ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 03e29a70-7110-11dc-9faf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 82, place 72, work 11, org 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
16. března 1904. Číslo 76.
4 article
neodpíral satisfakci. Odůvodňuje své rozčilenía jednání tím, že prý se dozvěděl, že ve Favoritech Otakringu čeští agitátoři chodí po hospodách a na- hádají dělnictvo k demonstracím před universitou. V posuňku posl. Skály shledával urážku a zlehčení jemuž opřel se všemožně a s úspěchem. Nechtěl prý užiti násilí, chtěl prý jen, aby posl. Skála nahléd do spisův a přesvědčil se o lichosti své výčitky Když však stál naproti němu a víděl, že má v ruce kousek cukru, chtěl mu jej vyraziti. Myslí, že se mu podařilo sprostiti se onoho zlehčování. Také ve vý- boru prý dovozoval, že v zájmu pravdy třeba vy šetřiti celý případ v souvislosti. Omlouvá své roz- čilení vzpomínkou na boje, jež musil vésti k napra- vení své važnosti a cti. Žakládal prý si na tom, aby jeho list byl prost vší úhony. Ličí děje svého pro- cesu, domnívaje se, že neměl viny na cukerní afféře ta prý spadá zeela na jeho býv. správce. On vyna- snažoval se prý, aby se vrátilo cukernímu kartelu jeho 12.000 zl. Proto předložil v kárném výboru veškerý procesní materiál a očekával od posl. Skály jako slušného člověka, že své nařčení odvolá. Potom hýval by prý také odvolal svá urážlivá slova, jichž užil v největším rozhorlení a rozčilení. Na obranu své cti vystoupí bezohledně proti komukoli a — bude-li třeba — také živou mocí. K Nowakovu návrhu debata uzavírá se.
Skála Nowakův
5 article
Posl. Klofáč, hlavní řečník pro: Popírám, že návrh posl. Skály a podobné naše návrhy jsou návrhy obstrukčními. To prostě není pravda. Nám nejedná se při těchto návrzích o pro- vádění obstrukce, nýbrž o to, aby nás všeněmečlí poslanci nesměli urážeti. Jest typickým zjevem, že takové nadávky vůbec přicházeji se strany všeněme- cké. Táži se vás, páni na levici, zdali slyšeli jste kdy ode mne, nebo od Choce, nebo Černého urážku německých poslanců? To není v české, to není ve slovanské povaze. Naše mateřština nezná takových nadávek a užil-li někdo z nás nějakého hrubého slova, naučil se tomu ze zpráv parlamentních. (Ve selost.) Milujeme svou národnost, ale ne nenávidíme nikoho, kdo miluje svou vlasť. Všeněmci nás nená- vidí. Proč? Poněvadž jsme Slovany. Grillparzer řekl: Národností k bestialitě. U nás jest tomu však naopak: Národností k humanitě. Chceme kulturo pro svůj národ. Němci však v této práci chtějí brá- niti. Jest to kuiturní? Táži se: Jest to národ, který dal světu Goetha a Schillera? Jest to nemožné. T jest národ, který dal světu prince Arenberga. To míním arciť jen o pánech ze všeněmecké strany.
Posl Klofáč Choc Slovan Grillparzer Němec Goethe Schiller Arenberg
6 article
Nechceme nie, leč spravedlnost. Posl. Wolf: Jak vy jí rozumítel Posl. Kloláč: Nyní v této historické chvíli, ve které všichni poslanci čeští jsou v boji, čemuž my zástupcové nejširších mass lidových velice se těšíme. vidíme, že jsme dobyli již dvou posilivních úspěchů, jednak že procitlo vědomí národní v celém lidu, ji- nak že spolčily se všechny strany české. Já, který od tří let jsem odpůrcem mladočeské politiky, pra- vím dnes, v tomto buji mězi námi není rozdílu žádného. Dokud jsme v tomto boji, jsma všichni bratři bez rozdílu, zda Mladočech, agrárník, či ná- rodní sociál. Spolehal-li snad pan Körber na roz- drobení českých sil v nynějším zápase, odpovídám jako radikálně smýšlející Čech. Vaše spekulace, Excellence, jsou falešny. My nalezneme vždy modus, aby volební boj zůstal v klidné linii. V nynějším svém boji zůstaneme svornými. Posl. Wolí: Myslíle, že utrhačství jest vhodným prostředkem v tomto boji?
Posl Wolf Körber Čo
7 article
Posl. Klofáč: Nejedná se jen o Čechy, nýbržo všechny Slovany. Podlehnau-li Čechové v tomto boji, bude to také porážkou pro Poláky. My jame v první válečné linii. Poláci musí býti toho pa- mětlivi, že Němci jsou jejich nepřáteli. Vzpomeňte si, pání na polských lavicích, jen na Poznaň. Poláci musí býti si vědomi, že Čechové zde bojují pro všechny Slovany a jsem rád, že v tomto boj všechny strany slovanské, vyjma Poláky, jsou v jed- nom šiku. Hlasy: Také Vlachově! Posl. Klofáč: V tomto boji musíme býti tvrdým a tvrdými zůstati. Jedná se o to, zdali máme žití samostatně ve svohodném Rakousku, či v pruské provincii. Jměnem velké části českého dělnictvá pra- vím, že zůstaneme v tomto boji se všemi českým poslanci nejen v tomto parlamentě vytrvalými, nýbri také doma a jsem přesvědčen, že český lid cít s námi solidárně a solidárně pracuje. (Hlučný sou hlas.) Násladují věcné opravy. Posl. Reichstädtar konstatuje, že posl. Skála v všech kruzích voličských těší se největší obliběa důvěře a že byl na schůzi voličské, v neděli konané vyzván, aby tyto názory jménem voličstva ve sně movně promluvil.
