Periodikum ALTO Viewer

1

Strnna2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

8. října 1907. Číslo 278

4 article

Zpravodaj posl. dr. Heirmann (v doslovu) pro- hlási, že všemi řečníky uvedené námitky ho přesvěd- čily, že věc ještě není úplně zralou k usnášení a od- poručil svůj dřívější návth ku přijelli. Návrh komise, aby se zpráva zem. výboru o změně § 9. zák. o okres. zastupilelstvech vrátil zemskému výboru král. českého s příkazem, aby zno- vu se radil a uvažoval o změně tohoto paragrafu, aby v nejbližším zasedání sněmu podal o této zále- žitosti nové návrhy a aby s opravou § 9. zmíněného zákona byly současně podlány návrhy na opravu § 10 tohoto zákona, byl pak přijat Zpravodaj posl, dr. Zimmer referoval pak jmé- nem komise pro záležitosti okresní a obecní o změně hranie mezi ohcemi Luštěnicemi a Bratro- nicemi a doporučil návrh komise, klerý zní: Slavný sněme. račiž se usnésti o příslušné osnově zákona. Posl. Kubr vyslovil se proti návrhiu, poněvad nestalo se dosud mezi oběma obcemi těmi ujednán o převzelí blemen a jmění a učinil odročovací návrh Slavný sněme, račiž se usněsti: Zpráva o změně hra- nic mozi obcemi Luštěnicemi a Bratronicemi vracís zemskému výboru k novému šetření v příčině úpravy okresních a obecních břemen. Návrh je dostatečně podporován.

doktor Heirmann Zimmer Posl Kubr Luštěnice Bratro Bratronice

5 article

Posl. Papoužek plipomenul, že záležitost, o ní jde, byla již jednou vyřízena a že dnes jdle pouzeo fermální opravení tehdejšího usnešení. Jako starosta okresního zastupilelstva mladoboleslavského je řečník do tamních poměrů nejlépe zasvěcen a ví, že navr- ženě rozdělení vyžaduje veřejné poměry obou obcí Žádal tudíž, aby sněm dnes záležitost tu vyřídila deporučil návrh komise. Zpravudaj posl. dr. Zinmer uvedl, že nepřednesl zvláštního odůvodnění, poněvadž považoval věc z samozřojmou a neočekával debaty. Je naprostou ano- malií, že nádraží obce luštěnické loží ve dvou obcích Když se stavělo nádraží severozápadní dráhy, chudi- čká oboc luštčnická přispěla 6000 korunami: přesí to jí celá řada poplatníků unikla a připadla obci bratro- nické, ač užívají všech výhod, které mají poplatníe luštěniču. Bylo by naprosto nemravno a neslušno, aby tento slav věci zůstal nezměnčn. Pokud jdeo výtku, že neslalo se mezi obcomi žádné ujednání o břemenech, připomenul zpravodaj, že již v roce 1905 bylo usnoseno a dnes znovu se navrhuje v odslav i 2., že jmění a závazky zůstanou nezměněny. Posl. Kubr se ohradil proti tonu, jakým mluvil zpravodaj, a prohlásil, že právě uvedený odstavec2 ho přiměl k odročovacímu návrhu, protože stanovi něco, po čem ani obce, ani okresy nebyly dotazo- vány.

Posl doktor Zinmer Kubr

6 article

Zpravodaj dr. Zimmer odmill výlku posl. Kubra o neslušném tonu a znovu doporučil návrh komise. Odročovací návrh Kubrův byl zamíinut a návrh komise byl přijat Posl. Srdlnko přednesl pak zprávu komise pro záležitosli okresní a obecní o žádosti městské rady král, komor. města Kostelce n. L kteronž odvolává žádost svou ze dne 10. června 1900 a žádá pouze za zřízení c. k. okros. soudu se sídlem v Kostelci n. L. Bez debaty byl přijat návrh komi se- který zní: Zemskému výboru se ukládá, aby o žá- dosti městské rady v Kostelci n. L. ze dne 12. března 1907 zavodl nové šetření a o výslodku v příštím za- sedání zprávu podal Posl. Maler přednesl pak zprávu komise školské o petici německého zemského svazu uči- telského v Čechách a Zemské ústřední jednoty uči- telstva měšťanských škol českých v král, českém za vydání zákona o zřízení a vydržování učebných kursů na školách měšťanských. Bez debaty byl přijat návrh komise. kferý zní: Zemskému výboru se ukládá, aby v zá- ležibosti 4. tříd na školách měšťanských šetření kona a v dohodě se zemskou školní radou v nejbližš íno zasedání sněmovním zprávu, po případě návrhy Posl. Maller přednesl pak zprávu komise školské o petici Zemské ústřední jednoty učitel- stva měšťanských škol českých v král. českém, z 19nsine podal.

doktor Zimmer Kubr Kubrův Posl Kostelec můj Kostelec Čechy

7 article

o dosazování učitolstva na veřejných školách měšťan- ských v král. českém. Bez debaty byl přijat návrh komise který zní: Budiž uloženo zemskému výboru, aby v dohodě s vládou zákon ze dne 19. prosince 1875 ve smyslu těchto vývodů doplnil a příslušnou osnovu zákona v nejbližším zasedání sněmovním předložil. Posl. Btolo přednesl zprávu komise škols k o peticích učitolstva za aktivní a drahotní přídavky. za změnu neb doplnění §§ 27., 28., 30. a 31 zák, ze dno 27. ledna 1908 č. 16 z. z. a za dopl nění právních poměrů osob učitel- ských vůbec. Bez debaty byl přijat návrh komise klerý zní: Petice skupiny III. až XVI., v této zprávě uvedené, postupují se zemskému výboru, aby pro- zkoumal a vyhledal náklad, kterýž by opatřením v těchto peticích požadovaným vznikl, a aby o tom v příštím zasedání sněmovním zprávu podal. Dalším předmětem jednacího pořadu je druh čtení zprávy komise školské o peticích učitel- ských jednot obou národností. za vydání no- vého zákona, kterým se upravuje dizciplinární lád pro učitelstvo obecných i měšťan- ských škol v král. čoském. Zpravodaj posl. Anýž pravil, že k nejpalčivějším olázkám v oboru našeho školství náleží otázka disci- plinárního řádu. Není olázkou pouze stavovskou, nýbrž týká se všech faktorů, kterým jde o rozvo našeho školství. Organissce učitelské jak české tak německé podaly četně pelice, poduly namnoze i for- mulovaně návrhy na vypacování osnovy novéhio disciplinárního řádu. V některých korunních zemích staly se již osnovy modernějšího disciplinárního řádu zákonem. Komise školská měla dostatečný maferiál.

