1
masthead
23. dubna 1907. Císlo 11i
4
article
povznesli se na takový stupeň významu kultur-
ního a hospodářského, my, kteří náležíme ná-
rodu, který má v sobě patrně sílu státotvorhou.
máme tu povinnost, abychom se sdružili a se-
stoupili v mocný voj zápasníků
abychom vítali ten okamžik, že
nám bylo dopřáno dožíti se doby,
kde věe česká může býti vítězno
a kde naší silou a naší prací vítěz-
ství toho bylo dosaženo. My naopak
musili bychom obávati se ú sudku budou-
cích dějepisců, že ve veliké ch v li
a ve veliké době v národu českém
byli mali lidé, kteří strhli na sebe
vedení jeho věci, kteří propásl
šťastný okamžik a nedovedli toho
při zahájení nové doby zjednat
českému národu nové cesty, nov
síly, zvýšeného významu a on
moci, která mu právem náleží.
Veliká jest doba nynější a vyža-
duje velikého napjetí sil. Slibme si.
že všechny síly své chceme věnovati
také veliké myšlence, za kterou český
národ dlouho již zápasil a která ko-
nečně má a musí se státi vitěznou-
(Hlučný, dlouhotrvající potlesk. Velké pohnutí.
5
article
Stanovisko vlády Beckovy vůči
Maďarům.
Stanovisko vlády Beckovy vůči
Maďarům.
Od chvile, kdy uherský ministr obchodu
Ferenez Košut silnými maďarskými slovy
vytknul stanovisko, na němž nezvratně
trvá vláda uherská za nynějšího vyjednávání
s vládou cislajtánskou, od chvile té všechen
svět byl žádostiv, promluví-li nyní konečně též
dosud tak zamlkli ministři rakoušti? Zdejst
ministerský předseda baron Beck patrně také
již dobře cítil, že by další mlčení nevyneslo mu
ani zlatého zrnka a proto rád nerad konečně
rozvázal spoutaný jazyk svůj při nejbližší, ne-
pochybně objednané příležitosti, aby osvětlil na
vzájem stanovisko vlády rakouské
za tohoto vyjednávání. Nuže a co tu vychází
na jevo? Že jsme se vskutku neminuli s pravdou,
když jsme již dne 14. t. m. srovnáním oba-
polných legend, vídeňských a peštských, do-
spěli k úsudku, že sice dosud vláda zdejší se
diktátům Maďarů nepodrobila
k ničemu nezavázala, ale že s
vůči nim ocituje v postave n
obranném, v máloslibné defensi vě,
jelikož celé vyjednáváni děje se n
základně požadavků maďarských
a nikoliv rakouských, asi podobně jako se r. 1890
dálo punktační vyrovnání na základě požadavků
německých a nikoliv našich.
Maďar
Ferenez Košut
Beck
6
article
»Až dosu d jest vláda úplně svobodna«,
ujišťuje ministerský předseda rakouský, »ona
není ani ohledem na dobu, ani ohledem na
obsah smlouvy s Uhry vázána«. To je vlastně
ta jediná a nejlepší útěcha při všem. Nebo
jinak z celého ostatního výkladu páně Beckora
nevyzírá žádná pevnost a rozbod-
nost u hájení prvotního stanoviska vlády
jeho, jak je byl své doby chrabrými slovy de-
klaroval, když starému parlamentu Cislajtanie
chytala hlava proto, že vláda Košutova předlo-
žila sněmu uherskému demonstrativně osnovu
zákona o samostatném uherském
celním tarifu k uzákonění. Těchto
dnů byl ten samostatný celní tarit
uherský výslovně jakožto symbol uher-
ské samostatnosti hospodářské po
řeči Košutově jednomyslně přijat výborem
sněmovny uherské — demonstrace protirakouská
tedy opětována, ba přiostřenac: však slyšme, co
říká k tomu dnes J. Ex. baron Beck! —
»To nie neznamená«, chlácholí deputaci něme-
ckých průmyslníků, »to je pouhý důsledek
tehdejší předlohy, kterouž byla stvořena sice
jednostranná situace, která však na
průběh a výsledek nadešlého později vyjedná-
vání nejeví žádného rušivého účinku«. — Nu
tak vida, k čemu byl tedy tenkrát všechen ten
vídeňský poprask? Dnes jej sám ministerský
předseda prohlašuje za lichý poplach, za ne-
vinnou veselohru: »Mnoho povyku pro nic za
nic«.