Posl Klofáč Čecho Polák Němec Slovan Čechy Poznaň Vlachov Rakousko
8 article
Posl. dr. Dyk prohlašuje, že sněmovna, jsou soudkyní, nesmí pustiti momenty osobní zcela s zřetele. Zpráva referentova potřebuje však po jedn stránce doplnění a to ve příčině ospravedluění s posl. Wolfa, který se odvolává na své rozčilení. Podle protokolu však posl. Wolí ještě dříve, nežli mu posl. Skála ukazoval kousek cukra, volal s ohle- dem na české poslance: »Vy. Němci, dáváte se lre slovati těmí chlapy? (Slyšte!) A tu nebyl ješlě roze- chvěn a přece užil slov tak urážlivých o všech po- slancích našsho národa. Pan Wolí také pravil,ž doslechl, že dělníci češti v Olakrinku a Favoritách chystají se na německé buržáky. Prosil bych, aby byt trochu opatrnější v takové věci a nechal naše dělníky české na pokoji. Mohl by se potázati se špatnou, kdyby dělníky tak očerňoval. Ani jediný dělník, ať národní, ať sociální, nebyj by se k tomu propůjčil, táhnouti proti kulérům. Není pravda. tvrdí-li se Předseda: Prosím, abyste nemluvil o studentech. Ti nejsou předmětem rokování. (Odpor.) Posl. Dyk: O tom, co se zde v debatě fvrdilo. mohu mluviti a mám také právo to vyvrátiti. Předseda: Nemohu dovoliti, abyste mluvil o věci. která jest již odbyta. (Hlučný odpor u Čechů.) Posl. dr. Dyk: Mluvím vždy věcně a řidím s jednacím řádem, ale nastrpím nic, jsem-li v právu.
Posl doktor Dyk Wolf Wolit Skála Němec Čecho Olakrinka
9 article
Jsem úplně v právu, poněvadž mluvím o věci, která jest předmělem rokování. Předseda: Prosím za odpuštění, ale tato věc jes již odbyta. (Hlučný odpor na lavicích českých.) Posl. dr. Dyk: Jsem-li přerušován, mám prostře dek, abych uhajil se proti tomuto bezpráví, Budu mluviti jazykem ceským, Hlasy v levo: Konec ! Konecl Posl. dr. Dyk zakončuje pak svoji opravu česky. Ref. posl. Ploj ve svém doslovu polemisuje s posl Wolfem, jenž ho přes tu chvíli zakřikuje. Zdá se posl. Wolí klame se skulečně o úloze kárného vý boru. Ten uvažuje pouze, byla-li inkriminovaná slova urážkou nebo ne. Na psychologické pole nechces pouštěti. Nepopírá, že posl. Wolí byl rozčilen, al proto nesmí urážeti. Doporučuje výborový návrh. Po odchodu strany levice mimo křesťanské s ciály byl návrh přijat, (Hlasy v pravo: Jedno- hlasně!) Sněmovna rokovala polom dále o pilném návrhu posl. Kratochvíla a spol. na změnu živnoston- ského řádu, načež po delší řeči posl. Choce roko- vání bylo přerušeno a schůze skončena v 6 hodi 15 minut večer. Příští bude zejtra. Immunilní výbor usnesl se vyhověti žá dosli za vydání posl. Reichstädtra a k návrhu předsedy ryt. Eug. Abrahamowicze rozhod že bude považovati za odložené referáty, jež nehudou hotovy za měsíc od té doby, kdy byly příkázány zpravodaji.
Posl doktor Dyk Konecl Posl Wolf Kratochvíl Choc
10 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. březnu. Generál Goltz o blízké válce Německa. Generál Goltz, velitel výehodopruského sboru armádního, měl v sobotu v Královei v kasinu vojenské i občanské tamní »smetanky« řeč, jež vzbudila značnou pozornost. Dovodil mimo jiné, že veliká válka v blizké již budou- enosti může způsobiti daleko- sáhlá rozhodnutí pro Německo. Nezbytno je tudíž pevně sdružiti všecky síly ná- roda, aby mohla iýti poražena i ne- p řáželaká přesila. K účelu tomu mus se ale zjednati shoda mezi vojskem i občan- stvem. Armáda byla v poslední době často na padena, netřeba útoky ty pojímati příliš tragicky. neboť ústava naše — děl řečník — jest zdravá. Vy, pánové, víte, jak to v německé armádě do- padá, věřte, že je dobře opatřena. Hleďte při každé příležitosti přispívati k udržení rázného ducha v armadé naší. Staňte se verbíři pro naše pluky, posílejte v řady naše mladé, zdatné muže. bychom byli s to, připraviti naše sbory armádní na veliké ůkoly, k nimi budou povolány.« Generál Goltz hlásí tedy zcela zjevně brzké branné zakročení Něme- cka. Obojetná politika německá ponechává ovšem zatím nerozřešenu tuto otázku: po čí boku mín Goltz toto válečné zakročení, po čí boku a — proti komu?
