ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 03331490-7676-11dc-ac3d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 130, place 77, org 12, work 4
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
18. září 1907. Číslo 258.
4 article
V otázce výcviku učitelěk ručních prací žeňských usnesla se komise navrhnouti, aby zůstaly nynější vzdělávací kursy pro ně, a aby vysvědčení mohlo býti získáno i na základě zkoušky po soukromé pří- pravě. Ve smyslu sdělených zásad podal zpravodaj ná- vrh: Zemskému výboru se ukládá, aby dle zásad komisí ustanovených vypracoval v souhlasu a vlá- dou jednotný návrh zákona o právních poměrech učitelek ženských prací ručních na obecných i mě- šťanských školách a aby jej předložil zároveň s vý- počtem finančního výsledku úpravy v nejbližším za- sedání sněmu. Dalším návrhem žádá se vláda, By organisační slatus ústavů pro vzdělání učitelů a učitelek změnila dle zásad školské komise sněmu. Konečně žádá se zemská školní rada, by zvláštním nařízením dopo- ručila okresním školním radám, aby při rozdělování hodin pro vyučování ženským pracím ručním k tomu hleděly, aby bylo každé síle učilelšké příděleno co nejvíce hodin. Všechny tři návrhy zpravodajov byly přijaty bez deba ty. Tím byl jednaci pořad vyřízen. Německý dotaz „e českých vpádech“ do německého území.
5 article
Posl. dr. Eppisger a soudr. podali místodržiteli dolaz o „opětovaných provokačních vpádech Čechů do německého území“, aby ho dobyli. Něl ečt poslanci sdělují tentokráte místodržitelovi o opětném vpádu Čechů do Prachatic, že se Němci již loni prot „českému vpádu“ do Prachatic ohradili, poukázavš na následky, které by se mohly dostaviti, kdyby vláda trpěla znepokojování německého území českými návštěvami. Loni prý slíbil prachatický okresní hejt- man Hiebel, že vícekráte nepovolí tam české slav nosti. Letos opět byli prachatičtí Němci ze svého klidu vyděšeni letáky a novinářskými zprávami o přípravách k české odvetě proti Němcům za loňský „Volkstag“. Okresní hejíman Hiebel potvrdil Něm cům, že česká slavnost v Prachaticích je pouze zá- minkou k české demonstraci v Prachaticích. U Něm- ců bylo rozhořčení veliké, tak že bylo se obávati nejhoršího, kdyby česká slavnost byla povolena.
Posl doktor Eppisger Čecho Němec Hiebel Prachatice Německo
6 article
Okresní hejtman uznal námitky Němců proti nía podal o tom zprávu místodržitelství. Místodržitelství pak zakázalo slavnost českou i německou. Místo- držitel měl se bezpodmínečně opříti o zprávu svého podřízeného úřadu a měl jí vyhověti. Ale stal se opsk- Na to učinil okr. hejtman Hiebel prachatickým Němcům různé sliby, jež však nebyly dodrženy. Ne- byl dodržen zákaz, dle něhož „cizí“ Čechové neměli přijíti na českou slavnost, a nebyla dodržena hejíma- nova přípověď, že na slavnost bude připuštěno jenom tolik Čechů, pro kolik jest místa v Národním domě právě naopak dostalo se Čechům ochrany četnictva, jímž byli do města provázení, mohouce ještě Němce výkřiky drážditi Okresní hejlman slíbil čále, že Čechové se ne- mají objeviti na náměstí a že tam nesmějí zpívati „štváčské písně“, jinak že budou odtud brannou mocí vytlačeni. Přípověď nebyla splněna, naopak i vojsko vytáhlo na ochranu Čechů. Většina dalších slibů hejt- manových také nebyla splněna. Také zakročení sta- rosty Jungbaura u ministerského předsedy zůstalo bez výsledku.
Němec Hiebel Čecho národní dům
7 article
Četnictvo, z 80 uvědomělých Čechů seslávající, stranilo prý Čechům, tak že rozhořčení Němců stalo ze nesmírným, Vojsko prý vytáhlo bez potřeby a bez příčiny postavilo se proti Němcům. Četnictvo pak bez předepsané výzvy k rozchodu postupovalo, vojskem následováno proti klidným Němcům ostrým pocho- dem a s nasazeným bajonetem; tím se stalo, že několik jednotlivců bylo raněno. Postup četnictva je hoden odsouzení, zvláště proto, že k němu nebylo příčiny. Němci cítí se následkem všeho toho bez- brannými a jejich vlastenecký cit se tím nepovznese. jsouce bez ochrany, zatím co české četnictvo a voj- sko stává se ochranným sborem českých vetřelců. Prachatičtí Němci jsou tamějšími událostmi hmotně těžce poškozeni, poněvadž příliv studentstva bude letos menší. Němečtí občané, kteří v Prachati- cích jsou na letním bytě, sdělili přímo městskému úřadu, že příště již nezvolí si Prachatice za místo svého letního pobytu. Události prachatické rozbořčily německé volič- stvo tak, že poslance-podavatele dolazu žádalo, aby dotud postupovali ve sněmě nejostřejšími prostředky. po případě obstrukcí, pokud vláda nepokrytě nepro- hlásí, že již nepovolí takovou vyzývavost a takov znepokojování německého území, jako se stalo. Vo- ličstvo žádá dále ohraničení německého územl a vy- dání zákona o menšinách. Interpelanti táží se tudla místodržitele, co chce zaříditi, aby zlořády, jimiž německé obyvatelstvo prachatické je tísněno, byly odčiněny.