Košutův
Beck
Uhry
výbor sněmovna
7
article
A stejně se to má s dalšími původními
stanovisky rakouské vlády. Jakže zněla ta prvotní
bojovná hesla rakouská, jež napsal bar. Beck
na prapor svůj, an se vypravoval do boje proti
Uhrům? Zněla zajisté: Cheeme obnoviti celní
a obchodní svazek s Uhry prodloužením
dosavadní celní jednoty, však z
výhodnějších pro nás než dosu
podmínek na 20 let, kratší celní a ob-
chodní jednota nemá pro nás ceny. Nezli pouhé
desítileté vyrovnání, při němž by potrvaly dosa-
vadní naše škody a po němž by Maďaři si po-
stavili proti nám celní šraňky — raději žádnou
obnovu vyrovnání, alebrž další stav prozatímní
reciprocity a připravování se k rozluce ! Tak
mluvil ještě počátkem tohoto roku za vládu
Beckovu německý ministr-krajan Prade v Liberci.
Beck
Maďar
Beckův
Uhry
Liberec
8
article
Naproti tomu Maďaři prohlašovali své stano-
visko: »Žádný další celní a obchodní spolek
s Rakouskem, nýbrž pouhá smlouva jako s ja-
kýmkoliv cízím státem, a to jen smlouva platná
do roku 1917, po kteréž době jako necdvislo
stát zavřeme hranice říše svatoštěpánské celním
šraňky na všechny strany jak vůči Ra-
kousku, tak vůči ostatním souse-
dům našim, abychom s nimi pak s a mo-
statně uzavírali obchodní a celn
smlo u v y.
Poněvadž však Maďaří dobře vědí, jak by
se jim zle mohly vyplatit jejich celní šraňky
na Litavě, kdyby uražené Rakousko zeměděl-
ským plodinám uherským zavřelo pak ostrými
válečnými ely zhola zdejší trhy — chytrý se
Košutův, jenž stal se ministrem obehodu uher-
ského, snaží se vládu rakouskou nach ýliti
k tomu, aby už předem jakýmis »g ara-
ciemi« zaslibila uherským plodinám polním,
uherskému dobytku, dříví a kožím vol n
jako dosud přistup k nám zvláštními,
výhodně nizkými cly, začež slibuje
Košut na vzájem některým tovarům pri-
myslovým z Rakouska usnadnit i na dále
nízkými cly uherskými přístup do Uher, rozum
se jen po tak dlouho, než Maďaři v oborech
téch svůj vlastní průmysl přivedou na konku-
renční výši.
Maďar
Košutův
Rakousko
Litava
Uhry
9
article
A co k těmto všem požadavkům a propo-
sicím maďarským baron Beck? — Novota státo-
právní, že místo posavadního celního a obchod-
ního s polku na dále Madaři chtějí s námi
uzavříti pouhou dočasnou smlouvu na vý-
pověď, jako s každýmkoliv jiným
ci zím státe m jinak ho nezaráží a nehněte.
Rovněž ani slovem neprotestuje proti
tomu, že si Maďaři vyhražují od r. 1917 právo,
uzavírati jako souverenní stát ob-
chodní smlouvy své s cizinou
zcela samostatně a neodvisle o
Rakouska, což se přece těžko dá srovnati
s článkem 8. vyrovnání státoprávního ze dne
28. července 1867, v němž se výslovně stanoví
pospolitost jak diplomatického.
taki obchodního zastoupení říše
habsburské vůči cizině společným
ministrem zahraničných věcí rakouských.
Beck
Novota
Maďar
Rakousko
10
article
Baron Beck zabývá se jen tím »problémeme
uherské vlády o vnitrozemských, vzá-
jemně výhodných clech na Litavě, jejž n-
kterak nezamítá, aniž by však rozhodne
kladl důraz na to, aby oproti cizině Uhry s P -
kouskem jevily se i na dále jako j edno t ná
velmoc na způsob ríše německé neho Unie
severo-americké. Mluví sice o zacho ván
pospolitosti v podstatných čá-
stech, avšak neříká, co tou podstatou
vlastně rozumí: zdali jen pospolitost ko-
sulární správy dosavadní pod aegidou
společného ministra zahraničných věcí rakou-
ských, či také shodu a stojnost ob-
chodních smluv, uzavíraných Trans-
Cislajtanií s cizími státy. —
Podobá se, že t u jest dosud kámen úrazu
mezi oběma vládami, o nějž celé vyjednávání
ještě roztříštiti se může, ale jinak v rámci této
zevní pospolitosti jeví baron Beck plnou ochotu
vyhověti tužbám Maďarův po všemožném hospo-
dářském osamostatnění se vůči Rakousku, což
vycházi zřejmě z jeho slov, že prý úplně svo-
bodný obchod mezi oběma polovinami říše není
tou jedinou formou jejich hospodářského spolu-
žití, naopak, že prý možno sobě i pomysliti,
kterak by nám jisté obmezení té dosavadní svo-
body pospolité mohlo býti ku prospěchu a vý-
hodě hospodářské ... Slovem, tolik je z cele
řeči Beckovy jisto, že vláda rakouská hledi za-
chrániti již jen vůči cizině j akés take
zdání pospolitosti rakousko - uherské.
však za to jest ochotna svoliti k vnitroze mské
celní rozluce, pakli jen Maďaři poněkud budou
slušnými kompaciscenty. —
Baron Beck
Uher
Beck
Maďarův
Maďar
Rakousko
11
article
Co podnikla národní strana svo-
bodomyslná pro živnos tnictvo,
Píše zemský poslancc Joseí K rejč tk.
