ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 042c4da0-7110-11dc-b145-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 47, person 85, org 6, work 2
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 19. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 79.
4 article
Na ranní n odpol. listy přešelácí see v Praze v almlnistrael na měsše . . . . . . p na čtvst leta . . . . 6 K — s dvojí čonáškon na měst na tní lota . . . . 7 K 50h ve slialkách Ba měsíc . . . . . . 2 K 30 Pošton: na čtrrt leta . . . . 9 K so s Aeali zisilkoe na měsfe. . . . . na čtvrt lla . . . . K
Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. Z Londýna, 18. března. (Zvl. zpr »Nár. Listů«.) »Daily Mail« sděluje z Vejhajveje, že ministr Aoki od- jede do Seulu, aby zavedl na Ko- reji japonskou správu. Nynější vláda zůstaue, avšak pod japon- ským poručenstvím. Z Petrohradu, 18 března. (Pův. tel »Nár. L.«) Proslýchá se, že Japonsko snaží se ruskě síly roztříštiti nejen organisováním čínského povstání, nýbrž též tím, že chce Rusko na blízkém východě svou agitací za- městnávatl. Kromě pozoruhodných zpráv o čilém styku mezi japon- ským a tureckým vyslancem ve Vídni, došly sem též zprávy o taj- ném jednání mezi Portou a japon- skou vládou. Zároveň mají prý Rusové důkazy, že Japonci jsou v důvěrném styku s povstalci na poloostrově balkánském. Ruské kruhy varojí ve svých listech Ma- kedonce, neboť Japoncům nezáleží nijak na osudu potlačovaných Slo- vanů, jim jedná se jenom o to, aby Rusko bylo oslabeno. Povstání za nynějších okolnosti mohlo by jen zničiti všelikou naději na osvo- bození jich od tureckého jha, Evropa však musí konečně na- hlédnosti nebezpečí, jaké by mohlo jí přiněsti žluté plemeno. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy víz na straně 4.)
Aoki Rus Japonec Londýn Seul ko Petrohrad Japonsko Rusko blízký východ Vídeň Ma Evropa Daily Maila
7 article Bude se vyjednávat?
Bude se vyjednávat? Když rada říšská se sešla dne 8. t. m. za- stala sice sama sebe v posavadní malomoci, ale octla se pod silným tlakem obnovy pravidelné dělnosti ve sněmovně peštské. Strany, jež kolem ministerstva dra. Körbra utvořily známou de markační čáru, přes níž činnost tohoto minister stva, svázaného německým vetem, vykročiti ne smi, zalekly se účinků obratu uherského a bez otálení odhodlaly se k útočné výpravě prot poselstvu českému známými čtyřmi články n potírání české obstrukce, jež zaslaly ostatním stranám, žádajíce, aby k nim přistoupilý. Tatc německá akce však selhala dvojnásobně; předně způsobila, že česká obstrukce dostala posilu ze všech slovanských skupin, od Rumunů a Vlachů a za druhé vynesla Němcům dosti srozumitelne odmítnutí klubem polským. Tímto protičeským útokem dostala se rad říšská do stadia jakéhosi přesnějšího odlišován duchů a vznikly příbližně následující skupiny společně manevrující čtyři skupiny německé pokroková, lidová, křesťansko-sociální a ústavo věrný velkostatek asi s půl druha stem hlasů dále české poselstvo se Slovinci, Chorvaty, Rusy částí Polákův a Vlachy s více než 120 hlasy strany, stojíci mimo jmenované zápasící tá- bory, v čele s Poláky, konservativním velko- statkem, asi v tétéž síle, konečně zbyly skupiny Všeněmců, sociálních demokratů, asi se třem tucty hlasů.
