1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v pondělí 7. října 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. llsty
předplkef sel
v Praze v adpainjstran
an. : . . k n
s dvojí donáškau
nant Lta. .. 7 K 60
v slisich: 2 K 30
na nickr.
Poštoni
s drojí zásilios
na vě
tvrl vla
ike
Praha
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Hotové výrovnánl.
Z Vídně, 7. října. Přes půlnoc pobyl
nynější hosté města Vídně, účastníci sjezdu
urologiekého a psychiatrického, v paláci mini-
sterstva vyučování na Mmnoritním náměstí na
raulu, který uspořádali dr. Marchet a chot
na počest účastníků sjezdu kongresu urologi
ckého a psychiatrického, leč záhy byli medikové
v čilé rozpravě, která se rozpředla, zatlačeni
politiky. Tito zabývali se výlučně hoto-
vým rakousko-uherským vyrov-
náním.
Přítomní ministři, hostitel, ministr justice
dr. Klein, ministr zeměbrany Latscher
ministr vnitra bar. Bienerth nevěděli ještě
nic o tom, že v Pesti jejich kolegově s ma-
darskými ministry dohodli se o podstatných
částech rakousko-uherského vyrovnání. Zprávu.
že se tak stalo, donesl po 9. hodině večern
český redaktor. Setkala se z počátku s nedůvě-
rou, později však přesvědčily se excelence,ž
soukromé sdělení bylo správné, když přibyl
sekční chefové z ministerstva finanel, kleří byl
již informováni, a když donesen telegram ko-
respondenční kanceláře, obsahující komuniké
obou vlád.
Choť jedné excelence prohodila: »Kolik
to asi bude státi mrtvol?« a bylo jí odpově-
děno: »Vaše excelence budiž klidna, váš pan
choť mezi nimi nebude;« — Baronka Becková
choť ministerského předsedy, když jí bylo gra-
tulováno k úspěchu jejího manžela, tvářila se
nevědomou a pravila pak: »Já musím zacho-
vávati úřadní tajemstvi.«
V diskusi, která nastala potom mezi mi-
nistry, poslanci, byrokraty a žurnalisty, převlá-
dalo thema jenom jedno: Jaký bude
osud vyrovnacích smluv v obo
parlamentech? Debata zakončena byla
správným rozpoznáním tajného jednoho rady i
»Mám dojem, že vyrovnaci práce těžší po-
lovina toprve nastává.«
Nelíčený povděk nad vyrovnáním hotovým
projevil bývalý ministr financí a předseda nej-
vyšší účlárny bar. dr. Plener.
Marchet
doktor
Klein
Latscher
Bienerth
Becková
Plener
Vídeň
Mmnoritní náměstí
6
article
Z Pešti, 6. října. (K. k.) Odborné ko
mise, zřízené včera ve společné poradě mini-
sterské, konaly dnes porady, které nehledié k
krátké přestávce polední, trvaly celý den. Porac
zúčastoili se též ministři.
Z Pešti, 7. října. Všechny noviny v ítaj
hotové vyrovnánl. Ukazuje se k tomu,
že nejistota hospodářská byla by přinesla Uher-
sku velikou škodu a zároveň jest naděje, že
nyní nastane uklidnění. Orgán strany neodvislosti
projevuje přesvědčení, že kompromis, který se
stal o bance rakousko uherské, jest takový, že
strana jej bude moci schváliti
Radikální orgán »A Hir« míni, že vyrovnání
jest úplnou porážkou pro Maďary a připomíná
kapitulaci vilagošskou.
Z Vidně, 6. října. (K. k) C. k. tel. korespon-
denční kancelář sděluje z Pešti: Obě vlády za
vázaly se, jak bylo ohlášeno, k nejpřísněj-
šímu mlčení o obsahu vyrovná va
cích ůmluv. Rozhodnutí toto bylo odůvod-
něno důležitou úvahou, že o celém vyrovnán
usuzovalo by se samozřejmě nesprávně, kdyby
byla uveřejněna jednotlivá kusá ustanovení
Obě vlády se ostatně dnes usnesly, předpoklá-
dajíce, že podrobné olázky budou vyřízeny, že
16. t. m. podaji oběma parlamentůn
vyrovnávací předlohy. Zprávy, jež do
té doby dostanou se do veřejnosti, nemohou
tudíz nikterak činiti nároku na věrohodnost-
proto jsou většinou nesprávny pe-
drobnesti, jež dnes dostaly se jiz
na vcřejno st.
K zahájení řišské rady.
Z Vídně, 7. října. President poslanecké
sněmovny dr. Weiskirchner není ve Vídni
odjel v sobotu do Grada pro svoji choť, která
tam dlí. Vráti se odtud teprve ve středu.
V poslanecké sněmovně nestaly se ješto
žádné disposice pro příští schůzi.
Maďar
doktor
Weiskirchner
Vráťa
Pešť
Uhry
Vídeň
poslanecký sněmovna
7
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Ze zemských sněmů.
