1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, ve středu 18. září 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listr
přodplání se:
v Praze v administraci
n ění
sv čtvrt keta . . . . 6 K —
s dvojí čenážkou
2 K 50
na čtvrt lata . . . . 7 K o0h
ve flialkřcka
. 2K 30
na měsíe .
Peštou t
ab
nrrie . . . . s k o
s dvojí zisilkou
.. . R e
Pešta
Praha
5
title
Karel Amerling.
Amerling
6
article
(Ke stému výročí dne jeho na-
rození.)
(Ke stému výročí dne jeho na-
rození.)
Sto let tomu právě dnešního dne, kdy na
rodil se národu našemu slavný náš dr. K a re
Slavoj Amerling, který všechny krásn
dary ducha svého, všechno svoje veliké nadšen
a úmornou práci celého svého strastiplného ži-
vota věnoval svému národu, získav si tak prá-
vem lásky, úcty a vděčné památky lidu če
ského, jehož hmotné i duševní blaho vždy měl
na paměti.
Karel Slavoj Amerling byl pravým
velice zasloužilým a dosud nedosti oceněným
buditelem svého národa, buditelem, který
neuspokojoval se toliko prob azováním národního
uvědomění a vědomí národní příslušnosti, ale
který toužil národ svůj ve smyslu vznešených
idejí Komenského povznésti na první kulturní
národ, mravů dokonalý a duševně osvícený
Snad Amerling vytýčil si tuze vysoké eíle na
svoji dobu, snad více chtěl ve své neobyčejné
vrouenosti a zanícenosti pro vše krásné nez
vskutku v těžkých dobách tehdejších mohl vy
konati, snad mnohé jeho učení, mnohá jeho
teorie, mnohé jeho úsilí nepřežily svoji dobu,
ale jedno je jisto, že Amerling podal národu
našemu nejen nebyčejný, skvělý příklad nej
horouenějšího nadšení a nejobětavější práce pro
duševní povznesení lidu, jakož i že
všestranné a pronikavé kulturní snažení jeho
působilo ve své době apoštulským způsobem,
podněcujíe a vzbuzujíc nové nadšence a po-
zvedajíc ducha zvláště u drob-
nějších, ale za to působivějších
pracovníků mezi lidem českým.
Amerling
Komenský
7
article
Sem patří jeho buditelská činnost ve světě
českých žen, jichž vzdělání a zušlechtění vě-
noval Amerling zvláštní pěči, fadě se k prvním
pracovníkům v oboru vzdělání ženského. On byl
jistě první v národě našem, který, uznávaje, že
»ženě jakožto druhé polovici člověčenstva ná-
leží platné účastenství při vedení mládeže vůbec,«
usiloval o zařízení ženského paedagogia,
ústavu, který neměl připravovali toliko jen uči
telky, ale i vzdělané vychovatelky
matky, manželky a hospodyně, t.j.
Amerling první zdůraznil a objasnil velikou cenu
a důležitost umění vychovatelského
pro ženu českou a při všech svých organisátor-
ských pracech paedagogiekých, při své aktivní
činnosti jako vzdělavatel lidu a populární před-
nášeč, i ve svých literárních pracech vždy rovno-
stejně přihližel k vzdělání a povznesení č eské
Ve své krásné a záslužné snaze, nesouct
se po největším vzdělání českého lidu, zcela
správně postihoval pravý význam zvýšenéh
učitelského vzdělání a má nepopíra-
telnou zásluhu, že svým přičiněním mocně po-
hnul tehdy zanedbanou olázkou učitelského
vzdělání, klerě na počátku minulého stoleti bylo
pranepatrné. Ideám Havličkovým, nesoucím s
k daleké a dosud bohužel nedocílené metě,
aby totiž učitelstvo lidu, škol národních, mělo
rovnocenné vzdělání s inteligenty jiných stavů
dával Amerling konkretní formu, pomáhajes
ve stisnéných a zatemnělých dobách jednak obě-
tovnou svépomoci, jednak vykonávaje úřad prv-
ního ředitele hlavní skoly a učitelského ústavu.
jednak osnuje dalekosáhlé, krásné, bohužel ne-
ztělesněné plány ideálního učiliště, jakou měle
býti jeho Budeč, naplňující drahnou dobu
jeho uslechtilé srdce a krásnou mysl mnohým
nadějemi, starostmi i sklamánlmi.
Svépomocné jeho úsilí o větší vzdělání
tehdejšího učitolstva, toť kapitola, která sama
žony
Amerling
Havličkův
8
article
o sobě dobře by stačila, aby Amerlinga učinila
u nás proslaveným. Onť to byl, který ve tmách
tehdejších časů s nevyrovnatelným nadšením se-
skupoval kolem sebe nejen nadšené učitele, prak-
ticky již působící, ale i mladé adepty učitel-
ského stavu, aby jim otviral duševní zrak, za-
hřival srdce a zpevňoval ušlechtilou vůli. On
to byl, který svým krásným duchem nad svou
dobu do ideálných výšin čnějícím stal se osvěl-
ným majákem, k němuž nejlepší naši národní
učitelé tehdejší doby se uchylovali v prvních
památných svých »poradách«, aby položili zá-
klad nové české škole, aby vytvořili onen typ
učitele národního, který i v největší bídé hmotné
a v sociálním ponížení svém získal si svou po-
krokovostí, národním nadšením a nejobětavější
vzdělávací prací čestné místo v kulturních i po-
litických dějinách našeho národa . . . Amerling
to byl, kterému vlastně se zdařilo v životi uvésti
se svými učedníky Janem Přibikem, Malypetrem,
Bašteckým, Březmou, Bačkorou, Sluničkem
jak se všechny ty nadšené hlavy záslužných
starých učitelů jmenovaly, první učitelské, vzdě-
lavací porady dobrovolné, z nichž pak později
vytvořila rostoucí školská organisace porady
obligatorní. On byl spiritus rector lehdejšího
»Posla z Budče«, vzniklého z řečených porad
časopisu, kolem něhož stáli tehda přední mu-
žové učitelského světa českého, jako na př.
