3
masthead
18. září 1907. Číslo 258.
4
article
V otázce výcviku učitelěk ručních prací žeňských
usnesla se komise navrhnouti, aby zůstaly nynější
vzdělávací kursy pro ně, a aby vysvědčení mohlo
býti získáno i na základě zkoušky po soukromé pří-
pravě.
Ve smyslu sdělených zásad podal zpravodaj ná-
vrh: Zemskému výboru se ukládá, aby dle zásad
komisí ustanovených vypracoval v souhlasu a vlá-
dou jednotný návrh zákona o právních poměrech
učitelek ženských prací ručních na obecných i mě-
šťanských školách a aby jej předložil zároveň s vý-
počtem finančního výsledku úpravy v nejbližším za-
sedání sněmu.
Dalším návrhem žádá se vláda, By organisační
slatus ústavů pro vzdělání učitelů a učitelek změnila
dle zásad školské komise sněmu. Konečně žádá se
zemská školní rada, by zvláštním nařízením dopo-
ručila okresním školním radám, aby při rozdělování
hodin pro vyučování ženským pracím ručním k tomu
hleděly, aby bylo každé síle učilelšké příděleno co
nejvíce hodin.
Všechny tři návrhy zpravodajov
byly přijaty bez deba ty.
Tím byl jednaci pořad vyřízen.
Německý dotaz „e českých vpádech“ do německého
území.
5
article
Posl. dr. Eppisger a soudr. podali místodržiteli
dolaz o „opětovaných provokačních vpádech Čechů
do německého území“, aby ho dobyli. Něl ečt
poslanci sdělují tentokráte místodržitelovi o opětném
vpádu Čechů do Prachatic, že se Němci již loni prot
„českému vpádu“ do Prachatic ohradili, poukázavš
na následky, které by se mohly dostaviti, kdyby
vláda trpěla znepokojování německého území českými
návštěvami. Loni prý slíbil prachatický okresní hejt-
man Hiebel, že vícekráte nepovolí tam české slav
nosti. Letos opět byli prachatičtí Němci ze svého
klidu vyděšeni letáky a novinářskými zprávami o
přípravách k české odvetě proti Němcům za loňský
„Volkstag“. Okresní hejíman Hiebel potvrdil Něm
cům, že česká slavnost v Prachaticích je pouze zá-
minkou k české demonstraci v Prachaticích. U Něm-
ců bylo rozhořčení veliké, tak že bylo se obávati
nejhoršího, kdyby česká slavnost byla povolena.
Posl
doktor
Eppisger
Čecho
Němec
Hiebel
Prachatice
Německo
6
article
Okresní hejtman uznal námitky Němců proti nía
podal o tom zprávu místodržitelství. Místodržitelství
pak zakázalo slavnost českou i německou. Místo-
držitel měl se bezpodmínečně opříti o zprávu svého
podřízeného úřadu a měl jí vyhověti. Ale stal se
opsk-
Na to učinil okr. hejtman Hiebel prachatickým
Němcům různé sliby, jež však nebyly dodrženy. Ne-
byl dodržen zákaz, dle něhož „cizí“ Čechové neměli
přijíti na českou slavnost, a nebyla dodržena hejíma-
nova přípověď, že na slavnost bude připuštěno jenom
tolik Čechů, pro kolik jest místa v Národním domě
právě naopak dostalo se Čechům ochrany četnictva,
jímž byli do města provázení, mohouce ještě Němce
výkřiky drážditi
Okresní hejlman slíbil čále, že Čechové se ne-
mají objeviti na náměstí a že tam nesmějí zpívati
„štváčské písně“, jinak že budou odtud brannou mocí
vytlačeni. Přípověď nebyla splněna, naopak i vojsko
vytáhlo na ochranu Čechů. Většina dalších slibů hejt-
manových také nebyla splněna. Také zakročení sta-
rosty Jungbaura u ministerského předsedy zůstalo
bez výsledku.
Němec
Hiebel
Čecho
národní dům
7
article
Četnictvo, z 80 uvědomělých Čechů seslávající,
stranilo prý Čechům, tak že rozhořčení Němců stalo
ze nesmírným,
Vojsko prý vytáhlo bez potřeby a bez příčiny
postavilo se proti Němcům. Četnictvo pak bez
předepsané výzvy k rozchodu postupovalo, vojskem
následováno proti klidným Němcům ostrým pocho-
dem a s nasazeným bajonetem; tím se stalo, že
několik jednotlivců bylo raněno. Postup četnictva je
hoden odsouzení, zvláště proto, že k němu nebylo
příčiny. Němci cítí se následkem všeho toho bez-
brannými a jejich vlastenecký cit se tím nepovznese.
jsouce bez ochrany, zatím co české četnictvo a voj-
sko stává se ochranným sborem českých vetřelců.
Prachatičtí Němci jsou tamějšími událostmi
hmotně těžce poškozeni, poněvadž příliv studentstva
bude letos menší. Němečtí občané, kteří v Prachati-
cích jsou na letním bytě, sdělili přímo městskému
úřadu, že příště již nezvolí si Prachatice za místo
svého letního pobytu.
Události prachatické rozbořčily německé volič-
stvo tak, že poslance-podavatele dolazu žádalo, aby
dotud postupovali ve sněmě nejostřejšími prostředky.
po případě obstrukcí, pokud vláda nepokrytě nepro-
hlásí, že již nepovolí takovou vyzývavost a takov
znepokojování německého území, jako se stalo. Vo-
ličstvo žádá dále ohraničení německého územl a vy-
dání zákona o menšinách. Interpelanti táží se tudla
místodržitele, co chce zaříditi, aby zlořády, jimiž
německé obyvatelstvo prachatické je tísněno, byly
odčiněny.