Goltz Praha Německo
11 article
»Nedorozumění« mezi Bavorskem a Pruskem v olázkách vojenských? Nedávné debaty o rozpočtu vojenskémv říšském sněmu německém zúčastnil se, jak čtenářstvu našemu jest povědomo, i rada zem- ského soudu z Aschofenburgu Müller, jenž prohlásil, že týrání vojákův v Bavorsku není tak časté jako v Prusku, protože bavorský sbor důstojnický jest vzdělanější nežli pruský. Na to vystoupil bavorský zástupce vojenský při spol- kové radě gen. Endres a jal se, jak rovněž už bylo sděleno, chvalořečiti vojenství pruskému, a dékovati za vše, co prý bavorská armáda systému pruskému děkuje. Bavorský tisk ovšem za to ostře na generála útočil a zvláště mni- chovský křesťansko-sociální »Deutsches Volks- blatt« napsal o něm, že nezasloužil si dikův Bavorska, ba že kmen bavorský pokořil a také státoprávně na postavení Bavorska se probřešil. Kdyby takým lidem dostalo se rozhodování ve vojště bavorském, to že by byl začátek konce. Bavoři ale dle všeho nemusí se báli, že se také v této véci ustoupí Prusku. Naopak sděluje se nyní, že gen. Endres bude z hod- nosti své při radě spolkové bavorskou vládou odvolán.
Prusek Müller Endres Bavor Bavorsko Prusko Deutsches Volk
12 article
Pád vlády anglické. V Londýně projevuje se vesměs všeobecné mínění, že ministerstvo Balfouro v v šesti týdnech padne, a sice při roz- počtové debatě při zákoně o právech výčepni ckých. Potom budou vypsány nové volby i po- čitá se, že liberálové dosáhnou většiny 135 hlasův. Král povolá pak v čelo vlády liberála earla Spenera, a do ministeratva vnějších věcl Roseberya neb Graye, za kancléře pokladu pak Asquittu. Předpovědí tyto pronešeny byly tyto dny i na jedné soukromé hostině v Londý ně za přítomnosti Edvarda VII. Král slyšel je, a ne- popřel je ani slovem. Radikální křídlo liberální strany přijalo by Spenera za premiéra i z vůdce strany, ale za polovičatým Ruseberym by nešlo. Také by radikálové nevstoupili do žádného koaličního ministerstva, jež by nechtělo dělati politiku mnohem radikálnější než jakou dosu Rosebery hlásal.
Gray Edvard VII Rosebery Londýn
13 article Manifestační schůze Středolabského komitétu na Mělníku
Manifestační schůze Středolabského komitétu na Mělníku Přečetná společnost hodnostů a interessentů naplnila v neděli dne 13. t. m. do posledniho místečka prostranný sál okresního domu na Měl- níku, aby na jevo dala nejživější sympatie zdár nému postupu polabského veledila i nejnovějš akce Středolabského komitétu, nesoucí se za tím aby nastávající splavnění a úprava řeky v celén toku umožnila co možno největší a nejracionál nějši využití bohatých vodních sil k centrální vý robě síly elektrické. Schůze se zúčastnili pp.: za místodržitelo a místodržifelství míst. rada J. Filip a zemědělský inspektor vl. rada Rud. Brechler z Troskovie za ministerstvo obchodu a ředitelství pro stavbu vodních dráh c. k. vrchní komisař Karel Hro mas, za zemědělskou radu král. českého Ferdi nand prine z Lobkovie a přednosta českého od dělení zemědělské rady st. rada Ant. Němec, z zemský výbor vrchní inženýr Josef Dlouhý, posl. K. Štole, dr. Formánek, Jindřich Ronz, H.
Karel Němec Dlouhý K Štol doktor Formánek Ronz Mělník zemědělský rada král
14 article
Srdínko, za král. hl. město Prahu inženýr Eust. Neubert a arch. Č. Gregor, za město Karlín cís. rada posl. J. Ronz, za obchodní a živnostenskou komoru v Praze řed. H. Karlík, za komisi pro kanalisaci Vltavy a Labe c. k. vrehní inženýn Emil Zimler, za spolek českých arehifektů a in ženýrů cís. rada Fr. Křižík, a předseda kanali sační komise téhož spolku p. prof. J. Hráský za společnost pro průmysl chemický v královstvi českém továrník Josef Engelmann, za Jednotu průmyslovou a Povltavskou jednotu inženýr K Fischer, za Ústřední hospodářskou společnost pro království české J. Schuster, přečetní staro stové měst a okresů, jakož i obcí polabských o Mělníka až do Dvora Král., ředitelé velkostatků a průmyslových závodů v Polabi aíd. Omluvné a blahopřejné depeše a dopisy zaslali: místo držitel, přednosta ředitelství pro stavbu vodníel dráh dvorní rada J. Mrasick, vrchní stavební rada Rytíř, posl. dr. Fořt a jiní.
