ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0410db30-7596-11dc-bbeb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 40, person 108, org 10, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
nvi3 zna
3 masthead
lstitlobou npdlen
4 masthead
Mecižnson
5 masthead
V Praze, ve čtvrtek 27. února 1908.
Praha
6 masthead
5o ozhtě dona shez dm ne
7 masthead
Číslo 57.
8 masthead
ojle
9 article
Na rnnnt a odpol. HIst, přelplásí se: v Praze v adminislrai na sěsle. . . . . . 2 K- na čtvzt leta . . .. 5 K — s drojí čenířkon na čtvit lta . . ve úlialkáchr za věsie . . . . . . 2 K 30 Poštou: na nii n čtvat leta. . . . 9 K o0 s drejí zisilkou- na měníe . . ., . 2i natort aie
Praha
10 title
Dnešní čisle pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
11 article Přítrž zvůli a bezpráví!
Přítrž zvůli a bezpráví! Zástupci Národního klubu ve Vídni po kolik neděl s trpělivostí téměř dobovou če- kali, zdali nejvyšší správce rakouské justice ministr dr. Klein učiní přítrž bezpříkladně té zvůli soudců německých v celé řadě zněmčelých měst v Čechách oproti zákon nému právu jazyka českého. Ale nedočkavše se žádněho čtinu, zakročili včera u mi nisterskéhopředsedy 8 náležitou rázností předložili mu své určité požadavky a návrhy jak uraženému právu a zákonu nutno zjed nati zadostučinění a platnost; nestane li se tak, potom že z toho české poselstvo, re presentované Národním klubem, učiní přiro zené důsledky,5 oluvon Z tuho náramný poplach v německém táboře. Neboť oposiční sobrat 67 poslanců českých, dpsud až do sebezapření důvěři vých, otřásl by tím — beztoho vratkým le šením celého vládního systému Beckova — do základů, zmařil by více, mnohem více než pouhý ro zpočet státní, s nímz nemůže býti výbor parlamentu pořád hotov Strachují se tedy chebští spiklenci, aby vláda
Klein Vídeň Čechy národní klub presentovaný národní klub Beckův
12 article
Beckova v tísni své snad naposled nevyho věla důraznému nalehání našinců a nestoupla tittovskému zbojnictvu v Čechách na kuří oka Proto strhují korybantský povyk, že pr jde o útok na neddvislost chrabrých. jen žákona se držicích soudců německých. na nichž si my Čechové chceme schladi svon žáhu a vylíti svou zlost. »Čeští po- slanci« — psala »Bohemie« už předevčírem — »vrhají se s velikou prudkostí na tuto otázku a požadují na vládě, aby mimořád nými prostředky »massreglovala« německé soudce, kteří odpírají českému jazyku pří stup k soudům v ryze německých krajích ba proslýchá se, že Češi žádají, aby němečtí okresní soudcové v Chebu a Marianských Lázních, od nichž poslední rozhodnutí pošlo. byli stiháni disciplinárním vyšetřováním.« — Tomu prý však Němci nemohou jakživi do- pustit I dějí prý se již od několika dnů dů- věrné porady mezi vůdci německc-liberálních a křesťansko-sociálních stran kterak by veškeří němečtí poslanci zastali se ohrožených soudců německých, zaštíticeje ochranou německého souručen styí.
