ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 04658e70-75e4-11dc-bef7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 3, work 1, person 8, org 1
1 masthead
Ročník XXXXVIi.
2 masthead
V Praze, v úterý 23. dubna 1907.
Praha
3 masthead
Číslo lIl.
4 article
Na rannt a odpol. Iisty předplscí sa v Praze v admínistraei na měžeí na čtrrt leta s dvějí donkškou na měsíe ns rivit late kok va nlislkách: 2 K 20k na nělíc Peštont n etrrt lata . . . . 9 K e0h s drojí zásilko na pikeíe
Praha
5 article
nv t. . . . kei
6 title
Dnašni čislo pre Prahu le o 10 stranách.
Dnašni čislo pre Praha le
7 article O úkolech budoucí říšské rady
O úkolech budoucí říšské rady a významu voleb. (Řeč posl. dra. Herolda, proslovená ve schůzi Polnického klubu na Král. Vinohradech dne 22. dubna 1907.) Národ český nalézá se před vážným roz hodnutím, jaké mu nebylo učiníti od dlouhých Za změněných poměrů vykonávají nejširš vrstvy našeho národa poprve volební své právo aby rozhodovaly o osudech budoucí politiky české. Rozčilení na straně jedné, nejistota a obavy na straně druhé, a jakási všeobecná nedntkl vost jest typickým znamením nynější předvoleb ní doby a dokazuje jen, že lid, třebas ne jasně přece instinktivně ví a cíti, že v budoucí době vývo, věcí politických od samého základu bude přetvořen. V takové chvíli vážné a důležité jest po vinností všech, jimž na budoucích osudech ná- roda záleží, aby klidně a pevně hleděli budoue- nosti vstříc, aby uvažovali a odvažovali veškere poměry a zodpověděli si nejnaléhavější otázky způsobem nikoliv agitačním, nýbrž vážným době odpovídajícím. Víme, že vídeňský parlament v nové formě sestoupí se jakožto zákonodárný činitel a poli- tieký faktor k nové činnosti. Nový život a nové osoby přijdou do parlamentu vídeňského, avšak nezůstane pouze při změně osob, nýbrž z voleb- ního proudění s nově zvolenými vniknou do parlamentu nové myšlenky a nové cíle. Demokratický podklad volebních řádů ještě sám s sebou není vítězstvím demokratické my- šlenky. Dějiny nás učí, že velice často vítězstvi ideí svobodomyslných a demokratických nezna- menalo ještě, že také tyto idee lidové ovládaj sbor zákonodárný a politiekou moc z tohoto ví- tězství rzešlou.
Herold Král
8 article
Úkol moderní politiky lidové musí tudíž směřovati k tomu, aby nové právo nejširšíei vrstev lidových stalo se také pramenem štěst lidu a původcem nové šťastnější doby. Denn šum a ruch a okamžité oběti i chvilkových zá- pasů odvracují namnoze pozornost velikých mas od věci a velice zhusta nezvyklost zbraní sebe lepšícl poraní zápasníka. Musíme tudiž míti jasno o tom, jaké úkolý čekají vídeňský parlament, jaké úkoly od něho očekává český národ a jaké že jsou nejlepši pro- stfedky, aby nová doba byla dobou šťastnoua utěsenou. Charakteristickou známkou dvscátého sto letí jest otázka sociálni. Nikoliv v onom úzkém rámei, do jakého namnoze vtěsnati chtějí poli- tické strany otázku sociální jako politický pro- gram. Dnes naopak jedná se o důležitý hospo- dářský problém celé společnosti lidské, všech její vrstev a tříd, ano o základní problém cel společnosti národní i státní. Pocit potřeby rozřešení tohoto problému jest ovšem větši u těch, jimž osud nedopřál štěstí samo- statně zabezpečené nospodářské existence. Prote ve vrstvách hospodářsky slabších volání po soci- álních reformách jest větší a intensivnější, než ve vrstvách ostatních. Avšak sociální reformy nejsou a nesměji býti, mají-li se státi nejen pro- spěchem jednotlivce, nýbrž i prospěchem celku pouze požadavkem jednostranným a nesmí také jednostranně býti řešeny Každá reforma sociální, každý úkon zá- konodárství v oboru otázek národohospodár ských a finaněních, každý krok, směřujíeí k opravení společenských poměrů, každá snaha o zavedení rových zařízení státních a ochran ných na zachování každého jednotlivce, jakožto člověka stejně oprávněného, zasahuje neobyčej- ným způsobem do ústrojí celé naší společnosti vůbec. Jest společnost lidská v hospodářském sociálním smyslu ústrojím velice složitým a dob.