Ze Zadru, 5. října. (K. k.) [Sněm z em-
ský) V dnešní dopolední schůzi bylo pokračo
váno v podrobné debatě o rozpočtu fond
zemského na rok 1908. Potom byl roz-
počet přijat se všemi resolučním. návrhy.
Pak byla schválena změna stanov a závěrk
účetní zemské banky hypoteční, jakož
i dvě osnovy ve příčině zřízení dvou nových
obcí politických rozdělením obcí dosavadních.
V rokování se dnes večer pokračuje.
Srbská skupština svolána.
Z Bělehradu, 6. řijna. (K. k.) Úřadní lis
uveřejňuje ukaz králův, jimž se skupštin
svolává na 14. t. m. k řádnému zasedání.
Změna na trůně badenském
Z Karlsruhe, 6. října. (K. k.) Jak se do-
vídá »Karlsruher Zeítung«, možno očekávati, že
u přiležitosti nastoupení vlády velkovévodou.
bude dána milost velkému počtu osob právo-
platně odsouzených.
Z Berlína, 6. října. (K. k.) Císař Vilén
odjel večer do Karlsruhe.
Clemenceau promluvil.
Z Paříže, 6. října. (K. k.) Při dnešním
odhalení pomníku bývalého ministra Gobleta
v Amiensu pronesl předseda ministerstva Cle-
menceau řeč, v níž poukazoval, že Goble
byl prvním, jenž nazval šílenci Francouze, pra-
enjící s cizinou na zničení vlasti. Clemenceau
prohlásil dále: Nikdy jsme se oprav
dově nebáli zločinné propagandy.
která naplňuje hnusem každého
Franeonze. Nikdy se neskrní, aby Francie
byla napadena rukou zločinnou tak, aby se t
nedalo napraviti. Láskyplně Francii od toho za-
chráníme, snažíce se, abychom ji zůstavili ještě
větší, vznešenější a krásnější.
Clemenceau
Goblet
Goble
Francouz
Bělehrad
Karlsruhe
Berlín
Paříž
Amiens
Francie
Karlsruhry Zeítung
8
article
Nový francouzský senátor.
Z Gueretu, 6. řijna. (K. k.) Radikálně
socialistický poslanec Defunade byl zvolen
senátorem.
ol3ž t 1 a
Rakousko a Ilalie v Makedoníi.
Z Říma, 6. řijna. (K. k.) Ve článku po-
jednávajícím o postavení Italie a Ra
kousko-Uherska v Makedonii, ponka
zuje »Tribuna« na vývody, kterými odpověděla
»Polit. Correspondenz« na článek »Oesterreichi-
sehe Rundschau« a prohlašuje: V Rakousku vy-
týkají svob. pánu Aehrenthalovi jeho odpůrcové
že v Desiu a na Semmeringu uvedl svou poli-
tiku balkánskou v područí Italie. V Italii
však pokoušejí se odpůrcové Tittoního na zá-
kladě nesprávných důvodů dokázati,, že Italie
byla na Východě opětně odatrčena
Z těchto makavých odporů může každý ne
stranně myslící jasně seznati, že obžaloby pro-
nášené odpůrci obou státníků se na vzájem ruš
a že dohoda mezi nimi vyjednaná vyhovuje d
stojnosti a zájmům jak Italie, tak Rakousko
Uherska.
Defunade
Semmering
Italia
Gueret
Rakousko
Řím
Makedonie
Desio
Uhersko
Italia
Ra kouskýUhersko
9
article
Siamský král v Italii.
z Říma, 6. října. (K. k) Král siamský odje
odpoledne do Neapole.
Španělšti královšti manželé do Vídněa
Londýna.
Z Madridu, 5. října. (K. k.) Oficios
»Epoca« sděluje: Královstí ma n želé
opustí dne 14 neb 16. Madrid, aby se ode-
brali do Vídně. Královští manželé, kter
prodli ve Vídní několik dní, pocestují snad
Italil. Na to odeberou se král a královna Ne-
meckem a Nizozemím do Anglie, nemyslí se
však, že se zastaví v Sasku. Je pravděpodobno,
že pobyt jejich v Londýně bude souč a s ný
s návštěvou cisaře Vilé ma.
Sondní reforma v Makedonii.
Z Cařihradu, 5. řijna. (K. k.) Zpráva ji
stého vídeňského listu, že Porta připravuje v
vilajelu skopijském demonstrace Al
banců proti soudní reformě, se konsulárním
zprávami nepotvrzuje. Je kromě toho nepravdě
podobným, že by Porta odvážila se tak nebez
pečného pokusu, který by jí mohl konečně nej-
více uškodití.
Turci v Persii.
