3
masthead
8. října 1907. Číslo 278
4
article
v celém kraji vzbudil značný rozruch. „V sobotu
večer vracel se 40letý vodárenský dělník Karel Ko-
vařík po výplatě z Brna domů do Žabovřesk. Za
Brnem u novostavby české techniky vyskočili na
něj — dle vypravování, dosud neprokázaného —
pojednou čtyří muží, kteří mu hodili na hlavu
plachtu a zacpali ústa šátkem. Pak jej uchopilia
kráčeli s ním přes pole k císařskému lesíku. Kovářík
se nemohl bránit a nemohl také křičet o pomoc.
neboť měl hlavu obvázanou šátkem. Nevěděl také.
kam ho útočníci vedou. Třásl se úzkostí na celém
těle. Podle chladu, který jej ovanul, a podle toho,
že co chvíle naráželi na stromy, poznal, že jej za-
vedli do lesa. Lupiči jej pojednou vyzvedli a po-
stavili na větev stromu. Pak mu ucpali úst
ještě pevněji a připoutali ho řemenem ke stromu.
Na to mu prohledali všechny kapsy a ukradli celou
jeho hotovost — celkem asi 10 K. Když jej úplně
obrali, utekli a zanechali Kováříka osudu. Ten pro-
žíval strašlivá muka hrůzy a úzkosti. Přes všechno
úsilí nepodařilo se mu ani řemen uvolniti ani do-
stati šátek z úst a tak musil na stromě stráviti celou
noc. K ránu se spustil prudký lijavec a Kovářík
chvěl se zimou na celém téle. Ani dopoledne napo-
dařilo se mu vyprostiti se a teprve když po druho
hodině nadlidskou námahou vytlačil jazykem šátek
z úst, uslyšel jeho zoufalé volání sluha v osaměle
vile arch. Jurkoviče, která stojí pod lesem. Ten jei
konečně vysvobodii a zavedl domů do Žabovřesk.
ko
Kovářík
Jurkovič
Brno
Žabovřesky
5
article
Celkem ztrávil Kovářík 16 hodin na stromě
nasledkem strašlivé námaby a úzkosti vážně one
mocněl. Po pachatelích dosud není stopy. — Tak
vypravuje Kovářík; bude nutno zjistiti, není-li sdělen
jeho částečnou neb úplnou smyšlenkou.
— U c. k. zemské hlavní pokladny v Praze ne
bude se v sobotu dne 12. října úřadovati.
Zpráva povětrnostní. Předpověď počaní pro
Čechy, Moravu a Slezsko: Lze očekavati
ponejvíce pošmourno a deštivo, mírné větry, teplotu
málo změněnou, jež stejnoměrně potrvá.
Kovářík
Praha
Čechy
Morava
Slezsko
U c
6
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
»Josef Bílek, soudní zpravodaj
„Jitřenky a Probuzení“«.
(Před čtyřčlenným senátem.)
... Mohlo být tak po Novém roce, když do bu-
dovy zemského trestního soudu, vystavěné aspoňv
desiti nejrůznějších slozích staro-, středo- i novo-
věku na nároží Karlova náměstí a Špálené ulice, za-
čal docházeli neznámý mladíček, sebevědomého vy-
stupování.
Lítal po chodbách jako rousný holub, v nestře-
žených okamžieích nosil cvikr, v levici papír a v pra-
vici tužku a chodil ze senátu do senátu a pilně za-
pisoval si projednávané případy. A jako v kavárnách
bez rigoros a zaplacení tax udělují se diplomy doktor-
ské, tak jemu udělen »bachaři« záhy titul »redak-
tora«. Co jiného by také mohl být, když zazname-
nával si výslechy ohžalovaných i svédků, vypůjčoval
si žaloby od advokátů a proseděl v kriminále celý
den?
Zpravodajové denních listů, dokud neměl »in-
cognito-redaktor« tolik smělosti, aby usedl za jejich
stolky, nevšímali si mladého horlivce, až zaslechli
že se vydává za novináře. A tu jednou, nahlédnuvše
přes rameno do jeho vzácného rukopisu, shledali, ž
lajemný jejich »kolega« asi nikdy neslyšel, že v slo-
vech býti, byl, bývá, byt, příbytek (dobytek, náby-
tek), bylina, babyka, obyčej, aby a by — píše se p
b tvrdé y. Zavrtěli hlavou nad zanedbaným vzdělá-
ním anebo přílišnou pokročilostí záhadného mladik
a dovolili si skromnou otázku, kterýže časopis je tak
šťasten a honosí se jeho spolupracovnictvím.
»Já jsem Bílek, redaktor nuselské
»Jitřenky« a kladenského »Probuzení«
představoval se mladiček, nemile dojat smělosti
tazatele.
Bílek
Karlov náměstí
Špálený ulice
7
article
Zpra odajové pocítili arci ihned veliký respekt
před zástupcem dvou žurnálů tak zvučných jmén
a byli přesvědčení, že vznikem jien nadchůzí skutečné
jitřenka probuzení českému národu. Rmoutilo je
pouze při tom, že »Jitřenka« ani »Probuzení« nebyly
k nalezení v žádné pražské kavárně, v žádném novi-
nářském závodě a také do redakcí nebyly zasílány.
A pan »redaktor Bílek« zvláštní náhodou nikdy ne-
měl u sebe ani jediného výtisku. Tak šla »Jitřenkae
a »Probuzení« na odbyt!
