Periodikum ALTO Viewer

1

Strann 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

10. října 1907. Číslo 280.

4 article

k regulaci potoků Chotyžanky a Byslrého v oktesu benešovském a melioraci pozemků zpusto- šených živelní pohromou ze 17. a 18. června 1906. Bez debaty přijata osnova zákona, kterou s poskytuje podniku tomu záloha 100.000 K. 12. Posl. prof. dr. Fiodler podal zprávu o vý- platě příspěvku zemského, povolenébo zem. zákonem ze dne 26. června 120 č. 112 z. z., vodnímu družstvu v Podě- bradech na úpravu řeky Cidliny v okresu poděbradském zemské komisi pro úpravu řek v království českém. Bez debaty přijata osnova zákona, kterou se po niku tomu poskytuje 340 800 K. 13. Posl. prof. dr. Fledler podal zprávu o regulaci poloka kamenického a potoka Absbachu do Ploučnice ústícího. Bez debaty přijat návrh, jímž vláda se vyzývá aby dala vypracovati projekt pro úpravu potoka loho a post rala se o to, aby úprava ta provedena byla alespoň ve druhém stavebním období. 14. Posl. prof. dr. Fiedler podal zprávuo podpoře na prevedení melioračního projektu v Mosikn v okresu vysokomýtském.

Posl profesor doktor Fiodler Fledler Fiedler Pod Cidlina Ploučnice Chotyžanka Byslrý

5 article

Bez debaty přijata osnava zákona, kterou se podniku tomu věnuje 25.708 K 82 b. 15. Posl. Peters podal zprávu o povolení dalš subrence vodnímu družstvu pro úpravu toků a zřízení údolních přepážek v po- vodí Zhořelické Nissy ve Starém Habendorlě. Dez debaly přijata osnova zákona, kterou se podniku tomu věnuje 277.046 K 77 h. 16. Posl. inž. dr. Kaftan podaí zprávu o refundaci nákladů něktorých úprav na potoce Boliči obci pražské z fondu pro úpravu řek v království českém. Bez debafy přijaty byly návrhy komise, aby se předlužená zpráva vzala na vědomi, dále aby obnosy 47.962 K 93 h a 7273 K 36 h, které vloženy byly do regulace Botiče biíže Přemyslu u vyšehrad- ského nádraží, byly schváleny a aby byl vyzván zástupce zem. výboru v regulační komisi zasaditi se o to, by také zbývající části potoka botičského byly pojaty do akce a aby co nejdříve přikročeno bylo ke slavbě údolní přehrázky u Hostivaře.

Posl Peters Ing doktor Kaftan Přemysl Deza Botič Hostivař Zhořelický Nissa Bolič

6 article

17. Posl. prol. dr. Fiedler podal zprávu o povolen subvence na úpravu Klenice a přitoků v Sobotce a navrhl osnovu zákona, kterou se poskytuje podniku tomu 831.033 K. Posl Maštálka navrhl dodatkem ke zprávě ko- mise tuto resolucí: Zemskému výboru se ukládá, aby všemožně se přičinil o to, by regulační komise za- dala práce spojené s regulací hlavního toku Klenice od obce Jemník až k Červenému mlýnu jakožto ce- lek, aby vypracovány byly co nejdříve regulační ko- misí detai ní plány na úpravu Klenice městem So- bolkou i nádržky Vraždy a aby provedení těchlo dvou úprav co nejdříve bylo umožněno Návrh komise a resoluce posl. Maštálky byly přija ly. 18. Posl. dr. Schreiner podal zprávu o povolení subvence na provádění úpravy potoka Plössbachu v okrosu teplickém s osnovou zákona, kterým se podniku tomu věnuje 644 964 K 25 h. Posl. Wolí přimlouval se za osnovu a žádal, aby regutace provedena byla na základě moderních technických pokroků. Poukázal při tom na nerovné zacházení země s Němci a Čechy při regulacícha uvedl, že okres teplický platí státu daní 200 000 Ka zemských dávek 1,431.000 K, ze kteréhož obnosu dostane sotva 200.000 K nazpět. Žádal pak zástupce zemského výboru a zástupce vlády, aby dodatečnému požadavku při regulaci Flössbachu bylo vyhověno aby se započalo s úpravou horního toku Fiöss- bachu. Návrh komise bylpak přijal, 19. Posl. dv. r. dr. Bachmann podal zprávu ko- mise rozpočtové o návrhu zemského výboru, aby spolku paní pro udržování německých dívčích škol Budějovicích povolen byl dodatečný úvěr 1000 K na r. 1907 na vydržování německého divčího lycea v Č. Budějovicích.

