3
masthead
7, října 1907. Číslo 277
4
article
drzým prohlásil, že nikoho už nepřipustí k soběa
že s nikým nebude vyjednávati. (Hanba.) A k takové
dráze máme mít ohledy? (Nikdy !) Zřízenci této dráhy
od boje neustoupí dříve, dokud jim úplně nebude
vybověno! (Pochvala.) — Rak.-u h. státní drá-
ha dala rozeslat cirkuláře, jež měli zřízenci pode-
psat a v němž prohlašují, že sečkají do 3. říjnaa
že se tedy boje nezúčastní. Den 3. října nastal a co
dráha splnila ? Slibuje upravení těch okolností, které
u státních drah jsou už v platnosti, které však zří-
zenectvo neuspokojují. Dává sliby, které nejsou ničím.
Cirkulář má právnické »knify«, jimiž by v případě
rozporu vždy byl vykládán ve prospěch dráhy a proti
zřízencům. — Řečník vytýká, že státní správa nedo-
vede si zjednati náležitý respekt u soukromých drah
U c. k. státních drah je doposud »klid zbraní-
a bude do té doby, dokud pánové budou mít dobrou
vůli splnit požadavky zřízenců. Máme ještě rok k če-
kání. Nyní však rozhodně prohlašujeme, že varujeme
vládu před vměšováním se do sporu zřízenectva
s drahami soukromými, na př. mobilisováním zří-
zenců! (Souhlas.) Rečník ke konci apeluje na stálou
solidaritu všech zřízenců.
Pan Střibrný referoval o neskonalé bídě, která se
skrývá pod lesklou uniformou železničního zřízence.
Veřejnost nemá o pravém slavu zřízenců ani tušení.
Střibrný
5
article
Dělnictvo vrchní stavby má 70 kr. denně za jedenácti-
hodinnou pracovní dobu! Staniční personál u sou-
kromých drah pracovati musí od slunce východu až
přes půlnoc. Nemá nedělní klid po celý rok! Jak je
jizaní personál využitkován, o tom podává neslýchaný
doklad úřadní zpráva ředitele Svobody z Brna, který
vytýkal výpravčím vlaků, že předržují personál ve
službě. Tak průvodčí vlaků místo 18 hodin byli po-
vinni pracovati dvakrát tolik a u konduktéra Josefa
Blažka doba pracovní nepřetržitě trvala 73 hodin
16 minut! (Hlučné projevy nevole.) Rečník tvrdí, že
z touhy po tučné dividendě zanedbává se severozá-
padní dráha tak, že doprava vázne. Vlaky jezdí
krokem, mosty jsou na spadnutí a na celém světě na
drahách nestane se ročně tolik úrazů, jako na této
dráze! Prohlašuje, že dráhy sledují také cíle germa-
nisační, že češti úřadníci jsou preterováni a že se
nadržuje Němcům a židům. Na jednu stanici byl do-
sazen přednosta, který byl vícekrále ve vyšelřování
a dvakrát dostal přísnou důtku! Ale byl to žid a Ně-
mec! (Projevy nevole)
Blažek
Němec
Brno
6
article
Předseda spolku českých úřadníků železničních
pan Fohnert pravil, že stanovisko této korporace
hnutí zřízenců bylo již sděleno vicekráte. Nyní pro-
hlašuje, že úřadnictvo přidružilo se k solidárnímu
postupu s ostatním personálem a sice bez rozdílu
národnosti, odhodilo předsudky minulých dob, nebot
jest přesvědčeno, že jen spojenými silami lze domoc
se zlepšení postavení. Správy drah měly dosti času
ke splnění požadavků. Zřízenci čekali a dráhy vy-
kládaly si to jako slabosť a proto nevyhovovaly po-
žadavkům. Zřízenci čekali dlouho, ale míra trpěli-
vostí byla konečně přeplněna. Boj byl zřízenectvu
vnucen a ono ho přijalo, poněvadž je přesvědčeno,
že právo jest na jeho straně. Jménem organisace
úřadníků prohlašuje, že učiněné ústupky jsou nedo-
statečné. (Souhlas.) Doba jest příznivá k dosažení
tužeb, jen jest třeba organisace. Apeluje na veškeré
zřízenectvo, aby se nedávalo na cesty nezákonně.
aby vytrvalo v houževnatém zápasu, neboť jedině
organisace může se dočkat zdárných výsledků.
Fohnert
7
article
(Souhlas.)
Pan Brodecký (socišlní demokrat) vylíčil postup
koalice v domáhání se splnění tužeb železničních
zřízenců. Řečník sdělil, že obdržel dva chifrované
telegramy z Vídně od koalice. V jednom se sděluje
že v sobotu dopoledne byli delegáti na konferenci
s ředitelstvím soukromých drah, že však odmitavé
stanovisko řediteistev se nezměnilo. Ve druhé depeši
koalice sděluje, že železniční ministerstvo
zmocnilo generální inspekci, abyv
případě stavky dělnictva vrchní sta-
vby byla zastavena doprava na dráze
severozápadní a spol, rak.-ub. státních
drah.
Když p. Kučera promluvil o postavení stroj-
vůdců, navrhl p. Níkl následující
resoluci:
„Železniční persenál veškerých Eategorii od dělník
až k úřadníku, shromážděný na velké manifestační
schůzi dne 6. října 1907 v sále žofinském v Braze
pořádaně, prohlašuje jednomyslně:
Boj personálu dráhy severozápadní a rak. -uher
státní dráhy zahájen byl následkem krajní zoufalosti
nás všech, stále odstrkovaných a zapomínaných slu-
žebníků okřídleného kola. Dnešní neutěšená hospo-
dářská situace, ve které neustálým zdražováním ve-
škerých životních potřeb my všichni se svými rodi-
nami jsme se octli, dohnala nás krutostí svojí ke
krajnímu způsobu boje, ku pasivní resistenci.
Dlouho jsme trpělivě vyčkávali, leč správy obou
drah byly hluchými ku našim tužbám a přáním. Dnes
dostalo se nám odpovědi cirkulářem rak. sev. -záp
dráhy a rak uher. spol. státní dráhy na naše po-
žadavky.