Čecho
Němec
Prachat
Prachatice
8
article
Posl. Glöckner a soudr. podali místodržiteli do-
laz o zákazu sbírek v německých školách pro spole
na ochranu dětí, žádajíce zrušení zákazu.
Další nouzové návrhy podali: posl. dr
Reiniger a soudr. pro obce na Chebsku, Zuleger pro
obce na Doupovsku, posl. Hyrš a soudr. pro obce
okresů německo-brodského a humpoleckého, posl.
Blahovec pro obce okresů budějovického, hlubo-
ckého, lišovského, trhovosvineckého, českokrumlov-
ského a vllavotýnského, posl. Niklfeld pro obce
okresů haberského a chotěbořského, Sandner pro
obce okresu kaplického, Kletzenbauer pro obce téhož
okresu.
Posl. dr. Zimmer podal návrh, týkající se nedo-
statečných místností budovy c. k. místodržitelství
království českého a vrchního zemského soudu.
nom nepatrně v některých momentech nad potřebu
podškrtnuté. Z episod, jež byly ve spolehlivých ru-
kou pp. Steinsberga, Kafky a pí. Matějovské, oddané
trpíci Dagy, po měm soudu zbytečnou komiku v po-
stavu velekněze Hennona vnesl p. Hurt. Přišel tím
do scěn jeho misto satirického tón operetní. Pěkným
zjevem a jasným hlasem i dosti rylhmickou dekla-
mací upoutala sl. Noskova, ač patrno, že dosud jest
nováčkem v souboru Národního divadla. Hudbu na
studoval a řídil p. kapelník Jllek.
Posl
Glöckner
Reiniger
Zuleger
Hyrš
Blahovec
doktor
Zimmer
Steinsberg
Matějovský
Dag
Hurt
Noskův
Chebsko
Doupovsko
národní divadlo
9
article
= Úmrtí. Z Vídně, 17. září (K. k.) Skladate
Ignác Brüll zemřel. — Ignác Brüll narodil se
v Prostějově na Moravě 7. listopadu r. 1846. Již jako
dítě vynikal v hudbě; jako malý hoch již kompo-
noval. Vzdělav se v hudbě theoreticky a prakticky,
věnoval se umění komposičnímu a dožil se mnohých
a velikých úspěchů jako skladatel i jako pianista.
= Tunel l5tschberský. Z Bernu, 17. září
(K. k.) Stavovská rada se jednohlasně usnesla po-
skylnouti kuntonu bernskému spolkovou subvenci
6 mil. fr., aby tunel lötschberský byl proveden pro
dvoje koleje.
= Pohřeb prince Augusta Koburského. Z Drá-
žďan, 17. září. (K. k.) Jako zástupce krále zúčaslní
se pohřbu zesnulého prince Augusta sasko kobursko-
gotského zatímní diplomatický jednatel ve Výmaru
šl. Watzdorf.
= Žralok chycen u Rěky. Ze Rěky, 16. září.
Dnes dopoledne byl v Portore, hodinu cesty od RRěky
chycen 51/2 m. dloubý a 4 metr. centy těžký žrslok.
Byl dopraven do Rěky.
Brüll
Augusta
Vídeň
Prostějov
Morava
Bern
Drat
Výmar
RRěky
10
article
= Komplot proti hraběti Komarovskému. Z Vídně.
17. září. Při dnešní rozmluvé paní Ta novské a jejím
otcem, hrabětem O'Rourkem, ujišťovala jej, že jest
nevinna a prosila, aby zabránil jejímu vydání.
Hrabě O'Rourke vrátil se do Rtuska.
= Hrozná rodinná trngedis. Z Pešti, 17. září
Úřadník správy Karolinské nemocnice v Kluží Jan
Litvai dopustil se podvodů ve srozumění s dodavateli
maa pro nemocnici tím, že dával předkládati účty
na větší obnosy, než činila cena dodaného zboží.
Ředitelství, zvěděvši o tom, zhavilo jej úřadu a zá-
roveň zavedeno podrobné vyšetřování za účelem zji-
štění výše škody, jehož výsledek zalajen. V sohotu
však se místní listy dověděly o případu a přinesly
o něm obšímnou zprávu. Následujícího dne byli na-
lezeni Litvai, jeho choť a obě dcery ve věku 14a
18 let ve svém bytě v nemocnici oběšeni. Nešťastníci
požili nejprve jedu, jehož zbytek ještě v láhvích na
stole nalezen. Zanechali všemi podepsaný list,v
němž prohlašují, že dobrovolně volí smrt a prosí.
aby jejich mrtvoly nebyly pitvány. Obě divky se
v sobolu rozloučily se svými družkami.
Doplňovací volby do kominí.
Nejvyšší maršálek zemský sdělil, ž
je třeba, aby kurie vykonaly některé doplňovací volby
do jednotlivých komišl. Kurie velkých statku
má zvoliti po jednom členu do komise pro změnu
zřízení zemského, pro záležitosti rakousko-nherského
výrovnání a do komise zemědělské. Kurie obe
venkovškých má voliti po jednom členu do ko-
misí pro zljmová společenstva zemědělská a pro
záležitosti bkresní a obecní. Kurie měst a mis
průmyslových má zvoliti jednoho člena do ko-
mise pro změnu zemského zřízení.