Představiv se »kolegům z jiných listů«, považoval
pan Bílek za své svaté právo, vstupovati také do po-
koje, vyhraženého v soudní budově zpravodajům den-
ních žurnálů. Nic ho neuráželo, že kdykoliv tam
vešel, všichní nápadně zmlkli a fixirovali ho nedů-
věřivě a den ode dne zuřivěji. Při vší »kolegialitě«
měli k tomu právo, neboť zástupce dvou, svět obro-
zujících žurnálů patrně v starosti o probouzení a ji-
tření zatemnělců neměl času starati se o svůj zevněj-
šek, k němuž mimo jiné mezi kultivovanými Evropany
počítá se límeček aspoň za dva dny vyměňovaný a pal
i jiné součástky šatu ..
Bílek
Jitřenkae
Evropan
8
article
Konečně padly výstřely.
Jeden z méně trpělivých novinářů řekl panu
Bílkovi, že v existenci »Jitřenky« a »Probuzení« se
nevěří a že síň žurnalistů vyhražena je pouze zpravo-
dajům denního tisku. A tu pan Bílek velice rozhor-
leně spustil stavidla své výmluvnosti a po výměně
názorů, odebral se do presidia stěžovat si na »ne-
kolegialitu« ostatních. Brzo se vítězoslavně vráti
a oznamoval, že pan president Wokaun dovolil mu
aby »působil« mezi ostatními.
Jelikož o »dovolení« presidentově vážně bylo po-
chybováno, učiněna u léhož interpelace a výsledek
její valně se lišil od sdělení páně Bílkova. By
totiž velmi nepěkně ze dveří presidia
vyveden. Tím se situace podstatně změnila a když
pan Bílek ještě druhého dne mezi zpravodaje zavítal
nebyl z pokoje vyveden, nýbrž krátkou cestou expe-
dován a za ním jeho příslušnosti, kabát a klobouk.
Bílek
Wokaun
pán Bílkov
9
article
»To bude mít soudní dohru!e vybrožo-
val, sbíraje se na chodbě.
Těšili jsme se srdečně na dohru, ale nepřicházela
A druhý kdo nepřicházel, byl pan Bílek. Zdálo se.
že věnoval své síly a nadšení vděčnějšímu oboru,
než bylo soudní zpravodajství pro »Jitřenku« a »Pro-
buzení« — —
V jakém směru působil po svěm vyhazovu, uká-
zalo se včerejšího dne.
Redaktor „Jitřenky“ a „Probuzení“, Josel Bí-
lek, narozený v r. 1887 na Smíchově, do Nuzbel při-
slušný, vyučený brašnářský dělník, po-
sléze bylem v Žižkově v Harrantově ulici č. 364.
vícekráte již trestaný, pohnám byl před čtyřčlenný
senát, aby se zodpovídal ze zločinu podvodu,
páchaného v době od března do července t. r.
Pan Josef Bilck v této době toliž, patrně velmi
špatně placen „Jitřenkou“ a „Prohuzením“, vymyslil
si nikoliv už nový zdroj příjmů. Vyhotoviv sí sběruci
listinu neexistujícího spolku Vzdělávací beseda „Ha-
vliček“ pro království české a opatřiv ji razitkem
a svým podpisem „JUC. Józa Bílek“, vydal se s ní
na pouť po Praze a předměstí. Pokud se dalo zjislití
od 243 oseb vypáčil 221 korun, jež obrátil ihne
na své vnitřní vzdělání, navštěvuje denně hostince
a vinárny, kde zase vydával se za žurnalistu. Kdesi
v Žižkově seznámil se s několika mladšími lidmi,
které navnadil k založení spolku, jehož účel prozatím
jim nesdělil, ate jehož vystoupení na veřejnost ohlá-
siti se mělo slavnostní akademií v Bezov
ce. Protože se v takových věcech jako „žumnalista
vyznal, vzal sám na sebe sestavení programu, zvaní
a rozumí se i vybírání vstupného. Na prograsnu mez
účinkujícími uvedl vynikající umělce české, mezi ji-
nými Karla Buriá na.
Bílek
Bilck
Józa Bílek
Buriá
Smíchov
Žižkov
Harrantov ulice
Praha
Josel Bí
spolek vzdělávací beseda
10
article
Jak tato akademie dopadla, o tom klasickým způ-
sohem vyprávěl včera jeden svědek, také člen výboru
„Lidé nám nadávali, že to dál nešlo, poněvadž ne-
oučinloval žádný umělec, nýbrž jen objednaný pia-
nista, který chtěl vzteky rozbít pinno, když nedosla
žádné peníze, protože Bílek v čas výplaty honoráře
zmizel.
„Dostali jste vůbec něco od Bílka z vybraného
vstupného?“ lázal se předseda vrchní rada p. Kurš
„Ani vlndry jsne neviděli ..
Než nezůstalo při těchto darebáckých kouscích
Bilkových. Dne 20 června t. r. užil přítomnosti ame-
rických Čechů v Praze a uspořádal mezi nimi na
Siřeleckém ostrově „dobročinnou sbírku“. Když ale
s výnosem jejím chtěl zmizet, byl zadržen a zatčen.
Okolnost, že nebyl ponechán ve vyšetřovaci vaz-
bě, zavinila, že dopustil se nových deliktů — vylá-
kání gramofonu na jméno jistého soudního radya
ještě jiných kousků, pro něž znova bude žalován,
až náležitě budou vyšetřeny
Při včerejším přelíčení všelijak se kroutil a vy-
mlouval, ale nezvratnými důkazy byl usvědčen, Soue
vyměřil mu trest těžkého žaláře v trvání šest
měsíců, příslušnými posty zostřený.