Brodecký
Kučera
Vídeň
Braga
8
article
Odpověď tuto označujeme za naprosto neuspo-
kojivou a ústupky, jež ředitelství rak. sev.-záp. dráhy
a ředitelství rak. uher státní dráhy cirkulářem uči-
nilo, za úplně nedostatečné. Je pozoruhodno, že
správy obou drah ochotně kopírovaly od c. k. státních
drah to, co pro zřízence je vlastně nepříznivé, ale
nesplnily to, co znamená prospěch zřízenců. Odmí-
tajíce s největší rozhodností a nevýslovným roztrp
čením učiněné ústupky, jež jsou vlastně paskvilem
spravedlnosti, úderem ve tvář trpícího zřízeneciva
prohlašujeme, že v boji neustaneme, dokud spraved
livým požadavkům našim v celkové míře nebude zjed
náno vítězství
Prohlašujeme co nejslavnoslněji, že neustaneme
dokud všem trpícím železničním zřízencům bez roz-
dílu, zda v denni mzdě či měsíčním služném pracují.
nedostane se podstatného hospodářského zlepšení.
A je-li dnes klid zbraní u c k. státních drah, u če-
ské severní, u buštěhradské, ústecko-teplické atdk
nechť pánové se nemýlí. Železniční personál, prod-
chnut jsa solidaritou od úřadníka až k nejposled-
nějšímu dělníku, ovládající veškeré dráhy, dnes jest
si úplně vědom, že úřadnicivo, zřízenectvo a dělniclvo
těchto drah stojí na stráži. I u c. k. státních drah
jest dnes mnoho nedostatků, mnoho trpce pociťova-
ných nedostatků, které vyžadují důkladné, nejvýš žá-
doucí reformy. Jen z důvodů taktických nesúčastnii
se dosud boje — první zvěst, že resistující personá.
má být nějak persekvován — znambná generáln
signál k boji všeobecnému, boji, který neměl dosuo
pamětníka a který znamená podťatou tepnu celého
hospodářského ústrojí tohoto státu.
Odmý
9
article
Stávkující dělnictvo dílen v Praze-Bulnech
České Třebové hudiž ujištěno našimi plnými sympa-
tiemi ve svém boji. S povděkem kvitujeme prohlá-
šení, že dříve práci v dílnách nezahájí, dokud nebude
všem bez rozdílu vyhověnol
Ústupky dráhy buštěhradské a české severní
dosud známé, označujeme stejně nedostatečnými a
neuspokojujícími, jako u rak. sever. záp. dráhy a rak.
uher. společ. stát. dráhy. Vyčkáváme klidně proza
tím odpověď, varujeme ale s největším důrazem, ab
tetiva trpělivosti personálu nebyla příliš napínána
Personál jest krajně roztrpčen a čeká povelu.
Pronášíme vážné mementol
Buďto ústupky, znamenající hospodářské zlepšen
pro všechny nás bež rozdílu, at dělník, ať úřadník
nebo boj do krajnosti vedený! Vedouc
činitele tohoto státu, kruhy průmyslové a obchodní
celá interesovaná veřejnost budiž přesvědčena, že ne
lehkomyslnost, ne horkokrevnost naše, ale krajní ne-
svědomifest, přímo frivolní zahrávání s naší trpěli-
vostí se strany správ drah vehnaly nás do boje,
něhož není pro nás jiného východiska, než plné, na-
prosté vítězství!
Praha
Bulny Český Třebová
10
article
Protestujeme s největší rozhodnosti oproti těn
různým přednostům a nadřízeným orgánům, kteř
brutálně personál službu dle předpisů přesně ko
nající, nutí vykonávati službu proti předpisům. Žá-
dáme proto zástupce svých organisací, kruhy poslane
cké a státní orgány dozorčí, aby personál, jenž jest
proto, že řádně a přesně dle daných a rozhodujícím
činiteli schválených předpisů pracuje, krutým způ
sobem chikanován, svým vlivem na příslušných mí
stech chránili a s největší rozhodnosti bezohlednt
oproti takovému otrokáři zakročili.
Nechť žije žulová organisace veškerého personálu
železničního!“
Tato resoluce byla velkým shromážděním s na
dšením a jednomyslně přijata. Rovněž přijaty násle
dující dodatky resoluce
„Manifestační schůze železničních zřízenců
Zofině prohlašuje:
11
article
S největším mravním rozhořčením přijímáme
zprávu o provokativním okamžitém přeložení ad-
junkta spol. st. dráhy Došla, které stalo se na po-
pud přednosty dopravy Svobody v Brně proto, ze
postižený podepsal leták s výzvou k zahájení práce
dle předpisů. Protestujeme ce nejdůrazněji proti suro-
vému tomuto jednání a zplnomocňujeme své zástup-
ce, aby na místech kompeteniních se proti němu
ohradhili.
Správa topírny sov.záp. dráhy v Nymburce prc-
hlašuje oproli strojnímu personálu, že c. k. generální
inspekce rak. drah povolila správě téže dráhy pro-
dloužení služby ve výkonné službě na stroji nepřelr
žitě na 18 hodin, leč přes to ještě donucuje týž perso-
nál ke konání služby 20—22 hodin trvající.
Došla
Brno
Nymburk
doprava Svoboda
12
article
Shromá ždění na manifestační schůzi v Praze
na Žofíně, protestují oproti tomuto prohlašovanému
povolení c. k. gen, inspekce, které příčí se minister-
skému nařízení, a prohlašují, že služba tak dlouho
trvající ohrožuje bezpečnost dopravní v míře nej-
větší
Posl. Klofáč prohlásil, že poslanci strany ná-
rodně sociální budou hájiti zájmy zřízenců a domá-
hati se budou splnění jejich požadavků třebas i za
cenu přerušení parlamentní práce.
Když pak předsedající p. Vojna povzbudil účast
níky k železné solidaritě, ukončil schůzi za velikého
nadšení.
