1
masthead
Ročník XXXXVIII.
3
masthead
lstitlobou npdlen
5
masthead
V Praze, ve čtvrtek 27. února 1908.
Praha
6
masthead
5o ozhtě dona shez dm ne
9
article
Na rnnnt a odpol. HIst,
přelplásí se:
v Praze v adminislrai
na sěsle. . . . . . 2 K-
na čtvzt leta . . .. 5 K —
s drojí čenířkon
na čtvit lta . .
ve úlialkáchr
za věsie . . . . . . 2 K 30
Poštou:
na nii
n čtvat leta. . . . 9 K o0
s drejí zisilkou-
na měníe . . ., .
2i
natort aie
Praha
10
title
Dnešní čisle pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
11
article
Přítrž zvůli a bezpráví!
Přítrž zvůli a bezpráví!
Zástupci Národního klubu ve Vídni po
kolik neděl s trpělivostí téměř dobovou če-
kali, zdali nejvyšší správce rakouské justice
ministr dr. Klein učiní přítrž bezpříkladně
té zvůli soudců německých v celé řadě
zněmčelých měst v Čechách oproti zákon
nému právu jazyka českého. Ale nedočkavše
se žádněho čtinu, zakročili včera u mi
nisterskéhopředsedy 8 náležitou rázností
předložili mu své určité požadavky a návrhy
jak uraženému právu a zákonu nutno zjed
nati zadostučinění a platnost; nestane li se
tak, potom že z toho české poselstvo, re
presentované Národním klubem, učiní přiro
zené důsledky,5 oluvon
Z tuho náramný poplach v německém
táboře. Neboť oposiční sobrat 67 poslanců
českých, dpsud až do sebezapření důvěři
vých, otřásl by tím — beztoho vratkým le
šením celého vládního systému Beckova —
do základů, zmařil by více, mnohem
více než pouhý ro zpočet státní, s nímz
nemůže býti výbor parlamentu pořád hotov
Strachují se tedy chebští spiklenci, aby vláda
Klein
Vídeň
Čechy
národní klub
presentovaný národní klub
Beckův
12
article
Beckova v tísni své snad naposled nevyho
věla důraznému nalehání našinců a nestoupla
tittovskému zbojnictvu v Čechách na kuří oka
Proto strhují korybantský povyk, že pr
jde o útok na neddvislost chrabrých.
jen žákona se držicích soudců německých.
na nichž si my Čechové chceme schladi
svon žáhu a vylíti svou zlost. »Čeští po-
slanci« — psala »Bohemie« už předevčírem
— »vrhají se s velikou prudkostí na tuto
otázku a požadují na vládě, aby mimořád
nými prostředky »massreglovala« německé
soudce, kteří odpírají českému jazyku pří
stup k soudům v ryze německých krajích
ba proslýchá se, že Češi žádají, aby němečtí
okresní soudcové v Chebu a Marianských
Lázních, od nichž poslední rozhodnutí pošlo.
byli stiháni disciplinárním vyšetřováním.« —
Tomu prý však Němci nemohou jakživi do-
pustit I dějí prý se již od několika dnů dů-
věrné porady mezi vůdci německc-liberálních
a křesťansko-sociálních stran
kterak by veškeří němečtí poslanci zastali se
ohrožených soudců německých, zaštíticeje
ochranou německého souručen
styí.
Čecho
Čech
Němec
Čechy
Cheb
Bohemia
13
article
Včerejší »Neue Freie Presse» pak skor
celé číslo věnuje obraně těch »ubohých ně-
meckých soudců vlastenců«, kteří na pove
německého Volksrathu správně po zákonu
odmitají česká podání od prahů »německých
soudů«, aby uhájilí čistotu německého jazy.
kového území proti komplotu a vpádům
českých advokátů. Za tuto svou věrnost
k zákonu a Němectví mají býti stiháni a
pronásledováni. »Češi chtějí znásilni
neodvislost soudcovskou při vy-
nášení rozsudků. Češi požadují na vládě,
aby porůšením státního základního zákona
o moci soudcovské a beze všeho ostychu
před protržením ústavy sáhla na sa mo-
statnost soudců proto, že tito nechtějí
uznat zákonnou platnost Stremayrova jazy.
kového nařízení. Avšak nechť prý se vláda
hrozivého vzezření Čechů neděsí a nepovoli.