10 Pokračcvací pak školství živno-
stenská pro učně v posledních letech tak bylo
vybudováno, že právem poukazováno bylo v před-
náškách v minulém právě čase pořádaných na jeho
volký význam a pokrok. Školství toto slouž. živno-
stem, řemeslníkům i obchodu stejně; jest zařízeno
i pro dorost dívčí a ná 250.000 K činí zemský pr
spěvek roční mimo příspěvků státu, komor, obcl
společenstev. Na 55.000 žáků a zákyň povolání ziv-
nestonského v. král. českém na školách oněchi jest
vzděláváno. Mohli bychom vyjmenovati četné muže
naší strany, ktelí neůnavně na rozvoji tohoto odvětví
školského pracuji
11. Vedle toho byly péčí naší zřízeny pokra-
čovací kursy těměř pro veškerá odvětví řeme-
slná, kde pomocníci i mladí mistří jsou dodatečně
vzděláváni a obeznamováni s moderními stroji, po-
můckami a moderní technikou výrobní. Zvlášt
komora pražská a dále průmyslová a technologická
musea se tu zdárně uplatnila. A ta jsou přece speci-
ficky naším dílem.
12
article
12. Že pak muži naší strany vybudová na byla po-
mocná akce maloživnostenská, kdo b
toho mohl popírati? Na opatřování motorů, pomoc-
ných strojů; ku podpoře družstev výrobních, nákup-
ních a prodejových; k obesílání výstav i k návstěvě
výstav jako v Paříži i jinde v cizině; ku pořádání
výstav domácích i učňovských, k vydávání spisů ziv-
nostonských; k zakládám krajských vzorných sklado
a k různým jiným užitečným a zároveň vzdělavacím
účelům živnostenským země poslední dobou snačně
přispívá. A opětně dlužno konstatovati, že byli t
naši mladočeští poslanci v rozpočtové komisi sně-
movn, kteří letos prosadili, že roční příspěvek tento
ze 30.000 K na 50.000 K byl právě zvýšen.
A veškeré tyto účely a výsledky v minulých fře
skupinách uvedené byly dosaženy prací poslanců
národní strany svobodomyslné přes to, že činnost
rody říšské a sněmu zemského byla rušena obstrukci
ve Vídni i v Praze, Byly doby, že všecka činnos
těchto těles byla i docela zastavena pro nepřekona-
telné překázky politické. Jinak snad bylo by mně
možno dnes i dalších úspěchů naší strany pro stv
zivnostonský a obchodní zaznamenati. Překážky ony
nebyly námi vyvolány, tkvěly v hlubokém sporu ná-
rodnostním a nemohly také námi libovolně býti od-
straněny. Byla tu i čest národa našeho v sázce, ale
nelze upřiti, že klidný rozvoj otázek národohospo v
ských tim poněkud trpěl.
K čestným výsledkům v předchá-
zejicích dvou statích dle fakt a úřa-
ních pramenů uvedených. přispěli
vedle jiných přátel živnostnictva na-
šeho zajisté hřivnou značnou a plat-
nou naší tak zvaní živnostenští po
slanci národní strany svobodomy sl né
na radě řišské i na sněmu zems kém
mnozi jiní poslanci zivnostnictvu upřímně oddaní
Paříž
Vídeň
Praha
13
article
Podivno však a bolestno jest, že nikdo z mužů oněc
nedochází uznání a to právě v oněch vrstvách, k
by se toho ncjméně nadáli — u mnohých to sou
druhů v živnostenském povolání. Snad agitace jiných
politických stran, snad i jakási zárlivost nebo nepo-
chepitelná řevnivost toho zaviňuje, že proti osvědče-
ným těmto pracovníkům rozkol se zasévá. Také pi
stancvem nových kandidatur nepostupuje se váči
osvědčeným zástupcům zivnostnictva s patřičnou
šetrností, čímž se vzmáhá jen roztrpčení. Podivný
okaz se nám jeví a podivná nesrovnalost! Každá siee
pelitická strana uvád živnostenské otázky ve svých
programech a proslovech jako jeden z bodů hlavních
ale jakmile přijde k rozvržení mandátů, tu přese
všecku ujišťovanou lásku mandátů pro zivnostníky se
ji nedostává. Vezměme na př. tak zv. spojené strany
státoprávní, radikální a národně-sociální. Provolání
a články jejich hořely zrovna vřelou láskou k českému
živnostnictvu! Však ku podivu; jakmile
došlo k jednán, o kencentraci stran,
tu strany tyto, ač reklamovaly pr
sebe 8 až 10 mandátů, nechtěly ani jedi-
nému skutečnému výkonnému živnost
níku mandátu navrhnouti. O to, jak znám
se jednání o koncentraci, jinak zajistě zá doucí, roz
bilo. Všech 8—10 mandátů jimi požadavaných reser
vovaly strany ony pro své politické vrstevníky růz-
ných povoláni, které ovšem, aby se neřeklo, páni
vyjednávači prohlásili za zivnostenské kandidáty
za přátole živnostnictva. Tak vypadala ona láskaa
přízeň těchto stran ke zivnostnictvu ve skutečnosti.
