1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 19. března 1904.
Praha
4
article
Na ranní n odpol. listy
přešelácí see
v Praze v almlnistrael
na měsše . . . . . . p
na čtvst leta . . . . 6 K —
s dvojí čonáškon
na měst
na tní lota . . . . 7 K 50h
ve slialkách
Ba měsíc . . . . . . 2 K 30
Pošton:
na čtrrt leta . . . . 9 K so
s Aeali zisilkoe
na měsfe. . . . .
na čtvrt lla . . . . K
Praha
5
title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
Z Londýna, 18. března. (Zvl. zpr
»Nár. Listů«.) »Daily Mail« sděluje
z Vejhajveje, že ministr Aoki od-
jede do Seulu, aby zavedl na Ko-
reji japonskou správu. Nynější
vláda zůstaue, avšak pod japon-
ským poručenstvím.
Z Petrohradu, 18 března. (Pův. tel
»Nár. L.«) Proslýchá se, že Japonsko
snaží se ruskě síly roztříštiti nejen
organisováním čínského povstání,
nýbrž též tím, že chce Rusko na
blízkém východě svou agitací za-
městnávatl. Kromě pozoruhodných
zpráv o čilém styku mezi japon-
ským a tureckým vyslancem ve
Vídni, došly sem též zprávy o taj-
ném jednání mezi Portou a japon-
skou vládou. Zároveň mají prý
Rusové důkazy, že Japonci jsou
v důvěrném styku s povstalci na
poloostrově balkánském. Ruské
kruhy varojí ve svých listech Ma-
kedonce, neboť Japoncům nezáleží
nijak na osudu potlačovaných Slo-
vanů, jim jedná se jenom o to,
aby Rusko bylo oslabeno. Povstání
za nynějších okolnosti mohlo by
jen zničiti všelikou naději na osvo-
bození jich od tureckého jha,
Evropa však musí konečně na-
hlédnosti nebezpečí, jaké by mohlo
jí přiněsti žluté plemeno.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy víz
na straně 4.)
Aoki
Rus
Japonec
Londýn
Seul
ko
Petrohrad
Japonsko
Rusko
blízký východ
Vídeň
Ma
Evropa
Daily Maila
7
article
Bude se vyjednávat?
Bude se vyjednávat?
Když rada říšská se sešla dne 8. t. m. za-
stala sice sama sebe v posavadní malomoci, ale
octla se pod silným tlakem obnovy pravidelné
dělnosti ve sněmovně peštské. Strany, jež kolem
ministerstva dra. Körbra utvořily známou de
markační čáru, přes níž činnost tohoto minister
stva, svázaného německým vetem, vykročiti ne
smi, zalekly se účinků obratu uherského a bez
otálení odhodlaly se k útočné výpravě prot
poselstvu českému známými čtyřmi články n
potírání české obstrukce, jež zaslaly ostatním
stranám, žádajíce, aby k nim přistoupilý. Tatc
německá akce však selhala dvojnásobně; předně
způsobila, že česká obstrukce dostala posilu ze
všech slovanských skupin, od Rumunů a Vlachů
a za druhé vynesla Němcům dosti srozumitelne
odmítnutí klubem polským.
Tímto protičeským útokem dostala se rad
říšská do stadia jakéhosi přesnějšího odlišován
duchů a vznikly příbližně následující skupiny
společně manevrující čtyři skupiny německé
pokroková, lidová, křesťansko-sociální a ústavo
věrný velkostatek asi s půl druha stem hlasů
dále české poselstvo se Slovinci, Chorvaty, Rusy
částí Polákův a Vlachy s více než 120 hlasy
strany, stojíci mimo jmenované zápasící tá-
bory, v čele s Poláky, konservativním velko-
statkem, asi v tétéž síle, konečně zbyly skupiny
Všeněmců, sociálních demokratů, asi se třem
tucty hlasů.
Rumun
Němec
Chorvat
Rus
Polákův
Vlach
Polák
8
article
Poláci však nezůstali jenom na stanovisku
obmezujícím útočné návrhy čtyř německých
stran, nýbrž podali i své vlastní návrhy, jež vy
slovovaly přání po smíru česko-německém a žá-
dají nalehavou opravu jednacího řádu. Takto
utvořena prostředkovateli zakladna pro případ-
nou většinu ve sněmovně, jež by sestávala sko-
rem z týchž živlů, jako někdejší pravice, načež
z německých řad se ozvaly ihned výkřiky, prozra-
zující obavu před takovouto možností.