Rumun Němec Chorvat Rus Polákův Vlach Polák
8 article
Poláci však nezůstali jenom na stanovisku obmezujícím útočné návrhy čtyř německých stran, nýbrž podali i své vlastní návrhy, jež vy slovovaly přání po smíru česko-německém a žá- dají nalehavou opravu jednacího řádu. Takto utvořena prostředkovateli zakladna pro případ- nou většinu ve sněmovně, jež by sestávala sko- rem z týchž živlů, jako někdejší pravice, načež z německých řad se ozvaly ihned výkřiky, prozra- zující obavu před takovouto možností. Jak pohlíží na tyto události vláda a její vůdčí duch, předseda ministerstva dr. Körber? Doposud přímého projevu sice neučinil, ale jsou různé známky toho, že setrvává v mezích něme- cké demarkační čáry. Toť bylo zvláště zjevno z jeho odpovědí na dotazy, týkající se českýeh osvědčení proti buršáckým bumlům a německých výtržností ve Vídni, v Brně, v Linci a v ostatníeh
Polák Körber Vídeň Brno Linec
9 article
městech. Další doklady podávají hlasy časopise- cké, dru. Körbrovi blízké, i hlasy, jemu vzdále- nější. Tak píše se z Vídně do Berlína: „Vláda a sněmovna musily by se samy opustiti, kdyby upuštění Čechy od obstrukce chtěly vykoupiti svolením k jejich požadavkům.“ Z toho tedy patrno, jaké stanovisko zaujímá vůči požadav- kům českého poselstva předseda ministerstva dr. Körber. „Reichswehr“ pak praví o útočné akci německé, že posílila českou obstrukci, a prodlu- žuje tudíž zdraví a život nynějšího ministerstva Ba i francouzský „Temps“ má za to, že před- sedovi ministerstva, dru. Körbrovi, hlavně na tom záleží, aby se udržel: naslouchá prý pouze, pozoruje, zůstává v reservě, a pud sebezachován jest prý někdy u ministrů právě tak silný, jako u obyčejných smrtelníků. Sem náleží i hlas „Fremdenbl.“, vládě velmi blízkého. Uznává sice, že německou ake přiostřily se poměry ve sněmovně a akce sama, ž zůstala neúspěšná, uznává, že jest nejvyšší čas, aby nastala změna, ale proč by prý měl býti obě tován dr. Körber? Bylo by prý bláhové myslit opět na opatření, kteréž by zakrylo pravé při- činy krise — pomýšleti na změnu vlády. Vždyí již bylo tolik ministerstev obětováno parlamentu volá v obavě o dra. Körbra.
doktor Körber Vídeň Berlín Čechy
10 article
Posavadní vývoj v poměrech parlamentníc tudíž aspoň tolik vyjasnil, že mu dr. Körber ne- přeje, a kdyby dále vývoj ten nynějším směrem pokračoval, že dr. Körber jest odhodlán, nevy pustiti jeho vyřízení z vlastních rukou a zachrá niti sama sebe, t. j. vládu byrokratickou, úřad nickou, vládu, nerepresentující většinu sně movny. S tohoto hlediska nutno pohlížeti též n změnu, jež nastala v útočné akci čtyř německých stran, a kteráž se jeví v odpovědi, jakou včer daly tyto strany na prostředkující návrhy klub polského. Odpověď ta známa jest z usnesen klubu pokrokových Němců a ze společného vý- konného výboru německých stran. V odpovědito se praví, že německé strany berou sdělení pol ského klubu na vědomí a že se musí odvolati na své opětně odůvodněné stanovisko, že by nevedl k cíli, kdyby se ze souboru záležitosti v Čechách a na Moravě libovolně vyloučily některe části a učinily předmětem vyjednávání. Jsou však ochotny, vyslechnouti návrhy, kteréž této jejich zásadě neodporují. Z rozpravy v klubu německé strany pokro kové o polských návrzích vedené mimo to za znamenáváme: Strana nemůže se postaviti pro dorozumívací akci, Poláky zahájené, ale v ohledu tomto trvá na nezměnitelném předpokladu svého stálého stanoviska, že jsou poměry v Če- chách a na Moravě tak různě (!), že stejné upravení trvajících sporných otázek v zemích těchto jest vyloučeno.
Körber doktor Němec Polák Čechy Morava
11 article
Máme za to, že Němci touto svou odpovědi velice slabě zahalují svůj úmysl, svaliti aspoi pro nejbližší okamžik se sebe výtku nesmířli vosti. Odpověď tato obsahuje vlastně méně zná mek opravdové snahy po odstranění národníel sporů než usnesení německé z konce roku 1901 kdy předsedové německých klubů prohlásilit že musí se utvořiti politická situnce, jež by umožnila, aby všecky strany se mohly sejíti n přirozené půdě rakouských zájmů, a že německé strany jsou odhodlány působiti dle svých sil, aby nastala taková situace, i pokládají za vhodné, aby v onom okamžiku se pojednaloo nejdůležitějších národních differencíeh a aby se provedlo v duchu slušné ochoty.
