ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 03307c80-7676-11dc-a60a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 16, person 91, org 10, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, ve středu 18. září 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 258.
4 article
Na ranní a odpol. listr přodplání se: v Praze v administraci n ění sv čtvrt keta . . . . 6 K — s dvojí čenážkou 2 K 50 na čtvrt lata . . . . 7 K o0h ve flialkřcka . 2K 30 na měsíe . Peštou t ab nrrie . . . . s k o s dvojí zisilkou .. . R e
Pešta Praha
5 title
Karel Amerling.
Amerling
6 article (Ke stému výročí dne jeho na- rození.)
(Ke stému výročí dne jeho na- rození.) Sto let tomu právě dnešního dne, kdy na rodil se národu našemu slavný náš dr. K a re Slavoj Amerling, který všechny krásn dary ducha svého, všechno svoje veliké nadšen a úmornou práci celého svého strastiplného ži- vota věnoval svému národu, získav si tak prá- vem lásky, úcty a vděčné památky lidu če ského, jehož hmotné i duševní blaho vždy měl na paměti. Karel Slavoj Amerling byl pravým velice zasloužilým a dosud nedosti oceněným buditelem svého národa, buditelem, který neuspokojoval se toliko prob azováním národního uvědomění a vědomí národní příslušnosti, ale který toužil národ svůj ve smyslu vznešených idejí Komenského povznésti na první kulturní národ, mravů dokonalý a duševně osvícený Snad Amerling vytýčil si tuze vysoké eíle na svoji dobu, snad více chtěl ve své neobyčejné vrouenosti a zanícenosti pro vše krásné nez vskutku v těžkých dobách tehdejších mohl vy konati, snad mnohé jeho učení, mnohá jeho teorie, mnohé jeho úsilí nepřežily svoji dobu, ale jedno je jisto, že Amerling podal národu našemu nejen nebyčejný, skvělý příklad nej horouenějšího nadšení a nejobětavější práce pro duševní povznesení lidu, jakož i že všestranné a pronikavé kulturní snažení jeho působilo ve své době apoštulským způsobem, podněcujíe a vzbuzujíc nové nadšence a po- zvedajíc ducha zvláště u drob- nějších, ale za to působivějších pracovníků mezi lidem českým.
Amerling Komenský
7 article
Sem patří jeho buditelská činnost ve světě českých žen, jichž vzdělání a zušlechtění vě- noval Amerling zvláštní pěči, fadě se k prvním pracovníkům v oboru vzdělání ženského. On byl jistě první v národě našem, který, uznávaje, že »ženě jakožto druhé polovici člověčenstva ná- leží platné účastenství při vedení mládeže vůbec,« usiloval o zařízení ženského paedagogia, ústavu, který neměl připravovali toliko jen uči telky, ale i vzdělané vychovatelky matky, manželky a hospodyně, t.j. Amerling první zdůraznil a objasnil velikou cenu a důležitost umění vychovatelského pro ženu českou a při všech svých organisátor- ských pracech paedagogiekých, při své aktivní činnosti jako vzdělavatel lidu a populární před- nášeč, i ve svých literárních pracech vždy rovno- stejně přihližel k vzdělání a povznesení č eské Ve své krásné a záslužné snaze, nesouct se po největším vzdělání českého lidu, zcela správně postihoval pravý význam zvýšenéh učitelského vzdělání a má nepopíra- telnou zásluhu, že svým přičiněním mocně po- hnul tehdy zanedbanou olázkou učitelského vzdělání, klerě na počátku minulého stoleti bylo pranepatrné. Ideám Havličkovým, nesoucím s k daleké a dosud bohužel nedocílené metě, aby totiž učitelstvo lidu, škol národních, mělo rovnocenné vzdělání s inteligenty jiných stavů dával Amerling konkretní formu, pomáhajes ve stisnéných a zatemnělých dobách jednak obě- tovnou svépomoci, jednak vykonávaje úřad prv- ního ředitele hlavní skoly a učitelského ústavu. jednak osnuje dalekosáhlé, krásné, bohužel ne- ztělesněné plány ideálního učiliště, jakou měle býti jeho Budeč, naplňující drahnou dobu jeho uslechtilé srdce a krásnou mysl mnohým nadějemi, starostmi i sklamánlmi. Svépomocné jeho úsilí o větší vzdělání tehdejšího učitolstva, toť kapitola, která sama žony
Amerling Havličkův
8 article
o sobě dobře by stačila, aby Amerlinga učinila u nás proslaveným. Onť to byl, který ve tmách tehdejších časů s nevyrovnatelným nadšením se- skupoval kolem sebe nejen nadšené učitele, prak- ticky již působící, ale i mladé adepty učitel- ského stavu, aby jim otviral duševní zrak, za- hřival srdce a zpevňoval ušlechtilou vůli. On to byl, který svým krásným duchem nad svou dobu do ideálných výšin čnějícím stal se osvěl- ným majákem, k němuž nejlepší naši národní učitelé tehdejší doby se uchylovali v prvních památných svých »poradách«, aby položili zá- klad nové české škole, aby vytvořili onen typ učitele národního, který i v největší bídé hmotné a v sociálním ponížení svém získal si svou po- krokovostí, národním nadšením a nejobětavější vzdělávací prací čestné místo v kulturních i po- litických dějinách našeho národa . . . Amerling to byl, kterému vlastně se zdařilo v životi uvésti se svými učedníky Janem Přibikem, Malypetrem, Bašteckým, Březmou, Bačkorou, Sluničkem jak se všechny ty nadšené hlavy záslužných starých učitelů jmenovaly, první učitelské, vzdě- lavací porady dobrovolné, z nichž pak později vytvořila rostoucí školská organisace porady obligatorní. On byl spiritus rector lehdejšího »Posla z Budče«, vzniklého z řečených porad časopisu, kolem něhož stáli tehda přední mu- žové učitelského světa českého, jako na př. Tesař, a který byl duševním vůdeem celé uči- telské obce české tehdejší doby.