Tesař, a který byl duševním vůdeem celé uči-
telské obce české tehdejší doby.
Amerling
Přibik
Malypetr
Baštecká
Březma
Bačkora
Sluničk
Posl
Budeč
9
article
Daleko svoji dobu předstih! Amerling svoj
Budči, kteráž měla dle jeho idealních infeneí
býti národním všeučelištěm a nejen semeništěm
vzdělání učitelského, ale, abychom mluvili ter-
minologii přitomnosti, jakousí universitou lidovou
v nejidealnějším slova smyslu. Svojí »Budčie
staví se Amerling v řady nejpřednějších vzděla-
vatelů lidu a doba přítomná, která dá se cha-
rakterisovati úsilím po zvýšeném vzdělání nej-
širších vrstev lidu, nachází v Amerlingovi světlý
vzor nejnadšenějšího enthusiasta pro lidové vzdé-
lání. Myšlenka osvětové jednoty, znovu
hlásaná a konkretně determinovaná v přitomné
době zvláště předsedou Osvětového Svazu prof
Pastrnkem, nachází své o předchůdce v Amer-
lingovi, který lidovým vzděláním zaceliti chtal
»velikou propast a mezeru mezi vysokoškol
skými vzdělanci a proslavenci našich univerait
a pak mezi jednotně žijícími a přírodě odevzda-
nými prostolidmi.«
Amerling věře, že »i my jsme povoláni na
čestné pole duchů«, věnoval nejkrásnější dary
svého spanilého ducha myšlence, zříditi národní
ústav, který měl vzdělávati národu nejen »pra-
vonárodní« učitele, ale vzdělance z řad lidu
Amerling
Budeč
Amerling
univerzita lidový
svaz profesor Pastrnek
10
article
Vykládaje programaticky účel své Budče, že
»hlavní nedostatek a překážka na zdokonalování
našem a našeho milého národa vůbec jest ne-
důstatek žádoucně vzdělaných
učitelů a nedůstatek methody časům našim
přiměřeně«, pojal v úmysl zorganisovati školu,
ve které by nejen učitelé byli připravování k
svému tak vysoce důležitému úřadu, ale kde by
zvláště času nedělního a večerního vyučování
byli občané i občanky, studenti, dělníci, řemesl-
níci a pod. Při idealné škole chtěl miti »v še-
museum« i zahradu, v níž by všechny
rostliny dle botanické soustavy, zvláště pro ho-
spodářství a průmysl důležité pěstovány byly.
Třeba, že idealistovi Amerlingovi se nezdařilo
zvláště pro polilické podezření z panslavismu
vtěliti ideál své Budče zcela v život, přece jen
svými ideami stal se zasloužilým průkopníkem
nejen lidovému vzdělání, ale i reformatorem
method, vztýčiv již tehdy mely, k nimž teprve
přitomná doba se zvolna propracovala.
Neooeněn zůstává a příkladem nám jest
vůbec.
Amerling
11
article
Amerling jako učitel lidu. Oč dnes usilu-
jeme velikými organisacemi celonárodními, co
politické a stavovské strany řadí v program své
práce jako požadavky přítomné doby, to čini
již Amerling své doby sám. On již tebdy orga-
nisoval stále kruhy čtenářstva a odběratelstva
vážné, pcučné literatury (stálce), on všemožně
pečoval o popularisování věd všech odborů, on
přednášel lidu a při svých přednáškách sledoval
cíle ethické, získávaje pro svůj „spolek ctnost-
ných“ nových a nových přivržencův. Tak zů-
stavil po sobě jasné stopy, zračící se ve vělším
vědním vzdělání a v zušlechtění lidu, a tisícové
vděčili mu zajisté za duševní své povznešení.
Nemožno nám zde ani částečně vystihnouti
velikého významu Amerlingova pro zdokonalen
našeho českého života kulturního. Zdá se, že
v Amerlingovi soustředěny jsou všechny nej-
krásnější ideje, plány, snahy a tužby našeho
duševního žiti. Byl průkopníkem vydání české
encyklopedie, seznamoval nás s krásnými květy
literatury klasické, udržoval prakticky a literárně
nejvroucnější styky se světem slovanským. Za jeho
dlouholeté působnosti na prvním paedagogiu če-
ském vychována celá učitelská generace, jeho
popudem a přičiněním organisováno školstvi,
zakládány opatrovny, školy pro kárance a j.