Posl Anýž 28 III

8 article

Byl utvořen komitčt, který měl připraviti návrh disci- plinárního řádu, ale porady lohoto komitétu byly bezvýsledny: Nemohl se shodnout o základních zása- dách diseiplinárního řádu. Komise školská se tedy usnesla, aby byl všechen dosavadní maleriál postou- pen zem. výberu, aby tento vypracoval disciplinární řád a tím byl zjednán podklad formálního jednání Proto učinil zpravodaj návrha Zemskému výboru se ukládá, aby po dohodi s vládou (zemskou školní radou) vypracovaž a ptl- šiímu zasedání sněmu král. českého předložil návat zákona, kterým upravují se právní poměry učitelstva. pokud se týče §§ 38.—49. řádu disciplinárního, aby za podklad vzal návrhy a pelice v té příčině podaní a přihlížel k obsahu příslušných zákonů, plalných pro jiné korunní země naší říše, zejména k platným řádům pro Moravu, Slezsko, Bukovinu a Štyrsko. Posl. Kubr: Stranaa agrární nemůže než sym patisovati se snahami učitelstva ve směru pokroko- vém. Avěnk přál bych si, aby zřetel byl vzat k tomu aby učitelstvu byly přístupny kvalilikační tabulky. aby kažalý věděl, když je souzen, proč je souzen. Rečník prohlásil, že bude hlasovati pro návrh.

Posl Morava Slezsko Bukovina Štyrsko

9 article

Posl. Blahovec zmínil se především o významu vzdolání školského, o významu školy vůbec a do- volával se tu slov předních paedugogů a politiků jako Havlíčka, Riegra a Komenského. Školy musí být semoništěm neodvislých povah, bez nichž nemůž být národ. Jmenovitě dnes při rozšíření práva voleh ního musíme bedlivě dbát vzdělání lidu. Přimlouván se v zájmu čkolství za nejvyěší vzdělání učitelstva nejvzdělanější učitol, nejvzdělančjší kněz nechť p sobí vedle sebe v neodvislé národní škole ryze kře- sťaské ve smyslu našeho vznešeného příkazu lásky Kněžstvu nejde o žádný dozor nebo panství ve škole chceme pouze, aby čkola patřila národhu, Chcenn svomeu práci vedle učilelů Rečník se také přimlou- val za reformu učitelských ústavů, jmenovitě aby by vydán zákon, že české dítě patří do české školy (Výborněl Djsciplinární řád musí býli tak vybudován, aby vymanil učitelstvo z libovůle školních dozorců. Do savadní stav jest pramenem nejistoty. Máme § 54. zákona z r. 1833, ale to je omnibus, do kterého se vejde všechno. Na některých školách okresní rady činí svá rozhodnutí i na základě anonymních dopino Já mám za to, že člověk, který přijímá anonymn dopis, jedná špalně. Posl. Lipka: Tak jest.

Posl Blahovec Havlíček Riegr Komenský Rečník

10 article

Posl. Blahovec (pokračuje): Vznáším proto na zemský výbor a zemskou školní radu prosbu, aby disciplinárnímu řádu věnovala největší pozornost vypracovala ho co nejdříve. (Výborně!) Posl dr. Schrelner prohlásil, že také němečtí poslanci přejí si vypracování nového disciplinárního řádu, při čemž vyhražoval těmto volnost národního cítění. Vymáha! německým učitelům také volnost funkcí při záložnách a jiných ústavech. Končil prosbou, aby zemský výbor věnoval této důležité zá- ležilosti nejdokonalejší pěči. (Pochvala u Němců.) Posl. Kalina vyslovil politování nad tím, že ne- došto k vypracování moderního disciplinárního řádu a navrhl, aby zemskému výboru bylo uloženo, aby vyslechnuv předem ústřední organisace škol obecných a měšťanských obou národností, po dohodě s vládou vypracoval tento zákon. Návrh byl dostatečně podporován.

Posl doktor Schrelner Němec Kalina Blahovec Vymáh

11 article

Zpravodaj posl. Anýž prohlásil, že nechtěl pů- vodně rozvinouti blíže tuto olázku, když mimo na- důní debata se rozvinula, chce však na několik podnětů reagovati. Především děkuje posl. Kubroví za prohlášení, že strana sgrární chce podporovati disciplinární řád ve směru pokrokovém. Přiležitost se jistě k tomu naskytne, aby toto prohlášení bylo vtěleno ve skutek. Pan dr. Schreiner dotkl se olázek, které jsou jednak již rozřešeny, jednak nespadají do kompeteuce zemského výboru. Pokud se tkne zná- mého výnosu, vydaného o účastenství učitelstva v Raiffeisenových záložnách, poukázal řečník k tomu, že dle prováděcího nařízení k řádu školnímu jest tato účast nejen dovolena, ale zemská školní rada skutečně benevolentně přihlíží k tomu, když učitelstvo práce té se zúčastní, aspoň český odbor zemské školní rady. Avšak mám za to, že přední povinnoste učitele musí býti přece jeho práce ve škole. (Tak jest.) Pan dr. Schreiner poznamenal, že Němci velmi téžce nesou, že na německých školách jsou ustano vování učitelé české národnosti. Právě tak jako- v jiných oborech veřejné správy jsou ustanovováni petenti dle jich kvalifikace věcné a nesmí se činiti rozdllu, jaké jest ten klerý polent národnosti, tak jent tomu 1 na školách obecných a měšťanských, Podnět posl. Kaliny vílám, poukazuji však k tomu, že orga- nisace učitelské zaslaly již zemskému výboru své formulované návrhy disciplinárního řádu, na ktere

Anýž Přiležitost doktor Schreiner Raiffeisenův Němec Kalina

12 article

Nšvrh komise i s ďoďatkem, navr že- ným posl. Kalino0, byl příjat Posl. Eoura přednesl pak zprávu komis školské o návrhu posl. Houry a soudr. na změnu 8§ 32., 51.. 66. a 75. zákona ze dne 27. ledna 190 z. z. čís. 16 o úpravě právních poměrů učilelů a o pelicích v téže věci k sněmu podaných Bez debaty byl přijat návth komise, který zní Výboru zemskému se ukládá, aby vyslechinuv c. školní radu, předložil do příštího zasedání sněmov uího zprávu.

