejnosti.«
Resoluce schválena jednohlasně.
národní kultura
20
article
Přijat návrh jednatele p. uč. Skály, by
na vydání zmíněné brožury přispíval každý
sorganisovaný člen obnosem 40 haléřů, a návrh
p. uč. Doležala, aby o rozdélení spolkového
jmění jednotlivým podnikům učitelským usnášela
se po návrhu výboru valná hromada delegátuů
Jednomyslný souhlas projeven s touto
resolucí:
»Valná hromada delegátů » Ústředního spolku
jednot učitelských« v král, českém, konaní
v Praze 8. srpna 1900, snáší se ve příčině
utužení organisace takto
1. Výbor Ústředního spolku vydá pro kaž
dého člena učitelské organisace spisek, jenž
bude obsahovali přesný kulturní program če
ského učitelstva, doplněný a zrevidovaný
organisační plán učitelské práce, přesný ká
zeňský řád pro organisované učitelstvo, chrono-
logický přehled o posavadní práci počínajíe
prvním sjezdem se všemi resolucemi a ná
vrhy i se stručnými vysvětlivkami a poznám
kami, čeho dosaženo a čeho se dále domá
hati, stanovy Ústředního spolku i všech uči
telských podniků, výhody pro organisovane
učitelstvo atd.
Doležal
Praha
21
article
2. Pracovní program, důvěrně snesený, necht
přesně provádí všech 120 jednot v království.
členové Ústředního spolku i jejich náhradníci
3. Každý jednotlivec pokládej za svou
mravní povinnost státi se členem Dědictví Ko
menského, sirotčinců aj.
4. V každé jednotě řadí se odbory právní,
organisační a přednáškový, jež budou ve stá
lém styku se soujmennými odbory ústředními.
5. Věci taktické a za důvěrné prohlášené
nesmí nikdo, ani jednotlivec, ani jednota vy
nášeti na veřejnost a činiti z nich předmě
časopisecké polemiky
6. Valná hromada ukládá Ústřednímu výboru.
aby, pěstuje dále styky zejmena s učitelstvem
markrabství moravského a vévodství slezského.
připravil pro příští valnou hromadu delegátů
stanovy Svazu českoslovanského učitelstva.«
Po delší debatě přijat návrh: »Valná hro-
mada ukládá širšímu výboru, by vyšetřil, kolik
učitelů měšťanských škol je členy okresních
jednot a kolik z nich je zároveň členy jednoty
učitelstva měšťanských škol. Při tom buď poža-
dováno, jak tito poslední chovají se k organi-
saci Ústředního spolku« — zároveň s podrob-
nými návrhy p. uč. Jelín ka.
Po přečtení a vyřízení došlých přípiso
schůze po 2. hod. odp. skončena.
Sjezdu došly četné pozdravné telegramy.
svaz českoslovanský učitelstvo
22
article
Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži.
Mezinárodní sjezd studentský.
Největší a snad též nejživější ze všech
mezinárodních sjezdů, střidajících se teď denně
v Paříži, bude asi sjezd studentský, nebot
účastenství mládeže páčí se na 5000 hlava
co se týče jeho »živosti«, docházejí již z jeho
počátku zprávy o různých pohnutých debatách
mezi studenty různých národností, tak že sjezd
bude míti i po této politicko-národní stránce
jistou mimořádnou zajímavost. Horkokrevná
mládež nedovede udržeti tak diplomaticky na
uzdě své city národní a vlastenecké a právě
v tomto čilém, vznětlivém elementu vystoupí
rozpory a antipatie, dělící různé národy. Tak
sedmihradští sludenti důrazně protestovali proti
tomu, aby byli pokládáni za Maďary a finšt
studenti pak nechtěli být připočteni mezi Rusy
Za nejlepši bratrské nálady byl však sjezd za-
hájen bankotem náčelníků různých delegac
v kavárně Voltairově. V latinské čtvrti jeví se
rozruch slavnosti, studentské kavárny a hostince
jsou ozdobeny prapory a všude zaznívá hlaho
nejrůznějších jazyků.