Amerling
Amerlingův
Amerling
12
article
A vedle toho všeho obohacuje Amerling litera-
turu naši četnými a znamenitými na svoji dobu
spisy z nejrozmanitějších oborů vědních. —
Jeho slaví dnes oprávněně nejen naši paedago-
gové a vzdělavatelé lidu, nejen kruhy femini-
stické a filanthropické, ale i naši chemikové.
přírodozpytci, filosofové, řemeslníci i hospodá-
Jméno vynikajícího tohoto Čecha a Slo
vana, velikého člověka a znamenitéh
učitele národa zůstane vždy v srdci a pamět
vděčného českého národa, jemuž věnoval Amer-
ling všechny své síly a tužby. Pravilť sám o sob
ve vážném okamžiku svého života: „Bez před-
pojatosti a šíleného zakládání na sebe zdá se
vyučování a všemožné hledán
blaha jiných dušímá jediná touha.
úloha a spekojenost.
Oslavujíce památný národu našemu den
stého výročí narozenin Karla Slavoje Amerlinga
žehnáme památce velkého tohoto pracovníka
idealisty a vroucně přejeme národu našemu
aby krásné ideály velikého Amerlinga došly
splnění, což státi se může jen tehdy, bude-l
u nás dosti obětovných, nezištných, nadšených
a pracovitých idealistů, jakým právě byl dnee
oslavovaný Amerling-
řové.
Čecho
Karel
Slavoj
Amerling
Amerling
13
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
V Praze, 17. září.
Na programu dnešní schůze bylo devě
předloh; ve chvilce vyřídily se všechny, vesmé
bez debaty.
Dnes vzaty na vědomí účetní závěrký
Zemské banky za léta 1903 až 1905 a závěrku
Hypoteční banky za rok lonský.
Potom schváleny byly čtyři osnovy melio
rační. Za několik minut odhlasováno pro na
vržené podniky celkem 337 576 K — bez de
baty, jak již poznamenáno.
Ve prospěch učitelek ženských prací ruč-
ních přijala dnes sněmovna resoluční návrh.
jehož darlší osud svěřen je blahovůli zemského
výboru — po půl čtvrtaletém odpočinku v roz-
sáhlém skladišti sněmovních tisků.
Dr. Eppinger interpeloval místodržitele o
událostech prachatických. Rozbor jeho dotazu
čte se na jiném místě »Nár. Listů«.
Všeobecné překvapení způsobila zpráva, že
poslanec dr. Kramář vyžádal si 14denní dovo-
lenou a že vystoupil z komise pro změnu zl-
zení zemského. Živě bylo litováno, že dru. Kra
mářovi, poslanci, který z českých politiků nej
více pílil k opravě volebního řádu říšského
nyní nelze zůčastniti se zasedání sněmu zem
ského a také zde se věnovati opravě volebního
řádu ..
doktor
Eppinger
Kramář
Praha
14
article
Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůzi o 11
hod. 20 min.
U vládního stolu míslodržitel hr. Couden
hove a místodržitelský rada Kosina.
Galerie navšliveny hojně.
Spisy došlé byly pouze 2.
Pelic podáno 80.
Návrhy a dolazy.
Návrhy na poskytnutí pomoci krajům, živelním
nehodami postiženým, podali poslanci Kasper pr-
okres trutnovský, Bohumil Novák pro okres česko-
brodský, Srdínko pro obec Labskou Chrčici v »kres
chlumeckém nad Cidl., Vejla pro okres milevský.
Posl. Blahovec a soudr. podali k místodržiteli do
taz o velkoněmecké řeči mnichovského dra. Götze
pronesené za přítomnosti vládního komisaře vČ
Krumlově o sjezdu „Böhmerwaldbundu“ dne 25. srp
na t. r.
Posl. Müller a soudr. podali návrh o změní
zákona o hudebném.
Omluvy a dovolené.
Svou nepřitomnost pro dnešní schůzi omluvil
posl. dr. Blažek a dr. Herold z Král. Vinohradů
Nejvyšší maržálek zemský prohlásil pak, že sněm
je způsobilý platně se usnášeti
Posl. dru. Kramářovi povolena byla 14denní de
volená a vystoupení z komise pro oprav
zemského zřízení.
Jednaci pořaa.
Kosina
Kasper
Novák
Srdínko
Posl
Müller
doktor
Blažek
Herold
Král
Kramář
chlumecký nad Cidlina
Blahovec
Labská Chrčice
15
article
Prvním, druhým a třetím předmětem jednán
bylo druhé čtení zpráv komise pro zále-
žitos!i Zemské banky o zprávách zemskéhe
výboru, týkajících se závěrečných účtů Zem
ské banky královstvíčeského za rok 1903
1904 a 1905.
Zpravodaj posl. dr. Schfcker (na místě posl. M
resche) navrhl jménem komise, aby závěrečné účty
Zemské banky za rok 1903, 1904 a 1905 byly s uspo-
kojením vzaty na vědomí.
Návrhy byly bez debaty přijaty.
Čtvrtým předmětem jednacího pořadu bylo dru-
hé čtení zprávy komise pro záležilost
Hypoteční panky c zprávě zemského výboru
týkající se činnosti a výsledků správy Hy
poteční banky král. českého v roce 1808.