Komarovský
O Rourke
Litvai
Vídeň
Pešť
Kluž
11
article
Přiští schůze
bude v pátek dna 20. září o 11. hodině dopolední
Na jednacím pořadu js: 1. Návrh posl. Stemnaa
soudr. o stavhě dráhy z Aše přes Neuberg do Crůnu
2. některé netištěné zprávy a sice: zpráva komise
pro záležitosti zemědělské o zprávě zemského výboru
o zřízení paedsgogického semináře pro kandidáty
učitelství na hospodářských školách, 3. zpráva ko-
mise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského
výboru, týkající se stavu hospodářského školství z
školní rok 1901-2, 1902-3, 1903-4, 4. netištěná zpráva
komise pro záležitosti zemědělské o zprávě zem.
výboru o žádosti Augusta Rašťaka, učitele rolnické
školy v Klatovech, za včitání let, strávených na
škole této, do výslužby, 5. zpráva komise pro zále-
žitosti obecní a okresní o zprávě zemského výboru.
týkající se změny hranic mezi obcemi Všejany
(v okrese nymburském) a Čachovicemi (v okrese
novobenáteckém). 6. drubé čtení zprávy komise škol-
ské o zprávě zemského výboru a c. k. zemské školní
rady o stavu narodních skol v r. 1901, 7. druhe
čtení zprávy komise školské o léže záležitosti v škol
ních řetech 1902-3, 1903 4.
Schůze skončena v 1 hod. 5 min.
Konference předsedů klubů
konala se dnes po 2. hodině odpol. za před-
sednictví nejvyššího maršálka kn. Jiřího Lobko-
vice v zasedací síni zemského výboru.
Nejvyšší maršálek zahájiv poradu sdělil
seznam veškerých předloh, jež komisemi byly
dosud vyřízeny a pravil, že si přeje vyslech-
nouti mínění zástupeů klubů o tom, které zále-
žitosti by se měly projednati.
Jménem všech klubů českých ujal se pak
slova předseda klubu sněmovních poslanců ná-
rodní strany svobodomyslné přísedící dr. Václav
Škarda. Pravil, že všichni poslanci čeští žádají
především, aby sněm vyřídil volební opravu.
Augusta Rašťak
Čachovice
Lobko
doktor
Škarda
Aš
Neuberg
Klatovy
učitel rolnický škola
obec Všejany
js : 1
12
article
Pokud jde o záležitosti ostatní, pravil dr. Škarda,
že je třeba jednání sněmu zaříditi tak, aby před-
lohy v komisích hotové byly také sněmovním
plenem vyřízeny. Pak žádal nejvyššího maršálka,
aby sezení sněmu svolával tak, aby komisím
byla umožněna práce pokud možno soustavná.
Potom sdělil dr. Škarda seznam požadavků, jež
na zasedání sněmu činí klub sněmovních po-
slanců národní strany svobodomyslné. Náležt
mezi ně mimo jiné osnova zákona o úpravě
právních poměrů úřadníků obecních, lékařů ob-
vodních a lékařů nemocničních, zřízení zemské
pojišťovny, živnostenské rady, uzákonění povin-
ných společenstev zemědělský atdi, jmenovite
žádal pak také, aby se z dosavadních fondů,
živnostenského a zemědělského, zřídila zemská
ústředna a aby vyřízeny byly návrhy, jichž pro-
vedením čelilo by se neustálému zdražování
uhli. (Seznam podrobný sdělen byl ve zprávě
předsednictva o minulé schůzi klubu. — Pozn.
red.) Na konec žádal dr. Škarda za brzké svo-
lání komise pro změnu zřízení zemského a vo-
lebního řádu zemského.
Posl. Kubr a dr. Baxa připojili se ku pro-
jevu posl. dra. V. Škardy.
Dr. Eppinger ujistil, že vyhoví přání, aby
svolána byla k dalším poradám komise pro
změnu zřízení zemského a volebního řádu ihned.
jakmile sněm provede doplňovací volby do této
komise; volby ty budou se konati patrně v pá-
tek. Pokud jde o podněty dra. Škardy, pro-
hlásil dr. Eppinger, že klub německo-pokrokový
se o nich uradí.
Hrabě Buquoy prohlásil jménem klubu kon-
servativního velkostatku, že klub tento rovněž
se poradí o podnětech dra. Škardy.
Posl
Kubr
doktor
Baxa
V Škarda
Eppinger
Buquoy
13
article
Poslanec Iro žádal, aby při projednávání
bospodářských předloh měřilo se úplně rovně
Čechům i Němcům, i pokud jde o náklady
finanční, a aby se tedy sečkalo s vyřízením
hotových projektů českých, až německé pro-
jekty stejné hodnoty budou připraveny.
Poslanec Kubr vyvrátil výklady posl. Ira,
dovodiv, že jeho požadavky jsou nemožny
Dlužno také hleděti na skutečné potřeby jednobo
každého kraje. Posl. Kubr upozornil pak na
zvláštní přání české strany agrární, jež žádá o
uspíšení akce nouzově, o vyřízení osnovy zá-
kona o povinných společenstvech zemědělských,
zemské pojišťovny, družstevní pokladny a opa-
tření proti drahoté uhlí — ovšem vedle volebn
opravy.
Posl. dr. Baxa zdůraznil požadavek volební
opravy a vyřízení nutných předloh živnosten-
ských, školských i úřadnických. Pravil, že po-
kládá nutným, aby sněm pronesl své slovo prot
zdražování všech životních potřeb.