Prot
9 article
komplikovaným. Ústrojí toto však může míti pravidelný pohyb, pakliže každá část tohoto ústroji plní určitě vytknutý úkol. Změní-li se ukol i jedné jen častice tohoto ústrojí, má to podstatný vliv na celé ostatní zřízení. Každá oprava, sebe důvodnější a naléhavější, znamená poruchu ve zřízení společenském a není-li pro- vedena se zřetelem na harmonický celek tohoto ústrojí, není opravou, nýbrž pošk- zenim celého zřízení, i všech jeh částí. (Výbornč.) Proto právě sociální politika musť řešit všechny problémy hospodářské a společenské s zřetelem nejenom na potřeby jednotlivců a jed- notlivých vrstev, nýbrž na soulad celku, nema- nastati na místě harmonického spolku v zá- jemný zápas a ničivá činnost jedno tlivých částí na škodu vlastní i ostatních.
10 article
Má-li tudíž budoucí říšská rada přikročite opravdu a vážně ku provedení velikých sociál- ních reforem, může tak učiniti jen tenkráte s pro spěchem, když práce ta vykonána bude sou stavně, když duch, který ji bude ovládati, bude duchem celku, duchem snášelivosti a součin nosti, a když ti, kteří budou povoláni ku prová dění těchto sociálních reforem a ku řešení otá zek národohospodářských, budou opanováni ne. jenom odporem oproti všem hospodářským uti skovatelům a vřelým přáním každému pomoc co nejlépe a nejvydatněji, nýbrž když budou vyzbrojeni také velikými vědo mostmi národohespodářskými a pronikavým studiem všech pomě- rů společenských, bez kterýchž to vlastností správné řešení těcht otázek není možné. (Souhlas.) A jak široké pole jeví se v tomto směru činnosti naší. Práce lidská jest tak mnohotvárna a společenské vrstvení tak různé a t. k složité že pouhým heslem, anebo politiekým projevem otázky tyto řešiti nelze. První podmínkou řešení těchto otázek jest, aby vycházelo se od pod- staty člověka, jeho osobitosti a tvůrč jeho síly. Proto jest třeba zodpovědětisi otázku, zdali stavba sociálních reforem má býti položena jedině a pouze na základ celé společ- nosti lidské, anebo má-li při téte stavbě o sob- no st každého člověka jako hospo- dařského činitele býti zacho vána číli jasné řečeno, mají-li se díti sociálm reformy jedině a pouze pomoci váhy státní moc. anebo má-li i pro budouenost zachována být o sobitost každého jednotlivce, jakozt oprávněného činitele. (Výborně.)
