1
masthead
19. března 1904
2
masthead
Přiloha „Národnich Listu“
6
article
Vlastivěda moravská.
22 — V každém národě vznikají občas
přání po revisi práce, vykonané na domácí
půdě, po soustavném rozboru všeho, co dosud
k poznání vlastní země a lidu bylo vykonáno
a po popisu, vylíčení i ocenění svého vlastního
bytu. Přání bývá realisováno nejrozmanitějším
způsobem a projevuje se nejčastěji v náklad-
ných, více nebo méně všeobecných podnicích,
jež na základě jisté vůdčí idey hledí soustřediti
v sobě na řadu let nejlepší pracovní síly a vy
čerpati vše, co se tou dobou všeobečného
podrobného říci dá. U nás naše »Čechy« neb
»Hrady a Zámky«, právě tak jako zas »Přírodo-
vědecký výzkum Čech« vznikaly z těchto vše-
obecných velkých tendencí po soustavném po-
pisu naší vlasti, třeba že soustřeďovaly všechnu
práci a pozornost vždy jedním směrem.
Na Moravě před sedmí lety tato touha po
soustavném popisu země i národa projevila se
všeobecnějším a soustavnějším dílem: »Vlasti-
vědou moravskou«, která dodnes již vyplnila
více než deset svazků a vypočtena je ještě na
řadu let. Program její má tu neobyčejně dobrou
vlastnost, že věcně sice objímá všechno, metho-
dicky však neomezuje pracovníky a nevážeje
na přesně předepsané úkoly, takže do programu
může pojímati práce různého rozsahu a z růz
ných hledisek psané, aniž by tím celek dila
trpěl a aniž by spolupracovníci byli nuceni ku
práci, jejich individualitě neodpovídající neb
naopak odmítáni s praci, po svém rozumu
udělanou.
Čecho
Čechy
Morava
7
article
Program Moravské Vlastivědy chce obsáh-
nouti přírodopisný popis země a její dějiny ve
všech směrech na základě důkladných studií
slohem jasným a srozumitelným, každému pří-
stupným« a je povšechně rozdělen na dvě velké
části: všeobecnou a podrobnou. Všeobecná má
za základ souborný přehled země: přírodní po-
měry, pak předhistorické a osídlení. Na to dě-
jiny politické i kulturní dle jednotlivých oborů,
statisticky vystihované poměry společenské, ob-
chodní, průmyslové, popisem vylíčený život,
mravy atd. V části podrobné pak položen za
základ »Místopisa po pořádku všech osad mo-
ravských v abecedním pořádku dle soudních
okresů.
8
article
Svazky, za redakce F. A. Slavika dosud
vydané, jsou zárukou, že dílo, tak obsáhle my-
šlené, není pouze papírovým programem, neusku-
tečnitelným, jak se snad před léty vzhledem
k neobyčejně velikému vytčenému cili zdálo, ale
že vskutku je schopen plného a dobrého usku-
tečnění, k tomu ovšem je potřebí předevšíma
zvláště peněz. Není ovšem pochyby, že se najde
tolik — nepravím obětavých ale rozumných —
lidí, kteří kupováním díla tak užitečného vydá-
vání jeho zabezpečí a sobě pořídí knihu vítanou
a prospěšnou, ale jde o to, aby hojnými peněž-
ními prostředky výprava díla tak nákladného
mohla býti pořízena co nejdokonalejší. Dilo
takové je neobyčejnou měrou závislé na svých
přílohách. Čím více může věnovati na diagramy,
tabulky, mapy, obrazy, fotograſie, tím více stoupá
cena jeho pro obecenstvo. A sumy, k takové
výpravě potřebně, dají se jedině získávati velkým
počtem odběratelů. Čím více kupujících, tím do-
konaleji vypravené dílo a tím lacinějí lze jim
podati.
Jen jednoho však lituji; že nemohu upo-
zorniti vás současně s Vlastivědou moravskou
a s dříve již vydávanou Vlastivědou slezskou
také na Vlastivědu českou. A sice z toho jedno-
duchého důvodu, že ji dosud není.
Slavik
10
article
* Václav Vlček: V rodném hnízdě. Romá
z chlapeckých let. — V budečské škole. Vzpomínky
Sebr. spisy III., IV. U Fr. Šimáčka v Praze 1902, 1903.
K 5.20, 5.80.
Jakost vzpomínkového spisování určiti zdá se
býti tak snadné, ale není těžšího nad to. Čím je forma
zdánlivě lehčí, tím snáze se čtenář klame. Nenapadá
mu, že jednoduchost a prostota není sama sebou dána,
ale že je ovocem dlouhého zrání, rozmyšlování a pro-
ciťování. A že je podmíněno obzvláště živým a přes-
ným vnímáním, věrnou pamětí, hřející obrazností
láskou ke všemu živolu, vděčností a jistým sebevědo-
mým vývojem a i humorem. Mezi tím, co se tam
v dáli zažilo a léty přítomnými, mezi jarem a pod-
zimem je parné, žíznivé léto, doba ohnivých zkoušek
krutého lámání se energie v boji žádostných tužeb
a odpíravé skutečnosti. Minulost není vždy stejně
drahocenná. Záleží na tom, co se žilo a jak, a na po-
měru jejím k přítomnosti.
Vlček
Šimáček
Francie
Praha
11
article
Literatura česká už od let osmdesátých je žádo-
stiva obrazů pravdy života a prvé polovice devatená-
ctého století. Cítila, že se blíží rychlý převrat všeho
a že spousty zajímavých forem českého živola se pro-
padávají. Veliká bolest hrozících ztrát vzbudila tklivé
Inutí individuí k zašlosti. Mimo to individuality starších
generací byly pudem sebezachování vedeny k tomu.
aby proti novotným formám života své formy literárně
a umělecky zachránily. Je toho dosud poměrně málo
na to množství památných osob, jichž volající zkuše-
nost oněmuje se zmarem osobnosti fysické. Minulost
Václava Vlčka náleží k památným. Ale romány jeho
výše uvedené nejsou jen vzpomínky hodnoty jedinečné
osobnosti. Ty jsou jen základem, rámcem a osnovou
nití. Hlavnější věcí antorovi byl člověk vůbec,
ovšem ve formách konkrétních. Je to individuum
předně jeho vlastní, pak individuum české, historické
formy vývojové od let čtyřicátých do padesátýcha
dále je to český chlapec, venkovan z kraje, český stu-
dent, svědek let osmačtyřicátých, začínající básník a lite-
rát, a kolem něho jako pevné osy celý obzor, bohatý
a daleký, s petrou směsí skutečnosti poznaného ži-
vota českého. Je to pravda paměti, zevrubná, živá.
rušná, ale předce žádné pouhé memoiry. Je tu plán.
slavba, výběr účelný, je tu ozařující obraznost, která
určuje velikost a důležitost figur, barvu a náladu scén
a výsledný dojem citový. Tím je klid, sváteční pohoda.
smíření a tklivě zadumané uspokojení zažitých věcí.
