2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
16. března 1904. Číslo 76.
4
article
neodpíral satisfakci. Odůvodňuje své rozčilenía
jednání tím, že prý se dozvěděl, že ve Favoritech
Otakringu čeští agitátoři chodí po hospodách a na-
hádají dělnictvo k demonstracím před universitou.
V posuňku posl. Skály shledával urážku a zlehčení
jemuž opřel se všemožně a s úspěchem. Nechtěl prý
užiti násilí, chtěl prý jen, aby posl. Skála nahléd
do spisův a přesvědčil se o lichosti své výčitky
Když však stál naproti němu a víděl, že má v ruce
kousek cukru, chtěl mu jej vyraziti. Myslí, že se mu
podařilo sprostiti se onoho zlehčování. Také ve vý-
boru prý dovozoval, že v zájmu pravdy třeba vy
šetřiti celý případ v souvislosti. Omlouvá své roz-
čilení vzpomínkou na boje, jež musil vésti k napra-
vení své važnosti a cti. Žakládal prý si na tom, aby
jeho list byl prost vší úhony. Ličí děje svého pro-
cesu, domnívaje se, že neměl viny na cukerní afféře
ta prý spadá zeela na jeho býv. správce. On vyna-
snažoval se prý, aby se vrátilo cukernímu kartelu
jeho 12.000 zl. Proto předložil v kárném výboru
veškerý procesní materiál a očekával od posl. Skály
jako slušného člověka, že své nařčení odvolá. Potom
hýval by prý také odvolal svá urážlivá slova, jichž
užil v největším rozhorlení a rozčilení. Na obranu
své cti vystoupí bezohledně proti komukoli a —
bude-li třeba — také živou mocí.
K Nowakovu návrhu debata uzavírá se.
Skála
Nowakův
5
article
Posl. Klofáč, hlavní řečník pro:
Popírám, že návrh posl. Skály a podobné naše
návrhy jsou návrhy obstrukčními. To prostě není
pravda. Nám nejedná se při těchto návrzích o pro-
vádění obstrukce, nýbrž o to, aby nás všeněmečlí
poslanci nesměli urážeti. Jest typickým zjevem, že
takové nadávky vůbec přicházeji se strany všeněme-
cké. Táži se vás, páni na levici, zdali slyšeli jste
kdy ode mne, nebo od Choce, nebo Černého urážku
německých poslanců? To není v české, to není ve
slovanské povaze. Naše mateřština nezná takových
nadávek a užil-li někdo z nás nějakého hrubého
slova, naučil se tomu ze zpráv parlamentních. (Ve
selost.) Milujeme svou národnost, ale ne nenávidíme
nikoho, kdo miluje svou vlasť. Všeněmci nás nená-
vidí. Proč? Poněvadž jsme Slovany. Grillparzer
řekl: Národností k bestialitě. U nás jest tomu však
naopak: Národností k humanitě. Chceme kulturo
pro svůj národ. Němci však v této práci chtějí brá-
niti. Jest to kuiturní? Táži se: Jest to národ, který
dal světu Goetha a Schillera? Jest to nemožné. T
jest národ, který dal světu prince Arenberga. To
míním arciť jen o pánech ze všeněmecké strany.
Posl
Klofáč
Choc
Slovan
Grillparzer
Němec
Goethe
Schiller
Arenberg
6
article
Nechceme nie, leč spravedlnost.
Posl. Wolf: Jak vy jí rozumítel
Posl. Kloláč: Nyní v této historické chvíli, ve
které všichni poslanci čeští jsou v boji, čemuž my
zástupcové nejširších mass lidových velice se těšíme.
vidíme, že jsme dobyli již dvou posilivních úspěchů,
jednak že procitlo vědomí národní v celém lidu, ji-
nak že spolčily se všechny strany české. Já, který
od tří let jsem odpůrcem mladočeské politiky, pra-
vím dnes, v tomto buji mězi námi není rozdílu
žádného. Dokud jsme v tomto boji, jsma všichni
bratři bez rozdílu, zda Mladočech, agrárník, či ná-
rodní sociál. Spolehal-li snad pan Körber na roz-
drobení českých sil v nynějším zápase, odpovídám
jako radikálně smýšlející Čech. Vaše spekulace,
Excellence, jsou falešny. My nalezneme vždy modus,
aby volební boj zůstal v klidné linii. V nynějším
svém boji zůstaneme svornými.
Posl. Wolí: Myslíle, že utrhačství jest vhodným
prostředkem v tomto boji?
Posl
Wolf
Körber
Čo
7
article
Posl. Klofáč: Nejedná se jen o Čechy, nýbržo
všechny Slovany. Podlehnau-li Čechové v tomto
boji, bude to také porážkou pro Poláky. My jame
v první válečné linii. Poláci musí býti toho pa-
mětlivi, že Němci jsou jejich nepřáteli. Vzpomeňte
si, pání na polských lavicích, jen na Poznaň. Poláci
musí býti si vědomi, že Čechové zde bojují pro
všechny Slovany a jsem rád, že v tomto boj
všechny strany slovanské, vyjma Poláky, jsou v jed-
nom šiku.
Hlasy: Také Vlachově!
Posl. Klofáč: V tomto boji musíme býti tvrdým
a tvrdými zůstati. Jedná se o to, zdali máme žití
samostatně ve svohodném Rakousku, či v pruské
provincii. Jměnem velké části českého dělnictvá pra-
vím, že zůstaneme v tomto boji se všemi českým
poslanci nejen v tomto parlamentě vytrvalými, nýbri
také doma a jsem přesvědčen, že český lid cít
s námi solidárně a solidárně pracuje. (Hlučný sou
hlas.)
Násladují věcné opravy.