Poslanec dr. Václav Škarda ohradil se dů
razně proti požadavkům poslance Ira, jemuž vy-
světlil, že sněm se usnesl na velikých a drahých
pracích regulačních pro různé kraje německé
a že dosavadní práce na úpravu horního Labe,
horního toku řeky Úpy atd., provedeny byly
v krajích německých.
Po skončené rozpravě žádal nejvyšší mar-
šálek kníže Jiří Lobkuvic, aby se bral náležitý
zřetel ke předlohám již hotovým a takovým, jichž
vyřízení ve sněmě nebude činiti obtiží. Pak sdělil,
že zamýšlí plenární schůze sněmu svolati vždy
na úterý a na pátek, takže by komise zasedat
mohly ve středu a ve čtvrtek, po případě i v pon-
děli a v sobotu. Kluby mohou se nyní rozhod-
nouti o záležitostech, jichž projednání si přejía
k vůli další rozpravě o nich bude se v pátek po
sezení snému konati nová konference předsedů
Čecho
Němec
Kubr
Ir
Posl
doktor
Baxa
Škarda
Lobkuvic
horní Labe
Úpa
zemský pojišťovna
14
article
Další dolazy a návahy.
16
article
klubů.
Klub sněmovních poslanců národní strany
svobodomyslné měl dnes před sezením sněmu
sehůzi za předsednictví mistopředsedy poslanee
Niklfelda. Poslanci dvor. radovi prof. dru.
Blažkovi vyslovena soustrast nad úmrtím v ro-
dině. Potom sdělena přání přečetných deputací,
členům klubu tlumočená. Na to projednán pořad
sněmovního sezení. Předsednictví ujal se pak
předseda klubu posl. dr. Václav Škarda, jenž
zahájil rozhovor o pilných otázkách politických,
zejména o volební opravě zemské. Rozpravy
zúčastnili se poslanci Adámek, dvor. rada prof
dr. Čelakovský, inž. dr. Kaftan, Maštálka, dr
Pippich, dr. Podlipný, MUDr. Šubrt a dr
Zimmer. Pojednáním o odpolední konferene
předsedů klubů sněmovních byla schůze skončena.
— Na místě dra. Kramáře usneseno do komis
pro změnu zřízení zemského kandidovati poslance
školního radu J. Čiperu.
Deputací bylo dnes ve sněmovní budově mnohem
méně nežli včera. Zástupcové města Kostelce nad
Labem pp. Driml a Martinec intervenovali ve pro-
spěch zřízení okresního soudu v Kostelci n. L.
Deputace učitelů-pensistů, pp. Nejedlý a Kohout, do-
stavili se do sněmovny ku předsedům všech klubů
žádajíce je, by působili k tomu, aby ve školské ko-
misi již projednané zvýšení výslužného bylo vyří-
zeno sněmem. Deputaci dostalo se všude vlídného
přijetí a kladného ujištění. — Deputace učitelek ru
ních prací ženských žádala dnes opět o vyřízení
předlohy o úpravě právních poměrů industriálních
učitelek.
Klub zemských poslanců strany německopokro
kové měl schůzi po konferenci předsedů klubů. D
Eppinger sdělil v ní výsledek konference předsedů
klub pak poradil se o záležitostech, proti jichž pro
jednání sněmem nebude ničeho namítati. Seznam
ten sdělí dr. Eppinger v páteční konferenci před-
sednické.
profesor
doktor
Blažek
Škarda
Adámek
Čelakovský
Ing
Kaftan
Maštálek
Pippich
Podlipná
Šubrt
Zimmer
Kramář
J Čipera
Driml
Martinec
Nejedlá
Kohout
Eppinger
Kostelec nad Labe
Kostelec můj
učitelpenzista
17
title
Sněmovní komise.
18
article
Komize pro zálažitosti okresní a obecní konala
Komize pro zálažitosti okresní a obecní konala
po sezení sněmu schůzi za předsednictví poslance
dra. Schauera. Po zahájení schůze poslancem
drem. Schauerem byly přiděleny referáty: Poslanei
dru. Zimmrovi zpráva zemského výboru o změně
hranic mezi obcemi Lnštěnicemi a Bratronicemi a zpráva
zemského výboru o žádosti král. hlavního města Prahy
zalpovolení k vybírání 30procentní obecní přirátky z
r. 1903/7; poslanci Posseltovi zpráva zemského
výboru o návrhu poslance Krütznera a spol. o po-
volení k vybírání davky z převodu majelku pozemků,
které obce pro rozšíření obecních silnic zakoupily
poslanci dru. Schauerevi zpráva zemského vý boru
o úpravě chudinství v král. českém; poslanci dru
Steidlovi zpráva zemského výboru o úpravě služ-
ného pro nemocniční lékaře; poslanci Srdínkov
zprávu zemského výboru za zřízení okresního soudu
v Kostelci nad Labem; poslanci dru. Scha uerov
návrh poslance dra. Pinkasa a spol. za otevření dvorn
zámecké zahrady pro obecenstvo; témuž poslanci žá-
dost obce Bubenče za zřízení okresního bejtmanství
tamtéž.