Posl doktor Fiedler K Posl Maštálek Maštálek Schreiner Němec Čecho Bachmann Klenice Sobotka Jemníky so Č . Budějovice Plössbach spolek paní pro udržování německý dívčí škola Budějovice

7 article

Dle zprávy měl jmenovaný spolek v r. 1906 až 1907 schodek 3176 K. Spolku byla sice na r. 1907 slíbena subvence státní 4000 K, protože však poměry spolku jsou neutěšené, navrhl proň zemský výbor příspěvek 1000 K. »Poněvadž však stejný ústav v Č. Budějovicích se slovanskou řečí vyučovací požívá subvence 2000 K« — praví se ve zprávě dále — při- stonpila komise na návrh zemského výboru, avšak s podmínkou, aby přihližel stejně k oběma budějovi- ckým vyšším vyučovacím ústavům pro dívky a aby o věci podal zprávu v příštím zasedání sněmovním. Návrh komise byl bez debaty p řij at. 20. Zpravodaj posl. hr. Chotek přednesl zprávu komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zem. výboru s návrhem na převzelí rolnických žkol v král. českém do zemské správy. Bez debaly přijat byl návrh komise, klerý zní: 1. Rolnické školy v království českém, jež jsou opatřeny polfebnými školními a hospodářskými bu- dovami a školním stalkem a jejichž finanční poměry jsou urovnány, buďlež převzaty do zemské správy. 2. Zem, výboru se ukládá, aby čeho třeba v té příčině zařídil, při čemž budiž hleděno k zásadě, že rolnickým školám mají býti zabezpečeny dosavadní přispěvky státu i místních činitelů, jakož i jiné příjm a že všechen majelek rolnických škol má býti ode- vzdán v úplné vlastnictví země. 3. Při rolnických školách, na nichž nejsou dosu poměry upraveny způsobem, pod č. 1. uvedeným. má se před jejich převzetím do zemské správy pro- věsti slavba nových školních neb hospodářských bu- dov a oputření pozemků pro školní hospodářství dle dosud platných zásad za podpory státu a mísiních činitelů. Tímtéž způsobem budiž uhražen náklad, je- hož by po případě vyžadovalo upravení fmnaněních poměrů jednotlivých úsfave.

Chotek Č . Budějovice

8 article

7. Zemský výbor se zmocňuje, aby ve srozumění s c. k. vládou provedl změnu organisačních stanov. pro rolnické školy schválených, pokud by taková změna byla žádoucí následkem převzetí tčchto ško do zemské správy. Do orgnnisačních stanov pro zem- ské rolmické školy budiž pojato následující uslano- Dozor nad zemskými rolnickými školami. Výbor zemský vykonává nejvyšší správu a do- hled k zem. rolnickým školám. V sídle školy zřízeno jest kuratorium, jemuž náleží spolupůsobiti při správě šloly dle instrukce, zemským výborem v té příčini vydané, a také v jednotlivých záložitostech zemským výborem jemu přikázených. Kurntorium skládá se, z předsedy, jmenovaného zemským výborem 2. ze zástupce c. k. vlády; 3. ze zástupce zemského výboru království českého; 4. ze zástupce zeměděl- ské rady pro královslví české: 5. ze zástupce onoh z mísbních činitelů, který poskytuje nejvyššího přl- spěvku na vydržování školy; 6. ze ředitele s porad- ním hlusem. 7. Členové kuratoria, uvedení pod č. 1. 3, 4. a 5. jmenují se na dobu 6 roků. Dozor státní. Změny v organisaci zemských rolnických škol mohou se prověsti toliko v souhlasu s c. k. vládou. C. k. vláda má právo konati dozor nad těmito školamn svými orgány. 5. Pravidla, jimiž se upravují osobní poměry učitelů na hospodářských školách v království če ském, zomí podporovaných, platí také pro učitelstv zomských škol rolnických s tou změnou, že míste kompelence kuratorií naslupuje kompelence zemské- ho výboru, pokud by nebylo jinak ustanoveno in strukcí pro kuratoria, zemským výborem vydanou. Tím byl jednací pořad projodnán.

zemský výbor království

10 article

Dotazy. Posl. Kubr podal k mistodržiteli dolaz o organi sovaném úboku na malorolníky, jedoucí do IIradee Králové prodávati zemědělské výrobky. Posl. dr. Kindermann a soudr. podali k místo- držiteli dotaz, ve kterém se proti posl. Anýžovi do- vozuje, že posl. drem. Kindermannem a soudr. dříve podaná interpelace o zamítání německých uchazečí ředitelstvím c. k. stálních drah v Praze a Plzni byla důvodná. Iterpelanti se táží, zdali vláda jest ochotne zjednali v této věci nápravu. Odročení sněmu. Místodržilel hr. Coudenhove: Na základě nej vyššího zmocnění prohlašují sněm královstvi českého po ukončení dnešní schůze za odročený. (Totéž pro hlášení činí pak německy.) Nejvyšší maršálek zemský: Na základě sděleni které učinil právě J. E. pan místodržitol, jest mi od- ročiti si. sněm. Žádám vás, abychom při svém roz- chodu, jako se vždy děje, před odročením provolal J. V. nejmilostivějšímu císaři a králi „slávu“. (Týž projev činí pak jazykem německým.) Poslanci volají „Sláva!“ a „Hoch!“ Schůze skončena o 1. hodině odpol.