»Český ministr obchodu a český ministn
krajan nepůjdou a kdyby je čtyřmi
koni z kabinetu tahali« — pošklebuje se
»Neue Fr. Presse« — a také český klub
nemá ani dost málo chuti, aby ministeriálně
osiřel, aneb způsobil nutnost, by se parla-
mentní ministerstvo proměnilo opět v úřad-
nické. Ponechají li však Čechové své přední
stráže v ministerstvu, nemohou také tábor
zbourati. Kde jest pak jakási krise?... Útok
na německé soudce Čechům sotva prospěje
Budou musit couvnout z tohoto pošetile vy
braného bojiště, poněvadž zádný Němec ne
Čech
Čecho
Neue
Němec
Francie . Presse
Buda
Neue Frei Presse
Český ministr obchod
14
article
s n
t ne sante
15
article
zůstaví svých soudcův v Čechách bez nej-
důraznější obrany.« —
Oproti této infamní taktice, založené od
první do poslední věty na samém překruco-
vání pravdy a práva, oproti tomuto hadímu
chomáči křivdy, lži a šalby stačí postavit
pouhá fakta: Na povel německého Volksrathu
(viz známý jeho okružník) opovažují se
z čista jasna německo-nacionální soudeové
v t. zv. německém jazykovém území od-
pírat stranám českým právn
ochranu tím, že proti všem plat-
ným zákonům státním a zemským
buďodmítaji a limine česká podání
vůbec, anebo je vyřizují po němocku, ne-
připouštějíce ani ústní projednání sporu p
česku z důvodu, že prý jazyk český není
v obvodech jejich obvyklým. —
Nejde zde tedy o žádné věcné čil
meritorní rozsuzování, kde ovšem
ctíme a hájíme neodvislost soud-
cův plnou měrou, ale jedná se o to,
smíli soudce, povolaný ke konání spra-
vedlnosti, odepříti výkon ten, když státní občan
země ze dvou třetin české svým če
ským zemským jazykem u c. k. rakou-
ského (a ne »německého«) soudu v krá
lovství českém práva svého pohledává
Veškeré platné zákony jasně stanoví a roz-
hodnutí nejvyšších soudův opět a opět az
do nejnovější doby prohlašují, že jsou ve-
škeří soudové v celých Čechách po-
vinni přijímati a vyřizovati česká
podání ať písemná či ústní bez
námitky, poněvadž jazyk český má platnost
zemského jazyka v celém království.
Čechy
16
article
Nepřísluší tedy žádnému soudci v krá-
lovství českém, aby směl svémocně r ušiti
platnost zákonů státních, sice
ruší svou služební přísahu a stáváse
vinným dle § 7. zákona o moci soud
covské. Takový soudce zneužívá svého úřadu,
dává zlý příklad neúcty k zákonům, hyzdí
spravedlnost a maří všechen zákonný po
řádek v zemi — zasluhuje tedy plnou měrou,
aby na něho jako na zřejmého rušitele zá-
konův a škůdce veřejného řádu státního
dopadla trestající Nemesís. To není žádné
zaražení neodvislosti soudcovské, ale to jest
nutné a v každém spořádaněm státu ne
zbytné obhájení soudní důstojnosti a spra-
vedlnosti oproti libovůli, zlořádu a neřestne
anarchii. A to jest, čeho chceme na soudní
správě Rakouska a od čeho nepopustíme.
dokud nebude uražené právo našeho jazyka
pomstěno
Rakousko
17
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 26. února. (Výsledek zem-
ských voleb v Tyrolsku.) Včerejšími
volbami ve sboru velkostatkářském ukončeny
všeobecné sněmovní volby v Tyrolsku. Po-
všechný jich výsledek je takov,, že v zastoupení
obou národností, německé a vlašské, nenastala
změna žádná; Němci budou míti, jako dříve 48
poslanců, Vlachové 20. Také v poměru obou
hlavních německých táborů, pokrokového a kon-
servativného, nic se nezměnilo. Němečtí liberá-
lové budou míti opět 12 poslanců, jako ve sta-
rém sněmě, konservativci 36. Jen ve zbarvení
konservativného křídla nastala změna tím, žr
starých klerikálů přijde do sněmu nyní jen 11,
kdežto dříve jich bylo 25, za to křesťanských
sociálů bude 25 místo dřívějších 11. V tábore
vlašském jest však klerikalismu
na postupu; dříve měli vlašští liberálové
10 poslanců, klerikálové také 10; nyní zvoleno
líberálů pouze 6, kdežto klerikálů 14. Jest to
známka doby, jevící se ve všech korunních ze-
mích rakouských.