Schauer
Zimmr
Posselt
Krützner
doktor
Steidl
Bratronice
Praha
Kostelec nad Labe
Bubeneč
Lnštěnice
19
article
Komise pro záležitosli zemšdělství konala po se-
zení snému schůzi za předsednictví poslance prinee
Ferdinanda Lobkovice a za přítomnosti zástupce
vlády místodržitelského rady Golla. Nejprvé při-
děleny byly referáty a sice poslancům: Hyršov,
Kudrnkovi, hr. Chotkovi, Mohlovi, Pil-
zovi a dru. Viškovskému. Poslanec dr. Viš-
kovský podával pak jako referent obšírnou zprávu
o osnově zemského zákona o provedení říšského zá-
kona o posloupností dědické při statcích střední veli-
kosti a navrhl formulaci nového znění jednotlivých
článků v dohodě s návrhy ministerstva orby, které
přednesl zástupce vlády místodržitelský rada Goll. P
všeobecné a speciální debatě, které zúčastnili se mimo
referenta a zástupce vlády četní členové komise, pro-
jednána celá osnova zákona dle návrhu referenta po
slance dra. Víškovského. Referení poslanec Sobit-
s chka podával zprávu o ochraně léčebných prameno
proti nebezpečí při kutání a navrhl, aby vláda byl
vyzvána k podání osnovy příslušného zákona.
Lobkovic
Goll
Kudrnka
Chotek
Mohl
Viškovský
doktor
Sobit
Hyršov
místodržitelský rada Goll
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 17. září. (Po konferencích.
Nápadně optimistická nálada, která zavládla
v sobotu po vyrovnacích poradách, změnila se
důkladně po včerejším návratu uherských mi-
nistrů z Pešti do Vídně a dnes po polední kou-
ference zatím ukončeny, když kontatováno, ze
na sblížení v otázee kvoty nedošlo.
Uherská vláda pokládá zvýšení své kvoty za
nový ústupek ve prospěch Rakouska, kdežto ra-
kouská vláda vidí v vyšší uherské kvotě pouze
náhradu za ty ústupky, které činí Uhrám v nové
obchodní a celní smlouvě. Uherští ministři žá-
dali proto v dnešní konfereci, aby se Rakou-
sko zavázalo náhradou za zvýšení uherské kvoty
uznati placení hotovými. Tento nový ub erský
požadavek uznán za nesplnitelný a konference
se rozešla, aniž stanovena doba, kdy se bude
v poradách pokračovati.
Projevili jsme během předešlých konferene
nejednou mínění, že t. zv. „úspěchy“ porad
možno vysvětliti jen tím, že se strany rakouské
důsledně povolováno požadavkům uherskýma
tím zabráněno, že se konference nerozbily již
na jaře nebo v létě. Dnes to potvrzuje vládne
„Frdbl.“, jenž píše: Veřejné mínění mívá dobrý
vitr. Z dobrých důvodů nebylo možno informo-
vati je o jednání mezi oběme vládami. Ale
jestliže se přes to ve veřejnosti mluvilo mnohem
více o požadaveích uherských než o rakouských
srovnávalo se to se skutečným průběhem pora
a proto dnec, když kenečně i rakouské požada -
ky vstupují do popředí, chápe se, že nemůže
dojíti na spravedlivé vyrovnání, jesiliže se Ra-
kousku nedostane v oboru, který je nyní na jed-
nacím pořadu, dostatečné náhrady za ony vý-
hody, jež přiznány dosud Uhrám podmíne
čn ě. Na rakouský účet nutno připsati ještě jedn
položku, aby se docílilo rovnováhy a účetse
mohl uzavřiti. Touto vyrovnávací položkou
má býti zvýšená uherská kvota a proti ní se Ma
daři vzpírají.
Praha
Pešť
Vídeň
Rakousko
Uhry
21
article
Tímto uherským odporem vyrovnací konfe
rence uvázly na písku. Bar. Beck, jsa vědom
že nynější parlament mu zhoršeného vy
rovnání neschválí, nemůže od svého požadavku
upustiti. Jde tedy o to, odváží-li se kabinet We-
kerlův učiniti potřebný ústupek, aby zachráni
vyrovnání, o němž i v Uhrách vědí, že je Ma
darům potrebnější, než Rakousku
Z Lublaně, 16. září. (Ostrá střelba
na manevrech.) „Slovenec“ má telegrafi
ekou zprávu z Karlovce o cvičení XIII. armád
ního sboru v Chorvatsku, při němž se ze zemun
kého domobraneckého praporu střílelo ostřo
proti pěšímu pluku č. 96. Dvě střely těžce ra
nily dva vojáky, ubily jednoho četaře a desát
níka, jiné pak fičely nad hlavami důstojníko
a plukovníka. Dán ihned povel, aby se cvičení
zastavilo a provedena prohlidka v zemunském
praporu. Při prohlídce zbraní nenašlo se nie
Velici generál dal však zemunský prapor obklí
čiti jinými pluky a vojáky dal prohledati důstoj
níky 96. pluku. U čtyř domobranců nalezeno
17 pouzder z ostrých patron. Tito čtyři vojác
zatčeni.
Potud zpráva „Slovence“, jemuž za ni po
necháváme odpovědnost.
Z Terstu, 15. září. (Istrie se pro-
bouzí.) Tyto dni konaly se obecní volby ve
Velk. Lošině, kteréžto město mělo až dosud za-
stupitelstvo čistě vlašské. Při letošních volbáel
Chorvaté dobyli velikou většinou třetího sboru
a ve druhém Vlachové zvítězili jen nepatrným
počtem hlasů. Poněvadž prvý sbor je také ještě
vlašský, bude míti V. Lošiň ještě vlašskou
správu, ale snad už poslední třileti. — Tak
chorvatské školství utěšeně pokračuje. Poně-
vadž zemský výbor, dosud vlašský, odpírá zři-
zovati slovanské školy i v takových obeích, je
si samy zřídily potřebné školní budovy, pomáhá
spolek sv. Cyrilla a Methoda, jenž zřizuje letos
pět nových národních škol, mimo jiné i ve Velk
Lošiní a Cresu.