Z Tebrisu, 6. října. (K. k) [P. t. a ] Tur
zmocnili se včera Askerabadu, vzdáleného 2
verst od Urmie. — Pověsti o dobyti Salmy s
nepotvrzují. — Konsul anglický opustil Urmii
aby se sešel v Mavaně s valiem bitliským Fahi
rem pašou.
ma
Port
Al banec
Turek
Řím
Neapol
Vídně Londýn
Madrid
Vídeň
Nizozemí
Anglie
Sasko
Londýn
Makedonie
Cařihrad
Persie
10
article
Ruské události.
Ruské události.
Zmařený atentát na život carské rodiny.
M. Z Kolína nad Rýnem, 6. října. (Zvl
telegr. »N. L.) Zprávy z Petrohradu oznamují
Bylo v čas objeveno spiknutí, jehož účelem
bylo provedení nového atentátu na život carské
rodiny. Policie obdržela nepodepsané přípisy se
sdělením, že v předměstích sídelního měsla
každého večera se konají schůze spiklenců
Předevělrem v noci překvapil silný oddíl policie
společnost spiklenců a zatkl 20 osob, z nichž
tři se zastřelily. Při tom zabaveno několik listin,
z kterých vysvitlo, že se touž dobou také
v jiném předměstí koná schůze spiklenců. Policie
odebrala se rychle na udané místo a zatkla
také tam 22 osob, mezi nimi několik učiteln.
Útok na carskou rodinu měl býti proveden
koncem měsíce.
Zmařený úlok na vlak s penězl.
Z Mohyleva, 6. října. (K. k.) Byl spáchán
pokus přepadnouti vlak, vezoue
větší obnosy peněz. Z lesa, jímž vlak
jel, vyřítila se tlupa a střílela na vlak. Četníe
však, kteří v úkrylu vlak střežili, útok od
razili. Tlupa vidouc, že vůdce její padl, dal
se na útěk a zanechala prapor s nápisem
»Sláva republice!« Několik podezřelých
osob bylo zatčeno.
Kolín nad Rýn
Petrohrad
Sláva republika
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 6. října. (Uherské vyrov-
nání smluveno) Poplach, jejž i úřadn
zprávy včera ztropily, hlásajíce úplný nezdar
vyrovnacích porad, ukázal se planým. V sobolu
po osmé hodině večer ministří obou států se
dohodli o tom, jaké prohlášení se má uči-
niti o cedulové bance rakousko-uherské — a o
nic jiného při onom poplachu již neběželo ! -
načež nový úřadní bulletin mohl už zvěstovati,
že porady skončily dohodou, Běží už jen o to,
aby smluvené věci se přesně formulovaly na
papíře a tímto úkolem pověřeno pět zvlášt
ních komisí, dvě finanční, jedna státo-
právní, jedna hospodářská a jedna železniční.
Komise mají býti se svou prací hotovy nejděle
do pondělka do večera; kdyby v některé věci
vznikly v komisi pochybnosti, rozřeší je ministr
buď na společné poradě neb jen oba minister
šti předsedové. Nejdéle v úterý ráno veškery
tyto práce mají býti hotovy, poněvadž už v úterý
oba ministeršti předsedové budou prý panovní-
kovi podávati zprávu o novém vyrovnání.
Obsah nového vyrovnání se však dosu
tají a také parlamenty mají o něm zvěděti toprv
asi za dvě neděle. Uherská sněmovnas
sejde dne 10. t. m. Nejdříve však bude uza-
vřeno první zasedání sněmovní, den na to za
Praha
12
article
hájí se nové zasedání, provedou se polřebné
s tím spojené formálnosti, totiž volby nového
předsednietva a výborů, a teprve potom dr. We-
kerle sděli obsah nového vyrernání, buď ža
podá sněmovně hned osnovu vyrovnacích zá-
konů, budou-li osnovy zatím již připraveny.
aneb podá o nich jen ústní zprávu.
Rakouský parlament sejde s
znova zas ve středu dne 16. t. m.
obdrží o výrovnání zprávu současně a v téže
formě, jako parlament uherský.
Poněvadž obě vlády trvají na tom, že vy-
rovnání má býti také parlamentně vyřízeno do
konce tohoto roku, aby nebylo třeba nových
provisorií a aby také k vota mohla býli parla-
mentně stanovena od 1. ledna přištiho roku, nastane
oběma vládám krušná povinnost, postarati seo
potřebné většiny ve sněmovnách a přiměti je,
aby jak ve výborech, tak i v plenu vyřídily
všechny vyrovnaci zákony do Nového roku.
Svých povinností dbalým poslan-
cům a poslaneckým klubům na-
skytne se tedy již v nejbližších
dnech příležitost, aby vymohly na
vládě v čas splnění všech daných
jim slibů, neboť podobná přile-
žitost se jim nenaskytnepodlouhá
leta.
O obsahu nového vyrovnán
není, jak již praveno, nic aulentického známo.