Amerling Přibik Malypetr Baštecká Březma Bačkora Sluničk Posl Budeč
9 article
Daleko svoji dobu předstih! Amerling svoj Budči, kteráž měla dle jeho idealních infeneí býti národním všeučelištěm a nejen semeništěm vzdělání učitelského, ale, abychom mluvili ter- minologii přitomnosti, jakousí universitou lidovou v nejidealnějším slova smyslu. Svojí »Budčie staví se Amerling v řady nejpřednějších vzděla- vatelů lidu a doba přítomná, která dá se cha- rakterisovati úsilím po zvýšeném vzdělání nej- širších vrstev lidu, nachází v Amerlingovi světlý vzor nejnadšenějšího enthusiasta pro lidové vzdé- lání. Myšlenka osvětové jednoty, znovu hlásaná a konkretně determinovaná v přitomné době zvláště předsedou Osvětového Svazu prof Pastrnkem, nachází své o předchůdce v Amer- lingovi, který lidovým vzděláním zaceliti chtal »velikou propast a mezeru mezi vysokoškol skými vzdělanci a proslavenci našich univerait a pak mezi jednotně žijícími a přírodě odevzda- nými prostolidmi.« Amerling věře, že »i my jsme povoláni na čestné pole duchů«, věnoval nejkrásnější dary svého spanilého ducha myšlence, zříditi národní ústav, který měl vzdělávati národu nejen »pra- vonárodní« učitele, ale vzdělance z řad lidu
Amerling Budeč Amerling univerzita lidový svaz profesor Pastrnek
10 article
Vykládaje programaticky účel své Budče, že »hlavní nedostatek a překážka na zdokonalování našem a našeho milého národa vůbec jest ne- důstatek žádoucně vzdělaných učitelů a nedůstatek methody časům našim přiměřeně«, pojal v úmysl zorganisovati školu, ve které by nejen učitelé byli připravování k svému tak vysoce důležitému úřadu, ale kde by zvláště času nedělního a večerního vyučování byli občané i občanky, studenti, dělníci, řemesl- níci a pod. Při idealné škole chtěl miti »v še- museum« i zahradu, v níž by všechny rostliny dle botanické soustavy, zvláště pro ho- spodářství a průmysl důležité pěstovány byly. Třeba, že idealistovi Amerlingovi se nezdařilo zvláště pro polilické podezření z panslavismu vtěliti ideál své Budče zcela v život, přece jen svými ideami stal se zasloužilým průkopníkem nejen lidovému vzdělání, ale i reformatorem method, vztýčiv již tehdy mely, k nimž teprve přitomná doba se zvolna propracovala. Neooeněn zůstává a příkladem nám jest vůbec.
Amerling
11 article
Amerling jako učitel lidu. Oč dnes usilu- jeme velikými organisacemi celonárodními, co politické a stavovské strany řadí v program své práce jako požadavky přítomné doby, to čini již Amerling své doby sám. On již tebdy orga- nisoval stále kruhy čtenářstva a odběratelstva vážné, pcučné literatury (stálce), on všemožně pečoval o popularisování věd všech odborů, on přednášel lidu a při svých přednáškách sledoval cíle ethické, získávaje pro svůj „spolek ctnost- ných“ nových a nových přivržencův. Tak zů- stavil po sobě jasné stopy, zračící se ve vělším vědním vzdělání a v zušlechtění lidu, a tisícové vděčili mu zajisté za duševní své povznešení. Nemožno nám zde ani částečně vystihnouti velikého významu Amerlingova pro zdokonalen našeho českého života kulturního. Zdá se, že v Amerlingovi soustředěny jsou všechny nej- krásnější ideje, plány, snahy a tužby našeho duševního žiti. Byl průkopníkem vydání české encyklopedie, seznamoval nás s krásnými květy literatury klasické, udržoval prakticky a literárně nejvroucnější styky se světem slovanským. Za jeho dlouholeté působnosti na prvním paedagogiu če- ském vychována celá učitelská generace, jeho popudem a přičiněním organisováno školstvi, zakládány opatrovny, školy pro kárance a j.