V Praze, 26. února. (Zemské volby
v Haliči.) Včera ve venkovských obcích halič-
ských sveden hlavní volební boj, neboť výsledek
voleb v 74 venkovských volebních oxresích roz-
hoduje o tvářnosti sněmu. O tom, že velkostatky
zvolí 43 konservativné poslance, k nimž se při-
Němec
Vlach
Praha
Tyrolsko
Halič
19
article
pojí z 12 virilistů aspoň 8, nemůže býti pochyb
nosti. Města haličská a obchodní komory, za-
stoupené ve sněmu pouze 32 poslanči, ktěří
budou z větší části demokratičtí, doplní jen
obraz, daný výsledkem voleb venkovských. Vý-
sledek tento je polěšitelný potud, že konserva-
tivně-šlechtická a lidově-klerikální strana ztra-
tily téměř polovinu svých mandátů, o něž se
rozdělily vzrůstající strany ruská a polsko-lidová.
Konservativná šlechta, jež měla ve
starém sněmě z venkovských obcí 41 mandát,
uhájila jich tentokrát pouze 25; lidoví kleri-
kálové sklesli se 7 mandátů na 3, polští
demokraté dobyli místo bývalýeh 4 man-
dátů 8, z nichž pouze dva patří Všepolákům.
polští lidovci, kteří měli ve starém sněmě
pouze 4 poslance, budou jich míti nyní 17. V ru-
ské části Haliče nabyli nepopíratelné převahy
přívrženci strany rusko-národní (staro-
ruské), neboť jejich kandidátů zvoleno 10 (dříve
měli 3 poslance); strana ukrajinská sg
zvolenými kandidáty a rusko- adikálná se
3 poslanci uhájily jen své staré drževy. Celkem
Rusové, kteří měli ve starém sněmě 13 man-
dátů a vrátí se do nového sněmu « počtu 21,
získali 8 mandátů. Z nově zvolených poslanců
uvedeme pouze některá známější jména. Z Po-
láků zvoleni konservativci hr. Stanislav My-
cielski, dr. Ant. Görski, hr. Stanisl. Ba-
deni, Zdislav Skrzyňski, místodržitel hr.
Rus
Stanislav
doktor
Antonín
Görski
Skrzyňský
Halič
Ruskanárodní
20
article
Ondř. Potocki, dr. Vlad. Czaykow ski.
hr. Fr. Zamoyski, kn. Vit. Czartory ski
hr. Jan Szeptycki, zem. maršálek hr. Stan.
Badeni, kn. Kazim. Lubomirski, kn.
Vlad. Sapieha, hr. Roman Potocki, hrabě
Alex. Skarbek, hr. Lev Pininski, Štěp.
Moysa, hr. Zdisl. Tarnowski a předseda
Národní rady Tad. Cienski. Z klerikálů zvo-
len P. Stojalowski; z lidové strany polské
posl. Jak. Bojko, Frt. Ptak (proti P. Szpon-
drovi), Jan Stapiňskl; z demokratů býv. říš.
poslanec Theof. Merunowlicz. Z tápora
rusko-národního zvolen dr. Vladim. Du-
dykevíč (vůdce strany), dr. Hančakov-
ský a říš. posl. dr. Mich. K oriol; ze strany
ukrajinské Timot. Staruch, Ant. Sta-
ruch, dr. Konst. Levický a dr. Evg. Oles-
nieký. Nově volhy jest třeba v okrese go-
kalském, v němž proti polskému konservativci
Vinc. Krainskému stojí Ukrajinec Hvozdoviča
Starorus dr. Dmitr. Markov.
Potocki
doktor
Vlad
František
Zamoyski
Szeptycký
Baden
Sapieh
Alex
Skarbek
Pininski
Štěp
Moysa
Tarnowski
P Stojalowski
Bojko
Frt
Stapiňskl
Theof
Vladi
Hančakov
Mich
Antonín
Konst
Evga
Oles
Ukrajinec
Dmitr
Markov
národní rada Tad
21
article
Zo Zahřeba, 23. února. (Před v o l ha.
