ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 03de0690-7110-11dc-a789-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 32, person 79, org 4, work 3
1 masthead
Ročnik XXXXIV
2 masthead
V Praze, ve středu dne 16. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 76.
4 masthead
na čtvit leta. . .. vo dlinlkšcht 6a naěsíe Poštout na měsfe . . . ns čivrt leta sdvojí zisilko na měnt nkčlrt leta . . . k i
5 masthead
Na ranní a odpol. IIsty přadplácí aet v Praze v administrani a měsle na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškon na mlal
Praha
6 masthead
ei aKo ke
7 masthead
lLls
8 title
Onešní čísle pre Prahu le o 10 stranách.
9 article Válka.
Válka. Z Tokia, 15. března. (C.-B.) »Reut kancel.« sděluje: Tvrdošijně se udržu- jící pověsti, že ruské loďstvo opu- stilo po boji 10. t. m. Port Artu s úmyslem, dostihnouti Vladivo- stoku a dosici spojení s tamním leďstvem obrněneův a křižáků, jsou naprosto nepotvrzeny (Bylo již ostatně včera sděleno. Pozn. red.), ač obhlídkou portarturského okoli nemohla býti zjištěna přítomnost ruských lodí. Zranění z boje ze dne 10. t. m., kteří přibyli do Saseba, chválí jednohlasně zoufalý rekovný útok Rusův a vypravují, že když Japonci utkali se přímo s ru- ským torpédoborcem »Stereguěším«, japonský námořník skočil na pa- lubu toho. Zastihl tu ruského ve- litele, jenž právě z kajuty přicházel. Oba se dali do sebe. Japonec ťal poboční zbraní Rusa do lebky, na- čež Rus klesl k zemi. Pokusil se však opět vstáti, ale Japonec srazil ho s paluby, takže utonul. Japonei vyprávějí, že na 2 ruských torpédo- borcích bylo 20 mrtvých. Z Njněvanu, 15. března. (Reuter. Cestující, přibyvší z Port Arturu oznamují, že za krátkého sobotního boje ruský křižák »Piana« porou- chal nepřátelské loďstvo. Vystře- leno s obou stran asi 20—30 gra- nátů. Z Kolina n. R., 15. března. (C. -B. »Köl. Ztg.« sděluje z Petrohradu Dle jistého zdejšího listu finan- čního nabídla se mezinárodní sku- pina ruská vládě, že opatří mil- liardu k válečným účelům s pod- minkor že splacení díti se bude po válce ve formě skonsolidované půjčky. Půjčka ta bude vypsána ale teprve pro případ vyčerpání prostředků, jež jsou již pro válku pohotově, což státi by se mohlo teprve po dlouhé době. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
kancel Art Rusův Japonec Rus Artur Tokio Reut Sasebo Kolina můj Petrohrad Reuter
10 article Jak je postaráno o budoucnost této říše?
Jak je postaráno o budoucnost této říše? Náleží k nejoblíbenějším zvyklostema k nejstarším tradicím státnické moudrosti a poli- tické poctivosti vídeňské, popírati a potírati práva národa českého, zemská i státní, ústavní i kul turní, vždycky až do té krajnosti, že ji nezbývá než odhodlati se na velkoněmeckém Pegasu k obroučkovému přemetu a prohlásiti, že národ český s povrchu zemského náhle zmizel a ona tedy, že jest nadále prosta všech povinnost k němu. Tak bylo i před válkou s Pruskem až do polovice června r. 1866. V těch dnech náhle stal se netušený obrat. Na nárožich pražských objevilo se milostné psaníčko vídeňské. Dlužno konstatovati dle dějinné pravdy, že obsah tohoto psaníčka po předchozích trpkých zkušenostech nezpůsobil na ducha a srdce národa českého ani nejmenší dojem. Však účinek jeho nabyl povahy až komické, když po bitvě u Mnichova Hradiště na den sv. Petra a Pavla r. 1866 v úterý dne 30. června na úsvitě rozletěla se celou Prahou zvěst, že státní správa rakouská se všemi svými orgány, od místodržitele až do nejnižšího poli- cajta v noci Prahu opustila, zůstavivši po sobě heslo: Zachraň se, kdo můžeš. Toho dne národ český seznal, že vláda vídeňská odevzdala mu péči, aby nadále se staral nejen o sebe samaa svou vlasť, ale i o tuto říši. Téměř po tři měsíce národ český správně a poctivě věnoval se této péči. Dnem 3. července 1866 člen redakce „Ná- 1odních Listů“ Josef Barák stal se ředitelem policie pražské a spravoval tento úřad za přítom- nosti vojska pruského tak rozumně, že za celý ten čas nestala se v Praze ani jediná výtržnost.