Posl. Reichstädtar konstatuje, že posl. Skála v
všech kruzích voličských těší se největší obliběa
důvěře a že byl na schůzi voličské, v neděli konané
vyzván, aby tyto názory jménem voličstva ve sně
movně promluvil.
Posl
Klofáč
Čecho
Polák
Němec
Slovan
Čechy
Poznaň
Vlachov
Rakousko
8
article
Posl. dr. Dyk prohlašuje, že sněmovna, jsou
soudkyní, nesmí pustiti momenty osobní zcela s
zřetele. Zpráva referentova potřebuje však po jedn
stránce doplnění a to ve příčině ospravedluění s
posl. Wolfa, který se odvolává na své rozčilení.
Podle protokolu však posl. Wolí ještě dříve, nežli
mu posl. Skála ukazoval kousek cukra, volal s ohle-
dem na české poslance: »Vy. Němci, dáváte se lre
slovati těmí chlapy? (Slyšte!) A tu nebyl ješlě roze-
chvěn a přece užil slov tak urážlivých o všech po-
slancích našsho národa. Pan Wolí také pravil,ž
doslechl, že dělníci češti v Olakrinku a Favoritách
chystají se na německé buržáky. Prosil bych, aby
byt trochu opatrnější v takové věci a nechal naše
dělníky české na pokoji. Mohl by se potázati se
špatnou, kdyby dělníky tak očerňoval. Ani jediný
dělník, ať národní, ať sociální, nebyj by se k tomu
propůjčil, táhnouti proti kulérům. Není pravda.
tvrdí-li se
Předseda: Prosím, abyste nemluvil o studentech.
Ti nejsou předmětem rokování. (Odpor.)
Posl. Dyk: O tom, co se zde v debatě fvrdilo.
mohu mluviti a mám také právo to vyvrátiti.
Předseda: Nemohu dovoliti, abyste mluvil o věci.
která jest již odbyta. (Hlučný odpor u Čechů.)
Posl. dr. Dyk: Mluvím vždy věcně a řidím s
jednacím řádem, ale nastrpím nic, jsem-li v právu.
Posl
doktor
Dyk
Wolf
Wolit
Skála
Němec
Čecho
Olakrinka
9
article
Jsem úplně v právu, poněvadž mluvím o věci, která
jest předmělem rokování.
Předseda: Prosím za odpuštění, ale tato věc jes
již odbyta. (Hlučný odpor na lavicích českých.)
Posl. dr. Dyk: Jsem-li přerušován, mám prostře
dek, abych uhajil se proti tomuto bezpráví, Budu
mluviti jazykem ceským,
Hlasy v levo: Konec ! Konecl
Posl. dr. Dyk zakončuje pak svoji opravu česky.
Ref. posl. Ploj ve svém doslovu polemisuje s posl
Wolfem, jenž ho přes tu chvíli zakřikuje. Zdá se
posl. Wolí klame se skulečně o úloze kárného vý
boru. Ten uvažuje pouze, byla-li inkriminovaná slova
urážkou nebo ne. Na psychologické pole nechces
pouštěti. Nepopírá, že posl. Wolí byl rozčilen, al
proto nesmí urážeti. Doporučuje výborový návrh.
Po odchodu strany levice mimo křesťanské s
ciály byl návrh přijat, (Hlasy v pravo: Jedno-
hlasně!)
Sněmovna rokovala polom dále o pilném návrhu
posl. Kratochvíla a spol. na změnu živnoston-
ského řádu, načež po delší řeči posl. Choce roko-
vání bylo přerušeno a schůze skončena v 6 hodi
15 minut večer.
Příští bude zejtra.
Immunilní výbor usnesl se vyhověti žá
dosli za vydání posl. Reichstädtra a k návrhu
předsedy ryt. Eug. Abrahamowicze rozhod
že bude považovati za odložené referáty, jež nehudou
hotovy za měsíc od té doby, kdy byly příkázány
zpravodaji.
Posl
doktor
Dyk
Konecl Posl
Wolf
Kratochvíl
Choc
10
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. březnu.
Generál Goltz o blízké válce Německa.
Generál Goltz, velitel výehodopruského sboru
armádního, měl v sobotu v Královei v kasinu
vojenské i občanské tamní »smetanky« řeč, jež
vzbudila značnou pozornost. Dovodil mimo jiné,
že veliká válka v blizké již budou-
enosti může způsobiti daleko-
sáhlá rozhodnutí pro Německo.
Nezbytno je tudíž pevně sdružiti všecky síly ná-
roda, aby mohla iýti poražena i ne-
p řáželaká přesila. K účelu tomu mus
se ale zjednati shoda mezi vojskem i občan-
stvem. Armáda byla v poslední době často na
padena, netřeba útoky ty pojímati příliš tragicky.
neboť ústava naše — děl řečník — jest zdravá.
Vy, pánové, víte, jak to v německé armádě do-
padá, věřte, že je dobře opatřena. Hleďte při
každé příležitosti přispívati k udržení rázného
ducha v armadé naší. Staňte se verbíři pro naše
pluky, posílejte v řady naše mladé, zdatné muže.
bychom byli s to, připraviti naše sbory
armádní na veliké ůkoly, k nimi
budou povolány.« Generál Goltz hlásí
tedy zcela zjevně brzké branné zakročení Něme-
cka. Obojetná politika německá ponechává ovšem
zatím nerozřešenu tuto otázku: po čí boku mín
Goltz toto válečné zakročení, po čí boku a —
proti komu?
Goltz
Praha
Německo
11
article
»Nedorozumění« mezi Bavorskem a Pruskem
v olázkách vojenských?