Jak pohlíží na tyto události vláda a její
vůdčí duch, předseda ministerstva dr. Körber?
Doposud přímého projevu sice neučinil, ale jsou
různé známky toho, že setrvává v mezích něme-
cké demarkační čáry. Toť bylo zvláště zjevno
z jeho odpovědí na dotazy, týkající se českýeh
osvědčení proti buršáckým bumlům a německých
výtržností ve Vídni, v Brně, v Linci a v ostatníeh
Polák
Körber
Vídeň
Brno
Linec
9
article
městech. Další doklady podávají hlasy časopise-
cké, dru. Körbrovi blízké, i hlasy, jemu vzdále-
nější. Tak píše se z Vídně do Berlína: „Vláda
a sněmovna musily by se samy opustiti, kdyby
upuštění Čechy od obstrukce chtěly vykoupiti
svolením k jejich požadavkům.“ Z toho tedy
patrno, jaké stanovisko zaujímá vůči požadav-
kům českého poselstva předseda ministerstva dr.
Körber. „Reichswehr“ pak praví o útočné akci
německé, že posílila českou obstrukci, a prodlu-
žuje tudíž zdraví a život nynějšího ministerstva
Ba i francouzský „Temps“ má za to, že před-
sedovi ministerstva, dru. Körbrovi, hlavně na
tom záleží, aby se udržel: naslouchá prý pouze,
pozoruje, zůstává v reservě, a pud sebezachován
jest prý někdy u ministrů právě tak silný, jako
u obyčejných smrtelníků.
Sem náleží i hlas „Fremdenbl.“, vládě
velmi blízkého. Uznává sice, že německou ake
přiostřily se poměry ve sněmovně a akce sama, ž
zůstala neúspěšná, uznává, že jest nejvyšší čas,
aby nastala změna, ale proč by prý měl býti obě
tován dr. Körber? Bylo by prý bláhové myslit
opět na opatření, kteréž by zakrylo pravé při-
činy krise — pomýšleti na změnu vlády. Vždyí
již bylo tolik ministerstev obětováno parlamentu
volá v obavě o dra. Körbra.
doktor
Körber
Vídeň
Berlín
Čechy
10
article
Posavadní vývoj v poměrech parlamentníc
tudíž aspoň tolik vyjasnil, že mu dr. Körber ne-
přeje, a kdyby dále vývoj ten nynějším směrem
pokračoval, že dr. Körber jest odhodlán, nevy
pustiti jeho vyřízení z vlastních rukou a zachrá
niti sama sebe, t. j. vládu byrokratickou, úřad
nickou, vládu, nerepresentující většinu sně
movny.
S tohoto hlediska nutno pohlížeti též n
změnu, jež nastala v útočné akci čtyř německých
stran, a kteráž se jeví v odpovědi, jakou včer
daly tyto strany na prostředkující návrhy klub
polského. Odpověď ta známa jest z usnesen
klubu pokrokových Němců a ze společného vý-
konného výboru německých stran. V odpovědito
se praví, že německé strany berou sdělení pol
ského klubu na vědomí a že se musí odvolati na
své opětně odůvodněné stanovisko, že by nevedl
k cíli, kdyby se ze souboru záležitosti v Čechách
a na Moravě libovolně vyloučily některe
části a učinily předmětem vyjednávání. Jsou
však ochotny, vyslechnouti návrhy, kteréž této
jejich zásadě neodporují.
Z rozpravy v klubu německé strany pokro
kové o polských návrzích vedené mimo to za
znamenáváme: Strana nemůže se postaviti pro
dorozumívací akci, Poláky zahájené, ale v ohledu
tomto trvá na nezměnitelném předpokladu
svého stálého stanoviska, že jsou poměry v Če-
chách a na Moravě tak různě (!), že stejné
upravení trvajících sporných otázek v zemích
těchto jest vyloučeno.
Körber
doktor
Němec
Polák
Čechy
Morava
11
article
Máme za to, že Němci touto svou odpovědi
velice slabě zahalují svůj úmysl, svaliti aspoi
pro nejbližší okamžik se sebe výtku nesmířli
vosti. Odpověď tato obsahuje vlastně méně zná
mek opravdové snahy po odstranění národníel
sporů než usnesení německé z konce roku 1901
kdy předsedové německých klubů prohlásilit
že musí se utvořiti politická situnce, jež by
umožnila, aby všecky strany se mohly sejíti n
přirozené půdě rakouských zájmů, a že německé
strany jsou odhodlány působiti dle svých sil,
aby nastala taková situace, i pokládají za
vhodné, aby v onom okamžiku se pojednaloo
nejdůležitějších národních differencíeh
a aby se provedlo v duchu slušné ochoty.