Vlček
12
article
Snaha o pravdu a presnost vítězí nade vším. Odtu
jako nejbohatší zevrubnost a i obšírnost, bez níž by
se obsáhlé řady představ tak hned nedostaly v pohyh.
aby způsobily illusi ruchu života. Proud vypravování
teče klidně, sám sebou zaujat, bez sensačních výkřiků
k čtenářům, bez ustrojených effektů. Stojíme nad prou-
dem jako na lávce; po chvíli, jsme-li dost pozorni.
hne se lávka a unáší nás v rozkošnou illusi.
13
article
Zprvu je tu román ryze dětský. Naivnost je zna-
menitě podána. Vše zelené, svěží, prosté, známé
přátelské, i ty pastvy, i sousedské illiády, útulné teplo
rodinného šlěstí, pouti s matkou přes pole, první zá-
pasy se školou, vzrůstání mysli a buzení se duše své-
právné. Dlouhá řada různých povah, rozmanitého
hnutí a vzdělání a pravidelný, jako kronikářský postup
líčení rok za rokem dává na konec v celku jakýsi zhu-
štěný obraz proudění v životě národa se probouze-
jicího. Pak viděti, že to, co čteme, jsou dokumenty.
pilně sevšad nashromážděně. — Z venkova románu
„V rodném hnízdě“ dostaneme se „Budečskou školou“
do Prahy a do proudění života politického a vůbe
veřejného. Vidíme Amerlinga a vady jeho paedagogiky
začátky sokolství, ruch lel osmačtyřicálých, Havlíčka
a množství méně důležitých, ale zajímavých účastníků
práce oněch let. Nejvíce půsebí na obraze plastické
a perspektivní zařízení. Dělá to zvláště množství dobře
užitých drobotin každodenního života domácího. V Re-
sinčině románu vypadá malý Václav jako Cooperfiell.
Amerling
Havlíček
Praha
Re
14
article
V celém dlouhanském obraze žádné exkursy pro sub-
jektivní úvahy. Román se čte z prvu dlouze, na konec
však se loučí zaujatý čtenář nerad a šumění ilusiv-
ného živola doznívá mu v duši dlouho, jako po od-
chodu z hlubokého, širého lesa. Poněvadž však ne-
vyšel z výtvoru snů a obrazného vytržení, necítí se
raněn návratem do přítomnosti. Tento realism upřím-
ný, nenucený, očištěný a jemný, zvláště tím, že se
zabývá duší lidovou a duší dětskou, neodvádí od ži-
vola spíše vrací k němu, je-li duše roztrpčena a zne-
chucena. Přináší takto vlastně poznání pravdy kusu
živola, ale více působí skrytou silou tiché radosti ze
života na ulahodnění a utišení mysli. Hodí se čtenář-
stvu mladému zvláště za vyrovnatele účinu četby do-
brodružné, a všem duším zralého vzdělání, jsou-li
potřebny doteku tepla srdečnosti a jednoduché pravdy
Vbk.
živola.
* Fr. S. Procházka: Hradčanské písničky.
S obr. Viktora Olivy. Jos. R. Vilímek, 1904.
Nádherně vypravená sbírka básni, vlasteneckých
písní, historických elegií, symbolických, výsměšných
satiricko-humoristických, drobnější většinou lyrické
zpěvně formy, některé i výpravné. Vlastně je to projev
smýšlení politického v symbolice zcela průhledně.
Individualita, která se tu projevuje, trvá příliš v ovzdu-
ší otázek časových a nehýbe podstatou života českého
jak by si přála. Kde působí vzruch a účastenství, tam
se cítila potřeba úlevy od útlaku otázek časově poli-
tických. Ale některé jsou pravé, básnicky ryzí a pů-
sobí trvale. To je nejhlavněji „Žluté kvítí“, výborn
píseň, k níž se vracíme znova a znova. Přilne k mysl
rázem a vábí k opakování vjemů, neomylné znamen
dobroty. Má výraz dokonale obrazný, a váha vězí
v citu, jímž je proniknut a zase proniká v duši.
S Procházka
Oliva
R Vilímek
15
article
„Západ“ je podobná, ale vadí příliš vlíravý sym-
bolism a melodle Velice pěkné jsou Česká romance
Cekanka, Stráže, Mrtvá cesta. Některým by malá jen
oprava dodala hodnoty. Na př. „Sirý trůn“ trpí mazli-
vostí nevhodně věty. Praví tu lev: „už se mi po tobě
stýská“. Jakže? A sbírka, tolik touží na křivdy 17. sto-
letí? Tu je něco nepravého v citu a touze! Tu snad
tužba politické strany se ozvala, nikoli rozhorlený
pěvec, ke všemu tolik rationalistický. Podobně vad
nevhodná sladkost vojákovi v „Šípkové Růženě“. V
smyslu tendenčním dobré jsou Píseň o fisku, Milost
jeho Milosti, Strašidla aj.
Sbírka má různé emoční schopnosti, kladné i zá-
porné, poetické i nepoetické. Přáli bychom rozhodně
nejpoetičtějším. Nejpravdivější zastupuje „Žluté kvítí“
Zavrhujeme-li tendenci? Nikdy. Tendence účinná
včasná vždy je vílána. Ovšem si básník vždycky také
splatí účinností časovou už celou mzdu. Nepočítá na
hodnotu trvalou. Však tyto „hradčanské tužby“ už
jen z části jsou včasné. Pěvec vždy má prohlížet v dál-
ku, ukazovat ku předu, i když rozpomíná minulosti
„Voli Václavovi!“, „chansona o Kašparovi Ruckém
co s tím tady? Kniha kolísá mezi skepsí ironickou
a pathosem, trpí vášní tu i tam. Duchem je vlaste-
necky vroucí a rozhorlená, ale u vzletu poetickém
nesvobodná, výraz poměrů jen časových. Kde se osvo-
bozuje, nalézá básník ryzi lyriku dumavou, a to byla
nejvhodnější forma podnětů hradčanských. Osobitý
svůj charakter kniha má. Svědčí výmluvně a výstražně
o neutuchajících žalobách v duchu českém.
Na hradčanských dvorech
v tichém osiření
trpělivá tráva
roste přes kamení
travička, tráva trpělivá,
travička zádumčivá
Každému čtenáři vštípí kniha něco na památku
Mně nevyhladitelně tuto nolu.
Růžena
Václav
Kašpar
Český romance
Cekanka
16
article
Vbk.