Čecho Čech Němec Čechy Cheb Bohemia
13 article
Včerejší »Neue Freie Presse» pak skor celé číslo věnuje obraně těch »ubohých ně- meckých soudců vlastenců«, kteří na pove německého Volksrathu správně po zákonu odmitají česká podání od prahů »německých soudů«, aby uhájilí čistotu německého jazy. kového území proti komplotu a vpádům českých advokátů. Za tuto svou věrnost k zákonu a Němectví mají býti stiháni a pronásledováni. »Češi chtějí znásilni neodvislost soudcovskou při vy- nášení rozsudků. Češi požadují na vládě, aby porůšením státního základního zákona o moci soudcovské a beze všeho ostychu před protržením ústavy sáhla na sa mo- statnost soudců proto, že tito nechtějí uznat zákonnou platnost Stremayrova jazy. kového nařízení. Avšak nechť prý se vláda hrozivého vzezření Čechů neděsí a nepovoli. »Český ministr obchodu a český ministn krajan nepůjdou a kdyby je čtyřmi koni z kabinetu tahali« — pošklebuje se »Neue Fr. Presse« — a také český klub nemá ani dost málo chuti, aby ministeriálně osiřel, aneb způsobil nutnost, by se parla- mentní ministerstvo proměnilo opět v úřad- nické. Ponechají li však Čechové své přední stráže v ministerstvu, nemohou také tábor zbourati. Kde jest pak jakási krise?... Útok na německé soudce Čechům sotva prospěje Budou musit couvnout z tohoto pošetile vy braného bojiště, poněvadž zádný Němec ne
Čech Čecho Neue Němec Francie . Presse Buda Neue Frei Presse Český ministr obchod
14 article
s n t ne sante
15 article
zůstaví svých soudcův v Čechách bez nej- důraznější obrany.« — Oproti této infamní taktice, založené od první do poslední věty na samém překruco- vání pravdy a práva, oproti tomuto hadímu chomáči křivdy, lži a šalby stačí postavit pouhá fakta: Na povel německého Volksrathu (viz známý jeho okružník) opovažují se z čista jasna německo-nacionální soudeové v t. zv. německém jazykovém území od- pírat stranám českým právn ochranu tím, že proti všem plat- ným zákonům státním a zemským buďodmítaji a limine česká podání vůbec, anebo je vyřizují po němocku, ne- připouštějíce ani ústní projednání sporu p česku z důvodu, že prý jazyk český není v obvodech jejich obvyklým. — Nejde zde tedy o žádné věcné čil meritorní rozsuzování, kde ovšem ctíme a hájíme neodvislost soud- cův plnou měrou, ale jedná se o to, smíli soudce, povolaný ke konání spra- vedlnosti, odepříti výkon ten, když státní občan země ze dvou třetin české svým če ským zemským jazykem u c. k. rakou- ského (a ne »německého«) soudu v krá lovství českém práva svého pohledává Veškeré platné zákony jasně stanoví a roz- hodnutí nejvyšších soudův opět a opět az do nejnovější doby prohlašují, že jsou ve- škeří soudové v celých Čechách po- vinni přijímati a vyřizovati česká podání ať písemná či ústní bez námitky, poněvadž jazyk český má platnost zemského jazyka v celém království.
Čechy
16 article
Nepřísluší tedy žádnému soudci v krá- lovství českém, aby směl svémocně r ušiti platnost zákonů státních, sice ruší svou služební přísahu a stáváse vinným dle § 7. zákona o moci soud covské. Takový soudce zneužívá svého úřadu, dává zlý příklad neúcty k zákonům, hyzdí spravedlnost a maří všechen zákonný po řádek v zemi — zasluhuje tedy plnou měrou, aby na něho jako na zřejmého rušitele zá- konův a škůdce veřejného řádu státního dopadla trestající Nemesís. To není žádné zaražení neodvislosti soudcovské, ale to jest nutné a v každém spořádaněm státu ne zbytné obhájení soudní důstojnosti a spra- vedlnosti oproti libovůli, zlořádu a neřestne anarchii. A to jest, čeho chceme na soudní správě Rakouska a od čeho nepopustíme. dokud nebude uražené právo našeho jazyka pomstěno