Němec
12
article
Dnes trvají Němci neústupně na svém
„stanovisku“, a kdežto tehdy vyřizení nejdu-
ležitějších differenci za možné pokládali.
vzpírají se nyní tomu, aby se čásť sporných
záležitostí napřed vyřídila, a znají jen jejich
„soubor“
Rovněž jest z odpovědi jejich jasno, žes
sami vyhýbají jakémukoliv určitému, konkret-
nímu návrhu, ač soubor českých potřeb a práv-
ních nároků dávno jim i vládě jest znám, a tudíž
volání jejich po souboru sporných otázek nen
leč prostředek, oddáliti co možná nejvíce oka-
mžik — konečného rozhodnuti. Vždyť již nyn
některé německé časopisy napovídají, že dalš
prostředkující akce Polákův může se státi až po
svátcích velikonočních.
Vzhledem k tomu všemu jest patrno, že my
Čechové, jakožto strana zkrácená, nemůžeme
jíti ve své ochotě dále než Němci, ale že také
nemáme ani nejmenší příčiny, abychom umožňo
vali Němcům získání času, jehož mají k tomu za
potřebí, aby vyvázli z nynější situace parla
mentní, z níž by mohla vzniknouti sorganisovaná
parlamentní většina přes jejich — veto.
Němci sami vůči nám v minulých letech
a zvláště v době poslední nikdy netajíli své
pravé záměry — ba sesílili je ještě minulého
týdnu svými čtyřmi útočnými články proti če
skému poselstvu.
Němec
Polákův
Čecho
13
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schů z e 245.
Z Vídně, 18. března.
(Původní a lelel. zpráva »Nár. Listů«.)
Srdečně vítán svými soudruhy a spolu
bojovníky, objevil se dnes na kolbišti ob
strukčním posl. dr. Plaček. Zlámal si ruku pá
dem se schodův a musíl dlíti — k žalu svému
— doma, v Kutné Hoře, ana česká delegace za-
hájila nový krajní boj ve Vídni. Ještě dvou členů
tato postrádá: posl. Hájka, který je nemocen,
zástupce příbramské skupiny městské, který
bude 11. dubna zvolen. Jeden pacient je tady
dr. Lang. Léčí se tady z těžké choroby oční
Alo — jako všichni zástupci národa našeho
v této chvíli — je na místě, kam volá je a staví
povinnost. Když v sobotu formuli na dvojí hlaso-
vání dle jmen o protokolování petice odříkai
z paměti, bylo mu fleskáno, gratulováno. Za
stejný výkon včera prof. Čiperovi.
doktor
Plaček
Hájek
Lang
profesor
Čipera
Vídeň
Kutná hoře
poslanecký sněmovna
14
article
Petice v dobách normálních přikazují se výboru
do kterého náležejí podle podstaty věci. O některých
navrhne se, aby se přiložily ku protokolu. Každý návr
takový se přijímá. To jest: presidium vyhlásí, že j
přijat i když je pro něj hlasů třeba deset. Ale v dob
obstrukce technické navrhuje se o takovém protoko-
lování dvojí hlasování dle jmen. Jedním rozhoduje
se o tom, má-li se povoliti pro meritorní usnesení
tajná schůze a profože tato vždy se zamítne, hla-
suje se po druhé o vkladu do prolokolu a ten se tako
zamítne
Při dvojím hlasování dle jmen čte se hlast
2X 425 = 850. Čtou je zapisovatelé, ze kterých maj
službu denní vždy člyři. Jsou však milosrdní bratři
ktelí svým unaveným, ochraplělým kollegům pomá
hají. Zvláště neunavní Heimrich a P. Stojan. Za ně-
mecké obstrukce zapisovatelé levice, také antisemita
dr. Weisskirchner a velkostatkář Ehrenfels vzdali se
funkcí svých. Čeští nenásledují tohoto příkladu —
svědomitosti.
