2
masthead
V Praze, ve středu dne 16. března 1904.
Praha
4
masthead
na čtvit leta. . ..
vo dlinlkšcht
6a naěsíe
Poštout
na měsfe . . .
ns čivrt leta
sdvojí zisilko
na měnt
nkčlrt leta . . . k i
5
masthead
Na ranní a odpol. IIsty
přadplácí aet
v Praze v administrani
a měsle
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškon
na mlal
Praha
8
title
Onešní čísle pre Prahu le o 10 stranách.
9
article
Válka.
Válka.
Z Tokia, 15. března. (C.-B.) »Reut
kancel.« sděluje: Tvrdošijně se udržu-
jící pověsti, že ruské loďstvo opu-
stilo po boji 10. t. m. Port Artu
s úmyslem, dostihnouti Vladivo-
stoku a dosici spojení s tamním
leďstvem obrněneův a křižáků, jsou
naprosto nepotvrzeny (Bylo již ostatně
včera sděleno. Pozn. red.), ač obhlídkou
portarturského okoli nemohla býti
zjištěna přítomnost ruských lodí.
Zranění z boje ze dne 10. t. m.,
kteří přibyli do Saseba, chválí
jednohlasně zoufalý rekovný
útok Rusův a vypravují, že
když Japonci utkali se přímo s ru-
ským torpédoborcem »Stereguěším«,
japonský námořník skočil na pa-
lubu toho. Zastihl tu ruského ve-
litele, jenž právě z kajuty přicházel.
Oba se dali do sebe. Japonec ťal
poboční zbraní Rusa do lebky, na-
čež Rus klesl k zemi. Pokusil se
však opět vstáti, ale Japonec srazil
ho s paluby, takže utonul. Japonei
vyprávějí, že na 2 ruských torpédo-
borcích bylo 20 mrtvých.
Z Njněvanu, 15. března. (Reuter.
Cestující, přibyvší z Port Arturu
oznamují, že za krátkého sobotního
boje ruský křižák »Piana« porou-
chal nepřátelské loďstvo. Vystře-
leno s obou stran asi 20—30 gra-
nátů.
Z Kolina n. R., 15. března. (C. -B.
»Köl. Ztg.« sděluje z Petrohradu
Dle jistého zdejšího listu finan-
čního nabídla se mezinárodní sku-
pina ruská vládě, že opatří mil-
liardu k válečným účelům s pod-
minkor že splacení díti se bude
po válce ve formě skonsolidované
půjčky. Půjčka ta bude vypsána
ale teprve pro případ vyčerpání
prostředků, jež jsou již pro válku
pohotově, což státi by se mohlo
teprve po dlouhé době.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
kancel
Art
Rusův
Japonec
Rus
Artur
Tokio
Reut
Sasebo
Kolina můj
Petrohrad
Reuter
10
article
Jak je postaráno o budoucnost
této říše?
Jak je postaráno o budoucnost
této říše?
Náleží k nejoblíbenějším zvyklostema
k nejstarším tradicím státnické moudrosti a poli-
tické poctivosti vídeňské, popírati a potírati práva
národa českého, zemská i státní, ústavní i kul
turní, vždycky až do té krajnosti, že ji nezbývá
než odhodlati se na velkoněmeckém Pegasu
k obroučkovému přemetu a prohlásiti, že národ
český s povrchu zemského náhle zmizel a ona
tedy, že jest nadále prosta všech povinnost
k němu. Tak bylo i před válkou s Pruskem až
do polovice června r. 1866. V těch dnech náhle
stal se netušený obrat. Na nárožich pražských
objevilo se milostné psaníčko vídeňské. Dlužno
konstatovati dle dějinné pravdy, že obsah tohoto
psaníčka po předchozích trpkých zkušenostech
nezpůsobil na ducha a srdce národa českého ani
nejmenší dojem. Však účinek jeho nabyl povahy
až komické, když po bitvě u Mnichova Hradiště
na den sv. Petra a Pavla r. 1866 v úterý dne
30. června na úsvitě rozletěla se celou Prahou
zvěst, že státní správa rakouská se všemi svými
orgány, od místodržitele až do nejnižšího poli-
cajta v noci Prahu opustila, zůstavivši po sobě
heslo: Zachraň se, kdo můžeš. Toho dne národ
český seznal, že vláda vídeňská odevzdala mu
péči, aby nadále se staral nejen o sebe samaa
svou vlasť, ale i o tuto říši. Téměř po tři měsíce
národ český správně a poctivě věnoval se této
péči. Dnem 3. července 1866 člen redakce „Ná-
1odních Listů“ Josef Barák stal se ředitelem
policie pražské a spravoval tento úřad za přítom-
nosti vojska pruského tak rozumně, že za celý
ten čas nestala se v Praze ani jediná výtržnost.