Rakousko
17 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 26. února. (Výsledek zem- ských voleb v Tyrolsku.) Včerejšími volbami ve sboru velkostatkářském ukončeny všeobecné sněmovní volby v Tyrolsku. Po- všechný jich výsledek je takov,, že v zastoupení obou národností, německé a vlašské, nenastala změna žádná; Němci budou míti, jako dříve 48 poslanců, Vlachové 20. Také v poměru obou hlavních německých táborů, pokrokového a kon- servativného, nic se nezměnilo. Němečtí liberá- lové budou míti opět 12 poslanců, jako ve sta- rém sněmě, konservativci 36. Jen ve zbarvení konservativného křídla nastala změna tím, žr starých klerikálů přijde do sněmu nyní jen 11, kdežto dříve jich bylo 25, za to křesťanských sociálů bude 25 místo dřívějších 11. V tábore vlašském jest však klerikalismu na postupu; dříve měli vlašští liberálové 10 poslanců, klerikálové také 10; nyní zvoleno líberálů pouze 6, kdežto klerikálů 14. Jest to známka doby, jevící se ve všech korunních ze- mích rakouských. V Praze, 26. února. (Zemské volby v Haliči.) Včera ve venkovských obcích halič- ských sveden hlavní volební boj, neboť výsledek voleb v 74 venkovských volebních oxresích roz- hoduje o tvářnosti sněmu. O tom, že velkostatky zvolí 43 konservativné poslance, k nimž se při-
Němec Vlach Praha Tyrolsko Halič
19 article
pojí z 12 virilistů aspoň 8, nemůže býti pochyb nosti. Města haličská a obchodní komory, za- stoupené ve sněmu pouze 32 poslanči, ktěří budou z větší části demokratičtí, doplní jen obraz, daný výsledkem voleb venkovských. Vý- sledek tento je polěšitelný potud, že konserva- tivně-šlechtická a lidově-klerikální strana ztra- tily téměř polovinu svých mandátů, o něž se rozdělily vzrůstající strany ruská a polsko-lidová. Konservativná šlechta, jež měla ve starém sněmě z venkovských obcí 41 mandát, uhájila jich tentokrát pouze 25; lidoví kleri- kálové sklesli se 7 mandátů na 3, polští demokraté dobyli místo bývalýeh 4 man- dátů 8, z nichž pouze dva patří Všepolákům. polští lidovci, kteří měli ve starém sněmě pouze 4 poslance, budou jich míti nyní 17. V ru- ské části Haliče nabyli nepopíratelné převahy přívrženci strany rusko-národní (staro- ruské), neboť jejich kandidátů zvoleno 10 (dříve měli 3 poslance); strana ukrajinská sg zvolenými kandidáty a rusko- adikálná se 3 poslanci uhájily jen své staré drževy. Celkem Rusové, kteří měli ve starém sněmě 13 man- dátů a vrátí se do nového sněmu « počtu 21, získali 8 mandátů. Z nově zvolených poslanců uvedeme pouze některá známější jména. Z Po- láků zvoleni konservativci hr. Stanislav My- cielski, dr. Ant. Görski, hr. Stanisl. Ba- deni, Zdislav Skrzyňski, místodržitel hr.
Rus Stanislav doktor Antonín Görski Skrzyňský Halič Ruskanárodní
20 article
Ondř. Potocki, dr. Vlad. Czaykow ski. hr. Fr. Zamoyski, kn. Vit. Czartory ski hr. Jan Szeptycki, zem. maršálek hr. Stan. Badeni, kn. Kazim. Lubomirski, kn. Vlad. Sapieha, hr. Roman Potocki, hrabě Alex. Skarbek, hr. Lev Pininski, Štěp. Moysa, hr. Zdisl. Tarnowski a předseda Národní rady Tad. Cienski. Z klerikálů zvo- len P. Stojalowski; z lidové strany polské posl. Jak. Bojko, Frt. Ptak (proti P. Szpon- drovi), Jan Stapiňskl; z demokratů býv. říš. poslanec Theof. Merunowlicz. Z tápora rusko-národního zvolen dr. Vladim. Du- dykevíč (vůdce strany), dr. Hančakov- ský a říš. posl. dr. Mich. K oriol; ze strany ukrajinské Timot. Staruch, Ant. Sta- ruch, dr. Konst. Levický a dr. Evg. Oles- nieký. Nově volhy jest třeba v okrese go- kalském, v němž proti polskému konservativci Vinc. Krainskému stojí Ukrajinec Hvozdoviča Starorus dr. Dmitr. Markov.