Kalina Posl Houra

13 article

Zpravodaj posl. Maštálka podal pak ús n zprávu komise rozpočtové o narovnán s vládou o nemovitostech normálního školního fondu č. 528, 545, 546-III v Praze a uvedl, že již v roce 1869 měl býti normální škol ský fond převzat do zemské správy. Vláda lebdy odevzdala pouze movitosti, ale nikoliv budovy. Zem- ský výbor žádal, aby také budovy byly mu ode- vzdány, poněvajž jsou v zemských deskách zapsány jako vlastnictví normálního školského fondu. Zemský výbor ve své žádosti ke vládě dedukoval také, že stát má tím méně právo činit si nárok na majetek fondu, že zastavil dokonce státní příspěvek na tento fond. Vláda však odepřela, a proto v roce 1884 vy- žádal si zemský výbor zplnomocnění sněmu, aby mohl své nároky po případě uplatniti sporem. Spor byl také řádnými instancemi soudními proveden, avšak neměl valného výsledku. Nejvyšší soud pro- hlásil se nekompetentním a říšský soud uznal ná- roky země na nemovitosti normálního školského fondu, avšak s výhradou věnování těchto nemovi- tostí k účelům školským. Tato výhrada měla v zá- pětí, že se vláda i nadále zdráhala budovy vydati Stanovila si podmínku, že jí bude v knihách při- znáno vlastnictví. Bylo by došlo opět ke sporu, je hož výsledky pro zemský výbor byly skoro pochyb nými. Proto rozhodl se přijmouti narovnání, které mu vláda nabídla. Vláda totiž projevila ocholu vzdát se svých ná- roků na nemovitosti normálního školského fondu za jistou náhradu. Poněvadž ale prokázala, že provedla na budovách značné adoplace a různé úpravy, byo zemský výbor nucen přistoupiti na její zvýšený po žadavek.

Maštálek Praha

14 article

Je sice smutnou povinností referenta v době. kdy zemské finance jsou v tak bídném stavu, dopo- ručovat opětně vydání, ale velí tak nezbytná nutnost Proto doporučil zpravodaj ke schválení tento návrh Narovnání o nemovitostech školského normálního fondu, jež vláda se zemským výborem uzavřela, se schvaluje a dále se zmocňuje zemský výbor, aby pro usnesení toto vymohl nejvyšší schválení a pak zařídil za účelem provedení tohoto vyrovnání, čeho třeba. Návrh bylpřijat bez debaty. Posl. dr. Kaftan přednesl pak ústní zprávu ko- mise rozpočtové o úpravě poměrů zemských poříčních dozorců. Bez debaty byl přijat návrh ko- mise, který zní: I. Aby základní plat zemských poříčných byl zvýšen od 1. říjha 1907 na 1200 K a na 1400 K a ze zbývajících sýstemisovaných míst budiž 6 zařazeno do vyšších a 3 do nižších plateb ních tříd. II. Aby bylo vyměřeno zemským poříčným dle předpisů pro zemskou službu platných jednetné příbytečné ve výši 400 K ročně a mimo to po dobu aktivní služby roční paušál 40 K k udržování kan celáří a skříně k uschovávání spisů, obé od 1 ledna 1907. Dalším předmětem jednacího pořadu byl vol l ba- jednoho člena zemského výboru z kurie venkovských obcí a jeduoho náhradníka člena zemského výbor z kurie velkých statků. Nejvyšší maršálek zemský prohlásil, že výsledel skrut nia sdělí později. Dalším předměteím jednacího pořadu bylo druhé čtení zpráv komise pro záležitonst okresní a obecní o zprávách zemského výbor o žádosti obce král. hlav. města Prahy za povolen k vybírání 30% obenní přírášky na r. 1903 až věetně 1907.

Posl doktor Kaftan Praha

15 article

Zpravodaj posl. dr. Schauer uvedl, že oratřen toto učinila městská rada vzhledem k tomu, žeji ným způsobem nebylo lze uhraditi schodek. Dle zá- kona platného pro Prahu jest možno vybírati bez vyššího schválení přirážky toliko do obnosu 25 dále jest již zapotřebí souhlasu zemského výboru místodržitelství. Neshodnou-li se, pak jest zapotřeb zákona zemského. Poněvadž místodržitelství nechitělc dáti svého svolení, jest nutno domáhati se nyn vota sněmovního. Mistodržitelství odepřelo své schvá lení z toho důvodu, že přírážky by se z uvedených daní vybíraly ve výši různé a toto diferencovan dle názoru místodržitelství není přípustno. Řečník naproti tomu tvrdí, že daně tvoří pouze základ pro přirážky; jakým procentem se k jednotlivým daním přirážky předpisují, musí býli zůstaveno komunám Řočník odporučil návrh komise, jímž jest obec královského hlavního města Prahy oprávněna vybí- rati 30procentní obecní přirážku ke všeobecné dani výdělkově, k dani výdělkové podniků povinných skládati veřejné účty, k dani z důchodů, pokud před- pisovati se bude na základě přiznávek a k dani z vyššího služného, předepsaným řečená léta.