Pan Bílek, který ze své „soudní praxe“ věděl
že kdo se odvolá, nemá býti vzat až do rozhodnut
vrchního soudu do trestu, ihned ohlásil od-
volání. A chystal se odejít na procházku po vý-
sluní a uspořádal zase nějakou sbírku pro sebe, když
veřejný zalobce rada z. s. dr. Berg učinil návrh, aby
pro nové delikty uvalena byla na něj řádná vyše-
třovací vazba. Když nutnost této také vyšetřujícím
soudcem byla potvrzena, sešlo ovšem z procházky
a pan Bílek byl nucen přeše všechen prolest vzít
za vděk pohostinstvím cely.
Svým bývalým „kolegům-redaklorům“ nevěnova
ani pohledu.:.
Bílek
Kurš
Bilkův
Čecho
doktor
Berg
Praha
rada z . s
11
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
*Z obchodnického spolku »Merkur« v Praze. Bez-
platné vyučování eizím řečem zahájeno bylo 1. řij-
nem a bude se vyučovati následovně: angličině pro
začátek vždy v pondělí, angličině pro pokročilé vždy
ve středu, francouzsky pro začátečníky ve čtvrtek
rusky pro začátečníky vždy v pátek. Do všech těchte
kursů, jakož i do kursů němčiny alstenografie lze s
ještě denně přihlásiti ve spolkové úřadovně.
* Z Remeslnicko živnostenské besedy v Praze
Řádná schůze správního výboru koná se dnes o8
hodině večerní v místnostech besedních.
* Průmyslové museum pro východní Čechy
v Chrudimi uspořádalo od 6.—13. října výstavu
prací, provedených v typografickém kursu musejním
v době od 11. srpna do 28. září pořádaném. Bez-
platný přístup ve všední dny od 8.—12. a od 2.—5.
hodu, v neděli od 9. 12. hod.
* Veřojnou sehůzi hostinského pomocnictva po-
řádá dnes o 12. hodině v noci Ústřední spolek číš-
níků s pomocnickým výborem ve dvoraně Typogra-
fické besedy ve Šmečkách s pořadem: Naše poža-
davky. Otázka učňovská. Jak zachová se hostinské
pomocnictvo v případě všeobecně stávky za vydobyl
všeobecného hlasovacího práva do zemského sněmu?
Praha
Čechy
Chrudim
Typogra
Remeslnicko živnostenský beseda
12
article
Stávky a výluky.
* Výluka tezařů v Praze skončena. Před týdny
byla Svazem zaměstnavatelů stavebních v král
českém vyhlášena výluka dělnictva tesařského v Praze.
poněvadž zástupci jeho se zpečovali uzavřili smiouvi
se zaměstnavateli. Příčina ta po dlouhém vyjednávání
nyní konečně odpadla, strany sporné se shodly na
podmínkách pracovních a smlouva včerejšího dne
byla podepsána. Dělnictvo bude následkem toho po-
čínaje dneškem přijímáno opět do práce na základo
této nové úmluvy, jejíž potřebné exempláře budou
všem členům odboru mistrů tesařských brzy roze-
slány.
*Z Říma, 7. října. (K. k.) Plynárenští děl
níci v Miláně, Janově a San Pier d'Arena zahájil
stávku. Plynárenské společnosti učinily opatření, aby
osvětlení měst bylo zabezpečeno.
Věstnik spolkový.
Pěvecký věstník.
Zpěv. spolek »Slavoj« v Karlíně má
dnes zkousku na listopadový koncert pro dámy o 7.
hod., pro pány o 8. hod. več. Přítdmnost všech
nutna. Zároveň zkouška na sbory pro akademii
v sokolovně 12. t. m.
Zábavy.
Z České Filharmonie. V pozejtřejším
čtvrtečním koncertě v Národním domě na Král. Vino-
hradech opakován bude Griegův program z neděl-
ního symfonického koncertu, k němuž velké množství
obecenstva neobdrželo vstupenek. Dnem 11. t. m. za-
počnou pravidelné páteční koncerty v sále ostrova
Žotinského. Strerecký ostrov. Dnes v úterý
vojenský koncert kapely pluku čís. 102 s uměleck ým
a zábavným programem. Začátek o 7. hodině.
Schůze.
Krajaně z Jičínska sejdou se ke přátel
ské schůzce dnes v úterý o 8. hod. več. v restauraci
»Merkuru« v Mikulášské třídě (v přízemí v levo).
Z Umělecké besedy. Dodatečné podzimne
slosování koná se v pondělí dne 14. t. m. Páni čle-
nové, kteří za lento rok svých příspěvků dosud ne-
složili, upozorňují se, že, zaplatí li do dne tahu
slosování toho budou účastni.
Griegův
Páňa
Praha
Řím
Milán
Janov
San Pier d ' Arena
Karlín
Jičínsko
Slavoj
Český filharmonie
národní dům na Královský
13
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Sněm vévodství slezského.
(43. zazedání 33. schůze.)
Z Opavy, 3. října.
Jazyková otázka ve sněmě slezském
Z Opavy. 7. října. (K. k.) V dnešní schůzi by
projednáván návrh t. zv. vyrovnávacího výboru, jímž
má býti prozatímně rozřešena jazyková olázku
u samosprávných úřadů slezských. Zpravodaj posl.
baron Spens doporučil ke schválení návrh výboru
a nazval jej prvním sblížením v otázce jazy kové.
Návrh, který jest výsledkem nesmírně zdlouhavého
a několikráte skoro již úplně zmateného vyjedná-
vání, zni:
I. Samosprávné úřady jsou oprávněny samy
určovati svou úřadní a jednací řeč.