Potocki doktor Vlad František Zamoyski Szeptycký Baden Sapieh Alex Skarbek Pininski Štěp Moysa Tarnowski P Stojalowski Bojko Frt Stapiňskl Theof Vladi Hančakov Mich Antonín Konst Evga Oles Ukrajinec Dmitr Markov národní rada Tad
21 article
Zo Zahřeba, 23. února. (Před v o l ha. mi.) Bar. Rauch a jeho vrchní župané činí vše možné, aby mezi voliči vzbudili co možná nej- větši nedůvěru k vládě a jejím kandidátům. Cho- pili se starého prostřodku éry khuenovské a po- čínají konfiskovati noviny, otiskující protivládní volební programy. Po orgánu Radičovy selské strany „Domu“, jenž byl sonfiskován, protože prohlásil požadavek úplně neodvislosti Chorvat- ska od Uher, přišel na řadu hlavní koaliční orgán „Obzor““, který dnes zkonřiskován proto, ž ctiskl volební provolání 600 neodvislých záhřeb- ských voličů. Sám Štěpán Radič, vraceje se ze svého volebního okresu (Ludbregu), byla záhřebském nádraží zatčen a odveden do vyše- třovací vazby, z níž přijde před porotu. Radič měl v Ludbregu mnoho pří-ženců; jeho uvěz- nění před samou volbou vílězství mu zajišťuje- Volební provolání vydala také radiká! ná strena srbská a přihlásila se v něm už zjevně ku přivržencům vládním. V bánovi programu jest prý mnoho užitečného a dobrého. což zasluhuje, aby Srbové bána podporovali pomohli mu program uskutečniti. Železniční pra- gmatika porušuje sice práva chorvalská, ale tato křivda dá se odstraniti pouze kralevinskými do putacemi a nikoli sněmovní obstrukci. Vlád- chorvatská také všemožně podporuje kandidál, srbsko-radikálné. Přes to naděje chorvatsko srbské koalice jsou dosud nejlepší a neužije-l Rauchova vláda zjevného násilí, většina nového sněmu musí býti oposiční. Z Pešti, 22. února. (Z uherské s ně movny.) Jak politické strany rychle stárnou toho příkladem je strana neodvislosti. Jsou tomu tři lela, co celá strana neodvislosti, vedená Fr s a ba n slrta bateroe
Rauch Radičův Chorvat Radič Srba Rauchův Uhry Pešť zo Zahřeba
22 article
Košutem, stropila pekelný rámus, když si tehdej ší ministerský předseda hr. Šlěp. Tisza usmysli zostřiti za pomoci býv. líberální strany sně- movní jednací řád tak, aby košutovská obstrukc se znemožnila a dne 18. listopadu 1904 dal na pokyn šátkem zostřený jednací řád bez de- baty odhlasovati. Celé Uhry byly tehda pobou- řeny, sněmovna musila býti rozpuštěna, ale nove volby zdecimovaly Tiszovu liberální stranu, Tisza padl, po něm padl bar. Fejérváry, jenž vládl skoro celý rok bez parlamentu, až se do- štala k voslu nýnější koaličná vláda. A tato ko- aličná vláda po necelých dvou letech došla šťastně tam, kde byl hr. Tisza již v listopadu 1904. Když se v pátek začal ve sněmovně pro- jednávati Nagyův návrh na zostření jednaeíh řádu a posl. Lengyel mluvil třihodinovou ob- strukční řeč, většina poslanců se uchýlila do předsiní, kdež posl. Pavel Sandor, jeden ze zbytků býv. liberální strany, měl zajímavé kázá- níčko ku přívržencům strany neodvislosti, kteři stáli kolem něho. Pro mne — pravil Sandor — jest nynějši debata velikým zadostučiněním.
Košut jítbat Uher Tiszův Tisza Fejérvára Nagyův Lengyel Pavel Sandor Sandor Tisza
23 article
Jsem jeden z těch, jež jste r. 1904 vyhlásili za vlastizrádce, za zrádce ončch parlamentních práv, jichž se nyní zříkáte sami. Mohl se tehda někdo nadíti, že strana neodvislosti sama na- bídne koruně t. zv. národní práva, jež tak obinivě hájila a že je nabídne jen proto, aby za ně do- stala nové koncose? Strana neodvislosti, která pod praporem r. 1849 holdovala vlastně zása- dám revolučním, nabídla se nyní v delegaci, že připustí zvýšení braneckého kontingontu, jen aby se udržela u vlády a při tom učiní vše možné jen aby protáhla volební opravu aneb ji doceln zmařila. Posl. Sandor se své strany uznává prý potřebu změny jednacího řádu, ale bylo by uži- tečnější, kdyby se ta změna byla provedla již za Tiszy. Tehda Uhry byly mocny, poněvadz v zemi byla veliká, zásadám věrná oposice, která pečlivě střehla svobody zemské. Dnes v Uhrách není oposice a není tedy nikoho, kdo by byl na stráži svobod a práv zemských, které se staly předmětem veřejného trhu. To — dodal posl. Sandor — musí vésti k rozpadu. Košutov- ští poslanci poslouchali, ale nikdo z nich ničeh. nenamít.