14
article
Lásku ano, ale mandát ani jedinýl
Jak věci dnes stojí, jest obava, že snad vyjde
při nových volbách, soudě dle dosavadních kandida-
tur, zivnostnictvo na prázdnc, nebo sotva s jedním
mandátem. Výkonný výbor náš ovšem plní loyálně
učiněný slib, ze bude se starati o přiměřené zastou-
pení stavů výrobních. Leč co platen jest veškeren
slib, když nedostává se akčnímu výboru moci, aby
jej také uskutečnil a provedl? Výkonný výbori
akční výbor náš živnostenského kandidáta sice n-
vrhno, ale jiné stavy fedrují své vlastní kandidáty.
Akční výbor doporučí kandidáta živnostenskéhodo
něktorého okresu, tam čásť důvěrníků s tím sice
souhlasí, ale jiná část, a sice ta větší a vlivnějsi,
řekne obyčejně: My sice souhlasíme s tím, ze stav
zivnostenský jest důležitým činitelem, mny souhla síme.
aby byli zvoleni někteří osvědčení jeho zástupci, my
nejsme zádní zpátečníci, naopak, jsme pokrokoví
domokratičtí občané, ale — my u nás chceme ně-
jakého jiného kandidáta, snad v sousedním okresu
by se to hodilo pro živnostníka! Tak jest to s tím
naším programováním! Živnostnicivo naše tyto ne-
utěšené poměry nemile vycituje, ale nemá dosti síly,
aby si poměry ty změnilo. Za nového všoobecného
řádu volebního se číselné poměry voličů změnily
ještě v jeho neprospěch. Živnostnictvo naše a jeho
desavadní zástupcové stejně upřímně a horlivě do-
máhali se všeobecného a rovného práva hlasovacího,
Jestliže tyto vylíčené poměry a výsledky nové si-
tuace budou živnostnictvu jedinou za to odměnou
pak by ono musilo býti ovšem bolestně a trpce zkla-
máno.
15
article
Jedno jest však jisto, a to jest, že minulí mlado-
češti zástupcové živnostenšti na radě říšské i na sně-
mu zemském, kde chýlí se taktéž druhé naše období
ke konci — tak že možno zabývati se nahoře uve
denou bilancí — konali svoji povinnost poctivě
s jistým zdarem. Též národní strana svobodomyslná
ve svém celku pracovala pro povznesení a k roz-
voji našich výrobních tříd horlivě a upřímně. To
budiž nám štítem a obranou proti útokům nezaslou-
ženými Jsem přesvědčen, že výjde-li tato naše strana
z nových voleb dosti silnou, pak zajisté bude opět
plniti vůči zivnostnictvu a obchodnictvu svoji povin-
nost, jako ji konala v ohdobich právě minulých. A to
nechť výrobné naše kruhy bedlivě uvažují
16
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 22. dubna. (Uher ská k riti
ka Beckovy řeči o vyrovnání.) Min-
předseda bar. Beck svolal, jak známo, na so-
botu zástupce velkého průmyslu rakouského,
aby podobně jako Košut vyložil názory vlády
uherské, vysvětlil stanovisko rakouské vlády
v otázce vyrovnací. Uherské listy otiskují v ne-
dělních číslech Beckovu řeč; její kritiku na-
cházíme zatím v »Pester Lloydu«. Hlavní roz-
dil mezi názorem Košutovým a Beckovým pěšt
ský list shledává v tom, že Košut ohlásil pří-
mo, že po r. 1917 Uhry zřídí celní hr ad-
by jak proti cizině tak i proti Rakou-
sku, kdežto bar. Beck mluví jen o vni třn
celní čáře. Ale ve skutečnosti oba názory
jsou si blízky. Košut mluvil o zárukách
pro dobu po r. 1917. Pro hospodářskou rozlu-
ku v Rukousku záruk netřeba hledati, poněvadž
jsou již dány vyrovnaeím zákonem z r. 1867.
Uher
Beckův
Beck
Košut
Lloyd
Košutův
Praha
17
article
Běží-li o záruky, mohou se týkati jen takové
úpravy hospodářského poměru k Rakousku, aby
sice mohly obstáti celní hradby, ale vedle nich
byly obapolné celní výhody, jež by se na-
vzájem kompensovaly. Nejde tedy o úplno
celní rozluku, nýbrž o opatření vni tr-
nlch cel a nejde též o dlouholeté vyrovnání,
nýbrž o vyrovnání s dvěma lhůtami.