13
article
Cokoli se o tom píše, jsou buď domněnky nebo
více neb méně důvodné pověsti. Jeden zjev
ovšem jest pozoruhoden: v Uhrách zpráva
dohodě obou kabinetů způsobila neličenou ra-
dost; tedy pro Uhry nové vyrovnání bude lepši,
než bylo staré. Získává-li jedna strana, drubá
přirozeně musí tratit. Rakousko ostatně tratilo
při každém vyrovnání s Uhrami; byl by zázrak,
kdyby neztratilo i tentokrát. Ztrátu rakouskou
nevyváží ani zvýšení uherské kvoty
neboť i v této olázce rakouská vláda, jež trvala
původně na zvýšení aspoň 3 procentním, statečně
couvala, až se spokojila zvýšením o 0.85 proc.
takže Uhry budou přispívati na společné potřeby
přiště 35 25 proc., kdežto dosud platí. 34. 40
V určitých číslicích znamená to, že Uhry bu-
dou platit asi o dva miliony korun více
než nýní, což u porovnání s výhodami, jichžs
Uhrám nyní dostane, částka jistě tak nepatrná.
že opravdu nestojí za řeč.
Uher
Uhry
Rakousko
14
article
Ale buď jak buď. Vlády se včera v Pešo
dohodly, nyni mají slovo parlamenty ! a
Z Lublaně, 4. října. (Kraňský sně m.
— Prvé gymnasium.) Cesta zemského
presidenta, dra. Schwarze, do Vídně, uvádí
se ve spojení se snémem kraňským a konečným
vyřízením otázky gymnasijní. Kraňský sněm ne-
pracuje, jak známo, už tři leta pro obstruke
jednou se strany klerikálné, po druhé se strany
liberálné. Poněvadž sněmovní mandáty beztoho
již v brzku vyprší, jde nyní o předčasné roz-
puštění sněmu, aby se mohly ve vhodný čas vy-
psati nové volby, Pravděpodobným se zdá,že
nevé volby budou v době parlamentních prázl-
nin v prosinci nebo v lednu; není však vylou-
čeno ani nějaké překvapení, takže by volby
mohly býti vypsány již v nejbližší době.
Dle „Slov. Naroda“ za ředitele příštího roz-
děleného prvého lublaňského gymnasia jsou vy-
hlédnuti dosavadní profesoři téhož ústavu
Pucsko pro německé oddělení a kateche-
ta Svetina pro slovinské. Katecheta v čele
slovinského gymnasia potvrzoval by sdělení „Sl
Nar.“, že vládní plán na rozdělení ústavu sdělán
za souhlasu Němců a slovinských klerikálů.
Jinak se dodává, že vláda jeví už ochotu při-
pustiti slovinské vyučování také na
vyšším gymnasiu, čehož dosud není ani
v Kraňsku, ani ve Štyrsku.
Schwarz
Němec
Lublaň
Vídeň
Nara
Kraňsko
Štyrsko
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Otevřený lis! L. N. Tolstého.
Telegram podal návěští o otevřeném list
hraběte L. N. Tolstého, uveřejněném v „Nové
Vremení“, jímž stařičký spisovatel prohlašuje
že již nemá žádného jmění a nemůže vyhovět
nesčíslným prosebníkům, kteří ho žádají o hmoo
nou podporu.
List podává nepřímé vysvětlení, jakou po
hnutkou byli vedeni lidé, kteří nedávno Jasnou
Poljanu v noci přepadli.
Z listu vyjímáme
Rozpořizuji už jen těmi sumami, které č
sem, nejčastěji z ciziny dostávám, abych je roz
dělil obyvatelům, postiženým neúrodou, a těm
malými sumami, které jsou mi zasílány, abych
je rozdal podle svého dobrého zdání. Rozdílim
je pak ve svém nejbližším okoli vdovám, sinot-
kům, pohořelým a pod.
Tolstý
Nová Vremení
16
article
Mezitím lehkomyslné novinové dopisy
c mně uvedly v blud velmi mnohé, kteří se ča-
stěji a častěji a pořád ve větších rozměre h
obracejí ke mně o peněžnou pomoc. Své prosby
odůvodnují rozmanitě: některé jsou lehkomysl
né, jiné důvodné a dojemné. To jsou prosby za
pomoc rodinám, octnuvším se v bídě a nouzi
Nemaje nijaké pomoci vyhověti těmto žá
dostem, zkoušel jsem odpovídati na ně struč
ným odmrštěním a politováním, že nemohu pro
sbu vyplniti. Ale skoro za každé odmrštění do-
stal jsem nový dopis, podrážděný a vyčítavý
Zkusil jsem neodpovídati — a dostával jsem
opět podrážděné dopisy s výčitkami, že neodpo-
vídám Ale vážny nejsou ty výčitky, nýbrž
trudné city píšících.
Přihlížeje k tomu, považuji za svou povin-
nost veřejně prohlásiti, že již nemám žádného
majetku. Mohu méně než kterýkoli z lidí vy
hověti podobným prosbám, neboť jestliže jsem
skutečně učinil, jak prohlašuji, t. j. přestal vlád
nouti majetkem, nemohu nikomu poskytovati
peněžité pomoci; jestliže ale lidi klamu pravě
že jsem se majetnosti zřekl, ale dále jí vládnu
pak ještě měně možno očokávati pomoci od ta
kového člověka. — Velmi prosím i druhé časo
pisy, aby otiskly tento list.