Nedávné debaty o rozpočtu vojenskémv
říšském sněmu německém zúčastnil se, jak
čtenářstvu našemu jest povědomo, i rada zem-
ského soudu z Aschofenburgu Müller, jenž
prohlásil, že týrání vojákův v Bavorsku není
tak časté jako v Prusku, protože bavorský sbor
důstojnický jest vzdělanější nežli pruský. Na to
vystoupil bavorský zástupce vojenský při spol-
kové radě gen. Endres a jal se, jak rovněž už
bylo sděleno, chvalořečiti vojenství pruskému,
a dékovati za vše, co prý bavorská armáda
systému pruskému děkuje. Bavorský tisk ovšem
za to ostře na generála útočil a zvláště mni-
chovský křesťansko-sociální »Deutsches Volks-
blatt« napsal o něm, že nezasloužil si dikův
Bavorska, ba že kmen bavorský pokořil a také
státoprávně na postavení Bavorska se probřešil.
Kdyby takým lidem dostalo se rozhodování
ve vojště bavorském, to že by byl začátek
konce. Bavoři ale dle všeho nemusí se báli, že
se také v této véci ustoupí Prusku. Naopak
sděluje se nyní, že gen. Endres bude z hod-
nosti své při radě spolkové bavorskou vládou
odvolán.
Prusek
Müller
Endres
Bavor
Bavorsko
Prusko
Deutsches Volk
12
article
Pád vlády anglické.
V Londýně projevuje se vesměs všeobecné
mínění, že ministerstvo Balfouro v
v šesti týdnech padne, a sice při roz-
počtové debatě při zákoně o právech výčepni
ckých. Potom budou vypsány nové volby i po-
čitá se, že liberálové dosáhnou většiny 135
hlasův. Král povolá pak v čelo vlády liberála
earla Spenera, a do ministeratva vnějších věcl
Roseberya neb Graye, za kancléře pokladu pak
Asquittu. Předpovědí tyto pronešeny byly tyto
dny i na jedné soukromé hostině v Londý ně za
přítomnosti Edvarda VII. Král slyšel je, a ne-
popřel je ani slovem. Radikální křídlo liberální
strany přijalo by Spenera za premiéra i z
vůdce strany, ale za polovičatým Ruseberym by
nešlo. Také by radikálové nevstoupili do žádného
koaličního ministerstva, jež by nechtělo dělati
politiku mnohem radikálnější než jakou dosu
Rosebery hlásal.
Gray
Edvard VII
Rosebery
Londýn
13
article
Manifestační schůze
Středolabského komitétu na Mělníku
Manifestační schůze
Středolabského komitétu na Mělníku
Přečetná společnost hodnostů a interessentů
naplnila v neděli dne 13. t. m. do posledniho
místečka prostranný sál okresního domu na Měl-
níku, aby na jevo dala nejživější sympatie zdár
nému postupu polabského veledila i nejnovějš
akce Středolabského komitétu, nesoucí se za tím
aby nastávající splavnění a úprava řeky v celén
toku umožnila co možno největší a nejracionál
nějši využití bohatých vodních sil k centrální vý
robě síly elektrické.
Schůze se zúčastnili pp.: za místodržitelo
a místodržifelství míst. rada J. Filip a zemědělský
inspektor vl. rada Rud. Brechler z Troskovie
za ministerstvo obchodu a ředitelství pro stavbu
vodních dráh c. k. vrchní komisař Karel Hro
mas, za zemědělskou radu král. českého Ferdi
nand prine z Lobkovie a přednosta českého od
dělení zemědělské rady st. rada Ant. Němec, z
zemský výbor vrchní inženýr Josef Dlouhý, posl.
K. Štole, dr. Formánek, Jindřich Ronz, H.
Karel
Němec
Dlouhý
K Štol
doktor
Formánek
Ronz
Mělník
zemědělský rada král
14
article
Srdínko, za král. hl. město Prahu inženýr Eust.
Neubert a arch. Č. Gregor, za město Karlín cís.
rada posl. J. Ronz, za obchodní a živnostenskou
komoru v Praze řed. H. Karlík, za komisi pro
kanalisaci Vltavy a Labe c. k. vrehní inženýn
Emil Zimler, za spolek českých arehifektů a in
ženýrů cís. rada Fr. Křižík, a předseda kanali
sační komise téhož spolku p. prof. J. Hráský
za společnost pro průmysl chemický v královstvi
českém továrník Josef Engelmann, za Jednotu
průmyslovou a Povltavskou jednotu inženýr K
Fischer, za Ústřední hospodářskou společnost
pro království české J. Schuster, přečetní staro
stové měst a okresů, jakož i obcí polabských o
Mělníka až do Dvora Král., ředitelé velkostatků
a průmyslových závodů v Polabi aíd. Omluvné
a blahopřejné depeše a dopisy zaslali: místo
držitel, přednosta ředitelství pro stavbu vodníel
dráh dvorní rada J. Mrasick, vrchní stavební
rada Rytíř, posl. dr. Fořt a jiní.
Srdínko
Neubert
Gregor
J Ronz
Zimler
Křižík
profesor
J Hráská
Engelmann
Fischer
Schuster
Král
J Mrasick
doktor
Fořt
Praha
Karlín
Vltava
Francie
Mělník
živnostenský komora
království český J
15
article
Delegovaný zástupce klubu poslaneckého
české národní strany svobodomyslné, říšskýa
zemský poslanec pan J. Kaftan, omluvil nepři-
tomnost svoji nezbytným pobytem ve Vídni,
tlumočiti dal schůzi blahopřejný pozdrav, ujistiv
interessenty mělnické, že otázka zřízení přístavu
mělnického, tohoto pro Vltavu i střední Labe ne-
zbytného největšího nádraží a cíle snah města
i okresu mělnického nalézá se ve stavu přízni
vého řešení.