Prusek
Pavel
Barák
Mnichov Hradiště
Praha
11
article
Měšťanstvo pražské pečovalo samo o zachováni
pořádku a jistoty ve hlavním městě tohoto krá-
lovství a oslavilo ve stínu praporův pruských
narozeniny krále českého a císaře rakouského v
vší loyalitě a bez nejmenšího pokrytectví.
S touže přímostí vlasteneckou a poctivostí
politickou česká Praha a s ní veškeren český
národ vyslechli i lichotivé a záludné provolání
vlady pruské, usídlivší se tenkrát v Praze, k „oby-
vatelstvu staroslavného království českého“. Po
sjednání míru pražského a po odchodu vojska
pruského, vrátily se do Čech staré časy rakou-
ské. Parfum milostného psanička vídeňského po
třech mésících vyčichl úplně a znenáhla zarejdo-
váno v politice vídeňské do starých kolejí. Na
těch kolečka její pohybovala se už s někdejší
hbitostí, když v památný novoroční den po bitvě
u Sedanu v nádherných síních staroslavného
zámku versaillského bylo obnoveno císařství ně-
mecké pod korunou pruskou. Na jarním zasedání
sněmu království českého nejblíže přištím věrný
tlumočník politického přesvědčení a vlastene-
ckých citův českého národa, pan dr. František
Ladislav Rieger, ohnivými slovy vytknul politice
vídeňské účely, které jí nastaly tím velikým
cbratem dějinným. Zejmena důrazně poukázal.
doktor
Rieger
Praha
Čechy
Sedan
12
article
jaké povinnosti státní správa rakouská od té doby
má, vzhledem k budoucnosti této říše. S nej-
větší jasností provedl důkaz, že po obnovení eí-
sařství německého pod vůdcovstvím pruským
jest nejsvětější, životní povinností státníkův ra-
kouských, aby ohradili se proti další výbojnosti
a nenasytnosti všeněmecké v zemích koruny če-
ské, aby státoprávní postavení těchto zemí a je-
jich samosprávu povýšili do důstojnosti a mou
zásady státní, a v úplné jazykové rovnoprávnost
národa českého se živlem německým ve všech
oborech státní správy, aby utvrdili základy, jež
tato říše pro svou budouenost zde má. Ale pla-
menná, vlastenecká, upřímnou péčí o zachován
a rozkvět této říše prodchnutá slova zanikla v
vřavě, jíž všechen živel německý monarchi
habsburské jal se oslavovati úspěchy zbraní pru
ských na bojištích francouzských. Přiboudlina
válečné slávy německých bratří z říše stoupln
do hlav všech Němcův v Rakousku bez rozdílu
tou měrou, že pocítili se jí sami povýšení nad
všecky ostatní národní kmeny, obývající toto
soustátí, a že od té doby nemají nie jiného na
mysli, než rozšířiti panství pruské i na území
této říše, až kam by to vůbec bylo možno.
Němcův
Rakousko
13
article
Jestliže v táboře německém na půdě rakou-
ské už před rokem 1866 se mluvilo o olověných
podešvích a dohořivajícím františku, tož po roce
sedmdesátém hlasitě se velebila magnetická hora
berlínská. Netrvalo dlouho a bez ostychu ozvalo
se z řad samých vůdců německých v Rakousku.
že Rakousko buď bude německé, aneb vůbe
nebude. Když tímto směrem politický program
rakouských Němcův po celá desítiletí se při-
ostřoval proti Rakousku se strany správy státní
nedálo se, bohužel, nic, aby vlastizrádný tentc
směr byl zastaven a budoucnost této říše, aby
proti němu byla náležitě ohrazena. Všechny pru-
šácké a protirakouské demonstrace, jež zvláště
od roku 1890 se rozmohly nejen ve hlavním mě-
stě sídelním, ale především v pohraničních kra-
jinách severních v království českém, doznávaly
se strany orgánův státních posuzování velice
blahovolného. Jako houby po dešti množily se
v pohraničních městech i vesnicích na severu
naší vlasti názvy „náměstí Bismarkovo“, „uliee
Němcův
Rakousko
náměstí Bismarkův
14
article
Moltkova“, „sady Vilémovy“ atd. Při tom podo-
bizny tvůrcův nového císařství německého skvěly
se v zasedacích síních všech samosprávných úřa-
dův německých i v šenkovnách nejposlednějších
krčem. V takové situaci usedl k veslu vládnímu
ve Vídni dr. Körber. Bylo-li potřebí, ještě něčím
ji doplniti, on to provedl. Soustavně a na celé
čáře pomáhá všeněmecké politice v Rakousku
proti národu českému k úspěchu, dřive netuše-
nému a tímtéž vydává budouenost této říše
na pořád v nebozpečí většt v vetsi. Provozujet
boj proti státním i národním právům českým
tím zároveň proti životním prospěchům této
monarchie a proti budoucnosti její ve slohu vět-
ším, než kterýkoliv z předchůdcův jeho, kteří
v úřadě ministerského předsedy vídeňského za-
stupovali myšlenku všeněmeckou. Když dosedl
jakožto důvěrník koruny, nikoliv jako ministn
ústavní a parlamentní k nynější hodnosti a moe
své, Němci ještě nasazovali si škrabošku, po-
křikujíce na ostatní národní kmeny zdejší.