17
article
Svoboda svědomi a svoboda tisku
v Cochách.
Pod tímto heslem svolala Volná Myšlen k
na 10. hod. včerejšíbo dopoledne do velkého sáln
Národníbo domu vinohradského veřejnou schůzi
která naplnila do posledního místa rozlehlý sál
jeho galerie.
Dr. Bartošek, provázen živým zájmem a po
chvalou posluchačstva, v široce založeném referátu
ukázal, že byrokracie jest dokonalou analogií hierar
chie, že konfiskace má svůj vzor v církevním indexu
Persekuce svobodymilovného tisku jest v příkrém od-
poru s § 13. zákl. zákonů; soustavné pronásledování
tisku, jenž hájí svobodu svědomí, jest porušováním
zákonů; orgány, kteří svobodu tisku potlačují, do-
pouštějí se zneužívání moci úřadní. Podal drastické
ukázky konfiskační praxe a vypočetl celou řadu pro-
středků, jimiž možno proti ní účinně bojovati.
Redaktor Myslík dovodil příčinou souvislost
mezi zakročením klerikálních ktuhů u místodržitele
a zvýšenou persekuční horlivostí, která si obrala cl-
lem zejména Volnou Myšlenku.
Redaktor Jelinek přednesl celou statistiku
konfiskací, jimiž postiženy byly jeho vydavatelské
podniky.
Paní Neumannová odmítala s rozhořčením.
aby lidé, kteří postrádají nejprimitivnějších znalost
literárních, sahali na díla vysoké literární hodnoty
Dr. Bouček doporučoval rázný boj proli ome-
zování tiskové svobody
Zástupce olomouckého »Pozoru« p. Krajíček
ukázal, že v Olomouci hierarchie stejně jako v Praze
uvádí v činnost konfiskační apará
Výsledkem schůze jest přijetí návrhu redaktora
Myslíka, aby k místodržiteli byla vypravena de-
putace, která by se obradila se vší rozhodnosti proti
klerikálnímu řádění. Poslanci, kteří této schůzi pro
jevili svůj zájem, budou požádání, aby ji k místo-
držiteli doprovodili. Deset minut po 12. hod. polední
schůze skončena.
Volná
doktor
Bartošek
Myslík
Jelinek
Neumannová
Bouček
Krajíček
putace
Olomouc
Praha
18
article
Redaktor Pelant zahájiv jménem svolavatelů
schůzi, promlouvá o důležitosti a významu tisku
Volné jeho rozpjetí jest prvním požadavkem; kde
není svobody tisku, tam jest nejen duševní, nýbr
i hospodářské utlačení. Svoboda tisku jest nejvyšs
svobodou politickou, jí možno dobýti všech ostatních
Cítíce, že na náš tisk doléká tlak persekuce, chápeme
se boje proti ni.
Na to zvoleno předsednictvo schůze: předsedou
redaktor Myslík, místopředsedou dr. Dražďák
zapisovatelem V. Makovec.
Předseda dočítá omluvné dopisy poslanců, kte
vyslovují akci na ochranu svobody tisku své sym-
patie a slibují podporu. Zaslali je: říšský posl. prof
J. V. Hráský, poslanec E. Špindler, posl. dr.
Pippich, říš. posl. prof. dr. F. Drtina, říššt
poslanci V. Johannis, Jos. Hudec, G. Habermann,J
Hornof. A. Hubka a Kalina. Písemně vyslovily sou-
hlas s akcí časopisy »Žďárs, »Pozor« v Olomouci
redakce »Ostravského Denníku« a »Nových Novine
Mor. Budějovicích.
Přitomni byli zástupci těchto lístů: »Národn
Lisly«. »Den«. »Čas«, »Právo Lidu«, »České. Slovoe,
»Státní Zřízenec«, »Národní Obzot“, »Vinohradský
Obzor«. »Zenský List« a »Ženský Obzors, »Kacifské
Epištoly«, »Matice Svobody« a »Plavece
Dr. Bartošek praví, že svoboda tisku nikdy
u nás nebyla značná; avšak klerikálové nasadii
páky, aby i ten trošek její byl zkomolen. Článek 13
státních zákonů základuích sice dovoluje občanům
projev mínění slovem, tiskem i obrazem, praví (aké
že tisk nemá býti censurován ani omezování; avšak
zákon ten trvá jen formálně. Skutečnost vypadá ne-
jinak, než jako bychom žili ve filálce Vatikánu. Byro-
kracie státní se ukazuje analogií hierarchie, konf-
skace není ničím jiným, než index librorum prohibi-
torum.