Prusek Pavel Barák Mnichov Hradiště Praha
11 article
Měšťanstvo pražské pečovalo samo o zachováni pořádku a jistoty ve hlavním městě tohoto krá- lovství a oslavilo ve stínu praporův pruských narozeniny krále českého a císaře rakouského v vší loyalitě a bez nejmenšího pokrytectví. S touže přímostí vlasteneckou a poctivostí politickou česká Praha a s ní veškeren český národ vyslechli i lichotivé a záludné provolání vlady pruské, usídlivší se tenkrát v Praze, k „oby- vatelstvu staroslavného království českého“. Po sjednání míru pražského a po odchodu vojska pruského, vrátily se do Čech staré časy rakou- ské. Parfum milostného psanička vídeňského po třech mésících vyčichl úplně a znenáhla zarejdo- váno v politice vídeňské do starých kolejí. Na těch kolečka její pohybovala se už s někdejší hbitostí, když v památný novoroční den po bitvě u Sedanu v nádherných síních staroslavného zámku versaillského bylo obnoveno císařství ně- mecké pod korunou pruskou. Na jarním zasedání sněmu království českého nejblíže přištím věrný tlumočník politického přesvědčení a vlastene- ckých citův českého národa, pan dr. František Ladislav Rieger, ohnivými slovy vytknul politice vídeňské účely, které jí nastaly tím velikým cbratem dějinným. Zejmena důrazně poukázal.
doktor Rieger Praha Čechy Sedan
12 article
jaké povinnosti státní správa rakouská od té doby má, vzhledem k budoucnosti této říše. S nej- větší jasností provedl důkaz, že po obnovení eí- sařství německého pod vůdcovstvím pruským jest nejsvětější, životní povinností státníkův ra- kouských, aby ohradili se proti další výbojnosti a nenasytnosti všeněmecké v zemích koruny če- ské, aby státoprávní postavení těchto zemí a je- jich samosprávu povýšili do důstojnosti a mou zásady státní, a v úplné jazykové rovnoprávnost národa českého se živlem německým ve všech oborech státní správy, aby utvrdili základy, jež tato říše pro svou budouenost zde má. Ale pla- menná, vlastenecká, upřímnou péčí o zachován a rozkvět této říše prodchnutá slova zanikla v vřavě, jíž všechen živel německý monarchi habsburské jal se oslavovati úspěchy zbraní pru ských na bojištích francouzských. Přiboudlina válečné slávy německých bratří z říše stoupln do hlav všech Němcův v Rakousku bez rozdílu tou měrou, že pocítili se jí sami povýšení nad všecky ostatní národní kmeny, obývající toto soustátí, a že od té doby nemají nie jiného na mysli, než rozšířiti panství pruské i na území této říše, až kam by to vůbec bylo možno.
Němcův Rakousko
13 article
Jestliže v táboře německém na půdě rakou- ské už před rokem 1866 se mluvilo o olověných podešvích a dohořivajícím františku, tož po roce sedmdesátém hlasitě se velebila magnetická hora berlínská. Netrvalo dlouho a bez ostychu ozvalo se z řad samých vůdců německých v Rakousku. že Rakousko buď bude německé, aneb vůbe nebude. Když tímto směrem politický program rakouských Němcův po celá desítiletí se při- ostřoval proti Rakousku se strany správy státní nedálo se, bohužel, nic, aby vlastizrádný tentc směr byl zastaven a budoucnost této říše, aby proti němu byla náležitě ohrazena. Všechny pru- šácké a protirakouské demonstrace, jež zvláště od roku 1890 se rozmohly nejen ve hlavním mě- stě sídelním, ale především v pohraničních kra- jinách severních v království českém, doznávaly se strany orgánův státních posuzování velice blahovolného. Jako houby po dešti množily se v pohraničních městech i vesnicích na severu naší vlasti názvy „náměstí Bismarkovo“, „uliee