doktor Schauer Mistodržitelství Praha královský hlavní město

16 article

Posl. dr. Reiniger prohlásil, že Němci hlasovati budou proti osnově tohoto zákona. Poukázal na da- lekosáhlý účinek takového opatření na nejširší kruhy obyvatelstva, přímé daně platicího a uvedi, že ne- mírné přeceňování výdělku a příjmů jest hlavní pří činou toho, že mnoho našich podniků se nechce vy vinouti. Hlasy: Nemůže! Posl. dr. Reiniger (pokračuje) připomenul, že předloha prý namiřena jest hlavně proti pražskám Němcům a proti podnikům, ve kterých Němci jsou většinou zastoupeni. Řečník poukázal dále na to, že zde ide o zpět nou platnost od 5 let. Posl. Fergelt: To je neslýcháno! Posl. dr. Podlipný: A jaká zpětná platnost jes ve Vídni? Posl. dr. Hackel: Ve Vídni obnášejí veškeré při- rážky jen 617 Posl. dr. Relnigor (pokračuje): Kdyby ledy našín usnesením dnešním byla předloha schválena, byla by pětná platnost od 5 lat Posl. dr Hack.aa- tyna aoladeo plalí pro Prahu, platí aké pro jiná měslal Posl. dr. Reiniger (pokračuje): Předloha není tu díž také ani s hospodářského stanoviska osprave dlněna a prolo budeme hlasovati proti ní Posl. Kazper: Nemají prováděti žádných tako vých luxusních slaveb jako je „Ná rodní dům“ a po- tom by mohli něčeho z obecních peněz použíli. Posl, prof. Fiedler vyslovil politování, že od r 1903 se prolahuje tato záležitost tak, že by se nyní musely zvýšené přirážky vybírat z celého minulého pětiletí.

Posl doktor Reiniger Němec Podlipná Hackel Relnigor profesor Fiedler Vídeň Praha

17 article

Posl. Jirouzek: Ale tím není Praha vinna. Posl. prof. dr. Piedler (pokračuja): Naše usnesen by mělo význam toliko platonický, poněvadž místodr- žitelství rozhodně by tento zákon nepředložilo k sank- ci Dlužno poukázati na to, že obec pražská vybí- rala již každý rok přirážky do 25%, takže kdyby zákon tento byl přijat, vybírala by nad to ještě 57 zvýšení za oněch 5 let. Což činí opělně 25% a tk by naše poplatnictvo muselo letos platiti dvojnásobh přirážky a jmenovitě nynější stav všeobecné dra- hety není dle toho, aby to poplatnictvo sneslo. Ovšem nepopírám, že obec pražská tímto průtahem nent vinna. Vina je v tom, že žádost její nemohla býli od r. 1903 vyřízena. Ostatně myslím, že již příští rok by mohla obec pražská učiniti opatření, jakým by schodek nahradila. Zdá se mi nevhodným, abychom o věci lakového rozsahu dnes v tomto chvatu hlasovali a činím tedy návrh na odročení. Dr. Reiniger tvrdil, že není pří- pustným, aby se k různým daním vypisovaly různé přirážky. Já však myslím, že ej to přípustno, ba ve Vídni a v moravských městech se to již praklikuje. Tvrdí-li dr. Reiniger, že hrot této předlchy je na- mířen proti německým poplatnsům, je přece patrno. že tíhu by nesli poplatn.ci obojí národnosti steině. V tomto směru by se jim dostalo rovnoprávnosli (ve selost). Činím tedy návrh, aby jednání o této zále žitosti se odročilo.

Posl profesor doktor Piedler Reiniger Praha Vídeň

18 article

Návrh je dostatečně podporován. Posl. dr. Srb. Slavný sněme! Podnikám jistě ne vděčnou úlohu, když při náladě, která se v tomto do- mě zahostila a po řeči dr. Fiedlera chci promluviti pro příjetí návrhu komise jako bývalý starosta mě- sta Prahy. Je pravda, že tato předloha se může zdáti některým stavům vexatorní, ale tatc výtka se obrací proti vám, že jste v čas nevyndili předlohy, ktere vám přikázala komise. (Souhlas.) Když roku 1905 sbor se usnesl na zvýšení přirážky, tu zcela správně žádal, aby přirážky ke všeobecné dani z výdělku, te- dy stíhající malého muže, nebyly zvýšovány, ale aby byly zvýšovány přírážky z velkých podniků. A jaké stanovisko k tomu zaujala vláda tenkráte? Pravila, že se nesmí dilerencovali a to je důkaz dvojího lokte Ve Vídni, v Brně, ve Lvově a jinde se sná diferenco- vati a v Praze nikoliv? (Souhlas.) K tomu ještě dodá- vám, že obec pražská při vybírání přirážek by byla jistě šetřila malého muže, byla by nejmenším po- platníkům přirážky vůbec prominula, a proto se ne- musíme schovávati za masku humanity, že je potřeb chrániti malého muže a musíme si Fíci, že správn veloobce má zapotřebí prostředků, aby úkolům svým destála. Při diferencování přirážek musilo se dbáti majitelů domů, poněvadž oni jsou to, kleří v Praze nejvíce trpí.

Posl doktor Srb Fiedler Fík Praha Vídeň Brno Lvov

19 article

Jiná města mají daleko větší volnost v samo- statném vypisováni přirážek než Praha. Rečník uvád jednollivé případy, na př. Brno, kde výše tato obnáš 60%. Nikde také vláda proti diferencování přirážek ničeho nenamítá, až teprve v Praze. Jak si to dlužno vysvětliti? Pouze tou starou nepřizní vůči naší krá- lovské veleobci. (Výborně!) Uvažte, pánové, že odro- číte-li tuto záležitost, tím není ještě schodek z roz- počlu pražského nijak odstraněn a jakým jiným způ- sobem chcete do rovnováhy uvésti hospodářství naší veleohce? K tomu nesmí se zapomínati, že stát sám vyžaduje na Praze plnění úkolů . .. Posl. Jironsek: Vojenský referát!? Posl. dr. Brb ... které vyžadují každoročně ná- klad 1 milionu korun! Řečník skončil prohlášením, že bude proto hla sovati pro přijelí návrhu komise. (Výborně!) Posl. dr. Hackel dovozoval, že jest. povinnost každého poslance, vystoupiti proti jakémukoliv po- kusu zvýšiti břemena, pod nimiž úpí živnostnictv pražské. Řečník prolestoval proti praxi správního soudního dvora, kterým se prohlašuje diferencování různých pramenů berních za přípustné a připojil se pak k odročovacímu návrhu Fledlerovu.