K manifestační schůzi zaslali pozdravné telegra-
my: odbočka v Mezimostí, z Ostroměře, z Brandýsa
n. L., ve Zdicích, v Příbrami, v Českých Budějovicích,
v Benešově, v Prostějově, personál stanice v Chru-
dimi, odbočka ve Vodňanech, v Lounech, organisace
národně-sociální v Berouně, posl. Kalina, železniční
zřízenci v Podmoklech, odbočku v Hradci Králové,
Týništi a Chooni. Omluvil se posl. inž. Kaftan.
Stávkující dělníci z dílen rak.-uh. státní dráhy
konali včera odpoledne schůzi a usnesli se, ve stávce
setrvati tak dlouho, dokud zřízencům dráhy nebudou
požadavky splněny.
Klofáč
Kalina
Ing
Kaftan
Praha
Žofín
Mezimostí
Ostroměř
Brandýs
Zdice
Příbram
Český Budějovice
Benešov
Prostějov
Chr
Vodňany
Louny
Beroun
Podmokly
Hradec Králové
13
article
Z Vídně, 6. října. (K. k.) Pasivní resistence zří-
zenců železničních neoslabeně trvá. Na se-
verozápadní nádraží přijely dnes vlaky ná-
kladní se zpozděním 8—12 hodin, vlaky o sobn
se zpozděním 3—4 hodin. Též odjezd vlaků
se zpozdil, protože garnitury vlakové byly sestavo-
vány dle instrukce. Še zpozděním ještě větším při-
jely do Vídně vlaky společnosti dráhy
státní.
Dnes odebraly se deputace zřízeneů
dráhy severozápadní a společnosti dráhy státní
k ředitelům obou drah, aby pronesly námitky
proti ústupkům, jež správy nabízejí. Proslýchá se, že
vyjednávání zřízenců společnosti státní dráhy s ře-
dítelem Grimburgem mělo průběh velmi uspokojivý.
Pohřeb oběti dolu „Felix“,
(Od zvl. zprav. »Nár. Listů«.)
Zákolany, 6. října.
Hluboký dech podzimu ověsil malebné údolí zá-
kolanské závojem mlh. Snášely se jako bílí duchové
přes hřbety kopců na zvlhlá luka v dolině a válely
se nad hlavami hájů, kde každý strom a keř v jiné
pestré barvě uvádal.
Dvojí smutek šel krajinou: jeden z umírajíe
přírody, druhý, neviditelný, a přece jako po špičkách
tiše kolem chodíci, z tragické nedávné události, kte-
rou živě hlásal okolí černý, smuteční prapor, vislc
na budově, označené havířským znakem dvou skříže-
ných kladiv a jménem »Felix«.
Felix
Vídeň
Zákolany
14
article
Takové bylo včerejší dopoledne, taková scenerie
a nálada před pohřbem šesti nešťastných horníko.
jichž osmidenní zoufalý zápas, polácení mezi životem
a smrtí, mocně vzrušily každého, jehož cit neokoral
Za hloučky jiných, svátečně ustrojených chodco,
ubírali jsme se k Votvovicům, kde za obcí, vysoko
pod lesem krčí se nízké stavení, prý isolační barák.
v minulých dnech však pitevna soudních lékařů
dnes umrlčí komora a východisko odpoledního
pohřbu.
Na cihlové dlažbě, v světnici, jejíž okna rozevřena
dokořán, stálo podle sebe šest stejných, do tmava
natřených rakví, dosud neuzavřených a v nich
v černých rubáších, s prostým křížkem v bílý ch
rukou obětí hrůzné katastrofy. Lidé poznávají ve
vyhublých, bezživotných tvářích nešťastníky, volají
je jmény. Nikdo tu dlouho nepobude a kvapně od-
chází s rozladivými myšlenkami a tesknými dojmy.
K 1 hodině odpolední byly rakve zatlučeny hřeby
a označeny jmény nebožtíků. Tou dobou již se všech
stran, po pěšínách, cestách a silnicích proudily ne
přetržitě zástupy lidu, od Kladna, Kralup, Libušína,
Slaného, Smečna, Buštěhradu. Z největší části byli
to horníci, mnozí z daleka ze severočeské uhelné
pánve a od Příbrami. Smuteční projev a imposantní
účast jejich, vyvrcholily na staroslavné Budči, která
snad nikdy nebyla svědkem takového oživení zástupy.
jež čítaly ve chvíli pohřbu na 50.000 hlav.
Na břbitově budečském, kde krom barvínkua
vřesu, trochy rezavých aster a zlatohlavých jiřin
všechno je sežloutlé a mrtvé, čekal přijetí šesti rakví
dlouhý společný hrob, nad nímž vyvstane po za-
sypání šest mohylek a jeden veliký kříž se jmény
všech.
Votvoviec
Kladno
Kralupy
Libušín
Slaný
Smečno
Buštěhrad
Příbram
Budeč
15
article
Doba pohřbu určena byla na druhou hodinu od-
polední, kdy u votvovické márnice stály již tisíc
lisíců účastníků. Kdo nikdy nebyl svědkem hromad
ných pohřbů na venkově, kde není zvláštních po-
hřebních vozů, tak divně musil býti dojat obrazem,
jaký tu se zračil. Na dva nízké a široké vozy (vál-
niky), ověšené lacinou černou draperií, položeny vždy
tři a tři rakve. Mezi nimi rozestaveno bylo po šesti
hořících svících, které tu zůstaly až do výkropu.
Na prvním voze byla rakev Mencla, Kolá-
říka a Müllera, na druhém Machalického,
Salaby a Vojtěcha.
Důl »Felix« poslal kytici s palmou a stohou
s nápísem: »Poslední Zdař Bůb, kam. uhl. dul
Felix«. Dělníci cukrovaru v Zákolanech věnoval
věnec s nápisem: »Poslední pozdrav — cukrovar
Zákolany«. Národní jednota na Kladně poslala věnee
»Padlým horníkům v práci — Národní jednota
v Kladně.«
Ženy, matky a příbuzní, kteří položili na rakve
rodinné věnce, drželi se vozů, jakoby si chtěli své
drahé vzíti domo.