Posl Kubr doktor Kindermann Anýž Coudenhove IIradee Králové Praha Plzeň

11 article

Klub sněmovních poslanců národní strany svobodomyslné konal před sezením sněmu za předsednictví poslance dra. Václava Škardy schůzí. Především projednán byl jednací pořu sněmovní. Do Národní rady zvoleni byli posl. dr. Engel, dr. Herold, Němec, Nikl- feld, dr. Pippich a dr. Ulrich, za ná- hradníky posl. Kratochvíl, Krejčík, Pa- poušek, dr. Roček, dr. Schauer a dr. Šubrt. Rozhovor o volební reformě zahájil posl. Čipera a zúčastnili se ho posl. dr. Pod- lipný a inž. dr. Kaftan. Usneseno, aby čle- nové strany ve volebním výboru zasadili se ze všech sil o to, aby volební výbor ještě dnes byl svolán. Posl. Horák navrhl, aby klub podpo- roval úpravu poměrů zemských úřadníků, ze- jména aby zkrácena byla doba služební, aby úřadníkům na venkově přiřknuto bylo 30% při- bytečné jako v Praze a pak aby ti, kteří slouží přes 40 let, byli dáni na odpočinek. Klub se usnesl, odkázati tento návrh přísedícím zem- ského výboru, aby se přičinili o to, aby spra- vedlivým požadavkům úřadníků zemskýen bylo plnou měrou vyhověno. Posl. dr. Podlipný poděkoval pak jménem celého klubu přodsedovi posl. dru. Václavu Škardovi za obezřeléa energické vedení záležitostí klubovních; na zna- mení souhlasu povstali všichni přítomní členové klubu ze svých míst. Posl. dr. Václav Škarda, konče schůzi, poděkoval všem po- slancům za podporu, se kterou se u nich ve svém úřadování setkal a přál společné věci našl veškerého zdaru.

Škarda doktor Engel Herold Němec Nikl Pippich Ulrich Kratochvíl Krejčík Roček Schauer Šubrt Čipera Ing Kaftan Posl Podlipná Praha národní strana

12 article

Z klubu sněmovních poslanců národni strany svobodomyslné. Ve smyslu usnesení klubu žádal poslanec dvorní rada dr. Čelakovský před sedu komise pro změnu zřízení zemského dra Eppingera, aby ještě na dnešek svolal komisi tu. aby se tam zjistil stav volební opravy zemské a aby vedle toho komise zaujala stanovisko k ná- vrhu prof. dra. Fiedlera o zřízení některých stá- lých komisí sněmu. Poslanec dr. Eppinger se zdráhal z počátku přání tomu vyhověti, ježto za- sedání sněmu končí; po dalším rozhovoru a za intervence předsednictva klubu konečně dr. Ep- pinger prohlásil, že jest ochoten komisi svolati, bude-li jí přikázán návrh poslance dra. Fiedlera. Na to prof. dr. Fiedler požádal nejvyššího mar- šálka zemského, aby jeho návrh přikázal bez prvního člení komisi pro změnu zřízení zem- ského. Zástupcové klubu jednali pak se zástupci klubů německých s nejvyšším maršálkem, aby zprávu zemského výboru o pozemštění rolnickýeh škol dal na pořad sněmovního sezení. Po ně kterém zdráhání vyhověl kníže Jiří z Lobkovieů této žádosti. O ujednání o podrobnostech osnovy zákona o úpravě poměrů obecního úřadnictva dlužno sděliti ještě toto: již ve chvíli, kdy v zasedaen síni sněmu trvala německá obstrukce, vešli zá- stupcové poslaneů německých ve styk se zá- stupci poslanců českých, žádajíce je, aby proje- vili souhlas se skončením schůze, i dodali,že še podaří dosíci mezi stranami sněmovny do- hody o úpravě předlohy o poměrech obecníeh úřadníků. Zástupcové češti odmítli požadavek aby sněmovní schůze byla skončena. Když pak sezení sněmu bylo nejvyšším maršálkem zem ským přerušeno, sešli se zástupcové stran če- ských a německých k jednání. Zástupcové Něm

doktor Čelakovský Fiedler Eppinger Ep profesor Jiří Německo

13 article

ců si přáli, aby dozorčí právo na provádění zá- kona obcemi bylo zůstaveno okresním výborům — jakož původní osnova zemského výboru pro- jektovala — a aby nebylo měněno minimum 5000 obyvatel obcí, pro něž zákon má platiti kdežto poslanci čeští si, jak známo přáli, aby minimum to sníženo bylo na počet 4000, ne-li již 3000 obyvatel. Dále žádali Němci, aby z předlohy bylo odstraněno ustanovení o odvo- lacím právu z rozhodnutí výborů okresních k vý- boru zemskému, připouštějíce, aby zemskému výboru zůstalo právo vydati k zákonu předpisy prováděcí. Zástupcové čeští prohlásili, že tyto požadavky zamítají a svoje stanovisko odůvod- nili článkem. 77. zákona o zastupitelstvech okrosních, dle něhož má každý právo, odvolati se k zemskému výboru z usnesení výborů nob zastupitelstev okresních. Zástupcové čeští svolili ovšem k tomu, aby jako minimum obyvatelstva obcí, pro něž zákon bude platiti, stanoven byl počet 5000 obyvatel a aby“ , místech do 7000 obyvatel mohlo zastupitelštvo se souhlasem vý boru zemského upustiti od právnické kvalifikace úřadníkovy. — Pokud jde o postup ve sně- movně, žádali zástupcové němečti, aby sezeni sněmu bylo skončeno a aby v rozpravě o osno- vě zákona se pokračovalo až druhý den. Posla- nec dr. Škarda vyslovil se o tomto požadavku záporně a dodal, že je třeba, vyříditi hnod aspon část osnovy, ostatek pak ve schůzi večerní.