Němec
12 article
Dnes trvají Němci neústupně na svém „stanovisku“, a kdežto tehdy vyřizení nejdu- ležitějších differenci za možné pokládali. vzpírají se nyní tomu, aby se čásť sporných záležitostí napřed vyřídila, a znají jen jejich „soubor“ Rovněž jest z odpovědi jejich jasno, žes sami vyhýbají jakémukoliv určitému, konkret- nímu návrhu, ač soubor českých potřeb a práv- ních nároků dávno jim i vládě jest znám, a tudíž volání jejich po souboru sporných otázek nen leč prostředek, oddáliti co možná nejvíce oka- mžik — konečného rozhodnuti. Vždyť již nyn některé německé časopisy napovídají, že dalš prostředkující akce Polákův může se státi až po svátcích velikonočních. Vzhledem k tomu všemu jest patrno, že my Čechové, jakožto strana zkrácená, nemůžeme jíti ve své ochotě dále než Němci, ale že také nemáme ani nejmenší příčiny, abychom umožňo vali Němcům získání času, jehož mají k tomu za potřebí, aby vyvázli z nynější situace parla mentní, z níž by mohla vzniknouti sorganisovaná parlamentní většina přes jejich — veto. Němci sami vůči nám v minulých letech a zvláště v době poslední nikdy netajíli své pravé záměry — ba sesílili je ještě minulého týdnu svými čtyřmi útočnými články proti če skému poselstvu.
Němec Polákův Čecho
13 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schů z e 245. Z Vídně, 18. března. (Původní a lelel. zpráva »Nár. Listů«.) Srdečně vítán svými soudruhy a spolu bojovníky, objevil se dnes na kolbišti ob strukčním posl. dr. Plaček. Zlámal si ruku pá dem se schodův a musíl dlíti — k žalu svému — doma, v Kutné Hoře, ana česká delegace za- hájila nový krajní boj ve Vídni. Ještě dvou členů tato postrádá: posl. Hájka, který je nemocen, zástupce příbramské skupiny městské, který bude 11. dubna zvolen. Jeden pacient je tady dr. Lang. Léčí se tady z těžké choroby oční Alo — jako všichni zástupci národa našeho v této chvíli — je na místě, kam volá je a staví povinnost. Když v sobotu formuli na dvojí hlaso- vání dle jmen o protokolování petice odříkai z paměti, bylo mu fleskáno, gratulováno. Za stejný výkon včera prof. Čiperovi.
doktor Plaček Hájek Lang profesor Čipera Vídeň Kutná hoře poslanecký sněmovna
14 article
Petice v dobách normálních přikazují se výboru do kterého náležejí podle podstaty věci. O některých navrhne se, aby se přiložily ku protokolu. Každý návr takový se přijímá. To jest: presidium vyhlásí, že j přijat i když je pro něj hlasů třeba deset. Ale v dob obstrukce technické navrhuje se o takovém protoko- lování dvojí hlasování dle jmen. Jedním rozhoduje se o tom, má-li se povoliti pro meritorní usnesení tajná schůze a profože tato vždy se zamítne, hla- suje se po druhé o vkladu do prolokolu a ten se tako zamítne Při dvojím hlasování dle jmen čte se hlast 2X 425 = 850. Čtou je zapisovatelé, ze kterých maj službu denní vždy člyři. Jsou však milosrdní bratři ktelí svým unaveným, ochraplělým kollegům pomá hají. Zvláště neunavní Heimrich a P. Stojan. Za ně- mecké obstrukce zapisovatelé levice, také antisemita dr. Weisskirchner a velkostatkář Ehrenfels vzdali se funkcí svých. Čeští nenásledují tohoto příkladu — svědomitosti. Při deseti hlasováních dle jmen za jediný den jde o 4250 jmen — nehledě k několikahodinné četbě návrhů a interpollací. Proto zželelo se jednomu zpra vodaji parlamentnímu na levici žapisovatelů. Vyhradiv si patent, nabízí praesidiu svůj vynález. Hlasován gramofonem. Hudební ten nástroj zastane — dle jeho projektu — zapisovatele při hlasování dle jmen. Bude je čísti mechanicky. Na tribunů zpravodajskou postav se stroj a bude odříkávati příjmení pánů zákono dárců ,