Mencl
Müller
Machalický
Salaba
Vojtěch
Felix
Bůb
Zákolany
Kladno
cukrovar Zákolany
16
article
Krátce před výkropem dělník Pospíšil z Votvovic
vyzval přítomné k zachování pořádku, aby tím c
nejlépe uetěna byla památka mučedníků práce. Hne
na to zapěl sbor pěvců řízením řed. kůru p. Ján-
ského, říd. uč. v Zákolanech, dojemnou písen
»Když anděl smrti kynul«, načež děkan J. Cháb
za asistence faráře Cikánka ze Zeměch a far. Sten-
bery z Kolče odbyl eírkevní obřady.
»Requiescat in pace« znělo tu jinak než u oby-
čejného jednoduchého pohřbu. — — —
Po obřadech hnul se průvod ku předu. A tu
předejel druhý vůz na místě prvého, aby vůdce ubo-
žáků, Machalický, jenž v nejlepším úmyslu druhy
své na dole zavedl do osudné štoly, kde nalezeni
opětně byl v předu. Za kvílivých zvuků hran a dvou
hudeb nastoupena cesta na Budeč.
Průvod zahájila několikatisícová řada žen, načel
ubíraly se politické organisace Třebušice, Volovice
(s hudbou), Pchery, Klecany, Libši ce, Lysoleje,
Podbaba, Kladno. Selc, horníci zdejší a okolní, pak
budba a zase politické organisace Minkovice, Kra-
lupy, Veltrusy, Minice, Zvoleněves, Kamenný Most.
Votvovice, politický spolek podp. pro Zákolany
s hudbou a práporem.
Pospíšil
Ján
J Cháb
Cikánek
Machalický
Zákolany
Zeměchy
Koleč
Budeč
Pchery
Klecany
Lysolea
Podbaba
Kladno
Minkovice
Veltrusy
Minice
Zvoleněves
Třebušice
17
article
Oganisace nesly věnce, v nichž skvostně vy-
nikal vénec »Unie« horníků s nápisem: »Horníc
organisovaní v Unii soudruhům mučedníkům práce«,
pak 6 zvláštních kytic rudých karafiátů se stuham
a mnoho věnců ostatních polit. dělnických organi
sací, družičky a mládenci, sbor pěvců, církevní hod
nostové a prvý vůz — Machalický, Salaba, Vojtěch
— jejich ženy, příbuzní a pak druhý vůz — Mencl.
Kolářík a Müller — a opět ženy a příbuzní.
Průvodu zúčastnili se jako zástupcové politi-
ckých a horních úřadů okr. hejtman pan Schaller
komisař Vysoký a Hollec ze Slaného, koncip. dr
Šilban, hosp. správce ze Zvoleněvsi Molita, s
správci a úřadníky, okr. škol. insp. Ed. Plaňanský,
řed. Křesina, MUDři. Duffek a Jeřábek, za báňsk
úřady: vrchní horní rada Benda, rada Čížek, kom.
Durych, a horní a strojní inženýři z kamenouhel-
ného revíru, dále majitelé dolu pp. Fencl a Foldina
s jejich inž. řed. Moučkou atd.
Machalický
Salaba
Vojtěch
Mencl
Kolářík
Müller
Schaller
Plaňanský
Křesina
MUDř
Duffek
Jeřábek
Benda
Durych
Fencl
Foldin
Moučka
Slaný
Šilbany
Zvoleněves
18
article
Teprve ve 4 hodiny zavzněly zvony na Budči.
hlásajíce, že průvod se už blíží. A po několika mi-
nutách bylo již prostranství kolem Budče úplně ob-
sazeno. Asi o půl 5. hod. stanul průvod pod památ-
nými budečskými lipami; zde oba vozy stanuly
podle sebe.
Za blubokého ticha zapěl sbor pěvců tklivou
píseň, načež promluvil děkan P. Cháb. Vzpomněl
nešťaslné události, která roztesknila celý kraj, volal
jmény všechny zesnulé, jež znal od jejich mládía
končil tím, že dnes naposledy budou »fárat« do
dolu, z něhož nevyvolá je žádná felixská hou-
hačka.
Dalším řečníkem byl říšský posl. Biňo vec,
který charakterisoval událost na »Felixu«, jako výjev
sociální bídy, jako zápas, vedený o kus chleba.
v němž lidé, kteří opustili dřívější své zaměstnání.
aby mohli dostáti těžším povinnostem rodinným.
podlehli a zaplatili boj o chléb smrtí. Žádal, aby
při této tragice jejich osudu pamatováno bylo ne-
méně politování hodných pozůstalých.
P Cháb
Felix
Budeč
19
article
Po církevních obřadech, za velikého pohnutí
pláče, odneseny rakve na hřbitov ke hrobu. Pře
hěbitovní zeď pak k lidu promluvil red. Skála,
který poukázal na pravé příčiny katastrofy, na nut
nost opravy horních zákonů, bezpečnostních zařízení
dolů a vyzýval k pořádání schůzi a demonstrací za
reformu důlní inspekce.
Po pozdravu, který za »Unii« horníků rakou-
ských tlumočil posl. Treska, za zvuků »Kde do-
mov můje, jedna rakev po druhé spouštěny do hrobu.
Nad nimi ještě za kladenské horníky provolal troj-
násobné »Zdař bůh« jeden havíř a již z rukou ti-
síců sypala se prst na jejich rakve . ..
Až za šera rozcházely se nesmírné zástupy
s Budče a teprve pozdní nocí pokleklo u hlav pad
lých bojovníků hřbitovní ticho.
Krejcarová sbírka na Budči ve prospěch pozů
stalých uspořádaná vynesla 439 K 61 bal.
Dvacet let na cestách světem.
(Pův. zpráva »Nár. Listů-.)