11 article
Víme dobře, že tak zvaný státní socialis mu vychází z názoru, jakoby bylo povinností státní společnosti postarati se o každého jednotliv ce, ve všech fásích jeho vývoje. Takovýto stát ní socialismus ovšem na první pohled jest mnohoslibný Každý spolehnouti by se mohl na to, že stát jest k tomu, aby postaral se o jeho výchovu, o rozvoj duševních i mravních jeho schopností, o zabezepčení jeho zdravi, o poskyt- nutí možnosti ku práci, o trvalé zabezpečení vý- dělku a potřebného důchodu, o zabezpečení pro případ neschopnosti ku práci, nemoci, stáří atd Tato myšlenka jest sice velmi ideální a zamlou vá se každému, kdo dále o důsledcích všeho toho nepřemýšlí. Vychází theorie tato však z předpokladů naprosto nesprávných. Předpo- klady ty spočívají v tom, že každý jednotlivec znamená pro společnost lidskou stejno u po- tenci mravní, hospodářskou i tvů čí. Kdyby však tato myšlenka do krajnosti měla býti provedena, stala by se v okamžiku ne- možnou. Právě různost tvůrčí síly samostat ného lidského ducha jest především onou vlast ností, která člověka nad jiné tvory povznáši Rozmanitost duševní činn stiu jednotlivých lidí, osobní snaha vynikno ui a dobýti zvláštního postavení jest bybnou silou lidské činnosti a velké ony skut- ky kulturní, které v jednotlivých národech jednotlivei byly vykonány a staly se směrodat- nými pro celý rozvoj národní, jedině děke- vati lze této osobitosti lidské čin nosti, tomu, že každé individuum samo sobě musí vydobýti určitou posici společenskou a ho spodářskou, chce-li zabezpečiti si postavení vý hodnější, než jest postavení druhého. (Výborně.
12 article
A proto se mně zdá, že problém budoucíh řešení sociální otázky spočívá v nalezení šťast ného onoho prostředí mezi tak zvaným indi vidualismem, t. j. mezi ochranou o so by každého jednollivce, mezi právem této osoby dle vlastních sil a schopnosti, dle přičinlivosti a dle práce zjednati si postavení ve společnosti li- ské a mezi povinnosti celku, aby těm jichž výchova, anebo mravní i duševní síly anebo dokonce jichž nedostatek síly fysické jin znemožňuje vlastním úsilím zjednati si postaven důstojné člověka. (Souhlas.) S tohoto stanoviska pak musejí býti řešeny veškeré sociální otázky. A tu jest hned patrno že k řešer těchto otázek nestačí pouze dobr vůle, pouze opakování určitých postulátů, ny brž že k tomu jest zapotřebí hlubokých pronikavých vědomostí národo hospodářských a znalosti slože lidské společnosti. (Výborrě!) Rovněž tak, jako otázky sociální nemohou býti řešeny dle jednostranných názorů, jestto i s otázkami národohospodářskými.
Výborr
13 article
Každý chybný krok v zákonodárství v této věci znamená trvalé poškození a poškozování celých vrstev našeho národa. Ať se jedná o řešeni otá- zek finančních, resp o reformu berní, at jedná se o smlouvy cbchodní se státy sousedními, ať se jedná o železnice a komunikační prostředky, necht se jedná o zákonodárství na ochranu vý- roby a lidské práce, při všech těchto otázkách každé řešení, které vyhovuje nahodi- lému, okamžitému přání, ba určité agitaci poli- tické i stavovské, jest řešení nedokonalé, ale tako národohospodářsky nešťastné; nikdy se nesmí zapomínati, že určitá úleva na straně jedné znemená stížení na stran druhé, že ochrana poskytnutá zde znamená obmezení onde, že zvý šené právo jednoho zvýší povin- nosti druhého. Každý výdaj státní nen pouze účelné vynaložení peněz k určitému pro spěchu, nýbrž musí miti v zápětí rozmnožení příjmo.