Zpravodaj posl. dr. Reiniger navrhl piněnem ko-
mise, aby zpráva o účetní závěrce byla schválenaa
vzata na vědomí
Návrh byl bez debaty přijat.
Pátým předmětem jednacího pořadu bylo druh
čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského
výboru s osnovou zákona, kterým se povoluje dalš
podpora ku provedení úpravy řeky Lou-
čné a potoka Lodrantky vodním druž-
stvem v Dašicích
Zpravodaj posl. dr. Fieiler uvedl obnosy, kter
již na úpravu tuto zemí i státem byly vynaloženy
v roku 1892 K 240.646, v r. 1895 K 50.480, v r. 189
K 57.592 a v r. 1905 K 96.649.
doktor
Schfcker
Reiniger
Lou
Fieiler
Dašice
ha poteční banka
16
article
Roku 1905 byla podniku tomu zemským sně-
mem povolena zvláštní podpora 85.000 K. Tyto pod-
pory byly proto nutny, poněvadž při pořizování pláno
se stala některá nedopalření, která pak průběhem
provádění se musila opraviti. V roce 1905 povolená
suma neslačila však pro příslušně vodní družstvo.
Družstvo obrátilo se na vládu. Ministerstvo orby se
konečně v září minulého roku odhodlalo poskytnouti
podniku podporu 133.500 K s tou podmínkou, že m
také země slejnou podporu poskytne. Poněvadž sněm
již povolil 75.000 K, jle nyní pouze o zvýšení pod-
pory.
Zemský výbor se usnesl, podporu poskytnout
a komise rozpočtová navrhuje změnu přísluš ného
zákona. Osnova zní:
§ 1. K uhražení nákladů na provedení úprevy
řeky Loučné a poloka Lodrantky vodním družstvem
v Dašicích zákonem ze dne 30. ledna 1892 z. z. č. 11
sumou 401.077 zl. 27 kr., zákonem ze dne 13. srpna
1896 z. z. č. 62 sumou 84.151 zl. 24 kr., zákonem
ze dne 23. srpna 1900 z. z. č. 54 sumou 21.441 zl.
a zákonem ze dne 8. září 1905 z z. č. 122 sumou
322.164 K 05 h, úhrnem tedy sumou 1,335.503 K 07
stanovených, povoluje se dodatkem k zmíněným zá-
konům další nesplatná podpora z fondu zemského,
jejíž výše se včelně subvence 85.000 K usnesenín
sněmovním ze dne 6. června 1905 povolené slanovi
sumou 133.550 K, to jest 102% zmíněných náklzdů.
dále s výhradou ústavního schválení nesplatný při
spěvek stejné výše ze státního fondu melioračního.
Loučná
Dašice
17
article
(Sehůze 53.)
(Sehůze 53.)
V drobném Pronejít
sní číslo o sobě . . . ra 8
odpoladni.
. . . . na 2k
Ve alialkách na veakorš
ranní čáslo. . . . . .
odpolešní . . . . . . . . 4 k
Inserátv
plalí se hotově napřed
Předplaeení a inserty přijímá admini-
srace v Marlanské ulici č. 3.
Tam nachétejí se též redakee
tiakárna a ezpedice „Národnich Listá“
Rekopisy se novraosji.
Národnich
Rekopisa
Marlanský ulice
18
article
Návrh byl bez debaty přijat
Šestým článkem pořadu bylo druhé čtení zprá-
vy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru,
týkající se udělení podpory méstské obe
Trmicům v okrese Ústí n. L. na stavbu vodo-
vodu
Zpravodaj posl. dr. Fiedler (na místě posl. dra,
Schreinera) podal jménem komise návrhy;
1. Městské obci Trmicům, okres Ústí n. Lab.
povoluje se na stavbu vodovodu zemská podpora
11.000 K ve dvou ročních lhůtách splatná
2. jako první splálka této podpory vktádá se do
zemského rozpočtu na rok 1908 obnos 5500 K
Návrh byl bez debaty přijat.
Sedmým článkem pořadu bylo druhé čtení
zprávy komise rozpočtové o zprávě zem-
ského výboru s osnovou zákona týkající se úpravy
potoka Bělohorskěho, Šiřiny a Náhona
s přítoky a meliorování sousedních
pozemků vodním družstvem v Cerhe-
nicích, v okresu kouřimském
Zpravodaj posl. dr. Fiedler doporučil jměnem ko-
mise osnovu zákona, v níž se mimo jiné stanoví:
§ 1. Oprava potoků Bělohorského, Šiřiny a Ná-
honu, jakož i meliorace sousedních pozemků, kterou
zamýšlí prověsti dle schválených plánů a rozpočtů
vodní družstvo v Cerhenicích, prohlašuje se ve
smyslu § 4. odst. 2. lit a) a b) zákona ze dne
30. června 1884, č. 116. ř. z. za podnik, jenž má
býti podporován z prostředků zemských.
doktor
Fiedler
Schreiner
Šiřina
Náhon
Ná
Trmice
Cerhenice
Bělohorskě
19
article
§ 2. Podniku tomuto slibuje se nesplatný pří-
spěvek z fondu zemského a to nepřekročitelnou část-
kou 144.516 K 99 h, t. j. 307% nákladu regulačního,
rozpočteného podle schválených plánů a rozpočtů na
481.723 K 31 h a nepřekročitelnou částkou 65.407 K
45 h. t. j. 20% nákladu na zařízení mellorační.
rozpočteného podle schválených plánů a rozpočtů na
327.037 K 26 h. tudíž v celku příspěvek v nepře-
kročitelné výši 209.924 K 44 h a mimo to nesplatný
příspěvek stejně nepřekročitelné výše ze státního
londu melioračního s výhradou ústavního schválení.
