ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 046a2250-75e4-11dc-8586-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 28 celkem · entity: person 85, place 62, org 4, work 2
1 masthead
23. dubna 1907. Císlo 11i
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
povznesli se na takový stupeň významu kultur- ního a hospodářského, my, kteří náležíme ná- rodu, který má v sobě patrně sílu státotvorhou. máme tu povinnost, abychom se sdružili a se- stoupili v mocný voj zápasníků abychom vítali ten okamžik, že nám bylo dopřáno dožíti se doby, kde věe česká může býti vítězno a kde naší silou a naší prací vítěz- ství toho bylo dosaženo. My naopak musili bychom obávati se ú sudku budou- cích dějepisců, že ve veliké ch v li a ve veliké době v národu českém byli mali lidé, kteří strhli na sebe vedení jeho věci, kteří propásl šťastný okamžik a nedovedli toho při zahájení nové doby zjednat českému národu nové cesty, nov síly, zvýšeného významu a on moci, která mu právem náleží. Veliká jest doba nynější a vyža- duje velikého napjetí sil. Slibme si. že všechny síly své chceme věnovati také veliké myšlence, za kterou český národ dlouho již zápasil a která ko- nečně má a musí se státi vitěznou- (Hlučný, dlouhotrvající potlesk. Velké pohnutí.
5 article Stanovisko vlády Beckovy vůči Maďarům.
Stanovisko vlády Beckovy vůči Maďarům. Od chvile, kdy uherský ministr obchodu Ferenez Košut silnými maďarskými slovy vytknul stanovisko, na němž nezvratně trvá vláda uherská za nynějšího vyjednávání s vládou cislajtánskou, od chvile té všechen svět byl žádostiv, promluví-li nyní konečně též dosud tak zamlkli ministři rakoušti? Zdejst ministerský předseda baron Beck patrně také již dobře cítil, že by další mlčení nevyneslo mu ani zlatého zrnka a proto rád nerad konečně rozvázal spoutaný jazyk svůj při nejbližší, ne- pochybně objednané příležitosti, aby osvětlil na vzájem stanovisko vlády rakouské za tohoto vyjednávání. Nuže a co tu vychází na jevo? Že jsme se vskutku neminuli s pravdou, když jsme již dne 14. t. m. srovnáním oba- polných legend, vídeňských a peštských, do- spěli k úsudku, že sice dosud vláda zdejší se diktátům Maďarů nepodrobila k ničemu nezavázala, ale že s vůči nim ocituje v postave n obranném, v máloslibné defensi vě, jelikož celé vyjednáváni děje se n základně požadavků maďarských a nikoliv rakouských, asi podobně jako se r. 1890 dálo punktační vyrovnání na základě požadavků německých a nikoliv našich.
Maďar Ferenez Košut Beck
6 article
»Až dosu d jest vláda úplně svobodna«, ujišťuje ministerský předseda rakouský, »ona není ani ohledem na dobu, ani ohledem na obsah smlouvy s Uhry vázána«. To je vlastně ta jediná a nejlepší útěcha při všem. Nebo jinak z celého ostatního výkladu páně Beckora nevyzírá žádná pevnost a rozbod- nost u hájení prvotního stanoviska vlády jeho, jak je byl své doby chrabrými slovy de- klaroval, když starému parlamentu Cislajtanie chytala hlava proto, že vláda Košutova předlo- žila sněmu uherskému demonstrativně osnovu zákona o samostatném uherském celním tarifu k uzákonění. Těchto dnů byl ten samostatný celní tarit uherský výslovně jakožto symbol uher- ské samostatnosti hospodářské po řeči Košutově jednomyslně přijat výborem sněmovny uherské — demonstrace protirakouská tedy opětována, ba přiostřenac: však slyšme, co říká k tomu dnes J. Ex. baron Beck! — »To nie neznamená«, chlácholí deputaci něme- ckých průmyslníků, »to je pouhý důsledek tehdejší předlohy, kterouž byla stvořena sice jednostranná situace, která však na průběh a výsledek nadešlého později vyjedná- vání nejeví žádného rušivého účinku«. — Nu tak vida, k čemu byl tedy tenkrát všechen ten vídeňský poprask? Dnes jej sám ministerský předseda prohlašuje za lichý poplach, za ne- vinnou veselohru: »Mnoho povyku pro nic za nic«.