* Karolina Světlá, Z let probuzení. Sebr
spisy, sv. XXVIII. Nakl. J. Otto. Přítomné tli po-
vídky „Jitřenka“, „Z tanečních hodin“ a „Za májo-
vého večera“ prodchnuty jsou druhem romantismu,
jehož nelze postrádati ani v líčení realistickém:je
to romantism doby, ovzduší, jenž teprve podává
správné vysvětlení činu jednajících osob. Tehdáž
vskutku rozhodoval spíše cit než chladný rozum, kdy
se lidé ještě neostýchali horovati zřejmě pro to, co
uznávali za krásné a vznešené. Ovzduší znamenitě se
hedilo právě letoře slavné autorky. Vypravuje svěže
dovede svým osobám dáti relief, jenž je činí čtenáři
pravdě podobnými
* Molire, Tartuffe, komedie o pěti dějstvích
Přeložil Bohdan Kaminský. Světová knihovna,
red. Jar. Kvapil, sv. 378—379. Nakl. J. Otto.
Dilo literatury světové, v němž autor sloučil všecky
vynikající stránky svého umění. Studie hluboké pro-
nikavosti a psychologické jistoty. Klassická satira.
přicházející v pravou chvíli a zasahující zlořád, na
nějž má namířeno, na pravém místě, v samých ko-
řenech. Typ svatouška „Tartuffe“ jest skutečný vzor
toho druhu
* Frant. K. Hejda, Ze soudní síně. Drobně
obrázky a črty. Nakl. F. Šimáček. Rada výjevů
z kriminálního ovzduší, jež svou ponurostí vždy vábi
obraznost širokých kruhů. Zde je ovzduší vyjasněno
humorem nejen šibeničným starých kriminálníků.
ale bezděčným humorem dobromyslných svědků, ze-
jmena nováčků, nezvyklých odpovídati v soudní sini
Nevědí, kterak soudce oslovit a rozpačitostí svou
mnohdy povážlivě ohrožují vážnost soudní síně. Z
to cynism starých zločinců dosahuje dobrodružnosti
až gargantuovské.
Karolina Světlá
svatý . XXVIII
Otta
Kaminskij
Kvapil
svatý . 378
Tartuff
František
K Hejda
F Šimáček
17
article
*Alois Dostál, Pro rodné město. Dějepisná
povídka. Iilustroval Věnc. Černý. Knihovna Malého
Čtenáře. Nakl. Jos. R. Vilímek. Autor líčí pokoření
královského města Žatce, tehdaž ryze českého, Fer-
dinandem I. r. 1547. Oba mladí hrdinové, syn bran-
ného a syn purkmistrův činně zasahují do dějin svého
rodiště, jemuž dovedou sloužiti věrně, vytrvalea
s veškerou láskou svých mladých srdcí. Čelné po-
drobnosti soudobého kulturního života oživují scěnu
a dodávají živoucího pozadí předvídanému ději.
Kvěly samot. Verše Adolfa Brabce 1900—03
s věnováním Ant. Klášterskému. Tiskem a nákladem
Ed. Leschingra v Praze. 1 K 50 h. Na 48 stra-
nách přes 40 na velkém kvartu úpravně vytisknutých
básní a básniček, z nichz některé po různu již byly
uveřejněny. Počínaji „Večerní písní“ a konči vý-
znamně „Resignací“. Autor čílá se mezi mladé a vy-
kazuje již řadu samostatných vydání
Z českých listů.
* »Nová Česká Revue« počíná březnové číslo
jubilejní vzpomínkou F. A. Šuberta ke čtyřicetilelému
jubileu Jindřicha Mošny. Neobyčejně rozmanitou.
dokonalou a nešablonovitou tvořivost Mošnovu vy
kládá si Šubert, že u Mošny »herectví není vášeň
není přídatek nějaké jině podstaty nebo hlavní pod
stata života ostatního: u Jindřicha Mošny jest he-
rectví sám jeho život. Absolutní celý, skoro ben
každého jiného příměsku.«
* V »Lumíru« připojuje O. Theer svoje slov
k řadě úvah z poslední doby, jednajících o student-
ských sebevraždách. Tendence jeho článku vyznívá
proti těm, kdo jen v universitním vzdělání vidí vzdě-
lání, končí: »Nikde snad není takové procento ne
podnikavých jako v Rakousku. U nás se vychovává
mládež k tomu, aby se naučila dýchat kancelářský
prach, živořila mezi akty, s příjmem, který pro
26letého mladého muže je tak nepatrný, že se po-
dobá almužně, aby živoři! — ale s nadějí na pensi.
Dostál
Černá
R Vilímek
Brabec
Antonín
Klášterský
Šubert
Mošna
Mošnův
O Theer
královský město Žatec
Fery
Praha
Rakousko
18
article
Jinde pěstují chuť žíti plně a bohatě; u nás ji hledl
umenšit, poněvadž ti, kdo milují život, jsou špatnými
byrokraty.
* »Volné Směry« citují z Whistlera: »Mistrovské
dílo musí se nám jeviti jako se jeví malíři květina
dokonaná ve svém poupěti, jako ve svém rozvití.
neodůvodňujíc svoji jsoucnost, bez poslání, které má
vyplniti — prostě radostí umělci, illusí lidumilovi,
hádankou botanikovi — buditelkou citu a jeho alli-
terací básníkovi.
* Poslední číslo »Máje« je věnováno památce
Josefa Manesa. Otiskuje reprodukované ukázky ze
skizzáře Manesova a přináší od J. Kronbauera cha-
rakteristické podrobnosti ze života Manesova, za-
psané ze vzpomínek slečny L. Worlíčkovy, dcery
Manesova přítele.
Čtenář.
Ze slovanských listů.
* Czylelnia dla wszystkich přináší sta-
tistiku obyvatelstva haličského. Na 1000 lidí bylo v Ha-
liči roku 1850: 409 Poláků, 501 Rusínů, 90 Němců
r. 1880 byl poměr: 515: 429:54: 1890: 534: 431: 34.
1900: 548: 422: 29. Stálé kolísání vzrůstu i úbytku
polské a rusínské národnosti je nápadno. Naproti to
mu úbytek Němců: z 90 pro mílle na 29 je důsledný.
* V Kurjerze warszawském umístil dr.
Lucyan Rydel, autor dramatu „Na vždy“, nadšený
feuilleton o Národním divadle.