Posl Sandor Tisza Uher Uhry
24 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 26. února. Slovanská myšlenka v ruských listech. Ruská žurnalistika nepřestává se zabývat slovanskou myšlenkou, čímž pödává důkaz, že ji pojímá vážně a pochopuje životnou její důleži tost jak pro každý slovanský národ zvlášt Rusů nevyjímaje, tak pro všechno Slovanstvo- Ze slovanských úvah ruských listů zazna menáváme dnes dvě. „Slovo“ staví slovanskou myšlenku do světl mezinár. poměrů. Aehrenthalův sandžacký pro- jekt uvádí německý vliv přes Rakousko v srdce Balkánského poloostrova, ano až do Malé Asie. Spolek Ruska, Anglie a Francie musí poslavit svot sllu náproti politice ne pouze rakouské, nýbrž i stojícímu za ní německému imperia- lismu. Roztaživošt Německa k jihu hrozí silným nobezpečím slovanskému světu. Ale ve vědomí rakouských Slovanů toto nebezpečí není tak pa- trné, tak organické, jako ve vědomí Rusů. Ra kouští Slované si myslí, že sandžacká dráha jin hospodářsky prospěje, třeba poškodila Slovany balkánské. Ale co tomu řeknou rakouští Slované promění-li se Rakousko nadobro ve forpost ně meckého postupu na Balkánský poloostrov. T by mělo za následek ohromnou krisi a přivedl, by k takovému přiostření slovanské otázky v je jím celku, jakého ještě nevídaly dějiny. Jsme přesvědčeni, že i odvěké proudy v dějinách střední Evropy, i zeměpisné podmínky, i roz voj jejího hospodářského života nevyhnutelně vedou k takovému konci. Jsme přesvědčení, že Busku obnovenému, národnímu souzeno sehrati velkou úlohu v télo nadcházející krisi. Avšal reálná politika této chvíle jedva má příčiny před vídati, že krise nastane již v nejbližší době. Zmýlená v perspektivě doby bývá jednou z nej- o sel
Rus Aehrenthalův Slovan Busek Praha Rakousko Rusko Anglie Francie Německo Evropa
25 article
V drobném paodejít ranuí či-lo o solě . . . za 8h odpolední . . . . . . . za 2 h Ve olialkách na venkovši ranní čislo. . . . . . . . 10b odpolodaí . . . . . . . . 4 Inserá:v plali se hetově zapkeě. Předplacení a inserty přijoná admntlul strace v Mariasské vlici č. z. Tam nacházají se též redakce Uskárna s ezpedice „Násednick Lista“ Rukopiay so nevracsjí.
Násednick List Rukopiay
26 article
osudnějších politických chyb. Avšak úvahami těmi nikterak se nezmenšuje významnost nynější chvíle, jež nás vede k jasnému pochopování zá- kledné historické úlohy rušké před tváří slovan- skéhu světa. Rusko musí nejprve upevniti své položení na Balkáně, čehož dosáhne sblížením s Anglií a Francií, ale i se slovanskými národy západuli jihu. Před Ruskem jest úloha obnoviti mezinárodní význam slovanské myšlenky. Rusko se musí zasadit, aby byl konec učiněn nesčísl- ným antagonismům slovanským, a začiti musí u sebe doma, s odstraněním antagonismu rusko- polského. „Moskevské Vědomosti“ připomínají, že nynější východní politika německá nemá býti Slovanům ničim novým. Slované mají především vědět a pamatovati, že Němci provozují politiku plemennou a zorganisováni jsou politicky všude, „wo die deutsche Zunge klingt“. Vý- chodní pak politika německá datuje se ne od vypracování Aohrenthalova projektu, nýbrž již od r. 1835, od Roschera, Vossa a j. Na Slova- nech jest, aby nezůstávali za Němci, co se tkne plemenné solidárnosti a organisace, neboť jen tím západní, jižní i východní Slovanstvo zachrá- ní se od nebezpečí. Dodáváme, že podmínkou plemenné solidár- nosti slovanské jest, aby Slované všichni za svého nepřítele považovali toho, kdo jest ne- přítelem jednoho z nich. V lotech právě minulých byli jsme svědký, že mnozí Slované na západě i jihu rozplývali se něhou k Japoncům mezitím co Rusové s nimi vedli nadmíru krutou a těž- kou válku. To se slanoviska plemenné solidár- nosti slovanské nikterak neobstojí. Potěšlivým znamením je, že Rusové z této slabosti někte- rých svých bratří na západě »jihu nedělají po třepu a rozhodně prohlašují je s nimi za soli- dárné naproti nebezpečí pangermanskému.