Němcův Rakousko náměstí Bismarkův
14 article
Moltkova“, „sady Vilémovy“ atd. Při tom podo- bizny tvůrcův nového císařství německého skvěly se v zasedacích síních všech samosprávných úřa- dův německých i v šenkovnách nejposlednějších krčem. V takové situaci usedl k veslu vládnímu ve Vídni dr. Körber. Bylo-li potřebí, ještě něčím ji doplniti, on to provedl. Soustavně a na celé čáře pomáhá všeněmecké politice v Rakousku proti národu českému k úspěchu, dřive netuše- nému a tímtéž vydává budouenost této říše na pořád v nebozpečí většt v vetsi. Provozujet boj proti státním i národním právům českým tím zároveň proti životním prospěchům této monarchie a proti budoucnosti její ve slohu vět- ším, než kterýkoliv z předchůdcův jeho, kteří v úřadě ministerského předsedy vídeňského za- stupovali myšlenku všeněmeckou. Když dosedl jakožto důvěrník koruny, nikoliv jako ministn ústavní a parlamentní k nynější hodnosti a moe své, Němci ještě nasazovali si škrabošku, po- křikujíce na ostatní národní kmeny zdejší. především na národ český, že oni jediní jsou živlem, jenž udržuje tento stát, stará se o něj a občtuje se jeho budoucnosti. Však už koncem minulého roku dr. Prade veřejně odhodil tute přetvářku, když pravil, že Němci v Rakousku se starají pouze o sebe, o stát, aby se staral kdo- koliv. Kdo vlastně nyní o něj se stará a jak buducnost jeho ve čtvrtém roce vlády Körbrovy jest postaráno, nejjasněji zřejmo ze zásady, dle níž nynější ministerský předsede se řídí ve ve- škerém úřadování svém i jako ministr vnitra i jako ministr spravedlnosti.
doktor Körber Němec Prade Vilémov Vídeň Rakousko
15 article
Tato zásada jest, jen tak mimochodem ře- čeno, po čertech špatná příprava k náladě ná- roda českého pro nějaké přiští milostné psaničko z Vídně. Však na tom už tak nesejde, jako sejde na utvrzování budoucnosti této říše. A tu dlužno pověděti zcela bez ohledu na válečný poměr, v němž národ český se nalézá k dru. Körbrovi že pro trvání, bezpečnost a budoucnost této říše neni možno ani vymysliti si nic osudnějšího a zá- hubnějšího, než nauku, dle které řídí vnitřní po litiku rakouskou dr. Körber a která obsažena jest v projevu jeho, že nepovolí národu če- skému nic, k čemu by nedali svo- lení Němci. To jest věta pro další rozvoj dějin rakouských a hlavně pro budouenost této monarchie tak strašná, že původce její ani sám nemá ponětí, jakou zodpovědnost na sebe vzal, odhodlav se k ní z pouhé přízně k nepřátelům skůdcům národa českého. Touto větou v záhub- ných účincích svých daleko předstižen jest skutek ze dne 17. října nechvalné paměti Cla- rovy, jest to balvan, jímž dr. Körber zatarasi cestu, která z nynějšího bludiště vnitřní politiky rakouské by mohla vésti na výsluní spravedlnost a práva, jehož útulkem pro všechny národy svo tato říše má býti. Tou větou, že povolení i nej- menší spravedlnosti národu českému závisí n milosti nenasytné panovačnosti německé, dr Körbei postaral se o budoucnost této říše velmi špatně.
Körber Němec Körbei Vídeň
16 article Česká obstrukce a Němci.