Čecho Němec Prachat Prachatice
8 article
Posl. Glöckner a soudr. podali místodržiteli do- laz o zákazu sbírek v německých školách pro spole na ochranu dětí, žádajíce zrušení zákazu. Další nouzové návrhy podali: posl. dr Reiniger a soudr. pro obce na Chebsku, Zuleger pro obce na Doupovsku, posl. Hyrš a soudr. pro obce okresů německo-brodského a humpoleckého, posl. Blahovec pro obce okresů budějovického, hlubo- ckého, lišovského, trhovosvineckého, českokrumlov- ského a vllavotýnského, posl. Niklfeld pro obce okresů haberského a chotěbořského, Sandner pro obce okresu kaplického, Kletzenbauer pro obce téhož okresu. Posl. dr. Zimmer podal návrh, týkající se nedo- statečných místností budovy c. k. místodržitelství království českého a vrchního zemského soudu. nom nepatrně v některých momentech nad potřebu podškrtnuté. Z episod, jež byly ve spolehlivých ru- kou pp. Steinsberga, Kafky a pí. Matějovské, oddané trpíci Dagy, po měm soudu zbytečnou komiku v po- stavu velekněze Hennona vnesl p. Hurt. Přišel tím do scěn jeho misto satirického tón operetní. Pěkným zjevem a jasným hlasem i dosti rylhmickou dekla- mací upoutala sl. Noskova, ač patrno, že dosud jest nováčkem v souboru Národního divadla. Hudbu na studoval a řídil p. kapelník Jllek.
Posl Glöckner Reiniger Zuleger Hyrš Blahovec doktor Zimmer Steinsberg Matějovský Dag Hurt Noskův Chebsko Doupovsko národní divadlo
9 article
= Úmrtí. Z Vídně, 17. září (K. k.) Skladate Ignác Brüll zemřel. — Ignác Brüll narodil se v Prostějově na Moravě 7. listopadu r. 1846. Již jako dítě vynikal v hudbě; jako malý hoch již kompo- noval. Vzdělav se v hudbě theoreticky a prakticky, věnoval se umění komposičnímu a dožil se mnohých a velikých úspěchů jako skladatel i jako pianista. = Tunel l5tschberský. Z Bernu, 17. září (K. k.) Stavovská rada se jednohlasně usnesla po- skylnouti kuntonu bernskému spolkovou subvenci 6 mil. fr., aby tunel lötschberský byl proveden pro dvoje koleje. = Pohřeb prince Augusta Koburského. Z Drá- žďan, 17. září. (K. k.) Jako zástupce krále zúčaslní se pohřbu zesnulého prince Augusta sasko kobursko- gotského zatímní diplomatický jednatel ve Výmaru šl. Watzdorf. = Žralok chycen u Rěky. Ze Rěky, 16. září. Dnes dopoledne byl v Portore, hodinu cesty od RRěky chycen 51/2 m. dloubý a 4 metr. centy těžký žrslok. Byl dopraven do Rěky.
Brüll Augusta Vídeň Prostějov Morava Bern Drat Výmar RRěky
10 article
= Komplot proti hraběti Komarovskému. Z Vídně. 17. září. Při dnešní rozmluvé paní Ta novské a jejím otcem, hrabětem O'Rourkem, ujišťovala jej, že jest nevinna a prosila, aby zabránil jejímu vydání. Hrabě O'Rourke vrátil se do Rtuska. = Hrozná rodinná trngedis. Z Pešti, 17. září Úřadník správy Karolinské nemocnice v Kluží Jan Litvai dopustil se podvodů ve srozumění s dodavateli maa pro nemocnici tím, že dával předkládati účty na větší obnosy, než činila cena dodaného zboží. Ředitelství, zvěděvši o tom, zhavilo jej úřadu a zá- roveň zavedeno podrobné vyšetřování za účelem zji- štění výše škody, jehož výsledek zalajen. V sohotu však se místní listy dověděly o případu a přinesly o něm obšímnou zprávu. Následujícího dne byli na- lezeni Litvai, jeho choť a obě dcery ve věku 14a 18 let ve svém bytě v nemocnici oběšeni. Nešťastníci požili nejprve jedu, jehož zbytek ještě v láhvích na stole nalezen. Zanechali všemi podepsaný list,v němž prohlašují, že dobrovolně volí smrt a prosí. aby jejich mrtvoly nebyly pitvány. Obě divky se v sobolu rozloučily se svými družkami. Doplňovací volby do kominí. Nejvyšší maršálek zemský sdělil, ž je třeba, aby kurie vykonaly některé doplňovací volby do jednotlivých komišl. Kurie velkých statku má zvoliti po jednom členu do komise pro změnu zřízení zemského, pro záležitosti rakousko-nherského výrovnání a do komise zemědělské. Kurie obe venkovškých má voliti po jednom členu do ko- misí pro zljmová společenstva zemědělská a pro záležitosti bkresní a obecní. Kurie měst a mis průmyslových má zvoliti jednoho člena do ko- mise pro změnu zemského zřízení.