doktor Weisskirchner Ehrenfels
15 article
Četba interpellací byla dnes velice krátká Trvala pouze do 121. Do 4 hodin konalos hlasování dle jmen o pelicích, navržené posl. Holanským, Königem a Bečvářem. Za něho klesla presence všech stran mimo obstrukčních na 100, počítaje k tomu ještě presidenta, který nehlasuje, na 101. Kdyby dva poslanci levice byli se zpozdili, byla by se musila schůze prohlásiti za neschopnou k usnášení. 319 hodiny musily napínati strany levice a s nimi spojené tak zvané strany ku práci ochotné krajní své síly a vysílati posledního muže, aby mohla se konati česká obstrukce, t. j. aby sněmovna zůstala k usnášení schopnou. Nejen člověl krátkozraký, nýbrž slepec musí viděti, že z takových poměrů nelze zjednati dělnost parla- mentu. Se stranami, které nepřijdou ani do sněmovny, dr. Körber nesvede ničeho a také nikdo jiný. Návrh posl. Kratochvíla, který promluvil k němu ještě doslov, byl ve sněmovně slavně pochován většinou 94 hlasů proti 55, kterou odepřena jeho pilnost. Z Vídně, 18. března. (C.- B.) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.2 hod. dopolední Došlé spisy předčítají se doslovně. Posl. dr. Lang a soudr. podali tento pilný návrh na předložení nového vojenského trestního řádu za plíčinou projednání jeho sbory parlamentními: Známo, že dosud platný vojenský řád trestní na vojenské justiční normě z r. 1754, na tereziánském trestním soudním řádu (cís. pat. od 31. prosince 1768 a na četných dvorských, vojenských nařízeních mi- nisterstva války spočívá. Nutnost opravy řádu toholo uznává se jak v kru- zích příslušných, zvláště vojínů, tak i u správy vo- jenské a justiční. Vždyť je to otázka samou ústavou zaručeného rovného práva pro každého olázka humanity, svobody i pokroku a ne- dostatečnost nynější vojenské justice všeobecně s cítí.
Trval König doktor Körber Kratochvíl Vetter Posl Lang Vídeň
16 article
Jest proto věcí spravedlnosti, zby se odpomohl stavu neudržitelněmu, který trvá od dob absolutismu a má charakter výminečných zákonů absolutistických Týž jest v pravém odporu proti čl. II. státního základního zákona ze dne 21. prosince 1867. ř. z č. 142 a příčí se dalšímu státnímu základnímu zá- konu ze dne 21. prosince 1867 ř. z. č. 144 „O soud- covské moci“ zejmena článkům 3., 6., 10. a 11. Dále uvážili se musí, že v případu války nejen všichni povolaní vojíní, nýbrž pro jisté trestní skutky — dle § 7. zákona týkajcího se působnosti soud vojenských ze dne 20. května 1869 ř. z. č. 78 i všeck osoby civilní, ano i ženy a nezletilí, vojenskému soud- nictví — tudíž řízení, vojenské justiční normy zr 1754, která jest vlastně doslovným otiskem zem- ského trestního řádu Ferdinanla III. od 30. prosin 1656, jehož hlavní ustanovení opět vzata jsou z trest- ního řádu císaře Karla V., přijatého na říšském sněm v Řezně r. 1532 — středověkému, tajnému a in- quisitornímu podléhají, ačkoliv císařským pa- tentem ze dne 15. ledna 1855 čl. XII. ř. z. č. 19 — tedy před 49 lety — oprava vojenského trestního r- zení byla již zajištěna Ačkoliv v posledních letech nejen ve sněmovně télo nýbrž i v delegacích od různých chéfů resortních předloha se vší určitostí slibována byla — přece do dnešního dne se lak nestalo.