§ 5. Zákon tento nabude platnosti, jakmile za-
bezpečen bude vodním družstvem zbytek rozpočte-
ného nákladu, přispěvky země a státního meliorač-
ního fondu neuhiražený.
Návrh byl bez debaly přijak
Osmým článkem pořadu bylo druhé čtení
zprávy komise rozpočtové o zprávě
zemského výboru s osnovou zákona, týkajícího se
meliorování pozemků vodním druž-
stvem v Solnici v okrese rychnovském.
Zpravodaj posl. dr. Fiedler doporučil jměnem
komise osnovu zákona, jimž se stanoví:
§ 1. Meliorace pozemků, jakož i úprava toků
územím družstevním protékajících, kterou zamýšlí
provésti dle schválených plánů a rozpočtů vodní
družstvo v Solníci, prohlašuje se ve smyslu § 4.
odstavec 2. lit. a) a b) zákona ze dne 30. června
1884, č. 116 ř. z., za podnik, jenž má býti podpo-
rován z prostředků zemských.
doktor
Fiedler
20
article
§ 2 Podniku tomuto slibuje se nesplatný pří
spěvek z fondu zemského a to nepřekročitelnou část-
kou 15.060 K t. j 30% nákladu regulačního, rozpo-
čteného dle schválených plánů a rozpočtů na 50. 200
kor. a nepřekročitelnou částkou 92.000 K. t. j. 2094
nákladu na zařízení meliorační, rozpočteného po-
dle schválených plánů a rozpočtů na 460.000 K. tudíz
v celku příspěvek v nepřekročitelné výši K 107. 000
a kromě toho nesplatný příspěvek stejné nepřekro-
čitelné výše ze státního fondu melioračního s vý-
líradou ústavního schválení.
§ 5. Zákon tento nabude platnosti, jakmile zabez-
pečen bude vodním družstvem zbytek rozpočteného
nákladu, příspěvky země a státního melioračního
fondu neuhražený.
Návrh byl bez debaty přijat
Posledním předmětem jednání bylo druhé čte-
ní zprávy komise školské o 99 peticích
industriálních učitelek za novou úpravu jejich
poměrů právních a o jejich vzdělání
Zpravodaj posl. Vollgruber sdělil nejprve usne-
sení školské komise ze dne 13. března 1903. Tehdy
se komise usnesla o zásadách o ustanovování učitolek
ručních prací a o jich služném, pak o zásadách jich
výcviku
Zásady v oboru prvním jsou asi tyto: ručním
pracím mají na všech školách vyučovati učitelky
zkoušené; na měšťanských školách divčích mají býti
pro vyučování ručních prací ustanoveny učitelky
zvláštní; jejich služné činí na obecných školách
900 K, na měšťanských 1000 K. Učitelka ručních
praci bude uslanovena delinitivně na obecných ško-
lách při 15, při měštanských školách při 14 vyučo-
vacích hodinách týdně. Týdenní povinnost vyučování
činí až 20 hodin. Učitelky ručních prací mohou býti.
i když mají pouze 12 hodin vyučovacích, uslanoveny
definitivně po 10-leté uspokojivé službě se základním
služným 600 K Další zásady týkaji se služebních
plídavků, remunerací a výslužného.
22
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
Trilogie o Simsonovi. Dramalická báseř
o třech částech. Napsal Jaroslav Vrchlický
Hudbu složil Jos. B Foerster.
Teprve sedm téměř let od svého napsání do
stavá se toto dílo Vrchlického na jeviště. Vzniklo
v prosinci r. 1900, určeno bylo pro nově tehdy za
ložený týdenník »Zvon«, ale redakci rodinného bele
tristického listu polekalo choulostivým thematem
Vyšlo tedy prozatím v Dramatických dílech Vrchli
ckého jako svazek XXVI. r. 1901 a očekávalo tu.
věnováno Lad. Ouisovi, klidně dalších osudů. Bez
prostřednímu přechodu na jeviště branila veršovani
část drubá, opravňující podtitul »dramatická háseňe
a svou Iyrikou dožadujíeí se opory hudební, aby
ztělesněna mohla býti na prknech se svými zjevy.
mluvícími sny a myšlénkami. Václav Juda Novotný
hlásil se o ten úkol, také o Pickovi se mluvilo, ale
oba ustoupili. Teprve když podařilo se tuto otazku
rozřešiti, mohlo pomýšleno býti na uvedení díla, jež
má v sobě mnoho zajímavého.
Námělem jest známý příběh biblický o krásce
města Gazzy, Dalile, jež do osidel své lásky zamotá
siláka israelského, Simsona, čili jako obyčejně
říkáme Samsona, a na klině usnuvšímu ostřihá vlasy
a s nimi vezme mu silu, načež za peníze vydá jej
v zajetí Filištinům, jichž byl metlou a postrachem.