Josef Manesa
J Kronbauer
L Worlíčkův
Manesův
Polák
Rusín
Němec
Lucyan Rydel
národní divadlo
19
article
* H. Ulaszyn všímá si bedlivě české vědecké lite-
ratury. V Przegladzie polském uveřejnil po-
slední dobou pochvalné referáty o Horově „Polsko-
českém slovníku“ a o F. X. Prusíkově vydání „Če-
ských Alexandreid““
*Litvíni v Krakově sestoupili se ve spolel
„Ruta“, jehož účelem bude nejen těsnější sloučení
litevského živlu, ale i sblížení s Poláky. Thema první
přednášky předsedy Horbaczewského znělo o „Význa-
mu Adama Mickiewicze pro kulturní rozvoj Litvy“
Maxim Gorkij, návšlěvou v Petrohradě
je prý předmětem dotěrné zvědavosti obecenstva. Př
premiéře Gnědičovy hry „Novyj skit“ roznesla se po-
věsť, že Gorkij je na druhé galerii. Půl divadla hnalo
se nahoru a hledalo svého „zbožňovaného
* V „Lidovém domě cara Nikolaje II.“ v Petro-
hradě, kam vejde se několik tisíc diváků, uspořádán
byl požární poplach na zkoušku. Poplach
— o němž obecenstvo předem vědělo! — dopadl zna-
menitě. Obecenstvo poznalo veškery záchranné při-
pravy (liják se stropu, okamžité spuštění železné opo-
ny, rozevření všech dveří elektrickým proudem a j.
a upokojilo se docela. I personál divadelní se osvědči
při poplachu. Při manévrech se vojsko z pravidla
vždycky osvědčí.
H Ulaszyn
Horův
Prusíkův
Rut
Polák
Mickiewicz
Gorkij
Gnědičův
Krakov
Litva
Petrohrad
Petra
hradit
lidový dům car Nikolaj II
20
article
* Srpski kniževni glasník přináší ostrý
článek proti usurpaci operetty v srbském Národním
divadle v Bělehradě. Autor — Milan Groll — uvádí
smutné faktum, že operetta považuje jedinou šrbskou
scénu za své panství. Průměrný denní příjem při dra-
matě obnáší 482 dinárů, při operettním představení
671 dinárů, skoro o 200 více! Kasovní úspěch ope-
rětty nemá u Národního divadla vítěziti nad zá-
sadou „ušlechtilého a to slovanského repertoiru...
*Milé vzpomínky vanou z článku dra. Ilešiče
„Studentský Slovinský klub v mariborském gymnasiu
r. 1846“ v Ljubljanském Zvonu. Slovinští bu-
ditelé — professoři dali podnět k založení studentského
sdružení literárního, jež vydávalo list „Vijolica“. Titul
časopisu byl tištěn, ostatní obsah byl psán.
Slowianin.
Groll
Ilešič
národní divadlo v Bělehrad
národní divadlo
21
article
Z cizích revul.
* E. Rolff v Preussische Jahrbüche
o Lulherově humoru. Ať polemický, nebo heroický
nebo idyllický humor Lutherův měl vždy stejný ko-
řen: mocný optimism křesťanské víry, nikdy vážně
netruchlící, ve všech věcech vidoucí dobrý konec
v důvěře v Boha.
* Camil Hoffmann přehlíží v Das litterari-
sche Echo“ českoutvorbu za poslední měsíce. Pře-
devším zmiňuje se o Flajšhansovu vydání spisů Hu-
sových; historický duch v dramatě českém vzbuzuje
uznání referentovo, jenž šíře rozebírá Jiráskova „Jan
Žižku“, Hilbertova „Falkenštejna“ a Vrchlického „Kní-
žata“. Dle mínění autorova mají česká dramata pouze
místní význam.
* Revue hebdomadaire přinesla z pěra
J. Hanticha vřelý článek o Jar. Vrchlickém a jeho díle
* Review of reviews má na čelném místě
„character skelch“ o Jiřím Meredithovi, stařičkém
autoru románu „Richard Feverel“ (český překlad
v Anglické knihovně). Nestor anglických belletristů
má úlulnou villu v parku v Box-Hillu, kam každých
14 dní přijíždí na návštěvu z Londýna jeho syn, při
vážeje mnoho známých a ctitelů Meredithových, kte
utvořili zvláštní filosofickou společnost „Meredithians“
Stařeček nenese nikterak těžce čtrnáctidenní osamělos
v lůně zbožňovaně přírody.
*O budoucnosti románských národův uvažuje
dost růžově E. Reich v Contemporary Review
Nejvíce nadějí do budoucna dává Francii
* Kniha Havelocka Ellisa „Studie o britském ge-
niu“ na základě monumentálního díla „Dictionary
of National Biography“. Ze 30.000 životopisů vybráno
s vyloučením osob z královského neb šlechtického
rodu, pokud samy nebyly na poli věd, literaturya
umění činny, 975 životopisů mužů a 55 žen, jež pro-
hlašuje za britské genie! Zkoumá, kde se zrodili, z jak
sféry, z jak četné rodiny byli atd.
Mr. Penn.
E Rolff
Lulherův
Lutherův
Hoffmann
Flajšhansův
Hu
Jiráskův
Žižek
Hilbertův
Falkenštejn
Vrchlický
Kní
J Hantich
Meredith
Feverel
Meredithův
E Reich
Manche
Hill
Londýn
Francie
Review
Contemporara Review
Havelock Ellisa
Dictionara of National Biography
22
article
Bibllografie.
Bibllografie.
* Polívkův. Klíč k určování rostlin, jakož
léhož Atlas rostlin ke Klíči zvláště pořízený. Nákladem
R. Prombergra v Olomouci. K Rostlinopisu téhož au-
tora patří nutně Klič a Atlas, v nichž uvedeny rostliny
blízkého okolí, jež do školní knihy pro omezenost
místa nemohly býti pojaty. V posledním vydání Rost-
linepisu věnována hlavní péče stránce biologické. Aby
učebnice příliš nevzrostla, vypuštěny tu mnohé, dost
obyčejně rostliny. Ty Klíčem a Allasem nyní nahra-
* Jos. Tůma, Vyučování prvouce. Vydání
druhé, rozšířené. Nákladem Jos. Smrtky, red. a vyda-
vatele časopisu „Škola našeho venkova“. Kniha obsa-
huje učivo výpravné a popisné, zdroj říkadel, básni-
ček, písní s notami atd. vše u výběru pečlivém pro
prvé tři školní roky všech kategorií školských.
ženy.