14 article
Veliké úkoly podporovací a o ch r an- né na záštitu slabších ukládají ihned povinnost silnějším, které ovšem nesmí býti nikdy takové aby zase ti, jimž se povinnosti ukládají, s a m nevalali po ochrané. Z toho jest patrno že při všech těchto záležilostech účinek každéh opatření národohospodářského nemůže býti ř šen jen s hlediska těch, jimž opatření to přiněst má prospěch, nýbrž musí řešeno býti i se zřete lem k těm, na jejichž úkor opatření t se státi má. (Výborně!) Tedy i v tomto směru národohospodářské politiky státní musí nastati vyrovnání a vy rovnávání takové, které by znamenalo po vznesení a sesílení hospodářsky slab 5ích, bez újmy a poškození těch, kteří k těmto hospodářsky slabším posud nenáležejí, rozumí se bez újmy a poškození takovéhe- které by tyto hospodářsky silně jš vrstvy snésti nemohly. Neboť ve vzá- jemném boji národohospodářském vždycky n konec rozhodne sila. Každé opatřéní, které smě- řuje proti jisté hospodářské prevalenci, obyčejně zastihne ty, které zastihnouti nemá, kdežto ony. které by zastihnouti mělo, z pravidla nedosáhne poněvadž přesila jejich hospodářská vždycky do vede újmu se strany jedné převaliti opětn na hospodářsky slabšího. (Souhlas. Uvážíme-li tyto zásady, dospějeme ku po znáni, že jedině se stanoviska celku řešiti lze veliké sociální a hospodářské úkoly budoucnosti a úkonů těchto pro budoucí říšskou radu jes veliký počet. Budiž mně dovoleno jen někler z nich vyjmenovati, jimž v nejbližší době bude musiti pozornost se věnovati.
15 article
Především jest to (prava otázky mzdové volba šťastných zákonodárných prostředků k ře- šení poměrů mezi zaměstnavatelem a zaměst- naným. Společnost lidská již dávno vymanila se z klamného názoru, že zaměstnavatel jest p- nem a zaměstnaný jest služebníkem. Soci ál- ní rovnost mezi oběma dosti hořce vydobý- vaná, stává se přece poznenáhlu věroukou, o níž nikdo více nepochybuje. Sociální rovnost ta však musí býti provedena do všech důsledků. Vyža- duje-li toho organisace práce, aby někdo byl zaměstnavatelem a jiný zaměstnaným, vy- žaduje toho důsledně také, aby zrovna tak, jako zaměstnaným, také zaměstna zatel ům poskytnuto bylo zákonné ochrany před každým rušivým a neodůvodněným poško- zováním. (Výborně!) Otázka mzdy v novějším hospodářstv není jenom otázkou chleba. Otázka mzdy jes otázkou schopnostikvýrobě s otáz- kou blahobytu celého národa. Ta jako na straně jedné mzda musí dosahovati tako- vé výše, jaká odpovídá časovým potře- bám zaměstnaných, tak na druhé stran musí otázka ta řešena býti i se zřetelem k m ož- nosti konkurence výroby domáe s výrobou cizí. Proto souvisí tato otázk mzdy a poměru zaměstnavatele a zaměstnaného úzce s otázkou rozkvětu našeho průmy slu, obchodu a živnosti. Zákonodárství musí těmto směrům lidské činnosti poskytnouti mož- nost, aby na jedné straně mohly konkurovati s průmyslem a živnostmi cizími, ale na druhé strané aby poskytly jak zaměstna vateli, tak zaměstnarci náležitých podmínek k šťastné hospodářské existenci.
16 article
Nesmíme zapomínati, že průmysl, ob- chod a živnosti budou moci vyplniti po- vinnosti své sociální vůči zaměstnaným v pln míře, když podpůrná akce státu těm- to čkonům lidské prácc popíeje možnosti co největšího a nejlep- šího rozvoje. Zachování obchodu, průmy- slu a živností, ano zvýšený jejich rezkvět, jes první podmínkou pro plnění soci- álních úkolů naproti dělnictyu zaměstnaným. Hynoucí obchod a prů- mysl, zkomírající živnosti přestanou býti prame- nem pro zvýšenou hodnotu práce zaměst naných, zrovna tak, jako nedoceněná práce těch- to přestane býti pomocníkem na rozkvětu celkovém. Proto veledůležitým bude pro bu- doucí sbory zákonodárné, aby bedlivě toho bylo hleděno, by při smlouvách obchodních a při zá- konodárství živnostenském a ochrannén cbehod a průmysl, jakož i živnost dodělaly se co největšího rozkvě tu, a aby tim poskytnuta byla záruka možnost ku povznesení dělnictva a zaměstnaných a je jich hospodářského sesílení. (Výborně, potlesk.