Němec Posl

14 article

S tímto podnětem projeven byl souhlas. — Celá sporná záležitost byla pak projednána v jedno- tlivých poslaneckých klubech. — Po jich pera- dách sešli se zástupcové obou sporných stran znova a probrali celou předlohu. Za kluby české zúčastnili se této společné schůze poslanci dr. Škarda. Maštálka a Kalina, za strany německé poslanci dr. Funke, Strache, dr. Maly, Petors a dr. Trost. Zástupcové čeští prohlásili, že ne- mohou ustoupiti v žádné olázce zásadní a že tu mají na své straně souhlas veškerého samo- správného úřadnictva. Při podrobném probírání předlohy podařilo se pak zástupcům českým zlepšíti předlohu tím, že pro úřadníky jiné kva- lifikace nežli vysokoškolské odpadlo platové mi nimum menší než 2000 K.

doktor Škarda Maštálek Kalina Funke Strach Malo Petors Trost

15 article

Kdo byl poražen? »Pr. Tagbl.« napsa o jednání o osnově zákona o úpravě poměrů obecního úřadnictva, že známý postup něme ckých poslanců ve včerejší dopolední schůzí sněmu způsobil porážku českých poslanců. Ve- řejnost sice již dnes ví, kde a co je pravda. Nieméně nebude od místa konstatovati, že před- loha byla přijata tak, jak vyšla z komise, vyjma § 43., který byl přijat ve znění, jež vyšlo z zemského výboru. Němcům jednalo se o to, od- níti zemskému výboru právo rozhodovati o od- volání proti příslušným rozhodnutím toho kte- rého okresního výboru. Tento německý poža- davek Čechové zamítli a Němci se podrobili Obstálo stanovisko, jež v komisi zaujal posl. dr. Herold, že totiž ve smyslu zákonao okresních zastupitelstvech nelze sáhnouti na právo odvolání k zemskému výboru. Němci chtěli při předloze oklestiti stránku samosprávnou, leč ve skutečnosti byla kompe- tence zemského výboru podstatně rozmnožena novým uslanovením, že města, čítajicí 5000 až 7000 obyvatel, mohou toliko se svolením zem- ského výboru býti sproštěna povinnosti, aby předepsané místo obsadila úřadníkem bez práv- nické kvalifikace. Z toho je vidno, že německou bouří nentrpěli porážku Čechové, nýbrž Němei Z jejich postupu při projednávání celé předlohy je ostatek patrno, že věci, o kterou šlo, do podrobností ani nerozuměli.

Němec Čecho doktor Herold

16 title

Stálý německý pracovní výbor. Výkonný vý bor německých stran měl dnes za sezení

17 article

sněmu poradu, ve které ustaven byl stálý něme cký pracovní výbor. Předsedou tohoto výboru byl zvolen posl. dr. Reiniger a členy jeho posl dr. Maly a dr. Eppinger za německou stranu pokrokovou, dr. Reiniger a Markert za něme- ckou stranu lidovou, Lipka a Pescbka za ně- meckou stranu agrární, Pacher a Wolí za volně Všeněmce, Peters a Iro za Schönererovce. Z úslavověrný velkostatek vyslán byl do pracovalho výboru posl. hr. Deym, který prohlásil, že členové télo strany teprve později mohou býti jmenováni. N to byly zatímně rozděleny referáty. Poslanci dru. Reinigerovi přiděleny byly záležitosti úřadnické a záležitosti stavu lékařského a duchovního, posl. Petersovi záležitosti veřejných praci, železnica vodních staveb, zejména v technickém oboru, posl. Lipkovi záležitosti obecných a hospodářských škol, péče o sirolky, polepšovny a ústavy pro choro- myslné, dále posl. Lipkovi a Pescbkovi spo- lečně všechny ostalní hospodářské záležitosti, posl Pachrovi záležitosti živnostenské, průmyslové školy pokračovací, průmyslová musea a zále itosti pivní dávky zemské, posl. hr. Frant. Deymo záležitosti okresní a obecní, posl. dru. Malému umění, literatura a záležitosti vzdě ávací. Dále bylo usneseno, konati prozatím nejméně jednou měsičně schůzi a síce v mstnostech zemědělské rady. První schůze koná se dne 26. t. m. Pozdě, ale přece! Dnes, právě v den odročení sněmu, byla p slancům rozdána vládní předloha s návrhem zákona o ochraně pláků pro zemědělstv užitečných a jiných obecně prospěšných zvířat.

doktor Reiniger Malo Eppinger Markert Pacher Wolit Peters Deym Pachr František Lipka ústav pro choro

18 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 9. října. (Rekonstruke kabinetu.) Pošťský zpravodaj „Ztu.“ mluvil ještě před návratem rakouských ministrů do Vídně s „rozhodujícím členem rakouské vlády o rekonstrukci kabinetu. „Nyní — pravil mini- str — když vyrovnání je hotovo a rakouský ka- binet vykonal tím druhý svůj hlavní úkol (prvým byla volební oprava!), musíme obrátiti svou pozornost k rekonstrukci kabinetu.