Slovan Němec Aohrenthalův Roscher Voss Japonec Rus Potěšlivý Rusko Balkán Anglie Francie západ
27 article
Germanisace Lodi. Lod, velké průmyslové město v Ruském Polsku, jež dvě léta bylo jevištěm stálých vý- buchů sociálné revoluce, propadá nyní rychle germanisaci jakožto nutnému následku revoluce, která odvrhla idealy národní. Stále tam roste počet německých spolků. Němci tam do revo- luce měly čtyry pěvecké spolky, nyní nové čtyry založeny. Po revoluci vznikly čtyry německé spolky tělocvičné, tři spolky cyklistů, spolek ně- meckých obchodníků, spolek německých pláte- níků, spolek německých mistrů, spolek něme- ckých dělníků, Schulverein, podpůrný spolek Němců z říše, celkem na 30 německých spolků. Pěvecké spolky německé v Lodi ucházejí se o dovolení, aby směly utvořiti svaz všech ně- meckých pěveckých spolků v Ruském Polsku, a kdyby byly odmrštěny, aby směly přistoupiti ke všeněmecké organisaci pěveckých spolků se sídlem v Berlínč.
Němec Lod Polsko Berlínč Němec
28 article
Vivianova řeč o zevoluci 1848. Ministr práce Viviani promluvil na ban- ketu, uspořádaném ve Sceaux, na paměť zalo- žení republiky r. 1818 zajímavou řeč Oslavoval zakladatele republiky Lamartina a Lsdru Rollina a všeobecné hlasovací právo, a jeho řeč se veda takovým tonem, že i »Tempse pochvalujesi názory tohoto bývalého vůdce socialistů. Viviani mluvil jako demokrat, ale postavil se proti duchu demagogickému. Neomezil se jen ne chvály všeobecnému hlasovacímu právu, ale pro- nesl i jisté užitečné rady. Zavedení všeobecného hlasovacího práva, pravil Viviani, nedalo lidu pouze výhody, ale i povinnosti. Nutnost založení Ligy povinností člověka, občana oprofi Lize práv človéka, jeví se patrnou. Nestačí jen zajíui si na voličskou schůzi, vyslechnout několik frásía hodit lístek do hlasovací urny. Volič je svreho- vaným, ale má svou moc bráti vážně a má podřiditi s povznešeným hlediskem a se stálým vlastenectvím své soukromé zájmy potřebám státu a má se při hlasování řiditi jen ohledy na dobro veřejné. Lhostejnost a egoismus jsou dvě vady, do nichž příliš často upadá všeobecné hla- sovací právo. Volič franeouzský má ai zaslou-
Viviani Lamartine Rollin Temps Sceaux všeobecný hlasovací práv
29 article FEUILLETON.
FEUILLETON. od v Praze. 26 února 1908. H. (Za velkým básníkem.) Kromě klerikálního a feudálního panstva bude celý ná- rod kráčet za rakví Svatopluka Čecha. Nikdo nevyjádřil utrpení a boje našeho národa tak vzletně a ohnivě jako básník »Václava z Micha- lovic« a »Lešetinského kováře«. Svůj svobodo- myslný demokratismus stlumočil v »Jitřních pls- nleh«, k duši českého sedláka promluvil ve »Zpěvníku Jana Buriana« a dělníkům napsal »Pisně otrokas. Svobodomyslný občan, sedlák i dělník mi- lují velkého básníka, horujíeího pro vznešené poslání svého národa a pro sny všelidského bratrství. A poněvadž Svatopluk Čech našel pro své vzletné a ušlechtilě myšlenky slovo uchva- cující výmluvnosti a pathosem, zářici jasnotou a srozumitelnosti, okouzlující a třpytně, stal se básníkem nad jiné obdivovaným a celým náro dem zbožňovaným. Jeho popularita nebyl oslněním davu. Byla něžným, láskyplným pod- maněním. Zdálo se mi vždy, že Svatopluk Čech je nádherným vyjasnéním českého obzoru. Jeho zpěv byl harmonický a jasuplný a vždy vyzní- val, i po záchvěvech bolesti a hněvu, vroucí na dějí. Čech byl idealistou a oplimistou, proto tolik hřejné záře kolem něho. Měl čarovné představy o budouenosti Slovanstva, jehož bílého orla zře vitězné vzlétati nad degenerovanou Evropou. Věřil v budoucnost Slovanstva a v převahu jeho zdravého, bohatýrského mládí nad sešlým, neduživým Západem. Véštil do daleké, nesmírně daleké budoucnosti . ..