především na národ český, že oni jediní jsou
živlem, jenž udržuje tento stát, stará se o něj
a občtuje se jeho budoucnosti. Však už koncem
minulého roku dr. Prade veřejně odhodil tute
přetvářku, když pravil, že Němci v Rakousku
se starají pouze o sebe, o stát, aby se staral kdo-
koliv. Kdo vlastně nyní o něj se stará a jak
buducnost jeho ve čtvrtém roce vlády Körbrovy
jest postaráno, nejjasněji zřejmo ze zásady, dle
níž nynější ministerský předsede se řídí ve ve-
škerém úřadování svém i jako ministr vnitra
i jako ministr spravedlnosti.
doktor
Körber
Němec
Prade
Vilémov
Vídeň
Rakousko
15
article
Tato zásada jest, jen tak mimochodem ře-
čeno, po čertech špatná příprava k náladě ná-
roda českého pro nějaké přiští milostné psaničko
z Vídně. Však na tom už tak nesejde, jako sejde
na utvrzování budoucnosti této říše. A tu dlužno
pověděti zcela bez ohledu na válečný poměr,
v němž národ český se nalézá k dru. Körbrovi
že pro trvání, bezpečnost a budoucnost této říše
neni možno ani vymysliti si nic osudnějšího a zá-
hubnějšího, než nauku, dle které řídí vnitřní po
litiku rakouskou dr. Körber a která obsažena jest
v projevu jeho, že nepovolí národu če-
skému nic, k čemu by nedali svo-
lení Němci. To jest věta pro další rozvoj
dějin rakouských a hlavně pro budouenost této
monarchie tak strašná, že původce její ani sám
nemá ponětí, jakou zodpovědnost na sebe vzal,
odhodlav se k ní z pouhé přízně k nepřátelům
skůdcům národa českého. Touto větou v záhub-
ných účincích svých daleko předstižen jest
skutek ze dne 17. října nechvalné paměti Cla-
rovy, jest to balvan, jímž dr. Körber zatarasi
cestu, která z nynějšího bludiště vnitřní politiky
rakouské by mohla vésti na výsluní spravedlnost
a práva, jehož útulkem pro všechny národy svo
tato říše má býti. Tou větou, že povolení i nej-
menší spravedlnosti národu českému závisí n
milosti nenasytné panovačnosti německé, dr
Körbei postaral se o budoucnost této říše velmi
špatně.
Körber
Němec
Körbei
Vídeň
16
article
Česká obstrukce a Němci.
Česká obstrukce a Němci.
S čím zástupci českého lidu ne bez při-
činy déle než dvě léta váhali, dnes provádí se
vší silou a s jarým českým duchem, jenž prost
vší ospalosti, která zdála se v poslední dob
klížiti oči české energie.
V poslanecké řady české vrátilo se staré
nadšení a čím prudčími stávají se útisky
Němců, tím mohutnější jejich vzdor a tím
opravdovější jejich v čin vyměněna vůle.
Jiný duch zavládl v kruzích poslancův
českých a přejeme si pouze to, aby prodehnul
všechny vrstvy české, by v jeden sloučily se
chorál hlasy jejich, v chorál vítězný.
A není pouze nadšení a odhodlanost v ř-
dách českých, nýbrž i známý u nás zjev —
disciplina. Není třeba tím se tajit, že v klubu
Němec
17
article
českém jsou hlasy, jež také se ozvaly a jež
netlumočily souhlas s obstrukci a s nynější
taktikou vůbec, však většina rozhodla jinak
dnes všickní poslanci jsou za jedno a podří
divše se majoritě, všichni jednou vedeni jsou sna
hou, dodržet, nepovolit, zvítězit ! . ..