Zt Praha Vídeň

19 article

Tato otázka jest už několik měsíců na jednacím pořadu, ale nebyla dosud vyřízena. Nyní i onn se stává nutnou. Jest jisto, že kabinet v nyněj- ším složeni nebude již dlouho trvati. Hned, jak se vrátíme do Vídně, budeme se zabývati touto otázkou. Některé změny v ministerstvě prove- deu se snad dříve, než se říšská rada opě sejde.“ Příčina, jež bar. Becka nutká k rekonstruk- ci, jest jasná. Dohodl se s uherskou vládou nové vyrovnání a nyní mu nastává neméně sv- zelný úkol, vymoci na parlamentu souhlas k tr- muto vyrovnání. Potřebuje tedy v parlamentě spolehlivé většiny a tu si chce opatřiti tím, že v jeho kabinetě budou seděti zástupci všech velkých parlamentních stran. Dosud má vedle byrokratů, jež zdědil po bar. Gautschovi, jen zástupce české svobodomyslné strany, polského kola, německých nacionálů a pokrokovců. Tytc strany nestačí na zachránění vyrovnání, nebot v parlamentě mají veliké slovo křesť. sociálové, pak agrárníci všech jazyků a konečně i Jih. slované. O získáni těchto v kabinetě dosud ne zastoupených živlů běží asi bar. Beckovi v prvé řadě. Již z Pešti rozeslal prý telegrafické po- zvání k důvěrné poradě četným vynikajícím po- slancům; porady mají počíti hned nyní po ná- vratu Beckově do Vídně. Kdo z nynějších členů kahinetu má odstoupit, nepraví se zatím; ale ukazuje se na bar. Bienertha, jenž prý bude jmenován dolnorakouským místodržitelem místo hr. Kielmannsegga, na hr. Auersper ga, dra. Marcheta a také jeden z českýeh ministrů zdá prý se bar. Beckovi přebytečný m.

Beck Gautsch Bienerth Marchet Vídeň Pešť

20 article

Ze Zádru, 4. října. (Spor o kvarner- ské ostrovy.) Poslanec Milič učinil dnes na sněmě dalmatském návrh, aby zemský vý hor připravil pro příští zasedání předlohu, kle- rou se království dalmatské má domáhati, aby mu vráceny byly kvarnerské ostrovy, jež nále žívaly kdysi k Dalmacii. Když mírem campofor nijským roku 1797 Istrie, Dalmacie a kotorská boka připojeny k Rakousku, ostrovy kvarnerské byly ještě součástkou Dalmacie a spravoval je zvláštní správce, jenž sídlil v Zádru. Jeho dele- gáti, zvaní conti, sídlili v Krku a Čresu. Též ve věcech církevních kvarnerské ostrovy spadaly pod právomoc metropolie záderské. Teprve roku 1814, když Rakousko počalo organisovati sprá vu Dalmacie, kvarnerské ostrovy spojeny admi nistrativně s Istrií, ovšem bez svolení kompe- tentních sněmů chorvatského a uherského a bez předběžného vyslechnuti Dalmacie. Proto kvar- nerské ostrovy zůstávají státoprávně až dosu součástí, trojjediného království chorvatsko-sla- vensko-dalmatského a tedy i koruny sv. Ště- pána. Ježte sněm dalmatský dle únorového pa- tentu i dle rak.-uherského vyrovnání z r. 1867 má právo rozhodovati o sloučení s Chorvatskem, má také právo, aby se domáhal sloučení celého původního území dalmatského, k němuž patří i všechny ostrovy a proto jest jeho povinností

Milič svatý . Šta Dalmacie Istria Rakousko Chorvatsko chorvatskýsla

21 article

domáhati se především, aby ostrovy Evarnerské byly opět spojeny s královstvím dalmatským. Zemský výbor má dle návrhu Miličova otázku tuto prozkoumati a učiniti příštímu sněmu po- třebné návrhy. Z Lublaně, 4. října. (Státni slovia- ská národní škola v Terstě.) Slovinská národní škola u sv. Jakuba v Terstě, založená a velikým nákladem vydi žovaná dosud spotkem sv. Cyrilla a Methoda, stane se, jak jest nyní už zabezpečeno, ústavem státní m. Jest o anomalie, jakých jest málo i v Rakousku, které má přece společný školský zákon, nařizující, že všude, v každé korunní zemi se musejí zřizo- vati národní školy, jakmile jest pro ně dosta- tečný počet mládeže. Terstští Slovinci, ač mají na 4000 dětí školou povinných, nedomohli se na městu Terstu dosud ani jediné své školy a poněvadž není naděje, že by terstská obecní správa se dala kdy pohnovti vládou a výnosy nejvyšších soudních tribunálů, aby konala svou povinnost, vláda pak se bojí proti ní přísněji zakročiti, zřizuje se nyní slovinská škola ná- kladem státaím. V lstrii jest také několi. státních národních škol, jsou však německlé. Sestátněním slovinské školy v Terstě bar. Beck plní slib, jejž dal slovinským pokrokovým po- slancům v lednu t. r. na říšské radě, aby je při- měl k odvolání některých pilných návrhů, jež tehda překážely rychlému dojednáni volební re- formy. Slíbil prý splniti ještě jiné dva požadav- ky slovinské, zatím však není o nich řeči.