Pelant
Myslík
doktor
Dražďák
V Makovec
Hráská
E Špindler
Pippich
profesor
F Drtina
V Johannis
Jos
G Habermann
Hornof
A Hubka
Kalina
Bartošek
Olomouc
Budějovice
Vatikán
Národn Lislo
státní zřízenec
národní Obzot
Matica Svoboda
19
article
Hierarchie se aspoň odvolává na ducha svatého
ale byrokracie ani toho nemůže činit. Byrokracie
nesmí provokovat svobodomyslné občany, sice sej
dostane náležité odpovědi. Nesmí zneužívat zákona
jeť zákon společenskou úmluvou mezi vládou a spo-
lečnosti, která musí býti zachovávána oběma stra
nami. Nesmíme na úřadnických místech viděti lidi
kteří zneužívají moci jim svěřené. Uvádí jako do-
klad, jak se konfiskuje, svou brožuru »Moderní stát
a církev«, která svého času jako řeč vyšla v »O světé
Lidu«, byla nezávadně vylišlěna i v brožuře. Teprve
když vyšlo její druhé vydání v změněném formátu
opatřeno tilulky pro přehlednost, najednou propadla
konfiskaci. Konfiskační praxe jest tak bezhlavá, že
se změnou slovosledu lze konfiskovanou věc učiniti
nezávadnou! Volná myšlenka ostatně krilisuje sy-
stémy, vyhýbajíc se porušování zákona, neboť by to
nebylo jí ani důstojné ani agitačně vhodné. U nás
se konfiskuje prostě proto, že to arcibiskup chce.
Konfikuje se na zdař bůh, sahá se i na vědecké
články, což ohrožuje svobodu vědy. K soudu se o-
voláváme marně, vrchní zemský soud zcela mecha-
nicky potvrzuje konfiskační nálezy. K takové mani-
pulaci netřeba úřadníků V. a VI. hodnostní
třídy . ..
Zde řečník napomenut komisařem. Posluchačstv
propuká v demonstrativní potlesk.
bůh
zákon společenský úmluva
20
article
Jako zbraň proti tomuto konfiskačnímu řáděn
doporučuje: 1. Podávati proti každé konfiskaci ná
mitky; při projednávání jich obecenstvo nemůže
býti vyloučeno, třeba je k němu zváti. 2. Imme-
diatní sližnosti k vyšším úřadům, které třeba infor
movat o tom, že nižší ničí vážnost zákonů. 3. Parla-
mentní interpelace. 4. Využitkovati mezinárodních
styků Volné Myšlenky zejmena dnes po světovém
kongtesu a ukázati Evropě naši tiskovou svobodu
v pravém světle. Konče praví, že jsou v Čechách
místodržící dva: králův a papežův. Tento — jak se
zdá — má moc větší než onen. Chceme, aby obě
strany loyálně zachovávaly zákon; nebude-li toho
činiti strana druhá, nechť si přičte následky.
(Potlesk.)
Předsedající omlouvá vzdálivšího se red. Kunte
jenž jménem Jednoty českých novinát
měl prohlásiti, že se jednota připojuje k akci
v plném rozsahu.
Red. Myslík: Konfiskační praxe se zostřil
od pověstné kanovnické deputace u místodržitele.
Je smutné, že jí nebyly ukázány dveře. Na žádost
kanovníků se suspendojí zákony. Klerikální listy s
nekonfiskují, ač jsou napěchovány nízkostí. Volná
Myšlenka jest persekvována. Úřadník zahraniční
moci, Vatikánu, má větší moc, než základní zákon.
Kunt
Evropa
Čechy
Vatikán
Reda . Myslík
21
article
V. M. měla v Korunní tř. skříň, která neshle-
dána závadnou. Stačilo zasláno prolesora theologie
Eug. Kadeřábka, aby do tří dnů policie nařídila její
odstranění. A když se tak nestalo, hrozeno úřadním
odstraněním. To se ovšem nestalo, ale skříň musela
býti aspoň vyklizena. Vystavíme tam klerikální tisko-
viny jako úžasné dokumenty klerikálního ohlupován
lidu. Končí návrhem, aby ze středu této schůze byl
k místodržiteli vypravena deputace, do níž zvo-
lení dr. Bartošek, dr. Dražďák a red. Kunte, klerás
ohradí proti klerikálnímu řádění. Poslanci, klek
osvědčili dopisy zájem o tuto akci, budou požádání
aby ji doprovodili.
Řed. Jelínek sestavil celou statistiku kon-
fiskací, jimiž jsou pronásledovány jeho Knihovna
Kacířů a Kacířské Epištoly. Ona byla v II. ročníku
při 12 číslech konfiskována Skrát. Tyto v I. ročníku
při 25 číslech propadly konfiskaci 21krát! Kdyby s
měl redaktor odsedět delikty, pro které byly kon-
fiskovány, seděl by za první ročulk Kacítskýc
V drobuém prouejtt
znnni čiale o sobě . . . za zh
odpolední
Ve nlislkách na venkovi
ranní číslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . 4b
Inseráty
platí se hetově napře.
