ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 04d230a0-727b-11dc-ab6b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 67, org 16, work 2, place 16
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
9. srpna 1900.
4 masthead
Číslo 218.
5 article
Sjezd delenátů Ústředního spolku jednot učitelských pro král. české konal se včera o 10. hod. dopol. ve velké dvoraně Měšťanské besedy pražské. Obeslán byl 307 delegáty 117 jednot o 541 hlase čelnými hosty, mezi nimiž nalezali se též čtyř zástupci učitelstva moravského. Jádro rokování tvořil vedle obvyklých for- malit a běžných záležitostí hlavně rozhovor o úpravě hmotných poměrů učitelstva a o kul- turní práci učitelstva pro lid. Debata, která na- byla rozsáhlých rozměrů — trvalať schůze da- leko přes 2 hod. odpol. — skončila jedno- myslným přijetím resolucí výborem Ú. S. na- vržených. Sjezdu předsedal starosta Ú. S. pan Rašin, klerý, uvitav přítomné, s důrazem vytkl cile zorganisovaného učitelstva. Schůze má dáti na jevo, že učitelstvo trvá na svých oprávněných požadavcích a na všem tom, na čem usnesly se valné hromady předešlé.
Rašin jednota učitelský pro král
6 article
Členstvo Ú. S. stoji na zásadách pokrokovýeh (Hlučný souhlas.) a za ně do jednoho muže půjde v boj. (Opětná pochvala.) Žijeme v dobách zvláště pohnutých, nejen pro učitelstvo celého našeho královstvi, ale i pro veškerý lid české vlasti. V poslední době jeví se zvlášť ono roz- čilení v učitelstvu měrou takovou, že stačí sebe menší nedorozumění, by z toho byl vytloukán kapitál, by útočeno bylo v různých časopisech na vedení spolku ústředního a aby podezřívání byli jednotlivci. Leč nedejte se, přátelé, mýliti těmito útoky. Neposuzujte slova, nýbrž skutkyl (Hlučná pochvala.) Ústřední výbor jednot učitelských trvá ne- oblomně na požadavcích, jež učitelstvo na valné schůzi delegátů ze dne 1. listopadur. 1898 bylo sneslo, a chce se domáhati těchto minimálních požadavkův existenčních veškerého učitelstva; že však tato snaha jeho musí bráti v počet také trvající v tomto království po- měry jak hmotné, tak politické, uzná každý za rozumný a správný taktický postup. (Výborně!)
7 article
Žádný zákon aní v tomto království, ani v říši rakouské nebyl proveden, nebylli to zákon kompromisní. Zde tolik stran a politiekých od- stínů, že nutno při každém zákoně hledati pří- znivce, hledati vělšinu, která by zákon ten uvedla v platnosť. (Pochvala.) Na tomto stano- visku stojí vedení Ústředního spolku, nieměně však trvá na těch požadavcích, které valné hromada mu uložila. Jde jen o dobu a postup, jakým maji býti tyto požadavky uvedeny v život. Tolik důvěry učitelstvo v královstv českém chová k vedení Ústředního spolku, jak jsme se přesvědčili ve včerejší schůzi důvěrné, kde zdreující většinou schválilo onen postupa proto nešířím více slov na této schůzi veřejné. Konstatuji jen, že učitelstvo v království českém stoji sympaticky k veškerým stranám trva- jícím, které chovají se sympaticky k učitelským požadavkům a kulturním, lidovým potřebám národa našeho. (Výborně! Dlouhotrvající po- tlesk.) Ústřední spolek jako korporace nepolitická nepěstuje žádné výhradně a výlučně politické tendence. (Výborně!) U nás je politika vylou čena a v našem sdružení má místo každý učitel, byť byl stoupencem té či oné strany politické, je-li to jen strana přátelská škole, učitelstvu a kulturnímu povznesení českého národa. (Hlučná pochvala.) Tolik budiž veřejnosti české dáno na ob- jasněnou, aby Ialešné zprávy nešířily se o naši organisaci a aby nebylo z nich kořistěno snad na úkor té či oné politické strany. (Bouřlívá pochvala a potlesk.)