Srdínko Neubert Gregor J Ronz Zimler Křižík profesor J Hráská Engelmann Fischer Schuster Král J Mrasick doktor Fořt Praha Karlín Vltava Francie Mělník živnostenský komora království český J
15 article
Delegovaný zástupce klubu poslaneckého české národní strany svobodomyslné, říšskýa zemský poslanec pan J. Kaftan, omluvil nepři- tomnost svoji nezbytným pobytem ve Vídni, tlumočiti dal schůzi blahopřejný pozdrav, ujistiv interessenty mělnické, že otázka zřízení přístavu mělnického, tohoto pro Vltavu i střední Labe ne- zbytného největšího nádraží a cíle snah města i okresu mělnického nalézá se ve stavu přízni vého řešení. Účastníky schůze uvital nad míru přátel skými slovy jménem okresu mělnického starost okresu pan Václav Pavlíček a jménem mě- sta Mělníka p. purkmistr Al. Schreneke s přáním všeho zdaru schůzi a pilné práe Středolahského komitétu. Předseda komitétu, starosta města Hradce Králové, zemský poslanec p. dr. F r. Ulrich věnovav vroucnou vzpomínku obětavé činnost zesnulého, velezasloužilého místopředsedy komi- tětu, říš. a zem. posl. Jana Jaroše, jehož památk uctěna povstáním a uvitav účastníky schůze, po dal tuto zprávu o nynějším stavu otázky úpravy a kanalisace středního Labe: Ve schůzi poradního sboru pro stavhu vodni dráh dne 10. února 1904 sdělil pan ministr obchodu že vláda dala jemu pro první stavební rok 1904 k dis- posici 25 millionů korun ze zápůjčky, která pro tulo stavbu emittována býti má. Tím bylo umožněno, že vláda, stanovivši pevně stavební program pro tent rok, mohla provésti se zúčastněnými zeměmi vyjed návání o zákonitém zabezpečení příspěvků zemských
J Kaftan Pavlíček Al Ulrich Jaroš Vídeň Hradec Králové
16 article
Sněmy dolnorakouský, moravský a haličský schválil, již dolyčné speciální osnovy zákonů. Sněm království českého, který již usnesením ze dne 18. července 1902 vyslovil jednomyslně zá- sadný svůj souhlas se splavněním Labe od Mělníka k Jaroměři, následkem známých událostí dospěl pouze k tomu, že komise rozpočtová jednomyslně navrhla jemu osnovu zákona, kterým se ke splavnění Vltavy v obvodu král. hlav. města Prahy, jakož i z Prahy až do Budějovic a ke splavnění Labe od Mělníka do Jaroměře království české zavazuje platiti roční část- ku, která stačí na zůročení a umoření osminy těch obligací, které budou státem vydány, aby tyto část řek byly splavněny Obsáhlá a důkladná talo zpráva rozpočtové ko- mise, z péra říš. a zem. poslance inž. J. Kaftana, byla také již členům sněmu král. českého tiskem rozdána. Podkladem navrženého zemského zákona jest, že se dle stavebního programu vládou pro první stavební období 1904—1913 povšechně stanoveného vynaložiti má na splavnění Vltavy Prahou 15,158.262 K a na splavnění středního Labo 38,947.000 kor., celkem 54,105.262 K nominale. Ze zprávy rozpočtové komise dlužno pak opětni si opakovali fakt, že ze zápůjčky 250 mill. K, potřebné v prvním stav. období ke stavbě všech vodních dráh má po odečtení nákladu na regulaci přítoků — útraty emisse zápůjčky pro tyto přítoky jdou totiž na úče kanalisací v obnosu 78,948.000 K nominale — má být ke kanalisaci použito 171,050.000 K, jež s připočle ním zemských příspěvků 21,436.000 K vzrostou na 195,486.000 K nominale. U nás tedy suma 54.105.26 korun (v níž jest zemský příspěvek zahrnut), určená na vodní dráhy české, ohnáší 27.7% nákladu, určeného ke stavbě všech vodních dráh rakouských.
Ing J Kaftan Labe Mělník Jaroměř Vltava Praha Budějovice Laba
17 article
Oběť král. českého jest vzhledem k velikosti chy staného díla poměrně nepatrná; to jest patrno z toho že roční příspěvek zemský ke kanalisaci středního Labe a Vltavy Prahou dostoupí koncem prvého slav období r. 1913 pouze sumy 279.903 K 90 h ročně. Jakkoliv zemský příspěvek ke kanalisaci střed Labe zásadně jest zabezpečen, jakkoliv nebezpečí je že hatové projekty detailní průlahem mohou býti ohroženy polud, že se tok středního Lahe na čelných místech rok za rokem mění, jakkoliv dále započatá již a energicky urychlovaná úprava hoř. Labe a Úpy a chystaná úprava Metuje vzhledem k zpustošenému stavu řečiště od Jaroměře ku Přelouči a vzhledem ke zdouvacím pevnostním objektům u Josefovaa Hradce Králové dle jednomyslného úsudku znalců může bez současné úpravy střed. Labe způsobiti škody nanejvýš neblahé, přece lze stěží doufati, že s kana- lisací střed. Labe počato bude dříve, než se sněm král českého o svém zákonitém příspěvku usnese. Za jsoucích poměrů lze i stěží doufati, že by k po- čelí těchto praci poskylnuty byly vládou potřebné úvěry zálohou, jak tomu bylo na př. u trati alpských dráh, kde pokusné sloly karavanského a bochninského tunelu, které byly však vskutku jeho definitivní sou částí, provedeny byly dříve, než bylo dáno svolení říšské.