A byli to vesměs pro politiku naši zevně
úspěšní dnové. Lid český s uspokojením pro-
vázeti může zápasy zástupcův svých, jež sváděj
s odpůrci. Ba tím větší může býti spokojenos
jeho, poněvadž za nedlouho stržena bude od-
půrcům naším v samém parlamentě škrabošk
s tváře, z níž šklebí se nejodpornější politieká
tartufferie, neboť za nedlouho bude zjevno, že
ne pro své ohrožené národní právo,
tím méně v interessu této říše,
nýbrž kvůli tomu, že Němci maj
obstrukce ku provádění svý ch
plánův zapotřebí, udržují svou
nynější taktiku. Naší obstrukce, k níž
sáhnouti donutila nás národní naše čest a kterou
dělati budeme a dělati nepřesta
neme, dokud nebude nám dán
zadostučinění za to, co stalo se
nám 17. řijna 1899. A namitne-li se nám,
proč že ji děláme, vědouce, že dělajíce ji, pro-
kazujeme tím Němcům službu, odpovídáme, že
z té příčiny, aby proveden byl důkaz
o německé frivolnosti a aby zvědě
svět, že ti, kteří nyní opírají se jí s takovým
úsilim, jakmile by z naší strany přestala, ihned
by ji zahájíli.
Němec
18
article
Ano, o obstrukci jen jde, o nic jiného,to
jest ono zázračné kouzlo, kterým domnívají se,
že udrží se při panství v této říši. Vědí to
velmi dobře, že jakmile by se počalo ve Vídni
vládnouti normálně, utvoří se ihned v parla-
mentě pracovní vělšina, sestávající z dřívějších
stran pravice a o tu se opírati že polom vláda
bude nucena. A to vědí Němci a to je ta je-
diná a pravá příčina, proč vzpírají se poža-
davkům, které se jejich sféry právní pranie
nedolýkají. Nestrachují se ničeho tak jako klidné
práce a nic jim není tak proti mysli, jako upra-
vené poměry v této říši a přirozený postupa
vývoj věcí. Chtějí míti, jedním slovem řečeno
primát v Rakousku, navzdor své číselné nepa
trnosti a přes chudé výsledky Němců zdejších
na poli kulturním. Chtějí jej míti a činí nan
nároky ne na základě svých zásluh, ale na zá-
kladě vílězství německých v letech 1870—71
a kalkulují zeela prostě: Jsme větvi velkéhoa
mocného národa a vy ostatní dělejte si,co
chcete, my máme právo připnouti se k mohut-
nému kmenu národa svého, avšak chcete-li, aby-
chom zůstalí ve svazku s Vídní, musite ztrpěti.
abychom byli ne jako rovní mezi vámi, nýbrž
privilegovaní a to za oběť, kterou vám tím při-
nášíme, že milostivě pomáháme, nevděčníci, káru
táhnouti s vámil
Tak se věci mají s touto jejich theorií,
o níž říci musíme, že se stanoviska německého
je správná, že ale vláda k ní se kloní, že vládu
Němce v télo taktice podporuje, že K örber
který o všem tom vl, poněvadž dne
již nikdo z německé strany tím se
netají, Němcům dokonce ještě pomáhá a pranie
o to nedbá, jak skončit musí tato osudná poli-
tická fáse pro tuto říši — je zjev tak smutný
tak osudný, že všechno ostatní před ním mizl.
Němec
Vídeň
Rakousko
19
article
To neznamená nie jiného, než že vláda v úpl-
ném souhlasu s nimi uznává, Něme
žejen potud mají povinnosti k říši
pokud v rukou jejich a moci je
nadvláda nad ostatními národy.
Jinými slovy: vláda Körbrova stala
se a je dnes zástupkyní a hájitel-
kou theorie, že tato říše trvá jen
z milosti Němců a proto, aby trvala,
že nutno zradit základní princip
a myšlenku bytí tohoto státu.
To je zjevno a jasno a tím také předem
vytčeno naše stanovisko k dru. Körbrovi. Čemu
ale nerozumíme, že po těchto zjevných ne-
pravdách, po tomto očividném přiznání se ku
politice, jejíž konec může býti jen záhuba, zá-
stupci ostatních národů v tomto státě, zejmena
ale Poláci se založenýma rukama a naprosto
lhostejně k tomu přihlížejí.
Je pravda, že Slovinci a Chorvaté česk
poslance v posledních dnech v obstrukčním
boji podporovali. I doufáme, že vyjednáváním,
jež se vede, svazek ten bude pevněji utužen.
Je pravda, že činí tak i z části Vlachové, ale co
pochopiti nedovedeme, je chování se Poláků.
Jejich neslovanský egoism svedl je již několi-
kráte na cestu falešnou, svede je i tentokráte.