A s takovýmto názorem spřátelila se
dle výkladu Beckova i rakouská vláda. Důka-
zem toho jsou »P. Lloydu« Beckova slova, že-
úplně volný obchod není jediná možná forma
hospodářského soužití. Pisatel z toho soudí, že
ani nyni nezmizela ještě naděje, že na dohodu
dojde a nové vyrovnání bude uzavřeno. Nemýl
ho v tom ani poznámka Beckova, že Rakou-
sko by mohlo k omezení volného obchodu svo-
liti jen s podmínkou, že nová smlouva bude
míti delší platnost. »Delši« platnost nezname-
ná platnost na věčné časy a může stačiti plat-
nost ne př. deselilelá.
V Praze, 20. dubna. (Z volebniho ru-
c hu.) Spojené české strany lidová a pokrokov
na Moravě vydaly kandidátní listinu pro osm
volebních okresů městských a sedm venkov-
ských. Doporučují se v Brně dr. Fr. Slá ma.
v Bučovicích red. Vil. Votruba, v Osoblaze
uč. Jos. Ský pal, v Rožnově prof. M as a r yk.
v Zdounkách soud. adjunkt Jos. Očad lík.
v Strážnici prof. Ant. Smrček, v Jemnici dr.
Beckův
Lloyd
Raka
František
Votruba
profesor
Antonín
Rakousko
Praha
Morava
Brno
Bučovice
Osoblaha
Rožnov
Zdounky
Jos
Strážnice
Jemnice
18
article
Vil. Vel«baa v Blánsku dr. Ad. Stránský.
Ve venkovské skupině brněnské dr. Hyn. Bu-
lin, ve vyškovské rolník J. Pokorný, v kro-
měližské Lad. Samohýl, v prostějovské b-
valý poslanec Fr. Reichstädter, v blánské
rolník K. Balák, v bystřické rolník J. P -
spšil a v krumlovské okr. soudce dr. Jindřich
Vác ha.
V Kraňsku je na 12 mandátů dosud 27
kandidátů. Klerikální strana lidová kandiduje
ve všech 11 okresích slovinských; sociální de-
mokraté v sedmi okresích s vyvinutým průmy-
slem; pokroková strana národní jmenovala do
sud kandidáty pro Lublaň a skupiny Idriji, Kam-
ník, Řadovlici a Ribnici. V postojevské skupině
kandiduje agrárník Dekleva, v kršské samo-
statný liberál Stare. O německý okres kočev-
ský uchází se kn. Auersperg a křesťanský so-
eiál prof. Obergíöll.
V Goric ku přihlásilo se o šest mandát
asi 20 kandidátů. Sociální demokraté jmenoval
jich pět. liberální Vlachové tři, křesťansko-soci
átní Vlachové dva (ve venkovských skupinách)
Slovinci mají pro své tři okresy tři kandidátý
liberální a tři klerikální.
V Terstě kandidují Slovinci ve všech
pěti volebních okresích. Ve městě jsou sčítacím
kandidáty prof. Mandič, dr. Gregorin,
Jos. Ulčakar a dr. Ed. Slavík; pro ven
kovskou slovinskou skupinu jmenován dr. Oto-
kar Rybar. Vlašskými kandidáty jsou ve městě
inženýr M«nesini, dr. Pitacicc, záderský
starosla dr Ziliotto a prof. M a z o ran
Také socialisté kandidují zde ve všech 5 okr
sích.
Ada
Stránský
doktor
Hyn
J Pokorná
Samohýl
Reichstädter
K Balák
Vác
Ribnica
Dekleva
Auersperg
profesor
Obergíöll
Vlach
Slovinec
Mandič
Gregorin
Jos
Ed
Ota
Pitacicc
Ziliotto
Vela
Francie
Kraňsko
Lublaň
Idrija
Kama
Gorica
měližský lada
19
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 22. dubna.
V Hosudarstvenné dumě srazili se kadel
se socialisly.
Úřadní telegram už se zmínil o tom,ž
v Hosudarstvenné dumě podán dotaz o týrán
vězňů v rižském žaláří: přes to jeví se potřeba
vrátiti se k této věci a blíže ji objasniti. Nej-
prve sám fakt, pro který dotaz podán.
»Týráním« rozumi se v dotazu branná
vzpoura trestanců v rižském žaláři, jež se udál
dne 12. t. m. Toho dne o 8. hod. ranní vě-
zeňský dozorce Sokolovský pustil 33 vězňů do
mývadelny. Vězňové, jakmile byli venku, hodili
dozorci na hlavu plátno, zadrhli mu krk, pora-
zili a tloukli ho, až pozbyl smyslů, načež mu
odňali klíče od kob a revolver. Klíčem zotvírali
kohy, z nichž se vyhrnuli druzí vězňové a vra-
zili na strážnici, kde bylo osm vojáků a pod-
důstojník. Vojáka na stráži před tím odzbrojil.