Praha Labe Úpa Metuje Jaroměř Přelouč Josefovao Hradec Králové
18 article
Nuže, věrni heslu, domáhati se především toho co jest nejblíže dosažitelno, obralme aspoň veškeru pozornost a snahu k tomu, aby veškeré práce příprav ně, které dle čl. 6. zákona ze dne 11. června 1901 stavbě vodních dráh bez ohledu k zemskému příspěvku mají býti v čas provedeny tak, aby se stavbou nej později r. 1904 mohlo býti započato, vskutku v ča a do všech podrobnosti byly ukončeny. A tu jest nám milou povinností sděliti, že dosa vadní práce přípravné utěšeně pokračují. Výnosem ze dne 17. června 1903 č. 282 v. st. pro neslo sice ministerstvo obchodu náhled, že rozvrl detailních prací splavňovacích a upravovacích nelze toho času stanoviti definitivně pro celé první stavebni období a že se spíše pomýšlí na to, aby každoročně sestaven byl stavební program pro příští rok, při čem má nejen zemskému výboru v čas býti poskylnuta příležitost, v nejširší míře vliv svůj uplatniti, nýbrž také interessentům umožněno, aby při dotyčné komis přání svá vyslovili. Dle slanoveného již progzramu ministerstva ob chodu připadá pak na splavnění a úpravu středního Labe r. 1904 obnos 4 mill. K. Z télo sumy má být použite 0.1 mill. kor. na výkup pozemků v dol. toku 0.2 mill. kor. na výkup pozempků v hoř. toku, 0.6 mill kor. na výkup vodních staveb a odškodnění majitelům 2 mill. kor. k úpravě a kanalisaci dol. toku, 1 mill kor. ke kanalisační úpravě hoř. toku a 0.1 mill. kor na dohled ke slavbě a režii vůbec Avšak úplné projekty podrobné, které vypraco- vala, řídíe se veskrze směrodatnými pokyny infor mativní pochůzky po střed. Labi, konané od 21. zář do 4. října 1902, s úctyhodnou svědomitostí a rychlo expositura pro stavbu vodních dráh v Praze, jdou dále než svrchu zmíněný program pro rok 1904.
Labe Praha
19 article
Především jest dokončen podrobný projekl úpravy a splavnění Lahe od ústí Vltavy k železnému mosl u Neratovic, jenž vyřešil 2 zdýmadla, t. j. úpravu řeky plavební kanály, jezy a komorová plavidla normálníe dimensí u Mělníka a Obříslví na dělku 12 kilometrů Jez u Mělníka navržen jest jakožto jez hradlový ježto k němu za velkých vod působí zpětně vzdut Vltavy, takže tu vodní síly nelze náležitě využiti an dražší konstrukcí jezu stavidlového Jez u Obříství jest sice navržen jako jez hradlový dlužno však doufali, že se zdaží nedávno zahájen úsilovné akci Středelabského komitétu, aby volbo vhodných konstrukcí jezových a připuštěním turbi do kanálů plavebních vodní síla Labe k výrobě olek trické energie do mezí možnosti byla k úplnému vy užití zachována — aby ledy i jez u Obříství ještě v čas upraven byl v typu, který by umožnil stvoření vodní síly, zde na 900 HIP vypočtěně.
Vltava Neratovice Mělník Obříství
20 article
V detailním projektu pamatováno jest i na účelne odvodnění inundačního území u Mělníka o ploše 1 čtver. kilom. pomocí čtyř hlavních odvodních svodů jichž délka s odbočkami měří 28.1 km, takže tím v sou hlasu se zemědělskou radou král. českého i zde, tal jako v ostatních projektech podrobných, o zeměděl- ské zájmy vydatně jest postaráno Druhá část detailních projektů pražské expositur vodních dráh řeší úpravu pěti partií v hoř. toku střed Labe a sice u Živanic, Rosic, Pardubic, Hrobic a Krá- lové Hradce. Provedení těchto úprav jest dle jednomyslnéh dobrozdání znalců, obsaženého v protokole o infor- mativní pochůzce po střed. Labi, 21. září—4. října 1903, nezbytně nutným vzhledem k nanejvýše de- routnímu stavu řečiště a svrchovaně nepříznivým inundačním ponferům měst Pardubic a Hradce Krá- lové, tak že je, jak též ve vládním programu výslovn bylo řečeno, nelze odkládati až do doby, kdy se splav něním Labe v této trati bude započato.
Mělník Živanice Rosice Pardubice Hrobice lová Hradec Labe Hradec rada král km
21 article
Hotové dosud podrobné projekty první serie těchto úprav vztahují se k následujícím územím: V Živanicích navrženo jest v km 119.6—123, tedy v délce 3.4 km. úprava řeky pomocí pěti průkopů o Malého Opočínku až k choltické strouze u Valů. Ny- nější jez se odstraňiuje. V partii Rosice—Srnojedy počíná úprava nad obcí rosickou v km 129.1, přimýkajic se v Rosicích samých k pravému břehu řeky, přechází nové řečiště do vymletých ramen, tam, kde nynější břeh řeky tvoří tak charakteristickou na hoř. toku středního Labe a tak zkázonosnou zátočinu v podobě písmena S, končí v km 127, zabírajíc délku 2.1 km. Ježto do za- křivenin, které pli nové úpravě řeky nad výši normál- ních vod získaným výkopem budou zasypány, úst četné svody vod, postaráno jest současně o odvodnění okolí čtyřmi opady celkem 1.5 km dlouhými. V Pardubicích navržena jest úprava řeky v km 133.5—131-9, tedy v délce 1.6 km; pod mostem erárn silnice projeklován jest jediný průkop 700 m dlouhý, ústí Chrudimky upraveno jesť na délku 200 m, rovněž se upravuje ústí Valchy a Haldy. K účelnému odvod- nění slouží nová odpadová struha 1 km dlouhá, ústíci do řeky km 132.2. Pilíře mostu se zabezpečují. V Hrobicích-Němčicích, nejzpustlejší to snad obla- sti celého Labe, navrhuje se úprava třemi velikými průkopy v délce 2.1 (km 145—147.1) s celkovým po- hybem země 336.000 kub. m s příslušným přeložením cest a řízením přívozů. V Střebši u Hradce Králové řešeno jest odstraněn serpentin v km 156.6—155.3 dvěma průkopy v déle 300 m a 200 m, v Hradci Králové pak navrženo jes odstranění starého pevnostního jezu, zřízení nového stavidlového jezu se 3 m vzdulím v km 158.6, a za- bezpečení železničního mostu.