mi.) Bar. Rauch a jeho vrchní župané činí vše
možné, aby mezi voliči vzbudili co možná nej-
větši nedůvěru k vládě a jejím kandidátům. Cho-
pili se starého prostřodku éry khuenovské a po-
čínají konfiskovati noviny, otiskující protivládní
volební programy. Po orgánu Radičovy selské
strany „Domu“, jenž byl sonfiskován, protože
prohlásil požadavek úplně neodvislosti Chorvat-
ska od Uher, přišel na řadu hlavní koaliční orgán
„Obzor““, který dnes zkonřiskován proto, ž
ctiskl volební provolání 600 neodvislých záhřeb-
ských voličů. Sám Štěpán Radič, vraceje se
ze svého volebního okresu (Ludbregu), byla
záhřebském nádraží zatčen a odveden do vyše-
třovací vazby, z níž přijde před porotu. Radič
měl v Ludbregu mnoho pří-ženců; jeho uvěz-
nění před samou volbou vílězství mu zajišťuje-
Volební provolání vydala také radiká!
ná strena srbská a přihlásila se v něm
už zjevně ku přivržencům vládním. V bánovi
programu jest prý mnoho užitečného a dobrého.
což zasluhuje, aby Srbové bána podporovali
pomohli mu program uskutečniti. Železniční pra-
gmatika porušuje sice práva chorvalská, ale tato
křivda dá se odstraniti pouze kralevinskými do
putacemi a nikoli sněmovní obstrukci. Vlád-
chorvatská také všemožně podporuje kandidál,
srbsko-radikálné. Přes to naděje chorvatsko
srbské koalice jsou dosud nejlepší a neužije-l
Rauchova vláda zjevného násilí, většina nového
sněmu musí býti oposiční.
Z Pešti, 22. února. (Z uherské s ně
movny.) Jak politické strany rychle stárnou
toho příkladem je strana neodvislosti. Jsou tomu
tři lela, co celá strana neodvislosti, vedená Fr
s a ba n
slrta bateroe
Rauch
Radičův
Chorvat
Radič
Srba
Rauchův
Uhry
Pešť
zo Zahřeba
22
article
Košutem, stropila pekelný rámus, když si tehdej
ší ministerský předseda hr. Šlěp. Tisza usmysli
zostřiti za pomoci býv. líberální strany sně-
movní jednací řád tak, aby košutovská obstrukc
se znemožnila a dne 18. listopadu 1904 dal
na pokyn šátkem zostřený jednací řád bez de-
baty odhlasovati. Celé Uhry byly tehda pobou-
řeny, sněmovna musila býti rozpuštěna, ale nove
volby zdecimovaly Tiszovu liberální stranu,
Tisza padl, po něm padl bar. Fejérváry, jenž
vládl skoro celý rok bez parlamentu, až se do-
štala k voslu nýnější koaličná vláda. A tato ko-
aličná vláda po necelých dvou letech došla
šťastně tam, kde byl hr. Tisza již v listopadu
1904. Když se v pátek začal ve sněmovně pro-
jednávati Nagyův návrh na zostření jednaeíh
řádu a posl. Lengyel mluvil třihodinovou ob-
strukční řeč, většina poslanců se uchýlila do
předsiní, kdež posl. Pavel Sandor, jeden ze
zbytků býv. liberální strany, měl zajímavé kázá-
níčko ku přívržencům strany neodvislosti, kteři
stáli kolem něho. Pro mne — pravil Sandor —
jest nynějši debata velikým zadostučiněním.
Košut
jítbat
Uher
Tiszův
Tisza
Fejérvára
Nagyův
Lengyel
Pavel Sandor
Sandor
Tisza
23
article
Jsem jeden z těch, jež jste r. 1904 vyhlásili za
vlastizrádce, za zrádce ončch parlamentních
práv, jichž se nyní zříkáte sami. Mohl se tehda
někdo nadíti, že strana neodvislosti sama na-
bídne koruně t. zv. národní práva, jež tak obinivě
hájila a že je nabídne jen proto, aby za ně do-
stala nové koncose? Strana neodvislosti, která
pod praporem r. 1849 holdovala vlastně zása-
dám revolučním, nabídla se nyní v delegaci, že
připustí zvýšení braneckého kontingontu, jen aby
se udržela u vlády a při tom učiní vše možné
jen aby protáhla volební opravu aneb ji doceln
zmařila. Posl. Sandor se své strany uznává prý
potřebu změny jednacího řádu, ale bylo by uži-
tečnější, kdyby se ta změna byla provedla již
za Tiszy. Tehda Uhry byly mocny, poněvadz
v zemi byla veliká, zásadám věrná oposice,
která pečlivě střehla svobody zemské. Dnes
v Uhrách není oposice a není tedy nikoho, kdo
by byl na stráži svobod a práv zemských, které
se staly předmětem veřejného trhu. To — dodal
posl. Sandor — musí vésti k rozpadu. Košutov-
ští poslanci poslouchali, ale nikdo z nich ničeh.
nenamít.