Košutův Beck Uhry výbor sněmovna
7 article
A stejně se to má s dalšími původními stanovisky rakouské vlády. Jakže zněla ta prvotní bojovná hesla rakouská, jež napsal bar. Beck na prapor svůj, an se vypravoval do boje proti Uhrům? Zněla zajisté: Cheeme obnoviti celní a obchodní svazek s Uhry prodloužením dosavadní celní jednoty, však z výhodnějších pro nás než dosu podmínek na 20 let, kratší celní a ob- chodní jednota nemá pro nás ceny. Nezli pouhé desítileté vyrovnání, při němž by potrvaly dosa- vadní naše škody a po němž by Maďaři si po- stavili proti nám celní šraňky — raději žádnou obnovu vyrovnání, alebrž další stav prozatímní reciprocity a připravování se k rozluce ! Tak mluvil ještě počátkem tohoto roku za vládu Beckovu německý ministr-krajan Prade v Liberci.
Beck Maďar Beckův Uhry Liberec
8 article
Naproti tomu Maďaři prohlašovali své stano- visko: »Žádný další celní a obchodní spolek s Rakouskem, nýbrž pouhá smlouva jako s ja- kýmkoliv cízím státem, a to jen smlouva platná do roku 1917, po kteréž době jako necdvislo stát zavřeme hranice říše svatoštěpánské celním šraňky na všechny strany jak vůči Ra- kousku, tak vůči ostatním souse- dům našim, abychom s nimi pak s a mo- statně uzavírali obchodní a celn smlo u v y. Poněvadž však Maďaří dobře vědí, jak by se jim zle mohly vyplatit jejich celní šraňky na Litavě, kdyby uražené Rakousko zeměděl- ským plodinám uherským zavřelo pak ostrými válečnými ely zhola zdejší trhy — chytrý se Košutův, jenž stal se ministrem obehodu uher- ského, snaží se vládu rakouskou nach ýliti k tomu, aby už předem jakýmis »g ara- ciemi« zaslibila uherským plodinám polním, uherskému dobytku, dříví a kožím vol n jako dosud přistup k nám zvláštními, výhodně nizkými cly, začež slibuje Košut na vzájem některým tovarům pri- myslovým z Rakouska usnadnit i na dále nízkými cly uherskými přístup do Uher, rozum se jen po tak dlouho, než Maďaři v oborech téch svůj vlastní průmysl přivedou na konku- renční výši.
Maďar Košutův Rakousko Litava Uhry
9 article
A co k těmto všem požadavkům a propo- sicím maďarským baron Beck? — Novota státo- právní, že místo posavadního celního a obchod- ního s polku na dále Madaři chtějí s námi uzavříti pouhou dočasnou smlouvu na vý- pověď, jako s každýmkoliv jiným ci zím státe m jinak ho nezaráží a nehněte. Rovněž ani slovem neprotestuje proti tomu, že si Maďaři vyhražují od r. 1917 právo, uzavírati jako souverenní stát ob- chodní smlouvy své s cizinou zcela samostatně a neodvisle o Rakouska, což se přece těžko dá srovnati s článkem 8. vyrovnání státoprávního ze dne 28. července 1867, v němž se výslovně stanoví pospolitost jak diplomatického. taki obchodního zastoupení říše habsburské vůči cizině společným ministrem zahraničných věcí rakouských.
Beck Novota Maďar Rakousko
10 article
Baron Beck zabývá se jen tím »problémeme uherské vlády o vnitrozemských, vzá- jemně výhodných clech na Litavě, jejž n- kterak nezamítá, aniž by však rozhodne kladl důraz na to, aby oproti cizině Uhry s P - kouskem jevily se i na dále jako j edno t ná velmoc na způsob ríše německé neho Unie severo-americké. Mluví sice o zacho ván pospolitosti v podstatných čá- stech, avšak neříká, co tou podstatou vlastně rozumí: zdali jen pospolitost ko- sulární správy dosavadní pod aegidou společného ministra zahraničných věcí rakou- ských, či také shodu a stojnost ob- chodních smluv, uzavíraných Trans- Cislajtanií s cizími státy. — Podobá se, že t u jest dosud kámen úrazu mezi oběma vládami, o nějž celé vyjednávání ještě roztříštiti se může, ale jinak v rámci této zevní pospolitosti jeví baron Beck plnou ochotu vyhověti tužbám Maďarův po všemožném hospo- dářském osamostatnění se vůči Rakousku, což vycházi zřejmě z jeho slov, že prý úplně svo- bodný obchod mezi oběma polovinami říše není tou jedinou formou jejich hospodářského spolu- žití, naopak, že prý možno sobě i pomysliti, kterak by nám jisté obmezení té dosavadní svo- body pospolité mohlo býti ku prospěchu a vý- hodě hospodářské ... Slovem, tolik je z cele řeči Beckovy jisto, že vláda rakouská hledi za- chrániti již jen vůči cizině j akés take zdání pospolitosti rakousko - uherské. však za to jest ochotna svoliti k vnitroze mské celní rozluce, pakli jen Maďaři poněkud budou slušnými kompaciscenty. —
Baron Beck Uher Beck Maďarův Maďar Rakousko