Amerling Amerlingův Amerling
12 article
A vedle toho všeho obohacuje Amerling litera- turu naši četnými a znamenitými na svoji dobu spisy z nejrozmanitějších oborů vědních. — Jeho slaví dnes oprávněně nejen naši paedago- gové a vzdělavatelé lidu, nejen kruhy femini- stické a filanthropické, ale i naši chemikové. přírodozpytci, filosofové, řemeslníci i hospodá- Jméno vynikajícího tohoto Čecha a Slo vana, velikého člověka a znamenitéh učitele národa zůstane vždy v srdci a pamět vděčného českého národa, jemuž věnoval Amer- ling všechny své síly a tužby. Pravilť sám o sob ve vážném okamžiku svého života: „Bez před- pojatosti a šíleného zakládání na sebe zdá se vyučování a všemožné hledán blaha jiných dušímá jediná touha. úloha a spekojenost. Oslavujíce památný národu našemu den stého výročí narozenin Karla Slavoje Amerlinga žehnáme památce velkého tohoto pracovníka idealisty a vroucně přejeme národu našemu aby krásné ideály velikého Amerlinga došly splnění, což státi se může jen tehdy, bude-l u nás dosti obětovných, nezištných, nadšených a pracovitých idealistů, jakým právě byl dnee oslavovaný Amerling- řové.
Čecho Karel Slavoj Amerling Amerling
13 article Sněm království českého.
Sněm království českého. V Praze, 17. září. Na programu dnešní schůze bylo devě předloh; ve chvilce vyřídily se všechny, vesmé bez debaty. Dnes vzaty na vědomí účetní závěrký Zemské banky za léta 1903 až 1905 a závěrku Hypoteční banky za rok lonský. Potom schváleny byly čtyři osnovy melio rační. Za několik minut odhlasováno pro na vržené podniky celkem 337 576 K — bez de baty, jak již poznamenáno. Ve prospěch učitelek ženských prací ruč- ních přijala dnes sněmovna resoluční návrh. jehož darlší osud svěřen je blahovůli zemského výboru — po půl čtvrtaletém odpočinku v roz- sáhlém skladišti sněmovních tisků. Dr. Eppinger interpeloval místodržitele o událostech prachatických. Rozbor jeho dotazu čte se na jiném místě »Nár. Listů«. Všeobecné překvapení způsobila zpráva, že poslanec dr. Kramář vyžádal si 14denní dovo- lenou a že vystoupil z komise pro změnu zl- zení zemského. Živě bylo litováno, že dru. Kra mářovi, poslanci, který z českých politiků nej více pílil k opravě volebního řádu říšského nyní nelze zůčastniti se zasedání sněmu zem ského a také zde se věnovati opravě volebního řádu ..
doktor Eppinger Kramář Praha
14 article
Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůzi o 11 hod. 20 min. U vládního stolu míslodržitel hr. Couden hove a místodržitelský rada Kosina. Galerie navšliveny hojně. Spisy došlé byly pouze 2. Pelic podáno 80. Návrhy a dolazy. Návrhy na poskytnutí pomoci krajům, živelním nehodami postiženým, podali poslanci Kasper pr- okres trutnovský, Bohumil Novák pro okres česko- brodský, Srdínko pro obec Labskou Chrčici v »kres chlumeckém nad Cidl., Vejla pro okres milevský. Posl. Blahovec a soudr. podali k místodržiteli do taz o velkoněmecké řeči mnichovského dra. Götze pronesené za přítomnosti vládního komisaře vČ Krumlově o sjezdu „Böhmerwaldbundu“ dne 25. srp na t. r. Posl. Müller a soudr. podali návrh o změní zákona o hudebném. Omluvy a dovolené. Svou nepřitomnost pro dnešní schůzi omluvil posl. dr. Blažek a dr. Herold z Král. Vinohradů Nejvyšší maržálek zemský prohlásil pak, že sněm je způsobilý platně se usnášeti Posl. dru. Kramářovi povolena byla 14denní de volená a vystoupení z komise pro oprav zemského zřízení. Jednaci pořaa.
Kosina Kasper Novák Srdínko Posl Müller doktor Blažek Herold Král Kramář chlumecký nad Cidlina Blahovec Labská Chrčice
15 article
Prvním, druhým a třetím předmětem jednán bylo druhé čtení zpráv komise pro zále- žitos!i Zemské banky o zprávách zemskéhe výboru, týkajících se závěrečných účtů Zem ské banky královstvíčeského za rok 1903 1904 a 1905. Zpravodaj posl. dr. Schfcker (na místě posl. M resche) navrhl jménem komise, aby závěrečné účty Zemské banky za rok 1903, 1904 a 1905 byly s uspo- kojením vzaty na vědomí. Návrhy byly bez debaty přijaty. Čtvrtým předmětem jednacího pořadu bylo dru- hé čtení zprávy komise pro záležilost Hypoteční panky c zprávě zemského výboru týkající se činnosti a výsledků správy Hy poteční banky král. českého v roce 1808. Zpravodaj posl. dr. Reiniger navrhl piněnem ko- mise, aby zpráva o účetní závěrce byla schválenaa vzata na vědomí Návrh byl bez debaty přijat. Pátým předmětem jednacího pořadu bylo druh čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s osnovou zákona, kterým se povoluje dalš podpora ku provedení úpravy řeky Lou- čné a potoka Lodrantky vodním druž- stvem v Dašicích Zpravodaj posl. dr. Fieiler uvedl obnosy, kter již na úpravu tuto zemí i státem byly vynaloženy v roku 1892 K 240.646, v r. 1895 K 50.480, v r. 189 K 57.592 a v r. 1905 K 96.649.