První sezení kongresu konalo se v univer-
sitní budově Sorbonny, studenti ubírali se tam
v dlouhém průvodu, v němž rozvinuli prapor
Maďar
Rus
Voltairův
Paříž
kongres
Sorbonna
23
article
různých spolků a národů. Čeští studenti ubíral
se hned za pařížskými a belgickými studenty.
pak následovali studenti ze všech zemi evrop-
ských. Australie vyslala studenty z university
sydneyské a melbournské, Afrika z kahýrské.
Ve velkém sálu nové budovy Sorbonny, vyzdo-
bené s neobyčejnou nádherou uměleckou, kde
zejmena obdiv vzbuzují vznešené fresky Puvisa
de Chavannesa, seskupeny byly malebně pestré
prapory. Rozsáhlý sál byl přeplněn studenly.
Též četní professoři zúčastnili se sehůze. Na
počátku sehůze odhlasovali studenti adressu,
v níž vyslovili úctu presidentovi republikys
společnou lásku bratrskou k Francii. Schůze
pak byla uzavřena na znamení smutku nad
zavražděním krále italského.
V úterý se pokračovalo ve schůzi a veče
nabídla studentům Sara Bernhardtová, jež po-
užije každé příležitosti, aby projevila své sym-
patie studentům, mládeži která ji byla vždy
přátelská a pro ni nadšená v její vítězné dráza
umělecké, zvláštní představení Rostandov
»L'aiglona«. Studenti z vděčnosti připravik
Sáře Bernhardlové velkolepé ovace, zasypali
květinami a stropili takový slavný hluk, jaký
ještě nepoznalo divadlo Bernhardtové. Následu-
jící večer bylo studentům uspořádáno v komické
opeře představení Charpentierovy opery »Luisa«.
jít Chavannesa
Bernhardtová
L aiglon
Bernhardlová
Charpentierův
Luisa
Austrálie
Francie
univerzita sydneyský
Afrika
Sorbonna
Bernhardt
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Tajuplné cesty. Předevčírem vrátil s
pan dr. Körber z Rátotu, kde s presidentem
uherského ministerstva konferoval a včera ode-
bral se do Išlu k císaři. Pan Szell hned po
konferenci, kterouž měl na svém rátotském
Tuskulu, vyhledal dra. Körbra ve Vidnia
odebéře se do Išlu dnes. Véru, dostatečných
příčin ke kombinacím. S jedné strany oznamuje
se, že si pan dr. Körber zajel do Rátotu, aby
tam pana Szella připravil na velevýznamné
eventuality, jež má za lubem, po případě, aby
si zjednal jeho souhlasu k nim, s jiné strany
zase bájí se, že rakouský premier vyjel si tam,
aby hájil zájmy rakouského průmyslu naprot
maďarské zpupnosti, jež průmyslovým výrobkům
vypověděla boj, naproti tomu ale zaplavuje
Cislajtanii svými plodinami, a se třetí strany
dokonce dochází zvěst, že jde o jisté úmluvy
pro ten případ, že by v uherské a snad i ve
sněmovně vídeňské, neb i v jiném kompe-
tentním k tomu zákonodárném
sboru ventilována byla po sňatku
arcivévody Františka z Este otáz ku
následnictví. Z různých evenlualit, k nimž
prý se dr. Körber připravuje, uvádí se jako
opatření nejkrajnější zastavení ústa vy.
Körber
Szell
doktor
František
Este
Išlu
Rátot
25
article
Nevíme, k tomu-li kroku se nynější premier od-
hodlá a dostáváli se mu k tomu plné moci,
my pro ten případ přáli bychom si jedině, aby
ústava ta, jež je příčinou všeho zla, které tul
říši pronásleduje, nikdy více nebyla restituována.
Neněmečtí národové rakouští jsou zralí dost,
aby snesli takový ústavní pořádek, který srov-
nává se s jejich minulosti a s právoplatnými
smlouvami a který by jim umožnil v každém
ohledu volný rozvoj. Však prozatím těmto zprá-
vám nevěříme. Vždyť přece na bíle dni, o čem
asi oba státníci konferovali a o čem panovníku
referovati budou. Vždyť dosud visí ve vzduchu
nevyřízené rakousko-uherské vyrovnání, vždyt
tolik věcí, jež týkají se styku obou států, nevy-
řízeno, že věru nemusí býti nápadno, sejdou-li
se vedoucí státníci ku poradě. Prorokuje-li se,
že v měsíci září stanou se veliké věci a že
rozhodnuto bude o otázkách, jež touto říší
zmítají, nevěříme. Jsme přesvědčeni, že experi-
mentovat se bude dál.