V Žatci, 6. října 1907.
bůh
Budeč
Žatec
20
article
E. Stanislav Vráz zahájil zde včera večer seri
svých přednášek, solva že si na týden odpočinul ve
staré vlasti, nedbaje únavy po cestě, nedbaje hory
práce, která naň v Praze čeká s přípravou slíbených
belletristických a cestopisných knih do tisku. První
jeho návštěvy platí uzavíranému území, zapomínaným
menšinám českým, které pochopitelně s tím větším
nadšením a vděkem vítají vzácného hosta, čím mi-
lejší osvěžení jim přináší, čím více pociťují svoji
osamocenost a nedostatek přímých styků s českým
kulturním životem. Vráz plní slib, daný českým men-
šinám již předloni před svým odjezdem z Čech
včera večer uvítal jej v Žatci hustě obsazený sál
skrovného spolkového domu besedy »Vlastislav«,
malý, skromný, sotva dostačující útulek značné české
menšiny (asi 20procentní) v bohatém poněmčilém
městě, uprostřed žírného, proslulého českého kraje.
jemuž česká přičinlivost, český obchod chmelařský
český průmysl pivovarský zjednaly světovou pověst
a váhu.
Žatečtí Čechové nedělali mnoho reklamy pro
přednášku světového cestovatele tak zvučného jména
a tak osvědčeného mistra-vyprávěče. Nebylo toho
třeba, a nebylo ani možno: dostavilo se beztoho
tolik návštěvníků, že je sotva pojal nepatrný, chatrný
sál jejich spolkového domu, jediná „representační“
místnost, jíž disponují i pro hosty nejvzácnější.
A že by pro podnik tak čistě kulturního a osvěto-
vého významu, třeba že nemá pranic společného
s nějakou nacionální agilací, mohli získati vhodnější
sál u svých německých spoluobčanů, takovou my-
štenku nesmějí ani příliš hlasitě vysloviti. ..
E Vráz
Vráz
Vlastislav
Čecho
Praha
Čechy
Žatec
21
article
Za to tím upřímnější a intimnější byl včerejší
skromný večer v milé domácí atmosféře. Jenom ně-
kolika ardečnými, teplými slovy uvítal předseda če-
ské besedy vzácného hosta uprostřed žateckých
Čechů, na tom malém kousku české půdy, při novém
zahájení jeho významné činnosti přednáškové, vy-
slovuje mu dík české menšiny zdejší, že jí první
platí čest jeho milé návštěvy.
A již stemnělou prostorou nesl se sympatický.
lahodný hlas přednášejícího. Nepřednášel vlastně, ný-
brž jen vyprávěl, jako uprostřed rodinného kroužku
vypráví prostě syn, vrátivší se z dalekých cest. Vy-
právěl zkušenosti z pestrého, pohnutého svého ži-
vota, z dvacetiletého putování světem. Tisíce těch,
kdož měli již dříve příležitost poslechnouti zajímavé
výklady Vrázovy, znají dobře tento podmanivý tán
jeho přednesu, bohatou barvitost jeho slova, již by
ani nemusily doprovázeti nádherné reprodukce svě-
telných obrazů, které ovšem samy o sobě jsou po-
žitkem tak vzácným a vždy znova plně poutavým.
Čecho
Vrázův
22
article
Byla to jenom pestrá, přehledná líceň, vedoucí po-
sluchače celým téměř dosud známým světem. Začav
první svojí výpravou do Asie, přešel Vráz do Afriky.
jejímuž výzkumu věnoval plných devět leť svého ž-
vota. A další pouť vedla jej na Kanárské ostrovya
do Ameriky severní, do ohromných středisk světo-
vého rozmachu moderního, do nekonečných pralesů
a prérií Ameriky jižní, vysoko na hory a zase do
nížin a údoli obrovských veletoků, na místa čaro-
krásných a někdy hrůzných divů přírodních, a od-
tud dále na západ do Japonska úžasně rozpínavého
rychle se modernisujícího, a zase do Číny, pořád ještě
zpola tajemné země prastaré kultury, na ostrovy
oceanu indického, mezi kmeny nejméně známé a nej-
více odlehlé naší kultuře, či snad lépe řečeno našemu
pojmu kultury ..
Vráz dovede svým vyprávěním upoutati inteli-
genta stejně jako prostého člověka, jemuž by byly
těžce přístupny podrobnější výklady přírodovědecké,
etnografické, po případě sociálně-politické. Ale do-
vede se vždycky přizpůsobiti svému posluchačstvu,
jeho chápání a zájmu. Při tom mále dovede pově-
děti velmi mnoho, Improvisuje svůj bohatý výklad.
řídě se jenom lehce pokladem svých obrázků, je-
jichž pořad si předem připraví pro svůj znamenitý
projekční aparát. A při tom přece neopomene při
výběru ze svých přebohatých zkušeností glosovati
případně akutní události, odkázati vhodnou zmínkou
na současný běh světových událostí, pokud mohou
býti jeho posluchačstvu známy z četby, z novin.
Krásný, plný požitku a poučení večer, který ka-
ždému na dlouho mile utkví v paměti. Ze Žatce od-
jíždí dnes ráno Vráz do Trutnova. Na další pout
mnoho zdaru!
Vráz
Asie
Afrika
Amerika
Japonsko
Čína
Žatec
Trutnov
četba
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Širší výkonný výbor národní strany svo-
bodomyslné zasedal dne 6. října dopoledne
i odpoledne za četného účastenství poslanců říš-
ských i zemských a členů širšího výkonného vý-
boru z venkova i Prahy. Referáty organisační
finanční, které podali prof. Fr. Novotný a
dr. Rašín, byly jednomyslně schváleny. Poli-
tický referát podal posl. dr. Kramář. Debaty
se zúčastnili pp. dr. Rašín, dr. Pippich, dr.
Hohlweg, Anýž, starosta Kolátor, dr. Kramář.
dr. Kaftan, dr. B. Baxa, dr. Herold, dr. Koerner.
prof. dr. Prušák, dr. Klumpar, dr. Tobolka, dr.
Samek, MUDr. F. L. Janatka, dr. Podlipný, dr.
Preis, továrník Klikar, eís. rada inž. Bondy.