Při deseti hlasováních dle jmen za jediný den
jde o 4250 jmen — nehledě k několikahodinné četbě
návrhů a interpollací. Proto zželelo se jednomu zpra
vodaji parlamentnímu na levici žapisovatelů. Vyhradiv
si patent, nabízí praesidiu svůj vynález. Hlasován
gramofonem. Hudební ten nástroj zastane — dle jeho
projektu — zapisovatele při hlasování dle jmen. Bude
je čísti mechanicky. Na tribunů zpravodajskou postav
se stroj a bude odříkávati příjmení pánů zákono
dárců ,
doktor
Weisskirchner
Ehrenfels
15
article
Četba interpellací byla dnes velice krátká
Trvala pouze do 121. Do 4 hodin konalos
hlasování dle jmen o pelicích, navržené posl.
Holanským, Königem a Bečvářem. Za něho
klesla presence všech stran mimo obstrukčních
na 100, počítaje k tomu ještě presidenta, který
nehlasuje, na 101. Kdyby dva poslanci levice
byli se zpozdili, byla by se musila schůze
prohlásiti za neschopnou k usnášení. 319 hodiny
musily napínati strany levice a s nimi spojené
tak zvané strany ku práci ochotné krajní své
síly a vysílati posledního muže, aby mohla se
konati česká obstrukce, t. j. aby sněmovna
zůstala k usnášení schopnou. Nejen člověl
krátkozraký, nýbrž slepec musí viděti, že z
takových poměrů nelze zjednati dělnost parla-
mentu. Se stranami, které nepřijdou ani do
sněmovny, dr. Körber nesvede ničeho a také
nikdo jiný.
Návrh posl. Kratochvíla, který promluvil
k němu ještě doslov, byl ve sněmovně slavně
pochován většinou 94 hlasů proti 55, kterou
odepřena jeho pilnost.
Z Vídně, 18. března. (C.- B.)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.2
hod. dopolední
Došlé spisy předčítají se doslovně.
Posl. dr. Lang a soudr. podali tento pilný návrh
na předložení nového vojenského trestního řádu za
plíčinou projednání jeho sbory parlamentními:
Známo, že dosud platný vojenský řád trestní na
vojenské justiční normě z r. 1754, na tereziánském
trestním soudním řádu (cís. pat. od 31. prosince 1768
a na četných dvorských, vojenských nařízeních mi-
nisterstva války spočívá.
Nutnost opravy řádu toholo uznává se jak v kru-
zích příslušných, zvláště vojínů, tak i u správy vo-
jenské a justiční. Vždyť je to otázka samou ústavou
zaručeného rovného práva pro každého
olázka humanity, svobody i pokroku a ne-
dostatečnost nynější vojenské justice všeobecně s
cítí.
Trval
König
doktor
Körber
Kratochvíl
Vetter
Posl
Lang
Vídeň
16
article
Jest proto věcí spravedlnosti, zby se odpomohl
stavu neudržitelněmu, který trvá od dob absolutismu
a má charakter výminečných zákonů absolutistických
Týž jest v pravém odporu proti čl. II. státního
základního zákona ze dne 21. prosince 1867. ř. z
č. 142 a příčí se dalšímu státnímu základnímu zá-
konu ze dne 21. prosince 1867 ř. z. č. 144 „O soud-
covské moci“ zejmena článkům 3., 6., 10. a 11.
Dále uvážili se musí, že v případu války nejen
všichni povolaní vojíní, nýbrž pro jisté trestní skutky
— dle § 7. zákona týkajcího se působnosti soud
vojenských ze dne 20. května 1869 ř. z. č. 78 i všeck
osoby civilní, ano i ženy a nezletilí, vojenskému soud-
nictví — tudíž řízení, vojenské justiční normy zr
1754, která jest vlastně doslovným otiskem zem-
ského trestního řádu Ferdinanla III. od 30. prosin
1656, jehož hlavní ustanovení opět vzata jsou z trest-
ního řádu císaře Karla V., přijatého na říšském sněm
v Řezně r. 1532 — středověkému, tajnému a in-
quisitornímu podléhají, ačkoliv císařským pa-
tentem ze dne 15. ledna 1855 čl. XII. ř. z. č. 19 —
tedy před 49 lety — oprava vojenského trestního r-
zení byla již zajištěna
Ačkoliv v posledních letech nejen ve sněmovně
télo nýbrž i v delegacích od různých chéfů resortních
předloha se vší určitostí slibována byla — přece do
dnešního dne se lak nestalo.
Řezno
Ferdinanl III
17
article
Z té příčiny podávají podepsaní tento piln
návrhi
Sl. sněmovno račiž se usnésti:
Ministerstvo zeměbrany a ministerstvo spravedl
nosti se vyzývají, aby bez průtahu předložily ná vrh
nového vojenského řádu trestního, k
parlamentnímu projednání. Řád tento spočívejž na zá-
sadě obžaloby, řízení budiž veřejné a ústní, s práven
obhajovacím a s právními prostředky odvolání i stíž-
nosti zmateční. Soudové vojenští buďtež soudy stá-
lými.