Miličův Jakub Cyrill Beck Lublaň Terstě Rakousko Terst ská národní škola v Terstě slovinský národní škola u svatý

22 title

Politické zprávy zahraničné.

23 article V Praze, 9. října.

V Praze, 9. října. Loď a Moskva. Náš telegram o tom, že továrník Poznaň- ský překládá své závody z Lodi v Ruském Pol- sku do Moskvy, vyžaduje, abychom několik slov dodali. Socialnou revolucí není ruino ána jen Lod nýbrž také Varšava, pokud je průmyslovým mě- stem, a jiná průmyslová střediska v Ruském Polsku. V tomto díle zničení vůdčí úloha přiná- leží Židům a Němcům. Revoluční Židé jsou bez- ohlední i naproti svým souvěrcům. Čtenář si za- jisté povšiml, že osoby, popravené v Lodi pro zavraždění továrníka Mečislava Silbersteina, byli většinou Němci, asi dva Židé a dva Poláci jež strůjci zločinu podnítili k jeho vykonání myslice, že jen vlastní vrahové propadnou trestu smrti. Němci, kteří pro tuhý policejní režim ne- mohou se hnouti, chodí dělat revoluci do sou- sedního státu ruského. Na počátku sociálné revoluce v Ruském Polsku se myslilo, že bude míti za následek vítězství německého průmyslu na polských od- bytištích. To však se nestalo, nýbrž něco ne- předvídaného: nad zabitým průmyslem polským vítězí ruský, hlavně moskevský. Z Moskvy jezdi nyní do Varšavy obchodní cestující s nabídkami právě tak, jako do revoluce jezditi z Varšavv do Moskvy. Po polském povstání r. 1863 Rusko jalo se v Polsku podperovati rozvoj průmyslu a rol- nictví, aby se občanské vrstvy národa hospo- dářsky povznesly a soupeřily se šlechtou, jež byla nositelkou revoluční myšlenky naproti Ru- sku. V době té zdvojnásobil se počet obyvatel- stva Varšavy. Lod z ničehož narostla na čtvrt- milionové měste, dostaly vznik Sosnovice a j.

Pol Žid Němec Mečislav Silberstein Polák Praha Moskva Poznaň Lod Varšava Polsko Rusko Sosnovice

24 article

Všechnu tu plodnou hospodářskou práci revo- luce setřela za dvě leta. Následky ukazují, že hospodářská revoluce působí neskonale zhoub- něji, než revoluce protivládní. Revolucí proti- vládní zaplatili svými statky jednotlivci, necht jich bylo sebe zíce, revoluci hospodářskou platí všechno obyvatelstvo ruinou v přítomnosti i za- dáním své hospodářské budoucnosti. Obraz tedy, jejž poskytuje Polsko násled- kem revoluce, je nesmírně smutný. Účinek ruiny ukáže se také na idealných statcích národa. Ale bylo by omylem vítězství ruského průmyslu v Polsku vykládati za národní úspěch ruský. Čá- stečně jím ovšem jest, ale hlavní úspěch náleží Židům, kteří se svými závody a kapitály proni- kají až nejhloubějí do srdce ruské země, kam dosud neměli přístupu. Před kongresem radikálů francouzských. Některé radikální listy pařížské ostřejší to- niny prozrazují obavy, že by diskuse o »her- veismu« na nastávajícím kongresu radikálů mohla vésti k úplné roztržce radikálů se socialisty. Tato okolnost by znamenala zničení pevného »blocu« republikánského. Ze- jména Camille Pelletan v »Matinu« varuje před rozehodem radikálů se socialisty a doufá, že se najdou ještě prostředky, jimiž se dá za-

Žid Pelletan Matin Polsko

25 article A zase Tolstoj.

A zase Tolstoj. O málokterém velikánu duševním napsáno toho bylo tolik již za jeho života, jako o Lvu Nikolajeviči Tolstém. Ale memoirová literatura a časopisecké zprávy nejrůznějšího druhu dojista žádného ze současných ani z mi- nulých spisovatelů tak nopronásledovaly, jako právě jeho. Nemine téměř týdne, aby se po žur- nalistice celého světa nešířila nějaká nová zvěst, nesoucí v čele jméno „velikého spisovatele země ruské“. Předevčírem oznamovaly noviny nějnký jeho nový román, včera novou bojovnou brožu- ru, dnes ohlašují, že 79letý stařec leží na smrtelném loži, aby zejtra poplašnou zprávu zase vyvrátily a tvrdily, že jeho zdraví je skálo- pevné, a pozejří k tomu připojily, že chystá právě novou řadu literárních a publicistických prací. Lev Nikolajevič neschází vůbec s repertoiru zpravodajského. V posledních několika týdnech zase už nové zprávy o Tolstém budily všeobecnou pozornost. Sotvaže dozněly oslavné články, vzpomínajía pětapadesátiletého výročí geniálního autora „Anny Kareniny“ a „Vojny i míru“ rozlětla se z Jasné Poljany neslýchaná sensace do celého světa: proti Tolstému byl zaranžován atentát, známý rodinný dům na jeho statku, v němž vystřídaly se návštěvou snad všechny vynikající hlavy kulturního světa, aby jeho pánu vyslovily svůj obdiv, byl za noci obkličen vzbou- řenými mužiky, do oken bylo stříleno, ba . tul se dokonce pokus celý statek vydrancovati,a slavný stařec byl ve vážném nebezpečí. Rozum se, že ve čtyřiadvaceti hodinách byly zprávy hodně přehnané a tendeněně pro žurnalistickou potřebu zpracované na pravou míru uvedeny. ale — něco na tom přece bylo. V petrohradském