Řezno Ferdinanl III
17 article
Z té příčiny podávají podepsaní tento piln návrhi Sl. sněmovno račiž se usnésti: Ministerstvo zeměbrany a ministerstvo spravedl nosti se vyzývají, aby bez průtahu předložily ná vrh nového vojenského řádu trestního, k parlamentnímu projednání. Řád tento spočívejž na zá- sadě obžaloby, řízení budiž veřejné a ústní, s práven obhajovacím a s právními prostředky odvolání i stíž- nosti zmateční. Soudové vojenští buďtež soudy stá- lými. V ohledu formálním navrhujeme, aby tento ná- vrh se všemi dle jednacího řádu možnými zkráceni- nami ve smyslu § 42. j. ř. byl projednán. Posl. Nowak a sp. podali navrhi na telefonick spojení Ústí s Podmokly Posl. Klofáč a sp. podali dotaz po srážce n Štěpánském náměstí vídeňském v noci ze dne 16. n 17. t. m. Ve středu večer ukázalo se, že čeští státní občané a dokonce čeští poslanci nenalezají v ulicích vídeňských nijaké ochrany ani proti nejsurovějším útokům a uličnickým kouskům. Dotazovatelé ptají se. chce li předseda ministerstva chrániti klidné státní české příslušníky proti takovým útokům a klukovi nám, i když je pášou poslanci; — Kinderma n a sp. po platech železničního úřadnictva VI. a V. tř. — dr. Dyk a sp. po bezohledném exekování rolni- ctva a po krutém vymáhání daní v okresu blovi- ckém a klatovském, žádajíce za sečkání do září 1904 a za odpis daní; — Alvin Hanich a sp.
Posl Nowak Klofáč třída doktor Dyk Alvin Hanich Ústí Podmokly štěpánský náměstí
18 article
po českých písmenách v německo francouzských učebnicích pro německé školy v Rakousku; Choe a sp. po nepřijímání česky vyplněných kvitancí poštovním personálem v XIX. obvodu vídeňském dr. Šilený a sp. po nových německých demon- stracích v Brně 17. t. m. uvádějíce, že brněnský magistrát včera na oslavu německých demonstrací zakázal od 6. hod. večerní obvyklou promenádu v Rudolfově ulici. Kdo zná poměry, ví, že onen zákaz je namířen na pokojné obyvatelstvo brněn- ské a české obchodníky v jmenované ulici. Hned po vyvěšení zákazu rektor německé techniky přišel do auly a podněcoval německé techniky k novým »činům«. K 6. hodině němečtí technikové táhli jako na potupu českého obyvatelstva dlouhým tahem brněnskými ulicemi — také Rudolfovou, následkem čehož došlo k hlučným výstupům. Dotazovatelé táží se ministerského předsedy, učiní-li hned opatření proti úřadně organisovaným provokačním demon- stracím brněnským
doktor Šilený Rudolfová Rakousko Brno Rudolfov ulice
19 article
Technická obstrukce česká. O půl 1. hod. skončeno čtení došlých spisů. O 2. hod. posl. Klofáč navrbuje dvoje hlaso- vání o protokolisaci petic jím podaných: jedno hlasování o tajné schůzi, druhé pro připad, že tato bude zamítnuta, o protokolování samém. Po dvojím hlasování dle jmen, které se vykonalo, oba návrhy zamítnuty. Posl. Holanský navrhuje dvojí hlasování dl jmen o petici jím podané. Po vykonaném hlasování návrh jeho se zamítá Podobně zamítají se návrhy, jež podávají posl. Holanský, König a Bečváť ve příčině dvo jího hlasování o protokolování petic, jimni po daných. O 4. hodině skončeno vyřizování petie. Jedná se o pilném návrhu posl. Kratochvila na změny živnostenského řádn.