Komarovský O Rourke Litvai Vídeň Pešť Kluž
11 article
Přiští schůze bude v pátek dna 20. září o 11. hodině dopolední Na jednacím pořadu js: 1. Návrh posl. Stemnaa soudr. o stavhě dráhy z Aše přes Neuberg do Crůnu 2. některé netištěné zprávy a sice: zpráva komise pro záležitosti zemědělské o zprávě zemského výboru o zřízení paedsgogického semináře pro kandidáty učitelství na hospodářských školách, 3. zpráva ko- mise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru, týkající se stavu hospodářského školství z školní rok 1901-2, 1902-3, 1903-4, 4. netištěná zpráva komise pro záležitosti zemědělské o zprávě zem. výboru o žádosti Augusta Rašťaka, učitele rolnické školy v Klatovech, za včitání let, strávených na škole této, do výslužby, 5. zpráva komise pro zále- žitosti obecní a okresní o zprávě zemského výboru. týkající se změny hranic mezi obcemi Všejany (v okrese nymburském) a Čachovicemi (v okrese novobenáteckém). 6. drubé čtení zprávy komise škol- ské o zprávě zemského výboru a c. k. zemské školní rady o stavu narodních skol v r. 1901, 7. druhe čtení zprávy komise školské o léže záležitosti v škol ních řetech 1902-3, 1903 4. Schůze skončena v 1 hod. 5 min. Konference předsedů klubů konala se dnes po 2. hodině odpol. za před- sednictví nejvyššího maršálka kn. Jiřího Lobko- vice v zasedací síni zemského výboru. Nejvyšší maršálek zahájiv poradu sdělil seznam veškerých předloh, jež komisemi byly dosud vyřízeny a pravil, že si přeje vyslech- nouti mínění zástupeů klubů o tom, které zále- žitosti by se měly projednati. Jménem všech klubů českých ujal se pak slova předseda klubu sněmovních poslanců ná- rodní strany svobodomyslné přísedící dr. Václav Škarda. Pravil, že všichni poslanci čeští žádají především, aby sněm vyřídil volební opravu.
Augusta Rašťak Čachovice Lobko doktor Škarda Aš Neuberg Klatovy učitel rolnický škola obec Všejany js : 1
12 article
Pokud jde o záležitosti ostatní, pravil dr. Škarda, že je třeba jednání sněmu zaříditi tak, aby před- lohy v komisích hotové byly také sněmovním plenem vyřízeny. Pak žádal nejvyššího maršálka, aby sezení sněmu svolával tak, aby komisím byla umožněna práce pokud možno soustavná. Potom sdělil dr. Škarda seznam požadavků, jež na zasedání sněmu činí klub sněmovních po- slanců národní strany svobodomyslné. Náležt mezi ně mimo jiné osnova zákona o úpravě právních poměrů úřadníků obecních, lékařů ob- vodních a lékařů nemocničních, zřízení zemské pojišťovny, živnostenské rady, uzákonění povin- ných společenstev zemědělský atdi, jmenovite žádal pak také, aby se z dosavadních fondů, živnostenského a zemědělského, zřídila zemská ústředna a aby vyřízeny byly návrhy, jichž pro- vedením čelilo by se neustálému zdražování uhli. (Seznam podrobný sdělen byl ve zprávě předsednictva o minulé schůzi klubu. — Pozn. red.) Na konec žádal dr. Škarda za brzké svo- lání komise pro změnu zřízení zemského a vo- lebního řádu zemského. Posl. Kubr a dr. Baxa připojili se ku pro- jevu posl. dra. V. Škardy. Dr. Eppinger ujistil, že vyhoví přání, aby svolána byla k dalším poradám komise pro změnu zřízení zemského a volebního řádu ihned. jakmile sněm provede doplňovací volby do této komise; volby ty budou se konati patrně v pá- tek. Pokud jde o podněty dra. Škardy, pro- hlásil dr. Eppinger, že klub německo-pokrokový se o nich uradí. Hrabě Buquoy prohlásil jménem klubu kon- servativního velkostatku, že klub tento rovněž se poradí o podnětech dra. Škardy.