kulturní povznesený český národ
8 article
Před zahájením debaty o programu, žádal předseda shromážděné, by vyvarovali se v zájmu důstojného průběhu schůze a dobré pověsti uči telských manifestací všech poznámek neb bouř livých projevův osobního přesvědčení. Kdosi přeje promluviti, milerád mu slovo udělím nechť s tohoto povolaného místa projev svů učiní. Těžce bych nesl — končí předseda — kdyby musily býti projevy, které důstojnost to- hoto shromáždění by rušily, s místa předsedni- ckého kárány. (Souhlas.) V debatě, jež o tištěné zprávě jednatelsk se rozpředla, poukázal p. uč. Klika na dů ležitost a význam »Stručného slovní ku pedagogického«, a navrhl, aby valná hro- mada výboru uložila, by vydáváni díla toho převzal sám, postaral se o rozšíření jeho pro střednietvím okresních školních rad a České Matice. Pan uč. Wagner souhlasí sice s podně tem předřečníkovým, soudí však, že by valná hromada, protože výboru nejsou doposud po- měry podniku tohoto zevrubně známy, měla se usněsti, aby výboru byla věc odkázána k uvá- žení, a teprve pak, aby stalo se rozhodnuti.
učit Wagner Český Matica
9 article
Ve smyslu tomto usneslo se též shro- máždění, když byl pan uč. Klika k návrhu tomu se připojil. Po zodpovědění dotazu p. uč. T aula, po stadiu zřízení učitelského domu p. předsedou Rašínem, schválena zpráva jednatelská jedno- myslně. Po delší debatě přijaty též zprávy účetní. pokladní a revisorské, načež pokladníkům udě leno absolutorium. Následoval třetí bod programu: Zpráva o úpravě platů učitelských. Podával ji pan řed. Frumar. Dříve však, než přikročil k meritu, podotkl, že musí vysvět- liti své stanovisko. Před delší dobou byl jsem zvolen referentem pro případ, že by byla valná hromada. Když bylo usneseno svolati nynější valnou hromadu na konec června, byl sice sta- noven program, ale tehdy měli pánově v ústřed- ním výboru tolik starostí s Besedou učitel- skou.
učit Klik Rašín Frumar T aula
10 article
Předseda pan Rašín (přerušuje řečníka) Prosím, aby pan referent držel se věci. Pan řed. Frumar: Já se držím věci. Odpor a hlasy: To sem nepatříl Pan řed. Frumar (pokračuje): Ano, patří Mně bylo pak dopsáno, abych referát přijal. Já jej přijal a také jsem učinil návrh resoluce, leč bližších informaci od výboru jsem nedostal tak neznám mínění výboru v otázce služnéhoa mohu referovati o ni jen potud, pokud jsem měl přímé účastenství v jednání tom a pokud jsem zasedal v širším výboru. Řečník konstatuje, že od valné hromady ze dne 2. listopadu 1898 poměry, pokud otázky služného se týče, valně se změnily a staly se úchylky, které vyžadují schválení valné hro- mady. Tehda požadavky učitelstva neshodovaly se co do výše s německými a později po do hodě s učitelstvem druhé národnosti došlo k ná- vrhu posl. Anýže. Nastíniv postup jednání o této věci od r. 1880, vysvětluje dosavadní různost ve stanovení požadavků dotyčných dvěma mo- menty. Jednak nebylo lze nalézti jednotného měřítka, se kterým by souhlasili Němci, jednak závažný vliv měla rostouci bída. Teprve r. 1898 nastal obrat a k popudu uč. Beneše položen postulát, aby služné učitelů bylo postaveno na roveň nejnižším čtyřem třídám úřadnietva stát ního, které mají totéž předběžné vzdělání jako učitelstvo. Tohodli modu se přidržíme, bude pro budoucnost otázka našeho služného rozhodnuta. Neboť zvýší-li se služné státnímu úřadnietvu, bude pak analogicky zvýšeno i nám.