doktor Schfcker Reiniger Lou Fieiler Dašice ha poteční banka
16 article
Roku 1905 byla podniku tomu zemským sně- mem povolena zvláštní podpora 85.000 K. Tyto pod- pory byly proto nutny, poněvadž při pořizování pláno se stala některá nedopalření, která pak průběhem provádění se musila opraviti. V roce 1905 povolená suma neslačila však pro příslušně vodní družstvo. Družstvo obrátilo se na vládu. Ministerstvo orby se konečně v září minulého roku odhodlalo poskytnouti podniku podporu 133.500 K s tou podmínkou, že m také země slejnou podporu poskytne. Poněvadž sněm již povolil 75.000 K, jle nyní pouze o zvýšení pod- pory. Zemský výbor se usnesl, podporu poskytnout a komise rozpočtová navrhuje změnu přísluš ného zákona. Osnova zní: § 1. K uhražení nákladů na provedení úprevy řeky Loučné a poloka Lodrantky vodním družstvem v Dašicích zákonem ze dne 30. ledna 1892 z. z. č. 11 sumou 401.077 zl. 27 kr., zákonem ze dne 13. srpna 1896 z. z. č. 62 sumou 84.151 zl. 24 kr., zákonem ze dne 23. srpna 1900 z. z. č. 54 sumou 21.441 zl. a zákonem ze dne 8. září 1905 z z. č. 122 sumou 322.164 K 05 h, úhrnem tedy sumou 1,335.503 K 07 stanovených, povoluje se dodatkem k zmíněným zá- konům další nesplatná podpora z fondu zemského, jejíž výše se včelně subvence 85.000 K usnesenín sněmovním ze dne 6. června 1905 povolené slanovi sumou 133.550 K, to jest 102% zmíněných náklzdů. dále s výhradou ústavního schválení nesplatný při spěvek stejné výše ze státního fondu melioračního.
Loučná Dašice
17 article (Sehůze 53.)
(Sehůze 53.) V drobném Pronejít sní číslo o sobě . . . ra 8 odpoladni. . . . . na 2k Ve alialkách na veakorš ranní čáslo. . . . . . odpolešní . . . . . . . . 4 k Inserátv plalí se hotově napřed Předplaeení a inserty přijímá admini- srace v Marlanské ulici č. 3. Tam nachétejí se též redakee tiakárna a ezpedice „Národnich Listá“ Rekopisy se novraosji.
Národnich Rekopisa Marlanský ulice
18 article
Návrh byl bez debaty přijat Šestým článkem pořadu bylo druhé čtení zprá- vy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru, týkající se udělení podpory méstské obe Trmicům v okrese Ústí n. L. na stavbu vodo- vodu Zpravodaj posl. dr. Fiedler (na místě posl. dra, Schreinera) podal jménem komise návrhy; 1. Městské obci Trmicům, okres Ústí n. Lab. povoluje se na stavbu vodovodu zemská podpora 11.000 K ve dvou ročních lhůtách splatná 2. jako první splálka této podpory vktádá se do zemského rozpočtu na rok 1908 obnos 5500 K Návrh byl bez debaty přijat. Sedmým článkem pořadu bylo druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zem- ského výboru s osnovou zákona týkající se úpravy potoka Bělohorskěho, Šiřiny a Náhona s přítoky a meliorování sousedních pozemků vodním družstvem v Cerhe- nicích, v okresu kouřimském Zpravodaj posl. dr. Fiedler doporučil jměnem ko- mise osnovu zákona, v níž se mimo jiné stanoví: § 1. Oprava potoků Bělohorského, Šiřiny a Ná- honu, jakož i meliorace sousedních pozemků, kterou zamýšlí prověsti dle schválených plánů a rozpočtů vodní družstvo v Cerhenicích, prohlašuje se ve smyslu § 4. odst. 2. lit a) a b) zákona ze dne 30. června 1884, č. 116. ř. z. za podnik, jenž má býti podporován z prostředků zemských.