Posl Kubr doktor Baxa V Škarda Eppinger Buquoy
13 article
Poslanec Iro žádal, aby při projednávání bospodářských předloh měřilo se úplně rovně Čechům i Němcům, i pokud jde o náklady finanční, a aby se tedy sečkalo s vyřízením hotových projektů českých, až německé pro- jekty stejné hodnoty budou připraveny. Poslanec Kubr vyvrátil výklady posl. Ira, dovodiv, že jeho požadavky jsou nemožny Dlužno také hleděti na skutečné potřeby jednobo každého kraje. Posl. Kubr upozornil pak na zvláštní přání české strany agrární, jež žádá o uspíšení akce nouzově, o vyřízení osnovy zá- kona o povinných společenstvech zemědělských, zemské pojišťovny, družstevní pokladny a opa- tření proti drahoté uhlí — ovšem vedle volebn opravy. Posl. dr. Baxa zdůraznil požadavek volební opravy a vyřízení nutných předloh živnosten- ských, školských i úřadnických. Pravil, že po- kládá nutným, aby sněm pronesl své slovo prot zdražování všech životních potřeb. Poslanec dr. Václav Škarda ohradil se dů razně proti požadavkům poslance Ira, jemuž vy- světlil, že sněm se usnesl na velikých a drahých pracích regulačních pro různé kraje německé a že dosavadní práce na úpravu horního Labe, horního toku řeky Úpy atd., provedeny byly v krajích německých. Po skončené rozpravě žádal nejvyšší mar- šálek kníže Jiří Lobkuvic, aby se bral náležitý zřetel ke předlohám již hotovým a takovým, jichž vyřízení ve sněmě nebude činiti obtiží. Pak sdělil, že zamýšlí plenární schůze sněmu svolati vždy na úterý a na pátek, takže by komise zasedat mohly ve středu a ve čtvrtek, po případě i v pon- děli a v sobotu. Kluby mohou se nyní rozhod- nouti o záležitostech, jichž projednání si přejía k vůli další rozpravě o nich bude se v pátek po sezení snému konati nová konference předsedů
Čecho Němec Kubr Ir Posl doktor Baxa Škarda Lobkuvic horní Labe Úpa zemský pojišťovna
14 article
Další dolazy a návahy.
15 title
Různé zprávy.
16 article
klubů. Klub sněmovních poslanců národní strany svobodomyslné měl dnes před sezením sněmu sehůzi za předsednictví mistopředsedy poslanee Niklfelda. Poslanci dvor. radovi prof. dru. Blažkovi vyslovena soustrast nad úmrtím v ro- dině. Potom sdělena přání přečetných deputací, členům klubu tlumočená. Na to projednán pořad sněmovního sezení. Předsednictví ujal se pak předseda klubu posl. dr. Václav Škarda, jenž zahájil rozhovor o pilných otázkách politických, zejména o volební opravě zemské. Rozpravy zúčastnili se poslanci Adámek, dvor. rada prof dr. Čelakovský, inž. dr. Kaftan, Maštálka, dr Pippich, dr. Podlipný, MUDr. Šubrt a dr Zimmer. Pojednáním o odpolední konferene předsedů klubů sněmovních byla schůze skončena. — Na místě dra. Kramáře usneseno do komis pro změnu zřízení zemského kandidovati poslance školního radu J. Čiperu. Deputací bylo dnes ve sněmovní budově mnohem méně nežli včera. Zástupcové města Kostelce nad Labem pp. Driml a Martinec intervenovali ve pro- spěch zřízení okresního soudu v Kostelci n. L. Deputace učitelů-pensistů, pp. Nejedlý a Kohout, do- stavili se do sněmovny ku předsedům všech klubů žádajíce je, by působili k tomu, aby ve školské ko- misi již projednané zvýšení výslužného bylo vyří- zeno sněmem. Deputaci dostalo se všude vlídného přijetí a kladného ujištění. — Deputace učitelek ru ních prací ženských žádala dnes opět o vyřízení předlohy o úpravě právních poměrů industriálních učitelek. Klub zemských poslanců strany německopokro kové měl schůzi po konferenci předsedů klubů. D Eppinger sdělil v ní výsledek konference předsedů klub pak poradil se o záležitostech, proti jichž pro jednání sněmem nebude ničeho namítati. Seznam ten sdělí dr. Eppinger v páteční konferenci před- sednické.
profesor doktor Blažek Škarda Adámek Čelakovský Ing Kaftan Maštálek Pippich Podlipná Šubrt Zimmer Kramář J Čipera Driml Martinec Nejedlá Kohout Eppinger Kostelec nad Labe Kostelec můj učitelpenzista
17 title
Sněmovní komise.
18 article Komize pro zálažitosti okresní a obecní konala
Komize pro zálažitosti okresní a obecní konala po sezení sněmu schůzi za předsednictví poslance dra. Schauera. Po zahájení schůze poslancem drem. Schauerem byly přiděleny referáty: Poslanei dru. Zimmrovi zpráva zemského výboru o změně hranic mezi obcemi Lnštěnicemi a Bratronicemi a zpráva zemského výboru o žádosti král. hlavního města Prahy zalpovolení k vybírání 30procentní obecní přirátky z r. 1903/7; poslanci Posseltovi zpráva zemského výboru o návrhu poslance Krütznera a spol. o po- volení k vybírání davky z převodu majelku pozemků, které obce pro rozšíření obecních silnic zakoupily poslanci dru. Schauerevi zpráva zemského vý boru o úpravě chudinství v král. českém; poslanci dru Steidlovi zpráva zemského výboru o úpravě služ- ného pro nemocniční lékaře; poslanci Srdínkov zprávu zemského výboru za zřízení okresního soudu v Kostelci nad Labem; poslanci dru. Scha uerov návrh poslance dra. Pinkasa a spol. za otevření dvorn zámecké zahrady pro obecenstvo; témuž poslanci žá- dost obce Bubenče za zřízení okresního bejtmanství tamtéž.