V ohledu formálním navrhujeme, aby tento ná-
vrh se všemi dle jednacího řádu možnými zkráceni-
nami ve smyslu § 42. j. ř. byl projednán.
Posl. Nowak a sp. podali navrhi na telefonick
spojení Ústí s Podmokly
Posl. Klofáč a sp. podali dotaz po srážce n
Štěpánském náměstí vídeňském v noci ze dne 16. n
17. t. m. Ve středu večer ukázalo se, že čeští státní
občané a dokonce čeští poslanci nenalezají v ulicích
vídeňských nijaké ochrany ani proti nejsurovějším
útokům a uličnickým kouskům. Dotazovatelé ptají se.
chce li předseda ministerstva chrániti klidné státní
české příslušníky proti takovým útokům a klukovi
nám, i když je pášou poslanci; — Kinderma n
a sp. po platech železničního úřadnictva VI. a V. tř.
— dr. Dyk a sp. po bezohledném exekování rolni-
ctva a po krutém vymáhání daní v okresu blovi-
ckém a klatovském, žádajíce za sečkání do
září 1904 a za odpis daní; — Alvin Hanich a sp.
Posl
Nowak
Klofáč
třída
doktor
Dyk
Alvin Hanich
Ústí
Podmokly
štěpánský náměstí
18
article
po českých písmenách v německo francouzských
učebnicích pro německé školy v Rakousku; Choe
a sp. po nepřijímání česky vyplněných kvitancí
poštovním personálem v XIX. obvodu vídeňském
dr. Šilený a sp. po nových německých demon-
stracích v Brně 17. t. m. uvádějíce, že brněnský
magistrát včera na oslavu německých demonstrací
zakázal od 6. hod. večerní obvyklou promenádu
v Rudolfově ulici. Kdo zná poměry, ví, že onen
zákaz je namířen na pokojné obyvatelstvo brněn-
ské a české obchodníky v jmenované ulici. Hned po
vyvěšení zákazu rektor německé techniky přišel do
auly a podněcoval německé techniky k novým
»činům«. K 6. hodině němečtí technikové táhli jako
na potupu českého obyvatelstva dlouhým tahem
brněnskými ulicemi — také Rudolfovou, následkem
čehož došlo k hlučným výstupům. Dotazovatelé táží
se ministerského předsedy, učiní-li hned opatření
proti úřadně organisovaným provokačním demon-
stracím brněnským
doktor
Šilený
Rudolfová
Rakousko
Brno
Rudolfov ulice
19
article
Technická obstrukce česká.
O půl 1. hod. skončeno čtení došlých spisů.
O 2. hod. posl. Klofáč navrbuje dvoje hlaso-
vání o protokolisaci petic jím podaných: jedno
hlasování o tajné schůzi, druhé pro připad, že tato
bude zamítnuta, o protokolování samém. Po dvojím
hlasování dle jmen, které se vykonalo, oba návrhy
zamítnuty.
Posl. Holanský navrhuje dvojí hlasování dl
jmen o petici jím podané.
Po vykonaném hlasování návrh jeho se zamítá
Podobně zamítají se návrhy, jež podávají posl.
Holanský, König a Bečváť ve příčině dvo
jího hlasování o protokolování petic, jimni po
daných.
O 4. hodině skončeno vyřizování petie.
Jedná se o pilném návrhu posl. Kratochvila
na změny živnostenského řádn.