Klofáč Posl König Kratochvil
20 article
Posl. Kratochvil praví, že návrh ten podal zájmu veškerého živnostnictva. Zkáza tohoto stavu jest důkazem, že vláda jest neschopna povznésti úroveň jeho. Příčina jest zvláště ta, že všechny vlády byly ve službách centralismu a myšlenky germanisační. M.-p. Körber chce se zákonem o za- opatření pro případ stáří udělati politický kšeft. Na- proti tomu možno ukázati na úspěch agrárního zá- konodárství, přikázaného sněmům zemským a lze tedy jenom doporučiti návrh mnou podaný. Svo- bodné živnostenské sdružení sněmovny vydalo pro- jev, ve kterém si stěžuje, že poslanci čeští se usnesli provozovati obstrukci proti hospodářským předlohám. Češti živnostníci, zemědělci a dělníe pokládají se v první řadě věrnými syny svého ná- roda a projev onoho sdružení připominá jen kroko- dili slzy. Co se stalo na prospěch živnostníků v po- sledních 3 létech, ve kterých poslanci zde provádějí obstrukci? Nikoliv proti českým poslancům, nýbrž proti vládě mělo se sdružení obrátiti, neboť tako- výmto projevem nedosáhne ničeho, nýbrž jen zby- tečně dráždí české poslance. Boj náš směřuje proli centralisaci. Jest to boj tuhý, který vyžaduje četných obětí národa českého. V boji proti centralistickému
Posl Kratochvil Körber Svo sdružený sněmovna
22 article
systému a proti nadvládě německé v této říši chceme přiněsti oběti všechny. Posl. Staněk (ve věcné poznámce) konstatuje, že čeští agrárníci chovají sympatie k požadavkům živnostenského stavu a že podporovati budou snaby stavu tohoto ze všech sil. Budou tudíž také hlasovati pro pilnost návrhu. Koná se hlasování o pilnosti návrhu poslance Kratochvíla. Po žádosti poslance Maštálky konstatuje se poměr hlasů. Pilnost návrhu zamítá se 94 hlasy proti 55. Konec schůze o 5. hod. 45 min.: příští bude zejtra o 11. hod. dop
Posl Staněk Kratochvíl Maštálek
23 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 18. března. (Stanovisko Slo- vinců.) Orgán „Slovanského Svazku“, lublaň- ský „Slovenec“, odůvodňuje rozhodnutí, jimž se tento slovenský klerikální klub připojil k če- skéobstrukci. Dnes neběží už jen o českou uni- versitu na Moravě a vnitřní úřadní češtinu, nýbrž v prvé řadě o zápas s německou bege- monií, kterou podporuje vláda s celým svým mocným byrokratickým apparátem. Ať soudí kdo cokoli o české obstrukci, každý musí uznati, že Čechové především bojují proti hrozícímu ná- valu německé hegemonie a proto i Slovinci Chorvaté jsou nuceni zaujati nyní rozhodné sta- novisko. Jsou totiž dvě možnosti: Buď Čechové svou obstrukcí přinutí Němce k ústupu a vy- mohou si přiměřené koncesse, anebo podlehnou a vzdají se Němcům. V obou případech nejvíce by ztratili Slovinci, kdyby se v nynějším roz- hodném zápase nepostavili na stranu Čechův.
Čecho Chorvat Němec Čechův Praha St Morava
24 article
Pro případ českého vítězství Slovinci ztratili by jediného věrného přítele a spojence, na něhož mohli vždycky spolehati. Neboť čeho se Slovinci domohli za posledních dvou desetiletí, všeho se domohli jen s pomocí českou. Byl by tedy černý nevděk, kdyby Slovinci stanuli nyní s puškou u nohy a ponechali Čechům, aby si svůj boj vybojovali sami. V případě české porážky Slo- vinci by se dostali z deště přímo pod okap. Jak- mile by Němci zasedli na ministerské křesla, ani drobet by již nespadl s jich bohatého stolu pro Slovince ani pro Chorvaty. Obstrukce jest zlo, ale za daných poměrů zlo nezbytné jako obrana v zápase na život a na smrt. V Praze, 18. března. (I Polácichápo nepoctivost Němců.) Krakovský „Czas“ vysvětluje nynější obrat v seskupení politických stran na říšské radě. Česká delegace, o níž ně- mecké listy ještě nedávno hlásaly, že jest v par- lamentě úplně osamocena, získala náhle řadu spojenců v Jihoslovanech, Rusech, be i — což Němce nejvíce mrzí — ve Vlaších, tak že Kör- brův „W. Allg. Ztg.“ volá již na Němce „vae solis!“ Osamoceni jsou dnes tedy Němci, a jsou osamoceni pro svou nepoctivost v politice, kterou nikdo již s nimi nechce sdíleti. Němci hlásají, že jim jde o zlomení obstrukce, ale pouze české; sobě chtějí zabezpečiti návrat k ní. Snaží se uzdravit parlament, ale s výhradou, že sami jej uvrhnou opět v chorobu, jakmile se jim zachce. „Czas“ končí své výklady známým požadavkem, že spása rakouskému parlamentu kyn: jedině ze změny jednacího řádu