Schauer Zimmr Posselt Krützner doktor Steidl Bratronice Praha Kostelec nad Labe Bubeneč Lnštěnice
19 article
Komise pro záležitosli zemšdělství konala po se- zení snému schůzi za předsednictví poslance prinee Ferdinanda Lobkovice a za přítomnosti zástupce vlády místodržitelského rady Golla. Nejprvé při- děleny byly referáty a sice poslancům: Hyršov, Kudrnkovi, hr. Chotkovi, Mohlovi, Pil- zovi a dru. Viškovskému. Poslanec dr. Viš- kovský podával pak jako referent obšírnou zprávu o osnově zemského zákona o provedení říšského zá- kona o posloupností dědické při statcích střední veli- kosti a navrhl formulaci nového znění jednotlivých článků v dohodě s návrhy ministerstva orby, které přednesl zástupce vlády místodržitelský rada Goll. P všeobecné a speciální debatě, které zúčastnili se mimo referenta a zástupce vlády četní členové komise, pro- jednána celá osnova zákona dle návrhu referenta po slance dra. Víškovského. Referení poslanec Sobit- s chka podával zprávu o ochraně léčebných prameno proti nebezpečí při kutání a navrhl, aby vláda byl vyzvána k podání osnovy příslušného zákona.
Lobkovic Goll Kudrnka Chotek Mohl Viškovský doktor Sobit Hyršov místodržitelský rada Goll
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 17. září. (Po konferencích. Nápadně optimistická nálada, která zavládla v sobotu po vyrovnacích poradách, změnila se důkladně po včerejším návratu uherských mi- nistrů z Pešti do Vídně a dnes po polední kou- ference zatím ukončeny, když kontatováno, ze na sblížení v otázee kvoty nedošlo. Uherská vláda pokládá zvýšení své kvoty za nový ústupek ve prospěch Rakouska, kdežto ra- kouská vláda vidí v vyšší uherské kvotě pouze náhradu za ty ústupky, které činí Uhrám v nové obchodní a celní smlouvě. Uherští ministři žá- dali proto v dnešní konfereci, aby se Rakou- sko zavázalo náhradou za zvýšení uherské kvoty uznati placení hotovými. Tento nový ub erský požadavek uznán za nesplnitelný a konference se rozešla, aniž stanovena doba, kdy se bude v poradách pokračovati. Projevili jsme během předešlých konferene nejednou mínění, že t. zv. „úspěchy“ porad možno vysvětliti jen tím, že se strany rakouské důsledně povolováno požadavkům uherskýma tím zabráněno, že se konference nerozbily již na jaře nebo v létě. Dnes to potvrzuje vládne „Frdbl.“, jenž píše: Veřejné mínění mívá dobrý vitr. Z dobrých důvodů nebylo možno informo- vati je o jednání mezi oběme vládami. Ale jestliže se přes to ve veřejnosti mluvilo mnohem více o požadaveích uherských než o rakouských srovnávalo se to se skutečným průběhem pora a proto dnec, když kenečně i rakouské požada - ky vstupují do popředí, chápe se, že nemůže dojíti na spravedlivé vyrovnání, jesiliže se Ra- kousku nedostane v oboru, který je nyní na jed- nacím pořadu, dostatečné náhrady za ony vý- hody, jež přiznány dosud Uhrám podmíne čn ě. Na rakouský účet nutno připsati ještě jedn položku, aby se docílilo rovnováhy a účetse mohl uzavřiti. Touto vyrovnávací položkou má býti zvýšená uherská kvota a proti ní se Ma daři vzpírají.
Praha Pešť Vídeň Rakousko Uhry
21 article
Tímto uherským odporem vyrovnací konfe rence uvázly na písku. Bar. Beck, jsa vědom že nynější parlament mu zhoršeného vy rovnání neschválí, nemůže od svého požadavku upustiti. Jde tedy o to, odváží-li se kabinet We- kerlův učiniti potřebný ústupek, aby zachráni vyrovnání, o němž i v Uhrách vědí, že je Ma darům potrebnější, než Rakousku Z Lublaně, 16. září. (Ostrá střelba na manevrech.) „Slovenec“ má telegrafi ekou zprávu z Karlovce o cvičení XIII. armád ního sboru v Chorvatsku, při němž se ze zemun kého domobraneckého praporu střílelo ostřo proti pěšímu pluku č. 96. Dvě střely těžce ra nily dva vojáky, ubily jednoho četaře a desát níka, jiné pak fičely nad hlavami důstojníko a plukovníka. Dán ihned povel, aby se cvičení zastavilo a provedena prohlidka v zemunském praporu. Při prohlídce zbraní nenašlo se nie Velici generál dal však zemunský prapor obklí čiti jinými pluky a vojáky dal prohledati důstoj níky 96. pluku. U čtyř domobranců nalezeno 17 pouzder z ostrých patron. Tito čtyři vojác zatčeni. Potud zpráva „Slovence“, jemuž za ni po necháváme odpovědnost. Z Terstu, 15. září. (Istrie se pro- bouzí.) Tyto dni konaly se obecní volby ve Velk. Lošině, kteréžto město mělo až dosud za- stupitelstvo čistě vlašské. Při letošních volbáel Chorvaté dobyli velikou většinou třetího sboru a ve druhém Vlachové zvítězili jen nepatrným počtem hlasů. Poněvadž prvý sbor je také ještě vlašský, bude míti V. Lošiň ještě vlašskou správu, ale snad už poslední třileti. — Tak chorvatské školství utěšeně pokračuje. Poně- vadž zemský výbor, dosud vlašský, odpírá zři- zovati slovanské školy i v takových obeích, je si samy zřídily potřebné školní budovy, pomáhá spolek sv. Cyrilla a Methoda, jenž zřizuje letos pět nových národních škol, mimo jiné i ve Velk Lošiní a Cresu.