Polívkův
R Prombergr
Atlas
Klíč
Allas
Jos
Tůma
Smrtka
Olomouc
23
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Obchodní styky s Ruskem. Z kruhů českých ob
chodních na Rusi (v Kyjevě) se nám sděluje: „Kdyby
české obchodnictvo a průmyslnictvo mělo více po-
chopení pro využití chvíle, hemžilo by se tu nás na
Rusi českými cestujícími, obchodníky a průmyslníky
Nepřátelské smýšlení, které se u příležitosti rusko-
japonské vojny projevilo tak ostře v Anglii, vzbudilou
zdejšího obchodnictva značnou odmítavost k anglickým
tovarům. Chápe se zde, že není správno, podporovati
obchodními styky ty, kteří ziskův u nás docílených
užijí proti nám, a po uvědomění si toho následuje
odhodlání obmeziti nákup z anglických pra-
menů na minimum, na ony speciality, kterých
jinde není. Jak patrno, jedná se jen o některé speciality
strojové a o uhlí. Jinak ohlíži se zdejší veliký obchodní
svět — a stejně platí to i o Moskvě, kde došlo k pře-
rušení starých a velikých obchodních spojení — po
nových pramenech nákupních. Německo dovedlo si-
luaci tuto znamenitě postihnouti a jí využiti. Zdejší
a stejně moskevští Němcí dávali ostentativně na jevo
své prolijaponské smýšlení, což vzbudilo tím větší
pozornost, protože jindy jsou tyto kruhy k našim bo-
lům a snahám úplně hluchy, jdouce jen a jen a bez-
ohledně za ziskem. Značně jim v tom přispělo i slušné
chování se části německého tisku v říší (ne u nás,
kde na Rus kydána jen hana) a přátelské chování
Rusko
Rus
Kyjev
Anglie
Moskva
Německo
24
article
Viléma II., který dovedl tak dobře podporovali ob
chodní snahy svých občanů. V Moskvě dovedly ob-
chodní kruhy německé dokonce způsobiti sympatické
projevy před německým konsulátem pro Rusko, jichž
ovšem pak ihned užily vydatně pro své — zisky ob-
chodní. Bezprostředně po projevech těchto přicházeli
sem totiž houfně němečtí obchodní cestující a prů-
myslníci, ovládající skoro veskrze ruský jazyk a vy-
užili hojně chvilkových sympatií pro vytlačení ne-
náviděně zde soutěže anglické. Byla to zna-
menitá chvíle a bylo jí znamenitě využito. Sym-
patické projevy pro Rusko, o nichž zprávy z Čech
docházely, vzbudily pak v četných obchodních kru-
zích ruských poptávku, proč i Češi, kteří jsou přece
nám bližší než Němci a jichž projevy neplynuly ze
zištných ohledů jako německé, nepoužijí chvíle a ne-
vyšlou sem své cestující se vzorky, respektive proč
továrníci čeští sem sami nepřijedou. Čím více zpráv
o sympatických projevech z Čech docházelo, tím více
Vilém II
Čech
Němec
Moskva
Rusko
Čechy
25
article
množily se tyto otázky. Upozorňujeme na tuto výhod-
nou chvíli své krajany. Pro dobré české obchodníky
a průmyslníky, kteří by solidně obsloužili, držíce se
přesně požadavků zdejší spotřeby a odbytových pod-
mínek zdejších, jest zde půda připravena. Budou-li
mluviti rusky, tím lépe pro ně. Zdejší obchodní svěl
odvrací se ochotně od anglických dodavatelů
a rád by navázal styky se slovanskými. Nutno
však sem zajeti a přivézti vzory s sebou. Ostatně by
mohli čeští obchodníci a průmyslníci zajeti sem beze
vzorů a zavázati se k dodávkám zboží, jak jim bude
určeno. Bylo by ovšem nutno do krajní podrobnosti
říditi se přáním zdejším a dodávati zboží úplně solidní
Chvíle jest neobyčejně vhodna a bude jen dokladem
naší neschopnosti, nevyužijeme-li jí.“ Ve svěm pro-
spěchu a v prospěchu slovanské myšlenky, dodáváme
my. V Moskvě, Kyjevě a v Petrohradě jest dnes s do-
statek českých firem, které by vyšly našim lidem jistě
vstříe.
Moskva
Kyjev
Petrohrad
26
article
Z pražského trhu obilního. Na včerejší burse dál
se obchod pod deprimujícím vlivem co den klesajících
kursů, jež byly oznamovány ze směrodatných burs,
čímž koupěchtivost konsumentů stále klesala. Obchod
s pšenicí byl velice nepatrný, majitelé byli ochotni
k prodejům a povolovali slevy proti cenám úterním
o 15 haléřů, ale přes to byli mlvnáři zdrželivi, po-
něvadž očekávají ještě další klesání cen. Česká pše
nice 79—80 kg těžká byla prodávána za K 9.— 50 kg
V žitě nebylo oznámeno žádné závěrky, ale bylo lze
je obdržeti o 5—10 h levněji. Znamenalo nominálně
K 6.80—7.10. Na trhu s ječmenem nebylo změny. Na-
bídka všech druhů jest už velice slabá, záznam K 7.40
až 8.35 zůstal nezměněn. Ceny ovsa neklesly, ale ná-
sledkem hojné nabídky byl odbyt vleklý. Po vybíraném
bílém ovsu jest poplávka pro vývoz a byl placen
z Prahy až K 6.60. Jinak znamenal z Prahy K 6.25
až 6.45. S jinými plodinami byl obchod klidný při
cenách nezměněných.
Boj nifažského trustu proti rakouským továrnám.
Praha
kg
27
article
Píše se nám z Vídně: Všeobecně překvapilo, že an-
glicko-americký trust bavlněných nití Charke-Coake
snížil pro Rakousko počátkem roku ceny, tedy v době
kdy cena surové bavlny tak silně stoupala. Od doby
té ceny opětně sníženy a na konec března ohlašuje
se opětně zlevnění nití. Není o tom pochyby, že mln
trust ničivý boj, který tak vílězně provedl své doby
proti firmě M. Salcher a synové, bojovati nyní i prot
ostatním domácím továrnám. Následkem uvedeného
prvého boje dostala se továrna Salcherovy firmy (har-
landská nífárna do rukou trustu; bývalý majitel jes
dnes ředitelem ve službách jeho. Po tomto vitěžství
ovládl trust rakouský trh. Od té doby povstala ale
v Rakousku nová soutěž. Před dvěma léty založena
ve Hlensku továrna niti akciové společnosti saskéa
elsaské přádelny Dolphus Mieg a spol. počaly vyváželi
do Rakouska. Také ve Dvoře Králové povstala česká
nítárna (Zlatník a Tlapák). Proti této soutěži obrací
se nyní boj trustu. V Německu postupuje opatrněji. Za
lo v Rakousku je boj prudší. Jest ovšem nepopíratelno,
že při svém velikém odbytu utrpí trust svým ceno-
vým snižováním v době drahé suroviny značně
ztráty, leč zdaří-li se mu podlomiti posici firem sou-
těžních, nahradí si je později, až ovládne opět trh
Ovšem: čím více dnes trust prodá, tím větší jeho
ztráty a i zde jest dána určitá mez jeho potenci.