Slovinec Čecho Němec Chorvat Jihoslovan Ruse Vlach Kör W Allg Praha
25 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18. března.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18. března. Proti pangermanismu. Přinesli jsme již mezi telegramy na místě úvodním sdělení o vyzvání Rieciota Garibalda, aby řady Slovanstva i národů románských, se- mkly se proti společnému nepříteli, proti germán- skému hnutí. »Patrie« doplňuje výzvu Garibal- dovu tímto zajímavým komentářem: »My sami byli jsme dříve již uvedli na přetřes myšlenku alliance slovanských a latinských kmenů proti rozpínavosti germánské a také se již v Paříži utvořil komitét za tím účelem. Dostalo se nám v příčině té i dlouhého sdělení od slovanského komitétu v Moskvě, které uveřejníme příště.« Další zprávy a další kroky ve věci té sledovány budou slovanskou veřejnosti zajisté se živým napjetím. Kvirinál proti Vatikánu. V neděli vystoupila oficiósní »Tribuna«s novým dementim zpráv o chystané návštěvě matky královy u papeže a to dementim ostrým, že zdá se, jakoby byli v kvirinále přece jen touhu královny Markéty po Vatikánu překonali. List totiž praví, že dosud papežská stolice trvá při dosavadní politice proti jednotě Italie, ze
Rieciota Markéta Praha Paříž Moskva Vatikán Italia
26 title
FEUILLETON.
27 article Z pražské kroniky.
Z pražské kroniky. — k. V Praze, březen 1904. Hrdinným synům velké Germanie v pestrých čapkách, kteři již dopoledne po dobrém něme ckém mravu zasedají k mocným pitkám pak »bumlují« v povznešené náladě alkoholov a pangermánské ve hlavní třídě pražské, měl jsme co děkovat, že pražským ulicím dostalo se nového zbarvení i oživení. Najednou se to zahemžilo hochy v bare- tech a trikolorách. Český student se objevil Dlouho nenechal o sobě nic vědět. Kde vězel? Bloudil v norských mlhách, v temnotách něme- ekých filosofických theorií a method, luštil otázky mravní, sociální, sexuální, manželské emancipační? Nevím. Jisto je, že nebyl doma. To bych mu ovšem jen ze srdce schivalov al, kdyby se jeho zájezdy neobracely jen tak jednostranně k severu. Možná, že se jeho toulky obráti též k západu nebo na východ. Ale poznání je vždy zdravě a posilňujícía všechiny cizí vlivy i t. zv. zhoubné jsou lepší, nežli lenošné a tupé povalování se za pecl.
Praha
28 article Čím dále zajdou a více poznají, tím více při
Čím dále zajdou a více poznají, tím více při Inou k své vlasti a pocítí povinnosti své k ní Poznal jsem, že všichni intelligentní kosmopo lité, lidě, ožehnutí paprsky různých kulfur, tu láci všech světů, bratří všech národů, nemají zastaralý »pouze geografický« pojem vlast v takovém opovržení, jako lidé, kteří filo sofují u mramorového stolku kavárny a svoj domýšlivou polovzdělanost opírají o slova Za ratrustova v pověstně krásném překladu če- ském — — Barety a trikolory vyjímají se zcela pěkně. Se stanoviska vkusu nelze proti nim nic na- mílati. Mám rád studenta, jenž representuje vro- zenou svěžest a eleganci mládí. Nu, a bare rezhodně podporuje mladistvé šviháetví. Též žen- ské koketnosti vyhovuje. Naše děvčata, naše studentky, jej též adoptovaly a nasadily si jej na své kadeře. Vyrojili se studenti a s nimi tolik mladých, hezkých děvčat stejně dekorovaných slovanskými barvami, že se nepamatuji na takový veselýa ladný shon pouliční. Ty všelijaké pentličky, od- znaky, čapky zdají se snad přísnému soudei poněkud titěrnými projevy smýšlení. Člověk nost v srdei své vlastenectví a ne v knoflikové dirce l Ať jsou jakékoliv námitky, já hlasuji pro barety a trikolory již z důvodu estetického.