Beck Dán Slovenka Chorvat Vlach V Lošiň Uhry Ma Rakousko Lublaň Karlovec Chorvatsko Terst Cres spolek svatý . Cyrilla
22 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Rusko, Bulharsko a Slovanstvo. Velkolepé slavnosti sofijské vymykají se daleko z rámu obnoveného zbratření bulhar ského a nabývají významu široce slovanského. Pociťují to i poloúřadní listy bulharské, jejichž patroni nikterak necíti nadšení ani pro Rusko- ani pro Slovanstvo, ale v této chvíli musí ustu- povati mocnému rozmachu bulharského národa a té části jeho inteligence, která vždycky upřím- ně, cítila a svého smýšlení naproti svým ruským osvoboditelům nikdy nezměnila.
Rusko Bulharsko
23 article
Na široký slovanský význam sofijskýeh slavnosti dlužno tím spíš upozorniti, že vídeňské zpravodajství snaží se jim dáti ráz sentimen- talné intimity rusko-bulharské, a tak je před- vádí, jakoby Bulhaři měli jedinou bolest a je dinou ideu: Makedonii. Děje se to v srozumitel- ném blahém očekávání, že Turecko z objimán rusko-bulharského dostane strach a bude Bulha- rům působiti nové nesnáze. (Viz telogram C. B. z Cařihradu.) Z ruských listů citujeme dále „Moskevské Vědomosti“, co píší v úvaze o sofijských slav nostech: „Car Osvoboditel vložil osud bulharskéh národa v ruce tohoto národa, jenž ukázal, že ohromné oběti, přinesené Ruskem za osvobozen Bulharska, byly důstojny politického cíle ruské politiky. Těsný svazek Bulharska s Ruskem, svazek, založený ne pouze na bratrství vojen- ském, nýbrž i na náboženství plemenném jednotě náboženské, byl nenávisten nepřátelům Ruska i mladého balkánského státu, a od prvého dne trvání nového bulharského státu nikdy ne ustaly pokusy vnésti nesvár mezi ně. Bulhary spažili se přesvědčiti, že Rusko neprolévalo krev svých synů za jejich svobodu, nýbrž výhradně za své výbojné cíle. I mezi Bulhary vyskytoval se jednotlivci, kteří věřili lstivým řečem ne přátel Ruska; ale zdravý instinkt národa prote- stoval proti tomu a znova uváděl politiku Bul harska na pravidelnou cestu. Rusko se tím ni- kdy nedalo zmásti a vždycky hledělo Bulharsku pomáhati, i když tomu bránily velmoci, i když se tomu protivili vnitřní jeho nepřátelé.
Bulhar Makedonie Turecko Cařihrad Rusko Bulharsko
24 article
Ne, Rusko nezapomnělo nikdy ani Bulhar- ska, ani Slovanstva! Jestliže někdy, nuceno okolnostmi, Ruske šlo zdlouhavě za svým cílem. osvobozováním Slovanstva a duchovným jeho spo jováním, neznamenalo to, že by se zříkalo svého velikého úkolu: pomoci každému slovan- skému národu, aby se osvobodil, a ohraditi jeho svobodu tak, aby byl pod ochranou veliké ruské imperie a záštitou ruských carů plným pánem svého osudu. I Bulharsko může a musí věděti že je Rusku dosud tak drahé, jako bylo v dni svého osvobození, a že vždycky najde věrného a silného záštítníka v národě, obětovavším své syny i statky za jeho osvobození.
Bulhar Rusko Bulharsko
25 article
Španělsko a marocká otázka. O důležité poradě, konané před několik dny v San Sebastianu mezi ministerským před- sedou, ministrem zahraničním a španělským vy slancem v Paříži, pronikly na veřejnost pouze nezaručené zprávy. Avšak tolik je jisto, že na této konferenci, zabývající se výhradně maro- ckými záležitostmi, byla učiněna dalekosáhlá rozhodnutí. Španělsko nechce následovati Francii ve válečném postupu, který by jakkoliv přesa- hoval meze akce, vyměřené oběma státům na konferenci algeciraské. Španělský tisk tentokráte je v úplné shodě se zdrželivostí a opatrnost vlády. Jeho hlas, varující před válečným dobro- družstvím v Marokku, je v příkrém odporu prot bojechtivému hlaholu, zaznívajícímu z listů fran- couzských, horujicích pro energické tažení ge nerála Druda. Španělsko zklamalo zcela naděje francouzských přívrženců rázné a podnikavé akce, ačkoliv se z prvu zdálo, že král španěleký bude pro válečné zakročení. Ale ministerský předseda, podporovaný jednomyslností veřejnéh mínění, prosadil mírumilovný směr španělské politiky, jež se vzpírá společnému výboji s Franei v Marokku a chce se omeziti pouze na prove dení úkolu svěřeného mu algecirasskou smlouvou totiž na organisaci policie.