Vala Rosice Srnojedy Pardubice Chrudimka Hrobice Němčice Střebš Hradec Králové km km 145
22 article
Tyto úpravy navrženy jsou vesměs s ohleden na přiští kanalisaci a v rámci jejího projektu, stvořuj namnoze nové plavební řečiště, upravují náležitě vý šky břehu, jejichž zához děje se na hloubku budoucího dna, jehož splavnění bude vyžadovati, takže až hodin udeří, již jen k vybagrování dna bude třeha přikročiti Všude zřizují se stezky potahové a navrhují se př- kladiště a příslavy. To jsou, krátce, popsané hotové projekty detailn pro dobu nejbližší, jež budou i s připravenými operáty vyvlastňovacími ještě tento měsíc předleženy mini sterstvu obchodu. Dle sdělení ředitele vodních ces p. dv. rady J. Mrasicka ve schůzi poradního sboru ze dne 10. února 1904 bude možno provésti o nich po litickou obchůzku, bez předchozí revise trati s pří slušným řízením výkupným Aby se tak vskutku záhy stalo, k lomu směřuje naše další působení. Bude ovšem jen na prospěch zdárného pokroku tohoto veledíla, nebudou-li zájemníci při nastávají cím výkupu činiti požadavky přemrštěné a spokojí- se k zamezení odkladu, aby splatnost smluveného výkupného nastala až po uzákonění příspěvku zem ského. Provinili bychom se povinnosti své, kdybychom při této příležitosti nevzpomenuli činnosti ředitelstv pro stavbu vodních dráh a pražské expositury s vrou- cím uznáním, plným vděčnosti a obdivu k dílu, kter v tak krátké době s obětavým napjetím všech sil bylo vykonáno. S neméně vděčným uznáním vítáme i fakt, že povšechný projekt splavnění a úpravy střed. Labe o Hradce Králové až k Jaroměři úplně ukončen jest zároveň tohoto měsíce předložen bude místodržitelství, aby o něm dále úřadně se jednalo. Do vínku zásluh o splavnění střed. Labe vložile tím vodní oddělení zemského výboru nový lístek va- vřinový.
J Mrasick Labe Hradec Králové Jaroměř
23 article
Celá tato kanalisační trať jest 19.9 km dlouhí o spádu 19.91 m; plavební kanály zaberou 4.4 km Navrženo jest 6 jezů vesměs stavidlových a 7 plavidel. a sice v Josefově, Černožicích, Smiřicích (2 plavidla 995 m), Lochenicích, Předměřicích a Kydlinově. Nynější pevnostní jez josefovský se odstraňuje Jako v dolejší trati navrhují se i tu plavidla normál- nich dimensí, pro 2 lodi 19 m široké, 60 m dlouhé nosnosti 600 tun s ponorem, odpovídajícím mezi- národnímu usnesení pro plavbu vnitrozemskou. Mezi Josefovem a Jaroměří navržen jest obchodní přístav (ochranný a zároveň překladiště) a spojen vlečkou s jaroměřským nádražím. Přístav téže povahy navržen jest in eventum i v Černožicích. V urojektu, jenž obsahuje veškerá základní měření, celou trigono- metrickou síť, koty, sítunění plány, veškeré profily a pomůcky, řešeno jest vše, co s kanalisací souvisí, zejmena i přeložení silnic a zřízení železných mostů místo nynějších dřevěných. Celá trassa provedena tak aby se kdykoliv mohlo v rámci kanalisačního projektu počíti s úpravou řečiště, v této trati snad na veskrze zpustošeného a hřísně zanedbaného Sluší s povděkem doznati, že jako vůbec projek splavnění a úpravy středního Labe, tak i tento projek Hradec Králové—Jaroměř řešen jest tak, aby vhodným vedením trati, úpravou spádu, vyrovnáním dna, vol- bou výše vodní hladiny ve zdržích vyhověno bylo všem oprávněným tužbám zemědělců po zmírnění po- vodní, zamezení podmáčení, účelném zřízení odpadů odvodňovacích a pod. I zde bude snahou Středolab- ského komitétu, aby plné využilí vodních sil nynějších i utvoření nových sil vodních bylo zabezpečeno, jak toho v prvé řadů zemědělství samo, jakož i kvetoucí průmysl polabský a veřejné potřeby jeho hustých lidnatých měst, městysů a obcí vyžadují.
Josefov Černožice Smiřice Lochenice Předměřice Jaroměř Labe Hradec Králové km dlouhí km
24 article
Jest si konečně jen práti a snažiti se, aby celé veledílo korunováno bylo zahrážkou údolí pod upra- veným hoř. Labem, jež by zabezpečila splavnění Labe od Jaroměře ke Dvoru Králové, ochránila jezy pře nebezpečím současné strže vod z upravených řek hoř. Labe, Úpy a Metuje a umožnila snadné manipulace odvodňovací i zavodňovací v žírném tomto kraji. I končím nyní s jedinou prostou prosbou: „Buďme vytrvalými v dosavadní solidárnosti radostné práci pro obrození středního Labe, dnes to- hoto zhoubce každoroční pilné práce tisícerých děl- ných rukou, zejtra však živitele našeho, ale — buďme tapělivýmil“ Přednosta českého oddělení zemědělské rady pro království české, p. stav. rada Antonín Němec, vyličuje postup, kterým zemědělská rada hájila zájmy zemědělské při informativní po- chůzce po středním Labí v r. 1902 i při sdělá- vání projektů podrobných. Cilem této snahy bylo, aby projekt splavňovací kryl se s akci me- Porační. Je nutno udržeti tuto melioraci jako podstatnou část celého projektu; náklad sanačn pak jest v poměru k zelkovému nákladu uplav ňovacímu tak malý, že není záhodno, ponechá vati jej snad k obstarání družstvům. Rečník kon statuje s potěšením, že expositura ředitelství pr stavbu vodních dráh v Praze pracuje v úplné shodě se zemědělskou radou.