Tolstoj Nikolajevič Tolstý Nikolajevič Tolstý Karenina

26 article

„Slovu“ nyní ruský publicista J. Tene- romo, známý velkou řadou memoirových a bio- grafických stati o Tolstém, vyvrací celou tu fan tastickou historii a píše Žádného atentátu vůbec nebylo. Do oken dvorce jasnopoljanského se nestřílelo. Šlo pouze o malou neshodu, či spíše nedorozumění. Sedlá- ci nepohodli se nějak o pozomky či výnos z luk se syny Tolstého, jimž tyto pozemky výhradně patří, a chtěli výstřely z revolverů jenom domon- strovati svoji nespokojenost, či zastrašiti ma- jitele. Proti starému Tolstému však demonstrace naprosto nebyla namířena. Přos to při učiněnén poplachu zemský načalník ihnod poslal spoustu policistů do Jasné Poljany a Lev Tolstoj na svých procházkách v sadech jest neustále bedli- vě střežen. Přitomnost policistů nese velmi těž- ce a cití se takřka v zajetí. Potu ověřená zpráva.

Tolstý Tolstoj

27 article

A mezitím již zase Lev Tolstoj sám se ote- vřeným listem v „Novém Vremeni“ přímo obrací k ruské veřejnosti, stěžuje si, že v po- slední době, a čím dále hustěji, obtěžován je spoustou prosebných dopisů, žádajících hoo podporu, o peníze na nejrůznější účely. Peníze, peníze, peníze žádají nejrůznější lidé se všech stran, žádají na velikém muži, jenž prohlásil se tolikrát otevřeně za krajního stoupence apo- štolské chudoby, jenž ve svém asketismu a lásce k veškerenstvu ideálem postavil si „královstvi boží na zemi“, jenž tolikrát prohlásil peníze za nejzbytečnější a nejnemravnější věc na světě. Žádají na něm, aby jako statkář-milionář prak- ticky prováděl utopistické svoje zásady, jež toli- krát a s takovou bojovnou vehemencí propago- val a hájil. A stařičký Tolstoj je nucen veřejně žádati, aby se zastavil konečně příval žebravých dopisů: nemá žádného jmění, rozděli' je celé již svojí rodině, nemá pražádného vlivu na správu svých statků, na nichž je nyní již pouhým ho- stem, výměnkářem bez jmění osobního a peze vlivu.

Tolstoj

28 article

Obě drobné zprávičky, o jichž autentičnost nelze pochybovati — a to lze tvrditi jenom o málo zprávách z okolí Tolstého! — velmi za- jímavým způsobem osvětlují rub rodinných po- měrů, v jakých žije veliký hlasatel lásky k bliž- nímu a prorok světlejší budoucnosti lidstva Historie, šířoné z jeho okolí do cizích listů zvláště zahraničních německých, francouzských a anglických, bývají již méně diskretní. Rodina Tolstého přinutila prý jej, aby se vzdal všoeh svých statků před delší dobou, obávajíc se, žo by mohl opravdu rozděliti všechny svým sedlá- kům. Ještě před tím však již jeho správci, opí- rajíce se o autoritu hraběnky Tolsté, choti spiso- vatelovy, tvrdošijně mu bránili ve všem vykoná- vání přímého vlivu na eprávu statků. A slabý velikán vždycky jim podléhal. Lev Lolstoj, jal známo, již dlouhá léta nežádá a nepřijímá žád- ných honorářů za svoje literární práce. Za to tím pilněji se o finanční stránku jeho literární činnosti stará — hraběnka Tolstá, vedouc tyto záležitosti velmi přísně a rigorosně... Podle toho všeho se zdá, že daleko není pouhou anekdotou hezoučká historka o tom, jak Tolstoj kdysi přistihl mužička, když ve vlastním jeho lese podetinal nutnou souš, aby si ji potajmu dovezl domů. Pomohl mu ochotně při té práci, i naložit mu ukradenou borovici pomohl, ale potom radil: „Teď ale si oba pospěšme, aby nás náš správce nezastihl!“

Tolstý Tolstá Lolstoj Tolstoj Tolstý

29 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. Odchod Rěpinův z petrohradské akademie umělecké. Největší ze žijících malířů ruských, jehož jméno v celém. světě je poměrně nejzná- mější, překvapil ruskou veřejnost a nejvíce svo- je četné žáky i ctitele náhlým vzdáním se svého místa v akademii, jež způsobilo hotovou sen- saci. Petrohradské listy přinášejí o záležitost této tyto podrobnosti: Hotové pobouření způso bily mezi žáky cvičné školy a atelieru Rěpinova na akedemii listy, zaslané současně nejstaršímu (starostovi) z nich a rektoru akademie, slavné- mu sochaři V. A. Beklemiševu. V obou J. A. Rěpin oznamuje lakonicky, že vzdává se svého místa, protože ho nemůže dále za- stávat i.