Španělsko San Sebastian Paříž Francie Maroko
26 article
Na válečné choutky jistých horkokrevných kruhů francouzských musí rozvážné chování Španělska působit jako uklidňující spreha. Fran- cie chtěla hned po srážce u Casablanky obsa diti všecky marocké přístavy. Proti tomu ozval se Španělsko, poukazujíeí, že není důvodu ku podobnému kroku, jelikož v přístavech maro- ckých vládne dosud klid a podobné vojenske obsazení jich by zbytečně pobouřilo domorodce. Španělsko slouží věci světového míru a získává si vděk těch francouzských politiků, kteří jsou proti válečnému tažení v Marokku Přijetí enoykliky. Eneyklika proti modernismu způsobuje ná- sledkem ostrého tónu, za jehožto původcese považuje sám papež, velké vzrušení. Přičinou této ostrosti jest pravděpodobně ignorování syl- labu modernisty. Těžké následky asi bude míti eneyklikou předepsané odstranění všech modernistů ze stolic učitelských a ze sprá seminářl.
Fran Španělsko Casablanca Maroko
27 article
— Interpelace německých předsedů o pra- ohatických událostech ve včerejší schůzi sně movní podaná jest asi tak summum německé opovážlivosti, zmnožené drzou panovačnosti germánskou a násobené nemocnou domýšlivost šosácko-německého chauvinismr. Lidé, kteří komponovali tuto listinu, sotva asi cítili nesnesi- telnou faleš a přepjetí neslušného smýšlení, jaké se jeví v této písemné expektoraci kolektivné ně- mecké duše v Čechách, o právním jejím bez- podkladu ani nemluvě. Marno jest ptáti se, kde německé strany sněmovní nabraly odvahy ke zbudování takovéhote monumentu nikoli jen pouhé protizákonnosti, která jest nejjasněji zjev- ným obsahem jejich interpelace, ale k tak úmyslné urážce všeho civilisovaného vědomí ovropského a k tak okázalé urážce historického národa této země, v níž oni jsou historickými ve- třelci vůbec a naprosto novověkými v Prachati Jcích zvláštěl K svému veskrze barbarškému práv- nímu názoru byli Němci v Čechách vychováni systémem, jehož úžasnosti z interpelace jejich přímo trčí. Že proti základnímu zákonu o vol- ném projevu a svobodě osvědčcvání národnosti, proti zákonům o volném pobybu a průtahu, spol- čovacímu a spolkovému, proti trestnímu zákonu stíhajícímu zločiny veřejného násilí staví prostě usnesení zástupců německých stran v Liberci z r. 1906, podle kteréhož Němci prý nehodlají strpěti „neustálé české vpády do německého ja- zykového území,“ to jest vlastně vedlejší věeí a důsledkem toporného zakotvení německého na půdě protizákonné a protiprávné. Důsledke vědomí, že jim není třeba studu za takové sta- novisko ve státě, který už ani nereklamuje ná- zev státu právního a důsledkem vědomí, že in- stance, kterou interpelují, ani se neodváží, aby
Němec Čechy Liberec
28 article
citovala interpelantům příslušné paragrafy, jimiž uzákoněna také v této říši práva lidská, práva civilisace a nároky evropského vzdělání, zákony to, jiehž každá řádka poráží celou německou interpelaci stokráte za sebou. Systém, který se stal také otcem této interpelace, vysvítá z jejích zmínek o okr. hejtmanu prachatickém. Tento pán líčen v interpelaci jako orgán nikoli politické správy zemské, ale jako vykonavatel politické exekutivy k službám prachatické rad- nice zřízený. Podle ujištění interpelantů uji- stil prý určitým prohlášením Něm- ce prachatické již v loni, že Čechům pra- chatickým nedá žádného svoleni k slavnostem jako byla dne 12. srpna 1906, podle téže interpelace vyslovil se okresní hejtman prachrtický vůči Němcům v polovini srpna letošního roku, že „slavnostní titul (jub. valná hromada „České besedy“) se strany Če- chů prachatických jest jenom záminkou, aby do němeclého města Prachatic bylo sehnáno nejvíce přespolních Čechů, aby tu demonstro- vali.“ Týž okr. hejtman podle interpelace prý uznal vůči německým deputantům výslovně oprávněnost jejich námitek, „že dlužno očeká- vati to nejhorší od německého rozhořčení, jestliže Čechům bude dáno úřadní povolení k besední jejich slavnosti.“ Tolik uvádí interpelace o okr. hejímanu prachatickém Němců poslušn ém. Noméně úžasné jsou zprávy interpelace o okr. hejtmanu Hieblovi v příčině slibů, které jim — jakr o. k. úřadník — o svých nastávajících úřadních výkonech dal, ale prý nedodržel. Pro- ti svým slibům — tak interpelace výslovně tvrdí — dal Čechům z nádraží se k Národnímu
Čecho Němec Hiebl Německo Prachatice Český beseda
29 article
Domu ubírajícím četnický průvod a k jich ochra- ně postavil na náměstí vojsko a takovým způ- sobem zamezil krvavému přepadení, ztýránía celému tomu houfnému zločinu veřejného násilí, k němuž Němcům měla býti zjednána příleži- tost, kdyby byl okresní hejtman své přípovědi, jim učiněné, dodržel a nebyl proti slibu svému branně proti rozlíceným útočníkům ně- meckým zakročil. To jest hlavním a výslovným předmětem německé stížnosti včerejší v zem- ském parlamentě přednesené. A jakou přípověd chtějí Němci vynutiti na c. k. místodržiteli tou- to svou peticí za bezprávi? Může c. k. místodržitel přisvědčiti k názorům a petitu inter- pelace, kteráž jest vlastně ultimatem, da- ným platnému zákonu odstrany, vy- hlašující a skutečně již také ve vší formě vedoucí občanskou vál- ku v zemi, i ujišťující, že od hro- madného užívání násilí neustou- pí, dokud nebude český národ pro- hlášen za zbavena všech veřejný ch práv v určité, geograficky označc- vané části země? Není větší hanby a po- tupy, spáchané na platných zákonech a na prá- vu jimi zaručeném, než jaká spáchána něme- ekou interpelací včerejší schůze sněmovní! — Vinohradská volba. Včerejší doplňovaci volba do rady říšské v X. okresu (na Král.