Rašín Frumar Anýž Němec Beneš
11 article
Požadavky naše — praví řečník — za své vzal posl. Anýž. Mělo se za to, že podal je zemskému sněmu jmenem své strany, ale z jed- nání klubu mladočeského o našem služném vy- šlo, že tomu tak není, ano když kandidoval posl. Anýž do školské komise, propadl prot posl. Šťastnému přičiněním selských členů mlado- českého klubu. Také z řeči referenta školské komise, posl. Schwarze, bylo patrno, že nestoji za návrhem Anýžovým. Různými zástupci par lamentních stran i vlády byla sice slíbena pod- pora návrhu Anýžovu, ale ve školské komisi měl návrh jediného důsledného podporovatele posl. Sokola. (Hlasy : Sláva mu !) Řečník kritisuje zprávu zemského výbor a elaborát, vypracovaný školskou komisí, který má sloužiti za základ budoucího zákona o služ- ném učitelstva a shledává v něm různé stránky nepříznivé, ač na druhé straně vítá zásadu jed- notného služného v něm obsaženou. Zamlourá se mu též princip spravedlivého obsazování míst. Elaborát vyhovuje požadavkům učitelstva z roku 1885. Bylo by ovšem smutné, kdyby se všem spravedlivým požadavkům učitelstva mělo vyho- věti také až za patnácte let. Mádlí usnesení škol- ské komise pronikavější vliv na úpravu našich poměrů, nutno je zlepšiti. Oslatně není jisto, bude-li sněm na podzim, jak se ohlašovalo, za- sedati. A největší obtíže bude asi působiti olázka finanční. Projektovaná přirážka k dani z lihu vynese na 3 mill. zl., z čehož však uhradíse sotva polovička ročního zemského deficitu. Je velmi pochybno, kdy dostane se otázka úpravy služného na řadu a dejde-li na ni, jest otázkou, dostane-li většinu, poněvadž poslanci velkostat- kářšti a selšti zaujímají zamitavě slanovisko. Leč i kdyby většiny bylo dosaženo, způsobí otázka úhrady obtíže nemalé.
Anýž Schwarz Anýžův Sokol Sláva
12 article
Řečník doporučuje přijetí výborem navržen resoluce, která zní: »Valná hromada delegátů »Ústředního spolku jednot učitelských v království českém«, ko- naná dne 8. srpna 1900 v Praze, porokovavš o otázce služného učitelstva, usnesla se pro hlásíti: 1. Že považuje za nezbytné, aby bez o kladu upraveny byly hmotné poméry učitel stva škol obecných a měšťanských vzhledem k zvýšeným drahotním poměrům aspoň tak jako stalo se již u jiných stavů služebných 2. že trvá na požadaveích svých, obsaže- ných v návrhu poslance Josefa Anýže a ukládá výboru, aby, zřetel maje ku trvajícím po- měrům ve sněmu království českého, všemožně se přičinil, by návrhy školské komise sně- movní a každý jiný návrh, který by v té při- čině projednáván býti měl, ve smyslu návrhu poslance Anýže opraven a doplněn byl; 3. že sehvaluje veškeré kroky, které v tom směru vedení »Ústředního spolku jednot učitel- ských«, užší i širší výbor podnikly.« Ke konci vyžádal si p. Frumar ještě slovo pro svoji osobu. Vypravuje o důvěrném listu, jehož stylisace a rozeslání není prý daleko předsednického stolu. Praví se tam, že r. 1894, když se upravovalo služné učitelstva, měli to v rukou zase jen pražští učitelé (Frumar, Beneš) a proto že se zvýšilo služné jen učitelám v Praze a jiným se ubralo. Řečník vykládá o své účasti při úpravě platů r. 1894, zejmena při návrhu Kvíčalové, který opravoval. Dokládá, že učitelstvo pražské nepracuje na úkor venkov- ského a uvádí, že návrh zákona, obsažený v návrhu posl. Anýže i jeho odůvodnění vy pracoval sám a že sám s členy subkomitétu sněmovního, zejmena s posl. Leglerem, vy- jednával sám. To — praví řečník — uvádím proto,že se vše ostatní zúmyslně zamlčelo. Nemohu snésti, abych za práci svou byl ještě tupen.