Klofáč
Posl
König
Kratochvil
20
article
Posl. Kratochvil praví, že návrh ten podal
zájmu veškerého živnostnictva. Zkáza tohoto stavu
jest důkazem, že vláda jest neschopna povznésti
úroveň jeho. Příčina jest zvláště ta, že všechny
vlády byly ve službách centralismu a myšlenky
germanisační. M.-p. Körber chce se zákonem o za-
opatření pro případ stáří udělati politický kšeft. Na-
proti tomu možno ukázati na úspěch agrárního zá-
konodárství, přikázaného sněmům zemským a lze
tedy jenom doporučiti návrh mnou podaný. Svo-
bodné živnostenské sdružení sněmovny vydalo pro-
jev, ve kterém si stěžuje, že poslanci čeští se
usnesli provozovati obstrukci proti hospodářským
předlohám. Češti živnostníci, zemědělci a dělníe
pokládají se v první řadě věrnými syny svého ná-
roda a projev onoho sdružení připominá jen kroko-
dili slzy. Co se stalo na prospěch živnostníků v po-
sledních 3 létech, ve kterých poslanci zde provádějí
obstrukci? Nikoliv proti českým poslancům, nýbrž
proti vládě mělo se sdružení obrátiti, neboť tako-
výmto projevem nedosáhne ničeho, nýbrž jen zby-
tečně dráždí české poslance. Boj náš směřuje proli
centralisaci. Jest to boj tuhý, který vyžaduje četných
obětí národa českého. V boji proti centralistickému
Posl
Kratochvil
Körber
Svo
sdružený sněmovna
22
article
systému a proti nadvládě německé v této říši chceme
přiněsti oběti všechny.
Posl. Staněk (ve věcné poznámce) konstatuje,
že čeští agrárníci chovají sympatie k požadavkům
živnostenského stavu a že podporovati budou snaby
stavu tohoto ze všech sil. Budou tudíž také hlasovati
pro pilnost návrhu.
Koná se hlasování o pilnosti návrhu poslance
Kratochvíla.
Po žádosti poslance Maštálky konstatuje se
poměr hlasů.
Pilnost návrhu zamítá se 94 hlasy
proti 55.
Konec schůze o 5. hod. 45 min.: příští bude
zejtra o 11. hod. dop
Posl
Staněk
Kratochvíl
Maštálek
23
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 18. března. (Stanovisko Slo-
vinců.) Orgán „Slovanského Svazku“, lublaň-
ský „Slovenec“, odůvodňuje rozhodnutí, jimž
se tento slovenský klerikální klub připojil k če-
skéobstrukci. Dnes neběží už jen o českou uni-
versitu na Moravě a vnitřní úřadní češtinu, nýbrž
v prvé řadě o zápas s německou bege-
monií, kterou podporuje vláda s celým svým
mocným byrokratickým apparátem. Ať soudí kdo
cokoli o české obstrukci, každý musí uznati, že
Čechové především bojují proti hrozícímu ná-
valu německé hegemonie a proto i Slovinci
Chorvaté jsou nuceni zaujati nyní rozhodné sta-
novisko. Jsou totiž dvě možnosti: Buď Čechové
svou obstrukcí přinutí Němce k ústupu a vy-
mohou si přiměřené koncesse, anebo podlehnou
a vzdají se Němcům. V obou případech nejvíce
by ztratili Slovinci, kdyby se v nynějším roz-
hodném zápase nepostavili na stranu Čechův.
Čecho
Chorvat
Němec
Čechův
Praha
St
Morava
24
article
Pro případ českého vítězství Slovinci ztratili by
jediného věrného přítele a spojence, na něhož
mohli vždycky spolehati. Neboť čeho se Slovinci
domohli za posledních dvou desetiletí, všeho se
domohli jen s pomocí českou. Byl by tedy černý
nevděk, kdyby Slovinci stanuli nyní s puškou
u nohy a ponechali Čechům, aby si svůj boj
vybojovali sami. V případě české porážky Slo-
vinci by se dostali z deště přímo pod okap. Jak-
mile by Němci zasedli na ministerské křesla, ani
drobet by již nespadl s jich bohatého stolu pro
Slovince ani pro Chorvaty. Obstrukce jest zlo,
ale za daných poměrů zlo nezbytné jako
obrana v zápase na život a na smrt.
V Praze, 18. března. (I Polácichápo
nepoctivost Němců.) Krakovský „Czas“
vysvětluje nynější obrat v seskupení politických
stran na říšské radě. Česká delegace, o níž ně-
mecké listy ještě nedávno hlásaly, že jest v par-
lamentě úplně osamocena, získala náhle řadu
spojenců v Jihoslovanech, Rusech, be i — což
Němce nejvíce mrzí — ve Vlaších, tak že Kör-
brův „W. Allg. Ztg.“ volá již na Němce „vae
solis!“ Osamoceni jsou dnes tedy Němci, a jsou
osamoceni pro svou nepoctivost v politice, kterou
nikdo již s nimi nechce sdíleti. Němci hlásají, že
jim jde o zlomení obstrukce, ale pouze české;
sobě chtějí zabezpečiti návrat k ní. Snaží se
uzdravit parlament, ale s výhradou, že sami jej
uvrhnou opět v chorobu, jakmile se jim zachce.