Aneb se domnívají oni, že ve větší nalézají se
lásce u Němců než my? Vědí Poláci o zpěvech
germánské Sireny, jež nás vlákati chtěla do
alliance proti nim? S odporem každý takový
pokus odmitnut. Poláci, jak se zdá, jinak n
poměr náš k nim nazírají.
Nechť ale se nespletou.
Oportunní politika přiná šela
jim ovoce jen potud, pokud mobi-
lisováni stáli jsme proti vládě
Ze by ale každý rakouský kabine
naši přízeň za jejich rád vyměni
oběma rukama, o tom nechť s
nemýlil
Proto nechť se mají na pozoru.
Körbrův
Němec
Polák
Slovinec
Chorvat
Vlach
20
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 242.
Z Vídně, 15. březnu.
(Původní a telel. zpráva »Nár. Listů«.)
Také dnešní schůze měla normální pra
covní dobu, 7 hodin. Ale program byl pestřejš
nežli včera. Do 123. četly se podané interpel
lace. Potom konalo se trojí hlasování dle jmer
o podaných peticich.
Vídeň
poslanecký sněmovna
21
article
O 44. zahájena byla rozprava o návrhu
zvláštního výboru, kterým vyslovuje se nelibost
posl. K. H. Wolfovi za výkřiky, kteréž učini
v sobotní schůzi proti posl. Skálovi a které na
tomto místě nechceme opakovati. Diskusse
tomto návrhu byla zajímava. Promluvili z české
strany posl. Udržal, hr. Sternberg a posl. Klofáč
a ve věených poznámkách posl. Reichstädter
dr. Dyk. Radostně konstatujeme potěšující zjev
že na půdě vídeňského parlamentu před cizím
forem jeví se v pěkném světle koncentrace
českých zastupitelstev ze zemí koruny svato-
václavské. Toto soustředění, toto semknutí, toto
spojení českých válečných řad ukázalo se dnes
v celé imponující síle a jak se podobá, nezů
stalo bez hlubokého dojmu na všechny odpůrce.
Wolf
Skála
Udržal
Klofáč
doktor
Dyk
Sternberg
22
article
Posl. Klofáč solidaritu veškerých poslanců če
ských proklamoval nejen pro chvíli nynější
nýbrž také pro eventnální nové volby a prohlási
ministerskému předsedovi, že nalezá se v dů-
kladném omylu, domnivá-li se, že při volbách
do říšské rady nastane v národě českém bratro-
vražedný boj. Vůbec tento zástupce V. skupiny
litomyšlské pronesl dnes pěknou řeč, se kterou
lze naprosto souhlasiti. Nikoli však s druhým
debutem nového zástupce v nkovské skupiny
královéhradecké. Hrabě Sternberg — podle
dnešního svého výkonu — neví, co bylo příči
nou a co jest účelem české obstrukce, ba neví,
co jest cílem, co jest programem a co jest
úkolem české politiky vůbec. To, co proklamo-
val on, není. Dlužno a třeba to výslovně kon-
statovati, aby nevzbudilo se zdání, že hrabě
Sternberg mluvil jménem české delegace. Mluvii
jen a jedině za svoji osobu vlastní. Třeba to
konstatovati proti faktu, že někteří poslanci češti
vzdávali mu souhlas. Nikde a nikdy nemůže mu
připustiti a dopustiti, aby z českých lavic bylo
vyhlašováno, že celý nynější odboj náš proti
Vídni, kterým rozechvěny jsou všechny mysl
českého lidu, děje se jen a jedině proto, aby
byl sdělán ve Vídni nový jednací řád.
Posl
Klofáč
litomyšlský
Sternberg
Vídeň
Sternberg
23
article
Nikde a nikdy nemůžeme připustiti a do-
pustiti, aby kterýkoliv zástupce českého lidu ve
vídeňské sněmovně vyhlašoval, že jest účelem
české politiky hájiti trůn a oltář. To přece by
mohl věděti poslanec, který pověřen jest man-
dátem tisíců voličů, že zápas českého lidu p
desítiletí trvající směřuje toliko k plné
rovnoprávnosti českého národa
ve všech stránkách státního ži
vota, k plné samostatnosti ze m
koruny české a ke spolehlivým zá-
rukám, zajišťujícím důstojnou existenci a bu-
doucnost národa našeho. Naproti tomu můžem
říci, že posl. Udržal, nyní posl. Sternbergovi
smýšlením nejbližší, učinil správné rozpoznání
o těch poslancích německých, kteří myslí, že
mohou poslance české beztrestně na vídeňské
půdě haněti a jim na cti utrhati.