Posl doktor Brb Hackel Fledlerův Praha Brno

20 article

Posl. Krejčík prohlásil, že nemluví proti před loze z nedostatku vlastenectví k hlavnímu městu Pra- ze, nýbrž čistě v zájmu středních vrstev výrobních Nynější zdaňovací systém je tak nespravedlivý, že všechny náklady ve velkých obcích jsou svalovány na daň výdělkovou. Za to tisíce osob, majících velke příjmy a platy, osvobozeny jsou od jakýchkoliv obět pro obec. Tím je rozděleno veškeré občanstvo na dvě třídy, lidi svobodné a robolníky, kteří prací rukou svých oslatní živí. Poměry dospěly tak daleko, že i velké závody, které zaměstnávají tisíce pracovního lidu, musí překládati své působiště, poněvadž nejsou s to déle snášeti strašlivá břemena. Také postaven dnešních majitelů domů není nikterak záviděníhodno Řečník uznal, že Praha svým rozvojem se staví mez přední moderní místa, ale dal na uváženou, zda- všechno, co se stalo v poslední době, bylo nezbylně nutným. Pro svou osobu soudil, že se hospodaři často bez rozvahy, ha že se někdy peníze poplatníků pří- mo vyhazují. Připomenul jen, jak nesystematicky se prováděly práce kanalisační a jak se nyní vyhazuj miliony na vodovod. Z toho důvodu tedy aby byí dán průchod spravedlnosti a nebyly znovu přetěžo- vány nejnižší vrstvy pražského obyvatelstva, pří- mlouval se řečník za odročovací návrh Fiedlerův.

Posl Krejčík Fiedlerův Praha

21 article

Posl. dr. Pinkas: Nechci zde hájiti obec proti útokům, které podnikl na ni posl. Krejčík. Připomí- nám jen, že bezvadnost naší kanalisace byla již u- znána se strany, která není našemu městu právě nejpříznivější. Vytýkáte-li, pánové, Praze neuspořá- dané poměry, musíte ji dát také prestředky, abyj mohla uspořádat. Je ovšem lehko pronášet výtky ne- odůvodněné. Poněvadž se strany všech řečníků, kteří mluvili proli osnově, byla vyslovena obava, že by vybírání příspěvků za 5 let příliš zatížilo nejširš vrstvy, navrhuji k prvnímu paragrafu osnovy tento dodatek: Tyto přirážky buďtež dodatečně předepsány a vybírány v pěti slejných ročních lhůtách ode dn působnosti tohoto zákona počínaje, Návrh ten je dostatečně podporován. Zpravodaj poslanee Schaner: Je sice lákavé, ee ujímat malých poplatníků, ale neslačí ucházet se jen o přízeň lidu, nýbrž dlužno přihlédnout k jádru věci. A to při krilickém rozboru shledáme, že všecky ná- mitky proti předloze rozplynou se v niveč. Pan dr. Reiniger vylkl, že osnova zavádí novum diferencování —lanan de Heckel klery tabo že správní soud uzákonil toto diferencování. Oba páni nemají pravdu. Prvnímu připomínám, že náš zákon obecní již dávno zná diferencování. Druhému namí- tám, že správní soud nemohl tento způsab uzákonit.

Posl doktor Pinkas Krejčík Reiniger Heckel Praha

22 article

On zamíti pouze příslušné stížnosti jako zákonem ne odůvodněné, poněvadž uznal, že nkde v zákoně není deferencování zakázáno. Dále bylo vytčeno, že nejvíce utrpí nejmenší poplatník. Uznávám, pánové, vaši lásku ke stavu živnostenskému, ale prosím vás, abyst se láskou nedali zavádět k nespravedlnosti. Nejlěpe se potrestal sám pan poslanec Krejčík; na jedné atraně obrátil se k živnostnictva a hned po chvíli ujímal se majitelů domů. To je tak: Co je jednomu právem, druhému je slušností. Utepí sice živnostníci, ale uvá žíme-li podrobně celou věc, uvidíme, že není to tak zlé. Pan dr Reiniger vytkl, že nejvíce postiženi budou tím pražšti Němci. Konstatuji věeně, že dle posledního sčítání ja v Praze 8000 Němců a více než 200.000 Čechů. To je ovšem docela přírozeno, že více utrp těch 200.000 Čechů než 8000 Němců, třeba jsou mezi ními i velcí poplatníci.

Krejčík Reiniger Němec Čecho Praha Němec

23 article

Pan dr. Fiedler sdělil, že vláda prostřednictvím místodržitelství vyslovila se protí vybírání 30% při- rážek a projevil názor, že vláda setrvá na tomto stanovisku, až bude předkládali zákon k sankci. To byl přímo apel, jak se má vláda zachov ali. (Tal jest!) To není správné stanovisko. Jakmile se usne seme na zákonu, nechceme, aby zůstalo pouze při tormě, nýbrž žádáme, aby zákonu dostalo se sankce. Uvážíme-li, že nepovolite pražské obci vybírati 30 0 místo 25%, co pak nastane? Bude nutno učini novou výpůjčku a tíhu její ponesete pak vy všichni. Zamlfnutím snad byste se zachovali pražskému po- platnictvu, ale jádru věci neprospějete. Pokud se lýče návrhu dra. Pinkasa, přijímám jej za svůj. Pan dr. Srb sice prohlásil, že by obec pražská nebyla krutou při vybírání přirážek, ale to je slib a my slibem ne- můžeme se spokojiti. Doporučuji tudíž návrhy ko- mise s dodatky dra. PinkaPochvala.) Odročovací návrh posl. dra. Fiedlera byl za- mítnut. Najvyšší maršálsk zemský dal pak hlasovat o každé osnově zvlášt. Návrhy komise na usnesení pří- slušných zákonů s dodatkem, navrže ným posl. drem. Pinkasem, byly přijaty Posl. dr. Burian podal pak zprávu komis školské o žádostech kalechetů za úpravu jejich služebníeh poměrů.