Schválena byla pak tato resoluce: „Širšt
výkonný výbor uváživ, že říšští poslanci ná-
rodní strany svobodomyslné v prvých začátcích
činnosti nového parlamentu nerozhodli se o zá-
sadní změně taktiky a že tím snažili se a snaží
uhájiti pro dobu přechodnou po-
sici českou ve vládě, uváživ, že čeští
ministři setrvali a setrvávají na stráži našich
národních zájmů přes to, že jejich postavení ná-
sledkem rozháranosti v českém táboře sesílení
nedošlo a konečně uváživ, že by nemo hl
míti důvěry ve vládní system, kde
by vláda, jak bohužel tak často se stává, neměln
síly či vůle způsobiti, aby státní správa, zejména
zemská správa česká stála na půdě zákonem
zaručené rovnoprávnosti národní a osvědčovala
se nestrannou a rozhodnou proti zjevnému ná
Novotná
doktor
Rašín
Kramář
Pippich
Hohlweg
Anýž
Kolátor
Kaftan
Baxa
Herold
Koerner
profesor
Prušák
Klumpar
Tobolka
Samek
MUDr
F L Janatka
Podlipná
Preis
Klikar
Ing
Bond
Praha
24
article
silí německému a kdyby v aktech vládních
které ve státech se spořádanou justicí a správou
rozhodují se s hledisek věcných, nedovedla od
mítnouti nemístný národnostní diktát německý
vyslovuje přání, aby klub posla-
neeký, možno-li ve srozumění s ostatními
kluby českými, způsobil vyjasnění po-
měrukvládě, a sice v tom směru, aby nyní,
kdy poměry v říšské radě hledě k otázce ra-
kousko-uherského vyrovnání určitě musejí se
vytvářiti, vládě prohlásil, že poslanci svo-
bodomyslní mohou podporovati
jenom takovou vládu, která sta-
rati se bude o splnění spravedli-
vých poža lavků českého národa
v ohledu národním, kulturním i hospodářském,a
která ve veškerém veřejném životě poctivě se
buďe snažiti, aby nebyla porušována záse da
rovnocennosti českého národa zemích koruny
české, a aby své postavení zařídil po-
dle toho, jak vláda sek těmto poža-
davkům zachová.“ Dále bylo stanoveno.
že svobodomyslní poslanci říšští podají referát
o politické situaci výkonnému výboru před svým
rozhodnutím v příčině otázky rakousko-
uherského vyrovnání. K návrhu dra
Koernera byla dru. Škardovi vyslovena úpl
ná důvěra v příčině jednání jeho v sezení sněmu
král. českého ze dne 5. října 1907. Ostatní ná-
vrhy a přání přikázány akčnímu výboru strany
k vyřízení.
— Nový president zemského soudu v Pra-
ze. Vídeňský úřadní list prohlašuje: Rozhod-
nutím ze dne 2. října t. r. vyhověl císař žádosti
dosavadního presidenta zemského soudu v Praze
Jana Krčmáře, svoliv, aby odebrati se smě
na vyžádaný trvalý odpočinek, i vyznamenal jei
rytířským křížem řádu Leopoldova s prominutim
poplatků: Zároveň jmenoval císař radu vrchního
zemského soudu dra. Karla Schramka pre-
sidentem zemského soudu v Praze.
Koerner
Škarda
Krčmář
Schramek
Praha
Leopoldov
25
article
— Proti rozdělení úřadnického statusu
v Čechách dle národnosti protestní resoluei
přijal i Český klub v sobotní své schůzi. Klub
v resoluci, navržené předsedou posl. drem.
Srbem, protestuje proti rozdělení tomu výhradně
pro království české jako nezákonnému i »pova-
žuje provedení zásady, že občané toliko soudci
a úřadníky své vlastní národnosti mají býli sou-
zeni a spravováni, možným jen říšským záko-
nem a jen tenkráte, kdyby zásada ta pro
všechny země a národnosti a pro všechny in-
stance byla provedena, ohražuje se však co
nejdůrazněji, aby zásada tato pouze pro krá-
lovství české měla platiti.« K tomu dlužno
podotknouti, že ani pro celé Čechy nemá tato
zásada podle známě resoluce německých stran
poslaneckých platiti. Neboť německá resoluee
žádá, aby v »německém jazykovém území«
výhradně a bez výjimky ustanovován
byli soudcové a úřadníci němečtí, odpírají tudíž
Němci české soudce a úřadníky všem statisícům
Čechů, žijícím v území, od Němců za německ
považovaném.
Srb
Němec
Čecho
Čechy
Český klub
26
article
— Otázka německého nacionálního svátku
dosud není kladně vyřízena, zdá se, že se sva-
tého Michla německého, který jižjiž měl být
Němcům v Rakousku zasvěcen, nebude přece
asi nic. »Südmarka« vyslovila se proti němu
doporučila Schilferovo výročí za nacionální svátek
Němců »Ostmarky«. Poslední slovo v té věc
má promluviti sjezd »ochranných spolků« ně-
meckých, položený na leden 1908. »Bun
Němců v Čechách« ve zvláštním oběžníku dává
Němcům na uváženou, má-li býti zaveden na
cionální svátek anebo spíše lidový den obět.
darů a sbírek. »Bund Němeů« jest toho ná-
hledu, »že den, jejž by Němci v Rakousku vý-
hradně pro sebe jakožto nacionální svátek slavit
mohli, vůbec teprve v budoucnosti přijíti musí«
Nepochybně to bude den, kteréhož se podat
připojiti země kdysi německého buntu k ně-
mecké říši. A podle napomenuti Bundu mají
Němci v Rakousku klidně čekati, až nadejde
tento den, »který bude všeobecným svátkem
všech Němců, především pak Němců Rakouska«.
Michl
Němec
Rakousko
Čechy
Buna Němec
27
article
Jakožto den nacionálních sbírek, nikoli den ná-
rodního svátku, navrhuje pak Bund — den
sylvestrovský i dodává opatrně, že ve sbírkách
ovšem se může pokračovati také na Nový rok
To budou Němci rádi.
— Dva noví němečtí profesoři na c. k
Akademii! Nadělení toto oznamuje »Bohemia«
ve svém nedělním vydání. Dozvídá se, že na
c. k. Akademii výtvarných umění systemisována
jsou dvě nová místa profesorů, pro něž náležité
náklady již zařaděny jsou do rozpočtu 1908.