Posl
Sandor
Tisza
Uher
Uhry
24
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 26. února.
Slovanská myšlenka v ruských listech.
Ruská žurnalistika nepřestává se zabývat
slovanskou myšlenkou, čímž pödává důkaz, že
ji pojímá vážně a pochopuje životnou její důleži
tost jak pro každý slovanský národ zvlášt
Rusů nevyjímaje, tak pro všechno Slovanstvo-
Ze slovanských úvah ruských listů zazna
menáváme dnes dvě.
„Slovo“ staví slovanskou myšlenku do světl
mezinár. poměrů. Aehrenthalův sandžacký pro-
jekt uvádí německý vliv přes Rakousko v srdce
Balkánského poloostrova, ano až do Malé Asie.
Spolek Ruska, Anglie a Francie musí poslavit
svot sllu náproti politice ne pouze rakouské,
nýbrž i stojícímu za ní německému imperia-
lismu. Roztaživošt Německa k jihu hrozí silným
nobezpečím slovanskému světu. Ale ve vědomí
rakouských Slovanů toto nebezpečí není tak pa-
trné, tak organické, jako ve vědomí Rusů. Ra
kouští Slované si myslí, že sandžacká dráha jin
hospodářsky prospěje, třeba poškodila Slovany
balkánské. Ale co tomu řeknou rakouští Slované
promění-li se Rakousko nadobro ve forpost ně
meckého postupu na Balkánský poloostrov. T
by mělo za následek ohromnou krisi a přivedl,
by k takovému přiostření slovanské otázky v je
jím celku, jakého ještě nevídaly dějiny. Jsme
přesvědčeni, že i odvěké proudy v dějinách
střední Evropy, i zeměpisné podmínky, i roz
voj jejího hospodářského života nevyhnutelně
vedou k takovému konci. Jsme přesvědčení, že
Busku obnovenému, národnímu souzeno sehrati
velkou úlohu v télo nadcházející krisi. Avšal
reálná politika této chvíle jedva má příčiny před
vídati, že krise nastane již v nejbližší době.
Zmýlená v perspektivě doby bývá jednou z nej-
o sel
Rus
Aehrenthalův
Slovan
Busek
Praha
Rakousko
Rusko
Anglie
Francie
Německo
Evropa
25
article
V drobném paodejít
ranuí či-lo o solě . . . za 8h
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve olialkách na venkovši
ranní čislo. . . . . . . . 10b
odpolodaí . . . . . . . . 4
Inserá:v
plali se hetově zapkeě.
Předplacení a inserty přijoná admntlul
strace v Mariasské vlici č. z.
Tam nacházají se též redakce
Uskárna s ezpedice „Násednick Lista“
Rukopiay so nevracsjí.
Násednick List
Rukopiay
26
article
osudnějších politických chyb. Avšak úvahami
těmi nikterak se nezmenšuje významnost nynější
chvíle, jež nás vede k jasnému pochopování zá-
kledné historické úlohy rušké před tváří slovan-
skéhu světa. Rusko musí nejprve upevniti své
položení na Balkáně, čehož dosáhne sblížením
s Anglií a Francií, ale i se slovanskými národy
západuli jihu. Před Ruskem jest úloha obnoviti
mezinárodní význam slovanské myšlenky. Rusko
se musí zasadit, aby byl konec učiněn nesčísl-
ným antagonismům slovanským, a začiti musí
u sebe doma, s odstraněním antagonismu rusko-
polského.
„Moskevské Vědomosti“ připomínají, že
nynější východní politika německá nemá býti
Slovanům ničim novým. Slované mají především
vědět a pamatovati, že Němci provozují politiku
plemennou a zorganisováni jsou politicky
všude, „wo die deutsche Zunge klingt“. Vý-
chodní pak politika německá datuje se ne od
vypracování Aohrenthalova projektu, nýbrž již
od r. 1835, od Roschera, Vossa a j. Na Slova-
nech jest, aby nezůstávali za Němci, co se tkne
plemenné solidárnosti a organisace, neboť jen
tím západní, jižní i východní Slovanstvo zachrá-
ní se od nebezpečí.