doktor Fiedler Srb Pinkas Posl Burian Tal

24 article

Bez debaty přijat byl návrh komise na osnovu zákona tohoto znění: Článek 1. §§ 2. a 7. zákona ze dne 14. prosine 1888, č. 69 z. z., ve znění upraveném článkem 1. zá- kona ze dne 8. dubna 1903, č. 62 z. z., se mění mají na příště zniti takto § 2. Zvláštní učitel náboženství, zřízený se stá- lým platem, jest povinen vyučovati až do dvaceli dvou hodin týdně. Exhorty počílají se do toho, jakož i do počlu hodin, uvedeného v § 1. zákona ze dne 14. prosince 1888. č. 69 z. z., dvěma hodinami. § 7. Remunerace zvláštním učitelům nábožen- ství, pak remunerace za vyučování náboženství, jez uděluje se od správy duchovní a od učitelů světských, jakož i náhrady cestovní, jichž poskytnouti náleží učiteli náboženství, když vyučuje náboženství mim bydliště své, povoluje od případu k případu zemský úřad školní, vyslechnuv okresní úřad školní. Při tom budiž roční remunerace za jednu týdenní hodinu vy- učovací vyměřena zvláštnímu učiteli náboženství ško obecných 70 K. zvláštnímu učiteli náboženství škol měšťanských 90 K, světskému učiteli však 40k ročně. Remunerace duchovenstva ve správě duchovní budiz poukázána ko konci každého roku školníhoa výpočtu jejimu buď položen za základ peníz 1 K 20 h za každou hodinu, ve které bylo vyučováno. Jako ná- hrada cestovní buď při takových školách přespolních, které nejméně 1.5 km od řádného bydliště učitele náboženství jsou vzdáleny, dle poměrů místních po- voleno 20 až 30 h za každý kilometr uražené cesty tam i zpět. Článek II. Zákon tento nabude platnosti dnem 1. lodna 1908. Článek III. Mému ministru záležitostí duchovních a vyučování jest uloženo, aby zákon tento uvedl v

km

25 article

Pokud jde o remuneraci za hodiny přespočeln u katechetů, zemský výbor navrhuje: Remunerace zvláštních učitelů náboženství se stálým platem usta- novených za hodiny přespočetné vyměřují se 50 K pro obecné a 60 K pro měšťanské skoly za hodinu ročně s platností od 1. ledna 1909 Zemskému výboru se ukládá, aby sněm kate- chetům, na obecné škole ustanoveným, kteří po určité řadě let nemohli postoupiti na katechetské místo na školách měšťanských, udělen byl na zlepšení jejich platu do pense nevpočítatelný osobní služební přídavek. Výsledek doplňovacích voleb zemského výboru. Nejvyšší maršálek zemský sdělil pak výsledky volby jednoho člena zem. výboru vykonané kuril obcí venkovských a volby náhradníka zem. výboru vykonané kuril velkostatkářskou. Při první volbě ode- vzdáno bylo 49 hlasovacích lístků, z nichž tři byly prázdné. 45 hlasů obdržel posl. Žďárský, klerý byl tudíž zvolen. Při druhé volbě náhradníkem zem. výboru z kurie velkých statků zvolen byl všemi ode- vzdanými 27 blasy posl. dr. Herrmann. Potom jednáno o zprávě komise pro zále- žitosti okresní a obecní- o úpravě požilků služebních lékařů a správních úřad- níků všeobecných veřejných nemocnic v království českém.

doktor Herrmann

26 article

Zpravodaj posl. dr. Seidl doporučil návri komise, jímž se doplňuje, pokud se týče mění, zásadní usta- novení, dle kterých zemský výbor království českéh schvaluje služební požitky lékařům a správním úrad- níkům všeobecných veřejných nemocnic v Čechách. vrchními správami těchto ústavů vyměřované. K ná- vrhu tomu podáno bylo minoritní votum, které zní; Správní výbor rozhoduje schválení zem. výboru o náležilostech a způsobilosti k ustanovení za správ- ního úřadníka při všeobecných nemocnicích. Jmenem minoritního vota promluvil posl. dr. Funke, který vysloviv několik zásad o správě auto- nomní, přešel k vlastnímu thematu a popíral účel- nost praktické zkoušky u zemského výboru skládané, od níž by závislým bylo činěno udělení definitiva správním úřadnikům. »Vždyť ani zemský výbor ve svém složení není způsobilým takovým praktickým zkonškám předsedati.« Posl. dr. ryt. Jaksch podrobil několik bodů před- lohy kritice, která ho neuspokojuje, neboť jen z části dotýká se požadavků lékařů, kteří vedle hmotných nároků mají i ideálnější tužby na mysli. »Stojíme před bitvou s infekčními nemocemi a pochybují, že by nynější organisace veřejných nemocnic se svým zařízením při vypuknutí epidemie bitvu vyhráln.« Řečník touží, aby v čele zdravotního referátu v zem- ském výboru vždy stál lékař a obšírně dovozuje prý nezbytnou nutnost rozdělení zemského výboru ve dvě sekce, neboť jen tak je prý možno sprave- dlivě vyhověti požadavkům obou národností v krá- lovství. Posl. Posselt mluvil rovněž proli návrhu komise.

doktor Seidl Funke Posl Jaksch Posselt Čechy

27 article

Minoritním votem zemský výbor ničeho neztratí ze svých práv, vždyť v něm stojí výslovně: »s výhra- dou schválení zemského výboru«. Žádal o přijetí minoritního vota. Posl. dr. Šubert litoval, že nedošlo také ku pro- jednávání návrhu ve příčině úpravy obvodnícha okresních lékařů, uznal však překážky toho. Rtečníku není tato předloha sice ideálem, ale nechce, aby se jednání o ní odročilo. Na lékaře nemocniční se čin stále větší požadavky (řečník uvádi data z některých nemocnic), ale o jich hmotné postavení nikdo s nestará. Pokud se týče správních úřadníků nemocničních nemůže řečník souhlasiti s menšinovým votem Némců.