Česká obstrukce a Němci. S čím zástupci českého lidu ne bez při- činy déle než dvě léta váhali, dnes provádí se vší silou a s jarým českým duchem, jenž prost vší ospalosti, která zdála se v poslední dob klížiti oči české energie. V poslanecké řady české vrátilo se staré nadšení a čím prudčími stávají se útisky Němců, tím mohutnější jejich vzdor a tím opravdovější jejich v čin vyměněna vůle. Jiný duch zavládl v kruzích poslancův českých a přejeme si pouze to, aby prodehnul všechny vrstvy české, by v jeden sloučily se chorál hlasy jejich, v chorál vítězný. A není pouze nadšení a odhodlanost v ř- dách českých, nýbrž i známý u nás zjev — disciplina. Není třeba tím se tajit, že v klubu
Němec
17 article
českém jsou hlasy, jež také se ozvaly a jež netlumočily souhlas s obstrukci a s nynější taktikou vůbec, však většina rozhodla jinak dnes všickní poslanci jsou za jedno a podří divše se majoritě, všichni jednou vedeni jsou sna hou, dodržet, nepovolit, zvítězit ! . .. A byli to vesměs pro politiku naši zevně úspěšní dnové. Lid český s uspokojením pro- vázeti může zápasy zástupcův svých, jež sváděj s odpůrci. Ba tím větší může býti spokojenos jeho, poněvadž za nedlouho stržena bude od- půrcům naším v samém parlamentě škrabošk s tváře, z níž šklebí se nejodpornější politieká tartufferie, neboť za nedlouho bude zjevno, že ne pro své ohrožené národní právo, tím méně v interessu této říše, nýbrž kvůli tomu, že Němci maj obstrukce ku provádění svý ch plánův zapotřebí, udržují svou nynější taktiku. Naší obstrukce, k níž sáhnouti donutila nás národní naše čest a kterou dělati budeme a dělati nepřesta neme, dokud nebude nám dán zadostučinění za to, co stalo se nám 17. řijna 1899. A namitne-li se nám, proč že ji děláme, vědouce, že dělajíce ji, pro- kazujeme tím Němcům službu, odpovídáme, že z té příčiny, aby proveden byl důkaz o německé frivolnosti a aby zvědě svět, že ti, kteří nyní opírají se jí s takovým úsilim, jakmile by z naší strany přestala, ihned by ji zahájíli.
Němec
18 article
Ano, o obstrukci jen jde, o nic jiného,to jest ono zázračné kouzlo, kterým domnívají se, že udrží se při panství v této říši. Vědí to velmi dobře, že jakmile by se počalo ve Vídni vládnouti normálně, utvoří se ihned v parla- mentě pracovní vělšina, sestávající z dřívějších stran pravice a o tu se opírati že polom vláda bude nucena. A to vědí Němci a to je ta je- diná a pravá příčina, proč vzpírají se poža- davkům, které se jejich sféry právní pranie nedolýkají. Nestrachují se ničeho tak jako klidné práce a nic jim není tak proti mysli, jako upra- vené poměry v této říši a přirozený postupa vývoj věcí. Chtějí míti, jedním slovem řečeno primát v Rakousku, navzdor své číselné nepa trnosti a přes chudé výsledky Němců zdejších na poli kulturním. Chtějí jej míti a činí nan nároky ne na základě svých zásluh, ale na zá- kladě vílězství německých v letech 1870—71 a kalkulují zeela prostě: Jsme větvi velkéhoa mocného národa a vy ostatní dělejte si,co chcete, my máme právo připnouti se k mohut- nému kmenu národa svého, avšak chcete-li, aby- chom zůstalí ve svazku s Vídní, musite ztrpěti. abychom byli ne jako rovní mezi vámi, nýbrž privilegovaní a to za oběť, kterou vám tím při- nášíme, že milostivě pomáháme, nevděčníci, káru táhnouti s vámil Tak se věci mají s touto jejich theorií, o níž říci musíme, že se stanoviska německého je správná, že ale vláda k ní se kloní, že vládu Němce v télo taktice podporuje, že K örber který o všem tom vl, poněvadž dne již nikdo z německé strany tím se netají, Němcům dokonce ještě pomáhá a pranie o to nedbá, jak skončit musí tato osudná poli- tická fáse pro tuto říši — je zjev tak smutný tak osudný, že všechno ostatní před ním mizl.
Němec Vídeň Rakousko
19 article
To neznamená nie jiného, než že vláda v úpl- ném souhlasu s nimi uznává, Něme žejen potud mají povinnosti k říši pokud v rukou jejich a moci je nadvláda nad ostatními národy. Jinými slovy: vláda Körbrova stala se a je dnes zástupkyní a hájitel- kou theorie, že tato říše trvá jen z milosti Němců a proto, aby trvala, že nutno zradit základní princip a myšlenku bytí tohoto státu. To je zjevno a jasno a tím také předem vytčeno naše stanovisko k dru. Körbrovi. Čemu ale nerozumíme, že po těchto zjevných ne- pravdách, po tomto očividném přiznání se ku politice, jejíž konec může býti jen záhuba, zá- stupci ostatních národů v tomto státě, zejmena ale Poláci se založenýma rukama a naprosto lhostejně k tomu přihlížejí. Je pravda, že Slovinci a Chorvaté česk poslance v posledních dnech v obstrukčním boji podporovali. I doufáme, že vyjednáváním, jež se vede, svazek ten bude pevněji utužen. Je pravda, že činí tak i z části Vlachové, ale co pochopiti nedovedeme, je chování se Poláků. Jejich neslovanský egoism svedl je již několi- kráte na cestu falešnou, svede je i tentokráte. Aneb se domnívají oni, že ve větší nalézají se lásce u Němců než my? Vědí Poláci o zpěvech germánské Sireny, jež nás vlákati chtěla do alliance proti nim? S odporem každý takový pokus odmitnut. Poláci, jak se zdá, jinak n poměr náš k nim nazírají. Nechť ale se nespletou. Oportunní politika přiná šela jim ovoce jen potud, pokud mobi- lisováni stáli jsme proti vládě Ze by ale každý rakouský kabine naši přízeň za jejich rád vyměni oběma rukama, o tom nechť s nemýlil Proto nechť se mají na pozoru.