11 article
Co podnikla národní strana svo- bodomyslná pro živnos tnictvo, Píše zemský poslancc Joseí K rejč tk. 10 Pokračcvací pak školství živno- stenská pro učně v posledních letech tak bylo vybudováno, že právem poukazováno bylo v před- náškách v minulém právě čase pořádaných na jeho volký význam a pokrok. Školství toto slouž. živno- stem, řemeslníkům i obchodu stejně; jest zařízeno i pro dorost dívčí a ná 250.000 K činí zemský pr spěvek roční mimo příspěvků státu, komor, obcl společenstev. Na 55.000 žáků a zákyň povolání ziv- nestonského v. král. českém na školách oněchi jest vzděláváno. Mohli bychom vyjmenovati četné muže naší strany, ktelí neůnavně na rozvoji tohoto odvětví školského pracuji 11. Vedle toho byly péčí naší zřízeny pokra- čovací kursy těměř pro veškerá odvětví řeme- slná, kde pomocníci i mladí mistří jsou dodatečně vzděláváni a obeznamováni s moderními stroji, po- můckami a moderní technikou výrobní. Zvlášt komora pražská a dále průmyslová a technologická musea se tu zdárně uplatnila. A ta jsou přece speci- ficky naším dílem.
12 article
12. Že pak muži naší strany vybudová na byla po- mocná akce maloživnostenská, kdo b toho mohl popírati? Na opatřování motorů, pomoc- ných strojů; ku podpoře družstev výrobních, nákup- ních a prodejových; k obesílání výstav i k návstěvě výstav jako v Paříži i jinde v cizině; ku pořádání výstav domácích i učňovských, k vydávání spisů ziv- nostonských; k zakládám krajských vzorných sklado a k různým jiným užitečným a zároveň vzdělavacím účelům živnostenským země poslední dobou snačně přispívá. A opětně dlužno konstatovati, že byli t naši mladočeští poslanci v rozpočtové komisi sně- movn, kteří letos prosadili, že roční příspěvek tento ze 30.000 K na 50.000 K byl právě zvýšen. A veškeré tyto účely a výsledky v minulých fře skupinách uvedené byly dosaženy prací poslanců národní strany svobodomyslné přes to, že činnost rody říšské a sněmu zemského byla rušena obstrukci ve Vídni i v Praze, Byly doby, že všecka činnos těchto těles byla i docela zastavena pro nepřekona- telné překázky politické. Jinak snad bylo by mně možno dnes i dalších úspěchů naší strany pro stv zivnostonský a obchodní zaznamenati. Překážky ony nebyly námi vyvolány, tkvěly v hlubokém sporu ná- rodnostním a nemohly také námi libovolně býti od- straněny. Byla tu i čest národa našeho v sázce, ale nelze upřiti, že klidný rozvoj otázek národohospo v ských tim poněkud trpěl. K čestným výsledkům v předchá- zejicích dvou statích dle fakt a úřa- ních pramenů uvedených. přispěli vedle jiných přátel živnostnictva na- šeho zajisté hřivnou značnou a plat- nou naší tak zvaní živnostenští po slanci národní strany svobodomy sl né na radě řišské i na sněmu zems kém mnozi jiní poslanci zivnostnictvu upřímně oddaní
Paříž Vídeň Praha
13 article
Podivno však a bolestno jest, že nikdo z mužů oněc nedochází uznání a to právě v oněch vrstvách, k by se toho ncjméně nadáli — u mnohých to sou druhů v živnostenském povolání. Snad agitace jiných politických stran, snad i jakási zárlivost nebo nepo- chepitelná řevnivost toho zaviňuje, že proti osvědče- ným těmto pracovníkům rozkol se zasévá. Také pi stancvem nových kandidatur nepostupuje se váči osvědčeným zástupcům zivnostnictva s patřičnou šetrností, čímž se vzmáhá jen roztrpčení. Podivný okaz se nám jeví a podivná nesrovnalost! Každá siee pelitická strana uvád živnostenské otázky ve svých programech a proslovech jako jeden z bodů hlavních ale jakmile přijde k rozvržení mandátů, tu přese všecku ujišťovanou lásku mandátů pro zivnostníky se ji nedostává. Vezměme na př. tak zv. spojené strany státoprávní, radikální a národně-sociální. Provolání a články jejich hořely zrovna vřelou láskou k českému živnostnictvu! Však ku podivu; jakmile došlo k jednán, o kencentraci stran, tu strany tyto, ač reklamovaly pr sebe 8 až 10 mandátů, nechtěly ani jedi- nému skutečnému výkonnému živnost níku mandátu navrhnouti. O to, jak znám se jednání o koncentraci, jinak zajistě zá doucí, roz bilo. Všech 8—10 mandátů jimi požadavaných reser vovaly strany ony pro své politické vrstevníky růz- ných povoláni, které ovšem, aby se neřeklo, páni vyjednávači prohlásili za zivnostenské kandidáty za přátole živnostnictva. Tak vypadala ona láskaa přízeň těchto stran ke zivnostnictvu ve skutečnosti.