doktor Fiedler Schreiner Šiřina Náhon Ná Trmice Cerhenice Bělohorskě
19 article
§ 2. Podniku tomuto slibuje se nesplatný pří- spěvek z fondu zemského a to nepřekročitelnou část- kou 144.516 K 99 h, t. j. 307% nákladu regulačního, rozpočteného podle schválených plánů a rozpočtů na 481.723 K 31 h a nepřekročitelnou částkou 65.407 K 45 h. t. j. 20% nákladu na zařízení mellorační. rozpočteného podle schválených plánů a rozpočtů na 327.037 K 26 h. tudíž v celku příspěvek v nepře- kročitelné výši 209.924 K 44 h a mimo to nesplatný příspěvek stejně nepřekročitelné výše ze státního londu melioračního s výhradou ústavního schválení. § 5. Zákon tento nabude platnosti, jakmile za- bezpečen bude vodním družstvem zbytek rozpočte- ného nákladu, přispěvky země a státního meliorač- ního fondu neuhiražený. Návrh byl bez debaly přijak Osmým článkem pořadu bylo druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s osnovou zákona, týkajícího se meliorování pozemků vodním druž- stvem v Solnici v okrese rychnovském. Zpravodaj posl. dr. Fiedler doporučil jměnem komise osnovu zákona, jimž se stanoví: § 1. Meliorace pozemků, jakož i úprava toků územím družstevním protékajících, kterou zamýšlí provésti dle schválených plánů a rozpočtů vodní družstvo v Solníci, prohlašuje se ve smyslu § 4. odstavec 2. lit. a) a b) zákona ze dne 30. června 1884, č. 116 ř. z., za podnik, jenž má býti podpo- rován z prostředků zemských.
doktor Fiedler
20 article
§ 2 Podniku tomuto slibuje se nesplatný pří spěvek z fondu zemského a to nepřekročitelnou část- kou 15.060 K t. j 30% nákladu regulačního, rozpo- čteného dle schválených plánů a rozpočtů na 50. 200 kor. a nepřekročitelnou částkou 92.000 K. t. j. 2094 nákladu na zařízení meliorační, rozpočteného po- dle schválených plánů a rozpočtů na 460.000 K. tudíz v celku příspěvek v nepřekročitelné výši K 107. 000 a kromě toho nesplatný příspěvek stejné nepřekro- čitelné výše ze státního fondu melioračního s vý- líradou ústavního schválení. § 5. Zákon tento nabude platnosti, jakmile zabez- pečen bude vodním družstvem zbytek rozpočteného nákladu, příspěvky země a státního melioračního fondu neuhražený. Návrh byl bez debaty přijat Posledním předmětem jednání bylo druhé čte- ní zprávy komise školské o 99 peticích industriálních učitelek za novou úpravu jejich poměrů právních a o jejich vzdělání Zpravodaj posl. Vollgruber sdělil nejprve usne- sení školské komise ze dne 13. března 1903. Tehdy se komise usnesla o zásadách o ustanovování učitolek ručních prací a o jich služném, pak o zásadách jich výcviku Zásady v oboru prvním jsou asi tyto: ručním pracím mají na všech školách vyučovati učitelky zkoušené; na měšťanských školách divčích mají býti pro vyučování ručních prací ustanoveny učitelky zvláštní; jejich služné činí na obecných školách 900 K, na měšťanských 1000 K. Učitelka ručních praci bude uslanovena delinitivně na obecných ško- lách při 15, při měštanských školách při 14 vyučo- vacích hodinách týdně. Týdenní povinnost vyučování činí až 20 hodin. Učitelky ručních prací mohou býti. i když mají pouze 12 hodin vyučovacích, uslanoveny definitivně po 10-leté uspokojivé službě se základním služným 600 K Další zásady týkaji se služebních plídavků, remunerací a výslužného.
21 title
FEUILLETON.
22 article Dramatické umění.
Dramatické umění. Trilogie o Simsonovi. Dramalická báseř o třech částech. Napsal Jaroslav Vrchlický Hudbu složil Jos. B Foerster. Teprve sedm téměř let od svého napsání do stavá se toto dílo Vrchlického na jeviště. Vzniklo v prosinci r. 1900, určeno bylo pro nově tehdy za ložený týdenník »Zvon«, ale redakci rodinného bele tristického listu polekalo choulostivým thematem Vyšlo tedy prozatím v Dramatických dílech Vrchli ckého jako svazek XXVI. r. 1901 a očekávalo tu. věnováno Lad. Ouisovi, klidně dalších osudů. Bez prostřednímu přechodu na jeviště branila veršovani část drubá, opravňující podtitul »dramatická háseňe a svou Iyrikou dožadujíeí se opory hudební, aby ztělesněna mohla býti na prknech se svými zjevy. mluvícími sny a myšlénkami. Václav Juda Novotný hlásil se o ten úkol, také o Pickovi se mluvilo, ale oba ustoupili. Teprve když podařilo se tuto otazku rozřešiti, mohlo pomýšleno býti na uvedení díla, jež má v sobě mnoho zajímavého. Námělem jest známý příběh biblický o krásce města Gazzy, Dalile, jež do osidel své lásky zamotá siláka israelského, Simsona, čili jako obyčejně říkáme Samsona, a na klině usnuvšímu ostřihá vlasy a s nimi vezme mu silu, načež za peníze vydá jej v zajetí Filištinům, jichž byl metlou a postrachem. Děj byl již častějí zpracován, v poslední době nej- populárnější stala se zpěvohra Saint Saěnsova »Sam son a Dalila«.