Jedna z těchto profesur bude věnována odbor
náboženského maliřství, druhá grafické technice,
předmětům to, jimž se dosud na Akademi
pražské nevyučovalo. »Jak se dále dovídáme«.
dí »Bohemia«, mají býti pro tato místa vy
hlédnuti němečti umělci z Čech. T
nutno uvítati s radosti a se zadostučiněním,
neboť dosavadní jediný německý profesor Aka-
demie prof. Thiele nacházel se tu v příliš vy-
slovené nacionální isolaci«. V příčině osobnost
ve zřetel přicházejících nebylo prý ještě učiněno
konečně platné rozhodnutí, má prý však prof
Krattner na jedno z obou míst nejdůvodnější
vyhlídku. Pro grafickou stolici mohou dle »Bo-
hemie« přijíti ve zřetel pouze dva umělci.
Němec
Aka
profesor
Thiel
Krattner
Čechy
Bohemia
T nutný
28
article
Brömse a Teschner. Bylo by prý nanejvýš po-
téšitelno, kdyby se podařilo takovýmto způsobem
»domácí umělce« pevně a trvale a důstojným
způsobem s Prahou spojiti. Potud »Bohemia«
a bude míti nepochybně pravdu s touto jobov-
skou zprávou, která ukazuje nejmarkantněji
kam spějeme se svým kulturním rozvojem
svým fenomenálním rozkvětem výtvarnickým
Došli jsme už tak daleko, že naši umělecké mlá-
deži budou dávati Němce za profesory. Cvikýř-
ství utrakvismu na c. k. akademii výtvarných
umění bylo až dosud patrno jenom dvojjazyč-
nosti úřadního jejího prkna a právem jejího
jediného dosud německého profesora, vyučovati
výhradně německým jazykem, jediná vysoká
umělecká škola česká vzpřimuje se jak náleží
proti šesti českým budou státi nyní tři němečt
profesoři. Německý lid v Čechách nesmí být
souzen a spravován úřadníkem, rozeným Če-
chem, poněvadž zákony a právo jest jen jedno
a pro Čechy i Němce na oko stejné, ale češti
studenti výtvarné Akademie pražské musí býti
vyučováni německými profesory, poněvadž umění
jest záležitosti národní a v Čechách aspoň no-
minálně jest dvojí od té doby, co zřízením
»Moderní gelerie« vydupáno bylo v Čechách
také nezvěstné do té chvíle umění ně
Brömse
Teschner
Němec
Praha
Čechy
Bohemia
29
article
mecké, aby mohlo pro ně uštípnuto býti 4
procent císařského daru a německá sekce.
Žádati o německou výtvarnou Akademii něme-
ckým dělitelům všech institucí v zemi ani ne-
napadne, přes to, že utrakvistické školství ja-
kéholiv druhu jest hřichem na duchu vyučovací
politiky a na obou národnostech. Umění jest
tak národní jako jazyk, poněvadž se tkne duše
národní stejně hluboko, ale Němcům je tu vhod
jich umělecká příživnost na českém téle, sami
v Čechách ve skutečnosti umění nemají, a proto
jim nemůže přijíti nic tak vhod jako zničitia
snížiti ryzost umění českého jak mohou
proto se musí jich obětí stát c. k. Aka-
demie de facto až dosud česká. Když před-
nosta mostecké stanice státních dráh přijal za
výpomocné brzdaře české dělníky, šli Němci
hájiti tuto brzdařskou državu až do ministerstva
železnic, co se stane s české strany proti ně-
meckým profesorům, dosazeným na jediné české
vysoké učeliště výtvarnické, německým ministrem
vyučování čestným členem »Südmarky«?
Němec
Čechy
30
article
— Zemská jednota řemeslnických a živno-
stonských společenstov v král. českóm. Ve velké
zasedací síní staroměstské radnice shromáždilo
se včera dopoledne 308 delegátů společenstev,
v Zemské jednotě sdružených. Předsedal jí pan
poslanec Josef Jirousek. V obšírné zprávě
výroční vyličuje se činnost jednoty, která e
vždy a za každé okolnosti ubírala pouze cestami,
vedoucími ku povznesení vzdělání i hmotného
blahobytu řemeslnictva a živnostnictva a ke
zvelebení řemesel a živností. Činnost loňského
roku nezůstala pozadu za činnosti v letech pře-
dešlých všestranně vyvinovanou, ba naopak, ve
značné míře ještě stoupla. Zejména působila
v záležitosti úpravy a doplnění řádu živnosten-
ského, pomáhala pořádati společenstvům výstavy
živnostenské, uspořádala 77 přednášek pouč-
ných. Činnou byla dále jednote ve věci zřízo-
vání zapsaných výdělkových a hospodářských
společenstev, v příčině povznesení živnosten-
ského úvěrnictví, byla nápomocna při zřizování
učednických besídek a útulků atd. V zemské
jednotě je sdruženo 605 živnostenských spole-
čenstov. Zájmové odbory jsou dva, župních od-
borů 21. Zpráva výroční byla schválena a rov-
něž i rozpočet na příští rok, vyžadující potřebu
Jirousek
31
article
22.740 K. Rušivě působilo, když nepravý jeden
delegát z Nuslí počal přednášeti výtky v příčině
voleb do parlamentu. Odhalením falešného za-
stoupení delegáta byla záležitost za všeobecné
veselosti vyřízena. Při doplňovací volbě výboru
zvoleni pp. Josef Dürich, maj. mlýna v Klášteře,
Jindř. Formánek, mistr pilnikářský v Kostelci
nad Orl., Jan Holeček, zámečník na Král. Vino-
hradech, Alois Hradecký, mistr soustružnický
v Jilemnici, Antonín Koubek, malíř v Praze,
Frant. Kratochvíl, zámečník v Žižkově, Josef
Malina, čalouník v Praze a Emanuel Trčka,
mistr kamennický v Blatné; náhradnící pp. Ště-
pán Rybák, kožešník v Karlíně, Ant. Syřiště,
sládek v Praze; přehlížiteli účtů pp. Ant. Kubeš
a Ant. Lühne.
= Osobní. Ministr dr. Pacák odjel včeraa
Prahy do Vídně a ministr Prade odjel z Prahy da
Liberce.
— Vyznamenání. Spisovatel pan prof. dr. Jil
Guth byl v uznání svých literárních zásluh fran-
couzskou vládou jmenován důstojníkem akademie.