II. V jazykově smíšených soudních okresech jsou
samosprávné úřady první stolice povinny přijímati
úřadní přípisy a podání, sepsaná v jedné ze tř
v zemi obvyklých řečí.
III. Samosprávné úřady I. stolice jsou opráv-
něny úřadní přípisy, které nejsou psány v jejich
vlastní úřadní řeči (odst. I.), předložiti zemskému vý-
boru ku překladu.
IV. Samosprávnými úřady I. stolice sluší roz-
uměti: obce, okresní silniční výbory, správy kontri-
bučních fondů ald.
V. Zemský výbor se zmocňuje, aby za účelem
úpravy svých úřadních styků se samosprávným
úřady I. stolice učinil opatření, odpovídající uvede-
ným zásadám a zřídil kancelář pro překládání.
O těchto opalřeních nechť podá zemskému sněmu
zprávu v prvé schůzi příštího zasedání a nechť před-
loží v tomže zasedání osnovu zákona, opírající se
o uvedené zásady.
Spens
Opava
14
article
Poslanee Hrubý jako zpravodaj minoritního
vota podává minoritní návrh a žádá, aby přijat by
za základ podrobnéhp rokování. Návrh zní:
Zemský sněm račiž se usnésti
I. a) Obce a jiné podřízené korporace mohou
samy rozhodovati o svojí úřadní a jednací řeči;
b) pokud se tak nestane, jest úřadní řečí jazyk
většiny obyvatelstva. Při tom jest třeba bráti zřele
na práva menšiny.
II. Zemský výbor má vyřizovati usnesení a roz
hodnutí v řeči, kterou podána byla příslušná věe
event, v řeči strany anebo obce.
III. Při rokování zemského sněmu nechť jeet
brán zřetel na jzyková práva státních občanů a po-
slanců, která zajištěna jsou státními základními zá-
kony.
IV. Ochrana menšin ad I. nechť jest provedeno
takto
a) Při ústním jednání mohou členové zastupile
stev používati mateřského jazyka, i když není řeč
úřadní. Rovněž mají býti přijímána úsiní prohlášení
stran, i když nejsou učiněna řečí úřadní.
b) Podání, která nejsou sepsána v úřadní řeči
mají býti přijímána a má býti o nich rokováno, maj
však také býti zasílána zemskému výboru k překladu.
c) Kde jest větší procento jisté národnosti, jejíž
jazyk není řečí úřadní, má býti úplně vyhověno j-
zykovým potřebám této minority.
V. Zemský výbor se vyzývá, aby za účelem pro-
vodení těchto zásad učinil prozalímní vhodná opatření
a za účelem výkonného upravení této olázky aby
zemskému sněmu v příštím zasedání podal s event
předlohou zprávu a další návrhy
Tentc minoritní návrh byl zamítnut a zahá jen
rokování o návrhu výboru.
Hrubá
15
article
Zemský president bar. Heinold prohlašuje
že na základě dohody, jež uzavřena byla mezi stra-
nami v zemském výboru, zemská vláda nepokládá
soudní okresy fryvaldský, javornický, cukmantelský.
bruntálský, olbramovický a oderský za okresy jazy-
kově smíšené, naproti tomu však že všechny ostatní
soudní okresy jsou pokládány za jazykově smíšené.
Přísedlcí zemského výboru dr. Pohl souhlasil jme-
nem zemského výboru s tímto prohlášením na zá-
kladě statistických udání.
Posl. Hrubý prohlašuje, že znění projednáva-
ných usnesení, jež byli slovanští poslanci ochotn
přijmouti jako kompromis ve sporném stanovisku
změněna byla v předběžných poradách výboru v po
slední chvíli proti hlasům slovanských poslanců.
Protože však zpravodaj pravil, že tato resoluce
má býti prvým krokem ke sblížení a že jí má býti
dokumentována nejen dobrá vůle, ale i ochota vůč
slovanským spoluobčanům a protože slovanšti po-
slanci každý takový krok vítají v zájmu míro, jakož
i prolo, aby vzhledem ku politické a sociální situae
učiněn byl jednomyslný projev, jenž mů být důkazem
toho, že v zemi jest odvaha zmírníti národnostní
protivy, prohlašuje, že slovanští poslanci jsou ochotní
nedbati pozměňovacích návrhů, učiněných ve výboru
a hlasovati pro celkové rozhodnulí většiny.
doktor
Pohl
Posl
16
article
Posl. dr. Bukowski uvílal s radostí toto
prohlášení, protože jím upravena byla cesta k
smírněmu rozluštění jazykových poměrů a navrhl
aby návrh většiny en bloc byl přijat.
Návrh výboru přijímá se pak jednohlasně.
Zemský sněm usnesl se dále na uzákonění
osnovy, jež týká se změny volebního řádu do obcí
kterým přiznává se vrchním poštmistrům a defini-
tivné ustanoveným poštmistrům, jakož i definiliv
ním poštovním oficiantům, poštovním expedien-
tům stavovské volební právo; dále pak přijata
byla osnova zákona, týkající se prováděn
trestního práva polilickými úřady, resp. přestoupen
trestních norem vyhražených zem. zákonodárství
Tato osnova zákona opírá se o ustanovení mandát
ního řízení při přestupcích zákona o volební povin-
Příští schůze zítra.
nosti
Posl
doktor
Bukowský
17
article
V haličském sněmě posl. Stapiňski dotaze
val se zástupců vlády, jsou li pravdivy znepokojivé
pověsti o nuceném uniformování státního
úřadniciva.