Körbrův Němec Polák Slovinec Chorvat Vlach
20 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 242. Z Vídně, 15. březnu. (Původní a telel. zpráva »Nár. Listů«.) Také dnešní schůze měla normální pra covní dobu, 7 hodin. Ale program byl pestřejš nežli včera. Do 123. četly se podané interpel lace. Potom konalo se trojí hlasování dle jmer o podaných peticich.
Vídeň poslanecký sněmovna
21 article
O 44. zahájena byla rozprava o návrhu zvláštního výboru, kterým vyslovuje se nelibost posl. K. H. Wolfovi za výkřiky, kteréž učini v sobotní schůzi proti posl. Skálovi a které na tomto místě nechceme opakovati. Diskusse tomto návrhu byla zajímava. Promluvili z české strany posl. Udržal, hr. Sternberg a posl. Klofáč a ve věených poznámkách posl. Reichstädter dr. Dyk. Radostně konstatujeme potěšující zjev že na půdě vídeňského parlamentu před cizím forem jeví se v pěkném světle koncentrace českých zastupitelstev ze zemí koruny svato- václavské. Toto soustředění, toto semknutí, toto spojení českých válečných řad ukázalo se dnes v celé imponující síle a jak se podobá, nezů stalo bez hlubokého dojmu na všechny odpůrce.
Wolf Skála Udržal Klofáč doktor Dyk Sternberg
22 article
Posl. Klofáč solidaritu veškerých poslanců če ských proklamoval nejen pro chvíli nynější nýbrž také pro eventnální nové volby a prohlási ministerskému předsedovi, že nalezá se v dů- kladném omylu, domnivá-li se, že při volbách do říšské rady nastane v národě českém bratro- vražedný boj. Vůbec tento zástupce V. skupiny litomyšlské pronesl dnes pěknou řeč, se kterou lze naprosto souhlasiti. Nikoli však s druhým debutem nového zástupce v nkovské skupiny královéhradecké. Hrabě Sternberg — podle dnešního svého výkonu — neví, co bylo příči nou a co jest účelem české obstrukce, ba neví, co jest cílem, co jest programem a co jest úkolem české politiky vůbec. To, co proklamo- val on, není. Dlužno a třeba to výslovně kon- statovati, aby nevzbudilo se zdání, že hrabě Sternberg mluvil jménem české delegace. Mluvii jen a jedině za svoji osobu vlastní. Třeba to konstatovati proti faktu, že někteří poslanci češti vzdávali mu souhlas. Nikde a nikdy nemůže mu připustiti a dopustiti, aby z českých lavic bylo vyhlašováno, že celý nynější odboj náš proti Vídni, kterým rozechvěny jsou všechny mysl českého lidu, děje se jen a jedině proto, aby byl sdělán ve Vídni nový jednací řád.