Účastníky schůze uvital nad míru přátel
skými slovy jménem okresu mělnického starost
okresu pan Václav Pavlíček a jménem mě-
sta Mělníka p. purkmistr Al. Schreneke
s přáním všeho zdaru schůzi a pilné práe
Středolahského komitétu.
Předseda komitétu, starosta města Hradce
Králové, zemský poslanec p. dr. F r. Ulrich
věnovav vroucnou vzpomínku obětavé činnost
zesnulého, velezasloužilého místopředsedy komi-
tětu, říš. a zem. posl. Jana Jaroše, jehož památk
uctěna povstáním a uvitav účastníky schůze, po
dal tuto zprávu o nynějším stavu otázky úpravy
a kanalisace středního Labe:
Ve schůzi poradního sboru pro stavhu vodni
dráh dne 10. února 1904 sdělil pan ministr obchodu
že vláda dala jemu pro první stavební rok 1904 k dis-
posici 25 millionů korun ze zápůjčky, která pro tulo
stavbu emittována býti má. Tím bylo umožněno, že
vláda, stanovivši pevně stavební program pro tent
rok, mohla provésti se zúčastněnými zeměmi vyjed
návání o zákonitém zabezpečení příspěvků zemských
J Kaftan
Pavlíček
Al
Ulrich
Jaroš
Vídeň
Hradec Králové
16
article
Sněmy dolnorakouský, moravský a haličský schválil,
již dolyčné speciální osnovy zákonů.
Sněm království českého, který již usnesením
ze dne 18. července 1902 vyslovil jednomyslně zá-
sadný svůj souhlas se splavněním Labe od Mělníka
k Jaroměři, následkem známých událostí dospěl pouze
k tomu, že komise rozpočtová jednomyslně navrhla
jemu osnovu zákona, kterým se ke splavnění Vltavy
v obvodu král. hlav. města Prahy, jakož i z Prahy
až do Budějovic a ke splavnění Labe od Mělníka do
Jaroměře království české zavazuje platiti roční část-
ku, která stačí na zůročení a umoření osminy těch
obligací, které budou státem vydány, aby tyto část
řek byly splavněny
Obsáhlá a důkladná talo zpráva rozpočtové ko-
mise, z péra říš. a zem. poslance inž. J. Kaftana, byla
také již členům sněmu král. českého tiskem rozdána.
Podkladem navrženého zemského zákona jest, že
se dle stavebního programu vládou pro první stavební
období 1904—1913 povšechně stanoveného vynaložiti
má na splavnění Vltavy Prahou 15,158.262 K a na
splavnění středního Labo 38,947.000 kor., celkem
54,105.262 K nominale.
Ze zprávy rozpočtové komise dlužno pak opětni
si opakovali fakt, že ze zápůjčky 250 mill. K, potřebné
v prvním stav. období ke stavbě všech vodních dráh
má po odečtení nákladu na regulaci přítoků — útraty
emisse zápůjčky pro tyto přítoky jdou totiž na úče
kanalisací v obnosu 78,948.000 K nominale — má být
ke kanalisaci použito 171,050.000 K, jež s připočle
ním zemských příspěvků 21,436.000 K vzrostou na
195,486.000 K nominale. U nás tedy suma 54.105.26
korun (v níž jest zemský příspěvek zahrnut), určená
na vodní dráhy české, ohnáší 27.7% nákladu, určeného
ke stavbě všech vodních dráh rakouských.
Ing
J Kaftan
Labe
Mělník
Jaroměř
Vltava
Praha
Budějovice
Laba
17
article
Oběť král. českého jest vzhledem k velikosti chy
staného díla poměrně nepatrná; to jest patrno z toho
že roční příspěvek zemský ke kanalisaci středního
Labe a Vltavy Prahou dostoupí koncem prvého slav
období r. 1913 pouze sumy 279.903 K 90 h ročně.
Jakkoliv zemský příspěvek ke kanalisaci střed
Labe zásadně jest zabezpečen, jakkoliv nebezpečí je
že hatové projekty detailní průlahem mohou býti
ohroženy polud, že se tok středního Lahe na čelných
místech rok za rokem mění, jakkoliv dále započatá
již a energicky urychlovaná úprava hoř. Labe a Úpy
a chystaná úprava Metuje vzhledem k zpustošenému
stavu řečiště od Jaroměře ku Přelouči a vzhledem
ke zdouvacím pevnostním objektům u Josefovaa
Hradce Králové dle jednomyslného úsudku znalců
může bez současné úpravy střed. Labe způsobiti škody
nanejvýš neblahé, přece lze stěží doufati, že s kana-
lisací střed. Labe počato bude dříve, než se sněm král
českého o svém zákonitém příspěvku usnese.
Za jsoucích poměrů lze i stěží doufati, že by k po-
čelí těchto praci poskylnuty byly vládou potřebné
úvěry zálohou, jak tomu bylo na př. u trati alpských
dráh, kde pokusné sloly karavanského a bochninského
tunelu, které byly však vskutku jeho definitivní sou
částí, provedeny byly dříve, než bylo dáno svolení
říšské.
Praha
Labe
Úpa
Metuje
Jaroměř
Přelouč
Josefovao Hradec Králové
18
article
Nuže, věrni heslu, domáhati se především toho
co jest nejblíže dosažitelno, obralme aspoň veškeru
pozornost a snahu k tomu, aby veškeré práce příprav
ně, které dle čl. 6. zákona ze dne 11. června 1901
stavbě vodních dráh bez ohledu k zemskému příspěvku
mají býti v čas provedeny tak, aby se stavbou nej
později r. 1904 mohlo býti započato, vskutku v ča
a do všech podrobnosti byly ukončeny.
A tu jest nám milou povinností sděliti, že dosa
vadní práce přípravné utěšeně pokračují.