17 article
S tím ale souvisí také nezbytná úloha státn moci, aby podporována byla společenstva a asso- cince hospodářské, které sloučením hospo- dářsky slabších vmohutnějši celek, učin výrobní vrstvy naše způsobilými pro náležitou hospodářskou konkurenci. V tomto směru však bude dobře vážně a objektivně uvažovati, zdali ve všech případech jest prostředkem racionálním k takovéto asociaci společnost nu- titi, aneb zdali by v této příčině volnost roz- hodování každého jednotlivce nebyla již zárukou pro horlivější a vydatnější jeh činnost. (Výborně!) Vůbec zdá se mně, že úkolem zákonodár ství především by mělo býti aby v každém jed- notlivci již jeho hospodářským vychováním vzbuzena byla chut k nejpronika věj ší činnosti, a aby na zostření a horlivé čin- nosti hospodářské měl každý jednotlivec určitý zájem. Tím využitkuje se nejenom tyůrč síla každého jednotlivce, ale i schepnost k vý- robě v celém národě, tím rozmnožují se vý- robní statky a tudíž i jmění národ- n i. (Výborně!) Řádná úprava peněžnicivi a úvěrnictvi V drobném proucji: ranní číslo o sobe odpoledni . . . za ž Ve flislkách na venkově ranní čislo. odpoladní- no. 1 userál plati se hotově napře Předplarení a inserty příjímá sámjni- strane v Marianské ulici č,a. Tam nacbázeií se též redákce Uskirna a ezpadice „Národnich Listá“ Rukepisy ss nevraceji.
Národnich Rukepisa
18 article
nássžilá oirana před každým spekulativním vykořisťovatelem a umělým znehodnocováním prostředků výměny, resp. peněz, jest jenom po- můckou k ustálení hospodářského rozpeětu kaž- dého jednotlivce. Veliký rozkvět techni- ckých věd stála vede k tomu, že lidská síla sama o sobě nestačí ke tvoření nových bodnel. Vynálezy a všelikeré pokro- ky technické v oboru lidské výroby však ne- musejí ještě znamenati znehodnocení pracovní síly člověka. Lidská práce na- bývá tím jenom nových forem ulehčují- cích a urychlujících a úkolem správné, rozumr.é politiky průmyslové a živnostenské bude, aby každému bylo umožněno těchto prostředků uží- vati a aby tudíž každý byl s to, pustiti se s dru- hým v náležitou bospodářskou soutěž. Podmín- kou tudíž toho jest, aby vzdělanost vý- robce a výchova jeho pro práci již škelami byla pěstována a aby náleži- tým vývojem školství živnostenského a průmy- slového každému byla poskytnuta možnost, po- mocí vědy tvořiti výrobky. Pokusy a počátky, které v tomto směru zahájilo pokračo- vací školství, školství průmyslo- vé a ústavy technolegické, nesmí zu- stati pouze počátky. Na této cestě musí společnost pokračovati a stát musí vyhledávati stále nové prostředky, jak by pomoc technickou při výrobě zpopularisovalo a učin i každému výrobei přístupneu. (Vý- borně!) Když toto moderní nazírání na rozvoj vý- roby dostane náležitou formu, pak organi- sace hospodářská i živnostenská nabude zcela jiného významu. Jsme teprve v počátku organisací hospodářských.
Podmín
19 article
Přílis mnoho těchto organisací se byrokra- tisuje a stávají se organisace ty sdružením pro zařízení nových úfadních míst, pro po- dávání dobrých zdání, anebo snad i tlumočeni určitých přání sdružených osob. Organisace t však musejí poznenáhla přetvořiti se z pouhých zařízení parádních a institucí byrokratických n činorodé faktory pro povznesení lidské výroby vůbec. (Výborně!) Ruku v ruce s touto činností na povznesent průmyslu, obchodu a živností, ano jako pod- statná část jeho, řešena bude otázka dělnická.