Připad udál se neočekávaně. Vězňové se chopili
čtyr z odložených pušek, druhých pušekse
chopili vojáci. Vězňové se zabarikádovali stoly
a lavicemi a obě strany se chystaly k boji.
Když vězňové dusili dozorce Sokolovského
škrcený, pokud mohl křičel a křik jeho uslyšel
naddozorce, jenž se ozbrojil a svolal ostatní
dozorce do boje s vězni. V boji bylo sedm
vězňů ubito a 17 raněno; z vojáků a dozorců
jeden ubit, osm raněno.
Sokolovský
Praha
20
article
Kdo zde byl »ztýrán«? Nám se zdá, že
dozorce Sokolovský. Avšak dumská levice ma
na věc jiný názor, podle něhož týráni byli věz
ňové a ještě více by »ztýráni« byli, kdyby nad
nimi vojenský soud vynesl rozsudek smrti. Tomu
chtěl dotaz předejíti. Aby dotaz byl účinnější
dotazatelé nadsadili, jakoby šlo o život sedm-
desáti čtyrem vězňům. Poslanec Kuzmin Kara-
vejev ze strany kadetů uvedl tuto nadsázku na
pravou míru oznámiv, že obdržel na svůj dota
od baltického generálguhernátora telegram, v kte-
rém se praví, že »v Ríze nebylo válečnému
soudu vydáno 74 lidí, ani sedm, ani čtyři,
že zachraňovati není koho.e
Pravice tleskala a se smála. Na levici vy-
vstal známý poslanec Alexinský a pravil: »Pá-
nové! Kadeti vám líči věc, jakoby vězňům bylo
šlo jen o povraždění dozorců a vojenské stráže
Nikoli, jim šlo o útěk ze žaláře, a při tom se
potkali s branným odporem. (Pravice se směje
Považme si!) A za to bylo sedm z nich ubito
sedmnáct raněno, a z nich ještě dva zemřeli.
Sokolovský
Alexinský
Kuzmin Karo
21
article
(Pravice se pořád směje.) Smějte se, pánové
smějte se, p. Puriškeviči! A ostatní budou vy-
dáni polnímu soudu, a až je kat bude věšet
nebude to týrání ?
Z kadetů také Rodičev dokazoval, že dotaz
je nemístný a nemůže býti přiznán pilným. Je
adresován na předsedu ministerstva, a měl být
adresován na ministra vojenství. Navrhl, aby
v dumě směly býti podávány jen ty dotazy,
které dříve schválila parlamentská komise.
»Birževyja Vědomosti« velebí politickou
moudrost a umírněnost kadetských řečníků
jejich strany. Kadeti podle mínění »B. Věd.
stávají se v dumě jádrem, kolem kterého s
kupí od případu k případu živly, které nejsou
ani krajně levé, ani krajně pravé.
»Duma stává se pracovitou v nejlepším
smyslu toho slova. Jestliže ruský politický obzor
dosud se hali bouřenosnými mraky, prvé pa-
prsky vítězného slunce již ozářily kupoli tavri-
ekého paláce.«
Přáli bychom si, aby » Birževyja Vědomosti
měly pravdu. Vzdycky jsme ukazovali, že jest
úkolem kadetů, aby se stali jádrem ruské sně-
movny a stranou, s kterou lze nejen tak dočasně
vládnout, jako trvale uspořádat ohromnou řadu
palčivých otázek, které tvoří chorobu ruského
státu i společnosti.
Puriškevič
Rodičev
22
article
Revoluční agitace v ruském vojsku odhalena.
V poslední době bylo petrohradskou polici
předsevzato mnoho domovních prohlídek, které
objevily dalsí činnost revolucionářů. Při jedné
takové prohlídce padla policii do rukou řada
dokumentů o činnosti organisace, jejímž účelem
bylo agitovati mezi vojskem a jež se nazývala
»Svazem vojenským«. Na základě těchto doku-
mentů policie vykonala nových dvacet prohlídek,
při čemž zatkla okolo 30 osob., Všichni zatčení
jsou zvláště přísně střeženi. Zatčení muži jsou
umístěni v kasemátách petropavlovské pevnosti,
ženské jsou zavřeny v ženském žaláři. Jak pro-
hlídkami zjištěno, organisace vládne několik
tajnými tiskárnami, tisknoucími hlavní orgán
organisace »Vojenský svaz«, list »Kasárna «
několik jiných časopisů, určených, aby rozšiřo-
vány byly mezi mužstvem. Protože činnost této
organisace je nad míru rozvětvena, bylo vysláno
mnoho agentů, majících provésti všeobecné do-
movní prohlídky ve všech ústředních bodech
Ruska, kde jsou filiálky »Vojenského svazu«.