Výnosem ze dne 17. června 1903 č. 282 v. st. pro
neslo sice ministerstvo obchodu náhled, že rozvrl
detailních prací splavňovacích a upravovacích nelze
toho času stanoviti definitivně pro celé první stavebni
období a že se spíše pomýšlí na to, aby každoročně
sestaven byl stavební program pro příští rok, při čem
má nejen zemskému výboru v čas býti poskylnuta
příležitost, v nejširší míře vliv svůj uplatniti, nýbrž
také interessentům umožněno, aby při dotyčné komis
přání svá vyslovili.
Dle slanoveného již progzramu ministerstva ob
chodu připadá pak na splavnění a úpravu středního
Labe r. 1904 obnos 4 mill. K. Z télo sumy má být
použite 0.1 mill. kor. na výkup pozemků v dol. toku
0.2 mill. kor. na výkup pozempků v hoř. toku, 0.6 mill
kor. na výkup vodních staveb a odškodnění majitelům
2 mill. kor. k úpravě a kanalisaci dol. toku, 1 mill
kor. ke kanalisační úpravě hoř. toku a 0.1 mill. kor
na dohled ke slavbě a režii vůbec
Avšak úplné projekty podrobné, které vypraco-
vala, řídíe se veskrze směrodatnými pokyny infor
mativní pochůzky po střed. Labi, konané od 21. zář
do 4. října 1902, s úctyhodnou svědomitostí a rychlo
expositura pro stavbu vodních dráh v Praze, jdou dále
než svrchu zmíněný program pro rok 1904.
Labe
Praha
19
article
Především jest dokončen podrobný projekl úpravy
a splavnění Lahe od ústí Vltavy k železnému mosl
u Neratovic, jenž vyřešil 2 zdýmadla, t. j. úpravu řeky
plavební kanály, jezy a komorová plavidla normálníe
dimensí u Mělníka a Obříslví na dělku 12 kilometrů
Jez u Mělníka navržen jest jakožto jez hradlový
ježto k němu za velkých vod působí zpětně vzdut
Vltavy, takže tu vodní síly nelze náležitě využiti an
dražší konstrukcí jezu stavidlového
Jez u Obříství jest sice navržen jako jez hradlový
dlužno však doufali, že se zdaží nedávno zahájen
úsilovné akci Středelabského komitétu, aby volbo
vhodných konstrukcí jezových a připuštěním turbi
do kanálů plavebních vodní síla Labe k výrobě olek
trické energie do mezí možnosti byla k úplnému vy
užití zachována — aby ledy i jez u Obříství ještě v čas
upraven byl v typu, který by umožnil stvoření vodní
síly, zde na 900 HIP vypočtěně.
Vltava
Neratovice
Mělník
Obříství
20
article
V detailním projektu pamatováno jest i na účelne
odvodnění inundačního území u Mělníka o ploše 1
čtver. kilom. pomocí čtyř hlavních odvodních svodů
jichž délka s odbočkami měří 28.1 km, takže tím v sou
hlasu se zemědělskou radou král. českého i zde, tal
jako v ostatních projektech podrobných, o zeměděl-
ské zájmy vydatně jest postaráno
Druhá část detailních projektů pražské expositur
vodních dráh řeší úpravu pěti partií v hoř. toku střed
Labe a sice u Živanic, Rosic, Pardubic, Hrobic a Krá-
lové Hradce.
Provedení těchto úprav jest dle jednomyslnéh
dobrozdání znalců, obsaženého v protokole o infor-
mativní pochůzce po střed. Labi, 21. září—4. října
1903, nezbytně nutným vzhledem k nanejvýše de-
routnímu stavu řečiště a svrchovaně nepříznivým
inundačním ponferům měst Pardubic a Hradce Krá-
lové, tak že je, jak též ve vládním programu výslovn
bylo řečeno, nelze odkládati až do doby, kdy se splav
něním Labe v této trati bude započato.
Mělník
Živanice
Rosice
Pardubice
Hrobice
lová Hradec
Labe
Hradec
rada král
km
21
article
Hotové dosud podrobné projekty první serie těchto
úprav vztahují se k následujícím územím:
V Živanicích navrženo jest v km 119.6—123, tedy
v délce 3.4 km. úprava řeky pomocí pěti průkopů o
Malého Opočínku až k choltické strouze u Valů. Ny-
nější jez se odstraňiuje.
V partii Rosice—Srnojedy počíná úprava nad
obcí rosickou v km 129.1, přimýkajic se v Rosicích
samých k pravému břehu řeky, přechází nové řečiště
do vymletých ramen, tam, kde nynější břeh řeky
tvoří tak charakteristickou na hoř. toku středního Labe
a tak zkázonosnou zátočinu v podobě písmena S,
končí v km 127, zabírajíc délku 2.1 km. Ježto do za-
křivenin, které pli nové úpravě řeky nad výši normál-
ních vod získaným výkopem budou zasypány, úst
četné svody vod, postaráno jest současně o odvodnění
okolí čtyřmi opady celkem 1.5 km dlouhými.
V Pardubicích navržena jest úprava řeky v km
133.5—131-9, tedy v délce 1.6 km; pod mostem erárn
silnice projeklován jest jediný průkop 700 m dlouhý,
ústí Chrudimky upraveno jesť na délku 200 m, rovněž
se upravuje ústí Valchy a Haldy. K účelnému odvod-
nění slouží nová odpadová struha 1 km dlouhá, ústíci
do řeky km 132.2. Pilíře mostu se zabezpečují.
V Hrobicích-Němčicích, nejzpustlejší to snad obla-
sti celého Labe, navrhuje se úprava třemi velikými
průkopy v délce 2.1 (km 145—147.1) s celkovým po-
hybem země 336.000 kub. m s příslušným přeložením
cest a řízením přívozů.