20 article
Nové formy výrobní činnosti, jaké v budoucnosti se utvoří, musejí sblížiti zaměstnavatele so za- městnaným a vésti k tomu, aby ti, kteří ku po- vznesení blahobytu národa jsou povoláni spolu- působiti, nestáli vedle, nebo dokonce proti sobě, jakožto nepřátelské moci. Jaké formy ještě v budouenosti nabude tato úprava poměrů mezi zaměstnavatelem a zaměst- naným, nelze říci. Zákonodárství však nutně bude musiti v této věci hledati takových cest, které by zachovaly oba tyto činitele v plné síle, v plném zájmu na spole- čné práci a v plném souladu při poči- nání. (Souhlas.) Další obor sociální a hospodářské činnosti budoucího parlamentu bude ve všech oněch krocích, které bych chtěl nazvati subsidi ár- ní pomocí společnosti státní oproti osobám práce nesehopným. Nezavi- něná neschopnost ku práci jest neštěstím, za kteréž zajisté nikdo nemůžc. Nemoc, znrzačení, vysílenost a stáři jsou věci, které vždy se bu- dou opakovati. V těchte směrech zajisté jest po- vinností společnosti státní poskytnouti pomoci těm svým členům, kteří svůj pracovní ka- pitál ve prospěch již vypotřebovali, anebo které nešťastný osud tohoto prostředku zbavil. Avšak i zde bude se musiti, má-li ctázka šťastně rozřešena býti, nastoupiti dvojí cestu. Prvni cesta jest samostatné zabezpečc vá n se proti těmto důsledkům podsta- ty lidské. Druhá cesta vede k nucené mu zabezpečení a k pomoci celé spo- lečnosti státní. Otázka pojišťovánís tudiž pro případ úrazu, nemoci a stáří není tak jedno- duchou, má-li se aplikovati na všechny
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. žena a politika. Je stále smutné, že musíme ženu uváděti v poměru jejím k veřejným zájmům jako něco nesloučeného a mimo stojícího. Nesplývá s cel kem a netvoří vnější jeho podstatu. Její vývoj v něm je stále podminěný tím, že je nejasný a nepevný. Celá ta tak zvaná ženská otázka odbývá se v prostředl nedostatečném, z něhož není vyváz- nutí pod zírátou důvěry a diplomu. Naše ženské orgány, naše schůze, naše spolky, všecko má nátěr dočasné soukromosti a neškodné zábavy Nikdo se nestará, co ženy píší, mluví, na čem se usnášejí a o co bojují. To, co dosud bylo na prospěch ženy dosaženo, nebylo rozhodně dosaženo kastovním úsilím, ale přirozenou otáz kou vývoje, který nemohl připustiti, aby zakr něla polovina lidského elementu tam, kde cely organism jeho měl schopnost kulturní podnika vosti. Tak také nemohl zakrněti kterýkoliv dosu nepovšímnutý společenský úlvar. Dělnictvo, rol- nictvo atd. Jenže otázka těchto stavů rychle splynula s politickým i kulturním celkem, pro- tože nesnažila se jej řešiti mimo něj, jako spole- čenskou zkomoleninu, jako novotvar a absurd- nost. Všecky zápasy jednotlivých stavů nabyly významu politického i kulturního, takže již není pochybnosti, jak by celek trpěl, kdyby kterýkoli z nich přestal býti jeho vývojovou silou. Žena však víc a více bojuje na svou vlastn pěsť. Její vývoj stal se záležitostí, její určen v celku — pokusem. A nejhůře je na tom rozhodně žena střed- aích vrstev. Žena dělná má jistě v dohledu všecku možnost, sehopnost, právo, ba přirozenou zutnost státi se součástkou vývojového hnut
22 article
svého stavu, neboť u ní ženská otázka stává se vlastně otázkou jen hygienickou a přírodní. Žena živnostnice i malorolnice tvoří základní kameny svých vrstev a nemůžeme se diviti, že zájem jejich o ženskou otázku by mohl vyvinoutis jen jednostranně a to ještě nejspiš v otázce po- hlavní volnosti, ačkoliv myslím, že i zde nalezly již všecku rovnováhu se životem, neboť nemaj snad ani času dosti přemýšleti a dosti trpěti.