Děj byl již častějí zpracován, v poslední době nej-
populárnější stala se zpěvohra Saint Saěnsova »Sam
son a Dalila«.
Simson
Vrchlický
Jos
Foerster
Novotná
Picek
Dalila
Samson
son
Gazzo
Saint Saěnsův
Dalila
23
article
Ale náš básník jde na věc s jiné, nové stránky
Nebere příběh z Knihy Soudců jen jako legendu
smyslné lásce, která zlomila, v povržení uvrhla bo-
jovníka božibo, jako romanci lásky, vyčalouněnou
biblickým pozadím, orientální nádberou, héroickým
zápasy vyvoleného národa, síleného vírou v jediného
boha, s polytbeistickými sousedy. Vrchlický pojal
látku jako psychologický problém — impotence.
Tedy hodně moderně, skoro patbologicky. Staro
zákonní historka dává jen rámec, vše ostatní jes
pytva duševních stavů muže, ztrácejícího sílu. Sim-
son ztrácí sílu fysickou i sílu ducha. Obě spoulány
jsou tajemným svazkem autosuggesce. Simson koliaá
mezi dvěma směry života: sloužiti bohu, národu.
ideji a sloužiti jenom svým vášním. Není celým
člověkem. Abimelech podává klíč k povaze Simso.
nově, když praví Dalile: »Ty se klameš v Simso-
novi. To není muž, který udělá ženu šťastnou . .
Každá věc na světě vyžaduje celého číověka. Ale
Simson není celý človék a proto neudělá ženu štast
nou . . . Samuel, to je celý člověk. Ten žije pouze
v myšlence boha a lidu jeho. Proto je celý člověk.
Třeba se soustřediti v jednom. Buď ve svých záli
bách anebo ve svém poslání. Zrovna jako Samuel.
Simson žije ve všem jen polovici své bytosti, a proto
není celým člověkem. Takovým povahám je dan
nebes stravou. On za to nemůže, rve se s ní, vítězí
a zdírá se, ale celý, jednolitý muž není. Jeho úko
vyžaduje všecky síly jeho, ale jeho záliby a choutky
— zvi je třeba láskou k ženě též. Jsou, Dalilo, na
světě pouze dva druhy mužů: muži práce a muži
požitku. Být jedním jen nebo jen druhým, v tom je
síla.
Vrchlický
Simso
Dalila
Samuel
Simso
24
article
Nepřistupuje-li se k zevnímu pásmu dějovému,
jež dává dílu slupku, postavy, kostym, a ku pásmu.
zabývajícímu se psychologii nemohoucnosti, kterau
vidíme zpitu vínem hroutiti se jako nehybnou hmotu
v nejžhavějších objetích krásky, jejíž každý nerv
volá rozvášněně po muži silném, člověku velkém,
svobodném, nepřistupuje-li k oběma těmto zjevným
pásmům ještě pásmo třetí, skryté, allegorické či lépe
symbolické? Není to vše, co se zde odehrává, sym-
bolem zápasů umírající síly tvůrčí? Řeč, kterou
Simson odpovídá na výmluvy Abimelechovy, že lid
chce smrt zajatcovu, zdá se nasvědčovati takovému
jinotajnému výkladu »Lide můj, život a síla mých
paží a svalů patří tobě a svatě věci tvé, ale city
a pudy srdce z těla měho jsou moje, do těch tobě
ničeho není!« A na konec: »Zde se rozcházejí ži
voty veřejný a soukromý. První patří vlasti a lidu
měmu, druhý jedině mně, a ani bůh můj nesmí m
mluviti do tohoto!« A zase při pití vina: »Synu
slunce! Jsme příbuzm! Piju-li tebe, ožiju tebou«.
Je to jedna z nejkrásnějších pasáží v prvé části
»Simson u Filištinských«.
25
article
Protínání se tří těchto pásem uvádí v dílo ja-
kousi neurčitost, jež diváka nechává v nejistotě, ne-
uspokojena. Ale zase mnoho vysvětluje, mnohou
úchylku do pravého světla staví. Kdyby šlo o poubý
historismus, zajisté pevněji zdůvodněny by musily
býti jak počínání si Abimelechovo, jenž obdivuhodne
zapírá své královské cily, moc i důstojnost vůči Da-
lile i Simsonovi, tak volné objevování se proroke
Samuela uprostřed nepřátel. Zarážela by vás běžní
řeč dneška, pojmy zcela moderní (na př. hned onen
o životě soukromém a veřejném) mezi apparátem
biblických mohutných obrazů a koloritem orientál-
ního dávnověku.
O tom ostatně Vrchlický objasnil své stanovisko
již po premiéře »Ucha Dionysiova«. Jako tehdy pra-
vil: »mé figury jsou a byly již při vznik
svém moderní lidé, chtěl jsem antické masce
komedie vtisknout ráz modernosti, a odtud zůmyslně
ta taktika feuilletonisticka a causeristi-
cká dikce mné hry.« tak lze totéž opakovati o mo-
derním nátěru této biblické básně. Shakespenr nepo-
činal si jinak ve svých hislorických kusech, vždy
prodchl je současným živolem, názory, řeči. Ovšem
při dnešním vyvinutém historismu liže tomu zvy-
kali. Psychologický zájem, symbolický výklad postaví
však úchylky tyto v zce a jinou perspektivu.