Dodáváme, že podmínkou plemenné solidár-
nosti slovanské jest, aby Slované všichni za
svého nepřítele považovali toho, kdo jest ne-
přítelem jednoho z nich. V lotech právě minulých
byli jsme svědký, že mnozí Slované na západě
i jihu rozplývali se něhou k Japoncům mezitím
co Rusové s nimi vedli nadmíru krutou a těž-
kou válku. To se slanoviska plemenné solidár-
nosti slovanské nikterak neobstojí. Potěšlivým
znamením je, že Rusové z této slabosti někte-
rých svých bratří na západě »jihu nedělají po
třepu a rozhodně prohlašují je s nimi za soli-
dárné naproti nebezpečí pangermanskému.
Slovan
Němec
Aohrenthalův
Roscher
Voss
Japonec
Rus
Potěšlivý
Rusko
Balkán
Anglie
Francie
západ
27
article
Germanisace Lodi.
Lod, velké průmyslové město v Ruském
Polsku, jež dvě léta bylo jevištěm stálých vý-
buchů sociálné revoluce, propadá nyní rychle
germanisaci jakožto nutnému následku revoluce,
která odvrhla idealy národní. Stále tam roste
počet německých spolků. Němci tam do revo-
luce měly čtyry pěvecké spolky, nyní nové čtyry
založeny. Po revoluci vznikly čtyry německé
spolky tělocvičné, tři spolky cyklistů, spolek ně-
meckých obchodníků, spolek německých pláte-
níků, spolek německých mistrů, spolek něme-
ckých dělníků, Schulverein, podpůrný spolek
Němců z říše, celkem na 30 německých spolků.
Pěvecké spolky německé v Lodi ucházejí se
o dovolení, aby směly utvořiti svaz všech ně-
meckých pěveckých spolků v Ruském Polsku,
a kdyby byly odmrštěny, aby směly přistoupiti
ke všeněmecké organisaci pěveckých spolků se
sídlem v Berlínč.
Němec
Lod
Polsko
Berlínč
Němec
28
article
Vivianova řeč o zevoluci 1848.
Ministr práce Viviani promluvil na ban-
ketu, uspořádaném ve Sceaux, na paměť zalo-
žení republiky r. 1818 zajímavou řeč Oslavoval
zakladatele republiky Lamartina a Lsdru Rollina
a všeobecné hlasovací právo, a jeho řeč se veda
takovým tonem, že i »Tempse pochvalujesi
názory tohoto bývalého vůdce socialistů. Viviani
mluvil jako demokrat, ale postavil se proti
duchu demagogickému. Neomezil se jen ne
chvály všeobecnému hlasovacímu právu, ale pro-
nesl i jisté užitečné rady. Zavedení všeobecného
hlasovacího práva, pravil Viviani, nedalo lidu
pouze výhody, ale i povinnosti. Nutnost založení
Ligy povinností člověka, občana oprofi Lize práv
človéka, jeví se patrnou. Nestačí jen zajíui si na
voličskou schůzi, vyslechnout několik frásía
hodit lístek do hlasovací urny. Volič je svreho-
vaným, ale má svou moc bráti vážně a má
podřiditi s povznešeným hlediskem a se stálým
vlastenectvím své soukromé zájmy potřebám
státu a má se při hlasování řiditi jen ohledy na
dobro veřejné. Lhostejnost a egoismus jsou dvě
vady, do nichž příliš často upadá všeobecné hla-
sovací právo. Volič franeouzský má ai zaslou-
Viviani
Lamartine
Rollin
Temps
Sceaux
všeobecný hlasovací práv
29
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
od v Praze. 26 února 1908.
H. (Za velkým básníkem.) Kromě
klerikálního a feudálního panstva bude celý ná-
rod kráčet za rakví Svatopluka Čecha. Nikdo
nevyjádřil utrpení a boje našeho národa tak
vzletně a ohnivě jako básník »Václava z Micha-
lovic« a »Lešetinského kováře«. Svůj svobodo-
myslný demokratismus stlumočil v »Jitřních pls-
nleh«, k duši českého sedláka promluvil ve
»Zpěvníku Jana Buriana« a dělníkům napsal
»Pisně otrokas.
Svobodomyslný občan, sedlák i dělník mi-
lují velkého básníka, horujíeího pro vznešené
poslání svého národa a pro sny všelidského
bratrství. A poněvadž Svatopluk Čech našel pro
své vzletné a ušlechtilě myšlenky slovo uchva-
cující výmluvnosti a pathosem, zářici jasnotou
a srozumitelnosti, okouzlující a třpytně, stal se
básníkem nad jiné obdivovaným a celým náro
dem zbožňovaným. Jeho popularita nebyl
oslněním davu. Byla něžným, láskyplným pod-
maněním.