Anýž Frumar Beneš Kvíčala Praha spolek jednota učitelský
13 article
(Souhlas a potlesk, zejmena v pozadí sálu.) Co jsem slíbil, to jsem učitelstvu udělal Přeji si jen, by páni, kteři vedou nyní ústřední spolek, také po dvaceti letech mohli s tak čistým svědomím předstoupiti před členy ústřed ního spolku jako já. (Hlučný potlesk, zvlášte v pozadí sálu.) Pan učitel Beneš činí prohlášení v tomže smyslu, Člen ústředního výboru p. učitel Tuček Zmínka o hmolném postavení učitelstva je bez odporu nejtrapnější. Ústřední spolek musil na značiti, v jakém poměru nalezá se k návrhům a usnesením školské komise. A tu, právě ve chvíli, kdy ústřední výbor učinil své rozhodnut, nastala hořkosť mezi námi, nastalo podezřívání a vyčítání soukromé i veřejné. A co je hlavním původem toho všeho? Dodatek k resoluci (z r. 1898, která se týkala způsobu domáhání se požadavků učitelských. Pozn. ref.). Nuže, já sám sebe obžalují z autorství tohoto dodatku. Na mou hlavu ať snese se hněv váš a nikol na hlavu starosty. (Souhlas a projevy nevole. Já byl proti odmítavému textu a řekl jsem — i kollegové pražští to uznali — že úpravě žádané musí předcházeti důkladné sanování zemských financí. Víme dobře — pravil jsem — že máme ve sněmu přátely i nepřátely. Neuvá- dím žádnou stranu politickou, poněvadž neche zvyšovati roztrpčení. Bída učitelstva — sam uznáváte — je hrozná, tak hrozná, že musi nastati náprava. (Hlučný souhlas.) Tak povstal onen dodatek k resoluci, klerý po našem království vzbudil tolik zbytečného hluku. Včera jsme si ostatně již vyložili svě stanovisko a není třeba proto, bychom jeden druhého podezřívali. (Bouřlivá pochvala.) Posl. Schwarz, když jsem se ho ptal, pro nepřipojil se k návrhu posl. Anýže, pravi
Beneš Tuček Posl Schwarz Anýž
14 article
»Já byl pro to, co bylo pro tu dobu možnoa poněvadž upřímně s vámi smýšlím, připoji jsem se k minoritě, poněvadž zde je sněm mo- rálně nucen na usnesení školské komise trvati. Byli jsme na schůzi učitelů německých a vytýkalo se to zvláště nám. Jiným stavůms cos podobného nevytkne. My tam šli hájiti pouze své stanovisko stavovské. Na schůzi oné pravil posl. Legler: »Teď neni nic jiného možno. Přijměte zatím, co se vám podává.« My ne- chtěli, by rodiny po učitelích, než se úprava hlavní provede, odcházely s 200 zl. pense aby pensisté dostali o 200—300 zl. méně. (Souhlas.) Tím jsme ničeho nezadali. My trváme na svých požadaveích a tím jsem snad vysvě- tlil, proč jsme se zasadili vší silou o to, aby se dodatek k resoluci dal a proč jsme všichni proň hlasovali. (Dlouhotrvající pochvala a potlesk .) Pan učitel Jadrný klade důraz na opráv něnost požadavků učitelstva. Je to jeho právo, máli konati povinnosti. Co pravil koll. Tuček o jednání výboru v této véci, bylo zcela správno. Neboť kdybychom trvali na úpravě hlavní a ostatní, co by se nám dávalo, zamílli, dlouho bychom čekali. (Souhlas.) Jedné véci nomohu pomínouti: jak démo českého národa p. Alfons Šťastný o nás smýšli. (Bouřlivé projevy nevole. Hlasy : Ne- stojí nám za to ! Nemluvte o něm! Před- seda žádá řečníka, by neútočil proti žádné politické straně.) Takové jednání — končl řečník — je kažení našeho lidu a my jako učitelé českého národa musíme je s největším rozhořčením odsouditi. (Bouřlivá pochvalaa potlesk.) Pan uč. Svoboda ze Strakonic po tkli- vém vylíčení neutěšených poměrů učitelstva do- poručuje přijetí navržené resoluce.
Jadrná Tuček Alfons učit Svoboda Strakonice školský komise
15 article
Pan uč. Hýbl: Uznáváme všichni práei pana Frumara, ale konec jeho řeči učinil n mne dojem, jakoby byl pracoval na všem jen on sám a jakoby jen on sám měl o vše zá- sluhu (Pan řed. Frumar: Ano, mé my- šlenky! Mé návrhy! Hluk.) a jakoby všichn ostatní nedělali nie. Dopsal jsem v té věc před třemi měsící koll! Smrikovi a ten mn odpověděl dopisem, kde líčil zásluhy a činnost p. předsedy. Neminulo ani týdne, aby byl Praze o věci naší nekonferoval. Dovolávám se svědectví p. Smrtky. Pan uč. Svěcený přeje si, by od osob ních polemik bylo upusténo. Pan uč. Smrtka polemisuje podrobně proti tvrzením p. Frumara a dokládá, že sta- rosta p. Rašín vykonal od té doby, co stoj v čele Ústředního spolku, do Prahy tolik cest že mu až byly vyčítáno, že vyčerpá důchody spolku dietami. (Hlučná veselost a pochvala. Prohlašuji, že velmi důležité změny, kterés staly na návrzích, byly provedeny za návodu vlastního podnětu nynějšího starosty spolku na šeho. (Dlouhotrvající pochvala a potlesk.) Pan uč. Vrba z Borohrádku navrhuje k resoluci tento dodatek: »Valná hromada vy- slovuje koll. Rašinovi uznání, důvěru a díky za upřímnou snahu a nezišínou obětavost s jakou slouží zájmům učitelstva a projevuje přání, by v těchto službách a dobré vůli ničím se nedal zviklati. (Pochvala.) »Na p. Rašína«. dokládá řečník, »byl učiněn na př. včerejším »Časem« útok. Je proto třeba, bychom dal jemu satisfakci. Resoluce navržená přijata i s dodatkem Proti dodatku pozdviženy ruce z pozadí sálu. (Hlasy: »To je Praha!