Předplacení a ipoevty přijímá zdminí
strane v Marianské ulici č. 3.
Tam naeháseií se též redakce
tiskirna a ezpedire „Narodnich L.istá“
Rakopisy se nevracejí
10k
Eug
Kadeřábek
doktor
Bartošek
Dražďák
Kunt
Jelínek
22
article
Epištol 25 let! Na dokladech ukazuje, že se v Praze
konfiskují věci, které na Kladně, v Brně a jindea
ovšem v cižině tím spíše projdou nezávadně. Uznává
z obranných prostředků, které navrhl red. Myslík, za
vhodný zváti obecenstvo k jednání o námitkáeh ale
ní abaní mu znstává přece interpelace na řišskě
radě. Nebojíme se nadávek, kterými nás zahrnují
klerikálové, ale chceme, aby nám bylo dovoleno
také se bránit.
Konfiskace jest sáhnutím nejen na duševní,
nýbrž i hmolný majetek občanů. Žádá, aby zejména
poslanci konali svou povinnost.
Dr. Bouček jest pro ostřejší zbraně. Třeb
koufiskacím předejíti pohrůžkou, že list se bude
brániti na př. praeventivní interpelací vhodně upra-
venou. Třeba po případě osobně útočiti na ty, kdož
se propůjčují k nezákonnostem; třeba si vzíti na
mušku zejména vyšší osoby, které jsou zodpovědny
za to, co nižší vykonávají z jejich rozkazu.
Dr. Bartošek uvádí z praxe některých domá-
cích i cizích listů, jak lze ztupiti ostří konfiskací.
Pí. Neumannová, vydavatelka „Knihovny
dobrých autorů“, odmítá vsahování censury na díla
umělecká, jimž censoři ani nero zumějí.
Když zástupce „Pozora“ p. Krajíček vylíčil
působení moravského arcibiskupa, které jest úplně
analogické pražským zjevům tohoto druhu, a když
bylo přijato vyslati k místodržiteli svrchu zmíněnou
deputaci, shrnul red. Myslík výsledek schůze
v ohražení proti nynější konfiskační praxi, poněvadž
porušuje základní zákon. Děkuje za účasť na schůzi
a žádá za podporu i pro příští akce
Železniční zřízenci vytrvají v pasivní
resistenci.
Myslík
doktor
Bouček
Bartošek
Neumannová
Krajíček
Praha
Kladno
Brno
23
article
Po můstku žolinském valily se včera dopoledne
zástupy železničních zřízenců do dvorany žofinské.
Mohutná organisace zemská svolala v tato místa při-
slušníky stavu, aby vyslechli zprávu o nynějším
stavu hnutí zřízenců a rozhodli se, zda v započa-
tém hnutí mají setrvati, či mají-li složiti zbraň
trpěti dále.
»Zpupnosť soukromých drah na jedné a zoufal-
ství tisíců bidně živořicích olců rodin na druhé strané
vehnali nás do zápasu. Nenasytní akcionáři ke všem
oprávněným žádostem byli hluchými a z jejich klidu
nedovedlo je vyrušiti ani ministerstvo železnic re-
formami, zavedenými na c. k. státních drahách, tím
méně snad vědomí nedodrženého slova. Dnes již
není pro nás jiného vychodiska než boj!« Témito
slovy byli železniční zřízenci zváni na včerejší mani-
festační schůzi a vyzvání tomu hojným počlem vy-
hověli. Přes dva tisíce zřízenců ze všech končin
všech železničních společností dostavilo se na
Žofin. Průběh schůze byl důstojný. Shromáždění
chvílemi propukalo v bouři nevole, když slyšelo
zprávy o vyděračství drah, s pochvalou schválilo
dosavadní postup akce a s nadšením usneslo se
semknouti se v nerozbornou organisaci. S chladnosli
vyslechnuto sdělení, že má být na dvou tratích za-
stavena doprava. No, tak daleko ve Vídni snad přece
nepůjdou.
Vídeň
24
article
Veřejnost, kťerá nestranně posuzuje situaci, sym-
patisuje se zřízenci a přeje jejich zápasu nejlepšího
výsledku.
O 3410. hod. dopol. zahájil schůzi br. Vojna
jménem Zemské jednoty zřízenců drah v král. če-
ském, načež k návrhu p. Franka byli do předsed-
nicíva zvoleni pp. Vojna z c. k. státních drab,
Šulc z Nymburka za severozáp. dráhu, Doušaz
Kolína za rak. uh. státní dráhu, Koděra ze Žiž-
kova z české severní dráhy a Salabec z Kladna
z buštéhrádské dráhy. Předseda sdělil, že do schůze
dbstavili se poslanci pp. dr. Černohorský, inž. Neu-
mann, Klofáč a Buřival, dále za Spolek českých
úřadníků železničních předseda p. Pohnert, za spolek
úřadníků poštovních p. ze Sagnerů, za Zemskou jed-
notu soukromých úřadníků pp. Zelenka a Vojta, zá-
stupcové poštovních a telegrafních zřízenců, za ře-
ditelství státní dráhy pp. Kepka, Nechvíle a Doma-
žlický z Prahy, za ředitelství plzeňské p. dr. Soukup.