Posl Klofáč litomyšlský Sternberg Vídeň Sternberg
23 article
Nikde a nikdy nemůžeme připustiti a do- pustiti, aby kterýkoliv zástupce českého lidu ve vídeňské sněmovně vyhlašoval, že jest účelem české politiky hájiti trůn a oltář. To přece by mohl věděti poslanec, který pověřen jest man- dátem tisíců voličů, že zápas českého lidu p desítiletí trvající směřuje toliko k plné rovnoprávnosti českého národa ve všech stránkách státního ži vota, k plné samostatnosti ze m koruny české a ke spolehlivým zá- rukám, zajišťujícím důstojnou existenci a bu- doucnost národa našeho. Naproti tomu můžem říci, že posl. Udržal, nyní posl. Sternbergovi smýšlením nejbližší, učinil správné rozpoznání o těch poslancích německých, kteří myslí, že mohou poslance české beztrestně na vídeňské půdě haněti a jim na cti utrhati. Rozhodné vystoupení poslanců českých v době poslední proti poslancům německým kteři kde mohou české poslance zasypávají na dávkami nejhrubšího zrna, bude míti, tak dou fáme a tak čekáme, alespoň v následek,že nebude to řádění zastaveno, že však alespoř bude umenšeno. Dnes teprve bylo viděti, jak posl. K. H. Wolf, před 5 lety ještě vůdce všeho Němectva cislajtánského a vrchní velitel vojsk germán- ských, tento agitátor a furribund klesl. Z velk veličiny stala se nula. Nikdo nehlesl, když — pokládaje patrně sněmovnu za soudní slň — omlouval se, nikdo nehlesl, když své plaidoyer zakončil. Mrtvý člověk. Hlasování o návrhu výborovém mělo jednu zajímavou stránku křesťanští sociálové dnes nevyšli s ostatnímo stranami levice, nýbrž hlasovali s celou bývalou pravicí. Schůzi zakončil českým hovorem o reformě živnostenského řádu posl. Choc. Co přinese zejtřek, neví se.
Udržal Wolf Choc
24 article
Z Vídně, 15. března. (C. -B.) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11 hod. 25 min. dopol. Došlé spisy čtou se do slova. Mezi nimi j dotaz posl. Zázvorky a spol. po podloudnictví doutníků s obálkou erárních továren: — Sehnala a spol. po zamýšleném zvýšení nákladních sazeb na severní dráze Ferdinandově; — Holtera a spol po omezeném používání III. tř. u rychlovlaků do vzdálenosti 100 km. za letních měsíců; — d' E- verta a spol. po brněnských nepokojích 13. t. m V něm praví se, že brněnští Němci nehodlají ustou pili před českým terrorismem a němečtí buršáci budou hájiti své staré »zvyky«; — Aug. Sehnal a spol. po chování se policejního inspektora v X okresu vídeňském k neněmeckým strážníkům; Hrubého a spol. v záležitosti Josefa Režičky vojína 22. praporu myslivců, jenž přišel ve službé o oko: — Zázvorky a spol., proč dolno-rakouské místodržitelství nevybíralo u pražské železářské spo lečnosti obecní a školní přiráčky pro motyčinskou obec; — dra. Baxy a spol. po německých výtržno- stech proti českým menšinám v německých městech — Pospíšila a spol. po odstranění příčin záko nodárské nečinnosti; hodlá-li totiž předseda mini sterstva po právu a slušnosti vyhověti skromným požadavkům nespokojených stran v poslanecké sně- movně a tak odstraniti příčiny parlamentní neděl nosti; — Slámy a spol. po poměrech poštovníc praktikantů; — dra. Šíleného a spol. po nespo kojenosti s hospodářskými opatřeními vládními; kdy ministři hodlají dati parlamentně vyříditi předlohu autonomního celního tarifu; — dra. Herolda spol. v záležitosti veřejné hudební školy, již hodl zříditi městská obec čáslavská; — dra. Šilenéh a spol. po subvencování účetních kursů zivnosten- ských a po místních nedostatcích na české univer sitě v Praze.
Vetter Zázvorka Ferdinandův Němec Aug Sehnal Hrubý Režička Baxa Pospíšil Sláma Herold Vídeň Praha d ' Everta km
25 article
Tochnická obstrukce.
26 article
O 1/23. hodině čtení došlých spisů skončeno. Při dotazu obecního zastupitelstva motyčín- ského za ochranu proti majitelům uhelných dolů navrhuje poslanec Zázvorka dvojí hlasování ve příčině protokolování této petice. Oba návrhy se zamítají. K petici za udělení podpor následkem nouze navrhuje poslanec Staněk hlasování dle jmen tento návrh též zamitnut.
Zázvorka Staněk
27 article Petice o 3/44. hod. vyřízeny.