Antonín Němec Jaroměř Dvůr Králové Labe Úpa Metuje Praha český oddělený zemědělský rada pro království IPorační
25 article
Poslance zemský p. K. Štele konstatuje s povděkem, že jest v podrobných projeveeh pražské vodocestní expositury pamatováno na řádné odvodnění pozemků polabských, vybízí však k opatrnosti a doporučuje, aby výboru Středolabského komitétu bylo uloženo působit jménem všech zemědělských zájemníků polab- ských, aby návrhy zemědělské rady pro král. české na ochranu zájmů zemědělských byly mini sterstvem obehodu také schváleny a skutečne provedeny, tak aby na středním Labi neopako- vala se pochybeni, způsobená regulací Odry. která vedla k velkým náhradám škod, způsobe- ných nedekonalou úpravou řeky. Týž navrhuje v tomto směru resoluci, níže uvedenou (odst. 3.. a projevuje přání, aby zemědělská rada dotyčné práce své dala Střodolabskému komitétu k dis pesici, jenž nechť je ve svém časopise „Středn Labe“ uveřejní a mimo to tisker. vydá a všem obeím polabským zašle. Schváleno. Inženýr p. Karel Rosa, prof. státní průmy slové školy na Smichově, podává zajímavý re- ferát o využiti vodní síly kanalisovaného střed- ního Labe, z něhož vyjímáme toto: Pan přednášející poukazuje na to, kteral velké vodní stavby, jako nákladné stavby jezů. kanálů a náhonů zvětšují investiční náklad na získání vodních sil tak, že zúrokování kapitálu do tčehto staveb vloženého a udržování těchto staveb, zvětšuje často příliš výrobní cenu zí- skané energie. Náklady za spotřebovaný materiál a obsluhu rovněž i udržování vodních motorů jsou poměrně malé, jelikož stroje vodní jsou jednoduché.
K Štele Rosa návrh zemědělský rada pro král
26 article
Při toku, jenž má býti kanalisován, a to zvláště takovým způsobem, jak tomu bude u středního Labe, jsou poměry pro využití vod- ních sil, neobyčejně příznivy. Při kanalisaci těte upravena bude vodni hladina tak, že nebude téměř žádného ztraceného spádu, a spády, pře- nesené na jednotlivá místa, budou dosti značné. dosahujíce výše až 4 m. Takových spádů dal by se využiti 20 k výrobě energie elektrickéa bylo by na nich získáno více než 21.000 kon- ských sil, tedy průměrně na každém spádu více než 1000 koňských sil. Na těchto spádech postaveny budou též pro účely kanalisační již mohutné jezy, dále budou postaveny plavební kanály, které budou zařizeny právě tak, jako nejlépe zařízený náhon pro tur- binovou stanici vodní, a také spád na těchto ka- nálech bude vytvořen. Tedy v případě, že budou tyto stavby tak účelu využití vodních sil vyhovovati, bude pro- vedení podniku velmi snadné, neboť kanalisač- ními pracemi bude největší čásť sta v by již provedena, a taktéž udržování pro účely a na účet kanalisační se bude díti. V dalším poukazuje p. přednášející na to kterak by tyto kanalisační práce měly býti pro vedeny, aby zmíněným účelům vyhovovaly, a po ukazuje hlavně na dvě okolnosti, totiž:
kona
27 article
jezy musily by býti takové, aby i přes zimu zůstati mohly vztýčeny a dna plavebních kanálů mají býti tak založena, aby kanály tyto i v zimě, kdy se neplaví a kdy hladina vzduté vody bude po případě snižena, mohly dostatečné množství vody na turbiny přiváděti. Pro spád na Obřiství, jenž vřaděn byl do spádu, jež mají býti pro výrobu energie vodní získány, připravuje expositura ředitelství pro vodní stavby detailní projekt s jezem hradlovým, který v zimě nemůže zůstati vztýčen, ale otázka vhodných jezů se ve zmíněném úřadě pilně stu- duje, a systém jezu toho mohl by býti pro pro- vedení změněn.