Simson Vrchlický Jos Foerster Novotná Picek Dalila Samson son Gazzo Saint Saěnsův Dalila
23 article
Ale náš básník jde na věc s jiné, nové stránky Nebere příběh z Knihy Soudců jen jako legendu smyslné lásce, která zlomila, v povržení uvrhla bo- jovníka božibo, jako romanci lásky, vyčalouněnou biblickým pozadím, orientální nádberou, héroickým zápasy vyvoleného národa, síleného vírou v jediného boha, s polytbeistickými sousedy. Vrchlický pojal látku jako psychologický problém — impotence. Tedy hodně moderně, skoro patbologicky. Staro zákonní historka dává jen rámec, vše ostatní jes pytva duševních stavů muže, ztrácejícího sílu. Sim- son ztrácí sílu fysickou i sílu ducha. Obě spoulány jsou tajemným svazkem autosuggesce. Simson koliaá mezi dvěma směry života: sloužiti bohu, národu. ideji a sloužiti jenom svým vášním. Není celým člověkem. Abimelech podává klíč k povaze Simso. nově, když praví Dalile: »Ty se klameš v Simso- novi. To není muž, který udělá ženu šťastnou . . Každá věc na světě vyžaduje celého číověka. Ale Simson není celý človék a proto neudělá ženu štast nou . . . Samuel, to je celý člověk. Ten žije pouze v myšlence boha a lidu jeho. Proto je celý člověk. Třeba se soustřediti v jednom. Buď ve svých záli bách anebo ve svém poslání. Zrovna jako Samuel. Simson žije ve všem jen polovici své bytosti, a proto není celým člověkem. Takovým povahám je dan nebes stravou. On za to nemůže, rve se s ní, vítězí a zdírá se, ale celý, jednolitý muž není. Jeho úko vyžaduje všecky síly jeho, ale jeho záliby a choutky — zvi je třeba láskou k ženě též. Jsou, Dalilo, na světě pouze dva druhy mužů: muži práce a muži požitku. Být jedním jen nebo jen druhým, v tom je síla.
Vrchlický Simso Dalila Samuel Simso
24 article
Nepřistupuje-li se k zevnímu pásmu dějovému, jež dává dílu slupku, postavy, kostym, a ku pásmu. zabývajícímu se psychologii nemohoucnosti, kterau vidíme zpitu vínem hroutiti se jako nehybnou hmotu v nejžhavějších objetích krásky, jejíž každý nerv volá rozvášněně po muži silném, člověku velkém, svobodném, nepřistupuje-li k oběma těmto zjevným pásmům ještě pásmo třetí, skryté, allegorické či lépe symbolické? Není to vše, co se zde odehrává, sym- bolem zápasů umírající síly tvůrčí? Řeč, kterou Simson odpovídá na výmluvy Abimelechovy, že lid chce smrt zajatcovu, zdá se nasvědčovati takovému jinotajnému výkladu »Lide můj, život a síla mých paží a svalů patří tobě a svatě věci tvé, ale city a pudy srdce z těla měho jsou moje, do těch tobě ničeho není!« A na konec: »Zde se rozcházejí ži voty veřejný a soukromý. První patří vlasti a lidu měmu, druhý jedině mně, a ani bůh můj nesmí m mluviti do tohoto!« A zase při pití vina: »Synu slunce! Jsme příbuzm! Piju-li tebe, ožiju tebou«. Je to jedna z nejkrásnějších pasáží v prvé části »Simson u Filištinských«.
25 article
Protínání se tří těchto pásem uvádí v dílo ja- kousi neurčitost, jež diváka nechává v nejistotě, ne- uspokojena. Ale zase mnoho vysvětluje, mnohou úchylku do pravého světla staví. Kdyby šlo o poubý historismus, zajisté pevněji zdůvodněny by musily býti jak počínání si Abimelechovo, jenž obdivuhodne zapírá své královské cily, moc i důstojnost vůči Da- lile i Simsonovi, tak volné objevování se proroke Samuela uprostřed nepřátel. Zarážela by vás běžní řeč dneška, pojmy zcela moderní (na př. hned onen o životě soukromém a veřejném) mezi apparátem biblických mohutných obrazů a koloritem orientál- ního dávnověku. O tom ostatně Vrchlický objasnil své stanovisko již po premiéře »Ucha Dionysiova«. Jako tehdy pra- vil: »mé figury jsou a byly již při vznik svém moderní lidé, chtěl jsem antické masce komedie vtisknout ráz modernosti, a odtud zůmyslně ta taktika feuilletonisticka a causeristi- cká dikce mné hry.« tak lze totéž opakovati o mo- derním nátěru této biblické básně. Shakespenr nepo- činal si jinak ve svých hislorických kusech, vždy prodchl je současným živolem, názory, řeči. Ovšem při dnešním vyvinutém historismu liže tomu zvy- kali. Psychologický zájem, symbolický výklad postaví však úchylky tyto v zce a jinou perspektivu.