Petice o 3/44. hod. vyřízeny. V drobném prodejit ranní čílo o sobě . . . za s odpolední . . . . za 2 h Ve úlialkách na venkovši ranní číslo. . . . . . . . 10h odpoledsí . . . . . . . . Bh Inseráty platí se hotevě zaplel Přečplagení a inserty přijímá sdmíni- strnpe v Marisuské ulici č. 3. Tam naeházejí se též redakre tiskárna a sapedice Národnich Listů“, Eukoplsy se novraceji,
Marisuský ulice
28 article
Poslanci Wolfovi vyslovena nelibost. Sněmovna přechází k jednání o afféře poslanc Skály s Wolfem Zpravodaj Plej odůvodňuje stručně návrh kár- ného výboru, aby se vyslovila poslanci Wolfovi ne- libost pro slova »Starý darebáku«, jež volal na posl. Skálu. Poslanec Udržal: Jen několika slovy chci zmí- niti se o chování německých poslanců, kteří poklá- dají hlavním úkolem v této sněmovně uráželi české poslance při každé příležitosti. V prvé řadě jest to vláda, která je zodpovědnou za všechny urážky, které se zde činí českému národu. Tato vláda jest nejintelektnálnějším původcem všech těchto urážek. Ona svým chováním vůči českému národu jak ve sněmovně, tak mimo ni dává příklad hanobitelům českého národa, ona jest jich ochránkyní. Jaká indi- vidua jsou to, která urážejí národ? Kdo uráží jed- notlivce, musí míti odvahu, ale kdo uráží celý národ, nepotřebuje míti žádné odvahy. Neosvědčuje pak svými urážkami žádnou odvahu, nýbrž něco zcela jiného: nejsprostší zbabělosť. Nebot takový hanobitel a utrhač národa, byť sebe menšího, musí si býti vědom, že jest tisíce a tisíce synů jeho, kteří by ho ztrestali, kdyby se ho mohli zmocniti. Ha- nobitel národa ví, že nemusí převzíli zodpovědnost za t kové urážky. Dle »komentu« nelze ho stihati. Z toho vidno, z jakých vrstev se rekrutují tito urá- žeči, jací lidé, jací charakterové to jsou. Dlužno z toho odvoditi: hanobitel národů nenáleží do zá- stupitelstva lidu; kdyby byl normální, je zločincema patřil by do káznice; není li však normálním, patří do blázince. Podám po té stránce brzy tady pilný návrh (Veselost.) na změnu jednacího řádu, aby urá- žeči národa z této sněmovny jednou pro vždy byli vyloučeni. (Veselost.) Hlasuji pro udělení nelibosti.
Wolf Skála Udržal
29 article
Posl. Wolf: Neurazil jsem předce lid, nýbrž jed- noho člena. Posl. Udržal: Přiznávám upřímně, že cukerni vaší historie neznám. Ale hlasaji pro vyslovení ne- libosti, poněvadž nemůže býti dovoleno, aby starý muž byl zde napadán. Posl. Wolí: Pak ať se chová jako starý muža ne jako utrhač. Ostatně konstatuji, že jsem váš lid neurážel nikdy a že když se lid pokládal uraženým, stál jsem vždy k disposici zástupcům. To víte vy. pane posl. Udržale, že jsem se nikdy nevyhýbal sa- tisfakci. Posl. hr. Steraberg (který dosud seděl v poslední lavici vedle posl. Holanského, dnes však zaměnil místo své a usedl v první řadě vedle posl. Udržala)- Slavná sněmovno! Předseda: Prosím, abyste mluvil ze svého místa. Posl. hr. Sternherg: To jest od dnešního dne moje místo. Předseda: Prosím za odpuštění, nebylo mi to známo. (Veselost.) Posl. hr. Sternberg: Nesdílím názor posl. Udr žala, že posl. Wolf urazil český národ. To je ne- možné, poněvadž posl. Wolf nikoho uraziti nemůže.
Posl Wolf Udržal Steraberg slavný sněmovna
30 article
(Prudký odpor posl. Wolfa.) Předseda: Prosim, pane posl. hr. Sternbergu, abyste se mírnil. Posl. hr. Sternberg: Připomínám jen slova, kte- rých užil posl. Woií proli svému bývalému chefu Schönererovi, jehož životu soukromému nelze ničeho vytýkat. Nazval ho »šedivým padouchem«. Posl. Woli: A víte proč? Nevite-li, pak ne mluvte. Posl. hr. Sterberg: Není naším úkolem, zkoumat čest různých členů všeněmecké strany. Co Wolí řekl, je lhostejno, poněvadž však se zde choval způsobem takovým, že sama holubičí nátura českých poslanců se rozjitřila. .. (Posměch v levo. Wolf volá: Mně se zdá, že vás vodí za nos.) Posl. hr. Steraberg: Ve chvíli, ve které holubič nátura Čechů vzepřela se proti chování se poslance Wolfa, páni Němci na druhé straně volali »piklhaubny vám na hlavu.« Posl. Kasper (ukazuje nějaké provolání) volá Pane hrabě, co pak je tady v druhém odstavci va- šeho programu ? (Veselost) Posl. br. Stornberg: Ten si přečtěte sám doma.