Beklemiševo Rěpin

30 article

Rektor okamžitě vydal se na daču Rěpi- novu do Finska, aby mu rozmluvil jeho úmysl. avšak tu se dověděl, že Rěpin hned po odoslání dopisů ujel návštěvou k Tolstému do Jasné Pol- jany. S cesty pak Rěpin zaslal na akademii do- pisnici se žádostí, aby bylo veřejnosti sděleno, že s chystané výstavy prací jeho jeho žáků sejde. O příčině tak náhlého uchýlení se v soukromí velikého mistra koluje spousta pověstí, blíže nozaručených. Teprve ted vychází na jevo, že Rěpin dávno už byl nespo- kojen s pořádky panujícími na akademii a se všemi poměry akademického života. Už před delší dobou chtěl odejíti, ale společným úsilín profesorstva i žáků podařilo se zvrátiti jej z toho úmyslu. Jiné zprávy naznačují, že se prý Rěpina nemile dotkly výtky, činěné mu nedávno v jakési společné besedě s jeho žáky, z sichž někteří činili narážky na citelný nedostatek mí- sta, zatím co někteří profesoři svými ateliery ohromnými byty v budově akademie zabírají mnoho drahého místa. Tyto výtky vztahoval Rěpin také a především na sebe. Předvčerejší „Rěč“ petrohradská ozna muje, že ze středu žáků Rěpinových vypraví se deputace do Jasné Poljany k mistrovi, aby jeh přiměla k návratu na akademii.

Tolstý Pol Rěpin Rěpinový Rěpi Finsko Rěpin

31 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Kornnní princezna dánská. Z Kodaně,9 Híjna. (Itilzau) Bezpodstatna je zpráva zdejších novin. že korunní princezna dánská onemocněla tuberku- losou plic. Princezna trpí již několik dní prudkým zánětem průdušek a na radu ošetřujících lékařů ode- bere se za změnou podnebí do Švýcarska = Hrabě Schönborn okraden. Z Vídně, 9. října. V noci s pondělka na úterek spáchali neznámí lupiči krádež ve vile hr. Schönborna u Nového Waldecku. Vypáčili psací stolek a ukradli z něho 20.000 K, které si chtěl hr. Schönborn v příštích dnech uložiti do spos řitelny. = Dynamit a náboje na Iloydovém parníku. Z Cařihradu, 9. října. K. k.) Na lloydovém odr níku „Castore“ ve Smyrně nalezeny včera bedničky s 30 kg dynamitu, 56 kg katron a velkým množstvím střelného prachu, jichž majilel není znám. Generální konsulát odevzdal je místním úřadům = Ohromná klerikální krádež. Z Říma, 9. října. Ve Vatikáně a v ilalském minislerstvu kultu jsou velmi znepokojeni odhalením v diecési aostské. Před několika dny sešli se tři kněži katedrály v Aostě, aby třemi různými klíči, které mají v uschování, otevřeli nedobytnou pokladnu chrámovou. Shledali ohsah pokladny v největším nepořádku, přes to, že zámky nejevily slopy násilí. Po zběžném přehlédnutí soudili, že chybi bankovky a cenné papíry v ceně 70.000 lir, později však zjistila se ztráta a si 500.000 lir. Došlo k několika vzrušujícím zatčením.

Schönborn Castor Kodaň Švýcarsko Vídeň Nový Waldeck Cařihrad Smyrna Řím Vatikán Aosta Híjn kg

32 article

Nejdříve byl zatčen kanovník Jaccod, jenz jest profesorem přírodopisu v diecésním semináři. Pri zatčení měl u sebe ukradené bankovky v ceně 7000 lir. Jaccod se přiznal a obvinil také sy- novce biskupova. Dále byli zatčeni bý- valý kancléř diecése kanovník Rous san a opat Personettas. Zatčení jsou členy bohatých rodin. Jaccod a Personeltae vypověděli, že obdrželi klíče r. 1903 od diecésního kaneléře Rous- sana, jenž měl po tři měsíce všechny tři klíče v uscho- vání, ačkoli neměly nikdy býti v jedněch rukou. Zlo- dějští páteři dali si dle nich zhotoviti paklíče. Licí formy byly v zahradě kanovníka Jaccoda nalezeny = Anglická vojenská vzducholoď. Z Londý na, 9. října. (K. k.) Řiditelná vojenská vzducholoď „Nulli Secundus“ nachází se posud u krystalového paláce a nemůže vzlétnouti pro stálý déšť a ranní rosu, která úplně proníká balonový obal, lana a látku balonovou = Mor. Z Oranu, 8. října. (K. k.) Jedna z osoh. jež předevčírem onemocněly morem, zemřela.

Jaccod Rous Personettas Nulli Secundus Mor Oran