Konečně oznimil přítomnost zástupců denních listo
pražských.
Rokování zahájil říšský poslanec p. Buříval,
který v obsáhlé řeči podal celou bistorii hnutí želez-
ničních zřízenců. Po suchém roku 1904 nastala velká
drahota, kterou nejvíce byl dotčen obor železničních
zřízenců; ti v roce 1905 musili se vzchopit k ráz-
nému činu, aby dosáhli zlepšení svého postavení.
Franco
Šulc
Koděra
page
doktor
Černohorský
Ing
Klofáč
Buřival
Zelenka
Vojta
Kepka
Nechvíl
Soukup
Nymburk
Kladno
Praha
Doušaz Kolín
25
article
Dráhy octly se v situaci neočekávané a slibovaly
mnoho. Zřízenci domnívali se, že sliby budou splněn
a zanechali proto pasivní resistence. Dva roky však
čekali marně, dráhy sliby své nesplnily! (Hlučné
projevy nevole.) Ani ty nejmenší požadavky zřízenca
nebyly uskutečněny.
A kde se něco stalo, tam dráhy jiným způsobem
hleděly se odškodniti. Na české severní dráze počaly
se redukovati strážní domký a u rak.uher. státní
dráhy prodloužena neslýchaným způsobem pracovní
doba. Tak na př. v České Třebové upraven turnus
tak, že pracovní doba trvala tam nepřetržité až 70
hodin! Situace na všech stranách jest stále horší a
odevšad ozývaly se hlasy nespokojenosti a hlubo-
kého roztrpčení. Uváží-li se poměry v roce 1905
lelos, dospějeme k přesvědčení, že letos poměry jsou
mnohem horší! (Souhlas.) Dnes už zřízěnectvo jinak
o tom usuzuje. Dříve správy drah jen poroučely
rozkazovály a zřízenci slepě poslouchali a otročili.
Dnes tomu tak není. Dnes zřízenci, soustředěn
v mohutné organisaci, mohou sebevědomě prohlásiti
„Mý máme už dost té otročiny!“ (Hlučná pochvala.)
My domáháme se splnění požadavků spravedlivých
a v tomto zápase nemůžeme povoliti dříve, dokud
nám nebude vyhověno. Řečník kritisuje nehospo-
dárný způsob železniční politiky státní a dovolává
se sympatií veřejnosti, která nemá ani tušení o tom.
jak bídný je slav železničních zřízenců. Sympaliso-
vati s námi nebude ovšem šmokovský tisk, který je
ve službách drah a správních radů.
Český Třebová
Sympaliso
26
article
Nastoupili jsme cestu, která je zákony přede-
psána. Vykonáváme služby dle předpisů, akce naše
jest tedy úplně správná. A budeme ji vykonávati
takto až do te chvile, dokud nám nebude vyhověno.
A jestli nás někdo bude nutit vykonávat práci proti
předpisům, učiníme o tom oznámení státnímu zastu-
pitelství, neboť nemůžeme ztrpěti, abychom praco-
vali proti předpisům. (Souhlas) Zaměstnavatelé s tím
ovšem nesouhlasí a označují to za represalie. Tedy
od 1. října pracujeme dle předpisů a provozujeme to
v úpíné solidaritě. Soukromé dráhy daly k tomu pří-
činu, poněvadž do konce září nesplnily požadavky
zřízenců. Dráhy činí nyní ústupky, o kterých se
dnes máme vyslovit, zda se nám zamlouvají, či ni-
koli. Česká severní dráha byla první, která
prohlasila, že chce něco učinit, že chce poměry
mzdové upravit. Ale my se nespokojujeme s tako-
vými všeobecnými sliby: my chceme za řádnou
práci řádnou mzdu! (Souhlas.) Personál české sev.
dráhy není spokojen a prohlašujeme, že u této dráhy
nezříkáme se boje. Dáváme dráze lhůlu, aby poža-
davky splnila — ne-li, pak vlme, co máme činit.
Horší jsou poměry u buštěhradské dráhy.
kde rovněž vstoupíme do boje, jestli zřízencům ne-
bude vyhověno. O dráze s everozápadní žalno
mluvit. Tato dráha tropí si ze zřízenectva blázny.
Zde není vůbec zřízen provisní fond. Lidé, kteříu
dráhy sešedivěli, hledí zoufale vstříc budoucnosti,
neboť nejsou nikterak zabezpečeni. Správa této dráhy
dřela zřízence bez nože.
V čele dráhy je Taussig, který způsobil dráze
již tolik škod, že je to přímo neslýchané. Ředitel
Zebetner deputaci prohlásil, že otázka provisního
fondu bude správní radou uvažována a později sdě-
lení toto úplně popřel, Zehelner způsobem přímo
Taussig