Wolf Posl Woie Wolit Čecho Němec Kasper Sternberg
31 article
Významno je pro polihiku, kterou provozujeme dnes v Rakousku, že se Čechům napřed nadavá a pak když se vzeprou, se jim ohlašuje, že dostanou pikl- haubny. To je příčina, proč vůbec ohstruujeme: ob- strupjeme prote, že piklhaubny nechceme (souhla Čechů). Pomyslíme-li si dále, jak loyální strany. Poláci, katoličtí konservativci a křesťanští sociálové k tomu mlči tož věru velmi se divíme, že ve chvíli té nejdou s námi, kteří jsme jedinou stranou v Ra- kousku stát zachovávající (pochvala Čechů, posměch v levo), nýbrž že tito pání dávají se do vleku těch, kteří nas insultují a tu počílám konservalivní velko- statek do toho. (Hlas: do jakého vleku ?) Obstruujeme dnes proto, že chceme miti jednací řád, za jehol platnosti by takové lumpáctví státi se nemohlo. Ne- byli jsme sem posláni, bychom se zde dali urá- žeti .. Posl. Woli: Proto to nesnesu ani já. Vaše de- klamace jsou tak zpozdilé jako vaše hlava. Posl. hr. Sternberu: ... nýbrž abychom chránili zájmy svého voličstva. Posl. Wolf: Takový člověk, který nemá sám cti, nemůže jí porozuměti. Da li se váš adoptivní národ vámi zasiepiti, já ne (lomoz). Přadseda zvoní a žádá klid. Posl. hr. Sternberg: Myslite-li, že čeští voličové někoho sem posílaji, aby vyslechl hrubství na místě aby se dělaly zákony, tož si nemyslete, že voličové budou tak hloupými, aby sem posílali své poslanc dále. Posl. Wolf: Pány Sternbergy a samá hrabata sem budou posilal. Posl. hr. Slernberg: Voličové venku proto žá- dají změnu jednacího řádu, aby zde zavládla sluš- nost a ojmula se práce zákonodárná. A kdo je pro tuto slušnost? Vyjma Čechů a Slovinců všechny ostatní strany ne.
Čecho Polák Hlas Posl Wolf Rakousko Ra pán Sternberg
32 article
Posl. Wolf: Kdo pak vlastně jste ? Jste ten, který jste byl před rokem anebo který jest nyní? Jste ten, který zapřel státoprávní program, anebo ten, jenž ho uznává? Posl. hr. Sternberg: Teď mu nemohu ukáza žádný cukr, poněvadž ho nemám u sebe. Posl. Wolf: Dostal byste také facku kdyby mne to stálo cokoli. Nedávno jste řekl, že největší padouch je, kdo pokaluje čest jiného bez přičiny. Pane předsedo, žádám, abyste toho pána volal k pořádku, ježto mne stále uráží. Předseda: Co pak řekl? (Veselost.) Posl hr. Sternberg: Polemisoval jsem proti vý- roku o piklhaubnách a ne s výroky vašimi, (obrácen k Wolfovi) poněvadž jim nepříkládám důležitosti. Zabývám se výrokem o piklhaubnách, poněvadžv něm vidím jadro celé situace. Všichni, kdož mají srdce rakouské, nikdy nepoddají se tomuto pěstnímu právu. Němci a Všeněmci v první řadě vrhli ho do této sněmovny. Nedám si těmito pány nadávat. Posl. Wolí: Nechtěl jsem vám nadávat. Posl. hr. Steruberg: My vůbec nepřipustíme žádného jednání, nebo se páni budou musit chovat jako slušní lidě. Předseda: Prosím pana řečníka, aby se držel věci. Posl hr. Slernberg: Jsem hotov. Posl. Wolí polemisuje s hr. Sternbergem a pro- hlašuje, že nemůže se cítit uraženým jeho vývody, protože schází předpoklad bezůhonného charakteru. Kdo mění svůj program jako hr. Slernberg, jenž prohlásil loni, že státoprávní program český je státu nebezpečný, nemůže uraziti. Naproti posl. Udržalovi tvrdi řečník, že neurazil český národ, ani jindy jinému neublížil a citil-li se některý národ uraženým,
Posl Wolf Němec Slernberg Udržal Sternberg