Rozhodné vystoupení poslanců českých
v době poslední proti poslancům německým
kteři kde mohou české poslance zasypávají na
dávkami nejhrubšího zrna, bude míti, tak dou
fáme a tak čekáme, alespoň v následek,že
nebude to řádění zastaveno, že však alespoř
bude umenšeno.
Dnes teprve bylo viděti, jak posl. K. H.
Wolf, před 5 lety ještě vůdce všeho Němectva
cislajtánského a vrchní velitel vojsk germán-
ských, tento agitátor a furribund klesl. Z velk
veličiny stala se nula. Nikdo nehlesl, když —
pokládaje patrně sněmovnu za soudní slň —
omlouval se, nikdo nehlesl, když své plaidoyer
zakončil. Mrtvý člověk. Hlasování o návrhu
výborovém mělo jednu zajímavou stránku
křesťanští sociálové dnes nevyšli s ostatnímo
stranami levice, nýbrž hlasovali s celou bývalou
pravicí.
Schůzi zakončil českým hovorem o reformě
živnostenského řádu posl. Choc. Co přinese
zejtřek, neví se.
Udržal
Wolf
Choc
24
article
Z Vídně, 15. března. (C. -B.)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11
hod. 25 min. dopol.
Došlé spisy čtou se do slova. Mezi nimi j
dotaz posl. Zázvorky a spol. po podloudnictví
doutníků s obálkou erárních továren: — Sehnala
a spol. po zamýšleném zvýšení nákladních sazeb na
severní dráze Ferdinandově; — Holtera a spol
po omezeném používání III. tř. u rychlovlaků do
vzdálenosti 100 km. za letních měsíců; — d' E-
verta a spol. po brněnských nepokojích 13. t. m
V něm praví se, že brněnští Němci nehodlají ustou
pili před českým terrorismem a němečtí buršáci
budou hájiti své staré »zvyky«; — Aug. Sehnal
a spol. po chování se policejního inspektora v X
okresu vídeňském k neněmeckým strážníkům;
Hrubého a spol. v záležitosti Josefa Režičky
vojína 22. praporu myslivců, jenž přišel ve službé
o oko: — Zázvorky a spol., proč dolno-rakouské
místodržitelství nevybíralo u pražské železářské spo
lečnosti obecní a školní přiráčky pro motyčinskou
obec; — dra. Baxy a spol. po německých výtržno-
stech proti českým menšinám v německých městech
— Pospíšila a spol. po odstranění příčin záko
nodárské nečinnosti; hodlá-li totiž předseda mini
sterstva po právu a slušnosti vyhověti skromným
požadavkům nespokojených stran v poslanecké sně-
movně a tak odstraniti příčiny parlamentní neděl
nosti; — Slámy a spol. po poměrech poštovníc
praktikantů; — dra. Šíleného a spol. po nespo
kojenosti s hospodářskými opatřeními vládními; kdy
ministři hodlají dati parlamentně vyříditi předlohu
autonomního celního tarifu; — dra. Herolda
spol. v záležitosti veřejné hudební školy, již hodl
zříditi městská obec čáslavská; — dra. Šilenéh
a spol. po subvencování účetních kursů zivnosten-
ských a po místních nedostatcích na české univer
sitě v Praze.
Vetter
Zázvorka
Ferdinandův
Němec
Aug
Sehnal
Hrubý
Režička
Baxa
Pospíšil
Sláma
Herold
Vídeň
Praha
d ' Everta
km
25
article
Tochnická obstrukce.
26
article
O 1/23. hodině čtení došlých spisů skončeno.
Při dotazu obecního zastupitelstva motyčín-
ského za ochranu proti majitelům uhelných dolů
navrhuje poslanec Zázvorka dvojí hlasování ve
příčině protokolování této petice.
Oba návrhy se zamítají.
K petici za udělení podpor následkem nouze
navrhuje poslanec Staněk hlasování dle jmen
tento návrh též zamitnut.
Zázvorka
Staněk
27
article
Petice o 3/44. hod. vyřízeny.
Petice o 3/44. hod. vyřízeny.
V drobném prodejit
ranní čílo o sobě . . . za s
odpolední
. . . . za 2 h
Ve úlialkách na venkovši
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpoledsí . . . . . . . . Bh
Inseráty
platí se hotevě zaplel
Přečplagení a inserty přijímá sdmíni-
strnpe v Marisuské ulici č. 3.
Tam naeházejí se též redakre
tiskárna a sapedice Národnich Listů“,
Eukoplsy se novraceji,
Marisuský ulice
28
article
Poslanci Wolfovi vyslovena nelibost.