« a projevy nevole.) Předseda p. Rašín: Prosím, ponechte každému při hlasování volnost. Opanujte mně k vůli své osobní city a podřiďte se organisaci, bychom poskytli veřejnosti obrázek jednolnosti Zdrcující většinou ostatně byl podán důkaz, že cesta naše je správná. (Bouřlivá pochvala)
učit Hýbl Frumar Smrtka Rašín Vrba Praha Borohrádek
16 article
O bodu druhém, kulturní práci učitelstva pro lid, referoval, byv bouřlivě uvitán, p. uč. Černý Přáním učitelstva jest, by umikl třesk zbranía aby mohlo se oddati svému povolání. Nemáme jen požadavky hmolně, my přejeme si, by zbu- dován byl také program práce duchovní. Míy hlásíme se k úkolu, působiti ku blahu hmot- nému, hospodářskému, mravnímu a sociálnímu českého lidu. Chceme pečlivě výchově rodinya budeme pro vzdělanostní ideje agilatovat. Tomuto účelu chceme přizpůsobiti svoji činnost škol- skou vůbec. Varuji proto upřímně před ab- stinencí od práce mezi lidem, hlavně v ohledu kulturním. Jsou strany, které by rády zaujaly naše postavení pro cíle své a to bylo by na škodu národa našeho. Musíme míti na zřeteli eíle celkově a nikoli místní. Lepší kultury če- ského lidu se domáháme. Přejeme si, by lepš poméry zavládly v rodinách a tomu účelu nej- lépe by posloužily časté poučné schůzky rodičů s učitelstvem. Tím by nejlépe odstraněny byly děsné následky nynějších poměrů společenských.
17 article
Školství chceme zbudovati ve smyslu takovém, aby vychováván byl lid na mravních zásadách, abychom se potom v životním boji navzájem nepodezřivali, nýbrž sobě porozuměli. Vzdělání odborné budiž rozšířeno tak, aby vyhovovalo též hlavním potřebám estetickýma rozumovým. Školství budiž zbudováno na pro- gramu jednotném. Jako ostatní strany, podejmež také my v této příčině program svůj. Přejeme si, by školství bylo svěřeno vědeckému a kom- petentnímu dozoru, žádáme, by k našemu pů- sobení připojila se intelligence, aby v tom směru působila česká literatura a žurnalistika. Sbory zákonodárně a jieh representanti měli by opravdu býti kulturním činitelem a jen výkvět národa měl by dostati se na toto místo. Poslanci měli by seznávati smýšlení a povahu lidu a dle toho působiti v zákonodárných sborech. Také samo- správa měla by býti výkvětem uvědomělosti nikoli činitelem protikulturním. Chceme ji po- vzněsti na kulturní stupeň takový, bychom ko- nečně mohli s ní býti spokojeni. Vládní insti- tuce, výkonná moc a moc spravedlnosti budiž osvicenou a měla by stát proměniti ve faktora čistě kulturního.
18 article
Ústřední sbor tiskne již brožuru, jež ský- tati má přehled o požadaveích a úkolech uči telstva. Řečník uvédi pak prostředky, jakými by se v naznačeném směru pracovati dalo. »Jsou-li kazimírové, kteří činnost učitelstra zlehčují a podezřívají, my jimi pohrdáme douřáme, že se nám za naši práci dostane ne li díků, tedy aspoň uznání. « (Bouřlivá pochvala potlesk.) Pan uč. Zvoníček navrhuje, by bez de baty byla přijata tato resoluce: »Učitelstvo české uvažujíc o práci, již konati chce pro lid, vidí v programu kultu ním českého lidu program národního vzdělání a národní výchovy. Chce lidu svou duchovní prací přispívat k zajištění lepší hmotné i duchovní existence a proto i v práci školní i v životě mimo školním bude sledovati s lidem tytéž eíletě míže prostředky, kterými lze dosáhnouti do- konalejšího stupně kulturního a zvýšeného blahobytu. Zejmena bude si hleděti v působení mez lidem poměrů a cilů hospodářských, sociálních. politických a vzdělanostních, aby jim rozuměl a dle nich potřebám lidu při učbě i výchově vyhovovalo. Jako duchovní činitel národního organismu ehce učitelstvo pomáhati rozvijet zdraví, sílu a blahobyt lidu podle moderníeh názorův a potřeb. Bude pečovati o vědecké všeobscně i odhorné vzdělání lidu, o zdoko- nalení mravní výchovy k sebezachování a humannímu soužití ve společnosti národní ke zmírnění a zlidštění boje živolního.