Posl. P. Wiedezkiewiez odůvodnil svoj
návrh proti vyplácení dist říšským po-
slancům za delších prázdnin, tvrdě, že tato no-
vinka, tolik tižfel poplatníky, z působila po celé zem
velké rozechvění, neboť jde o členy sněmovny, zvo
lené na základě obecného volebního práva.
V sobotní večerní schůzi dalmalského sněmu ro-
kovalo se dál o rozpočtu.
Posl. dr. Tresič (Chorva!) dovozoval nutno
železničního spojení s mocnářstvím a probral vý-
hody rěcké resoluce pro Chorvatsko i Dalmacii. P ro
danovi (chorv. čistá strana práva) je tato resoluce
mrtvě narozeným dítětem, čemuž se Milič (chorv
resolucionista) opřel. Posl. dr. Trumbič (chorv
resolucionista) připisuje nynější poměr mezi Uher
skem a Chorvatskem bezmeznému maďarskému šovi-
nismu. Chorvaté budou pokračovati v nejostřejším
obstrukčním boji v nastávajícím zasedání řísského
sněmu, čemuž přeje nejlepšího výsledku.
Posl. dr. Čingria (Chorval) nabádal Vlachy
aby se sblížili s Chorvaty a společně odporoval
germanismu.
Posl
doktor
Tresič
Milič
Trumbič
Chorvat
Čingrio
Vlach
Chorvatsko
Dalmacie
Uhry
Chorv
18
article
Povstání v Marokku.
Povstání v Marokku.
Volný postup.
Z Tangeru, 6. října. (Hsvas.) Z Rabatu ozna
mují, že brzké úrady se zástupci Francie velmi za-
městnávají sultána Abdula Azize. Zkoumání objem-
ných listin, jež přinesl Regnault, potrvá dlouhou
dobu. Až učiní hlavní dolazy oslatních sedm diplo-
matických zástupeů, odevzdají sultánovi pověřovae
listinu. Soudí se, že to vše bude vyžadovati několil
měsíců.
Ubezpečují oddanosll.
Z Casablanky 6. října. (Havas.) Situace jest ne
změněna. Výzvědnému oddilu, který pronikl až
Ainsenbě (důležité oase), dostalo se ve dvou vesni-
cích ujištění oddanosti a bylo mu nabldnuto po
hostinství.
Boj brestanců se stráži
Z Tobolska, 7. října. (Spb. Ag.) Houf trestanet
přepadl stráž, která je dopravovala z Tjumenu do
Tobolska. V zápase zabito 22 trestanců
11 jich uprchlo a vzali sebou ručnice, 6 strážník
bylo raněno, z nich 4 těžce.
Chtěli upálit kněze.
Z Petrohradu, 7. října. (K. k.) »Birž. Vědomostie
oznamují z Voroněže: Když arcibiskup Vladimí
projížděl vesnicí Rykanem, byl přepaden tlupou
která ho chtěla za živa upáliti. V poslední chvíl
přišla pomoc. Šest osob zatčeno.
V zálmu veřejné mravnesli.
Z Petrohradu, 7. řijna. (K. k.) Městský hejtman
zakázal v zájmu veřejné mravnosti vyslavován
obrazů nahých těl i když se jedná o reprodukce
uměleckých děl,
Omezováni náboženského vyznánl.
Z Polrohradu, 7. října. (K. k.) Sv. synod ozna
muje zvláštním rozkazem, že přestoupení pravoslav-
ných důstojulků a vojáků k jinému náboženskému
vyznání během služebné doby, jest zakázáno.
Generál French.
Z Petrohradu. 7. října. (K. k.) Anglický generál
French, který sem přibyl dnes v noci, prohledne s
— dle »Nov. Vr. — vojenská střediska v Moskvě
ve Varšavě.
Stávka v pebrolejnách.
Z Batumu, 7. října. (Spb. Ag) Ve všech petrole
jových dolech v Biblejbalu vypukia stávka.
Aziz
Regnault
Havas
Houf
Vladimí
Rykan
French
Maroko
Tanger
Francie
Casablanca
Tobolsk
Petrohrad
Voroněž
Moskva
Varšava
Aga
Ainsenba
19
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
on
n Po dohodě o vyrovnání.
Z Vídně, 7. října. Z Pešti bylo sem sdě-
leno, že resortní ministři vrátí se z uherského
hlavního města v nejpříznivějším případě zejtra
večer. Není však vyloučena možnost, že již ráno
přijedou oba ministerští předsedové a že ješt
zejtra budou císařem přijati ve zvláštních audien-
cích, na kterých referovati budou o výsledku
jednání vyrovnacího.
Z Pešti, 7. října. (K. k.) V 10 hod. dop
odebrali se rakouští ministři do min. předsed-
nictva uherského na společnou konfe-
renci. O 1/42. hod. dával jim m.-p. dr. We
kerle hostinu.
Z Pařiže, 7. října. (K. k.) „Temps“ vy-
slovuje povděk nad uzavřením vyrovnání mezi
Rakouskem a Uhrami píše: Rozděleny byly by
Rakousko a Uhry mocnostmi II. řádu, spojeny
jsou velmocí. Rozluka nebyla by pouze neště-
stím pro Rakousko-Uhersko, nýbrž pro Evropu.
Lze se proto radovati z výsledku dlouhého
obtížného vyjednávání.