Sněmovna přechází k jednání o afféře poslanc
Skály s Wolfem
Zpravodaj Plej odůvodňuje stručně návrh kár-
ného výboru, aby se vyslovila poslanci Wolfovi ne-
libost pro slova »Starý darebáku«, jež volal na posl.
Skálu.
Poslanec Udržal: Jen několika slovy chci zmí-
niti se o chování německých poslanců, kteří poklá-
dají hlavním úkolem v této sněmovně uráželi české
poslance při každé příležitosti. V prvé řadě jest to
vláda, která je zodpovědnou za všechny urážky,
které se zde činí českému národu. Tato vláda jest
nejintelektnálnějším původcem všech těchto urážek.
Ona svým chováním vůči českému národu jak ve
sněmovně, tak mimo ni dává příklad hanobitelům
českého národa, ona jest jich ochránkyní. Jaká indi-
vidua jsou to, která urážejí národ? Kdo uráží jed-
notlivce, musí míti odvahu, ale kdo uráží celý
národ, nepotřebuje míti žádné odvahy. Neosvědčuje
pak svými urážkami žádnou odvahu, nýbrž něco
zcela jiného: nejsprostší zbabělosť. Nebot
takový hanobitel a utrhač národa, byť sebe menšího,
musí si býti vědom, že jest tisíce a tisíce synů jeho,
kteří by ho ztrestali, kdyby se ho mohli zmocniti. Ha-
nobitel národa ví, že nemusí převzíli zodpovědnost
za t kové urážky. Dle »komentu« nelze ho stihati.
Z toho vidno, z jakých vrstev se rekrutují tito urá-
žeči, jací lidé, jací charakterové to jsou. Dlužno
z toho odvoditi: hanobitel národů nenáleží do zá-
stupitelstva lidu; kdyby byl normální, je zločincema
patřil by do káznice; není li však normálním, patří
do blázince. Podám po té stránce brzy tady pilný
návrh (Veselost.) na změnu jednacího řádu, aby urá-
žeči národa z této sněmovny jednou pro vždy byli
vyloučeni. (Veselost.) Hlasuji pro udělení nelibosti.
Wolf
Skála
Udržal
29
article
Posl. Wolf: Neurazil jsem předce lid, nýbrž jed-
noho člena.
Posl. Udržal: Přiznávám upřímně, že cukerni
vaší historie neznám. Ale hlasaji pro vyslovení ne-
libosti, poněvadž nemůže býti dovoleno, aby starý
muž byl zde napadán.
Posl. Wolí: Pak ať se chová jako starý muža
ne jako utrhač. Ostatně konstatuji, že jsem váš lid
neurážel nikdy a že když se lid pokládal uraženým,
stál jsem vždy k disposici zástupcům. To víte vy.
pane posl. Udržale, že jsem se nikdy nevyhýbal sa-
tisfakci.
Posl. hr. Steraberg (který dosud seděl v poslední
lavici vedle posl. Holanského, dnes však zaměnil
místo své a usedl v první řadě vedle posl. Udržala)-
Slavná sněmovno!
Předseda: Prosím, abyste mluvil ze svého
místa.
Posl. hr. Sternherg: To jest od dnešního dne
moje místo.
Předseda: Prosím za odpuštění, nebylo mi to
známo. (Veselost.)
Posl. hr. Sternberg: Nesdílím názor posl. Udr
žala, že posl. Wolf urazil český národ. To je ne-
možné, poněvadž posl. Wolf nikoho uraziti nemůže.
Posl
Wolf
Udržal
Steraberg
slavný sněmovna
30
article
(Prudký odpor posl. Wolfa.)
Předseda: Prosim, pane posl. hr. Sternbergu,
abyste se mírnil.
Posl. hr. Sternberg: Připomínám jen slova, kte-
rých užil posl. Woií proli svému bývalému chefu
Schönererovi, jehož životu soukromému nelze ničeho
vytýkat. Nazval ho »šedivým padouchem«.
Posl. Woli: A víte proč? Nevite-li, pak ne
mluvte.
Posl. hr. Sterberg: Není naším úkolem, zkoumat
čest různých členů všeněmecké strany. Co Wolí řekl,
je lhostejno, poněvadž však se zde choval způsobem
takovým, že sama holubičí nátura českých poslanců
se rozjitřila. .. (Posměch v levo. Wolf volá: Mně
se zdá, že vás vodí za nos.)
Posl. hr. Steraberg: Ve chvíli, ve které holubič
nátura Čechů vzepřela se proti chování se poslance
Wolfa, páni Němci na druhé straně volali »piklhaubny
vám na hlavu.«
Posl. Kasper (ukazuje nějaké provolání) volá
Pane hrabě, co pak je tady v druhém odstavci va-
šeho programu ? (Veselost)
Posl. br. Stornberg: Ten si přečtěte sám doma.