učit Zvoníček
19 article
Za základ pro zdar národního vývoje po- važuje: 1. péči o lepší vychovatelské vzdělání ro- díčův a péči o uspořádání podmínek lepšího rodinného života. Dále péči o dobře zřízené školství dle životních potřeb všech vrstev l- dových a péči o svobodu ducha, látky učebné a učitelstva v tomto školství. 2. Učitelstvo dovolává se vzdělávací a vý- chovné pomoci: a) všech kruhův intelligenee společenské; b) literátů, žurnalistův i tisku vůbec; c) všech podníků vzdělávacích ; d) spolkův i shromáždění; e) sborů zákonodár ných; f) sborů samosprávných a g) jinosprávy. aby činnost svou připojily ku snahám učitel stva a pronikly je tendencí paedagogickou. Učitelstvo všemi prostředky bude usilovati. aby snahy ty došly uskutečnění pomocí všech poetivých přátel národní kultury. Nedás nikdy a nikým upírati kompetence v těchto snahách a odmitá každé podezření, jako by nebylo si vědomo a nechtělo konati povinnost jež důsledně z povolání jeho vyplývají. K tomu pak cíli dovolává se učitelstv mravní i právní ochrany a hmotného zabez pečení u české veřejnosti.« Resoluce schválena jednohlasně.
národní kultura
20 article
Přijat návrh jednatele p. uč. Skály, by na vydání zmíněné brožury přispíval každý sorganisovaný člen obnosem 40 haléřů, a návrh p. uč. Doležala, aby o rozdélení spolkového jmění jednotlivým podnikům učitelským usnášela se po návrhu výboru valná hromada delegátuů Jednomyslný souhlas projeven s touto resolucí: »Valná hromada delegátů » Ústředního spolku jednot učitelských« v král, českém, konaní v Praze 8. srpna 1900, snáší se ve příčině utužení organisace takto 1. Výbor Ústředního spolku vydá pro kaž dého člena učitelské organisace spisek, jenž bude obsahovali přesný kulturní program če ského učitelstva, doplněný a zrevidovaný organisační plán učitelské práce, přesný ká zeňský řád pro organisované učitelstvo, chrono- logický přehled o posavadní práci počínajíe prvním sjezdem se všemi resolucemi a ná vrhy i se stručnými vysvětlivkami a poznám kami, čeho dosaženo a čeho se dále domá hati, stanovy Ústředního spolku i všech uči telských podniků, výhody pro organisovane učitelstvo atd.
Doležal Praha
21 article
2. Pracovní program, důvěrně snesený, necht přesně provádí všech 120 jednot v království. členové Ústředního spolku i jejich náhradníci 3. Každý jednotlivec pokládej za svou mravní povinnost státi se členem Dědictví Ko menského, sirotčinců aj. 4. V každé jednotě řadí se odbory právní, organisační a přednáškový, jež budou ve stá lém styku se soujmennými odbory ústředními. 5. Věci taktické a za důvěrné prohlášené nesmí nikdo, ani jednotlivec, ani jednota vy nášeti na veřejnost a činiti z nich předmě časopisecké polemiky 6. Valná hromada ukládá Ústřednímu výboru. aby, pěstuje dále styky zejmena s učitelstvem markrabství moravského a vévodství slezského. připravil pro příští valnou hromadu delegátů stanovy Svazu českoslovanského učitelstva.« Po delší debatě přijat návrh: »Valná hro- mada ukládá širšímu výboru, by vyšetřil, kolik učitelů měšťanských škol je členy okresních jednot a kolik z nich je zároveň členy jednoty učitelstva měšťanských škol. Při tom buď poža- dováno, jak tito poslední chovají se k organi- saci Ústředního spolku« — zároveň s podrob- nými návrhy p. uč. Jelín ka. Po přečtení a vyřízení došlých přípiso schůze po 2. hod. odp. skončena. Sjezdu došly četné pozdravné telegramy.