Beck
Dán
Slovenka
Chorvat
Vlach
V Lošiň
Uhry
Ma
Rakousko
Lublaň
Karlovec
Chorvatsko
Terst
Cres
spolek svatý . Cyrilla
22
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Rusko, Bulharsko a Slovanstvo.
Velkolepé slavnosti sofijské vymykají se
daleko z rámu obnoveného zbratření bulhar
ského a nabývají významu široce slovanského.
Pociťují to i poloúřadní listy bulharské, jejichž
patroni nikterak necíti nadšení ani pro Rusko-
ani pro Slovanstvo, ale v této chvíli musí ustu-
povati mocnému rozmachu bulharského národa
a té části jeho inteligence, která vždycky upřím-
ně, cítila a svého smýšlení naproti svým ruským
osvoboditelům nikdy nezměnila.
Rusko
Bulharsko
23
article
Na široký slovanský význam sofijskýeh
slavnosti dlužno tím spíš upozorniti, že vídeňské
zpravodajství snaží se jim dáti ráz sentimen-
talné intimity rusko-bulharské, a tak je před-
vádí, jakoby Bulhaři měli jedinou bolest a je
dinou ideu: Makedonii. Děje se to v srozumitel-
ném blahém očekávání, že Turecko z objimán
rusko-bulharského dostane strach a bude Bulha-
rům působiti nové nesnáze. (Viz telogram C. B.
z Cařihradu.)
Z ruských listů citujeme dále „Moskevské
Vědomosti“, co píší v úvaze o sofijských slav
nostech:
„Car Osvoboditel vložil osud bulharskéh
národa v ruce tohoto národa, jenž ukázal, že
ohromné oběti, přinesené Ruskem za osvobozen
Bulharska, byly důstojny politického cíle ruské
politiky. Těsný svazek Bulharska s Ruskem,
svazek, založený ne pouze na bratrství vojen-
ském, nýbrž i na náboženství plemenném
jednotě náboženské, byl nenávisten nepřátelům
Ruska i mladého balkánského státu, a od prvého
dne trvání nového bulharského státu nikdy ne
ustaly pokusy vnésti nesvár mezi ně. Bulhary
spažili se přesvědčiti, že Rusko neprolévalo krev
svých synů za jejich svobodu, nýbrž výhradně
za své výbojné cíle. I mezi Bulhary vyskytoval
se jednotlivci, kteří věřili lstivým řečem ne
přátel Ruska; ale zdravý instinkt národa prote-
stoval proti tomu a znova uváděl politiku Bul
harska na pravidelnou cestu. Rusko se tím ni-
kdy nedalo zmásti a vždycky hledělo Bulharsku
pomáhati, i když tomu bránily velmoci, i když
se tomu protivili vnitřní jeho nepřátelé.
Bulhar
Makedonie
Turecko
Cařihrad
Rusko
Bulharsko
24
article
Ne, Rusko nezapomnělo nikdy ani Bulhar-
ska, ani Slovanstva! Jestliže někdy, nuceno
okolnostmi, Ruske šlo zdlouhavě za svým cílem.
osvobozováním Slovanstva a duchovným jeho
spo jováním, neznamenalo to, že by se zříkalo
svého velikého úkolu: pomoci každému slovan-
skému národu, aby se osvobodil, a ohraditi jeho
svobodu tak, aby byl pod ochranou veliké ruské
imperie a záštitou ruských carů plným pánem
svého osudu. I Bulharsko může a musí věděti
že je Rusku dosud tak drahé, jako bylo v dni
svého osvobození, a že vždycky najde věrného
a silného záštítníka v národě, obětovavším své
syny i statky za jeho osvobození.
Bulhar
Rusko
Bulharsko
25
article
Španělsko a marocká otázka.
O důležité poradě, konané před několik
dny v San Sebastianu mezi ministerským před-
sedou, ministrem zahraničním a španělským vy
slancem v Paříži, pronikly na veřejnost pouze
nezaručené zprávy. Avšak tolik je jisto, že na
této konferenci, zabývající se výhradně maro-
ckými záležitostmi, byla učiněna dalekosáhlá
rozhodnutí. Španělsko nechce následovati Francii
ve válečném postupu, který by jakkoliv přesa-
hoval meze akce, vyměřené oběma státům na
konferenci algeciraské. Španělský tisk tentokráte
je v úplné shodě se zdrželivostí a opatrnost
vlády. Jeho hlas, varující před válečným dobro-
družstvím v Marokku, je v příkrém odporu prot
bojechtivému hlaholu, zaznívajícímu z listů fran-
couzských, horujicích pro energické tažení ge
nerála Druda. Španělsko zklamalo zcela naděje
francouzských přívrženců rázné a podnikavé
akce, ačkoliv se z prvu zdálo, že král španěleký
bude pro válečné zakročení. Ale ministerský
předseda, podporovaný jednomyslností veřejnéh
mínění, prosadil mírumilovný směr španělské
politiky, jež se vzpírá společnému výboji s Franei
v Marokku a chce se omeziti pouze na prove
dení úkolu svěřeného mu algecirasskou smlouvou
totiž na organisaci policie.