Vídeň
Pešť
Rakousko
Uhry
RakouskoUhersko
Evropa
20
article
„J. des Débats“ pravi: Pro všechny
národy, jež mají zájem na udržení evropské
rovnováhy, je velmi důležito, že trvale mez
Rakouskem a Uhrami zjednán byl mír a spa-
lečný postup. Zdá se, že přicházíme do periody
kdy vzájemný poměr obou polovin říše čím dále
tím méně hrozi oslabením říše, z něhož sna
trvale měl by výhody „ten treti
Z Pešti, 7. října. Všechny pešťské listy s
zabývají dohodou o vyrovnání a všechny, až
na jednu výjimku, je vítají. „Budaposti Hirlap
očekává od jeho provedení rozmach všeho ho-
spodářského života. „Pesti Hirlapu“ jest vyrov-
nání zárukou návratu normálních finančních
úvěrních poměrů. „Az Ujszag“ činí výjimku
podle něho jest vyrovnání Wekerlovo-Beckove
banebnou smlouvou. „Pest. Lloyd“ apeluje na
rakouský parlament, aby odstranil nebezpečen-
ství, které na vyrovnání číhá na prahu jeho. „N
Pest. Journal“ praví, že konečně sňata můra
která tížila po tři týdny život obou států. „Buda-
pest. Tgbl.“ vítá zprávu o dohodě jako vysvo-
bození z neblahé situace
Z Vídně, 7. října. „N. F. P.“ sděluje: Krise
vyrovnání dosáhla v pátek na pešťských konfe-
rencích vrcholu. Tehdy považovalo se na vše l
stranách přerušení vyjednávání za nevyhnutelno.
Débats
Hirlap
Pest Hirlap
Lloyd
Rakousko
Uhry
Pešť
Buda
Vídeň
Aza Ujszag
21
article
Obtíže spočívaly v tom, že rakouská vláda žá-
dala posilivní prohlášení o tom, zdali uherská
vláda poskytnouti může vzájemné záruky spole-
čenství rakousko-uherské banky po roce 1910
ve kterém privílej banky vyprší. V této situaei
která, jak se zdálo, činila pokračování v pora-
dách skoro nemožným, navrhl vydavatel „N. Fr
Presse“ p. Moric Benodikt formuli, která
byla sdělena rakouské vládě a konečně ve vy-
rování oběma vládami přijata, a jež přispěla
k tomu, že se vlády dostaly přes mrtvý bod
mohly uzavříti vyrovnání. Formule má následu-
jící obsah: Uhry mají nepochybné právo, zřiditi
po r. 1910 samostatnou banku. Protože však
zřízení této samostatné banky ve společném cel-
ním území možnou růzností peněžní hodnoty
mohlo by rakouské zájmy těžco poškoditi, má
býti formulí smluveno náslodující: 1. ve které
valutě jest konati platy, které oba státy na sp.
lečné účely mají zapraviti, oozvláště příspěvky
na náklady na společné výdaje; 2. ve které va-
lutě má se platiti ročních 60 mil. K, které Uhry
jsou povinny zaplatiti Rakousku na společný
státní dluh; 3. jakým způsobem může se pro-
vésti vyrovnání různosti valuty ve vzájemnýc
stycích obehodních, a jakým způsobem by se
Uhry zavážaly, před zřízením samostatně bank
uzavříti s Rakouskem smlouvu, ve které upra-
vuje se způsob, jakým tyto státní platy mají se
díti, a zdali má býti provedeno takové vyrov-
nání v obchodních stycích.
Moric Benodiktoria
Uher
Francie Presse
Uhry
Rakousko
22
article
Touto formulí má býti nyní zaručeno, ž
Předlitavsko nebude moci následky nerovnost
peněžní hodnoty postiženo býti, ani v případě
rozhodnou-li se Uhry po r. 1910 pro samostat
nou banku. Tím získá Předlilavsko výhodu, ž
má smluvné právo, že před zřízením samostatn
banky musí býti uzavřena smlouva k hájení ra
kouských zájmů, pokud souvisejí s rovnost
peněžní hodnoty.
Podstáta této p. Benediktem navržené for
mule byla ve vyrovnání oběma vládami přijata
a odvrátila tudíž vypuknutí krise vyrovnací.
Z Pešti, 7. října. (K. k.) Po hostině u míni
sterského předsedy dra. Wekerla, které zúčast
nili se rakoušti a uherští ministri, státní tajem
níci Szterenyi a Popoviez, odborovi přednostové
dr. Sieghart a ryt. Rössler, bylo pokračován
v poradách a vyřízena řada neurovnaných meri-
torních otázek, tak že není již třeba míti obav
o neshody v otázkách vyrovnánl.
Odborní zpravodajové sestavili za no
obrovský vyrovnávaci materiál a obstarají jeho
vytištění. Vypracované texty budou prý zejtra
odpoledne podepsány oběma vládami. Rakoušti
ministři odjedou bezpochyby zejtra večer.
Z Pešti, 7. října. (Uher. tel. kor. kane.)
Není pravdivou zpráva večerních listů, že mini-
sterský předseda dr. Wekerle odejel dnes odpo-
ledne do Vídně. Dnes v noci sestaví odborov
zpravodajové projednaný materiál vyrovnávací, ve
kteréžto práci budou zejíra ministři pokračovati.
O všech odvětvích hospodářského vyrovnání
byly uzavřeny zvláštní dohody, k nimž je velké
množství příloh; celá tato práce jest tak veliká
že není jisto, zda bude možno ji až do zejířka
do večera ukončiti. Jest proto pravděpodobno.
že rakouští ministři budou moci odjeti teprve
zejtra večer
Uher
doktor
Sieghart
Rössler
Wekerle
Předlitavsko
Pešť
Uhry
Vídeň
23
title
Z Vídně, 7. října. (K. k.)
Vídeň
24
title
Události na Rusi.
Rus
25
article
Poslanecká sněmovna svolána.