14 article
Lásku ano, ale mandát ani jedinýl Jak věci dnes stojí, jest obava, že snad vyjde při nových volbách, soudě dle dosavadních kandida- tur, zivnostnictvo na prázdnc, nebo sotva s jedním mandátem. Výkonný výbor náš ovšem plní loyálně učiněný slib, ze bude se starati o přiměřené zastou- pení stavů výrobních. Leč co platen jest veškeren slib, když nedostává se akčnímu výboru moci, aby jej také uskutečnil a provedl? Výkonný výbori akční výbor náš živnostenského kandidáta sice n- vrhno, ale jiné stavy fedrují své vlastní kandidáty. Akční výbor doporučí kandidáta živnostenskéhodo něktorého okresu, tam čásť důvěrníků s tím sice souhlasí, ale jiná část, a sice ta větší a vlivnějsi, řekne obyčejně: My sice souhlasíme s tím, ze stav zivnostenský jest důležitým činitelem, mny souhla síme. aby byli zvoleni někteří osvědčení jeho zástupci, my nejsme zádní zpátečníci, naopak, jsme pokrokoví domokratičtí občané, ale — my u nás chceme ně- jakého jiného kandidáta, snad v sousedním okresu by se to hodilo pro živnostníka! Tak jest to s tím naším programováním! Živnostnicivo naše tyto ne- utěšené poměry nemile vycituje, ale nemá dosti síly, aby si poměry ty změnilo. Za nového všoobecného řádu volebního se číselné poměry voličů změnily ještě v jeho neprospěch. Živnostnictvo naše a jeho desavadní zástupcové stejně upřímně a horlivě do- máhali se všeobecného a rovného práva hlasovacího, Jestliže tyto vylíčené poměry a výsledky nové si- tuace budou živnostnictvu jedinou za to odměnou pak by ono musilo býti ovšem bolestně a trpce zkla- máno.
15 article
Jedno jest však jisto, a to jest, že minulí mlado- češti zástupcové živnostenšti na radě říšské i na sně- mu zemském, kde chýlí se taktéž druhé naše období ke konci — tak že možno zabývati se nahoře uve denou bilancí — konali svoji povinnost poctivě s jistým zdarem. Též národní strana svobodomyslná ve svém celku pracovala pro povznesení a k roz- voji našich výrobních tříd horlivě a upřímně. To budiž nám štítem a obranou proti útokům nezaslou- ženými Jsem přesvědčen, že výjde-li tato naše strana z nových voleb dosti silnou, pak zajisté bude opět plniti vůči zivnostnictvu a obchodnictvu svoji povin- nost, jako ji konala v ohdobich právě minulých. A to nechť výrobné naše kruhy bedlivě uvažují
16 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 22. dubna. (Uher ská k riti ka Beckovy řeči o vyrovnání.) Min- předseda bar. Beck svolal, jak známo, na so- botu zástupce velkého průmyslu rakouského, aby podobně jako Košut vyložil názory vlády uherské, vysvětlil stanovisko rakouské vlády v otázce vyrovnací. Uherské listy otiskují v ne- dělních číslech Beckovu řeč; její kritiku na- cházíme zatím v »Pester Lloydu«. Hlavní roz- dil mezi názorem Košutovým a Beckovým pěšt ský list shledává v tom, že Košut ohlásil pří- mo, že po r. 1917 Uhry zřídí celní hr ad- by jak proti cizině tak i proti Rakou- sku, kdežto bar. Beck mluví jen o vni třn celní čáře. Ale ve skutečnosti oba názory jsou si blízky. Košut mluvil o zárukách pro dobu po r. 1917. Pro hospodářskou rozlu- ku v Rukousku záruk netřeba hledati, poněvadž jsou již dány vyrovnaeím zákonem z r. 1867.