Wolf
Posl
Woie
Wolit
Čecho
Němec
Kasper
Sternberg
31
article
Významno je pro polihiku, kterou provozujeme dnes
v Rakousku, že se Čechům napřed nadavá a pak
když se vzeprou, se jim ohlašuje, že dostanou pikl-
haubny. To je příčina, proč vůbec ohstruujeme: ob-
strupjeme prote, že piklhaubny nechceme (souhla
Čechů). Pomyslíme-li si dále, jak loyální strany.
Poláci, katoličtí konservativci a křesťanští sociálové
k tomu mlči tož věru velmi se divíme, že ve chvíli
té nejdou s námi, kteří jsme jedinou stranou v Ra-
kousku stát zachovávající (pochvala Čechů, posměch
v levo), nýbrž že tito pání dávají se do vleku těch,
kteří nas insultují a tu počílám konservalivní velko-
statek do toho. (Hlas: do jakého vleku ?) Obstruujeme
dnes proto, že chceme miti jednací řád, za jehol
platnosti by takové lumpáctví státi se nemohlo. Ne-
byli jsme sem posláni, bychom se zde dali urá-
žeti ..
Posl. Woli: Proto to nesnesu ani já. Vaše de-
klamace jsou tak zpozdilé jako vaše hlava.
Posl. hr. Sternberu: ... nýbrž abychom chránili
zájmy svého voličstva.
Posl. Wolf: Takový člověk, který nemá sám cti,
nemůže jí porozuměti. Da li se váš adoptivní národ
vámi zasiepiti, já ne (lomoz).
Přadseda zvoní a žádá klid.
Posl. hr. Sternberg: Myslite-li, že čeští voličové
někoho sem posílaji, aby vyslechl hrubství na místě
aby se dělaly zákony, tož si nemyslete, že voličové
budou tak hloupými, aby sem posílali své poslanc
dále.
Posl. Wolf: Pány Sternbergy a samá hrabata sem
budou posilal.
Posl. hr. Slernberg: Voličové venku proto žá-
dají změnu jednacího řádu, aby zde zavládla sluš-
nost a ojmula se práce zákonodárná. A kdo je pro
tuto slušnost? Vyjma Čechů a Slovinců všechny
ostatní strany ne.
Čecho
Polák
Hlas
Posl
Wolf
Rakousko
Ra
pán Sternberg
32
article
Posl. Wolf: Kdo pak vlastně jste ? Jste ten, který
jste byl před rokem anebo který jest nyní? Jste ten,
který zapřel státoprávní program, anebo ten, jenž ho
uznává?
Posl. hr. Sternberg: Teď mu nemohu ukáza
žádný cukr, poněvadž ho nemám u sebe.
Posl. Wolf: Dostal byste také facku
kdyby mne to stálo cokoli. Nedávno jste
řekl, že největší padouch je, kdo pokaluje čest jiného
bez přičiny. Pane předsedo, žádám, abyste toho pána
volal k pořádku, ježto mne stále uráží.
Předseda: Co pak řekl? (Veselost.)
Posl hr. Sternberg: Polemisoval jsem proti vý-
roku o piklhaubnách a ne s výroky vašimi, (obrácen
k Wolfovi) poněvadž jim nepříkládám důležitosti.
Zabývám se výrokem o piklhaubnách, poněvadžv
něm vidím jadro celé situace. Všichni, kdož mají
srdce rakouské, nikdy nepoddají se tomuto pěstnímu
právu. Němci a Všeněmci v první řadě vrhli ho do
této sněmovny. Nedám si těmito pány nadávat.
Posl. Wolí: Nechtěl jsem vám nadávat.
Posl. hr. Steruberg: My vůbec nepřipustíme
žádného jednání, nebo se páni budou musit chovat
jako slušní lidě.
Předseda: Prosím pana řečníka, aby se držel
věci.
Posl hr. Slernberg: Jsem hotov.
Posl. Wolí polemisuje s hr. Sternbergem a pro-
hlašuje, že nemůže se cítit uraženým jeho vývody,
protože schází předpoklad bezůhonného charakteru.
Kdo mění svůj program jako hr. Slernberg, jenž
prohlásil loni, že státoprávní program český je státu
nebezpečný, nemůže uraziti. Naproti posl. Udržalovi
tvrdi řečník, že neurazil český národ, ani jindy
jinému neublížil a citil-li se některý národ uraženým,
Posl
Wolf
Němec
Slernberg
Udržal
Sternberg