23 article
Zbývá žena středních vrstev. Bytost divn sensitivní, rozechvělá, neujasněná, kořeny příliš zachycená, přiliš zodpovědná a přiliš nemohouci Žena, která se vyvíjí za nejnepříznivějších pod- mínek v půdě horké a suché, v přítmi neošetřo vaných sklenníků, kde vše, co je vývojem, stává se trýzní a vše, co jím není, stává se rozsud- kem. Nikde snad nebylo tolik bolestí, ale také tolik touhy, jako právě u žen vrstev měšťáckých i tenkráte, když toto pojmenování jim dávalo zas upíralo právo na vývoj a na poslání. Po- vstaly různé průhledné, vláskovité výhonky. z nichž živila se secese až do nemožnosti, po vstávaly novotvary houbovité, naduřelé a ohyzdné povstávaly odnože, jež zachraňovaly se hledá- ním půdy příznivější a hledáním světla. Odnože divoké a bolestné tím, že zapřely mnoho ze svého původního ženství. A dnešek ženy střed- ních vrstev je tak chmurný, beznadějný, slo žený z tolika podivných a různých podmínek z tolika pohybů, jež nemají účelu, z tolika zta- jených myšlenek a z tolika lesklých cetek, ž není možno se v něm vyznati. Zdá se, ž všecko se v něm navzájem potírá, aby nemohlo býti výsledku! Byla by to kapitola nad jiné trudná a slzavá ! Žena středních vrstev má přirozenou snahu ku předu, ačkoliv právě ona má poněti o tom nejméně jasné. Kořeny její vězí tak hluboko že každý pokus pohnouti jimi způsobuje otřesné zachvívání celé její společenské třídy. Nastávaji
24 article
rozvraty, jež budí zodpovědnost a zkáza, která nepřináší náhradu. Takový je život našich měštěk, jež mají lidumilné spolky, emancipační kluby a schůze, své trpělivé orgány, své — rodiny, v nichž je nejsilnější tradiční po vinnost — — A před tyto měšťky rozechvělé, smutné zachraňující se vztahováním rukou po lodi sil ných — postavena otázka volebního práva žen Nejsilnější otázka naší doby, před kterou cizine kapituluje jen s úsměvem a která jistě nebude v přítomnosti rozřešena, ani tam jinak než s humorem a předsudkem i v tomlo případě. vykáží-li ženy svou politickou nezbytnost zralost. Dělnice, živnostnice a malorolnice přinášsjí souručenství a spolupůsobení na zájmech sn- ciálních i národních. Jejich snahy jsou doku mentovány doklady a sebevědomím. Přirozeno že ještě dříve, než o volebním právu žen bude se rozhodovati, jsou jako nezbytné součástky svých stavů respektovány na schůzích poli tických. Přijďte dělnice a dělníci! Přijďte sedlác a selkyl Politické strany středních vrstev nedospěly ani tak daleko, aby považovaly za výhodné snad i — jen za taktní — ženy získati pro své zájmy, účely a tužby politické v nynějším obrodněm ruchu a prostě je veřejně nevolaj do schůzí ani organisačních, ani reorganisačních Naše žena může cítiti s kteroukoli stranou politickou tak, že se chvěje o její existenci — straně je to lhostejné a nevnímá její sympati ani prakticky, tím méně politicky. A tak ociťuje se žena středních stavů před politickými sna hami dneška jako divák, sedící před prostěra dlem, napjatým mezi dveřmi, na němž může pozorovati slinovou hru těch, kdož politik provozují.