Čecho Václav Lešetinský Burian Čo Praha Micha Čechy Evropa
30 article
Pohlížel bez skepse a obav vstříc příštlm dnům. Jeho vroucí láska k vlasti byla silná. skalopevná ve své víře, kterou vyřkl nezapome- nutelnými verši: ». Tajemstvl, jež řídíš lidské dráhy v němž národů též vznik a zdar i pád, ty balíš tmou nám budoucnosti práhy; přec tuchu blahou cítím nitrem vlát, že ty, jež tolik surových a tmavých jsi věkův ochránilo českou hráz ve vzteklém příboji všech bouří dravých, teď z řady živých nevymažeš nás, že kmenu našemu dáš nové vláhy a zachováš nám zem tu plnou krás. Tenlo svrchovaně národní básník, vznešený zkazkami minulosti, blouznící o slávě české vlasti, dovedl se se stejnou vroueností nadehnout pro snahy a naděje moderního humanismu. S i o příští společnosti, žijící ve svobodě s bratrstvl. Carovné představy obletují skráně básníků- věštců. Viktur Hugo ve verších přiliš rhetori- ckých a slavnostních pozvedal prorocký hlae vstřic novému jitru lidstva. Utopie . .. sny .. romantické blouznění . .. Snad. A budouenos někdy plní sny, uskutečňuje utopie poetů a my slitelů. A kdo ví, zdali se skutečností nestane harmonický, sladký sen Svatopluka Čecha. Svatopluk Čech s úsměvem odešel. Hlu- boce povzdechl, usmál se a skonal. Do posledn chvíle provázely ho mír a gracie. Světlý a vy rovnaný život básníka nejčistšího idealismu skonče zábleskem úsměvu.
Hugo Čecho Čo Hla
31 article
Velikost díla Svatopluka Čecha byla po- chopena a oceněna již za jeho života. O prvních počátko, od »Adamitů«. básně skvěléa ideově bohaté, od prvních povídek a causeril jež daly, dle případných slov Flajšhansových české prose lehká křídla, provázel ho úspěch. Stal se nejoblibenějším básníkem svého národa. Mlád probudil se jednoho dne slavným jako Byron. A mohl poznati závratné opojení popu- larity Lamartina a Huga, kdyby jako tilo bás- níci národních, politických a socišlních ideálů svde vstoupil na forum. Ale Svalopluk Čech vždy žil ve skromne a tiché osamělosti. Jako jeho dilo, tak i jeho život byl velk e zvolhuntt ae svou noblessou. Skrýval svůj život a rozšiřoval své my šlenky. Jako básník, novelista i žurnalista pů- sobil mocně na veřejnost, ale nikdy nevystoupi z ústraní své pracovny. sbr Byl sám. Ale nebyla to samota psance. hořká opuštěnost Ibsenových let italských. By obklopen sympatil a láskou, byl uznáván a po chopen. mta laane Svatopluk Čech, z jehož očí zářila vlídnost. jehož hlas byl měkký, jehož tvář stářím nabyla krásnější výraznosti a zjemnělosti, nebyl známou osobností. Nebylo ho vidět v salonech ani v kavárnách a zejména vyhýbal se literárním spolkům a kroužkům.ě vad V jeho osamělosti zračila se hrdosť a ne- odvislost superiorního ducha. Mohl si to do volit. Nepotřeboval povykovati na tržišti kariéry a na burse úspěchu. Nemusil se obklopovat štábem věrných panošů, oddaných condottiero reklamy. Někdy zdálo se, že ho obestírá mlčení. Vy- cházely svazky jeho sebraých spisů a kri- tika nebyla příliš hovorná. Ani dopisovatelové venkovských listů neslídili po jeho životě, začež
Čecho Flajšhansův Byron Lamartine Hug Ibsenův Čo Čechy
32 article