Ina
29 article
Sluší naši mládeži a činí jednotvárnost ulice malebnější i veselejší. A nám je tak zapotřebí trochu rozmaru té těžké době, kdy Na příkopě nás ohrožuj bajonety pěchoty a šavle kavalerie i při ne- vinné promenádě a kdy v parlamentě Herzogové, Steinové a jiní podobní ušlechtil synové kulturního národa Göthova a Herderova nám slibují na hlavy piklhaubny, na krky oprátky a chystají českému národu něco tako- vého, jako byly hromadné popravy, noyadya fusilady za hrůzovlády luzy Velké revoluce . . Mnohem více nežli tyto strašné hrozby po- kazili nám rozmar arci naši čeští výtečníci, kteř si zvolili nynější dobu největší nakvašenosti, kdy i české ženy jsou nejisty životem pře zvrhlou bestiálností německého elementu tam, kde se cítí v převaze, ve Vídni, v Brně, Duchcově, Mostě atd., k tomu, aby naplňovali zdejší německé divadlo a tleskali mimovi ger mánskému Kainzovi, který sebe krásnějším de klamováním veršů Hauptmannových a Lessingo vých nikdy neodčiní svůj zločin, zpáchaný na poesii německé svou odou na pražského ně meckého rektora Radla či Rabla. Četníci prý hlídali německé divadlo a když z ohrožené tvrze pražského germánství se vy hrnulo obecenstvo, nadšeně prušáckým caboli
Herzog Stein Göthův Herderův Kainz Hauptmannův Lessingo Radl Rabl Vídeň Brno Duchcov
30 article
nem, bylo slyšet v zástupech český hovor, bylo v portálu divadla vidět nádherné kožešinya krajkové entrées několika dam z jistých kruhů české společnosti pražské. Jaká je to společnost Zevní nátěr bohatství a pseudoaristokracie a uvnitř ubohá prázdnota a velmi plebejská nízkost. O nějaké noblesse a intelligenci ned se mluvit u těchto pražských »pseudokontess« které němčí na plesu Národní besedy a v do bách národně podrážděných a pohnutých nemaj ani tolik uvědomělosti, aby si dovedly odepřit požilek viděti pana Kainze. Ostatně vím dobře že enthusiasmus pro umění aktéra německého nebyl pohnutkou jejich činů.
Kainz národní beseda
31 article
Pozadím toho je naivní, velmi malosvětský snobismus těch dam našeho velkého světa — (nějaký činžák a velkostatek stačí na vystou pení v něm, požadavky jsou nepatrné, ale arro- gance nesmírná), které upírají udivené a nadšené zraky k jistým ložím, kde se skvějí nadpo zemští příslušníci nejvělšího a nejvyššího světa Smutné zbytky přežilé, šosácké a zate- mnělé minulosti naší společnosti z dob, kdy němčení bylo přiznakem elegance. Tyto paničky a slečinky opičí se po aristokratickém světě. Iváří se jako distingovaně sportwomen, oblé- kají se v Paríži, ale nemají z aristokratismu a Paříže nic nežli co jim mohou napověděti zaopatřiti jejich komorné a švadleny, které ne- chápou, že se vážně prohřešují proti prostému pojmu taktu, když zejmena nyní ozdobují ně- mecké divadlo, jsou politováníhodným deficitem v naší společnosti. Jejich tatíkové a dědové byli počestnými sládky, pekaři nebo krejčími a v dobách prvních politických a národních zápasů našich konali svou povinnost, přispivali svou hřivnou . .. Je to ovšem nevelká skupina uzavřené »elity« pražské. Každý z nás je zná. Deficit není příliš eitelný, ale je to tak roztrpčující svou inferiorností a nechutností. Oproti této ztrátě našli jsme ale mládež, studenty a děvčata v baretech. O, jak roztomilá, svižná děvčata, plná mla- dosti, intelligence a moderní nenucenosti i uvě- domělosti ženské Porovnejte je s takovou pyšnou slečinkou, s jménem velmi po česku okličkovaným, která na hřišti lawn tennisu nebo na Žofině v bále nejvlastenečtějším k vůli nějakému šlechtickému lajinantovi drmolí nemístnu němčině. O naší sym- patiř i respektu je rozhodnuto, že
Paríž mecký divadlo