Zdálo se mi vždy, že Svatopluk Čech je
nádherným vyjasnéním českého obzoru. Jeho
zpěv byl harmonický a jasuplný a vždy vyzní-
val, i po záchvěvech bolesti a hněvu, vroucí na
dějí. Čech byl idealistou a oplimistou, proto tolik
hřejné záře kolem něho. Měl čarovné představy
o budouenosti Slovanstva, jehož bílého orla zře
vitězné vzlétati nad degenerovanou Evropou.
Věřil v budoucnost Slovanstva a v převahu
jeho zdravého, bohatýrského mládí nad sešlým,
neduživým Západem. Véštil do daleké, nesmírně
daleké budoucnosti . ..
Čecho
Václav
Lešetinský
Burian
Čo
Praha
Micha
Čechy
Evropa
30
article
Pohlížel bez skepse a obav vstříc příštlm
dnům. Jeho vroucí láska k vlasti byla silná.
skalopevná ve své víře, kterou vyřkl nezapome-
nutelnými verši:
». Tajemstvl, jež řídíš lidské dráhy
v němž národů též vznik a zdar i pád,
ty balíš tmou nám budoucnosti práhy;
přec tuchu blahou cítím nitrem vlát,
že ty, jež tolik surových a tmavých
jsi věkův ochránilo českou hráz
ve vzteklém příboji všech bouří dravých,
teď z řady živých nevymažeš nás,
že kmenu našemu dáš nové vláhy
a zachováš nám zem tu plnou krás.
Tenlo svrchovaně národní básník, vznešený
zkazkami minulosti, blouznící o slávě české
vlasti, dovedl se se stejnou vroueností nadehnout
pro snahy a naděje moderního humanismu. S i
o příští společnosti, žijící ve svobodě s bratrstvl.
Carovné představy obletují skráně básníků-
věštců. Viktur Hugo ve verších přiliš rhetori-
ckých a slavnostních pozvedal prorocký hlae
vstřic novému jitru lidstva. Utopie . .. sny ..
romantické blouznění . .. Snad. A budouenos
někdy plní sny, uskutečňuje utopie poetů a my
slitelů. A kdo ví, zdali se skutečností nestane
harmonický, sladký sen Svatopluka Čecha.
Svatopluk Čech s úsměvem odešel. Hlu-
boce povzdechl, usmál se a skonal. Do posledn
chvíle provázely ho mír a gracie. Světlý a vy
rovnaný život básníka nejčistšího idealismu
skonče zábleskem úsměvu.
Hugo
Čecho
Čo
Hla
31
article
Velikost díla Svatopluka Čecha byla po-
chopena a oceněna již za jeho života. O
prvních počátko, od »Adamitů«. básně skvěléa
ideově bohaté, od prvních povídek a causeril
jež daly, dle případných slov Flajšhansových
české prose lehká křídla, provázel ho úspěch.
Stal se nejoblibenějším básníkem svého národa.
Mlád probudil se jednoho dne slavným jako
Byron. A mohl poznati závratné opojení popu-
larity Lamartina a Huga, kdyby jako tilo bás-
níci národních, politických a socišlních ideálů
svde
vstoupil na forum.
Ale Svalopluk Čech vždy žil ve skromne
a tiché osamělosti.
Jako jeho dilo, tak i jeho život byl velk
e zvolhuntt ae
svou noblessou.
Skrýval svůj život a rozšiřoval své my
šlenky. Jako básník, novelista i žurnalista pů-
sobil mocně na veřejnost, ale nikdy nevystoupi
z ústraní své pracovny.
sbr
Byl sám. Ale nebyla to samota psance.
hořká opuštěnost Ibsenových let italských. By
obklopen sympatil a láskou, byl uznáván a po
chopen. mta laane
Svatopluk Čech, z jehož očí zářila vlídnost.
jehož hlas byl měkký, jehož tvář stářím nabyla
krásnější výraznosti a zjemnělosti, nebyl známou
osobností. Nebylo ho vidět v salonech ani v
kavárnách a zejména vyhýbal se literárním
spolkům a kroužkům.ě vad
V jeho osamělosti zračila se hrdosť a ne-
odvislost superiorního ducha. Mohl si to do
volit. Nepotřeboval povykovati na tržišti kariéry
a na burse úspěchu. Nemusil se obklopovat
štábem věrných panošů, oddaných condottiero
reklamy.