Uher Beckův Beck Košut Lloyd Košutův Praha
17 article
Běží-li o záruky, mohou se týkati jen takové úpravy hospodářského poměru k Rakousku, aby sice mohly obstáti celní hradby, ale vedle nich byly obapolné celní výhody, jež by se na- vzájem kompensovaly. Nejde tedy o úplno celní rozluku, nýbrž o opatření vni tr- nlch cel a nejde též o dlouholeté vyrovnání, nýbrž o vyrovnání s dvěma lhůtami. A s takovýmto názorem spřátelila se dle výkladu Beckova i rakouská vláda. Důka- zem toho jsou »P. Lloydu« Beckova slova, že- úplně volný obchod není jediná možná forma hospodářského soužití. Pisatel z toho soudí, že ani nyni nezmizela ještě naděje, že na dohodu dojde a nové vyrovnání bude uzavřeno. Nemýl ho v tom ani poznámka Beckova, že Rakou- sko by mohlo k omezení volného obchodu svo- liti jen s podmínkou, že nová smlouva bude míti delší platnost. »Delši« platnost nezname- ná platnost na věčné časy a může stačiti plat- nost ne př. deselilelá. V Praze, 20. dubna. (Z volebniho ru- c hu.) Spojené české strany lidová a pokrokov na Moravě vydaly kandidátní listinu pro osm volebních okresů městských a sedm venkov- ských. Doporučují se v Brně dr. Fr. Slá ma. v Bučovicích red. Vil. Votruba, v Osoblaze uč. Jos. Ský pal, v Rožnově prof. M as a r yk. v Zdounkách soud. adjunkt Jos. Očad lík. v Strážnici prof. Ant. Smrček, v Jemnici dr.
Beckův Lloyd Raka František Votruba profesor Antonín Rakousko Praha Morava Brno Bučovice Osoblaha Rožnov Zdounky Jos Strážnice Jemnice
18 article
Vil. Vel«baa v Blánsku dr. Ad. Stránský. Ve venkovské skupině brněnské dr. Hyn. Bu- lin, ve vyškovské rolník J. Pokorný, v kro- měližské Lad. Samohýl, v prostějovské b- valý poslanec Fr. Reichstädter, v blánské rolník K. Balák, v bystřické rolník J. P - spšil a v krumlovské okr. soudce dr. Jindřich Vác ha. V Kraňsku je na 12 mandátů dosud 27 kandidátů. Klerikální strana lidová kandiduje ve všech 11 okresích slovinských; sociální de- mokraté v sedmi okresích s vyvinutým průmy- slem; pokroková strana národní jmenovala do sud kandidáty pro Lublaň a skupiny Idriji, Kam- ník, Řadovlici a Ribnici. V postojevské skupině kandiduje agrárník Dekleva, v kršské samo- statný liberál Stare. O německý okres kočev- ský uchází se kn. Auersperg a křesťanský so- eiál prof. Obergíöll. V Goric ku přihlásilo se o šest mandát asi 20 kandidátů. Sociální demokraté jmenoval jich pět. liberální Vlachové tři, křesťansko-soci átní Vlachové dva (ve venkovských skupinách) Slovinci mají pro své tři okresy tři kandidátý liberální a tři klerikální. V Terstě kandidují Slovinci ve všech pěti volebních okresích. Ve městě jsou sčítacím kandidáty prof. Mandič, dr. Gregorin, Jos. Ulčakar a dr. Ed. Slavík; pro ven kovskou slovinskou skupinu jmenován dr. Oto- kar Rybar. Vlašskými kandidáty jsou ve městě inženýr M«nesini, dr. Pitacicc, záderský starosla dr Ziliotto a prof. M a z o ran Také socialisté kandidují zde ve všech 5 okr sích.
Ada Stránský doktor Hyn J Pokorná Samohýl Reichstädter K Balák Vác Ribnica Dekleva Auersperg profesor Obergíöll Vlach Slovinec Mandič Gregorin Jos Ed Ota Pitacicc Ziliotto Vela Francie Kraňsko Lublaň Idrija Kama Gorica měližský lada
19 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 22. dubna. V Hosudarstvenné dumě srazili se kadel se socialisly. Úřadní telegram už se zmínil o tom,ž v Hosudarstvenné dumě podán dotaz o týrán vězňů v rižském žaláří: přes to jeví se potřeba vrátiti se k této věci a blíže ji objasniti. Nej- prve sám fakt, pro který dotaz podán. »Týráním« rozumi se v dotazu branná vzpoura trestanců v rižském žaláři, jež se udál dne 12. t. m. Toho dne o 8. hod. ranní vě- zeňský dozorce Sokolovský pustil 33 vězňů do mývadelny. Vězňové, jakmile byli venku, hodili dozorci na hlavu plátno, zadrhli mu krk, pora- zili a tloukli ho, až pozbyl smyslů, načež mu odňali klíče od kob a revolver. Klíčem zotvírali kohy, z nichž se vyhrnuli druzí vězňové a vra- zili na strážnici, kde bylo osm vojáků a pod- důstojník. Vojáka na stráži před tím odzbrojil. Připad udál se neočekávaně. Vězňové se chopili čtyr z odložených pušek, druhých pušekse chopili vojáci. Vězňové se zabarikádovali stoly a lavicemi a obě strany se chystaly k boji. Když vězňové dusili dozorce Sokolovského škrcený, pokud mohl křičel a křik jeho uslyšel naddozorce, jenž se ozbrojil a svolal ostatní dozorce do boje s vězni. V boji bylo sedm vězňů ubito a 17 raněno; z vojáků a dozorců jeden ubit, osm raněno.