Španělsko
San Sebastian
Paříž
Francie
Maroko
26
article
Na válečné choutky jistých horkokrevných
kruhů francouzských musí rozvážné chování
Španělska působit jako uklidňující spreha. Fran-
cie chtěla hned po srážce u Casablanky obsa
diti všecky marocké přístavy. Proti tomu ozval
se Španělsko, poukazujíeí, že není důvodu ku
podobnému kroku, jelikož v přístavech maro-
ckých vládne dosud klid a podobné vojenske
obsazení jich by zbytečně pobouřilo domorodce.
Španělsko slouží věci světového míru a získává
si vděk těch francouzských politiků, kteří jsou
proti válečnému tažení v Marokku
Přijetí enoykliky.
Eneyklika proti modernismu způsobuje ná-
sledkem ostrého tónu, za jehožto původcese
považuje sám papež, velké vzrušení. Přičinou
této ostrosti jest pravděpodobně ignorování syl-
labu modernisty. Těžké následky asi bude
míti eneyklikou předepsané odstranění všech
modernistů ze stolic učitelských a ze sprá
seminářl.
Fran
Španělsko
Casablanca
Maroko
27
article
— Interpelace německých předsedů o pra-
ohatických událostech ve včerejší schůzi sně
movní podaná jest asi tak summum německé
opovážlivosti, zmnožené drzou panovačnosti
germánskou a násobené nemocnou domýšlivost
šosácko-německého chauvinismr. Lidé, kteří
komponovali tuto listinu, sotva asi cítili nesnesi-
telnou faleš a přepjetí neslušného smýšlení, jaké
se jeví v této písemné expektoraci kolektivné ně-
mecké duše v Čechách, o právním jejím bez-
podkladu ani nemluvě. Marno jest ptáti se, kde
německé strany sněmovní nabraly odvahy ke
zbudování takovéhote monumentu nikoli jen
pouhé protizákonnosti, která jest nejjasněji zjev-
ným obsahem jejich interpelace, ale k tak
úmyslné urážce všeho civilisovaného vědomí
ovropského a k tak okázalé urážce historického
národa této země, v níž oni jsou historickými ve-
třelci vůbec a naprosto novověkými v Prachati
Jcích zvláštěl K svému veskrze barbarškému práv-
nímu názoru byli Němci v Čechách vychováni
systémem, jehož úžasnosti z interpelace jejich
přímo trčí. Že proti základnímu zákonu o vol-
ném projevu a svobodě osvědčcvání národnosti,
proti zákonům o volném pobybu a průtahu, spol-
čovacímu a spolkovému, proti trestnímu zákonu
stíhajícímu zločiny veřejného násilí staví prostě
usnesení zástupců německých stran v Liberci
z r. 1906, podle kteréhož Němci prý nehodlají
strpěti „neustálé české vpády do německého ja-
zykového území,“ to jest vlastně vedlejší věeí
a důsledkem toporného zakotvení německého na
půdě protizákonné a protiprávné. Důsledke
vědomí, že jim není třeba studu za takové sta-
novisko ve státě, který už ani nereklamuje ná-
zev státu právního a důsledkem vědomí, že in-
stance, kterou interpelují, ani se neodváží, aby
Němec
Čechy
Liberec
28
article
citovala interpelantům příslušné paragrafy, jimiž
uzákoněna také v této říši práva lidská, práva
civilisace a nároky evropského vzdělání, zákony
to, jiehž každá řádka poráží celou německou
interpelaci stokráte za sebou. Systém, který se
stal také otcem této interpelace, vysvítá z jejích
zmínek o okr. hejtmanu prachatickém. Tento
pán líčen v interpelaci jako orgán nikoli
politické správy zemské, ale jako vykonavatel
politické exekutivy k službám prachatické rad-
nice zřízený. Podle ujištění interpelantů uji-
stil prý určitým prohlášením Něm-
ce prachatické již v loni, že Čechům pra-
chatickým nedá žádného svoleni
k slavnostem jako byla dne 12. srpna
1906, podle téže interpelace vyslovil se okresní
hejtman prachrtický vůči Němcům v polovini
srpna letošního roku, že „slavnostní titul (jub.
valná hromada „České besedy“) se strany Če-
chů prachatických jest jenom záminkou, aby do
němeclého města Prachatic bylo sehnáno
nejvíce přespolních Čechů, aby tu demonstro-
vali.“ Týž okr. hejtman podle interpelace prý
uznal vůči německým deputantům výslovně
oprávněnost jejich námitek, „že dlužno očeká-
vati to nejhorší od německého rozhořčení, jestliže
Čechům bude dáno úřadní povolení k besední
jejich slavnosti.“ Tolik uvádí interpelace o okr.
hejímanu prachatickém Němců poslušn ém.
Noméně úžasné jsou zprávy interpelace o okr.
hejtmanu Hieblovi v příčině slibů, které jim —
jakr o. k. úřadník — o svých nastávajících
úřadních výkonech dal, ale prý nedodržel. Pro-
ti svým slibům — tak interpelace výslovně
tvrdí — dal Čechům z nádraží se k Národnímu
Čecho
Němec
Hiebl
Německo
Prachatice
Český beseda
29
article
Domu ubírajícím četnický průvod a k jich ochra-
ně postavil na náměstí vojsko a takovým způ-
sobem zamezil krvavému přepadení, ztýránía
celému tomu houfnému zločinu veřejného násilí,
k němuž Němcům měla býti zjednána příleži-
tost, kdyby byl okresní hejtman své přípovědi,
jim učiněné, dodržel a nebyl proti slibu
svému branně proti rozlíceným útočníkům ně-
meckým zakročil. To jest hlavním a výslovným
předmětem německé stížnosti včerejší v zem-
ském parlamentě přednesené. A jakou přípověd
chtějí Němci vynutiti na c. k. místodržiteli tou-
to svou peticí za bezprávi? Může c. k.