Abimelechův
Simson
Samuel
Vrchlický
Dionysiův
26
article
Trochu vysvěilení potřebuje i název hry. Výrazu
trilogie užívá se o třech samoslatných dramatech
spjatých základním rámcem dějovým a jednotli vým
společnými postavami na vyšší celek, dosli voln-
zpravidia, takže každé žíti může vlasiním životem,
V tom smyslu »Irilogie o Simsonovi« trilogí není
již proto, že aspoň mezi prvou a třetí částí je vzlah
jako exposice a kalastrofy. Alé zase není tu mez
jednotlvými částmi té pevné konstrukce, kte é poža-
duje drama jednolité mezí svými akty. Pro tuto čá-
slečnou volnost mezi jednotlivými díly, z nichž
druhý i formálně i svým zcela lynckým obsabem s
liší, a oba krajní dlly by na scěně bez něho obstály
(jak jeden čas byl i úmysl aulorův), básník užil vý
razu metaforicky. Odráží jím již předzma všechny
výtky, jež by čelily proti stavbě děje.
Zdrželi jsme se z úmyslu déle při stránkách díla.
jež pro svou zvlášlnost mohou naraziti na nepocho-
pení. Mají své opodstatnění vesměs ve vlastním účelu
básníkově, jejž tenlokráte sledoval: v biblickém ko-
stymu a se symbolickými vztahy k jevům duševníbe
tvoření podati psychologickou kresbu všelidskou. Sim-
son je principem síly, jež silna je potud, pokud sloutí
vyšší idejí, Dalila je prineipem smyslnosti, vášně, jež
zmocniti se chce lé slly, lřeba by ji podlomila. Oba
jsou krajní typy svého pohlaví. Ideál mužně silv.
která však hroutí se fysicky, jakmile ztratila svůj
podklad fysický. Ženskost v celé pudové dravosti. J
mnoho filosofujícího v tom, jak basník zpeřuje, vy-
rovnává tyto protivy. Postavy krále Abimelecha zužilo
v takových okamžicích za mluvěího humánně smírné
tolerantní filosofie básníkovy.
Simson
Dalila
Abimelech
27
article
Ale i bez těch vyšších pomyslů a významů, jako
samo drama vykazuje dílo Vrchlického své před
nosti. Dramatický nerv mají všecky divadelní práce
mistrovy a »Trilogie o Simsonovi« nestojí v tom
ohledu za nimi. I zde zůstal Vrchlickému věren jebo
élan, s nímž dovede scény hnáti na vrchol zájmu,
obratnost, s jakou umí zadrhnouti útky děje v zá-
pletku nepředvídanou, napínavou, vehemence, s níi
jest mu dáno vybíjeti nakupené dramatické mino. Jak
postaví proti sobě žádostivého Abimelecha, mohou-
cího poroučeti, a Dalilu, jež i jako zajalkyně ví-
tězí nejen krásou, nýbrž i energii svého ducha
důslednosti své vášně, tak touž silou dává vítězit
lapenému Simsonovi nad lstivým, ale slabým a pod-
dajným Abimelechem, jak prorockými slovy Samuelo
vými srazí Simsona s jeho výše, na klerou zvedí
jej illuse slly, a jak srazí typy obou pohlaví v zá
pas, v němž Simson podléhá fysicky, aby hned na
to vzpružením duševním v dvojnásobnou potupu
uvrhl Dalilu, jda z náručí jejiho, jehož žár ubasil
nebyl schopen, za Samuelem, připomněvšim mu po
vinnosti k bobu a lidu — to vše jsou scény toze-
ného dramalika.
Vrchlický
Simson
Dalila
Samuel
28
article
Neminuly se také účinu přes choulostivost ná
mětu. Slabosti a vady lidské odjakživa tvoří komický
živel divadelní — taková je psychologie jeviště. Ope
rovati s nimi vážně, jest pobybovati se na ostří
kde každý měně pevný krok, ba interprelace berce
přízvuk slova, může tragiku zvrátiti v komiku. Tim
větší nebezpečí u námětu tak delikátního. Impo-
tentní rek, neschopný milenec, stávají se obrátkou
směšai. Jest důkazem, že básníkovi podařila se sug-
gesce jeho psychologické kresby, když se tak ne-
stalo. Právě čásť prvá, kde úskalí je nejchoulosti-
vější, dobyla největšího úspěchu. Čásť druhá, »Sim-
son na poušti«, má všechny básnické přednosti bo-
haté fantasie i vzletného verše mistrova, jež upoutaly
i přes lyričnost svoji, pro niž na prknech není mnobo
místa. Čásť třetí, »Simson u Dalily«, v nových ob-
měnách luští daný problém a přidává scěnám jen
žhavosti, útočnosti a na konec dramalického spádu.
Situace dovedeny jsou na krajní mez možnosti, kde
je udržuje jen básnická výše autorova. Pro tu smě-
lost v koncepci a psychologické kresbě je trilogie dí-
lem pozoruhodným.
Impa
Simson u Dalila
29
article
»Trilogie o Simsonovi« provázena je hudbou.