Sokolovský Praha
20 article
Kdo zde byl »ztýrán«? Nám se zdá, že dozorce Sokolovský. Avšak dumská levice ma na věc jiný názor, podle něhož týráni byli věz ňové a ještě více by »ztýráni« byli, kdyby nad nimi vojenský soud vynesl rozsudek smrti. Tomu chtěl dotaz předejíti. Aby dotaz byl účinnější dotazatelé nadsadili, jakoby šlo o život sedm- desáti čtyrem vězňům. Poslanec Kuzmin Kara- vejev ze strany kadetů uvedl tuto nadsázku na pravou míru oznámiv, že obdržel na svůj dota od baltického generálguhernátora telegram, v kte- rém se praví, že »v Ríze nebylo válečnému soudu vydáno 74 lidí, ani sedm, ani čtyři, že zachraňovati není koho.e Pravice tleskala a se smála. Na levici vy- vstal známý poslanec Alexinský a pravil: »Pá- nové! Kadeti vám líči věc, jakoby vězňům bylo šlo jen o povraždění dozorců a vojenské stráže Nikoli, jim šlo o útěk ze žaláře, a při tom se potkali s branným odporem. (Pravice se směje Považme si!) A za to bylo sedm z nich ubito sedmnáct raněno, a z nich ještě dva zemřeli.
Sokolovský Alexinský Kuzmin Karo
21 article
(Pravice se pořád směje.) Smějte se, pánové smějte se, p. Puriškeviči! A ostatní budou vy- dáni polnímu soudu, a až je kat bude věšet nebude to týrání ? Z kadetů také Rodičev dokazoval, že dotaz je nemístný a nemůže býti přiznán pilným. Je adresován na předsedu ministerstva, a měl být adresován na ministra vojenství. Navrhl, aby v dumě směly býti podávány jen ty dotazy, které dříve schválila parlamentská komise. »Birževyja Vědomosti« velebí politickou moudrost a umírněnost kadetských řečníků jejich strany. Kadeti podle mínění »B. Věd. stávají se v dumě jádrem, kolem kterého s kupí od případu k případu živly, které nejsou ani krajně levé, ani krajně pravé. »Duma stává se pracovitou v nejlepším smyslu toho slova. Jestliže ruský politický obzor dosud se hali bouřenosnými mraky, prvé pa- prsky vítězného slunce již ozářily kupoli tavri- ekého paláce.« Přáli bychom si, aby » Birževyja Vědomosti měly pravdu. Vzdycky jsme ukazovali, že jest úkolem kadetů, aby se stali jádrem ruské sně- movny a stranou, s kterou lze nejen tak dočasně vládnout, jako trvale uspořádat ohromnou řadu palčivých otázek, které tvoří chorobu ruského státu i společnosti.