místodržitel přisvědčiti k názorům a petitu inter-
pelace, kteráž jest vlastně ultimatem, da-
ným platnému zákonu odstrany, vy-
hlašující a skutečně již také ve
vší formě vedoucí občanskou vál-
ku v zemi, i ujišťující, že od hro-
madného užívání násilí neustou-
pí, dokud nebude český národ pro-
hlášen za zbavena všech veřejný ch
práv v určité, geograficky označc-
vané části země? Není větší hanby a po-
tupy, spáchané na platných zákonech a na prá-
vu jimi zaručeném, než jaká spáchána něme-
ekou interpelací včerejší schůze sněmovní!
— Vinohradská volba. Včerejší doplňovaci
volba do rady říšské v X. okresu (na Král.
Němec
Král
30
article
Vinohradech), kterýžto mandát dán byl k dispo-
sici zvoleným ministrem drem. Fořtem, skončila
užši volbou mezi kandidátem národní strany
svobodomyslné Václavem Karbusem a kan-
didátem strany národně sociální Vaclavem Cho-
cem. Oproti volbě květnové byla tentokráte
účast voličstva poněkud menší. Z 5309 opráv-
něných voličů dostavilo se k volbě 3109 a z těch
odevzdalo 1105 voličů své hlasy kandidátu v
Karbusovi, 1433 voličů V. Chocovi a
544 voličů kandidátu strany sociálně demokrati-
cké Josefu Skalákovi. Neplatných bylo 19,
roztřištěno 8 hlasů. Jest tedy nutna užšt
volba mezi Václavem Karbusem a v.
Choce m.
— Na pomník dr. Ed. Grégrovi slozil
dále: Cís. rada pan Jan Otto v Praze 50 K.
pp. prof. dr. Ant. Frič v Praze a Vinc. Feyer-
feil, c. k. notář v Karlíně, po 30 K, pp. J
Křikava, majitel pivovaru v Ml. Boleslavi, dr.
tech. Al. Samohrd, inž. v Brně, dr. Karel
Pippich, advokát a poslanec v Chrudimi, po
20 K, pp. Frant. Zvěřina, inženýr a stavitel
v Praze, Václav K. Nebeský, velkoobchodník
na Smíchově, Hynek Stole, ředitel cukrovaru
v Dol. Beřkovicích, dr. Alois Rašín, advokát
v Praze, dr. Ed. Körner, advokát v Praze, a dr.
Zden. Tobolka v Praze po 10 K, úhrnem 230 K.
Další přispěvky zaslány buďtež pod adresoua
Jindřich Kretšl, tajemník Klubu národní
strany svobodomyslné v Praze č. p. 1379-II.
(ve Vyšehradské třídě).
V Praze, 18. záři.
Karbus
V Choc
Skalák
Choc
doktor
Ed
Grégr
Cís
Jan
Otta
profesor
Antonín
Frič
Feyer
Samohrd
Ing
Pippich
František
Zvěřina
Hynek stolit
Rašín
Körner
Zdena
Kretšl
Karbus
Praha
Karlín
Boleslav
Brno
Chrudim
Smíchov
Dolo
Beřkovice
klub národní strana svobodomyslný v Praga
Inc
J Křikava
31
article
— Rodinné zprávy. Slečna Herminka Jenčov
z Liloměřic a pan Emil Müller, c. k. nadporučík
zeměbraneckého pluku 33 ve Stryji, slavili svůj sňa-
tek dne 16. záři t. r. v Praze u piaristů.
— Z kruhů lékařských Pan MUDr. Vratisl av
Kučera, odborný lékař, vrálil se z lázní a začaí
opět pravidelně ordinovati ve svém ústavu v Praze II..
Řeznická ul. čís. 14.
— Pohřeb p Leopolda Schulze, ředitele Úvěr-
ního ústavu v Praze, konati se bude ve čtvrtek
o 11. hod. dopol. z ústřední kaple na olšanských
hřbitovech.
— Ministr Prade do Prahy. Z Vídně, 17. září.
Německý ministr krajan Prade odjeda zejtra do
Praby. Písemně vadal se ministr členství ve sně-
movní komisi pro změnu zřízení zemského.
— Z české vysoké školy technické v Praze. Ve
škol. r. 1906/7 staly se některé podstatné změny
v organisaci této vysoké školy, a ježto docházejí
v této příčině četné dotazy, oznamuje se, že na této
vysoké škole jsou nyní zřízeny odbory: I. staveh-
ního inženýrství, II. pozem. stavitelství, III. stroj. in-
ženýrství, IV. technické chemie, V. kultur. inženýr-
ství a VI. zemědělství. Odbory I. a II. čítají každý
41/2 ročníku, ostatní odbory pak po 4 ročnísích. Od-
bory V. a VI. byly zřízeny teprve začátkem škol.
r. 1906/7 otevřením I. ročníku. Ve škol. r. 1907/8
otevře se 2. ročník, 3. a 4. roč. pak olevřou se po-
stupně ve škol. letech 1908/9 a 1909/1910. Dále jest
Herminka
Müller
MUDr
Vratisl
Kučera
Schulz
Prade
Liloměřice
Stryj
Praha
Praha II
Olšanský hřbitov
Vídeň
ní ústav v Praga
český vysoký škola technický v Praga