M Salcher
Salcherův
Zlatník
Tlapák
Vídeň
Rakousko
Dvůr Králové
Německo
Dolphus Mieg
28
article
Moslecký uhlářský spolek. Včera konala se valná
hromada mosteckého uhlářského spolku za přítom-
nosti 32 akcionářů, zastupujících 54.700 akcií s 2729
hlasy. Zpráva výroční konstatuje, že ceny zvláště
středních druhů značně utrpěly. Odbyt, který v prvé
polovině roku uvázl, zlepšil se ve druhé. Těžba tří-
děného uhlí činila v Bílině 515.900 t., v Chabařovi-
cích 400.000 t., v Kočíně 138.580 t., v Bohosudově
536.180 t., Oseku 1,380.290, Teplicích 74.320 t.
v Čouši 313.090 t., úhrnem 3,358.450 t., o 156.180t.
více než r. 1902. Hrubý zisk r. 1903 činí 4,342.1.42 K.
čistý 2,535..803 K (— 651.358 K oproti r. 1902). Co do
jeho rozdělení učiněn tento návrh: budiž placena
dividenda 32 K (loni 36 K), reservnímu fondu budiž
věnováno 254.212 K (+ 15.496 K), tantiémy správní
rady 228.791 K a na nový účet přeneseno 1,512..823 K
Důlní majetek ceněn bilancí 18.34 mill. K (akciový
kapitál 16 mill. K). Co do konvence stěžuje si zpráva
na nepříznivé pro ni rozvržení kontingentu, kladouc
důraz na — zásadní ochotu k dohodě. Ředitel Mel-
hardt kladl důraz na obnovu dohody hnědouhelně.
která mařena určitými proudy, které mají zájem na
jejím neuskutečnění. Také předseda vyslovil se zá-
sadně pro dohodu, dokazoval však, že setrvání v do-
hodě na dosavadních základech by společnosti roz-
hodně neprospělo, nýbrž uškodilo. Na to schváleny
návrhy rozvrhovací.
Bílina
Chabař
Kočín
Bohosudov
Osek
Teplice
Čouša
reservní fond
15.496 K
29
article
Dobrodiní železářského kartelu. V názoru na že-
lezářský kartel a jeho cenovou politiku nejsme osa-
moceni. Nemírnému zvyšování cen, které podníceno
čistě spekulačními ohledy — vůdcí kartelu jsou silně
angažováni na burse — obětováno vše: potřeby do-
mácí výroby železo spotřebující, poznatek, že nutno
mírnou cenovou politikou zvyšovati spotřebu a takto
pracovati k ziskům atd. Poslední číslo Dornova tý-
denníku obírá se týmž námětem. Praví: „Roční pl-
lance alpské báňské činí zvláštní dojem: Při značně
kleslém odbytu čistý zisk velice stoupl! Výklad toho
nutno dle prohlášení správy hledati jednak ve snížení
nákladů provozovacích, plynoucím z hospodářštější
výroby, jednak ve zvýšení cen tovarů následkem no-
vého kartelu. Kdyby byly uvedeny tyto příčiny dle
svého významu, bylo by nutno změniti jich pořad
Pokles výroby a odbytu jest neobyčejně veliký. Čin
u surového železa 15%, u válcovaného 132% a u uhl
Dornův
30
article
6%. Ještě sitelnější jest úbytek obratův obchodních
Roku 1899 činily úhrnné faktury 63 mill., loni ješt
52, letos jen 46.7 mill. K. Přes to je čístý zisk o 11
mill. K větší než loni a bylo možno zvýšiti dividendu
ze 14 na 17 K. Kartel jest ledy zařízením velmi dobro-
činným. Velmi zajímavy jsou bilanční číslice orlov-
ského revíru uhelného. Alpská báňská má ho již po
řadu let, dříve však nevěděla si s ním dosti rady, pro-
tože se jednak lekala nákladův a jednak nevěřilos
valně výnosnosti těchto dolů. Za to vrhla se nová
správa směle na toto dílo. Na doly věnováno 31/2 mill
K a dalších 21/2 mill. K je třeba. Má se za to, že bude
lze jich těžbu zvýšiti na 5 mili. q. z nichž by se užilo
3 mill. q k výrobě koksu: ostatek by se prodal. Alpská
báňská potřebuje 21/2 mill. q ročně. K tomu by právě
těžba 5 mill. q stačila.“ Ovšem — zdaří-li se dílo
nebyla-li stará nedůvěra oprávněnější než dnešní pří-
lišný oplimism. To nutno míti na myslil
31
article
Investiční půjčka. Na včerejší schůzi parlamentu
podal posl. Šílený se soudruhy interpellaci na mi-
nistra financí o účasti bank na emissi investiční půj-
čky. Dle novinářských zpráv má býti použito za tím
účelem buď skupiny Rothschildovy a poštovní spoři-
telny, buď obou těchto spolu s Anglobankou, bankov-
ního spolku a banky pro země rakouské. Z toho
patrno, že nemá býti věnováno slovanským ústavům
naprosto žádného zření. Interpellanti dotazují se,
chce-li ministr financí obrátiti se i na slovanské pe-
něžní ústavy. Již loni poukazovali jsme na systema-
tické vylučování českých peněžních ústavů při emis-
sích státu a zaznamenáváme proto rádi tento dobrý
pednět. Dle pana Böhma má patrně Rakousko jen ně-
mecké peněžní ústavy. Hospodářství pana Böhma je
čím dále tím stranničtější. Půjčka nová činiti bude
125 mill. K. Kurs převzetí skupinou bank odhaduje
se 971/2%. Půjčka má býti obecenstvu nabídnuta
subskripcí. Včera konala se v ministerstvu financí
opětná porada s interessovanými bankami. O výsledku
referujeme na jiném místě.
Rothschildův
Böhm
Rakousko
Anglobanka
32
article
Snahy o snížení cukerní daně. Nepřiměřená výše
cukerní daně v tomto státu, ohrožující následkem
úzkého fiskálního stanoviska p. Böhma, jehož vývody
skutečností tak důkladně vyvráceny, náš cukerní prů-
mysl, vzbudila živé hnutí agitační pro snížení cukern
daně. Okresní výbor čáslavský a rádi zazname-
náváme jeho iniciativu, podal právě poslanecké sně-
movně rady říšské obšírnou petici v příčině této. Uka-
zuje na neblahé následky vysoké cukerní daně a do-
kládá, že jen zvětšená spotřeba domácí je s to, úpadel
nejdůležitějšího průmyslu naší vlasti zadržeti. Přiroze-
ným důsledkem zanikajícího cukrovarství jest obmezen
v pěstování cukrovky, kterým povstane nenahraditelní
újma našemu zemědělství. Na základě statistických
výsledků 5 kampaní cukrovarských 1897 až 1902 jeví
se percentuální podíl spotřeby na celkové výrobě ve
hlavních výrobních zemích evropských následovně:
Rakousko-Uhersko spotřebuje 35%, Německo 409%.