Z Vídně, 7. řijna. Předseda poslaneck
sněmovny dr. Weiskirchner dal z Gra-
da, kde mešká, kanceláři poslanecké sněmovny
tolegrafieký rozkaz, aby rozeslala ještě dnes po-
zvánky, kterými svolávají se členové její ne
středu dne 16. t. m. již k 10. hodině dopo-
lední. Pozvánky ty rozeslány byly večer. Jednae-
pořad pro I. schůzi sněmovní, která jest v řadde
schůzí sněmovních 21., nebyl stanoven žádný
protože bude patrně jednací pořad pro celou
kampaň smluven teprve na poradě zástupeů
všech stran z předsta enstva. Oznamuje se
však, že sděleny budou došlé spisy. M ez
nimibude také
soubor veškerých předloh vy-
rovnacích, o kterých úvodní slov
promluví min. předseda bar. Beck
řádný rozpočet na rok 1908, jejž vý
kladem doprovodí min. financí dr. Koryl ow
skl.
Těmito dvěma velik, ni řečmi bude patrni
vyplněna celá zahajovací schůze nového zase
dání.
doktor
Weiskirchner
Beck
Koryl
Vídeň
poslanecký sněmovna
poslaneck sněmovna
26
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
K 10. Híju.
Z Pešli, 7. října. (K. k) Ministr vnitra z amít
odvolání sociálních demokratů z roz
hodnulí policejního presidenta, jenž zakázal demon
strační průvod 10. října před parlamentem. Veden
strany sociálně demokratické zaujme k tomu posta
vení v dnešní večerní schůzi.
Zemská jednota vydavatelů maďar
ských novin vzal včera s politováním na vědom
prohlášení spolku novinářských sazeč
že od 9. do 10. října večer nebudou pracovati. Je
prý v tom nátlak, který nepřímo poškozuje svobodu
tisku. Přes to nezahájí jednota boj proti zastaven
práce, poněvadž by mohl míti nedohledné důsledky
a po případu velmi těžce poškoditi klidné zpravodaj-
ství, jež jest v zájmu obecenstva i veřejného živola
Jednota prohlašuje teda, že 10. řljna noviny
vůbec nevyjdou.
Z Pešti, 7. října. (K. k. uher.) Policejní presiden
vydal nařízení, že všichni úřadníci a policejní muž
stvo má od 9. října 6. hodiny večerní až do 10. hodiny
v noci pohotovost. Bude-li třeba, povolá se vojsko.
Košul o vyrovnánl
Z Körmendu, 7. října. (K. k.) O hostině při od
halování pomníku Ludvíka Košuta ministr obchodu
Košut apeloval na svornost všech Maďarů v oka
mžiku, kdy všichní musí býti za jedno a mnoz
namáhají se způsobiti všelijaké obtiže oněm, kd
obětavě a nezištně pracují na blahu země.
Košut
Maďar
Pešť
Körmend
27
article
O vyrovnání pravil: Stáli jsme před obtížným
úkolem, který dlouhou dobu zdál se býti nerozřeši-
telným. Konečně se podařilo rozřešiti jej, poněvadž
nároky Uherska a Rakouska, jež za dané situac
mohly býti činěny, byly uspokojeny. Jinými slovy:
Vyrovnání jest za dané situace příznivo Uhersku
Rakousku.
Musí takové býti, přejeme si, aby odpovídal
svému účelu a zabezpečovalo hmotný vývoj obou
států. Pravím li, že vyrovnání je přízniva Uhersku,
znamená to, že z uherského stanoví ska
nebylo ničeho sleveno. Je to stanovisko
většiny maďarského národa; to znamená, že stano-
viště strany neodvislosti nebylo opu-
štěno. (Dlouhotrvající hlučná pochvala.) Dejž bůh,
aby vyrovnání zabezpečilo na 10 let pokojný vývoj
naší vlasti, aby ti, kdož po nás nastoupí naše úřady,
dovedli využitkovati, co jsme zemi zjednali a nezá-
vidí Rakousku, co směnou přijalo. Jednostranne
výhodynezjedávají žádného miru,
nýbrž plodí jen závisť a neznamenají žádnou
oblažující práci, nýbež pustošivý boj. (Dlouhotrvající
pochvala.)
Makedonská olázka.
Ze Solana, 7. října. (K. k.) Vzhledem k opětně
zjištěnému vylodění zbraní, a protože vyskytly se
čety na athonské hoře, pomýšlí se, zavésti
tam makedonské reformované četnictvo
Proti lomu protestuje správa kláštera, odvolávajíc se
na své výsady a poukazujfe na vlastní četnictve.
Změny v německé diplomacil.
Z Berlína, 7. října. (K. k) Dle »Wolffovy kance-
láře«, jejíž data potvrzuje »Nordd. Allg. Ztg.« místo-
držitel elsasko-lotrinský kn. Lohenhoho-L a n-
genburg zadal za propuštěnou pro své stáří. Jeh
nástupcem stane se prý vídeňský vyslanec hrabě
Wedel a ten bude vystřídán sl. taj. Tachirsc-
kym, jehož úřad převezme petrohradský vyslanee
šl. Se h. ö n.
bůh
Wolffův
Wedel
Uhersko
Rakousko
Solana
Berlín
Tachirsce
28
article
Dánský parláment.
Z Kodaně, 7. října. (K. k.) Dnes sešel se opět
řišský sněm. Folkething zvolil dosavadní předsed-
nictvo, landthingzvolil předsedou gen. aud. Stelíen-
sena (volný konservativee)
Hangská konferenne.