Někdy zdálo se, že ho obestírá mlčení. Vy-
cházely svazky jeho sebraých spisů a kri-
tika nebyla příliš hovorná. Ani dopisovatelové
venkovských listů neslídili po jeho životě, začež
Čecho
Flajšhansův
Byron
Lamartine
Hug
Ibsenův
Čo
Čechy
32
article
byl asi vděčným. Ala když nastal rok jeho 60
narozenin, bylo přerušeno mlčení nadšeným
holdem celého národa a též mládež okázala, že
nezapomíná na velkého básníka.
Často se opakuje slovo Ibsenovo, že
kdo je sám, je silen. Ale kdo je silen, můž-
býti sám. Nemusí se parhtiti na tržišti a strka
na burse, nemusí obihat vůdce klik ani de
monsfrovat pod společným praporem. Jsou lidě
kteří shledávají podobný život přiliš namáhavým
a málo elegantním. Daleko pohodlnějším jest
prarovat. A práce konečně je podstatnějším
vyplněním života literáta, umělce neb učence.
nežli plnění okázalých hodností. Nie není po
chopitelnějšího, že Svatopluk Čech se vzdalova
shonu veřejnosti. Jeho sny básníka a myslitel
nesměly být rušeny všedním hlukem.
Tak žije mnoho, snad většinu pracovník
kulturních v zemích vyššl civilisace a vyššiho
stylu. Nejsou tisnění malými poměry, jež z lite
ráta a umělce činí tvora stádného a nutí ho
la s ka
s vlky výti.
Musíme se podrobovat příkazu malých
poměrů . . . Běda tomu, kdo má odvahu býi
sám! Často více trpkosti nežli zášť nepřítele
způsobí mu slabost přítele. Ta dovede ofrást
i otrlým skeplikem, když vidí mladého snaživce
nemajícího odvahu svého přesvědčení, chvějí
eího se před terrorem vládnoucích, pližícího
se k mocným dne s pokorným pohledem milost
hledajícího a protlačojícího se zkroušeně ke
skromnému místečku na výsluní.
Život Svatopluka Čecha je krásným nauče
ním o důstojnosti a noblesse života pracovníko
myšlenky,
kasbav porre
0peb šnmon
nnoro
M sn
nor
oedl čeeo
Al
Ibsenův
Čo
Čecho
33
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
20. únore zemřel na Rusi vynikající člen
literární skupiny „národníků“ Alexander Ivano-
vič Ertel, a vlastně poslední z ní. Potomek
německé rodiny, která za válek napoleonských
upadla do zajetí ruského, vychován byl A. 1.
Ertel na ruském venkově, kdež otec i děd jeho
byli správci ve službách různých statkářů. Ne-
studoval nikdy, ale vlastní četbou a potom styky
s literárními kruhy přiveden byl na pole literární
jemuž se věnoval vším svým znamenitým talen-
tem. Ve 24 letech přišel do Petrohradu, a jeho
„Zapiski stepňaka“, uveřejňované v le-
tech 1880—82 ve „Věstníku Evropyo.
získály mu všeobecné pozornosti, kritiky i lite-
rárních kruhů jako „druhému Turgeněvu“. Vli-
čení ruského venkova a mužiekého svěla vůbee
kotvila hlavní jeho sláva spisovatelská.
V průběhu další činnosti literární, velmi
plodné a pozoruhodné, přiklonil se Ertel k zá-
sadám Lva Nik. Tolstého, a pod jeho vlivem
napsal řadu povídek a p.ací románových, z nichž
nejpozoruhodnější byla široce založená kronika
románová „Gardeniny“ — historie celého
statkářského rodu ruského s jeho čeledí, v níž
obrážel se všechen patriarchální život ruského
venkova, vážný převrat, jaký nastal v něm pá-
dem nevolnictví, a počátky nového života, vy-
růstající z nových základních podmínek život-
ních ruského můžika. o ee
I jiné jeho romány, „Voleho nsk aj
baryšňal, „Směna“ (Vystřidání), dramu-
tický obraz „Babij bunt“ (Zenské spiknutí)
měly pronikavý úspěch a utvrdily oblibu. Erte-
lovu. Mezi ruskými „národníky“, bezmála už
vymírajícími, zaujimal A. I. Ertel místa nejpřed-
nější. Veškoren jeho život, nejen literární, bl
Alexander
Tolstý
Vystřidání
Ertel
Petrohrad
letechnický
sada Lev Nik