Také se pátrá po původu papíru, na kterém se
tiskne »Vojenský svaze
Pašič do Londýna.
Z Londýna, 19. dubna. (Pův. zpráva
»Nár. Listů«.) Z Bělehradu oznamují, že mp.
Pašič odebere se v nejbližších dnech do Lon-
dýna, kamž přibude před koncem měsíce.
Srbský ministerský předseda bude přítomen za-
hájení balkánské výstavy v Earl's Courtu, o níž
jsem již podal zprávu. Při tom bude míti důle-
žitou schůzi s Grevem, ministrem zahra ničních
věcí a možná, že předmětem rozhovoru budou
záležitosti makedonské. Srbský ministr v Paříi
Vesnič očekává se také v Londýně v době
Coudurier.
»sesony«.
Pašič
Kasárna
Rusko
vojenský svaz
Londýn
Bělehrad
Lon
23
article
Papíry Montagnina.
»Messidor« uveřejnil 20. t. m. pod názvem
»Poslední dokument Montagnina« protestní notu
Merrya del Vala proti skonfiskování akt
pařížské nunciatury a vypovězení Montagnína,
jež byla zaslána cizím vládám zástupci Vati-
kánu. Dokument je datován ze dne 19. pro-
since 1905, obsahoje vyličení události a v -
počet zabavených listin, z čehož vysvítá, ž
do rukou francouzské vlády dostaly se pouz
papíry z doby po odchodu Lorenzella, po pře-
rušení diplomatického spojení. Z akt bývalé
nunciatury byl zabaven pouze katalog a d
klíče k šifrovaným zprávám. Merry de
Val upozorňuje, že papíry obsahovaly
vážné tajnosti pro některé vlády.
Existence protestní noty papežské je publika
Montagnin
Messidor
Vala
Vat
Merry jít Val
24
article
»Messidoru« potvrzena. Podle toho, co dosu
bylo uveřejněno z papírů Montagnina, nelze sou-
diti, že dotyčné dokumenty měly by zvláštní
důležitost pro cizí státy a mohly by vzbuditi
nějaký konflikt.
V sobotu počala zkoumati papíry Mon-
tagnina komise parlamentní. Čle-
nové komise s úžasem shledali, že Montagnini
udržoval celý systém vyzvědačskýa
policejní v Paříži, aby mohl posílati do
Vatikánu zprávy o různých osobnostech vojen-
ských i politických. Montagnini denuncoval Vati-
kánu množství duchovních a důstojníků. Po-
dobnou obšírnou zprávu podal na př. o známém
aristokratu hr. Jametelovi. Ličí hr. Jame-
tela jako společenského ctižádostivce, jenž se-
stal mužem princezny Meklenbursko-Střelické
v choulostivém okamžiku, kdy měla zapotřebí
zodpovědného manžela. Jametel při té přileži-
tosti byl na zakročení španělské infantky prin-
cezny Eulalie, s níž měl důvěrné styky, povýšen
do stavu hraběcího. Tyto věci jsou prý známy
v pařížské společnosti, udává dále Montagnini
a tvrdí, že farář čtvrti, kde bydlí hr. Jametel,
nemohl mu dáti přiznivou zprávu o hraběti,
poněvadž tento nechodí do kostela. George Ja-
metel dosáhl titulu papežského hraběte. Infantk
Eulalia je dcerou královny Isabelly a je pro-
vdána za prince Antonina Orleanského. Žie
ponejvíce v Paříži. O jiném aristokratu píše
Montagnini, že navštěvuje pravídelně mši a že
je pořádným mužem.
Montagnini
George
Isabella
Antoninus Orleanský
Paříž
Vatikán
Meklenbursko
Montagnini
25
article
V jiné notě stěžuje si Montagnini na
přísnost, s jakou vystupuje vojen-
ský ministr Bertiaux proti kleri-
kálním důstojníkům.
O sebevraždě Syvetonově ozn-
muje do Vatikánu, že tu jde o zločin, s pá-
chaný svobodnými zed n áři.
V čelných notách jsou podrobnosti o fi-
nančních operacích, jež Mon-
tagnini provozoval pro Vatikán.
Finanční operace papežovy byly svěřeny paříž-
ské fliálce banky řimské a dom u Roth-
schildo vu.
Biskupové a arcibiskupové francoúzští mu-
sili posílati Mantagninovi z právy o důstoj.
nict v u.
Z toho všeho je patrno, že Montagnini s
zabýval klepařstvím a slíděním povážlivého rázu.