Böhm
RakouskoUhersko
Německo
33
article
Francie 49% a Rusko 75 výroby. Z těchto číslie
vysvítá, že situace Rakousko-Úherska vzhledem ku
poměru mezi výrobou a spotřebou jest nejnepřízni-
vější. Stejně výmluvný důvod pro nutnost zvětšení
naší domácí spotřeby spočívá v okolnosti, že náš kon-
sum jest též absolutně velmi nízký a v posledních
létech se jen nepatrně vyvinul. V Rakousko-Uhersku
bylo totiž k domácí spotřebě zdaněno konsumního
cukru v kampani 1897-98 3,375.000 q, v kampani
1901-2 3,517.000 q. Vzrůst našeho konsumu obnášel
dle toho 142.000 q čili 4.2%, kdežto světová spotřeb
v téže době stoupla o 25%. Průměrná spotřeba na
jednu osobu obnášela v kampani 1901-2 v Rakousko-
Uhersku pouze 7.6 kg rafinády. Jsme tedy v tom směru
i za Francií, i Německem, Spojenými státy i Anglii
Vlády zemí s námi na tomto průmyslu konkurujících
v uvážení výhod, naznačených dnem 1. září 1903,
cukerní daně snížily, jedině u nás zůstala nezměně-
nou, ač naše daň jest netoliko absolutně velmi vy-
sokou, nýbrž i vůči obchodní hodnotě zboží stojí
v poměru, který z ohledu národo-hospodářského jest
neoprávněný. Výdalné snížení daně prospělo by také
domácí výrobě cukrovinek a zavařenin, jelikož by
tím dotyčný průmysl byl s to se rozšířili a více cukru
spotřebovati než doposud. Zejmena spotřeba ovocných
zavařenin, kteréž u nás jsou dnes předmětem pře-
pychovým, by značně sloupla. Zrušení vývozných
prémií cukerních dnem 1. září 1903 znamená pro stát-
ní pokladnu roční úsporu 18 millionů korun, kterého
obnosu mělo by býti použito ke snížení daně, jak př
veškerých státech mimo náš, na brusselské kon-
venci účastněných, se také stalo. Některé státy šly
v tomto ohledu ještě mnohem dále. Tak v Německu
Francie
Rusko
Rakousko
Uhersko
Německo
spojený stát
Anglie
kg
34
article
na př., kde vývozné náhrady za třináctiměsíční kam-
paň 1903-4 obnášely asi 32 millionů marek, odpovídá
snížení daně úbytku daňovému asi 45 millionů marek.
U nás však celých 18 millionů korun pohlceno bylo
státní pokladnou. Ke konci ještě jeden předůležitý bod
v našem veřejném hospodářství nebudiž nepřehlédnutí
Úpadkem cukrovarství a zanikáním jednotlivých zá-
vodů postiženy by byly obecní i okresní pokladny
naše nejhůře. Úbytkem těchto průmyslových závodův
ušly by našim okresům a obcím tak značné sumy na
přirážkách, že značné stoupnutí jejich by bylo ne-
odvratným. A ztráty, kteréž by tímto způsobem utrpěla
země a utrpěl stát, dlužno míti rovněž na zřeteli! Po-
tice žádá za pronikavé snížení cukerní daně. Jsme pře-
svědčeni, že i jiné samosprávné korporace se k akci
připojí.
Zvýšení cukerního cla v Japonsku. Reut. kanc.
oznamuje z Tokia: Má se zde za to, že nové clo,
kterého míní vláda užíti za účelem hražení nákladů
válečných, bude se týkati v prvé řadě cukru. Pro-
jektovány jsou tyto sazby: na hollandský standardI.
1 yen za 100 kirsů (601 gr.), za hol. slandard II.
1 yen 40 senů; za hol. standard III. 3 yeny 8 senů;
za hol. standard IV. 4 yeny 30 senů. Současně mluví
se o clu na vlněné látky
Český akc. pivovar v Mor. Ostravě konal 13. t. m.
řádnou valnou hromadu. Přítomno bylo 40 akcionářů,
zastupujících 1355 akcií se 268 hlasy. Schůzi řídil
předseda p. Vojtěch Fiala, přítomen byl vládní zá-
stupce c. k. okr. komisař p. dr. Král. Za zapisovatele
zvolen p. dr. Pd. Palkovský, za ověřitele protokolu
pp. inspektor Jos. Hýbner a ředitel Jan Poppe z Mor.
Fiala
doktor
Král
Palkovský
Hýbner
Popp
Mor
Japonsko
Reut
Morava
Ostrava
Jos
Český akciový
35
article
Ostravy. Protokol minulé valné hromady schválen.
Zprávu výroční podal správce p. Č. Rychlík, ze které
vyjímáme: Odbyt piva činil za rok 1903 47.105 hl.
t. j. o 8300 hí více než v r. 1902, hrubý výnos činí
131.365 K 39 h, z téhož odepsáno na amortisace a du-
biosa 56.736 K 15 h, zbývá tudíž čistý zisk 74.629 k
24 h. Účty závěrečné k návrhu p. revisora Tvardka
schváleny, úřadnictvu a předsednictvu vzdán dík za
vedení závodu a správní radě uděleno absolutorium.
Návrh správní rady na rozdělení čistého zisku přijat
většinou hlasů takto: Od 1. dubna t. I. vypláceti se
má 41/2% dividenda 54.000 K, k reservnímu fondu při-
děleno 4869 K 79 h, pp. revisorům účtů přiděleno
600 K, p. místopředsedovi a předním úřadníkům re-
munerace 1800 K, na dobročinné účely věnováno
1000 K a na nový účet převeden zbytek 12.359 K 45h.
činí dohromady 74.629 K 24 b. Do správní rady zvo-
leni pp. Jos. Hýbner, JUDr. R. Matouš a MUDr. Al.
Polívka. Pan předseda, konče valnou hromadu, vy-
zývá přítomné pp. akcionáře, aby závod všemožně
podporovali a dalšímu mohutnění jeho volá: Dej bůh
štěstí!
Tvardek
Hýbner
JUDr
MUDr . Al
Polívka
Ostrava
Dej bůh štěstí
36
article
Různé zprávy. Dle zpráv z departementu somm-
ského dostoupily tam obtíže cukerního průmy-
slu nebezpečné míry. Akcionáři Sociěté cooperative
agricole usnesli se na likvidaci společnosti, jejíž kapi-
tál akciový zmařen a jejíž passiva vzroslla na 31
mill. fr. — Ironmonger oznamuje z amerického
trhu železářského: smýšlení trhu se všeobecně
zlepšilo a je výhlednější. Jižní železářští továrníci zvy-
šují ceny slévárenského železa č. 2 o 1 doll. Také
severní továrníci zvyšují ceny (o 25 ct.). Tamní od-
borné kruhy mají za to, že trvalé zvýšení jest ne-
možno. — Výroční zpráva amerického ocelář-
skéh« trustu uvádí za lonský rok hrubý zisk
736,500.000 doll. (— 23,500.000). Nerozdělený zisk
činí dosud 66,069.683 doll. Trust zaměstnává nyní
167.709 zřízenců a dělníků s roční mzdou 120,.763. 896
doll. Majetek jeho odhaduje se 1.357.394.468 doll. Loni
vyrobeno ocele 7,635.000 t. Čistý zisk vykázán 109
miil. doll. (tedy 15 doll. na 1 t.).