svaz českoslovanský učitelstvo
22 article Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži. Mezinárodní sjezd studentský. Největší a snad též nejživější ze všech mezinárodních sjezdů, střidajících se teď denně v Paříži, bude asi sjezd studentský, nebot účastenství mládeže páčí se na 5000 hlava co se týče jeho »živosti«, docházejí již z jeho počátku zprávy o různých pohnutých debatách mezi studenty různých národností, tak že sjezd bude míti i po této politicko-národní stránce jistou mimořádnou zajímavost. Horkokrevná mládež nedovede udržeti tak diplomaticky na uzdě své city národní a vlastenecké a právě v tomto čilém, vznětlivém elementu vystoupí rozpory a antipatie, dělící různé národy. Tak sedmihradští sludenti důrazně protestovali proti tomu, aby byli pokládáni za Maďary a finšt studenti pak nechtěli být připočteni mezi Rusy Za nejlepši bratrské nálady byl však sjezd za- hájen bankotem náčelníků různých delegac v kavárně Voltairově. V latinské čtvrti jeví se rozruch slavnosti, studentské kavárny a hostince jsou ozdobeny prapory a všude zaznívá hlaho nejrůznějších jazyků. První sezení kongresu konalo se v univer- sitní budově Sorbonny, studenti ubírali se tam v dlouhém průvodu, v němž rozvinuli prapor
Maďar Rus Voltairův Paříž kongres Sorbonna
23 article
různých spolků a národů. Čeští studenti ubíral se hned za pařížskými a belgickými studenty. pak následovali studenti ze všech zemi evrop- ských. Australie vyslala studenty z university sydneyské a melbournské, Afrika z kahýrské. Ve velkém sálu nové budovy Sorbonny, vyzdo- bené s neobyčejnou nádherou uměleckou, kde zejmena obdiv vzbuzují vznešené fresky Puvisa de Chavannesa, seskupeny byly malebně pestré prapory. Rozsáhlý sál byl přeplněn studenly. Též četní professoři zúčastnili se sehůze. Na počátku sehůze odhlasovali studenti adressu, v níž vyslovili úctu presidentovi republikys společnou lásku bratrskou k Francii. Schůze pak byla uzavřena na znamení smutku nad zavražděním krále italského. V úterý se pokračovalo ve schůzi a veče nabídla studentům Sara Bernhardtová, jež po- užije každé příležitosti, aby projevila své sym- patie studentům, mládeži která ji byla vždy přátelská a pro ni nadšená v její vítězné dráza umělecké, zvláštní představení Rostandov »L'aiglona«. Studenti z vděčnosti připravik Sáře Bernhardlové velkolepé ovace, zasypali květinami a stropili takový slavný hluk, jaký ještě nepoznalo divadlo Bernhardtové. Následu- jící večer bylo studentům uspořádáno v komické opeře představení Charpentierovy opery »Luisa«.
jít Chavannesa Bernhardtová L aiglon Bernhardlová Charpentierův Luisa Austrálie Francie univerzita sydneyský Afrika Sorbonna Bernhardt
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Tajuplné cesty. Předevčírem vrátil s pan dr. Körber z Rátotu, kde s presidentem uherského ministerstva konferoval a včera ode- bral se do Išlu k císaři. Pan Szell hned po konferenci, kterouž měl na svém rátotském Tuskulu, vyhledal dra. Körbra ve Vidnia odebéře se do Išlu dnes. Véru, dostatečných příčin ke kombinacím. S jedné strany oznamuje se, že si pan dr. Körber zajel do Rátotu, aby tam pana Szella připravil na velevýznamné eventuality, jež má za lubem, po případě, aby si zjednal jeho souhlasu k nim, s jiné strany zase bájí se, že rakouský premier vyjel si tam, aby hájil zájmy rakouského průmyslu naprot maďarské zpupnosti, jež průmyslovým výrobkům vypověděla boj, naproti tomu ale zaplavuje Cislajtanii svými plodinami, a se třetí strany dokonce dochází zvěst, že jde o jisté úmluvy pro ten případ, že by v uherské a snad i ve sněmovně vídeňské, neb i v jiném kompe- tentním k tomu zákonodárném sboru ventilována byla po sňatku arcivévody Františka z Este otáz ku následnictví. Z různých evenlualit, k nimž prý se dr. Körber připravuje, uvádí se jako opatření nejkrajnější zastavení ústa vy.