28 article
Kdyby požadavkům zmíněným se strany ředitelství pro vodní stavby vyhověno bylo,a kdyby podnik soustavně byl prováděn, dalo by se získanou energií elektriekou zásobovati území v rozloze 5000 km2, tedy jedna desetina našeho království a s opatřením reservy, jež by síluv době malé vody doplňovala na uvedené množství, byla by výrobní cena roční pro 1 kilowatt na na- značené síti odevzdaný 154 K, což jest cena nad obyčej mírná a docílena může býti jen za těch okolností, že největší a nejnákladnější stavby prováděny a udržovány jsou na účet ka- nalisační. Za takových podmínek byl by podnik ve- lice výnosný, a při dosažení odbytu a při velice mírných cenách zůročil by výtěžkem kapitál 70 millionů korun na 5%, kdežto investovaný ka- pitál jest 16 millionů korun. Jak při těchto poměrech by pochodili kon- sumenti, uvádí p. přednášející na třech příkla- dech, vzatých pro zemědělství, maloprůmysl a pro veřejné potřeby. Z příkladů těch uvádíme, že by sdružen zemědělské členům svým propůjčovalo žárovku ročně za 12 K, a elektromotor o 5 koňských si- lách za 50 h za hodinu, dále, že by řemeslní- kům poskytnut byl proud pro 2koňový moter, osvětlení bytu, dílny a skladiště 18 žárovkami za 840 K ročně, obci pak pre 110 žárovek ulič- ních a 7 koňských sil pro vodárnu za 2400 K rečně. Pan přednášející poukazuje na veliký ná- rodohospodářský význam tohoto podniku při pominá ještě, že tak příznivých výsledků dosa- ženo býti může jen za těch podmínek, že ředitel- ství pro vodní stavby vyhoví kladeným požadav- kům a stát zdarma přenechá vodní síly, a dále, že provedení podniku bude soustavným a pokračo- vati bude s pracemi kanalisačními.
km 2 kW
30 article
Dozvuky studentských bouří na universitě videňské. Z Vídně, 13. března 1904. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Lživé zprávy, které jsou rozšífeny po ně- meckých časopisech a líčí neněmecké, zvlášť české studentstvo vídeňské jako provokatéry, pohnuly výkonný výbor sdružených studentův italských, rumunských a slovanských, aby ve svých časopisech uveřejňoval pravdivé zprávy událostech na universitě, o příčinách nepokojů a cílech, jež vytklo si neněmecké studentstvo, jakož aby šiřil mezi lidem myšlenku sbratření nejen slovanských, nýbrž všech protiněmeckýel národností, které za stejným cílem spějí. Nebot jen ve svornosti jest síla. Původcem vídeňských demonstrací byl sám rektor vídeňské universily Escherich, jenž svou vyhláškou na černém prkně, kde bývají jen všeobecné úřadní vyhlášky, týkající se všeho sludentstva, a v níž se obrací na německé stu- denty, ujímá se vřele pražských buršáků mluví s opovržením o pražské »luze«, dal ví- deňským buršákům pěkný příklad a povzbuzení, aby se chovali právě tak. A skutečně! Hned druhého dne velká ovace rektorovi a rozsáhlý »bummel« po vídleňských Přikopech, načež ná- sledovala nezbytná »Wacht am Rhein«. Mlimo to zmizely do rána v aule všechny neněmecké spolkové vyhlášky. Když pak výbor sdružených akademiků rektorovi si stěžoval, vymluvil se lento na konec semestru a spojené s tím čistění.
Vídeň Wacht be Rhein
31 article
Později teprve zmizely i německé vyhlášky. Jak mnoho se této výmluvě může věřit, doka- zuje páteční resoluce vídoňských techniků, v níž přímo vyzývají rektora, aby neněmecké vyhlášky dal odstraniti. Též na otázku dvakrát opětovanou, pova- žuje-li neněmecké studenty za rovnopre. a né s ně- meckými neb též za pouhé hosty, jak se jim při každé příležitosti dává pociťovati, odpověděl rektor tak vyhýbavě, že zástupcové s nepořize- nou odešlí. Usnesli se proto uspořádati pro- testní projev, jímž chtěli dáti na jevo, ž nemíní přihlížeti k takovému jednání rektorovu a německých studentů, nýbrž všemi dovolenými prostředky se budou domáhati svých práv. Hne při chystaném projevu studentů Němci je na schodiště před universitou ani nepustili a když si mocí přístupu chtěli dobýt, tu »vždy bděláe policie vídeňská buršákům statečně pomáhala.
Němec
32 article
Když pak chtěli uspořádati klidnou procházku městem, našli všechny živé ulice policií uza- vřeny. Vrcholu všeho dosáhla německá zpupnost obsazením akademické mensy, do níž žádného Čecha nepustili. Ani na vyzvání univers, prof- Menzla, předsedy kuratoria, by nezneužívali do- bročinného ústavu, jenž jest neutrální půdou, k pouličním demonstracím a kravalům, neupo- slechli. Barbarstvím tímto, jímž uškodili zvláště jen svým nemajetným námeckým kollegům, za- dalo si německé studentstvo před celým vzděla- ným světem více než nejhorší luza. Zde ovšem byla to luza akademická, která dokazovala své hrdinství a svou kulturu tím, že házela slovan- ským studentům buchty na hlavu. Stalo se zde též poprvé, že univ. professor sám uznal potřebu zakročení policie proti stu- dentům, poněvadž jeho vyzvání neposlechli. Pal si váží němečtí studenti svých professorů a vy týkají jiným, že urážejí rektora tím, když žádaj svých práv, ještě k tomu rektora, jenž sám prot nim štve. Proto se nelze diviti, že vídeňský ne německý student nevidí v rektorovi svého za- stance a ochránce, nýbrž jen bývalého nepřá- telského buršáka. Poukázati dlužno též na chování policie Jak již řečeno, pomáhala statečně hájit »ně meckou rampu« a vodila pak neněmecké stu dentstvo po nejzastrčenějších uličkách. Kdyt chtěli někteří slovanští studenti vniknouti do mensy, bylo jim v tom policií zabráněno. Pr tom však nečinně přihližel dav policistů řádění německých studentů a teprve, když jednotliv
Čecho Menzl Kdyt