„Czas“ končí své výklady známým požadavkem,
že spása rakouskému parlamentu kyn: jedině ze
změny jednacího řádu
Slovinec
Čecho
Němec
Chorvat
Jihoslovan
Ruse
Vlach
Kör
W Allg
Praha
25
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 18. března.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 18. března.
Proti pangermanismu.
Přinesli jsme již mezi telegramy na místě
úvodním sdělení o vyzvání Rieciota Garibalda,
aby řady Slovanstva i národů románských, se-
mkly se proti společnému nepříteli, proti germán-
skému hnutí. »Patrie« doplňuje výzvu Garibal-
dovu tímto zajímavým komentářem: »My sami
byli jsme dříve již uvedli na přetřes myšlenku
alliance slovanských a latinských kmenů proti
rozpínavosti germánské a také se již v Paříži
utvořil komitét za tím účelem. Dostalo se nám
v příčině té i dlouhého sdělení od slovanského
komitétu v Moskvě, které uveřejníme příště.«
Další zprávy a další kroky ve věci té sledovány
budou slovanskou veřejnosti zajisté se živým
napjetím.
Kvirinál proti Vatikánu.
V neděli vystoupila oficiósní »Tribuna«s
novým dementim zpráv o chystané návštěvě
matky královy u papeže a to dementim ostrým,
že zdá se, jakoby byli v kvirinále přece jen
touhu královny Markéty po Vatikánu překonali.
List totiž praví, že dosud papežská stolice trvá
při dosavadní politice proti jednotě Italie, ze
Rieciota
Markéta
Praha
Paříž
Moskva
Vatikán
Italia
27
article
Z pražské kroniky.
Z pražské kroniky.
— k. V Praze, březen 1904.
Hrdinným synům velké Germanie v pestrých
čapkách, kteři již dopoledne po dobrém něme
ckém mravu zasedají k mocným pitkám
pak »bumlují« v povznešené náladě alkoholov
a pangermánské ve hlavní třídě pražské, měl
jsme co děkovat, že pražským ulicím dostalo
se nového zbarvení i oživení.
Najednou se to zahemžilo hochy v bare-
tech a trikolorách. Český student se objevil
Dlouho nenechal o sobě nic vědět. Kde vězel?
Bloudil v norských mlhách, v temnotách něme-
ekých filosofických theorií a method, luštil
otázky mravní, sociální, sexuální, manželské
emancipační? Nevím. Jisto je, že nebyl doma.
To bych mu ovšem jen ze srdce schivalov al,
kdyby se jeho zájezdy neobracely jen tak
jednostranně k severu. Možná, že se jeho
toulky obráti též k západu nebo na východ.
Ale poznání je vždy zdravě a posilňujícía
všechiny cizí vlivy i t. zv. zhoubné jsou lepší,
nežli lenošné a tupé povalování se za pecl.
Praha
28
article
Čím dále zajdou a více poznají, tím více při
Čím dále zajdou a více poznají, tím více při
Inou k své vlasti a pocítí povinnosti své k ní
Poznal jsem, že všichni intelligentní kosmopo
lité, lidě, ožehnutí paprsky různých kulfur, tu
láci všech světů, bratří všech národů, nemají
zastaralý »pouze geografický« pojem vlast
v takovém opovržení, jako lidé, kteří filo
sofují u mramorového stolku kavárny a svoj
domýšlivou polovzdělanost opírají o slova Za
ratrustova v pověstně krásném překladu če-
ském — —
Barety a trikolory vyjímají se zcela pěkně.
Se stanoviska vkusu nelze proti nim nic na-
mílati. Mám rád studenta, jenž representuje vro-
zenou svěžest a eleganci mládí. Nu, a bare
rezhodně podporuje mladistvé šviháetví. Též žen-
ské koketnosti vyhovuje. Naše děvčata, naše
studentky, jej též adoptovaly a nasadily si jej
na své kadeře.
Vyrojili se studenti a s nimi tolik mladých,
hezkých děvčat stejně dekorovaných slovanskými
barvami, že se nepamatuji na takový veselýa
ladný shon pouliční. Ty všelijaké pentličky, od-
znaky, čapky zdají se snad přísnému soudei
poněkud titěrnými projevy smýšlení. Člověk nost
v srdei své vlastenectví a ne v knoflikové
dirce l
Ať jsou jakékoliv námitky, já hlasuji pro
barety a trikolory již z důvodu estetického.