Hospodářský spolek pro krajinu novoknínskou
koná členskou schůzi v neděli, dne 20. březnu 1904
o 101/4 hodině dopoledne v hostinci „u Mikulášků“
v Novém Kníně. O pěstování rostlin pícních pojedná
a v rozhovor uvede p. V. Honc, ředitel hospodářské
školy zimní z Hořovic.
Sociěta
Mikulášek
V Honc
Nový Knín
Hořovice
spolek pro krajina
37
article
Trhy. Trh na hovězí dobytek v MI. Vožic i bude
29. t. m. — Na trh v Pelhřimově, 15. t. m., při-
hnáno 1131 kusů hovězího dobytka a 417 koní
Insolvence. El. a Jul. Schwarzfeldové, konfekcio-
nářství ve Stanislavově. Max Zdekauer, obchod se
suknem ve Vídni. A. Kalivoda, prot. obchod. ve Vídni.
Ludvík Beczkay, prot. obchod. ve Velkém Varadu.
Banky, záložny a spořitelny.
Stav rakousko-uherského banku ze dne
15. března t. r. Oběh bankovek 1.553,968 000 K
(— 21,451.000 K), poklad kovový 1.500,821.000
K (+ 4,307.000 K), portef. směn. 200,184.000
K (— 23,563.000 K), lombard 40,132.000 K
(— 17.000 K), záloha bankovek prostých
daní 343,992.000 K (— 25,763.000 K).
Lidová záložna ve Smidarech konati Bude zejha
v neděli dne 20. března o 2. hod. odpol. řádnou val-
nou hromadu v městské radnici. Rozvaha za r. 1903
vykazuje aktiva: Hotovost dne 31. prosince 1903
1453 K 82 h, půjčky na směnky 44.912 K. půjčky na
hypotéky 1754 K 78 h, inventář 309 K 14 h, uloženo
ve spořitelně novobydžovské 10 K 81 h, uloženo v ho-
spodářské záložně v Novém Bydžově 19.744 K 93 h:
úhrnem 68.185 K 48 h. Závodní podily 4750 K, volné
vklady: zůstatek vkladů uložených 60.804 K 7 h, pře-
placené úroky ze směnek na rok 1904 376 K 20 h.
reservní fond 1441 K 93 h, čistý zisk v r. 1903
813 K 28h.
Trhy poněžní.
Z Vídně, 18. března. (Závěrečné úřadní
kursy.)
Únorová renta . 100 30j Ivovskočernovická 578 —
spol. st. dr. rak.-uh. 638. 50
květnová » .
99.70
červenc. » .
Jula
Stanislavův
Zdekauer
A Kalivoda
Beczkay
Pelhřimov
Vídeň
Smidary
Nový Bydžov
uherský banka
Ivovskočernovická 578 — společenský
38
article
99. 60
jižní dráha
. 80 25
štyrsko hr.-köfl. . —.—
100 30
říjnová ,
119. 20
rakouská » zlatá
severní dráha . 5440.—
„ kor.
99 45
rak. severozáp. dr. 414.—
pardubická dráha 408.—
uherská » zlatá
118 10
polabská dráha 404 —
. kor.
rak. invest. renta
česká sev. dráha . —.—
89 65
buštěhradská A
uher. ,
B 1008 —
4% zást. listy Hyp.
pražsko - duchcov. 199.—
banky král. č.
duchcov.- podmok. 488 75
31/2% zást. I. Hyp.
ústecko tepl. dr. . . —.—
banky král č. .
dunaj. paroplaveb. 855. —
4% kom. dluhop.
rakouský Lloyd . 700.—
Žem. banky kr. č.
turecká tabák. rež. 324.50
4% žel. dl. úpisy
rak. zbrojovka . 459 —
Zem. banky kr.č.
Rudolfova hut
státní losy 1854
alpská montan. sp. 408 50
» » 1860
476.—
po 500 zl. .
rým.-muráň. spol.
310.—
po 100 zl.
doktor
Lloyd
Rudolfov
39
article
Poldina huť ..
1900 —
praž, želez. sp..
státní losy 1864
česká montan. sp.
1216.—
losy úvěrního úst.
335.—
Daněk . . .
vídeň. I. komun.
západočeská uhl.
tisské losy . .
severočeská uhl.
turecké losy . .
mostecká uhl. sp. 635.—
rak.-uh. banka.
vídeň. stavební sp
rak. úvěrní ústav
700.—
Schodnica . .
b. anglo-rakouská
haličsko-karpatské 1130.—
vídeňská unionka
peštská vagonka
b. pro země rak.
devisa německa . 117.50
uh. úvěrní banka
509. —
» pařížská . 95 52
bank. jednota ..
942 —
» curyšská . 95. —
r. úst. pro úv. poz
„ londýnská 240.12
česká b. Union.
dvacelifrank . . 12. 09
Česká průmyslová
marka papírová . 117.50
banka. . . . 411.—
204 —
rub
Živnost. banka
roln. úvěr. banka 342.—
Eskontní sazby 3—31/2 procenta.
Bursa byla klidná při pevnám smýšlení. Před-
nost byla dávána oběma kreditkám.
x. Z Vídně, 18. března. (Telefgr. »Nár. Listů«. )
Denní bursa. Na chabý průběh předešlých dní
pronikla dnes nálada pevná. Nastávající zadání ra-
kouské investiční půjčky, opětné zlepšení bura za-
hraničních, z nichž zvláště Berlín oznámil smýšlení
pevné, působilo na vídeňskou bursu příznivě. Z Pešti
pednikány dnes koupě, jež byly odůvodňovány při-
jetím indemnitní předlohy a očekáváním, že budou
nyní v Uhrách zahájeny investice. Situace rakouská
posuzována dnes na burse vzhledem na poslední
projevy stran, trochu příznivěji. Za klidného obchodu
potrvalo pevné smýšlení až do konce. Obě kreditky
dosáhly značné reprisy. Unionkám prospěl uspokojivý
odhad billance a bodenkteditky byly rovněž dražší.
Státní dráha zolavena. Severní dráha klesla. Ze
železářských, jimž prospěla pevnost německých hodnot
Daněk
Schodnica
Bursa
Vídeň
Berlín
Pešť
Uhry
Poldin huť
úvěrní banka
117.50 banka
40
article
91.40
100.—
100.—
41
article
100.—
151 75
181.—
258 —
465. —
503 —
166 50
124 50
1606 —
642.75
280-
524. —
424 25
762 —
243.—