Němec Král
30 article
Vinohradech), kterýžto mandát dán byl k dispo- sici zvoleným ministrem drem. Fořtem, skončila užši volbou mezi kandidátem národní strany svobodomyslné Václavem Karbusem a kan- didátem strany národně sociální Vaclavem Cho- cem. Oproti volbě květnové byla tentokráte účast voličstva poněkud menší. Z 5309 opráv- něných voličů dostavilo se k volbě 3109 a z těch odevzdalo 1105 voličů své hlasy kandidátu v Karbusovi, 1433 voličů V. Chocovi a 544 voličů kandidátu strany sociálně demokrati- cké Josefu Skalákovi. Neplatných bylo 19, roztřištěno 8 hlasů. Jest tedy nutna užšt volba mezi Václavem Karbusem a v. Choce m. — Na pomník dr. Ed. Grégrovi slozil dále: Cís. rada pan Jan Otto v Praze 50 K. pp. prof. dr. Ant. Frič v Praze a Vinc. Feyer- feil, c. k. notář v Karlíně, po 30 K, pp. J Křikava, majitel pivovaru v Ml. Boleslavi, dr. tech. Al. Samohrd, inž. v Brně, dr. Karel Pippich, advokát a poslanec v Chrudimi, po 20 K, pp. Frant. Zvěřina, inženýr a stavitel v Praze, Václav K. Nebeský, velkoobchodník na Smíchově, Hynek Stole, ředitel cukrovaru v Dol. Beřkovicích, dr. Alois Rašín, advokát v Praze, dr. Ed. Körner, advokát v Praze, a dr. Zden. Tobolka v Praze po 10 K, úhrnem 230 K. Další přispěvky zaslány buďtež pod adresoua Jindřich Kretšl, tajemník Klubu národní strany svobodomyslné v Praze č. p. 1379-II. (ve Vyšehradské třídě). V Praze, 18. záři.
Karbus V Choc Skalák Choc doktor Ed Grégr Cís Jan Otta profesor Antonín Frič Feyer Samohrd Ing Pippich František Zvěřina Hynek stolit Rašín Körner Zdena Kretšl Karbus Praha Karlín Boleslav Brno Chrudim Smíchov Dolo Beřkovice klub národní strana svobodomyslný v Praga Inc J Křikava
31 article
— Rodinné zprávy. Slečna Herminka Jenčov z Liloměřic a pan Emil Müller, c. k. nadporučík zeměbraneckého pluku 33 ve Stryji, slavili svůj sňa- tek dne 16. záři t. r. v Praze u piaristů. — Z kruhů lékařských Pan MUDr. Vratisl av Kučera, odborný lékař, vrálil se z lázní a začaí opět pravidelně ordinovati ve svém ústavu v Praze II.. Řeznická ul. čís. 14. — Pohřeb p Leopolda Schulze, ředitele Úvěr- ního ústavu v Praze, konati se bude ve čtvrtek o 11. hod. dopol. z ústřední kaple na olšanských hřbitovech. — Ministr Prade do Prahy. Z Vídně, 17. září. Německý ministr krajan Prade odjeda zejtra do Praby. Písemně vadal se ministr členství ve sně- movní komisi pro změnu zřízení zemského. — Z české vysoké školy technické v Praze. Ve škol. r. 1906/7 staly se některé podstatné změny v organisaci této vysoké školy, a ježto docházejí v této příčině četné dotazy, oznamuje se, že na této vysoké škole jsou nyní zřízeny odbory: I. staveh- ního inženýrství, II. pozem. stavitelství, III. stroj. in- ženýrství, IV. technické chemie, V. kultur. inženýr- ství a VI. zemědělství. Odbory I. a II. čítají každý 41/2 ročníku, ostatní odbory pak po 4 ročnísích. Od- bory V. a VI. byly zřízeny teprve začátkem škol. r. 1906/7 otevřením I. ročníku. Ve škol. r. 1907/8 otevře se 2. ročník, 3. a 4. roč. pak olevřou se po- stupně ve škol. letech 1908/9 a 1909/1910. Dále jest
Herminka Müller MUDr Vratisl Kučera Schulz Prade Liloměřice Stryj Praha Praha II Olšanský hřbitov Vídeň ní ústav v Praga český vysoký škola technický v Praga
32 title
Denní zprávy.