Ina
29
article
Sluší naši mládeži a činí jednotvárnost ulice
malebnější i veselejší.
A nám je tak zapotřebí trochu rozmaru
té těžké době, kdy Na příkopě nás ohrožuj
bajonety pěchoty a šavle kavalerie i při ne-
vinné promenádě a kdy v parlamentě
Herzogové, Steinové a jiní podobní ušlechtil
synové kulturního národa Göthova a Herderova
nám slibují na hlavy piklhaubny, na krky
oprátky a chystají českému národu něco tako-
vého, jako byly hromadné popravy, noyadya
fusilady za hrůzovlády luzy Velké revoluce . .
Mnohem více nežli tyto strašné hrozby po-
kazili nám rozmar arci naši čeští výtečníci, kteř
si zvolili nynější dobu největší nakvašenosti,
kdy i české ženy jsou nejisty životem pře
zvrhlou bestiálností německého elementu tam,
kde se cítí v převaze, ve Vídni, v Brně,
Duchcově, Mostě atd., k tomu, aby naplňovali
zdejší německé divadlo a tleskali mimovi ger
mánskému Kainzovi, který sebe krásnějším de
klamováním veršů Hauptmannových a Lessingo
vých nikdy neodčiní svůj zločin, zpáchaný na
poesii německé svou odou na pražského ně
meckého rektora Radla či Rabla.
Četníci prý hlídali německé divadlo a když
z ohrožené tvrze pražského germánství se vy
hrnulo obecenstvo, nadšeně prušáckým caboli
Herzog
Stein
Göthův
Herderův
Kainz
Hauptmannův
Lessingo
Radl
Rabl
Vídeň
Brno
Duchcov
30
article
nem, bylo slyšet v zástupech český hovor, bylo
v portálu divadla vidět nádherné kožešinya
krajkové entrées několika dam z jistých kruhů
české společnosti pražské.
Jaká je to společnost
Zevní nátěr bohatství a pseudoaristokracie
a uvnitř ubohá prázdnota a velmi plebejská
nízkost. O nějaké noblesse a intelligenci ned
se mluvit u těchto pražských »pseudokontess«
které němčí na plesu Národní besedy a v do
bách národně podrážděných a pohnutých nemaj
ani tolik uvědomělosti, aby si dovedly odepřit
požilek viděti pana Kainze. Ostatně vím dobře
že enthusiasmus pro umění aktéra německého
nebyl pohnutkou jejich činů.
Kainz
národní beseda
31
article
Pozadím toho je naivní, velmi malosvětský
snobismus těch dam našeho velkého světa —
(nějaký činžák a velkostatek stačí na vystou
pení v něm, požadavky jsou nepatrné, ale arro-
gance nesmírná), které upírají udivené a nadšené
zraky k jistým ložím, kde se skvějí nadpo
zemští příslušníci nejvělšího a nejvyššího světa
Smutné zbytky přežilé, šosácké a zate-
mnělé minulosti naší společnosti z dob, kdy
němčení bylo přiznakem elegance. Tyto paničky
a slečinky opičí se po aristokratickém světě.
Iváří se jako distingovaně sportwomen, oblé-
kají se v Paríži, ale nemají z aristokratismu
a Paříže nic nežli co jim mohou napověděti
zaopatřiti jejich komorné a švadleny, které ne-
chápou, že se vážně prohřešují proti prostému
pojmu taktu, když zejmena nyní ozdobují ně-
mecké divadlo, jsou politováníhodným deficitem
v naší společnosti.
Jejich tatíkové a dědové byli počestnými
sládky, pekaři nebo krejčími a v dobách prvních
politických a národních zápasů našich konali
svou povinnost, přispivali svou hřivnou . ..
Je to ovšem nevelká skupina uzavřené
»elity« pražské. Každý z nás je zná. Deficit
není příliš eitelný, ale je to tak roztrpčující svou
inferiorností a nechutností.
Oproti této ztrátě našli jsme ale mládež,
studenty a děvčata v baretech.
O, jak roztomilá, svižná děvčata, plná mla-
dosti, intelligence a moderní nenucenosti i uvě-
domělosti ženské
Porovnejte je s takovou pyšnou slečinkou,
s jménem velmi po česku okličkovaným, která
na hřišti lawn tennisu nebo na Žofině v bále
nejvlastenečtějším k vůli nějakému šlechtickému
lajinantovi drmolí nemístnu němčině. O naší sym-
patiř i respektu je rozhodnuto, že
Paríž
mecký divadlo