V Střebši u Hradce Králové řešeno jest odstraněn
serpentin v km 156.6—155.3 dvěma průkopy v déle
300 m a 200 m, v Hradci Králové pak navrženo jes
odstranění starého pevnostního jezu, zřízení nového
stavidlového jezu se 3 m vzdulím v km 158.6, a za-
bezpečení železničního mostu.
Vala
Rosice
Srnojedy
Pardubice
Chrudimka
Hrobice
Němčice
Střebš
Hradec Králové
km
km 145
22
article
Tyto úpravy navrženy jsou vesměs s ohleden
na přiští kanalisaci a v rámci jejího projektu, stvořuj
namnoze nové plavební řečiště, upravují náležitě vý
šky břehu, jejichž zához děje se na hloubku budoucího
dna, jehož splavnění bude vyžadovati, takže až hodin
udeří, již jen k vybagrování dna bude třeha přikročiti
Všude zřizují se stezky potahové a navrhují se př-
kladiště a příslavy.
To jsou, krátce, popsané hotové projekty detailn
pro dobu nejbližší, jež budou i s připravenými operáty
vyvlastňovacími ještě tento měsíc předleženy mini
sterstvu obchodu. Dle sdělení ředitele vodních ces
p. dv. rady J. Mrasicka ve schůzi poradního sboru
ze dne 10. února 1904 bude možno provésti o nich po
litickou obchůzku, bez předchozí revise trati s pří
slušným řízením výkupným
Aby se tak vskutku záhy stalo, k lomu směřuje
naše další působení.
Bude ovšem jen na prospěch zdárného pokroku
tohoto veledíla, nebudou-li zájemníci při nastávají
cím výkupu činiti požadavky přemrštěné a spokojí-
se k zamezení odkladu, aby splatnost smluveného
výkupného nastala až po uzákonění příspěvku zem
ského.
Provinili bychom se povinnosti své, kdybychom
při této příležitosti nevzpomenuli činnosti ředitelstv
pro stavbu vodních dráh a pražské expositury s vrou-
cím uznáním, plným vděčnosti a obdivu k dílu, kter
v tak krátké době s obětavým napjetím všech sil bylo
vykonáno.
S neméně vděčným uznáním vítáme i fakt, že
povšechný projekt splavnění a úpravy střed. Labe o
Hradce Králové až k Jaroměři úplně ukončen jest
zároveň tohoto měsíce předložen bude místodržitelství,
aby o něm dále úřadně se jednalo.
Do vínku zásluh o splavnění střed. Labe vložile
tím vodní oddělení zemského výboru nový lístek va-
vřinový.
J Mrasick
Labe
Hradec Králové
Jaroměř
23
article
Celá tato kanalisační trať jest 19.9 km dlouhí
o spádu 19.91 m; plavební kanály zaberou 4.4 km
Navrženo jest 6 jezů vesměs stavidlových a 7 plavidel.
a sice v Josefově, Černožicích, Smiřicích (2 plavidla
995 m), Lochenicích, Předměřicích a Kydlinově.
Nynější pevnostní jez josefovský se odstraňuje
Jako v dolejší trati navrhují se i tu plavidla normál-
nich dimensí, pro 2 lodi 19 m široké, 60 m dlouhé
nosnosti 600 tun s ponorem, odpovídajícím mezi-
národnímu usnesení pro plavbu vnitrozemskou.
Mezi Josefovem a Jaroměří navržen jest obchodní
přístav (ochranný a zároveň překladiště) a spojen
vlečkou s jaroměřským nádražím. Přístav téže povahy
navržen jest in eventum i v Černožicích. V urojektu,
jenž obsahuje veškerá základní měření, celou trigono-
metrickou síť, koty, sítunění plány, veškeré profily
a pomůcky, řešeno jest vše, co s kanalisací souvisí,
zejmena i přeložení silnic a zřízení železných mostů
místo nynějších dřevěných. Celá trassa provedena tak
aby se kdykoliv mohlo v rámci kanalisačního projektu
počíti s úpravou řečiště, v této trati snad na veskrze
zpustošeného a hřísně zanedbaného
Sluší s povděkem doznati, že jako vůbec projek
splavnění a úpravy středního Labe, tak i tento projek
Hradec Králové—Jaroměř řešen jest tak, aby vhodným
vedením trati, úpravou spádu, vyrovnáním dna, vol-
bou výše vodní hladiny ve zdržích vyhověno bylo
všem oprávněným tužbám zemědělců po zmírnění po-
vodní, zamezení podmáčení, účelném zřízení odpadů
odvodňovacích a pod. I zde bude snahou Středolab-
ského komitétu, aby plné využilí vodních sil nynějších
i utvoření nových sil vodních bylo zabezpečeno, jak
toho v prvé řadů zemědělství samo, jakož i kvetoucí
průmysl polabský a veřejné potřeby jeho hustých
lidnatých měst, městysů a obcí vyžadují.
Josefov
Černožice
Smiřice
Lochenice
Předměřice
Jaroměř
Labe
Hradec Králové
km dlouhí
km
24
article
Jest si konečně jen práti a snažiti se, aby celé
veledílo korunováno bylo zahrážkou údolí pod upra-
veným hoř. Labem, jež by zabezpečila splavnění Labe
od Jaroměře ke Dvoru Králové, ochránila jezy pře
nebezpečím současné strže vod z upravených řek hoř.
Labe, Úpy a Metuje a umožnila snadné manipulace
odvodňovací i zavodňovací v žírném tomto kraji.