Körber Szell doktor František Este Išlu Rátot
25 article
Nevíme, k tomu-li kroku se nynější premier od- hodlá a dostáváli se mu k tomu plné moci, my pro ten případ přáli bychom si jedině, aby ústava ta, jež je příčinou všeho zla, které tul říši pronásleduje, nikdy více nebyla restituována. Neněmečtí národové rakouští jsou zralí dost, aby snesli takový ústavní pořádek, který srov- nává se s jejich minulosti a s právoplatnými smlouvami a který by jim umožnil v každém ohledu volný rozvoj. Však prozatím těmto zprá- vám nevěříme. Vždyť přece na bíle dni, o čem asi oba státníci konferovali a o čem panovníku referovati budou. Vždyť dosud visí ve vzduchu nevyřízené rakousko-uherské vyrovnání, vždyt tolik věcí, jež týkají se styku obou států, nevy- řízeno, že věru nemusí býti nápadno, sejdou-li se vedoucí státníci ku poradě. Prorokuje-li se, že v měsíci září stanou se veliké věci a že rozhodnuto bude o otázkách, jež touto říší zmítají, nevěříme. Jsme přesvědčeni, že experi- mentovat se bude dál.
26 article
— Dr. Herold v Paříži. Jeden z nejpopu- lárnějších žurnálů pařížských »La Patrie«, proje- vující často své sympatie českému národu, při- náší velmi srdečný článek o posl. dru. Hero dovi, s nímž jeden z redaktorů »Patrie« měl rozmluvu o politických záležitostech českých. »Patrie« trefně vystihuje vůdčí politický význam dra. Herolda a velmi nadšeně se vyslovuje o vlivu a výmluvnosti českého »leadra« politi- ckého. »Dr. Herold přišel do Paříže,« píše zmi- něný list, »aby především poznal svět politický. Sleduje pozorně vše, co se děje u nás a je velmi dobře informován o všech našich vnitřníeh záležitostech a je nadšen mohutným rozvinutím hnutí nacionalistického ve Francii. »U nás všichni Němci jsou vašimi nepřáteli«, pravil dr. Herold, »nic přirozenějšího nad to, že jsme ve vašem táboře.« Po tom mluvil dr. Herold o otázce jazy- kové, jejíž komplikovanost zúmyslně způsobil Němci, kteří se neodvažují doznati, že Čechům chtějí vnutiti svou řeč, kdežto Čechové doma- hají se pouze volného užívání češtiny v sou- kromi, ve školách a ve veřejných úřadecha ústavech. »Čechové, zvláště od Sedanu, jsou vy- staveni poslednímu útoku germanismu, jsou ví než kdy jindy přesvědčení, že svým bojem z svá práva a neodvislost hájí Evropu proti invasi pangermánské a tím též pracují pro Francii.
doktor Herold Hero d Němec Čecho Paříž Francie Sedan Evropa Le Patria Patria
27 article
Němci, povzbuzeni ústupem vlády před jejich obstrukcí, jsou přesvědčeni, že nadešla chvíle, kdy budou moci, třeba jako menšina v parla- mentu, prosaditi převahu svého jazyka a zaji- stiti si nadvládu politiekou i národní. Na druhé straně Čechové jsou odhodláni brániti se do krajnosti.« — »Jak to vše skončí?« — »Mon- archii rakouské nezbývá, leč přetvořili svou konstituci ve smyslu »federalistickém« a zajistit národům volný rozvoj jejich národnosti a neod- vislosti. Pak nalezne v národech slovanskýeh největší oporu své samostatnosti a svého velmo- cenského postavení v Evropě.« Na konci roz- mluvy vyslovil posl. dr. Herold své sympatie »Patrii«, její chefům posl. Millvoyovi a ředitel Massardovi, kteří statečně bojují pro věe českou Článek »Patrie« o dru. Heroldovi je v mnohých listech francouzských citován a velmi přátelsky komentován. — Schůze lidu v Nechanicích. Organi- sace národního dělnictva v Nechanicích uspořá- dala v neděli dne 5. t. m., vzhledem k míst- ním poměrům a nepřihodně době v el m zdařilou schůzi lidu. Schůzi po 2. hodině odpol. v sále radnice zahájil svolavatel paa Bohdanecký, oznamuje důvody, proč tate schůze svolána byla a představuje řečníka, právě z vězení přicházejícího redaktora »Hoři- ckého Státoprávníka« p. Fr. J. Hrušku. Na to zvoleni jednohlasně p. Fr. Rašín, starosta města za I. předsedu, p. Bednář, továrnik za II. předsedu a p. J. Skalický, městský tajemník za zapisovatele. Vřelými slovy, po-
Němec Čecho doktor Herold Organus J Hruška Rašín J Skalický Evropa Nechanice Francie Patria