byl asi vděčným. Ala když nastal rok jeho 60 narozenin, bylo přerušeno mlčení nadšeným holdem celého národa a též mládež okázala, že nezapomíná na velkého básníka. Často se opakuje slovo Ibsenovo, že kdo je sám, je silen. Ale kdo je silen, můž- býti sám. Nemusí se parhtiti na tržišti a strka na burse, nemusí obihat vůdce klik ani de monsfrovat pod společným praporem. Jsou lidě kteří shledávají podobný život přiliš namáhavým a málo elegantním. Daleko pohodlnějším jest prarovat. A práce konečně je podstatnějším vyplněním života literáta, umělce neb učence. nežli plnění okázalých hodností. Nie není po chopitelnějšího, že Svatopluk Čech se vzdalova shonu veřejnosti. Jeho sny básníka a myslitel nesměly být rušeny všedním hlukem. Tak žije mnoho, snad většinu pracovník kulturních v zemích vyššl civilisace a vyššiho stylu. Nejsou tisnění malými poměry, jež z lite ráta a umělce činí tvora stádného a nutí ho la s ka s vlky výti. Musíme se podrobovat příkazu malých poměrů . . . Běda tomu, kdo má odvahu býi sám! Často více trpkosti nežli zášť nepřítele způsobí mu slabost přítele. Ta dovede ofrást i otrlým skeplikem, když vidí mladého snaživce nemajícího odvahu svého přesvědčení, chvějí eího se před terrorem vládnoucích, pližícího se k mocným dne s pokorným pohledem milost hledajícího a protlačojícího se zkroušeně ke skromnému místečku na výsluní. Život Svatopluka Čecha je krásným nauče ním o důstojnosti a noblesse života pracovníko myšlenky, kasbav porre 0peb šnmon nnoro M sn nor oedl čeeo
Al Ibsenův Čo Čecho
33 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. 20. únore zemřel na Rusi vynikající člen literární skupiny „národníků“ Alexander Ivano- vič Ertel, a vlastně poslední z ní. Potomek německé rodiny, která za válek napoleonských upadla do zajetí ruského, vychován byl A. 1. Ertel na ruském venkově, kdež otec i děd jeho byli správci ve službách různých statkářů. Ne- studoval nikdy, ale vlastní četbou a potom styky s literárními kruhy přiveden byl na pole literární jemuž se věnoval vším svým znamenitým talen- tem. Ve 24 letech přišel do Petrohradu, a jeho „Zapiski stepňaka“, uveřejňované v le- tech 1880—82 ve „Věstníku Evropyo. získály mu všeobecné pozornosti, kritiky i lite- rárních kruhů jako „druhému Turgeněvu“. Vli- čení ruského venkova a mužiekého svěla vůbee kotvila hlavní jeho sláva spisovatelská. V průběhu další činnosti literární, velmi plodné a pozoruhodné, přiklonil se Ertel k zá- sadám Lva Nik. Tolstého, a pod jeho vlivem napsal řadu povídek a p.ací románových, z nichž nejpozoruhodnější byla široce založená kronika románová „Gardeniny“ — historie celého statkářského rodu ruského s jeho čeledí, v níž obrážel se všechen patriarchální život ruského venkova, vážný převrat, jaký nastal v něm pá- dem nevolnictví, a počátky nového života, vy- růstající z nových základních podmínek život- ních ruského můžika. o ee I jiné jeho romány, „Voleho nsk aj baryšňal, „Směna“ (Vystřidání), dramu- tický obraz „Babij bunt“ (Zenské spiknutí) měly pronikavý úspěch a utvrdily oblibu. Erte- lovu. Mezi ruskými „národníky“, bezmála už vymírajícími, zaujimal A. I. Ertel místa nejpřed- nější. Veškoren jeho život, nejen literární, bl
Alexander Tolstý Vystřidání Ertel Petrohrad letechnický sada Lev Nik