Generální konsul francouzské republiky pan G. Ca-
lomiěs a pan vicekonsul Eug. Lucciardi odevzdali
mu v těchto dnech osobně diplom a odznaky tohoto
důstojnictví.
— Úmrti. V Hodoníně zemřel dne 4. října 1. e
po krátké nemoci v 36. roce věku svého pan La-
dislav Oppel, c. k. oficiál tabákové režie. Včera
odpoledne byl na místním hřbitově pochován
— Volby do městského zastupitelstva v Nuslích.
Dürich
Jindřichův
Formánek
Holeček
Král
Hradecký
Koubek
František
Kratochvíl
Malin
Trčka
Rybák
Antonín
Kubeš
Pacák
Prade
profesor
doktor
Jil Guth
Eug
Nusle
Kostelec nad Orlický
Jilemnice
Praha
Žižkov
Blatná
Šta
Karlín
Vídeň
Liberec
Hodonín
32
article
Seznam voličů pro volbu obecního zastupitelstva
v městě Nuslích na příští 3leté období 1907—1910
jsou vyloženy na dobu 4týdní a sice ode dne 7. října
v úřadních hodinách na městském úřadě v síni č. 1,
aby mohl každý volič v ně nahlédnouti
— C. k. ředitelství státních drah v Plzni sdě-
luje, že bude dne 9. října 1907 ve stanici Blatné,
dne 10. října t. r. ve stanici Vimperku a dne 11.
října t. r. ve stanici Prachaticích a to vždy v době
od 9. do 11. hodin dopoledne přítomen zástupce ře-
ditelství, aby podal vysvětlení o otázkách komerční
železniční služby, pokud se tyto týkají c. k. rakou-
ských státních drah, po případě soukromých drah
správou státních drah řízených, jakož i aby příjímal
případná v tento obor spadající přání zájemníků.
Podotýká se, že otázky směru technického, jakož
ony týkající se jízdního řádu, připojení vlaků atd.
z rozpravy se vylučují.
— Conférence Delbost. Zajímavá přednáška fram
couzských umělců recitatora René Delbosta a herečky
pěvkyně slč. Ther. Tugotovy z Paříže, jest již dnes
o 8. hodině večerné v Plodinové burse. Lístky po b,
3 a 2 K na sedadla a po 1 K k stání (studující na le-
gitimaci 60 hal.) dostati lze do 6. hod. v hudebníma
klavirním závodě Mojmíra Urbánka, Jungman
nova tř. 14. od 7 hodin u pokladny.
Delbosta
Urbánek
Jungman
Nusle
Plzeň
Blatná
Vimperk
Prachatice
Paříž
Conférence Delbost
33
article
— Česko-anglický cerele, založený před 5 lety ce
stovatelem Al. Svojsíkem, zahájí svou letošní činnost
v útery dne 8. t. m. Staří i noví účastníci sejdou se
v úterý v 8 hod. več. v dolejší vyhrazené místnosti
restaurace „Louvre“ na Ferdinandově tř. Cercle, jenž
bude letos v každém ohledu zreorganisován, skytá
nejlepší a nejlacinější příležitost v Praze k anglické
společnosti a jest navštěvován příslušníky všech tř
pražské intelligence
— O důležitosti kraličích koži přednáší dnes
v pondělí o 7. hod. večerní v místnosti Českoslo-
vanské obchodnické besedy v Jeruzalémské ulici pan
Otakar Vrána, místr obuvnický a redaktor »Obuv-
nických Listů«. Přednáška je s demonstracemi a pro
obuvníky velmi zajímavá. Hosté a interesenti jsou
vítáni.
— Krajané z Jičínska sejdou se ku přátelské
obvyklé schůzce zejtra v úterý o 8. hodině večerní
v restaurační místnosti »Merkuru« v Mikulášské třídě
(přízemi). Všichni krajané vítáni, zvláštních pozvání
nerozesíláme.
Al
Svojsík
Cercle
Vrána
Louvre
Ferdinandov třída
Praha
Jičínsko
Českoanglický cerele
34
article
— Odhalení pamětní desky cestovatele dra. Emila
Holuba. Na domě č. 239 v Nerudově ulici na Malé
straně byla včera přičiněním zeměvědné společnosti
slavnostně odhalena deska dra. Emila Holuba, který
zde bydlel v letech 1866—1872. Četné účastníky
jménem společnosti uvital p. prof. Augu stin.
načež p. prol. Klapálek v delší řeči ocenil
zásluhy a význam dra. Holuba, jehož památce pro-
volal slávu. Prof. Augustin poděkoval majiteli domu
za svolení k zasazení desky a p. cís. r. J. O tto
jménem přítomné vdovy tlumočil díky společnosti
i účastníkům za uctění památky zesnulého chotě.
— Smuteční průvod k oběti dnů volkstagových
v Brně. Z Brna, 6. října. Dnes pořádali národní
socialisté v upomínku na krvavé dny »volkstagové«
v říjnu r. 1905 smuteční průvod k hrobu dělníka
Františka Pavlíka, který byl dne 2. října 1905 na
prahu besedního domu probodnut vojákem 49. pluku
pěchoty. Průvod vyšel o 2. hodině odpol. od be-
sedního domu a ubíral se ulicemi, které byly stře-
ženy sesílenými policejními hlídkami, k ústřednímu
hřbitovu. U hrobu promluvil tajemník Nár. jednoly
. Drobný a p. Vlček. Účastníci průvodu byli n
hřbitově obklíčeni kordonem policie. Po řečech s
shromáždění za zpěvu písně »Kde domov moj«
v klidu rozešlo.
— Zastřelil se. V domě č. 95 na Pankráci bydlíc
57letý vdovec Václav Jirkovský, bývalý hostinský:
včera dopoledne vypálil si střelu z revolveru do úst
a za chvíli zemřel. Sebevraždu provedl v tu chvíli
když z příbytku se vzdálila bospodyně Anna Vlasl
Holub
profesor
Aug
Klapálek
Augustin
Pavlík
Drobná
Vlček
Jirkovský
Vlasl
Nerudův
Brno
Pankrác