I končím nyní s jedinou prostou prosbou:
„Buďme vytrvalými v dosavadní solidárnosti
radostné práci pro obrození středního Labe, dnes to-
hoto zhoubce každoroční pilné práce tisícerých děl-
ných rukou, zejtra však živitele našeho, ale — buďme
tapělivýmil“
Přednosta českého oddělení zemědělské
rady pro království české, p. stav. rada Antonín
Němec, vyličuje postup, kterým zemědělská rada
hájila zájmy zemědělské při informativní po-
chůzce po středním Labí v r. 1902 i při sdělá-
vání projektů podrobných. Cilem této snahy
bylo, aby projekt splavňovací kryl se s akci me-
Porační. Je nutno udržeti tuto melioraci jako
podstatnou část celého projektu; náklad sanačn
pak jest v poměru k zelkovému nákladu uplav
ňovacímu tak malý, že není záhodno, ponechá
vati jej snad k obstarání družstvům. Rečník kon
statuje s potěšením, že expositura ředitelství pr
stavbu vodních dráh v Praze pracuje v úplné
shodě se zemědělskou radou.
Antonín Němec
Jaroměř
Dvůr Králové
Labe
Úpa
Metuje
Praha
český oddělený zemědělský rada pro království
IPorační
25
article
Poslance zemský p. K. Štele konstatuje
s povděkem, že jest v podrobných projeveeh
pražské vodocestní expositury pamatováno na
řádné odvodnění pozemků polabských, vybízí
však k opatrnosti a doporučuje, aby výboru
Středolabského komitétu bylo uloženo působit
jménem všech zemědělských zájemníků polab-
ských, aby návrhy zemědělské rady pro král.
české na ochranu zájmů zemědělských byly mini
sterstvem obehodu také schváleny a skutečne
provedeny, tak aby na středním Labi neopako-
vala se pochybeni, způsobená regulací Odry.
která vedla k velkým náhradám škod, způsobe-
ných nedekonalou úpravou řeky. Týž navrhuje
v tomto směru resoluci, níže uvedenou (odst. 3..
a projevuje přání, aby zemědělská rada dotyčné
práce své dala Střodolabskému komitétu k dis
pesici, jenž nechť je ve svém časopise „Středn
Labe“ uveřejní a mimo to tisker. vydá a všem
obeím polabským zašle. Schváleno.
Inženýr p. Karel Rosa, prof. státní průmy
slové školy na Smichově, podává zajímavý re-
ferát o využiti vodní síly kanalisovaného střed-
ního Labe, z něhož vyjímáme toto:
Pan přednášející poukazuje na to, kteral
velké vodní stavby, jako nákladné stavby jezů.
kanálů a náhonů zvětšují investiční náklad na
získání vodních sil tak, že zúrokování kapitálu
do tčehto staveb vloženého a udržování těchto
staveb, zvětšuje často příliš výrobní cenu zí-
skané energie.
Náklady za spotřebovaný materiál a obsluhu
rovněž i udržování vodních motorů jsou poměrně
malé, jelikož stroje vodní jsou jednoduché.
K Štele
Rosa
návrh zemědělský rada pro král
26
article
Při toku, jenž má býti kanalisován, a to
zvláště takovým způsobem, jak tomu bude
u středního Labe, jsou poměry pro využití vod-
ních sil, neobyčejně příznivy. Při kanalisaci těte
upravena bude vodni hladina tak, že nebude
téměř žádného ztraceného spádu, a spády, pře-
nesené na jednotlivá místa, budou dosti značné.
dosahujíce výše až 4 m. Takových spádů dal
by se využiti 20 k výrobě energie elektrickéa
bylo by na nich získáno více než 21.000 kon-
ských sil, tedy průměrně na každém spádu více
než 1000 koňských sil.
Na těchto spádech postaveny budou též pro
účely kanalisační již mohutné jezy, dále budou
postaveny plavební kanály, které budou zařizeny
právě tak, jako nejlépe zařízený náhon pro tur-
binovou stanici vodní, a také spád na těchto ka-
nálech bude vytvořen.
Tedy v případě, že budou tyto stavby tak
účelu využití vodních sil vyhovovati, bude pro-
vedení podniku velmi snadné, neboť kanalisač-
ními pracemi bude největší čásť sta v by
již provedena, a taktéž udržování pro
účely a na účet kanalisační se bude díti.
V dalším poukazuje p. přednášející na to
kterak by tyto kanalisační práce měly býti pro
vedeny, aby zmíněným účelům vyhovovaly, a po
ukazuje hlavně na dvě okolnosti, totiž:
kona
27
article
jezy musily by býti takové, aby i přes zimu
zůstati mohly vztýčeny a dna plavebních kanálů
mají býti tak založena, aby kanály tyto i v zimě,
kdy se neplaví a kdy hladina vzduté vody bude
po případě snižena, mohly dostatečné množství
vody na turbiny přiváděti.
Pro spád na Obřiství, jenž vřaděn byl do
spádu, jež mají býti pro výrobu energie vodní
získány, připravuje expositura ředitelství pro
vodní stavby detailní projekt s jezem hradlovým,
který v zimě nemůže zůstati vztýčen, ale otázka
vhodných jezů se ve zmíněném úřadě pilně stu-
duje, a systém jezu toho mohl by býti pro pro-
vedení změněn.
28
article
Kdyby požadavkům zmíněným se strany
ředitelství pro vodní stavby vyhověno bylo,a
kdyby podnik soustavně byl prováděn, dalo by
se získanou energií elektriekou zásobovati území
v rozloze 5000 km2, tedy jedna desetina našeho
království a s opatřením reservy, jež by síluv
době malé vody doplňovala na uvedené množství,
byla by výrobní cena roční pro 1 kilowatt na na-
značené síti odevzdaný 154 K, což jest cena
nad obyčej mírná a docílena může býti jen za
těch okolností, že největší a nejnákladnější
stavby prováděny a udržovány jsou na účet ka-
nalisační.
Za takových podmínek byl by podnik ve-
lice výnosný, a při dosažení odbytu a při velice
mírných cenách zůročil by výtěžkem kapitál 70
millionů korun na 5%, kdežto investovaný ka-
pitál jest 16 millionů korun.