25 article
Nic lépe nedokumentuje těžké a nevýhodné postavení žen středních vrstev při všem roz machu ženské otázky — jako právě toto jeji vylučování anebo alespoň lhostejné přezírání v politice a to v době, kdy volební právo žen stalo se nejdůležitějším požadavkem ženské otázky. Novotvar a pokus! Žena středních vrstev znova pociťuje neurčitost a beznaděj svých vztahů ke kulturním a osvobozujícím heslům naší doby a znova ztrácí důvěru ve své sply- nutí s nimi při obtižných podmínkách svého existenčního poslání Chápe na př. jistě mluvčí dělnických tři když volá po svém právu, aby posílila při tom celý svůj stav a chápala by i živnostnici, malorol nici, kdyby mluvily ve prospěch volebního práva žen, avšak v tom okamžiku, jakmile by na p dělnice, živnostnice, malorolnice podaly jí ruee za otázku čistě ženskou, musí pocítit, že tra- diční její povinnosti je buď zdrží, anebože přijmou zodpovědnost za ně v té chvíli, kdy se s ni stotožní. Jednotlivé výjimky žen studova- ných a veřejně působících nemohou pro ni být měřitkem, neboť jsou dosud stále ještě odnoží jež snažila se zachytiti v půdě příznivějšíz oběti největší. A tak se stala žena středních vrstev bez- děkou přitěží všech hesel ženské otázky a jednou z nejtěžších při otázce ženského volebního práva Nemá naprosto nic, čím by svá práva na ně do- kumentovala společensky a kulturně. Nemá nie. čím by závodila a přesvědčovala jen své plato- nickě sympatie k ženám stavů ostatních. Jak úplně zdá se být nezodpovědna kul- turně a vývojově, tak těžce závislá je na civili- saci, ač je-li možno, aby technicky jednou jí pomohla ze zmatku denních povinností a z její velké zodpovědnosti k intimnímu životu spole- čenskému. V dohledu, tedy v době blízké není ani pomyšlení, že by její poměr k celkovému
26 article
vývoji upravil se tak výhodně, aby ona jediná v něm nenesla předsudek konservativních snah a malých ideálů. Aspoň ještě dnes by se jistě ne- odvážila své intimní vztahy civilisační i kulturní přiložiti k úspěšnému hnutí emancipačnímu, nebot jich dosud nikdo neocenil v celé jejich veliké a kritické obsažnosti a nikdo pro ně neupravil místo ve vývojovém hnutí celku tak, aby se ne- zdály malicherné a bezpředmětné a aby nase žena získávala pro věc tu sebevědomí a sílu. Zbývá strašně mnoho ještě vykonati ve pro- spěch života i zodpovědné práce ženy středních vrstev, na které často spočívá vše to, co jme- nujeme životem vůbec. Jistě to nevykonají ženy v klubech, ani ve spoleích, neboť to všechno není ničím jiným než bludným scestím, jež nemá jiného cíle, jen propůjčovati zdání ně- čemu, co je závislé na docela jiných pod- mínkách. Nejvýstražnějším znamením pro toto scestí jest fakt, že zůstala dnes žena středních vrsten v politice úplně nepovšimnuta a nerespektována. Její poukazování na ženy působící se zdarem jiných oborech, nedodalo ji ani z daleka vy- světlení její vlastní samostatné a důležité exi- stence. Naopak zvýšilo jen její záhadný poměr k celému vývojovému dnešku, když při první příležitosti vyloučili ji z něho způsobem nezod- povědným a skoro násilným Vinu bychom snad mohli hledati v nepo- měru civilisačné vymoženosti proti kulturnimu rozmachu, kdyby veliké poslání ženy neměl věkovitějších důvodů. Ale zde právě a na těchto důvodech bude jednou nutno řešiti její práva její sebevědomí. To snad tenkrát, až lidstvo s jednou ohledne, co ztratilo v zápase o místo přelidněných dílech její planety. — — Bož. Viková- Kunětieká.
Bož Viková Kunětieká