26
article
— Dr. Herold v Paříži. Jeden z nejpopu-
lárnějších žurnálů pařížských »La Patrie«, proje-
vující často své sympatie českému národu, při-
náší velmi srdečný článek o posl. dru. Hero
dovi, s nímž jeden z redaktorů »Patrie« měl
rozmluvu o politických záležitostech českých.
»Patrie« trefně vystihuje vůdčí politický význam
dra. Herolda a velmi nadšeně se vyslovuje
o vlivu a výmluvnosti českého »leadra« politi-
ckého. »Dr. Herold přišel do Paříže,« píše zmi-
něný list, »aby především poznal svět politický.
Sleduje pozorně vše, co se děje u nás a je
velmi dobře informován o všech našich vnitřníeh
záležitostech a je nadšen mohutným rozvinutím
hnutí nacionalistického ve Francii. »U nás všichni
Němci jsou vašimi nepřáteli«, pravil dr. Herold,
»nic přirozenějšího nad to, že jsme ve vašem
táboře.« Po tom mluvil dr. Herold o otázce jazy-
kové, jejíž komplikovanost zúmyslně způsobil
Němci, kteří se neodvažují doznati, že Čechům
chtějí vnutiti svou řeč, kdežto Čechové doma-
hají se pouze volného užívání češtiny v sou-
kromi, ve školách a ve veřejných úřadecha
ústavech. »Čechové, zvláště od Sedanu, jsou vy-
staveni poslednímu útoku germanismu, jsou ví
než kdy jindy přesvědčení, že svým bojem z
svá práva a neodvislost hájí Evropu proti invasi
pangermánské a tím též pracují pro Francii.
doktor
Herold
Hero d
Němec
Čecho
Paříž
Francie
Sedan
Evropa
Le Patria
Patria
27
article
Němci, povzbuzeni ústupem vlády před jejich
obstrukcí, jsou přesvědčeni, že nadešla chvíle,
kdy budou moci, třeba jako menšina v parla-
mentu, prosaditi převahu svého jazyka a zaji-
stiti si nadvládu politiekou i národní. Na druhé
straně Čechové jsou odhodláni brániti se do
krajnosti.« — »Jak to vše skončí?« — »Mon-
archii rakouské nezbývá, leč přetvořili svou
konstituci ve smyslu »federalistickém« a zajistit
národům volný rozvoj jejich národnosti a neod-
vislosti. Pak nalezne v národech slovanskýeh
největší oporu své samostatnosti a svého velmo-
cenského postavení v Evropě.« Na konci roz-
mluvy vyslovil posl. dr. Herold své sympatie
»Patrii«, její chefům posl. Millvoyovi a ředitel
Massardovi, kteří statečně bojují pro věe českou
Článek »Patrie« o dru. Heroldovi je v mnohých
listech francouzských citován a velmi přátelsky
komentován.
— Schůze lidu v Nechanicích. Organi-
sace národního dělnictva v Nechanicích uspořá-
dala v neděli dne 5. t. m., vzhledem k míst-
ním poměrům a nepřihodně době v el m
zdařilou schůzi lidu. Schůzi po 2. hodině
odpol. v sále radnice zahájil svolavatel paa
Bohdanecký, oznamuje důvody, proč tate
schůze svolána byla a představuje řečníka,
právě z vězení přicházejícího redaktora »Hoři-
ckého Státoprávníka« p. Fr. J. Hrušku. Na
to zvoleni jednohlasně p. Fr. Rašín, starosta
města za I. předsedu, p. Bednář, továrnik
za II. předsedu a p. J. Skalický, městský
tajemník za zapisovatele. Vřelými slovy, po-
Němec
Čecho
doktor
Herold
Organus
J Hruška
Rašín
J Skalický
Evropa
Nechanice
Francie
Patria