Puriškevič Rodičev
22 article
Revoluční agitace v ruském vojsku odhalena. V poslední době bylo petrohradskou polici předsevzato mnoho domovních prohlídek, které objevily dalsí činnost revolucionářů. Při jedné takové prohlídce padla policii do rukou řada dokumentů o činnosti organisace, jejímž účelem bylo agitovati mezi vojskem a jež se nazývala »Svazem vojenským«. Na základě těchto doku- mentů policie vykonala nových dvacet prohlídek, při čemž zatkla okolo 30 osob., Všichni zatčení jsou zvláště přísně střeženi. Zatčení muži jsou umístěni v kasemátách petropavlovské pevnosti, ženské jsou zavřeny v ženském žaláři. Jak pro- hlídkami zjištěno, organisace vládne několik tajnými tiskárnami, tisknoucími hlavní orgán organisace »Vojenský svaz«, list »Kasárna « několik jiných časopisů, určených, aby rozšiřo- vány byly mezi mužstvem. Protože činnost této organisace je nad míru rozvětvena, bylo vysláno mnoho agentů, majících provésti všeobecné do- movní prohlídky ve všech ústředních bodech Ruska, kde jsou filiálky »Vojenského svazu«. Také se pátrá po původu papíru, na kterém se tiskne »Vojenský svaze Pašič do Londýna. Z Londýna, 19. dubna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Z Bělehradu oznamují, že mp. Pašič odebere se v nejbližších dnech do Lon- dýna, kamž přibude před koncem měsíce. Srbský ministerský předseda bude přítomen za- hájení balkánské výstavy v Earl's Courtu, o níž jsem již podal zprávu. Při tom bude míti důle- žitou schůzi s Grevem, ministrem zahra ničních věcí a možná, že předmětem rozhovoru budou záležitosti makedonské. Srbský ministr v Paříi Vesnič očekává se také v Londýně v době Coudurier. »sesony«.
Pašič Kasárna Rusko vojenský svaz Londýn Bělehrad Lon
23 article
Papíry Montagnina. »Messidor« uveřejnil 20. t. m. pod názvem »Poslední dokument Montagnina« protestní notu Merrya del Vala proti skonfiskování akt pařížské nunciatury a vypovězení Montagnína, jež byla zaslána cizím vládám zástupci Vati- kánu. Dokument je datován ze dne 19. pro- since 1905, obsahoje vyličení události a v - počet zabavených listin, z čehož vysvítá, ž do rukou francouzské vlády dostaly se pouz papíry z doby po odchodu Lorenzella, po pře- rušení diplomatického spojení. Z akt bývalé nunciatury byl zabaven pouze katalog a d klíče k šifrovaným zprávám. Merry de Val upozorňuje, že papíry obsahovaly vážné tajnosti pro některé vlády. Existence protestní noty papežské je publika
Montagnin Messidor Vala Vat Merry jít Val
24 article
»Messidoru« potvrzena. Podle toho, co dosu bylo uveřejněno z papírů Montagnina, nelze sou- diti, že dotyčné dokumenty měly by zvláštní důležitost pro cizí státy a mohly by vzbuditi nějaký konflikt. V sobotu počala zkoumati papíry Mon- tagnina komise parlamentní. Čle- nové komise s úžasem shledali, že Montagnini udržoval celý systém vyzvědačskýa policejní v Paříži, aby mohl posílati do Vatikánu zprávy o různých osobnostech vojen- ských i politických. Montagnini denuncoval Vati- kánu množství duchovních a důstojníků. Po- dobnou obšírnou zprávu podal na př. o známém aristokratu hr. Jametelovi. Ličí hr. Jame- tela jako společenského ctižádostivce, jenž se- stal mužem princezny Meklenbursko-Střelické v choulostivém okamžiku, kdy měla zapotřebí zodpovědného manžela. Jametel při té přileži- tosti byl na zakročení španělské infantky prin- cezny Eulalie, s níž měl důvěrné styky, povýšen do stavu hraběcího. Tyto věci jsou prý známy v pařížské společnosti, udává dále Montagnini a tvrdí, že farář čtvrti, kde bydlí hr. Jametel, nemohl mu dáti přiznivou zprávu o hraběti, poněvadž tento nechodí do kostela. George Ja- metel dosáhl titulu papežského hraběte. Infantk Eulalia je dcerou královny Isabelly a je pro- vdána za prince Antonina Orleanského. Žie ponejvíce v Paříži. O jiném aristokratu píše Montagnini, že navštěvuje pravídelně mši a že je pořádným mužem.