Posl doktor Šubert

28 article

Neboť peněžní obrat jednotlivých ústavů jde do sta- tisíců a jsou to peníze, které musí hradit zem. výbor. a tomu musí na tom záležet, aby správa jejich byla svěřena úřadníku kvalifikovanému. Prof. dr. Jaksch promluvil vlastně řeč politickou, Z jeho vývodů z- znívá stará písnička: Zweiteilung! Dnes chtějí páni rozděliti i zdravotní oddělení. Snad se dočkáme toho, že přijdou také s návrhem, bychom dělili neštovice na české a německé, a potom nám dle nich nebude již ničeho scházeti. Tak jako při úpravě o sirotčím fondu hájil řečník rozhodně stanovisko, že nemá se do této otázky zavádět boj národnostní, podobně i dnes odsuzuje toto zaláhnutí národnostních bojd na pole, kde by měly rozhodovat pouze zřetele huma- nitní. Doporučuje k přijelí návrh komise Posl. Chaloupka hájil zemský výbor proti vý- tkám posl. dra, ryt. Jaksche a dovozoval, že průtah o reorganisaci uvedeného zákona nebyl zaviněn zem- ským výborem, nýbrž tím, že nebyl v čas dodán statistický maleriál. Soublasil úplně s tím, že b referát zdravotní měl býti zastáván odborníkem, pravě tak jako strana jeho by si přála, aby referá hospodářský byl v rukou odborníka. Že se tak ne- stalo, je ovšem vinou poměrů.

profesor doktor Jaksch Posl Chaloupek

29 article

Pan dr. Jaksch prohlásil sice, že bude mluvili jako lékař a ne jako politik, ale v pravdě jeho řeč byla čistě politická. Není humanilní, slyšíme-li z ús lékaře, že by se zdravotnictví zemské mělo rozděliti. Pak by Němci v důsledku toho měli také už žádat, aby v německých nemocnicích ošetřováni byli vý- hradně němečti nemocní a v českých výhradně češti nemocní. Tomu se ovšem u nás vzpírá cit lidství. Pokud se týče předlohy samé, uznává řečník, že není dokonalou, ale je to aspoň krok ku předu, na němž se bude moci dále budovat. (Pochvala.) Po doslovu zpravodaje dra. Steidla návrh ko- mise byl přijat a minoritní votum Němců za- mífnuto. Jednání bylo pak přerušeno. Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že z kurie vel- kých statků byl do komise pro záležitosti pojišťovací zvolen posl. Stejskal. Přiští schůze zejtra v úterý o 11. hod. dopolední s tímto poladem 1. Nevyřízené předměty dnešního jednacího po- řadu; pak druhá zpráva komise rozpočtové o návrhu poslance Jáha Drořáka na zřízení bonifikačního fondu při zemském jubilejním fondu c'sate a krále Františka Josefa I. 2. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o pe- tici studentstva za subvenci pro Svaz českoslovan- ského studentstva. 3. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu posl. dra. Podlipného zavedení a vybírání obecních přirážek a platův král. hlavním městě Praze a dále 13 osnov zákon melioračních. Schůze skončena v 6 hod. 20 min. večer.

doktor Jaksch Němec Stejskal Jáh Podlipný Praha c ' sate král František Josef I . 2

30 article Hudba.

Hudba. + Koncert na paměť Edv. Griega. C eské filhar- monii zůstala letos priorita, zahájit koncertní sezonu. Slalo se v neděli 6. října symfonickým koncertem. jehož pořad věnován výhradně skladbám Griegovým aby tak prostým sice, ale důstojným způsobem hne při nejblíže naskytší se příležitosti vzdán byli hol hudební Prshy, pro niž Grieg choval tolik sympatil. Manům velkého zesnuléno. Kdo se ke Griegovi modl — a mistr má velkou obec vzývačů — činí tak ovšem hlavně jeho písněmi, klavírními a komornímo skladbami. V drobných obrázcích, v poelických ná- ladách, v improvisovaných črtách, v tancích a po- pěvcích, v intimní lyrice srdce, v melodiích odpo- slouchaných lidu a přírodě, plných touhy, líbezností a překvapujících náblými obraty výrazu, v originál- ním zbarvení, působivším zvláště novým kouzlem v staré formě sonatové (vzpomeňme jen rozruchu, jaký vzbudila houslová sonata op. 8), v tom leži síla, umělecká podstata Griegova. Fiibarmonii bylo slaviti Griega svými prostředky, symfonicky. Na písně vzat sice také zřetel charakteristicky volenou ukázkou: sl. Magda Dvořákova zapěla s celou hu- dební svou duší procítěné tři písně, Björnsonovu meditaci »Z Monte Pincia«, jíž Grieg dovedl vdach- nouti jižní vlaho, prostulou Solvejžinu ukolébavku z Ibsenova »Peer Gynta« i téhož aulora »Labute která výraznou svoji deklamací nad chromalickým postupy akkordického průvodu a svou zvláštní poetičností nad jiné jest Griegovi příznačna. Ale jádro pořadu tvořily skladby orchesteální.