Abimelechův Simson Samuel Vrchlický Dionysiův
26 article
Trochu vysvěilení potřebuje i název hry. Výrazu trilogie užívá se o třech samoslatných dramatech spjatých základním rámcem dějovým a jednotli vým společnými postavami na vyšší celek, dosli voln- zpravidia, takže každé žíti může vlasiním životem, V tom smyslu »Irilogie o Simsonovi« trilogí není již proto, že aspoň mezi prvou a třetí částí je vzlah jako exposice a kalastrofy. Alé zase není tu mez jednotlvými částmi té pevné konstrukce, kte é poža- duje drama jednolité mezí svými akty. Pro tuto čá- slečnou volnost mezi jednotlivými díly, z nichž druhý i formálně i svým zcela lynckým obsabem s liší, a oba krajní dlly by na scěně bez něho obstály (jak jeden čas byl i úmysl aulorův), básník užil vý razu metaforicky. Odráží jím již předzma všechny výtky, jež by čelily proti stavbě děje. Zdrželi jsme se z úmyslu déle při stránkách díla. jež pro svou zvlášlnost mohou naraziti na nepocho- pení. Mají své opodstatnění vesměs ve vlastním účelu básníkově, jejž tenlokráte sledoval: v biblickém ko- stymu a se symbolickými vztahy k jevům duševníbe tvoření podati psychologickou kresbu všelidskou. Sim- son je principem síly, jež silna je potud, pokud sloutí vyšší idejí, Dalila je prineipem smyslnosti, vášně, jež zmocniti se chce lé slly, lřeba by ji podlomila. Oba jsou krajní typy svého pohlaví. Ideál mužně silv. která však hroutí se fysicky, jakmile ztratila svůj podklad fysický. Ženskost v celé pudové dravosti. J mnoho filosofujícího v tom, jak basník zpeřuje, vy- rovnává tyto protivy. Postavy krále Abimelecha zužilo v takových okamžicích za mluvěího humánně smírné tolerantní filosofie básníkovy.
Simson Dalila Abimelech
27 article
Ale i bez těch vyšších pomyslů a významů, jako samo drama vykazuje dílo Vrchlického své před nosti. Dramatický nerv mají všecky divadelní práce mistrovy a »Trilogie o Simsonovi« nestojí v tom ohledu za nimi. I zde zůstal Vrchlickému věren jebo élan, s nímž dovede scény hnáti na vrchol zájmu, obratnost, s jakou umí zadrhnouti útky děje v zá- pletku nepředvídanou, napínavou, vehemence, s níi jest mu dáno vybíjeti nakupené dramatické mino. Jak postaví proti sobě žádostivého Abimelecha, mohou- cího poroučeti, a Dalilu, jež i jako zajalkyně ví- tězí nejen krásou, nýbrž i energii svého ducha důslednosti své vášně, tak touž silou dává vítězit lapenému Simsonovi nad lstivým, ale slabým a pod- dajným Abimelechem, jak prorockými slovy Samuelo vými srazí Simsona s jeho výše, na klerou zvedí jej illuse slly, a jak srazí typy obou pohlaví v zá pas, v němž Simson podléhá fysicky, aby hned na to vzpružením duševním v dvojnásobnou potupu uvrhl Dalilu, jda z náručí jejiho, jehož žár ubasil nebyl schopen, za Samuelem, připomněvšim mu po vinnosti k bobu a lidu — to vše jsou scény toze- ného dramalika.
Vrchlický Simson Dalila Samuel
28 article
Neminuly se také účinu přes choulostivost ná mětu. Slabosti a vady lidské odjakživa tvoří komický živel divadelní — taková je psychologie jeviště. Ope rovati s nimi vážně, jest pobybovati se na ostří kde každý měně pevný krok, ba interprelace berce přízvuk slova, může tragiku zvrátiti v komiku. Tim větší nebezpečí u námětu tak delikátního. Impo- tentní rek, neschopný milenec, stávají se obrátkou směšai. Jest důkazem, že básníkovi podařila se sug- gesce jeho psychologické kresby, když se tak ne- stalo. Právě čásť prvá, kde úskalí je nejchoulosti- vější, dobyla největšího úspěchu. Čásť druhá, »Sim- son na poušti«, má všechny básnické přednosti bo- haté fantasie i vzletného verše mistrova, jež upoutaly i přes lyričnost svoji, pro niž na prknech není mnobo místa. Čásť třetí, »Simson u Dalily«, v nových ob- měnách luští daný problém a přidává scěnám jen žhavosti, útočnosti a na konec dramalického spádu. Situace dovedeny jsou na krajní mez možnosti, kde je udržuje jen básnická výše autorova. Pro tu smě- lost v koncepci a psychologické kresbě je trilogie dí- lem pozoruhodným.