Z Haagu, 7. října. (K. k.) První komise pokračo-
vala v projednávání osnovy o závaznosti sm ír-
čího sou du. Z případů obsažených ve čl. 16. D)
schváleno jich sedm 30 proti 9 hlasům; 4 delegáti
nehlasovali.
Zlý stav iureckého vojska.
Z Cařihradu, 7. října. (K. k) Mobilisovaná ja-
ninská brigáda nizamů, která jest od válečného ta-
žení r. 1905 v Jemenu, vzhouřila se nedávno a dran-
covala. V hodejském přístavu vynutila si návrata
nyní je na zpáteční cestě. Má asi 2400 m., třelinu
původní brigády. To je důkazem, jaké ztráty má ve-
škeré vojsko v Jemenu bojem, nedostatkem výživy,
podnebím a svízely-
Z Vídně, 7. října. (K. k.) Španělští král
manželé přibudou sem 18. t. m. odpol. Večee
bude v redutním sále slavná hostina, 19. t. m. sní-
daně v Schönbrunnu a včer ples u dvora. Krá-
lovští manželé zdrží se asi do konce října. Pro-
hlédnou si zdejší památnosti a podniknou lovecké.
výlely
Z Monipellieru, 7. října. (K. k.) Zdejší žalobní
komora odkázala argelierský výbor a 14
obžalovanýcb, kteří byli obvinění, že zapálili
prefekturu perpignanskou, na porotu heraultskou.
Z Nov. Yorku, 7. října. (K. k.) Výroční hromada
německo-amerického národního spolku
přijala dnes nabídku majitele listu Hearsta, aby roku
1908 odjelo 10 zástupců německých na jeho útraty
do Německa založit odhočnou kancefář spolku
v Berlíně za účelem účinnější podpory německo-
amerických styků.
Hearst
Kodaň
Haag
Cařihrad
Jemen
Vídeň
Schönbrunn
York
Německo
Berlín
29
article
NABYTEK
NABYTEK
pro úplné zařízení bytů ve
velkém výběru má na skladě
Továrna nábytku
32
article
Praha-Karlin.
Praha-Karlin.
(Zasláno.)
Pan dr. Ladislav Dvořák uveřejnil ve vče
rejším čísle „Národní Politiky“ zasláno pod
názvem „K sobotní volbě druhého ředitele Zem-
ské banky“, v němž uvádí tvrzení, jež se ne-
srovnávají s pravdou, jak vychází a mých řečí,
v uvedené schůzi promluvených a z úřadní zprá-
vy našeho klubu o volbě té vydané. Není pravda.
že čeští poslanci uzavřeli dohodu s Němci v tom
smyslu, že místo druhého ředitele bude obsa-
zeno s obejitím příslušné komise osobou, kterou
Němci určí. Naprosto se nesrovnává s pravdou
další tvrzení, že jsem dohodu tuto s Němci uza-
vřel. Já v té příčině se žádným z ně-
meckých poslanců a zejména též
ne s p. drem. Eppingrem nekonal žád-
né zvláštní vyjednávání a připominám
tolike, že při poradě předsedů bylo ujednáno
mezi všemi českými a německý m
stranami, že jmenování pana JUDra. Jiřih
Tilšera ředitelem má se státi současně se
zřízením druhého místa ředitele práv znaléhc
u Zemské banky. Jest pravda, že jsem panu
dru. Dvořákovi prohlásil, že nebyla s Němei
uzavřena dohoda p. drem. Dvořákem tvrzená,
noboť kromě dohody mezi všemi českými a ně-
meckými stranami při zmíněné poradě učiněné
žádná jiná dohoda uzavřena nebyla. Pan dr.
Dvořák mně sdělil, že zamýšlí mluviti proti for-
málnímu postupu v této věci z té příčiny, ježto
záležitost ta nebyla přikázána příslušné komisi.
Karlin
doktor
Dvořák
Němec
JUDr
Tilšer
Praha
33
article
Přednesl jsem přání to v parlamentní komisi,
jež k tomu svolila, aby pan dr. Dvořák v tom
smyslu mluvil pod tou podmínkou, neučiní-li
návrh na přikázání zprávy komisi, poněvadž s
klub dne 3. t. m. usnesl hlasovati pro návrh
zemského výboru. Jest pravda, že pan dr. Engel,
jenž v posledních dnech nebyl v Praze a nebyl
o stavu věci informován, učinil návrh odročo-
čovaci, ale sluší připomenouti, že po zamítnutl
návrhu toho hlasoval svorně se stranou pro ná-
vrh zemského výboru. Tvrdí-li pan dr. Dvořák,
že jsem v první řeči úmluvu s Němci popřel a
v druhé řeči ji přiznal, jest při nejmenším na
omylu, neboť já v první řeči učinil prohlášení
jménem strany, že požadavek Němeů, aby úřad-
nická místa v zemské službě byla obsazována
dle národnosti petentů, neuznáváme za správný,
že však není nám překážkou hlasovati pro jme-
nování Němce, jenž vykázal věcnou a jazykovou
způsobilost. Když potom s německé strany bylo
poukazováno na úmluvu v tom smyslu, že jest
junetim mezi jmenováním pana dra. Jiřího
Tilšera a zřízením druhého místa ředitelského,
potvrdil jsem na základě zmíněného průběhu
porady předsedů, že dohoda taká mezi českými
a německými stranami byla učiněna. Z toho
jest patrno, jak výtky panem drem. Dvořáke
činěně jsou bezdůvodné.
V Praze, dne 7. října 1907
Dr. Váolav Skarda.
doktor
Dvořák
Engel
Němec
Něme
Tilšer
Váolav Skard
Praha