Grieg Griegův Fiibarmonie Dvořákův Björnsonův Ibsenův Gynt Monte Pincie

31 article

Také písně doprovázeny byly orchestrem. Grie má i v tom oboru věci pozoruhodné, instrumantuje působivými barvami, často pitoreskně a groteskně, jako hned ve známé prvé suitě z hudby k dramatu »Peer Gynte, která společně s »Lyrickou suilou op. 54, uvedenou v Praze druhdy samým skladate- lem, zaujala nejrozsáhlejší část pořadu. Ale Grieg nejraději sahal tu k úpravám svých kusů klavírních. Tak ouvertura koncertní »Na podzim« op. 11 jest původně čtyřruční »Fanlasil«, jež není opět než vol- nou úpravou písně »Podzimní bouře«. Poulická nálad přírodní ztlumočena ve skladbě delikálními, účinně stupňovanými tony. Rovněž dva »Nordické nápěvye pro smyčcový orchestr op. 63 a »Slaronorská ro- mance« s variacemi op. 51 ukazují na podobnou provenienci. Grieg myslil hudebně klavírem a písní. ne barvami orchestru, ty jsou u něho teprve dru hotné, nanášel je, jako se illuminuje kresba. Oba posléze jmenované opusy hrány byly v Praze po- prvé. Z »Nordických uápěvů« upoulal jmenovitě druhý, rázovitý to tanec lidový se všemi význaky noraké hudby národní, jak je Grieg zdomácnil ve světovém koncertu umění hudebního. Variace na sta- rou romanci jeví mistra jak v harmonisaci nápěvu. tak v bohatém propracování themato, jemuž obdivu- hodnou svěžestí fantasie dostává se vždy nových obměn a tvarů od lyricky vzletných melodll až k pi- kanině graciosním hiíčkám s thematem. Hráno bylo výborně. Nově doplněný orchestr jde snahou v šlé- pějích předchůdců, a kapelník dr. Vil. Zemánek održuje známou svou pečlivoslí. tradici. Koncer těšil se velkému úspěchu a tak obromné návštěvě, že sal Plodinové bursy ani nestačl.

Gynt Grieg Zemánek Praha podzimní boura

32 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Smrtící lék. Z Berlína, 7. října. Choť pa stora Maiera v Röse požila, aby ulišila bolest hlavy anlipyrinový prášek a brzy na to zemřela. Také pa- stor požil prášku a nebezpečně se roznemohl. Jde patrně o záměnu léků. =O princeznu Moniku. Z Londýna, 7. října. Paní Toselliová sdělila včera telegraficky panu Lequeuxovi, že německá vláda zahájtla v sobotuse

Maier Monika Toselliová Berlín Londýn

33 article

zahraničním úřadem v Římě vyjednávání o vydán princezny Moniky. Paní Toselliová počala psáti své paměti. Farář vrahem. Z Řima, 7. října. V Caserlě vyhodil farář mladého duchovního, jenž zneužíval jeho pohostinství tím, že hleděl zapřísti poměr s jeho neteří. Jistá slařena sprostředkovala schůzky zamilo- vaného párku. Když farář stařenu potkal, zastřelil ji několika ranami z revolveru. Obyvatelstvo chtělo faráře Iynchovati. = Železniční nehoda. Z Pešti, 7. říjns. (K. k.) Nákladní vlak č. 1054 trati Pešť Rěka vyšinul se včera mezi stanicemi Fožinou a Lokvií. Pod tratí sesula se půda následkem průtrže mračen. Osobní doprava udržuje se přesedáním. = Ještě Novakoviči. Z Bělehradu, 7. října. (K. k.) Uřadně prohlašují za nesmysl zprávy zahra- ničních novin, že událost v bělehradské prefektuře byla připravena a provedena dle plánu, oba Novako- víči byli přepadení pod záminkou, že jim bude po- moženo k úlěku, a bráníce se, byli od četníků usmr- ceni. Událost přihodila se náhle a nenadále. Soudní nález pitevní, podepsaný 14 lékaři, konstatovalu Milana Novakoviče jednu ránu smrtelnou a dvě téžké. Noha nebyla od trupu oddělena, jak tvrdily některé zahraniční noviny. Soudní vyšettování, ve kterém se energicky pokračuje, a které bude za ně- kolik dní ukončeno, podá zajisté úplné objasnění této události. Včera nekonaly se ani schůze, ani pro- jevy. Všude jest úplný klid. = Výbuch v ocelárně. Z Butleru (Pensylva nie), 7. října. (K. k.) Ve zdejších ocelárnách způsobií převržený kotel, naplněný roztaveným kovem, vý buch. Čtyři osoby byly usmrceny, 20 ra- něno smrtelně a 10 těžce. Ranění jsou z vět- šiho dllu cízozemci.

Monika Toselliová Novakovič Noha Butler Řím Pešť Fožiný Bělehrad

34 article

skulck Depulace českých lékařů, pp. prof. dr. Heveroch, dr. Kotýnek, dr. Merhaut, dr. Semerád a dr. Spaček, přišla dnes do sněmu, aby intervenovala u poslane- ckých klubů českých a u zemského výboru v zájmu obecních a obvodních lékařů za přijetí zásad, dle nichž má býti vypracována změna zdravotního zá- kona z r. 1888. Deputace žádala, by sněm ještě v tomto zasedání schválil tyto zásady, dle kterých by se řídil také sněm budoucí. Kromě toho žádala depotace, aby zvýšen byl zemský fond, z něhož vy- plácejí se chudým obcím podpory na vydržování ob- vodních lékařů a zdravotnictví vůbec. Depulace měšťanského společenstva výčepníků v Praze a spolku číšníků »Otakar«, pp. Jaroslav Kasal, Karel Kopernický, Pulkrábek a lajemník Kráčmera, přišla dnes do sněmovny a intervenovala u poslanců dra. Skardy, dra. Kramáře, Kotlářea Kratochvíla, jakož i u místodržitele, kterým předlo- žila resoluci, obsahující požadavek uzákonění prů- kazu způsobilosti při živnosti hostinské a zřízen živnostenské rady pro král. české.

profesor doktor Heveroch Kotýnek Merhaut Semerád Spaček Otakar Kasal Kopernický Pulkrábek Kráčmer Kotláře Kratochvíl Praha Skard spolek číšník rada pro král

35 article

Klub sněmovních poslanců národní skrany svobodomyslné konal včera před sezením sněmu schůzi za předsednictví poslance dra. Václava Škardy. Po projednání denního pro- gramu sněmovního blahopřál předseda jménem klubu poslanci dru. Blažkovi k volbě gene- rálním ředitelem Hypoleční banky král. českého. Nový generální ředitel dr. Blažek poděkoval srdečně za tento projev a ujistil, že všechny své sily věnovati bude novému svému úřadu, aby vy- hověl všem povinnostem, jež hodnost ta mu ukládá. Potom schválen byl návrh poslance dra. Pippicha, aby vydán byl zemský zákon,

Škarda doktor Blažek Pippich Hypoleční banka