Jeho skandální zvěsti, zaslané do Vatikánu
o dvou princeznách budou asi trapně působit
na dvůr madridský i berlínský. Jsou to klevety,
které se trousily po pařížských salonech a jež
uznal Montagnini za věrohodné, a referoval o nich
kurii krátce po tom, když byl Jametel jmenován
římským hrabětem. V Paříži asi způsobí sen-
saci Montagninovy indiskretnosti o vévodkyni
Marii Meklenbursko Střelické, starší dceři panu-
jícího velkovévodly
Bertiaux
Syvetonův
Roth
Mantagnin
Montagnini
Jametel
Montagninův
Marie
Meklenbursko
Vatikán
Paříž
26
article
Vážná situace mezinárodní.
Středomořský čtverspolek. — Luz-
zatti proti Německu a Rakousku.
K odhalením »Correspondencie Espagně«
anglo-španélském spolku dlužno ještě uvésti části
telegramem nepodané: Oba státy očekávají, že
Francie a Italie se připojí, takže utvořen bude
středomořský čtverspolek. Však i samy dovedly
by Anglie a Španělsko uzavříti Gibraltarský
průliv, takže by Anglie mohla soustřediti dl
potřeby loďstvo své na východě nebo na západě.
Correspondencie Espagn
Německo
Rakousko
Francie
Anglie
Španělsko
27
article
Všechny anglické lodi válečné jsou dnes úplně
k válce připraveny, takže po případě by nemu-
sily již ani muže, ani libry pr a chu
přibrati. Ve třech dnech může Anglis v
středomořských vodách soustřediti více lodl
nežli Evropa dohromady. Costa krále italského
do Kartageny jest jista. Italie odvrací se o
Německa, aby sledovala cíle své v irredentě,
Jaderském moři a na Balkáně. Myšlén ka
středomořského čtverspolku účin
kovala jak puma. Tamní diplomacie snaží
se proto nyní umožniti cestu cisaře do Španěl,
ale jest pozdě. Německo jednalo s patra vůči
Španělsku, kdežto anglický vyslanec Bunsen do-
vedl se zalichotiti králi Alfonsu, jejž Vilém I.
nešetrnostmi a nepozornostmí uměl jen urázeti.
Na rozdil »Corespondencie« jiné listy pochybují
o cestě italského krále do Španěl, dokud špa-
nělský král nepřijede do Říma. Ale o této ký-
žené návštěvě vynikající prelát španělský praví
»Král španělský přijede do Říma teprve, až ne-
bude katolikem. Až nebude ale katolíkem, ne-
bude ani již španělským králem.«
Římský dopisovatel »Berl. Tgbltu. « mě
rozmluvu s bývalým ministrem Luzzattem, mu-
žem v Italii a zvláště u dvora ne
obyčejně vlivuplným. Na otázku, jak
soudí o politice novinářské v příčině schůzky
v Caetě, odtušil Luzzatti: »Nemluvme raději
o tom! Jsem veřejným míněním Německa
Rakouska nanejvýš rozhořčen. Nikdy nebyli by-
chom nadáli se takového pozdvižení proti nám.
Costa
Španěl
Alfons
Vilém
Berl
Luzzatt
Evropa
Německo
Balkán
Španělsko
Bunsen
Řím
Rakousko
28
article
Jakže? Italie, svobodná země, měla bysi
dát libití kontrolu o tom, koho by měla
přijmouti jako hosta svého? Neměli bychom
snad slaviti anglického krále proto, že se to
nehodí někomu do krámu? Máme už toho ne-
snesitelného poručnictví až po krk. Chcemeu
nás přijímati a zdraviti koho se nám líbí. Co
jest německému a rakouskému
tisku do našeho přátelstvís
A nglif?e
Bývalý ministr uvedl hněvivě, že útoků
proti Italii zúčastnily se i »oficiosní orgány«
»Kölnische Zeitung« a »Neue Freie Presse«a
dodal: »Věřte, tato kampaň urazi la
eo nejhlouběji naši národní hrdost.
Bude ji ještě jednou v Berlině a ve Vídni.
trpce litováno. A při tom říkalo se stále,« dodal
Luzzatti posměšně, »my Němci nebojíme se
nikoho, a citíme se nepřemožitelni. Poplach
tisku po gaetské schůzce dokázal ale opak. Do-
kázal, že jste se stalí nervosními.“
Během rozmluvy označil Luz-
zatti německou politiku marockou
jekožto kořen všeho zla.
»A Německo,« pravil, »mohlo se s Anglií
tak výtečně dohodnouti, kdyby —— ano
kdyby . . «
»Avšak, Excelence,« odvětil dopísovatel,
»co říkáte tak zvané obkličující politice anglické
proti Německu ?
Luzzatli odvětil:
»Obkličovací politika? Co to má být?
Každý dělá polítiku, jaká se mu hodí.«
Luzzatti
Němec
Berlín
Vídeň
Německo
Anglie
Luzzatnout
Kölnische Zeitung
Neue Frei Presse
svobodný země