Lyrické intermezzo na poušti volalo po ní, nejsouc
bez hudby na jevišti dobře provedilelno. Úkolu pod-
jal se Jos. B. Foerster a složil hudbu, vyznačující s
distingovaností. Ouvertura začiná energickými ak-
kordy, vypravujícími o síle Simsonově. Ale záhy vy-
střídány jsou zvuky lahodnějšími, rozepějí se sladké
melodie lásky, vše měkne v smyslném kouzlu, chabne
však také — obsah prvé části zachycen hudbou
v zbuštěných rysech.JJako básník biblickou látku po
dává běžnou moderní řečí, ani skladatel neohlížel se
mnoho po orientální barvě. Jen harmonicky na ni
místy naráží, v celku pojímaje svůj úkol ne doko-
rativně, historicky, anobrž hlavně psychologicky
pročež nerozpakuje se rozezpívati svou hudbu po
svém, v známém intimním tónu, kde zamlžená me-
lancholie se mísí se slovanskou zpěvností. Nejvíce
orientálníhě koloritu má tanec v prvé části basně.
Simson
B Foerster
Simsonův
Jos
30
article
Harfy pojí se s píšťalami v souzvuk plný smyslné
dráždivosti, ale nanejvýš delikátní, melodie pak do-
sabuje vrcholu líbeznosti v jemně blouznivém zpěvu
violoncella. Je to rozhodně nejpůvabnější list Foer-
sterových budebních illustrací k trilogi. Čásť drubá
přináší hudby nejvíce.
Úvod ševelivými piany, chvějivým tremolem, te-
mnýmí ostinátními basy uvádí sugzestivně v náladu
noci na poušti, s hlubokým míčením nekonečné pís-
čité pláně, prořídlých hvězd, děsivých stínů.
Po králkém crescendu celého orchestru vše zase
upadá v tajemné šero, vynoří se ještě v poslední
chvíli roztoužená melodie, kterou zakončují harfy se-
stupem ke svým nejhlubším tónům. Hovory scény
podma'ovány jsou melodramaticky. Nejpůsobivějším
místem je tu prudký daktylický spád řeči Derkeliny,
jejž hudba vystihuje rythmicky s celým vzruchem,
v mocném accelerandu. Nevím, komponoval-li skla-
datel také místo, kde sny Simsonovy proplétají se
s myšlenkami Daginými, neboť učiněn tu škrt, ale
pro skladbu hudební mohlo to býti právě místo ve-
lice vděčné, ovšem podmiňující zpěv. K části třeí
složen jest rušný úvod, na způsob bucchanale, kde
hýří massy zvukové a dithyrambické rythmy. Foerster
ukázal tu, že vládne celou paletou orchestrální. Úvod
k druhé i úvod k třelí čásli přijaty byly posluchač-
stvem s hlučnou pochvalou.
Foer
Hovor
Simsonův
Foerster
31
article
Provedení mělo krásné momenty, ale léž svoje
stíny. Těmito bylo především jiným chatrné memo-
rování některých úloh. Tak dověděli jsme se z krá-
lovských úst, že náčelníci filinštinští mají dvě levé
uši, že Smson je nepřilelem lsraele, z jiných úst
slyšeli jsme mluvit o Kase místo o Gazze a ještě
jiná přeřeknutí a nucené umělé pausy, což jsou sice
maličkosti lehce vysvětlitelné křehkostí lidskou, ale
kazí dojem premiery, jinak pilně nastudované a režií
p. Kvapilovou oslnivou nádherou orientální vy-
krášlené.
Výbornou postavu vytvořil p. Zelenský Simso-
nem. Mohutný, krásný zjevem, propracoval úlobu
do všech psychologických podrobností. Zůstal sym-
palickým a důstojným i v momenlech nejchoulosti-
vějších, nejtrapnějších pro muže a reka zvláště. Hla-
sem všude stačil a kovem jeho doplňoval představu
olbříma, jenž ivům rve plástve medu z dásní. Zviáště
krásně mluvil velký svůj monolog na poušti: »Ne,
já chci žíti, já musím žíti!«, jejž účinně kulminovai
v apostrofě Hospodina, kdy na jeho mičení vrací mu
svou silu. Ukázal, jak pravdivě a přece rythmicky
lze mluviti verše. A stejně práv byl všem dramati-
ckým momentům, vždy s pochopením a vervou
Ulumoče pomysly básníkovy. Pl. Dostálová je krásnou
Dalilou, má pohyby a pósy, vystihuje smyslnost té
lvice askalonských bor, přináší porozumění slovům
básníka. Ovšem Dalila snesla by ještě více grandios-
nosti. Abimelech p. Řadův zachraňuje si, pokud
možno a filosofie a pobostinnost mu v lom nebrání,
důstojnost královskou. Ale rys Istivosti měl by sil-
něji býti vyzdvižen, my od počálku nemáme býti na
pochybách, kam s veškerou svou úsluhou k Simso-
novi, jehož síly se bojí a suggesci podléhá, na konec
míří. Výmluvně a maskou zdařile podal p. Hašler
Samuela. Našel pro tón prorocký pravé pathos, je-
Smson
Kvapilův
Zelenský
Hla
Dostálová
Dalila
Hašler
Samuel
Simso