Montagnini George Isabella Antoninus Orleanský Paříž Vatikán Meklenbursko Montagnini
25 article
V jiné notě stěžuje si Montagnini na přísnost, s jakou vystupuje vojen- ský ministr Bertiaux proti kleri- kálním důstojníkům. O sebevraždě Syvetonově ozn- muje do Vatikánu, že tu jde o zločin, s pá- chaný svobodnými zed n áři. V čelných notách jsou podrobnosti o fi- nančních operacích, jež Mon- tagnini provozoval pro Vatikán. Finanční operace papežovy byly svěřeny paříž- ské fliálce banky řimské a dom u Roth- schildo vu. Biskupové a arcibiskupové francoúzští mu- sili posílati Mantagninovi z právy o důstoj. nict v u. Z toho všeho je patrno, že Montagnini s zabýval klepařstvím a slíděním povážlivého rázu. Jeho skandální zvěsti, zaslané do Vatikánu o dvou princeznách budou asi trapně působit na dvůr madridský i berlínský. Jsou to klevety, které se trousily po pařížských salonech a jež uznal Montagnini za věrohodné, a referoval o nich kurii krátce po tom, když byl Jametel jmenován římským hrabětem. V Paříži asi způsobí sen- saci Montagninovy indiskretnosti o vévodkyni Marii Meklenbursko Střelické, starší dceři panu- jícího velkovévodly
Bertiaux Syvetonův Roth Mantagnin Montagnini Jametel Montagninův Marie Meklenbursko Vatikán Paříž
26 article
Vážná situace mezinárodní. Středomořský čtverspolek. — Luz- zatti proti Německu a Rakousku. K odhalením »Correspondencie Espagně« anglo-španélském spolku dlužno ještě uvésti části telegramem nepodané: Oba státy očekávají, že Francie a Italie se připojí, takže utvořen bude středomořský čtverspolek. Však i samy dovedly by Anglie a Španělsko uzavříti Gibraltarský průliv, takže by Anglie mohla soustřediti dl potřeby loďstvo své na východě nebo na západě.
Correspondencie Espagn Německo Rakousko Francie Anglie Španělsko
27 article
Všechny anglické lodi válečné jsou dnes úplně k válce připraveny, takže po případě by nemu- sily již ani muže, ani libry pr a chu přibrati. Ve třech dnech může Anglis v středomořských vodách soustřediti více lodl nežli Evropa dohromady. Costa krále italského do Kartageny jest jista. Italie odvrací se o Německa, aby sledovala cíle své v irredentě, Jaderském moři a na Balkáně. Myšlén ka středomořského čtverspolku účin kovala jak puma. Tamní diplomacie snaží se proto nyní umožniti cestu cisaře do Španěl, ale jest pozdě. Německo jednalo s patra vůči Španělsku, kdežto anglický vyslanec Bunsen do- vedl se zalichotiti králi Alfonsu, jejž Vilém I. nešetrnostmi a nepozornostmí uměl jen urázeti. Na rozdil »Corespondencie« jiné listy pochybují o cestě italského krále do Španěl, dokud špa- nělský král nepřijede do Říma. Ale o této ký- žené návštěvě vynikající prelát španělský praví »Král španělský přijede do Říma teprve, až ne- bude katolikem. Až nebude ale katolíkem, ne- bude ani již španělským králem.« Římský dopisovatel »Berl. Tgbltu. « mě rozmluvu s bývalým ministrem Luzzattem, mu- žem v Italii a zvláště u dvora ne obyčejně vlivuplným. Na otázku, jak soudí o politice novinářské v příčině schůzky v Caetě, odtušil Luzzatti: »Nemluvme raději o tom! Jsem veřejným míněním Německa Rakouska nanejvýš rozhořčen. Nikdy nebyli by- chom nadáli se takového pozdvižení proti nám.
Costa Španěl Alfons Vilém Berl Luzzatt Evropa Německo Balkán Španělsko Bunsen Řím Rakousko
28 article
Jakže? Italie, svobodná země, měla bysi dát libití kontrolu o tom, koho by měla přijmouti jako hosta svého? Neměli bychom snad slaviti anglického krále proto, že se to nehodí někomu do krámu? Máme už toho ne- snesitelného poručnictví až po krk. Chcemeu nás přijímati a zdraviti koho se nám líbí. Co jest německému a rakouskému tisku do našeho přátelstvís A nglif?e Bývalý ministr uvedl hněvivě, že útoků proti Italii zúčastnily se i »oficiosní orgány« »Kölnische Zeitung« a »Neue Freie Presse«a dodal: »Věřte, tato kampaň urazi la eo nejhlouběji naši národní hrdost. Bude ji ještě jednou v Berlině a ve Vídni. trpce litováno. A při tom říkalo se stále,« dodal Luzzatti posměšně, »my Němci nebojíme se nikoho, a citíme se nepřemožitelni. Poplach tisku po gaetské schůzce dokázal ale opak. Do- kázal, že jste se stalí nervosními.“ Během rozmluvy označil Luz- zatti německou politiku marockou jekožto kořen všeho zla. »A Německo,« pravil, »mohlo se s Anglií tak výtečně dohodnouti, kdyby —— ano kdyby . . « »Avšak, Excelence,« odvětil dopísovatel, »co říkáte tak zvané obkličující politice anglické proti Německu ? Luzzatli odvětil: »Obkličovací politika? Co to má být? Každý dělá polítiku, jaká se mu hodí.«
Luzzatti Němec Berlín Vídeň Německo Anglie Luzzatnout Kölnische Zeitung Neue Frei Presse svobodný země