Impa Simson u Dalila
29 article
»Trilogie o Simsonovi« provázena je hudbou. Lyrické intermezzo na poušti volalo po ní, nejsouc bez hudby na jevišti dobře provedilelno. Úkolu pod- jal se Jos. B. Foerster a složil hudbu, vyznačující s distingovaností. Ouvertura začiná energickými ak- kordy, vypravujícími o síle Simsonově. Ale záhy vy- střídány jsou zvuky lahodnějšími, rozepějí se sladké melodie lásky, vše měkne v smyslném kouzlu, chabne však také — obsah prvé části zachycen hudbou v zbuštěných rysech.JJako básník biblickou látku po dává běžnou moderní řečí, ani skladatel neohlížel se mnoho po orientální barvě. Jen harmonicky na ni místy naráží, v celku pojímaje svůj úkol ne doko- rativně, historicky, anobrž hlavně psychologicky pročež nerozpakuje se rozezpívati svou hudbu po svém, v známém intimním tónu, kde zamlžená me- lancholie se mísí se slovanskou zpěvností. Nejvíce orientálníhě koloritu má tanec v prvé části basně.
Simson B Foerster Simsonův Jos
30 article
Harfy pojí se s píšťalami v souzvuk plný smyslné dráždivosti, ale nanejvýš delikátní, melodie pak do- sabuje vrcholu líbeznosti v jemně blouznivém zpěvu violoncella. Je to rozhodně nejpůvabnější list Foer- sterových budebních illustrací k trilogi. Čásť drubá přináší hudby nejvíce. Úvod ševelivými piany, chvějivým tremolem, te- mnýmí ostinátními basy uvádí sugzestivně v náladu noci na poušti, s hlubokým míčením nekonečné pís- čité pláně, prořídlých hvězd, děsivých stínů. Po králkém crescendu celého orchestru vše zase upadá v tajemné šero, vynoří se ještě v poslední chvíli roztoužená melodie, kterou zakončují harfy se- stupem ke svým nejhlubším tónům. Hovory scény podma'ovány jsou melodramaticky. Nejpůsobivějším místem je tu prudký daktylický spád řeči Derkeliny, jejž hudba vystihuje rythmicky s celým vzruchem, v mocném accelerandu. Nevím, komponoval-li skla- datel také místo, kde sny Simsonovy proplétají se s myšlenkami Daginými, neboť učiněn tu škrt, ale pro skladbu hudební mohlo to býti právě místo ve- lice vděčné, ovšem podmiňující zpěv. K části třeí složen jest rušný úvod, na způsob bucchanale, kde hýří massy zvukové a dithyrambické rythmy. Foerster ukázal tu, že vládne celou paletou orchestrální. Úvod k druhé i úvod k třelí čásli přijaty byly posluchač- stvem s hlučnou pochvalou.
Foer Hovor Simsonův Foerster
31 article
Provedení mělo krásné momenty, ale léž svoje stíny. Těmito bylo především jiným chatrné memo- rování některých úloh. Tak dověděli jsme se z krá- lovských úst, že náčelníci filinštinští mají dvě levé uši, že Smson je nepřilelem lsraele, z jiných úst slyšeli jsme mluvit o Kase místo o Gazze a ještě jiná přeřeknutí a nucené umělé pausy, což jsou sice maličkosti lehce vysvětlitelné křehkostí lidskou, ale kazí dojem premiery, jinak pilně nastudované a režií p. Kvapilovou oslnivou nádherou orientální vy- krášlené. Výbornou postavu vytvořil p. Zelenský Simso- nem. Mohutný, krásný zjevem, propracoval úlobu do všech psychologických podrobností. Zůstal sym- palickým a důstojným i v momenlech nejchoulosti- vějších, nejtrapnějších pro muže a reka zvláště. Hla- sem všude stačil a kovem jeho doplňoval představu olbříma, jenž ivům rve plástve medu z dásní. Zviáště krásně mluvil velký svůj monolog na poušti: »Ne, já chci žíti, já musím žíti!«, jejž účinně kulminovai v apostrofě Hospodina, kdy na jeho mičení vrací mu svou silu. Ukázal, jak pravdivě a přece rythmicky lze mluviti verše. A stejně práv byl všem dramati- ckým momentům, vždy s pochopením a vervou Ulumoče pomysly básníkovy. Pl. Dostálová je krásnou Dalilou, má pohyby a pósy, vystihuje smyslnost té lvice askalonských bor, přináší porozumění slovům básníka. Ovšem Dalila snesla by ještě více grandios- nosti. Abimelech p. Řadův zachraňuje si, pokud možno a filosofie a pobostinnost mu v lom nebrání, důstojnost královskou. Ale rys Istivosti měl by sil- něji býti vyzdvižen, my od počálku nemáme býti na pochybách, kam s veškerou svou úsluhou k Simso- novi, jehož síly se bojí a suggesci podléhá, na konec míří. Výmluvně a maskou zdařile podal p. Hašler Samuela. Našel pro tón prorocký pravé pathos, je-
Smson Kvapilův Zelenský Hla Dostálová Dalila Hašler Samuel Simso