Jak při těchto poměrech by pochodili kon-
sumenti, uvádí p. přednášející na třech příkla-
dech, vzatých pro zemědělství, maloprůmysl a
pro veřejné potřeby.
Z příkladů těch uvádíme, že by sdružen
zemědělské členům svým propůjčovalo žárovku
ročně za 12 K, a elektromotor o 5 koňských si-
lách za 50 h za hodinu, dále, že by řemeslní-
kům poskytnut byl proud pro 2koňový moter,
osvětlení bytu, dílny a skladiště 18 žárovkami
za 840 K ročně, obci pak pre 110 žárovek ulič-
ních a 7 koňských sil pro vodárnu za 2400 K
rečně.
Pan přednášející poukazuje na veliký ná-
rodohospodářský význam tohoto podniku při
pominá ještě, že tak příznivých výsledků dosa-
ženo býti může jen za těch podmínek, že ředitel-
ství pro vodní stavby vyhoví kladeným požadav-
kům a stát zdarma přenechá vodní síly, a dále, že
provedení podniku bude soustavným a pokračo-
vati bude s pracemi kanalisačními.
km 2
kW
30
article
Dozvuky studentských bouří na
universitě videňské.
Z Vídně, 13. března 1904.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Lživé zprávy, které jsou rozšífeny po ně-
meckých časopisech a líčí neněmecké, zvlášť
české studentstvo vídeňské jako provokatéry,
pohnuly výkonný výbor sdružených studentův
italských, rumunských a slovanských, aby ve
svých časopisech uveřejňoval pravdivé zprávy
událostech na universitě, o příčinách nepokojů
a cílech, jež vytklo si neněmecké studentstvo,
jakož aby šiřil mezi lidem myšlenku sbratření
nejen slovanských, nýbrž všech protiněmeckýel
národností, které za stejným cílem spějí. Nebot
jen ve svornosti jest síla.
Původcem vídeňských demonstrací byl sám
rektor vídeňské universily Escherich, jenž svou
vyhláškou na černém prkně, kde bývají jen
všeobecné úřadní vyhlášky, týkající se všeho
sludentstva, a v níž se obrací na německé stu-
denty, ujímá se vřele pražských buršáků
mluví s opovržením o pražské »luze«, dal ví-
deňským buršákům pěkný příklad a povzbuzení,
aby se chovali právě tak. A skutečně! Hned
druhého dne velká ovace rektorovi a rozsáhlý
»bummel« po vídleňských Přikopech, načež ná-
sledovala nezbytná »Wacht am Rhein«. Mlimo
to zmizely do rána v aule všechny neněmecké
spolkové vyhlášky. Když pak výbor sdružených
akademiků rektorovi si stěžoval, vymluvil se
lento na konec semestru a spojené s tím čistění.
Vídeň
Wacht be Rhein
31
article
Později teprve zmizely i německé vyhlášky.
Jak mnoho se této výmluvě může věřit, doka-
zuje páteční resoluce vídoňských techniků, v níž
přímo vyzývají rektora, aby neněmecké vyhlášky
dal odstraniti.
Též na otázku dvakrát opětovanou, pova-
žuje-li neněmecké studenty za rovnopre. a né s ně-
meckými neb též za pouhé hosty, jak se jim
při každé příležitosti dává pociťovati, odpověděl
rektor tak vyhýbavě, že zástupcové s nepořize-
nou odešlí. Usnesli se proto uspořádati pro-
testní projev, jímž chtěli dáti na jevo, ž
nemíní přihlížeti k takovému jednání rektorovu
a německých studentů, nýbrž všemi dovolenými
prostředky se budou domáhati svých práv. Hne
při chystaném projevu studentů Němci je na
schodiště před universitou ani nepustili a když
si mocí přístupu chtěli dobýt, tu »vždy bděláe
policie vídeňská buršákům statečně pomáhala.
Němec
32
article
Když pak chtěli uspořádati klidnou procházku
městem, našli všechny živé ulice policií uza-
vřeny. Vrcholu všeho dosáhla německá zpupnost
obsazením akademické mensy, do níž žádného
Čecha nepustili. Ani na vyzvání univers, prof-
Menzla, předsedy kuratoria, by nezneužívali do-
bročinného ústavu, jenž jest neutrální půdou,
k pouličním demonstracím a kravalům, neupo-
slechli. Barbarstvím tímto, jímž uškodili zvláště
jen svým nemajetným námeckým kollegům, za-
dalo si německé studentstvo před celým vzděla-
ným světem více než nejhorší luza. Zde ovšem
byla to luza akademická, která dokazovala své
hrdinství a svou kulturu tím, že házela slovan-
ským studentům buchty na hlavu.
Stalo se zde též poprvé, že univ. professor
sám uznal potřebu zakročení policie proti stu-
dentům, poněvadž jeho vyzvání neposlechli. Pal
si váží němečtí studenti svých professorů a vy
týkají jiným, že urážejí rektora tím, když žádaj
svých práv, ještě k tomu rektora, jenž sám prot
nim štve. Proto se nelze diviti, že vídeňský ne
německý student nevidí v rektorovi svého za-
stance a ochránce, nýbrž jen bývalého nepřá-
telského buršáka.
Poukázati dlužno též na chování policie
Jak již řečeno, pomáhala statečně hájit »ně
meckou rampu« a vodila pak neněmecké stu
dentstvo po nejzastrčenějších uličkách. Kdyt
chtěli někteří slovanští studenti vniknouti do
mensy, bylo jim v tom policií zabráněno. Pr
tom však nečinně přihližel dav policistů řádění
německých studentů a teprve, když jednotliv
Čecho
Menzl
Kdyt